Neautorizováno !

(10.30 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Jako poslední z dosud přihlášených vystoupí pan poslanec Pavel Hojda.

Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jednak chci říci, že jsem se také podepsal u tohoto zákona, dále, že jsem také předsedou podvýboru pro letectví a kosmonautiku. Ještě než byl předložen tento návrh zákona, tak jsme tuto problematiku velice podrobně projednávali i na podvýboru a předtím ještě tedy na komisi pro letectví a kosmonautiku.

Chci se připojit k podpoře, ale chtěl bych reagovat i na některá vystoupení. Bylo zde řečeno, že velkým problémem je spekulace s pozemky, které právě budou i určitou překážkou při výstavbě této vzletové dráhy. Chtěl bych říci v tomto směru svůj názor.

Ano, žijeme v systému, který je založen na spekulaci. Na spekulaci s pozemky, zejména s těmi, kde se připravují stavby ve veřejném zájmu v uvozovkách a stavby, které jsou potřebné pro život v tomto státě, pro rozvoj tohoto státu. Velice se divím, když zejména pravicoví poslanci reagují v tom smyslu, jak to, že někdo spekuluje s pozemky, se státními pozemky, ale přitom se sami brání tomu, abychom činili opatření, aby tyto spekulace, které jsou stávajícími zákony umožněny, nebyly možné. Pan ministr dopravy to tady řekl, že de facto nedošlo k žádnému nezákonnému postupu ze strany Pozemkového fondu, přestože věděl a přestože měl Pozemkový fond oznámení od letiště, že letiště má zájem na odkoupení těchto pozemků na budoucí výstavbu vzletové dráhy, a bylo to takto připraveno i v územním plánu. Myslím si tedy, že vyjádření pravicových poslanců v tom smyslu, že se zde spekuluje s pozemky a že bychom tomu měli zabránit, jsou falešná.

K otázce i ceny byl tady dotaz. Myslím si, že vystoupení pana kolegy Kužvarta bylo celkem velice dobré. Chtěl bych se připojit rovněž k jeho poděkování bývalému řediteli pražského letiště panu Ing. Kačurovi, protože si myslím, že odvedl velký kus práce na přípravě výstavby této vzletové dráhy, a když řídil tuto společnost, myslím si, že ji řídil velmi dobře.

Ale co se týče vůbec ceny, proč k nám do České republiky se snaží a je takový zájem létat. Jednak je to dáno naší polohou, polohou České republiky. Ale kromě ceny za služby, které jsou našem letišti, je také zapotřebí připomenout, že i ceny za řízení letového provozu jsou v porovnání se sousedními státy velice příznivé, a proto má celá řada společností obrovský zájem létat nejenom přes Českou republiku, ale volí právě pražské letiště i jako cíl svých cest, buď jako mezipřistání, anebo i jako cílovou stanici. To je také zapotřebí zdůraznit. A je zapotřebí říci, že přestože má řízení letového provozu České republiky velice příznivé a přijatelné ceny, tak přesto je to firma, která je prosperující, a domnívám se rovněž, že je řízena velmi solidně a dobře.

To by bylo asi všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pavlu Hojdovi. A protože další přihlášky do rozpravy nemám, tak rozpravu končím. A se závěrečným slovem vystoupí zástupce předkladatelů pan poslanec Jaromír Schling.

Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve několik vysvětlivek k tomu, co zde bylo řečeno v jednotlivých vystoupeních v rozpravě.

Pokud jde o letištní poplatky chtěl bych upozornit, že jde vlastně o cenu regulovanou. Je regulována nikoliv Ministerstvem financí, ale Mezinárodní organizací pro civilní letectví. Probíhá to asi tak, že tato organizace kontroluje ziskovost jednotlivých letišť, a pokud by byla příliš vysoká, to letiště musí poplatky snížit. Ale to nebrání v tom, abychom splnili požadavek kolegy Kužvarta a informaci o výši poplatků ve srovnání s jinými obdobnými letišti vám poskytli. Dále bych k poplatkům chtěl připomenout, že poplatky jsou diferencovány mimo jiné i podle hlukové kategorie letadel, letadla hlučnější jsou zpoplatněna více.

Pokud jde o určitou diferenci v počtech obyvatel zasažených hlukem mezi mým úvodním vystoupením a kolegou Bratským, kde já jsem řekl pět tisíc, on patnáct tisíc obyvatel, to lze vysvětlit tak, že 15 000 obyvatel je zasaženo hlukem ve směru dráhy 0624, ale pro dalších 5000 se ta situace zhorší postavením druhé, souběžné dráhy.

Pokud jde o vydání pozemků Pozemkovým fondem, proběhlo to v roce 2001. V té době ta dráha nebyla v závazné části územního plánu, takže asi opravdu nedošlo k porušení zákona. Že to byla, jednoduše řečeno, lumpárna, o tom asi nikdo z nás nepochybuje, ať už se toto mé označení týká pracovníků Pozemkového fondu nebo stavebního úřadu, kteří nesdělili, že se tam počítá s výstavbou dráhy, to je jedno; prostě nic, s čím bychom měli souhlasit, to určitě nebylo.

Nyní pokud jde o trošku závažnější připomínky. Kolega Říman mluvil o různosti cen vzhledem k rozsahu té stavby. Ano, jistě tam jsou různé ceny, ale není to nic výjimečného. Já jsem se setkal s různými cenami při rekonstrukci vozovky, kdy na jedné straně byla cena diametrálně odlišná od ceny na druhé straně vozovky, protože zkrátka ty pozemky patřily do různých katastrů a jedna obec byla velká a druhá malá, čili i tam se ty ceny podstatně lišily. Ale nepopírám, že tato věc by se měla řešit ve prospěch vlastníků pozemků.

Ovšem mnohem závažnější jsou názory o tom, že tento zákon je souborem výjimek atd., včetně tedy konkrétních výhrad, které zde uvedl kolega Pospíšil. Ano, samozřejmě nelze, než s tím souhlasit. Tento zákon je určitým souborem výjimek. Ale chtěl bych říci, že tento argument je mnohem slabší, než byl u zákona o stavbě dálnic a železničních rychlostních koridorů, protože tehdy šlo o uzákonění výjimek trvalých, kdežto tady jde o zákon na jedno použití, který vlastně tím, že bude "spotřebován", bude naprosto mrtvý nadále v našem právním řádu.

Dále bych chtěl připomenout, že i stabilní demokracie v našem sousedství, ať už jde o Spolkovou republiku Německo nebo Rakousko, přestože neprošly takovým vývojem jako my, jejich vývoj byl plynulý, jejich právní řád se vyvíjel kontinuálně, musely řešit výstavbu dopravní infrastruktury jednoúčelovými zákony. Musely, pokud chtěly ty stavby připravit v rozumných termínech. A to u nich nedošlo k tomu, k čemu došlo u nás, že v reakci na to, co se zde dělo před rokem 1989, jsme po roce 1989 dostali do legislativy ustanovení, která v široké míře umožňují zneužívání těchto ustanovení k tomu, aby se stavby nejrůznějšími způsoby brzdily. Přesto musely přijímat jednoúčelové zákony. A možná si vzpomenete, že vcelku nedávno, když se stavěl ropovod, který k nám měl přivést ropu ze západní Evropy a snížit tak naši závislost na dovozu ropy tehdy ještě ze Sovětského svazu, nyní z Ruska, že i tehdy sáhla Spolková republika Německo k přijetí jednoúčelového zákona, který umožnil rychlou výstavbu tohoto ropovodu.

Tím samozřejmě neodpovídám na připomínky ke kvalitě tohoto zákona, ke kvalitě jednotlivých ustanovení. Jistě bude potřeba se těmito věcmi vážně zabývat a pokusit se ve druhém čtení při projednávání ve výboru ty věci napravit. To už jsem připustil ve svém úvodním slově.

***