Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(9.30 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Klub sociální demokracie požádal o prodloužení přestávky do 9.45 hodin.

(9.40 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Na žádost klubu US-DEU prodlužuji přestávku do 10.00 hodin.

(Jednání pokračovalo v 10.00 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Budeme pokračovat, čas určený pro jednání poslaneckých klubů uplynul.

Sděluji vám, že pan poslanec Grebeníček má náhradní kartu číslo 17 a paní poslankyně Nedvědová má náhradní kartu číslo 12.

Zopakuji postup, který jsem vám sdělila před přestávkou. Nejprve projednáme pevně zařazené body 61 a 62, poté se budeme zabývat dalšími body z bloku třetího čtení. Ještě připomínám, že před polední přestávkou, přibližně ve 12.30 hodin, jsme zařadili volební body 84 a 85.

Do rozpravy k programu schůze byl přihlášen pan poslanec Václav Votava. Udílím mu slovo.

Poslanec Václav Votava: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si požádat o vyřazení bodu číslo 80 z programu této schůze, což je návrh poslanců Václava Votavy, Petra Ibla a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 622, třetí čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: O tomto návrhu nechám hlasovat bez rozpravy.

Budeme hlasovat o vyřazení bodu 80 z programu této schůze. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 36 z přítomných 151 poslanců pro návrh hlasovalo 114, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní se budeme zabývat bodem

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Václavek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 679/2.

Otevírám rozpravu, do které se hlásí předseda rozpočtového výboru pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, všem bych se chtěl omluvit za chybu, které jsem se dopustil v roce 2003, když se schvaloval zákon o služebním poměru v bezpečnostních sborech. Byl jsem sice proti tomuto zákonu, ale dopustil jsem se té chyby, že má argumentace byla jednoduchá, zabývala se pouze rozpočtovým dopadem na rok 2005. Nenaplnil jsem úlohu předsedy rozpočtového výboru, abych upozornil na všechna rizika, která tento zákon nese pro střednědobý vývoj veřejných rozpočtů, na rizika, která mají dopady na celou naši společnost. Měl jsem to učinit ať již samostatným zasedáním rozpočtového výboru, nebo seminární formou. Za tento nedostatek se omlouvám.

Abych ulevil svému svědomí, chtěl bych vás požádal o několik minut pozornosti, abych na tato rizika mohl upozornit alespoň teď, když máme ještě možnost je odvrátit - sice pozdě, ale jistě lépe pozdě než později.

Mám za to, že prvním důvodem k odložení účinnosti zákona je předpokládaný vývoj mezd v roce 2005. Zákon o služebním poměru se totiž v těchto dnech stává epicentrem mzdové nákazy. Neexistují důvody, proč jedné profesní skupině přidat 27 procent a ostatním profesním skupinám několikanásobně méně. Protože tento důvod neexistuje, vznikají pochopitelné tlaky nejen ze státní správy, ale i z hospodářské sféry. Pokud tyto tlaky budou alespoň částečně úspěšné, logicky hrozí, že vývoj mezd předstihne růst produktivity a bude obrovským rizikem jak pro vývoj inflace, tak pro poměrně nadějný vývoj hospodářského růstu. V důsledku takovýchto procesů pak prodělají všichni, dokonce i ti, kteří by dnes dostali trochu přidáno.

Nemohu v této souvislosti nezmínit odvětví, jehož mzdy se dlouhodobě pohybují pod průměrnou mzdou v České republice a které je přímo závislé na míře veřejné podpory. Tím odvětvím je zemědělství. Nejde ani o celkový objem prostředků, jde o poměr mezi podporou zemědělské činnost u nás a v ostatních zemích Evropské unie...

Budu hovořit i přes hluk.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, prosím, abyste se ztišili.

Poslanec Miroslav Kalousek: Bude-li míra podpory zemědělské činnosti nižší než v ostatních zemích Evropské unie, a to je bohužel případ roku 2005, pak zemědělský podnikatel bude mít jedinou logickou nutnost, jak kompenzovat svou menší konkurenceschopnost, a to jsou mzdové fondy. Kdo z nás, kolegové, je připraven vysvětlovat zemědělci na českém, moravském a slezském venkově, že jeho podnik v nekonkurenceschopných podmínkách bojuje o přežití a že jeho mzda stagnuje jen proto, že jsme obětovali v roce 2005 osm miliard korun na takový nárůst platů policistů o částky, za které zemědělec často pracuje celý měsíc na poli od rána do večera? Kdo z nás je k tomu připraven? Já ne. Pokud někdo ano, kolegiálně mu to neradím, protože zemědělec si to vysvětlit nedá. Navíc tady upozorňuji na finanční strategii Evropské unie v letech 2007 až 2013. Pokud si dobrovolně dáme nižší základnu, každá koruna, o kterou dáme méně do zemědělství, bude několikanásobně ztracena v budoucím šestiletém rozpočtu Evropské unie.

Druhým důvodem pro odložení účinnosti zákona je obrovský nárůst mandatorních výdajů státu na uspokojení nároků těch příslušníků sboru, kteří ze služebního poměru odejdou. Tento důvod považuji za vůbec nejzávažnější, protože rizika, která z něj plynou, jsou s to dlouhodobě ohrozit jak snahy o ozdravění veřejných rozpočtů, tak i veškeré další aktivity státu, které směřují k zachování sociální soudržnosti a sociální solidarity. Takzvaný výsluhový příspěvek je totiž v tomto zákoně stanoven tak, že po patnácti letech služebního poměru vzniká nárok na 20% pravidelnou měsíční rentu, za každý další rok odsloužený nad 15 let se tato výsluha zvyšuje tak, že po 20 letech máte nárok na 40% pravidelnou měsíční rentu, maximální výše renty pak je 55 %. Nebude řídkým jevem, že lidé v produktivním věku po 40 letech budou odcházet ze služebního poměru na pravidelnou měsíční rentu, která bude zhruba ve výši průměrného měsíčního výdělku v České republice, často mnohem větší, a to ještě vedle jednorázového odstupného v řádu statisíců. Pokud se v tomto režimu ocitne 75 tisíc příslušníků sboru s průměrným platem 32 tisíc korun, bude znamenat tento proces každoročně nové a nové miliardy pro ty, kteří už neslouží, a přitom bude zachována potřeba mzdových fondů pro ty, kteří ještě slouží. Nové a nové miliardy, které logicky budou chybět jinde.

Jakákoli vláda bude vždycky řešit dilema, jestli zachová finanční disciplínu, nebo jestli v zájmu zachování sociální soudržnosti a sociální spravedlnosti se bude snažit i ostatním skupinám kompenzovat tento nárůst. Pak ovšem nebude moci dodržet finanční disciplínu.

***