Neautorizováno !

(10.20 hodin)
(pokračuje Rusová)

Je třeba připomenout, že úprava svým zněním otevírá cestu k provádění prostituce dospělých osob v souladu se zákonem.

Hlava V - Trestné činy proti majetku. K potlačování počítačové kriminality byly vytvořeny skutkové podstaty trestných činů neoprávněný přístup k počítačovému systému a poškození a zneužití záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací, § 204, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat, § 205, a poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti, § 206.

Při výčtu těchto příliš kazuistických skutkových podstat vznikají pochyby, zda by nebylo vhodnější místo nich vytvářet ve zvláštní části menší počet obecněji formulovaných skutkových podstat, které by mohly stejně účinně poskytnout ochranu utajení údajů na počítačích a nosičích dat. Totéž platí ohledně ustanovení § 200 až 202 ohledně ochrany poskytované účastníkům konkursního řízení.

Hlava VII - Trestné činy obecně nebezpečné. Nová formulace trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu, § 262, a nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, § 263, umožnila rozlišovat rozdílnou trestní sazbu - odst. 1 a 2 - psychotropní látky na měkké a tvrdé. Beztrestný je ten, kdo bez povolení pro vlastní potřebu v malém množství přechovává konopí a pryskyřici z konopí anebo psychotropní látku obsahující tetrahydrokanmabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu THC, nebo v takovém množství pěstuje konopí.

Mám pochybnosti o správnosti navrženého dělení, ale stojí za posouzení, protože dosavadní obecná možnost postihu nepřinesla žádoucí výsledky ani v potírání drogové kriminality, ani v její prevenci. Volné přechovávání a pěstování konopí v malém množství oslabuje preventivní účinek ostatních zákazů. Za protismyslnou lze považovat úpravu, podle níž, pokud konzument malého množství konopí si rostlinku vypěstuje, je sice beztrestný, ale protože přechovává předměty potřebné k jejímu zpracování, dopouští se trestného činu výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky - § 264. Jak bude dokazovat, že chtěl vyrábět jen malé množství látky, která je dovolená?

Hlava IX - Trestné činy proti republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci. Nadpis této hlavy stejně jako nadpis jejího prvního dílu, v němž jsou chráněny základy republiky, cizího státu a mezinárodní organizace, ukazuje na zásadní odlišnost v pojetí chráněných zájmů od dosud platné úpravy. Ochraně ústavního zřízení, obranyschopnosti, základní politické, ekonomické nebo sociální struktury cizího státu nebo mezinárodní organizace poskytuje návrh ochranu ve stejném stupni jako státu vlastnímu.

Tato úprava potvrzuje podstatně změněné pojetí postavení České republiky jako člena Evropské unie a Severoatlantického paktu, zejména její svrchovanosti. Ochrana ústavních základů vlastního státu byla vždy až dosud pokládána za nejdůležitější povinnost všech státních orgánů a jednotlivých občanů. Z formálního pojetí trestného činu, jak bude v našem právu uplatňováno, plyne, že o takový zvlášť závažný zločin, který jsou i naše orgány vždy povinny stíhat, půjde u útoku proti kterémukoli státu a proti kterékoli mezinárodní organizaci. Jsou ovšem oprávněné pochybnosti, zda policejní orgány a státní zástupci by uvažovali o trestním stíhání pro činnost namířenou proti základní politické struktuře, atd.

Hlava X - Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných. V dílu týkajícím se úplatkářství, § 306 až 310, dochází při zachování zákonných znaků trestných činů v něm uvedených, tj. přijímání úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství, ke dvěma závažným změnám. Především u trestného činu přijímání úplatku je stanovena vyšší trestní sazba než u trestného činu podplácení a dále v ustanovení o účinné lítosti je vynechán výraz "bez odkladu", takže ten, kdo byl požádán o úplatek, může to oznámit s jakýmkoli časovým odstupem. Obě opatření mají sloužit posílení boje proti korupci.

Na základě dlouhodobých zkušeností možno vyslovit vážné pochybnosti o účinnosti navrženého řešení a zejména úprava účinné lítosti může být prostředkem msty nebo vydírání vůči tzv. úředním osobám.

Skupina organizovaného zločinu je uvedena jako samostatný díl 7 této hlavy a nahrazuje ustanovení o zločinném spolčení. Trestný čin účast na skupině organizovaného zločinu, § 338, spočívá v založení, účasti na činnosti nebo její podpoře. Podle zvláštního ustanovení o účinné lítosti, § 339, není pachatel trestný, pokud o skupině organizovaného zločinu učiní oznámení v době, kdy je možné odstranit nebezpečí z činnosti, k níž činnost skupiny směřovala. Tato formulace však dovoluje, aby se beztrestným stal ten, kdo skupinu založil, kdežto ostatní účastníci se budou odpovídat za svou účast nebo podporu skupiny.

V § 340 je uvedeno zvláštní ustanovení o beztrestnosti agenta, který se s cílem odhalit pachatele účastní činnosti skupiny organizovaného zločinu nebo její činnost podporuje. V odst. 2 jsou pak taxativně vypočteny trestné činy typické pro skupiny organizovaného zločinu, např. obchodování s lidmi, falšování měny, obchod narkotiky, korupce a další, pro které rovněž agent není trestný, pokud se účastnil činnosti skupiny organizovaného zločinu, která se takovými činy zabývala. Beztrestným se agent nestane, pokud sám skupinu organizovaného zločinu založil nebo zosnoval.

Naléhavě je třeba požadovat, aby provokace, tj. zosnování nebo řízení trestné činnosti, se stala obecným důvodem vyloučení trestní odpovědnosti.

Hlava XIII - Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy. Trestný čin genocidium, § 377, byl dosud formulován ve znění plynoucím z rezoluce Valného shromáždění č. 96 z prosince 1948. V návrhu je toto znění doplněno v motivu činu, podle něhož pachatel se tohoto činu dopouští v úmyslu zničit některou rasovou, etnickou, národní, náboženskou nebo podobnou skupinu lidí, o skupinu třídní. Stejným způsobem byl doplněn trestný čin apartheid a diskriminace skupiny lidí, § 379, když na rozdíl od Mezinárodní úmluvy o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, která trestný čin spatřuje v uplatňování apartheidu nebo rasové, etnické, národností nebo náboženské segregace nebo podobné diskriminace. Naproti tomu trestný čin útok proti lidskosti, § 378, je formulován v souladu se statutem Mezinárodního soudního dvora.

Právem považujeme navržené doplnění za protikomunistickou provokaci, a proto je třeba trvat na původním znění obou trestných činů.

Stejný charakter mají i trestné činy podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, § 380, projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, § 381, a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, § 382. Skutkové podstaty těchto trestných činů byly však převzaty z původního znění zákona a dokonce u § 382, který je nazýván někdy "osvětimská" nebo "jáchymovská" lež, byla jeho formulace zmírněna doplněním slov "nebo jiné genocidium".

***