Neautorizováno !

(12.40 hodin)
(pokračuje Fischer)

Co se týče nás, tak jejich přijetí má nepřímý dopad na státní rozpočet. Tím, že se poněkud změní financování rozpočtu Evropské unie, budou se dávat také příspěvky Bulharsku a Rumunsku, sníží se náš počet poslanců v Evropském parlamentu o dva. Budeme mít menší podíl na hlasovacích právech.

Ale doporučuji vyslovit souhlas s touto smlouvou, protože přijetí těchto dvou zemí je v zájmu jak těchto dvou kandidátských zemí, tak i současných členských zemí. Přispěje ke zklidnění situace na Balkáně, snížení napětí, k větší univerzalitě celé Evropské unie. Proto v dlouhodobé perspektivě, i když pro nás to znamená, že se staneme dříve přímými plátci do rozpočtu, je tento krok užitečný a plodný, a proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna po projednání ve výborech vyslovila souhlas s její ratifikací.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Registruji dvě písemné přihlášky: pana poslance Davida Šeicha a pana kolegy Jana Schwippela. Prvně jmenovaný má slovo.

Poslanec David Šeich: Vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Už to téměř vypadá, že vždy vystupuji k bodům, které přednáší pan ministr Šimonovský, ať už je to bodový systém v jeho resortní gesci či jeho zastupující role v této smlouvě.

Vyjadřujeme se dnes, dámy a pánové, jako Poslanecká sněmovna k návrhu smlouvy mezi členskými zeměmi Evropské unie, Bulharskou republikou a Rumunskem. Svým hlasováním, zjednodušeně řečeno, vyjadřujeme souhlas či nesouhlas se vstupem Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie, a to od 1. 1. 2007, přičemž vstup těchto dvou zemí může být na návrh Evropské komise až o jeden rok posunut.

Při svém rozhodování bychom se měli řídit minimálně třemi kritérii. Za prvé kritériem exaktních čísel a jasných faktů. Za druhé kritériem jakési férovosti a spravedlnosti vůči těmto členským zemím. Za třetí, v neposlední řadě bychom se jistě měli řídit kritériem sledování českých národních zájmů při tomto rozhodování.

Pro první z těchto rozhodování, tj. kritérium jasných faktů a exaktních čísel, bude jistě velmi významná pravidelná hodnoticí zpráva Evropské komise, tzv. evaluation report, kterou jsme také jako Česká republika pravidelně procházeli. Tato zpráva hodnotí pokrok v jednotlivých oblastech a také pokrok v přístupu k acquis communautaire, to znamená souboru legislativních norem Evropské unie. Měli bychom jistě velmi pečlivě studovat tuto zprávu, která bude k dispozici. Není v této chvíli hotová. Je dokončována. Tuším, že datum dokončení zprávy je někdy kolem 25. října. V průběhu projednání této smlouvy v jednotlivých čteních Poslaneckou sněmovnou bude pravidelná hodnoticí zpráva Evropské komise jistě k dispozici.

Měli bychom tuto zprávu pečlivě číst, a pamětlivi doby, kdy jsme také byli Evropskou komisí pravidelně známkováni, bychom měli vnímat, jak jsme vždy posuzovali, jaké případné nespravedlnosti či nepochopení se ve zprávách Evropské komise objevovaly a také kdy jsme byli spravedlivě káráni. Měli bychom velmi dobře umět zprávu číst dokonce mezi řádky, protože bychom se měli zamýšlet nad tím, jestli v této zprávě některé členské země Evropské unie, které mají vážný vnitropolitický problém s pochopením jejich voličů procesu rozšíření Evropské unie ve svých zemích, jestli tato obava a strach vnitropoliticky vysvětlit proces rozšíření Evropské unie směrem na východ nebude transformována do zprávy neutrálního orgánu, kterou Evropská komise musí, má a doufám i bude. Měli bychom z pozice země, která tuto zkušenost se známkováním Evropské komise má, umět velmi citlivě číst i mezi řádky této hodnoticí zprávy, a to o tom, jestli opravdu Evropská komise bude neutrálním hodnotitelem, tak jak z podstaty své instituce má být, a jestli mezi řádky nebudeme cítit některou snahu evropských států, které mají velký vnitropolitický problém s rozšířením této zprávy, vnést tyto aspekty a posunout případně vstup těchto dvou zemí do Evropské unie. Každopádně bychom ale na druhou stranu měli velmi vážně sledovat varování, která případně budou v hodnoticí zprávě obsažena, aby problémy dvou členských zemí se nestaly - a logicky se stanou - problémy všech členských zemí Evropské unie, tedy i České republiky samotné.

Druhým kritériem, které na rozdíl od prvního má spíše emociální charakter, je solidarita s novými kandidátskými zeměmi. Měli bychom stále ještě mít na paměti dobu, kdy jsme jako čekatelé klepali na zavřené dveře Evropské unie. S jakým očekáváním jsme slýchali každou podporu a odezvu procesu rozšíření a našeho návratu takzvaně zpět do Evropy, který zahájila Klausova vláda podpisem přihlášky o členství v Evropském společenství. Neměli bychom na tuto dobu zapomínat a podporu těm, kteří dnes klepou na dveře Evropské unie, v maximální možné míře dávat.

Třetím velmi podstatným kritériem je sledování našich národních zájmů, národních zájmů České republiky při tomto našem rozhodování. Definování našeho národního zájmu a priorit v rámci EU jsme se bohužel od této vlády, ani pana ministra zahraničí, který v této chvíli není tu, aby se hájil, nedočkali. Abychom mohli posuzovat všechny důsledky našich zahraničněpolitických rozhodnutí, musí pochopitelně Poslanecká sněmovna i věcně příslušný zahraniční výbor mít k dispozici dokument, který se měl jmenovat "Priority vlády v Evropské unii". Bohužel jsme se dočkali pouze dokumentu, který se jmenuje "Strategie v České republice v Evropské unii". Rozdíl zdánlivě drobný a lingvistický je rozdílem podstatným.

Dokument "Strategie vlády v Evropské unii", který byl dokumentem ostře kritizovaným prezidentem republiky, je dokumentem, který opakovaně nebyl přijat zahraničním výborem. Je to dokument opravdu velmi obecný, opravdu velmi hodně nic neříkající. Je to dokument, který zjednodušeně, nicméně velmi výstižně řečeno popisuje, že se chceme v Evropské unii věnovat všem politikám, všem oblastem zájmu Evropské unie, a to pokud možno ve stejnou dobu a se stejnou prioritou. Každý manažer ví, že věnovati se všemu znamená současně nevěnovat se ničemu. Dokument s názvem "Priority vlády České republiky v Evropské unii", a to v době tak blízké našemu spolupředsednictví v Radě Evropské unie, bohužel není k dispozici. Je to velmi vážná chyba Ministerstva zahraničí a jeho vedení, protože dokument je klíčový právě pro takovéto typy rozhodování, abychom znali naše priority, jejich časovou osu, abychom věděli, na základě jakých kritérií jaký je náš strategický postup, jaký je náš strategický přístup v procesu rozšiřování Evropské unie směrem na východ a jaké strategické zájmy v tomto procesu sledujeme ve prospěch České republiky. Proto je takový dokument, po kterém zahraniční výbor opakovaně volal, a doufám, že se ho ještě do konce funkčního období této vlády dočkáme, dokument s názvem "Priority České republiky v EU", proto je tak důležitý právě pro takovéto typy rozhodování, kdy potřebujeme znát, jaké strategické zájmy střednědobé a dlouhodobé sledujeme v procesu rozšíření Evropské unie i v dalších oblastech politik EU.

Domnívám se, že rozšíření Evropské unie o Bulharskou republiku a Rumunsko je v zájmu, je v bezpečnostním zájmu i v zahraničněpolitickém zájmu České republiky.

Další věc, která mě chybí v překládací zprávě, je vyčíslení jakýchsi nákladů, poměrně přesnější vyčíslení nákladů, které budou s procesem rozšíření Evropské unie právě pro Českou republiku samotnou spojeny.

***