(10.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Další věc je, že můžeme samozřejmě dosíci dalších privatizačních výnosů, ale opět by se povodňové škody neměly stát nástrojem urychlené privatizace, protože v takové situaci cena za prodej státních majetkových podílů a další podmínky ve smlouvě by nutně musely být horší než v klidnějším období.
Nabízí se nám také zahraniční pomoc, jsou tady fondy Evropské unie. Domnívám se, že daleko více pozornosti by se mělo věnovat zpřístupnění této pomoci, aby to nedopadlo jako v roce 1997, kdy poměrně značné prostředky zůstaly nevyčerpány, protože spojení řekněme naší nešikovnosti při přípravě projektů s bruselskou byrokracií umožnilo, že dodneška podstatná část těch zdrojů není čerpána. Čili zjednodušení přístupu k těmto zdrojům by bylo zcela na místě a tento signál zejména do sféry municipální by byl více než vítán.
Máme tady také příslib určitého úvěrového rámce od Evropské investiční banky. Je to poměrně vysoký příslib a vzhledem k tomu, že cena těchto peněz a další podmínky, jako je dlouhodobá splatnost úvěru, je zajímavá, tak by nemusela mít přímý dopad na úvěrovou službu. A měli bychom si jasně říci, které priority budeme ochotni takto pokrýt, a samozřejmě předem jasně vázat čerpání těchto zdrojů.
Kolega Recman zmiňoval problematiku NATO. Co řekl, to řekl. Myslím, že je třeba jenom dodat jako argument, že jistě na listopadovém summitu NATO bude vyhodnocována první vlna rozšíření NATO, bude vzpomínána alianční disciplína a možná, že budeme mezi těmi státy, na které bude vyvíjen určitý nátlak, aby v rámci alianční disciplíny jsme se polepšili z hlediska reformy armády i z hlediska placení naší účasti vojenských jednotek v zahraničí. Když alianční disciplína, tak také alianční solidarita. Myslím si, že pro projednání s jednotlivými zeměmi, členskými zeměmi NATO bychom byli schopni dosáhnout určitého dočasného prominutí některých plateb spojených s členstvím v NATO a jistě by to i této organizaci, která je ve stadiu určité transformace, přispělo k jejímu zlepšenému renomé, protože mezi těmi středoevropskými zeměmi v našich zemích NATO patří mezi nejméně populární v mezinárodním srovnání.
Poslední moje poznámka směřuje k tomu, že základem úspěšného vypořádání s povodňovými škodami samozřejmě je kvalitní růst ekonomiky. Pokud bychom chtěli problémy ekonomiky v nejbližším období svádět na povodně, asi by to bylo nešťastné, protože poslední odhady statistického úřadu o vývoji hrubého domácího produktu za druhý kvartál hovoří o tom, že naše dynamika, dynamika ekonomického růstu, zpomaluje, že patříme mezi nejpomaleji se vyvíjející země z čekatelských zemí do Evropské unie.
A nejde jenom o odhady hrubého domácího produktu, protože samozřejmě tam je jistá míra benevolence a máme v této zemi zvyk tyto odhady následně korigovat. Ale poměrně značným signálem je také index stavební výroby, který dlouhodobě potvrzuje to, co tento odhad druhého kvartálu v HDP ukazuje. Čili vycházejme z toho, že naše země je spíše ve stadiu určité decelerace, že bude mít nepříjemný vliv i vývoj našeho okolí. Německá recese se nemůže nepromítnout a v tom případě jsou samozřejmě tak trochu na vodě úvahy o stabilizaci daňové kvóty. Ono lze daňovou kvótu stabilizovat, ovšem za tu cenu, že se může stát, že při pomalém růstu ekonomiky bude reálná hodnota vládních výdajů klesat. A to by jistě nebylo dobré.
Čili kde posílit v nejbližším období dynamiku ekonomiky, orientovat ji na kvalitní růst? Domnívám se, že zde vedle opatření, která by bránila podvazovat koupěschopnou poptávku, je tímto opatřením přitáhnutí zahraničních úspor do naší země. Nemělo by to být pouze cestou investičních pobídek, protože se ukazuje, že ty nejsou tolik účinné. Nemělo by to být ani cestou velkých zahraničních dluhů, navíc se špatnými parametry, protože se ukazuje, že takový zahraniční dluh sekundárně opět ekonomiku svazuje. Neštěstí by bylo i vycházet z měnových opatření - měli jsme tady příklad Argentiny. A nepochybně i dlouhodobý příliv vnějších úspor, jakého jsme byli svědky v asijských zemích, v některých asijských zemích, například v takzvaných asijských tygrech, by nebyl šťastný, protože asijská chřipka vlastně byla způsobena na kapitálových trzích právě tím, že se to opíralo spíše o virtuální ekonomiku, a je třeba si říci, že v centrech světového rozvoje rozhodující kapitálové skupiny a investiční fondy vnímají, že virtuální ekonomika dostává globální ekonomiku do značných potíží. A tudíž uvažují o tom, jak změnit určitou separaci finančních kapitálů od produktivního kapitálu.
Naše země by neměla konkurovat zahraničí tím, že máme nízkou cenu práce, popřípadě příliš ústupnou politickou reprezentací, ale tím, že nabídne kvalitní projekty. Projektové financování je možnost, jak získat pro tuto zemi poměrně značné prostředky, značné akumulační přebytky, a přitom by nebezpečí Argentiny, nebezpečí asijské chřipky a další dysbalance v ekonomickém vývoji nehrozily.
Čili měli bychom se daleko více nyní zaměřit na urychlené zpracování programu obnovy jako strategického dokumentu, který by nebyl jenom hašením požáru a který by nevpašovával do našeho hospodářského systému prvky, které jsou až příliš poplatné tomu, že vládní majorita 101 hlas je příliš křehká.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Slovo má pan poslanec Chytka, připraví se pan poslanec Gongol.
Poslanec Radim Chytka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, Není tomu tak dávno, co se v naší zemi nevyplácelo pracovat. V té době se práce pouze předstírala. A pokud už se někdo chtěl seberealizovat, pak v pátek odjel na svoji zahradu či chalupu. Pravda, někdy tam ta seberealizace probíhala tak intenzivně, že když se v pondělí vrátil do svého podniku, byl schopen pouze relaxovat, a to až do pátku, kdy odjel na svoji zahradu či chalupu. Nyní se však již dvanáct let v této zemi pracuje a já se domnívám, že ten, kdo je elementárně objektivní, ten, kdo se umí kolem sebe porozhlédnout, musí vidět tu proměnu jednotlivých obcí, měst, jednotlivých obchodů či služeb, a to ku prospěchu nás všech.
Proč o tom hovořím? Hovořím o tom z toho důvodu, že ten, kdo pracuje, je soběstačný. A člověk soběstačný se samozřejmě rád rozhoduje samostatně. A to je to, co se podle mého naší levicové vládě nelíbí. Ta by potřebovala člověka závislého, závislého na různých sociálních dávkách. Úplný ideál by byl, kdyby za určitý bakšiš byl onen člověk manipulovatelný tak, aby jej vláda mohla dostat tam, kam potřebuje. A to je podle mého důvod těchto daňových balíčků, který je nám předkládán ještě v legislativní nouzi. Zde myslím můžeme souhlasit s názorem, že na vlně povodní do Prahy připlula Aurora. Tyto daňové balíčky mají jeden jediný význam - aby v dohledné době se v naší zemi opět nevyplatilo pracovat.
Je mi jasné, že tento daňový balíček nakonec pravděpodobně schválen bude, avšak dovolte mi, abych alespoň za sebe tomuto plánu řekl rozhodné ne, a proto dávám návrh na zamítnutí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji za slova panu poslanci Chytkovi. Prosím, slovo má pan poslanec Gongol. Připraví se pan poslanec Šeich.
***