Neautorizováno !

(16.10 hodin)

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si přednést dva pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu výboru k tisku 810/4.

První pozměňovací návrh. V § 6 odst. 9 se za slovo "téhož" doplňují slova "nebo jiného".

Druhý pozměňovací návrh. V § 26 se číslování odstavce zrušuje. Věta druhá se nahrazuje větou včetně poznámky pod čarou: "Navýší-li vláda nařízením (odkaz na poznámku pod čarou 14) platové tarify, zajistí odpovídajícím způsobem navýšení příjmů veřejných zdravotnických zařízení."

Poznámka pod čarou 14: "§ 23 zákona č. 143/92 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění." Dosavadní poznámka pod čarou 14 a následující se přeznačí.

Krátké zdůvodnění k návrhu číslo dvě. Tento pozměňovací návrh předkládám z toho důvodu, že vždycky po zvýšení tarifů dochází k nerovnováze mezi zvýšenými výdaji zdravotnických zařízení a příjmy, které jdou ze zdravotních pojišťoven, ze zdravotního pojištění. Domnívám se, že příjmy a výdaje musí být v rovnováze, a z toho důvodu předkládám tento pozměňovací návrh.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také vám děkuji, pane poslanče. Zazněl poslední návrh do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli někdo ještě chce něco navrhnout nebo přispět v této fázi projednávání. Ještě se hlásí pan poslanec Janeček.

Poslanec Josef Janeček: Nejsem si jist, jak kolegové dávali pozměňovací návrhy k § 36, pro jistotu dám ještě jeden svůj pozměňovací návrh.

§ 36 bod 2 odst. 2: slova "Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou" se nahrazují slovy "Smlouva se uzavírá na dobu obvyklou. Podmínkou uzavření smlouvy je úspěšné akreditační řízení."

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ještě jednou. Probíhá podrobná rozprava a žádní další přihlášení už nejsou. V tom případě podrobnou rozpravu končím.

Opět je prostor k pronesení nějakého závěrečného slova. Zeptám se pana poslance Janečka jako zpravodaje, jestli je něco, o čem si myslí, že bychom měli v této chvíli hlasovat. Já jsem totiž nic nepostřehl. Je tomu tak? Také si to myslí. Žádné návrhy nezazněly, ani na lhůtu.

V tom případě děkuji panu poslanci Janečkovi i navrhovateli panu poslanci Krákorovi a mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Končím bod číslo 24 a předávám řízení panu místopředsedovi Kasalovi.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za důvěru, pane předsedo.

Budeme se zabývat bodem

Prosím pana ministra Pavla Zářeckého, aby z pověření vlády tento návrh uvedl.

Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Pavel Zářecký: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, mé úvodní slovo nebude příliš dlouhé ne proto, že by šlo o nějakou nevýznamnou věc, ani ne proto, že ústavní zákon má relativně málo článků, ale zejména z toho důvodu, že návrh tohoto ústavního zákona není před Poslaneckou sněmovnou poprvé. Čili mám za to, že celá řada otázek už byla mnohokrát z různých stran prodiskutována, a proto mi opravdu dovolte jen několik stručných poznámek.

Ústavní zákon o referendu je v podstatě jakýmsi doplňkem ústavního systému, který je založen přirozeně na základech zastupitelské demokracie, ale samozřejmě česká ústava počítá s tím a takto je konstruována, že je možno uplatnit také formy přímé demokracie. K tomu, aby bylo možné tyto formy uplatnit, je samozřejmě zapotřebí přijmout příslušný ústavní zákon.

Zákon, který je vám předkládán, je obecným zákonem o referendu. Není tedy jednorázovým zákonem určeným k té určité konkrétní události, ale je obecnou úpravou, a umožňuje tedy hlasování o otázkách, které jsou v tomto zákoně vymezeny. Především směřuje do oblasti moci výkonné, je tedy určitým způsobem přesně ta oblast vymezena.

V průběhu diskusí, které se objevily jak v ústavněprávním výboru, tak v průběhu prvého čtení, se diskutovalo o tom, zda při nestanovení nějakého nezbytného minima pro rozhodování o referendu tím není zpochybněna otázka legitimity. Bylo řečeno a znovu to lze konstatovat, že také v případě voleb, jestliže je zvolen poslanec menším počtem hlasů, nikdo o legitimitě této volby nepochybuje, tudíž tato zásada platí i v případě zákona o ústavním referendu.

Druhá poznámka, kterou bych v úvodním slově chtěl učinit, je otázka spojení referenda s referendem o tzv. evropské ústavě. Jak už jsem v úvodu pravil, jde o obecnou úpravu, a není nutno tedy spojovat tento ústavní zákon pouze s existencí referenda o evropské ústavě.

Myslím, že pro stručný úvod to stačí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře, za vaše úvodní slovo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 914/1 a já prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Zdeněk Koudelka.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, ústavněprávní výbor doporučuje přijetí návrhu ústavního zákona, a to ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a jako první zřejmě vystoupí pan poslanec Jiří Pospíšil, který tady písemnou přihlášku už má poměrně dlouho, ale nemá zaškrtnutou žádnou specifikaci. Chce vystoupit v obecné rozpravě, má šanci.

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já nechci dlouze hovořit obecně k ideovým principům instrumentu referenda, o tom jsme hovořili docela podrobně v rámci prvého čtení. Myslím, že jasně vykrystalizovalo, kdo je příznivcem tohoto instrumentu a kdo je odpůrcem. Přesto si však myslím, že je vhodné v tuto chvíli vystoupit a říci několik věc k tomu, jak probíhala diskuse v ústavněprávním výboru.

Přiznám se, že jsem čekal, že se v ústavněprávním výboru bude více řešit konkrétní navržený model referenda a budou se řešit případné aplikační problémy, které by v praxi v případě přijetí tohoto textu mohly nastat. Musím říci, že jsem trochu zklamán, že mám pocit, byť patřím ideově k odpůrcům tohoto instrumentu, že i kdyby prošel tento návrh zákona, mohou v praxi nastat určité aplikační problémy. V zásadě u každého instrumentu referenda vedle toho, zda je nebo není závazné, je klíčové to, kdo má to oprávnění referendum vypisovat a v jakých oblastech, resp. v jaké šíři a působnosti se referendum může konat, resp. na jaké otázky se může vztahovat. To upravuje článek I a II předloženého textu a musím říci, že u obou ustanovení cítím určité problémy, nebo obě ustanovení ve mně vyvolávají určité rozpaky.

Mluvíme-li o tom, kdo může vypisovat referendum, kdo může iniciovat jeho vyhlášení, pak musím říci, že je třeba vždycky bedlivě zvažovat, komu má být tato silná pravomoc, tato nebojím se říci mocenská pravomoc svěřena.

***