Neautorizováno !

(12.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)

Nepochybně bude třeba o tom diskutovat na schůzích ústavněprávního výboru, případně i za účasti dalších odborníků, abychom věc posoudili celkově.

Nechť tedy Sněmovna rozhodne, zda vyhoví návrhu pana místopředsedy Filipa a vrátí Senátu k přepracování s tím, že bychom se potom tím měli zabývat za předpokladu, že i vláda dá návrh, nebo pokud návrh nebude akceptován a bude návrh postoupen do dalšího jednání, pak by asi bylo vhodné prodloužit lhůtu a vyžádat si samozřejmě, zda vláda v té době už sama vlastní návrh nepodá, abychom mohli tyto věci posoudit komplexně.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo pan kolega Vymětal.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, doufám, že předložený senátní návrh není předstupněm k tomu, že nám Senát navrhne zákon, podle kterého by senátoři a poslanci hlasovali korespondenčně o zákonech. Byla by to ještě vyšší forma rozpracování tohoto návrhu. Možná že by to někteří přivítali.

Nicméně k materii. Pokračoval bych v tom, co říkal pan kolega Jičínský, jak to řeší některé státy. Musím říci, že já sám jsem zastáncem toho, že občané České republiky, byť jsou občany České republiky, ale dlouhodobě a mnohaletě nemají zájem o život a bytí v České republice, tak si nemyslím, že by měli mít stejná práva jako ti čeští občané, kteří žijí tady v České republice. Mně docela vadí, když máme občana, který 40 let žije někde jinde, nikdy tady už žít nebude, rozhodne se tak a dlouho už neví, co se v České republice děje, přijede se sem podívat jednou za pět let na tři dny, že by měl zasahovat do těchto věcí. Nemyslím si, že to je košer, aby takovýmto způsobem mu to bylo umožněno.

Vidím řešení v tom, když některé státy to řeší, jak tady říkal kolega Jičínský, tím, že občané, kteří mají zájem hlasovat, se v den voleb musí dostavit do republiky a odhlasovat. Tím vyjádří vztah, že mají zájem o to, co se v České republice děje. To je jedna věc. Samozřejmě je to těžké separovat. Jsou lidé, kteří mají vztah k České republice, trvale ho udržují, například mnozí naši čeští občané na Slovensku. Na to se to, co jsem říkal, nevztahuje. Jsou to také kategorie našich občanů, kteří tady dlouho a dlouhodobě nežijí v České republice.

Na druhé straně tato novela volebního zákona vlastně neřeší, jak budou volit občané, kteří trvale bydlí v České republice, trvale zde jsou. Dejme tomu z nutných služebních důvodů, protože svět se neřídí podle dne voleb v České republice, musí krátkodobě opustit Českou republiku do zahraničí. Těm, kteří tady trvale žijí, trvale bydlí, není umožněno, aby volili podle tohoto zákona. Myslím si, že to je velmi zásadní závada a vada tohoto návrhu zákona.

Ukazuje se, že zákon je opravdu velice diskutabilní. Doporučil bych, dámy a pánové, aby projednávání tohoto zákona bylo přerušeno před ukončením obecné rozpravy, a to do doby předložení vládního návrhu. Myslím si, že bychom měli mít možnost a právo srovnat řešení, jak si ho představuje vláda, a projednat tyto dva návrhy potom souběžně. Pokud by neprošel tento návrh, tak souhlasím s tím, aby byl návrh zákona vrácen Senátu k dopracování.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se další hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím. Slovo má paní senátorka.

Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, vážená vládo, dovolte jen, abych se vyjádřila -

Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se, paní senátorko, zřejmě jsem se dopustil procedurálního pochybení, neboť jsem si neuvědomil, jak zásadní obsah má vystoupení pana kolegy Vymětala, a nevěnoval jsem mu dostatečnou pozornost. Omlouvám se mu za to. Příště si na vás dám větší pozor, pane poslanče.

Byl jsem upozorněn, že ve vystoupení pana kolegy Vymětala zazněl procedurální návrh. Předpokládám, že oč já jsem byl méně bystrý, o to bystřejší byl pan zpravodaj a ten nás s tímto návrhem seznámí.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Zazněl návrh na přerušení bodu do předložení vládního návrhu zákona.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Přerušení, odročení. Domnívám se, že tento návrh - vzhledem k tomu, že se jedná o odročení za účelem splnění podmínky věcného charakteru, je návrh na odročení hlasovatelný. Přivolám kolegy, kteří nás velmi pečlivě sledují mimo jednací sál.

Prosím všechny, aby se zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť to je podmínka nezbytně nutná k tomu, aby se mohli účastnit nadcházejícího hlasování.

V tuto chvíli rekapituluji procedurální návrh, který zazněl a o kterém rozhodneme hlasováním. Je to návrh přerušit a odročit projednávání tohoto bodu do doby předložení vládního návrhu zákona v této věci. Domnívám se, že podmínka je dostatečně specifikována na to, aby mohl být tento návrh hlasovatelný.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 282. Kdo je pro? Kdo je proti?

Z přítomných 119 pro návrh 46, proti 49. Návrh nebyl přijat.

Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě. Ptám se pro jistotu ještě jednou, zda někdo chce vystoupit. Nevidím přihlášku, znovu tedy končím obecnou rozpravu a ještě jednou uděluji slovo paní senátorce.

Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěla bych poděkovat za to, že není přerušeno projednávání, již proto, že opravdu tento návrh není konkurenční vládnímu návrhu. Hrozí tady skutečně vážné riziko, že jsme pod časovou tísní a že do doby voleb bychom nestihli návrh projednat. Pokud bude vládní návrh přijat a bude u vás postoupen k projednání, tak se nebráníme nahrazení našeho návrhu vládním. Jenom je naším cílem, abychom zvládli termíny do voleb 2006, protože lidé opravdu na takovýto zákon velmi čekají.

Chtěla bych poděkovat za připomínky, které padly k návrhu zákona, který před vámi leží. Myslím, že se jimi všemi, pokud postoupíte návrh zákona do prvního čtení, lze zabývat ve výborech.

První věc se týkala toho, že bychom měli umožnit volební právo všem občanům České republiky, to znamená v celém plném rozsahu. Musím říci, že Senát se tímto návrhem takto zabýval. Dokonce v původní verzi předložil takovýto návrh. Nicméně takováto ambice je nesmírně technicky náročná a navíc ani vládní kodex, který předpokládal takovýto rozsah, nebyl zatím přijat. Takže jsme se rozhodli jít skutečně postupnými kroky a postupně rozšiřovat možnost korespondenční volby s tím, že bych chtěla jenom zdůraznit, že ani v tuto chvíli rovnováhu nelze zajistit a ani v budoucnu nelze stanovit úplně přesné technické podmínky, které by přesně všem občanům dávaly naprosto stejnou dostupnost a naprosto stejné možnosti. Vždycky nějaká míra různých vzdáleností, různé dostupnosti tam zůstane, ale my chceme odbourat návrhem nejvážnější bariéry.

***