(11.00 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 98/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Radim Chytka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Chytka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové. Já se domnívám, že v této místnosti není nikdo z nás, koho by netrápil nárůst kriminality za poslední období, a myslím si, že taktéž my všichni, jak zde sedíme, jsme si vědomi, že na této vysoké kriminalitě má lví podíl kriminalita dětí a mládeže. Taktéž se zřejmě shodneme, že je povinností zákonodárného sboru, abychom v tuto chvíli přijali systémové opatření proti této narůstající kriminalitě dětí a mládeže. V čem se však pravděpodobně už neshodneme, bude, jaký systémový krok bychom my jakožto zákonodárný sbor měli učinit.
Pokud si vezmeme takový ten standardní příklad - dítě, 14 let, má za sebou 30 vykradených aut, 5 samoobsluh a 4 trafiky, pak nepochybně budou mezi námi některé kolegyně a někteří kolegové, kteří budou říkat, to je chyba rodičů a je zapotřebí potrestat rodiče.
Samozřejmě, že v trestním zákoně je § 217 ohrožování výchovy mládeže se sazbou do dvou let, a můžeme vést o tomto § 217 poměrně obšírné diskuse. Já bych však chtěl upozornit, že v praxi § 217 dle mého názoru nefunguje. A to z jednoho celkem prostého důvodu. Vezměme si například - a podtrhávám například - nějakou romskou rodinu, kde se děti dopouštějí kriminality, a představme si, že by tato romská rodina měla svědčit, aby byl tatínek odsouzen do vězení podle § 217 ohrožování výchovy mládeže. Já se domnívám, že se tak nestane.
Naopak se domnívám, že § 217 může dopadnout s plnou silou na ty rodiče, kteří se rozhodli si dítě osvojit. Tady se jistě taktéž shodneme, že náhradní rodina je vždycky lepší než jakkoliv dobrý děcák, ale na druhou stranu je zde riziko, že u těch osvojených dětí může tam být nějaká genetická chybička, která se nakonec projeví tak, že ti náhradní rodiče tu výchovu nezvládnou. A podle mého, zpřísňování § 217 by mohlo vést k tomu, že by tito rodiče, kteří jsou ochotni si dítě osvojit, mohli mít problémy.
Přesto zcela otevřeně říkám, že jsem připraven ve druhém, ve třetím čtení a na výboru o § 217 zcela vážně jednat. Myslím si, že co se týče zajímavého rozšíření, tak zajímavé rozšíření je uvedeno v jiné materii, kterou bychom měli na této schůzi projednávat, a to je sněmovní tisk 210 - soudy ve věcech mladistvých. Přesto se však domnívám, že pokud někteří budou za systémové řešení považovat právě sněmovní tisk 210, soudy ve věcech mladistvých, že kromě toho paragrafu 217 zde taktéž podle mého názoru bychom se nevydali tou správnou cestou. Když si podrobně tento předložený návrh zákona prostudujeme, tak zjistíme, že v podstatě prakticky to znamená zvýšení trestní sazby z 15 na 18 let. Podle mého alespoň pologramotný advokát musí na základě tohoto zákona odcházet se svým mladistvým mandantem od tohoto soudu se zprošťující žalobou a čistým štítem.
Z tohoto důvodu skupina poslanců předložila návrh na snížení trestní odpovědnosti z 15 na 14 let a vedou nás k tomu tři základní důvody.
První důvod jsou pravidla hry. Je prokázáno, ať už sociálními pracovnicemi, tak v protokolech Policie České republiky, že pokud je přistižen takový ten typický příklad 14letého chlapce, který má za sebou těch 30 aut, 5 samoobsluh a 4 trafiky, že říká - ano, vím, že se to nemá, ale já nejsem trestně odpovědný. A slyší to i od těch svých rodičů. Ty ještě nejsi trestně odpovědný, ty ještě nemáš 15 let, běž a můžeš celkem beztrestně krást.
Pokud byste tomuto tvrzení nevěřili, podívejme se na statistiku Ministerstva vnitra. Tam je zcela evidentní, že nárůst té závažné trestné činnosti, počet případů trestné činnosti dětí, tzn. věková kategorie 12 až 15 let, je dvakrát větší než trestná činnost mladistvých, věková kategorie 15 až 18 let. Když předpokládáme, že obě dvě věkové kategorie jsou rovnocenné, a to já bych řekl, že u těch dvanáctiletých to ještě není tak dramatické, tak fakt, že ty děti se dopouštějí dvakrát větší trestné činnosti než ti mladiství, jednoznačně hovoří pro argument, že jsou si vědomy, že do 15 let jsou beztrestné, a že tedy můžou činit, co uznají za vhodné, po 15 letech s tou trestnou činností pak končí. Tedy jde o toto pravidlo hry, které my chceme změnit.
Druhým argumentem je šikana. Já jsem v minulosti vždycky byl a budu šikanu tvrdě, pokud je to alespoň možné, se snažit eliminovat. Na základních školách jsou 14leté děti, které jsou nejstarší na té základní škole, a protože jsou si vědomy, že se jim nemůže nic stát, tak šikanují v současné době nejen své mladší spolužáky, ale dokonce i některé učitele a učitelky. A pokud my chceme jakožto zákonodárný sbor těm učitelkám vzkázat - vážená paní učitelkou, svojí autoritou si musíte udělat ve třídě pořádek, pak se domnívám, že tato věta je naivní, když ta paní učitelka tam má onoho žáka, který má za sebou těch 30 aut, těch 5 samoobsluh, ty 4 trafiky.
Třetím důvodem je porovnání zařízení Ministerstva školství a Ministerstva spravedlnosti, tedy porovnání diagnostických center, výchovných ústavů, zvaných lidově pasťáky, a vězení pro mladistvé. Já nevím, kdo z vás si udělal takovýto průzkum v terénu. Já se domnívám, že jsem navštívil alespoň na Moravě snad všechna tato zařízení. Vězení pro mladistvé je pro Moravu v Opavě. A upozorňuji, že pro mladistvé, tedy do 18 let, nelze, aby byl odsouzený držen s dospělými lidmi, to chci předeslat jakožto možná samozřejmou věc, ale rád bych ji zdůraznil. Toto vězení pro mladistvé na mne zapůsobilo velice dobrým dojmem. Tam je velice dobře zařízené střední odborné učiliště, kde je možné studovat obory jak elektro, tak zámečník. A když jsem se bavil s jedním tím odsouzeným, tak jediná jeho starost byla, že bude za několik měsíců propuštěn, a když jsem se ho ptal, proč je tak z toho smutný, tak říkal: "No, už si nestihnu dodělat ten učňák, nebudu mít výuční list, ale nevadí, já po propuštění do tohoto vězení budu docházet a udělám si to ambulantně."
***