Neautorizováno !

(16.30 hodin)
(pokračuje Kupčová)

K tomu, abychom dále pokračovali v tomto projednávání je třeba, aby byl přítomen místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach, který, jak vím, je v předsálí, takže chvíli vydržíme, než se dostaví.

Pro kolegyně a kolegy, kteří přicházejí, opakuji, že budeme projednávat zákon, kterým se mění zákon číslo 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 721/5, vrácený prezidentem republiky. Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 721/6.

Nejdříve se ptám zástupce navrhovatele pana místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Není tomu tak. Chce se ke stanovisku vyjádřit zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Stanislav Grospič? Není tomu tak.

Otevírám rozpravu, do které vidím přihlášku paní poslankyně Aleny Páralové. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, projednávaná předloha reaguje na nález Ústavního soudu, který zruší § 7 zákona o kolektivním vyjednávání. Nové znění zákona je dle celé řady odborníků opět neústavní, a proto jej Poslanecké sněmovně vrátil nejprve Senát a nyní i prezident republiky. Rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně nebude napříště prováděno právním předpisem, ale pouhým sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů. Nebude podrobeno ani soudnímu přezkumu, takže občané nebudou mít zajištěno základní právo na sociální ochranu.

Prezident republiky zdůvodnil vrácení návrhu novely zákona o kolektivním vyjednávání Sněmovně takto. Cituji: "Tento zákon rozšiřuje platnost kolektivních smluv i na podniky, které se vyjednávání vůbec nezúčastnily. Znamená to, že jedny soukromoprávní subjekty mají vůči jiným soukromoprávním subjektům právo rozhodovat o nich bez jejich souhlasu. Jde o normu, kterou již jednou Ústavní soud zrušil jako neústavní, a stanovil tři podmínky, které musí být splněny, aby zákon nebyl v rozporu s platnou Ústavou České republiky. Ani jednu z těchto podmínek nový zákon nerespektuje. Ztotožnil jsem se s postojem Senátu a rozhodl jsem se vrátit zákon Poslanecké sněmovně, aby tyto závažné skutečnosti ještě jednou posoudila." Tolik pan prezident.

Poslanci Občanské demokratické strany budou samozřejmě hlasovat proti návrhu zákona. A pokud bude tento návrh zákona ohrožující svobody a práva občanů České republiky garantované ústavou schválen, poslanci Občanské demokratické strany předloží ústavní stížnost.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Zatím nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, ale hlásí se místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, neměl jsem v úmyslu vystupovat, ale vzhledem k vystoupení paní poslankyně Páralové musím jednoznačně odmítnout to, že by tento zákon nesplňoval podmínky, které Ústavní soud shledal ve svém nálezu. Naopak. V tomto ustanovení bylo upraveno rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně. Ústavní soud nepovažuje institut rozšiřování závaznosti za protiústavní, a to zdůrazňuji, ale nebyl spokojen s jeho právní úpravou.

Mohli jste zde vyslechnout podrobná zdůvodnění, proč jsem přesvědčen, že podmínky, které Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu vyslovil, jsou v návrhu zákona dodrženy. Tato Sněmovna také již dvakrát návrh zákona schválila. Samozřejmě je možné, aby byla podána opět ústavní stížnost, ale jsem přesvědčen, že v tomto případě jsou naplněny všechny předpoklady toho, co vyžadoval Ústavní soud v případě této změny.

Také bych zdůraznil, že tato věc je dohodnuta v rámci tripartity a se souhlasem sociálních partnerů, a to jak odborů, tak zaměstnavatelů. Kompromis se samozřejmě hledal velmi složitě. Ale znovu chci zde důrazně odmítnout, že by tento návrh, který je schválen, byl neústavní. Není tomu tak.

Znovu zdůrazňuji, že Ústavní soud nezpochybnil možnost rozšiřování vyšších kolektivních smluv, což je ostatně praxe běžná v zemích Evropské unie. Tudíž si myslím, že i v českém právním řádu má své místo.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Vidím paní poslankyni Evu Dundáčkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ráda by se nad tímto zákonem vrátila k jeho samotné podstatě a pokusila se udělat krátký rozbor, dovolíte-li, nejen oné neústavnosti, která byla vyčítána původnímu návrhu, ale i samotné podstatě návrhu, který nám vláda předložila a který prošel podvakráte Poslaneckou sněmovnou, a dnes nám jej vrací prezident republiky, protože znovu poukazuje na jeho neústavnost.

Původní § 7, který se stal součástí zákona číslo 9/1999, byl napadán pro porušení hned několika článků ústavy a Listiny základních práv a svobod, a to nikým menším než Ústavním soudem, který pak svým nálezem toto ustanovení § 7 zákona číslo 2/1991, o kolektivním vyjednávání, zrušil. Ony články, na které poukazoval, byl článek číslo 26, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podle odstavce 2 téhož článku pak zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností, a to s odkazem na článek 4, který říká, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a takováto omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Nový návrh zákona, který Poslanecká sněmovna schválila a který nám pan prezident vrátil, říká v odstavci 1 článku 7, že smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem odvětvové klasifikace ekonomických činností. Vzpomeňte si prosím na situaci, ve které jsme už jednou byli, kdy se stále noví a noví zaměstnavatelé dostávali právě na onen seznam a byli zařazováni mezi ty, kteří jsou tzv. označeni kódem odvětvové klasifikace ekonomických činností. A proti tomuto zařazení na seznam nebylo pražádného odvolání. Marné bylo jejich poukazování na fakt, že předmět činnosti, který vykonávají na základě svých živnostenských oprávnění, vůbec nesouhlasí se zařazením do konkrétního odvětví. Přesto v této vyhlášce byli a přesto na ně platila vyšší kolektivní smlouva a oni byli zavázáni tímto předpisem. Na základě rozhodnutí někoho úplně jiného, aniž se mohli podílet na kolektivním vyjednávání a na stanovení podmínek, které byly touto smlouvou nastoleny. Zejména také proto, že se tady tiše mlčí o skutečnosti, že tito zaměstnavatelé, resp. v jejich podnicích, ve kterých mají možná pět, možná dvacet zaměstnanců, možná vůbec žádné odbory nejsou. My chceme tímto zákonem svázat i ony zaměstnavatele, na jejichž půdě jejich firmy nikdy žádné odbory nevznikly. A to prosím vyšší kolektivní smlouvou.

***