Neautorizováno !

(15.50 hodin)

Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, z vašich dosavadních politických postojů vyplývá, že jste velkým zastáncem komunální a regionální samosprávy. Ctil jste dosud vždy princip subsidiarity, tedy rozhodování pokud možno na co nejnižším stupni řízení. Avšak v organizační struktuře Ministerstva pro místní rozvoj jsou začleněni vládní zmocněnci pro Moravskoslezský kraj, severozápadní Čechy a Jihomoravský kraj, tedy jakási prodloužená ruka státu, prodloužená ruka vašeho ministerstva v těchto třech regionech. Ty ale podle mého názoru mají zvolenu svou vlastní reprezentaci, mají zvoleno své zastupitelstvo a své hejtmany. Navíc náplň práce vládních zmocněnců je značně nejasná a pravomoci jsou zcela nulové. Provoz těchto úřadů stojí daňové poplatníky zbytečně hodně peněz, které by podle mého názoru mohly být využity někde jinde mnohem efektivnějším způsobem.

Proto se vás ptám, vážený pane ministře, jaký máte názor, nyní již ministerský názor, na instituci vládních zmocněnců v krajích, zda neuvažujete v rámci připravovaných úspor vládních výdajů o zrušení těchto nadbytečných úřadů. Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, slyšeli jsme interpelaci. Prosím pana ministra Radko Martínka, aby využil svůj čas. Prosím, máte slovo.

Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Děkuji, pane předsedo. Vážený pane kolego, vážené kolegyně a kolegové, je skutečně pravdou, že vládní zmocněnci jsou v systému Ministerstva pro místní rozvoj, jsou tam zařazeni jak po organizační, tak finanční stránce. Jak pan kolega sdělil, tak v této chvíli existují tři zmocněnci. V severozápadních Čechách je to náš ctěný, zde přítomný kolega Aubrecht, pokud se týká Moravskoslezského kraje, je to prof. Zamarský, a pokud se týká Jihomoravského kraje je to pan Ing. Korbel.

Činnost zmocněnců vyplývá z usnesení vlády k činnosti zmocněnců, řešení hospodářské a sociální situace dotčených regionů, zejména potom z příslušných statutů zmocněnců vlády, usnesení vlády atd. Pokud se týká jejich vlastní činnosti, tak právě ze statutu mají povinnost v tzv. nelegislativních úkolech vlády předkládat k informaci členům vlády pravidelné pololetní zprávy o své činnosti vždy v únoru a srpnu příslušného roku. Poslední informace o jejich činnosti je tedy z února letošního roku.

Je zřejmé, že tito zástupci státu vykonávají činnost v jednotlivých regionech, které v této chvíli jsou nejvíce postiženy jednak strukturálně, ale také hospodářskou depresí.

Jak jste správně řekl, jsem zastáncem krajů a obcí a jsem zastáncem toho, aby tyto instituce měly co největší pravomoci. Na druhé straně je nutné vědět, že tento systém vlastně neznamená, že by se stát zbavoval veškeré zodpovědnosti za vývoj v regionech, a podle mého názoru - a myslím si, že je to i odborná zkušenost nejenom naše, ale i v zahraničí - musí existovat určitá koordinační role a vyrovnávací role státu v regionech i v této oblasti. Prvním předpokladem pro úspěšnost této práce je samozřejmě především úzká spolupráce vládních zmocněnců, nebo resp. představitelů vlády v jednotlivých regionech se samosprávou v jednotlivých krajích.

Nezastírám, že existují určité problémy, tak jak jsem s nimi byl zatím seznámen. Vyplývá to jednak z důvodů lidských, protože lidé jsou lidé a mohou mezi nimi existovat určité třenice. A druhá věc je, že existují určité problémy v provádění koordinace, v koordinaci prací, v zajišťování potřebné úrovně vzájemné spolupráce s regionálními subjekty, připomínky k některých kompetenčním otázkám atd. Zase to není ve všech třech regionech stejné. Myslím si, že v každém z těch regionů je to jiné a záleží to samozřejmě také na kvalitě příslušného zmocněnce.

V této chvíli, jak víte, vážený pane kolego, jsem ve funkci teprve několik dní, a mám zajisté v úmyslu jednak osobně navštívit příslušné kraje, jednak mám v úmyslu podrobně se seznámit s činností všech tří zmocněnců. Určité základní informace mám k tomu, abych již mohl v této chvíli rozdělit jejich aktivity a jejich schopnosti, a myslím si, že jsou diametrálně odlišné. A předpokládám také, že budu spolupracovat s vámi, poslanci za jednotlivé regiony, abyste mně také řekli svůj názor na to, co jednotliví poslanci a jejich instituce dělají.

Nebudu zdržovat tuto informaci tím, co mám tady k dispozici, to je usnesení vlády o statutu zmocněnců a pololetní zprávu o činnosti zmocněnců vlády. Myslím, že bude příležitost v kuloárech nebo po skončení této interpelace eventuálně si tyto dokumenty prohlédnout.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Ptám se pana poslance, ten je spokojen, takže můžeme ukončit tuto interpelaci.

Dalším interpelujícím je místopředseda Sněmovny Ivan Langer, kterého jsem v sále již zahlédl - ano, je tady. Je to interpelace na ministra Františka Bublana ve věci zásahu na Letné.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, pane ministře, je to přesně týden, kdy jsem z tohoto místa žádal pana ministra vnitra o uspokojivou odpověď na zásah Policie proti antikomunistickým aktivistům na prvomájové komunistické demonstraci na Letné. Odpověď pana ministra byla pouze částečně vyčerpávající, neboť prohlásil, že věcí se v dané chvíli zabývala pouze inspekce ministra vnitra, nicméně probíhá další šetření odborem kontroly a stížností Policejního prezidia, že v tuto chvíli tedy nemůže sdělit závěry tohoto šetření.

V tuto chvíli bych chtěl zopakovat jen klíčové postoje, které jsem zde prezentoval.

Za prvé, je třeba, aby každý respektoval zákon, a to platí pro všechny, že náš trestní zákon zná jak skutkovou podstatu trestného činu výtržnictví, tak také skutkovou podstatu trestného činu podle § 260, tedy podpora a propagace hnutí směřujícího k omezování práv a svobod člověka, že tedy policie by měla velmi důsledně postupovat stejným metrem vůči každému, kdo je důvodně podezřelý ze spáchání toho či onoho trestného činu nebo naplnění skutkové podstaty toho či onoho přestupku. Současně jsem tady řekl, že nechci debatovat a nemohu debatovat na téma důvodnosti zásahu policie, nicméně si přeji, aby měřila každému podle stejného metru, nicméně že mám vážné pochybnosti o adekvátnosti, přiměřenosti policejního zásahu, o jeho provedení, tedy taktice, a hovořil jsem o tom, že považuji za velmi špatný signál, když na komunistické demonstraci policisté v civilu zasahují proti antikomunistickým aktivistům.

Prosím, pane ministře, v tuto chvíli proběhl týden a já vás z tohoto místa žádám o výsledky vyšetřování, resp. šetření odboru kontroly a stížností a o závěry tohoto šetření.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní pana ministra Františka Bublana, aby se vyjádřil k této interpelaci.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane poslanče, sice uběhl týden, což je dost dlouhá doba, nicméně vzhledem k tomu, že jsem už zde ve Sněmovně dostal nějaké podněty, které jsem předal policii, navíc se přihlásilo několik svědků, odbor kontroly a stížností tuto záležitost stále šetří, takže vám v tuto chvíli nemohu dát adekvátní odpověď, nebo dal bych nějakou odpověď, ale nemusela by být identická s tím, co potom toto šetření všechno prokáže. Nicméně několik málo poznámek k tomu, co jste říkal, bych vám sdělil.

Aktivisté, kteří narušovali shromáždění, aspoň ten jeden z nich nebyl obviněn z narušování veřejného pořádku. To by byl zásadní omyl. Jeho skutek byl posouzen jako porušení zákona o shromažďování.

***