Neautorizováno !
(12.30 hodin)
(pokračuje Řihák)
Otázka genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství bere ohled na novou právní úpravu genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství, kterou zavedl zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů.
Předložený vládní návrh novely plemenářského zákona je plně slučitelný s právem Evropských společenství a navíc bere v potaz nové předpisy Evropských společenství přijaté v této oblasti v roce 2003 až 2005.
Věřím, že předložený vládní návrh novely plemenářského zákona bude představovat komplexní úpravu v této oblasti a usnadní i praktickou aplikaci zákona. Z těchto důvodů navrhuji Poslanecké sněmovně předložený vládní návrh plemenářského zákona postoupit do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se chce vyjádřit ke šlechtění, plemenitbě či k evidenci hospodářských zvířat. Já jsem si říkal, že pan kolega Pešán to nevydrží a vyjádří se. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo. Jenom jednu větu. Jestliže jsem tady hovořil o nesouhlasu s tím, jak jsou navrženy sankce ve veterinárním zákoně, tak pro plemenářský zákon to platí rovněž, je tam tentýž princip a musíme i tam to opravit, protože to bude nefunkční. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nefunkční, ale evropské.
Slovo má pan zpravodaj.
Poslanec Josef Řihák: Já bych navázal na pana kolegu Pešána, poněvadž v tomto máme stejný názor a budeme žádat potom při diskusi na zemědělském výboru o vysvětlení, co se týká těchto sankcí, poněvadž já také jako pan kolega Pešán jsem lékař v oboru hygieny potravin, a pokud jsem měl možnost se seznámit se sankcemi jak ve veterinárním zákonu, tak v plemenářském, osobně si nedokážu představit, jak bychom se s panem kolegou jednou řídili těmito sankcemi, které jsou tady navrženy. Takže já jsem rád, že pan kolega Pešán tuto otázku na plénu otevřel, a budeme se jí věnovat ve výborech.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já se zdržím dalších komentářů o evropskosti a normálnosti a ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání.
Předseda Poslanecké sněmovny navrhl přikázat k projednání tento návrh zemědělskému výboru. Žádný další návrh nevidím.
Proto zahajuji hlasování s pořadovým číslem 76. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 125 pro návrh 94, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Tím končím projednávání tohoto bodu.
Zahajuji projednávání bodu č. 36 - a avizuji, že posléze bude následovat bod 37, velké překvapení! - což je
36.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Belgickým královstvím,
Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo,
Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím,
Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou,
Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím,
Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím,
Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou,
Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou,
Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska
a Bulharskou republikou, Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky
a Rumunska k Evropské unii, podepsaná dne 25. dubna 2005 v Lucemburku
/sněmovní tisk 1019/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl v zastoupení ministra zahraničních věcí ministr dopravy pan Milan Šimonovský.
Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, za pana ministra Cyrila Svobodu přednesu teze vystoupení, které měl pan ministr připraveny k tomu, aby tuto smlouvu a její ratifikaci obhájil. Prominete mi snad moji nižší orientaci v této materii, ale přesto myslím, že je důležité, abychom tuto smlouvu postoupili dále, a proto prosím předem o shovívavost.
Proces rozšiřování Evropské unie nebyl přistoupením České republiky a dalších států v roce 2004 ukončen a Česká republika se tak poprvé v historii ocitá na druhém břehu a má možnost ovlivnit přijímání dalších členů Evropské unie. Bulharská republika a Rumunsko požádaly o členství v Evropské unii už v roce 1995 a ta jednání o podmínkách členství byla zahájena v únoru 2000. Zakončena byla na zasedání Evropské rady v prosinci 2004.
Podoba přijímacího procesu i smlouva samotná jsou obdobné procesu a smlouvě, na jejichž základě přistoupila k Evropské unii i Česká republika. Smlouva o přistoupení je sjednána jako jedna smlouva pro obě země a na jejím základě by se obě země měly stát členskými státy Evropské unie od 1. ledna 2007. Parlament České republiky byl o sjednání smlouvy informován a návrh na sjednání smlouvy byl zaslán pro informaci výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, zahraničnímu výboru i výboru pro záležitosti EU Senátu. Samotná smlouva o přistoupení byla po schválení orgány Evropské unie podepsána letos v dubnu a byla podepsána panem ambasadorem Kohoutem.
Pokud by smlouvu o přistoupení neratifikoval některý členský stát, nevstoupila by tato smlouva v platnost a rozšíření by v předpokládaném termínu neskončilo, nemohlo by se uskutečnit. Ratifikační proces přitom je naplánován tak, že má být ukončen 31. prosince 2006.
Smlouva o přistoupení byla projednána ve výboru pro záležitosti EU Senátu už v červenci letošního roku a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a oba výbory na svých zasedáních vyslovily souhlas s její ratifikací. Dne 15. září vyslovil i Senát Parlamentu České republiky souhlas s ratifikací smlouvy o přistoupení. Proto vás, vážené dámy a vážení pánové, žádám také o vyslovení souhlasu s ratifikací této smlouvy.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane "zastupující ministře zahraničních věcí". Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Stanislav Fischer.
Poslanec Stanislav Fischer: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ty podstatné věci, které se vztahují k návrhu smlouvy o přistoupení Rumunska a Bulharska do EU, zde již byly řečeny panem místopředsedou vlády a nebudu je tedy opakovat. Myslím, že v této věci je celkem shoda jak u přistupujících zemí, tak u členských zemí. Bylo zde postupováno podobně jako v případě našeho přijetí, jednání trvala celkem pět let. Byla dohodnuta různá přechodná období.
Ve smlouvě jsou vzaty v úvahu dvě varianty, a to že bude přijata smlouva o evropské ústavě anebo že nebude přijata, podle toho jsou v přílohách akty a protokoly, které upravují veškeré náležitosti pro oba dva případy tak, aby tyto dvě kandidátské země mohly být přijaty k 1. lednu 2007. Ovšem pokud by nebyly splněny veškeré jejich závazky, které přijaly v rámci jednání o přistoupení, může Rada Evropské unie přijmout ochranná opatření a mohla by v principu posunout přijetí ještě o jeden rok.
***