Neautorizováno !

(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)

Druhá záležitost jsou podle mého soudu hrubě podceněné finanční náklady, které s tím jsou spojeny, které jsou v důvodové zprávě. Myslím si, že tady není možné počítat s tím, že by objem lidí, kteří by se zúčastnili hlasování, počet voličů, kteří by mohli být přilákáni, jak říká důvodová zpráva, kolem 70 tisíc, bylo možné pořídit za částku, která je v důvodové zprávě uvedena, cca kolem 35 mil. Kč. Náklady musí být vyšší už vzhledem k tomu, že pokud chceme zajistit opravdu přímé, rovné volební právo, tak nelze spoléhat na to, že jenom ty, kteří se budou chtít zúčastnit voleb, budeme obesílat nebo jim to dáme nějakým způsobem ve známost. Práce zastupitelských úřadů bude mnohem složitější, zejména v rozsáhlých územích mimo Evropu, ať už jde třeba o Jihoafrickou republiku, kde je naše silná komunita, nebo USA. Výpočty, které by se opíraly o kontakt s naší komunitou v Chorvatsku, by nás samozřejmě dovedly k mnohem nižšímu číslu, než je částka uvedená. To je druhý vážný problém, který má tento návrh zákona.

Třetí je v podstatě dán, a myslím si, že na ten třetí problém se soustředila paní navrhovatelka při své důvodové zprávě, výkonem volebního práva osobně. Dokládala, jakým způsobem bude zacházeno s jednotlivými obálkami, jak se to bude zajišťovat. Přesto není nutné, aby i v těch podmínkách, které stanoví návrh novely zákona, šlo o osobní výkon volebního práva. Teď neříkám, že je to úmyslem zákonodárce, ale samozřejmě ten problém, o kterém tady paní navrhovatelka hovořila docela obšírně, byl komunikován nyní ve Velké Británii při posledních volbách, byl komunikován i jindy, kdy se ukazovalo, že korespondenční způsob hlasování má svůj hlavní problém v tom, jakým způsobem zajistím osobní výkon hlasovacího práva, spoléhám se v podstatě na odpovědnost toho kterého voliče, počítám s tím, že tento způsob nebude zneužit.

Musím říci, že samotná starost, aby výkon volebního práva mělo více občanů, je správná. Myšlenku hlasování našich občanů v zahraničí výrazně podporuji. Jsem přesvědčen, že je správná, že snad i způsob korespondenčního hlasování je možné přijmout. Jsem však přesvědčen, že problémy, které s sebou nese takto navržený zákon, jsou trochu širší, a přijal bych spíše to, kdyby Senát potom, co vláda zveřejnila své výhrady, návrh zákona vzal zpět a znovu se jím zabýval. Tím by naznačil, že je zájem všech politických stran, že nejde o jakýsi spor mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, ale že nejde ani o spor mezi jednotlivými komorami Parlamentu České republiky, a že tedy návrh, to znamená efektivní zjištění nákladů na volby, vezme zpět a bude se jím znovu zabývat právě v souvislosti s vládním návrhem.

Z tohoto důvodu mi dovolte, abych navrhl minimálně z těch tří důvodů, které jsem naznačil, vrácení návrhu zákona Senátu k přepracování s tím, že se potom návrhem budeme zabývat jak v souvislosti s předloženým návrhem vlády, tak pravděpodobně s novým návrhem Senátu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo pan poslanec Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, navážu na slova pana místopředsedy Filipa. V tomto návrhu jsou spojeny problémy dvojího druhu, problémy teoretické i ústavněprávní z hlediska principu, který patří k základním demokratickým principům, principům voleb, volebního práva, a pak i problémy praktické. Jestliže chceme tento nový způsob hlasování zavést, pak to má celou řadu technických náležitostí a požadavků, které jsou zmíněny zejména ve vládním stanovisku. Z tohoto hlediska bych byl raději, kdyby takovýto návrh předložila vláda, protože ta potom ponese odpovědnost za to, že všechny praktické problémy budou vyřešeny. To je problém, zda my vládu nezatížíme požadavky, které třeba nejsou promyšlené, nejsou reálné a podobně, a Parlament není orgánem, který má zabezpečovat technickou stránku.

Přesto nejsem stoupencem stanoviska, že by se tento návrh měl zamítnout. Problémem bychom se zabývat měli. Měli bychom se jím zabývat z těch hledisek, o kterých návrh jedná, která jsou naznačena ve vládním stanovisku a na které upozorňuje jak zpravodaj, tak pan místopředseda Sněmovny Filip.

Chci jen připomenout, že svého času jsme tu vedli zásadní diskusi o tom, zda volební právo, které nepochybně mají všichni čeští občané, tehdy ještě českoslovenští, se může vykonávat jen na území republiky, nebo zda je lze vykonávat i v cizině. Posléze bylo po velkých diskusích rozhodnuto, že to lze vykonat v cizině na zastupitelských úřadech. Chci říci, že to je možné řešení, není ale nesporné. Prostě jsou země, evropské země, které toto právo všem občanům uznávají, ale musí je vykonat na území státu. Například Řekové se sjíždějí do Řecka z ciziny; jestliže jsou volby, jsou charterové lety a Řekové letí volit domů. Říkám to jen proto, abychom si nemysleli, že tento způsob musí být všeobecný. Prostě jsou různé způsoby, jak se toto právo dá prakticky realizovat.

Když jsme se tehdy rozhodli pro zastupitelské úřady, byli jsme si vědomi, že to je spojeno s celou řadou potíží, protože není jednoduché ve velkých zemích jet volit na zastupitelský úřad, atd. Čili z tohoto hlediska nepochybně korespondenční forma je modernější a dostupnější. Zároveň ale také chci varovat před vytvářením iluzí. Rakousko zavedlo korespondenční formu hlasování a je statisticky ověřeno, že rakouských občanů, kteří v cizině toto právo využívají, je poměrně velmi malý počet. To není argument proti zavedení korespondenčního způsobu hlasování. Říkám to jen proto, abychom přikládali reálný význam tomu, jestliže ten způsob hlasování změníme.

Otázka, zda se tím zavádí nerovnost a zda, jak doporučoval zpravodaj, by mělo být umožněno toto korespondenční hlasování doma, je myslím vážný námět, který stojí za úvahu. Zda by tyto změny vyžadovaly i změny v ústavě, tím si teď nejsem jist.

***