Neautorizováno !

(15.00 hodin)

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Já samozřejmě mohu odpovídat úplně stejným způsobem jako pan poslanec. Není tomu tak. Jsem dostatečným způsobem orientován. Říkám, že co nebylo vyřešeno za 13 let, nemůžete očekávat, že já budu znát řešení za 17 dní. Pane poslanče, vy můžete přijít se zákonodárnou iniciativou tak, aby těch 1,25 mil. obyvatel této země, resp. jak naznačujete, polovina obyvatel této země, byla lépe uspokojena z té nové právní normy, než je tomu dosud.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším interpelujícím je pan poslanec Eduard Vávra. Tématem jeho interpelace je příjem státního rozpočtu z právnických osob. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, za vlád v čele se sociálními demokraty je pravidelně saldo státního rozpočtu tak vysoké, že státní dluh již dosahuje kolem 700 mld. Kč. Bylo by tedy zajímavé slyšet z vašich úst, jak se zhruba v posledních šesti letech vyvíjel daňový výnos státního rozpočtu z právnických osob, to je ze zahraničních firem, z firem se zahraniční účastí, státních a polostátních podniků, soukromých velkých, středních a malých, i osob samostatně výdělečně činných.

S tímto tématem, to je ve věci příjmů státního rozpočtu z právnických osob, si dovolím položit několik otázek.

1. Kolik podpor v rámci různých dotací a investičních pobídek firmy získaly a naopak, jaký byl jejich přínos pro státní rozpočet? Tuto otázku podporuje skutečnost, že zahraniční subjekty alokují své zisky u svých mateřských firem a k tomu mají desetileté daňové prázdniny.

2. Kolik firem v procentech u nás registrovaných zdaňuje v zahraničí, to je v zemích, kde jsou pro ně výhodnější daňové podmínky?

3. Kolik činí ztráta nebo výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku optimalizace daňového základu, které firmy dělají, i s ohledem na dvě výše položené otázky.

4. Jaký vliv má celková vysoká daňová kvóta na růst nebo nerůst ekonomiky.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme otázky. Prosím předsedu vlády, aby na ně odpověděl. Slovo má předseda vlády Jiří Paroubek.

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Ty otázky samozřejmě dokážu odpovědět obecně, ne číselně. Ta čísla vám, pane poslanče, ještě sdělím. Myslím, že to bude zajímavé sdělení.

Pokud mohu interpretovat ty otázky přesně - kolik podpor získaly a jaký přínos pro státní rozpočet měly ty zahraniční firmy, nebo ty firmy, protože se nejedná jenom o zahraniční, které využily systému pobídek, tak samozřejmě objemově ty věci nedokážu zdůvodnit, ale zcela nepochybně tyto pobídky neměly jenom fiskální vliv, ale i to, čemu já bych řekl národohospodářský vliv, protože se jednalo o vytvoření desítek tisíc nových pracovních míst a o řešení sociální situace v některých oblastech, kde bez takovýchto pobídek by prostě nebylo možné udržet potřebnou sociální soudržnost.

Kolik procent firem zdaňuje v zahraničí - tak to bude také součástí té odpovědi, ale domnívám se, že pokud jde o naše daňové zatížení, já se k tomu ještě dostanu dále, tak v tomto roce se pohybuje u korporátní daně na 26 %, v příštím roce to bude na 24 %. S ohledem na různý způsob propočtu a použití odečitatelných položek můžeme říci, že je to odpovídající výše zdanění tomu, co je rovná daň na Slovensku s 19 %, a jak víte, pane poslanče, těmi našimi konkurenty nejsou jenom země na východ od nás, ale jsou to i země na západ nebo na jih od nás. Daňové zatížení v Německu, daňové zatížení v Rakousku, v západoevropských zemích obecně možná s výjimkou Irska, je podstatně vyšší než u nás. Určitě konkurenceschopnost české ekonomiky je dostatečná.

Pokud jde o optimalizaci, tak na to určitě odpovíme.

Jaký vliv mají vysoké daňové kvóty na vývoj hrubého domácího produktu. Pane poslanče, to je vždycky otázka. Já si se zájmem pročítám vyjádření například pana poslance - jsem nerad, že tady není, že to neslyší - Tlustého, který říká, že by zcela nepochybně, kdyby byla používána hospodářská politika Občanské demokratické strany, došlo k nárůstu nikoliv 4 % hrubého domácího produktu, ale nějakých 7 % nebo ještě více. Žádná spolehlivá metoda takového propočtu neexistuje. To je metoda "přes palec" a té bych se tedy vyhýbal. To je věc, kterou je třeba zmínit.

Pokud jde o celkové veřejné zadlužení, kterého jste se jen dotkl, myslím si, že se tam pohybujeme hluboce pod jedním z maastrichtských kritérií. My jsme dokonce dosáhli v loňském roce toho, že poklesl v loňském roce podíl celkového veřejného zadlužení na hrubém domácím produktu pod úroveň, které dosáhl v roce 2003.

Jinak pokud jde o vývoj daně z příjmů právnických osob, v roce 2004 byl nastartován proces postupného snižování sazby daně, takže z 31 % v roce 2004 je to v roce 2005 26 % a v roce 2006 je to 24 %. Přitom snížení sazby o jeden procentní bod představuje při vztažení k základně roku 2004 výpadek ve výši cca 4 mld. Kč. Díky úpravám v loňském roce navazujícím na provedenou harmonizaci s právem Evropské unie došlo např. právě u srážkové daně k propadu téměř o 8 mld. Kč. Přes tento výpadek byl celkový nárůst příjmů státního rozpočtu v minulém roce za daň z příjmů právnických osob oproti roku předchozímu téměř o 10 mld. vyšší. Za čtyři měsíce tohoto roku dochází opět k meziročnímu nárůstu, tentokrát o 4,8 mld. Kč, takže korporátní daň má tendenci trvale růst. Kdyby se toto tempo udrželo, těch 1,2 mld. měsíčně, bylo by to 14 mld. až 15 mld. za celý rok. Určitě je to pozitivní tendence, ke které dochází.

Pokud jde o detaily, o kterých jste tady hovořil, odpovím ještě písemně.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ptám se pana poslance Vávry, jestli ještě využije času, který má k dispozici.

Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Jen bych se chtěl zmínit, že v posledním čase v tisku proběhla zpráva, a bylo to několikrát, že naše české firmy utíkají do Holandska, kde jsou pro ně výhodnější podmínky. To za prvé.

Za druhé děkuji za to, že dostanu písemnou odpověď. Rád bych upozornil, aby byla rozložena časově, to znamená zhruba do šesti let, co se tam zmiňuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím, pane premiére.

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Samozřejmě k procesu přelévání kapitálu dochází na celém světě. Pochopitelně naše pobídky mají také za cíl, abychom k nám naopak kapitál dostali. Někdo se snaží najít komparativní výhodu a snaží se o to, aby nám kapitál odplynul. Jestli jsem vám dobře rozuměl, tak se obáváte konkurence Holandska. Toho bych se ani tak neobával. Spíše bych se obával konkurence východních zemí, kde snad nejde ani o nízké zdanění, ale spíše o nízkou cenu pracovní síly, přece jenom podstatně nižší než u nás.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane premiére. Ukončíme tuto interpelaci. Slovo dostane paní poslankyně Kateřina Konečná, která má v úmyslu interpelovat premiéra ve věci řešení protidrogové legislativy v České republice. Máte slovo.

Poslankyně Kateřina Konečná: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že všichni musíme předpokládat, že zítra dostanete důvěru vašich koaličních poslanců a usednete do křesla premiéra s plným nasazením, dovoluji si zeptat se vás na to, o čem se ve vašem programovém prohlášení zmiňujete pouze obecnou formulací a o čem dosavadní premiéři mluvili jen velmi neradi. A to na otázku, kdo bude ve vaší vládě zodpovědný za drogovou problematiku a jakým způsobem chce vaše vláda postupovat při schvalování legislativy s touto problematikou spojené.

***