(10.50 hodin)
(pokračuje Klaus)
A to ještě zdůrazňuji, že jde o věci, které budou rozloženy do dvou, potenciálně tří fiskálních let.
Nechtěl bych tato čísla bagatelizovat a jistě to nikdo z nás nedělá, ale současně tato čísla nesmíme zneužívat. Povodně přinesly desetitisícům lidí obrovské ztráty, pokusme se jim pomoci, ale zasaďme celý tento problém do správného kontextu. A myslím, že to je právě naším úkolem na této mimořádné schůzi a o to dnes a zítra jde.
Dnes a zítra budeme projednávat celou řadu zákonů a měli bychom být schopni důsledně rozlišit zákony, které bych si troufl nazvat slovem usnadňující, tedy zákony usnadňující obnovu a rekonstrukci povodněmi postižených oblastí, od zákonů pouze přesouvajících peníze z rukou lidí do rukou státu. To jsou koncepčně zcela odlišné věci a já bych moc prosil, abychom o nich v tomto kontextu a takto strukturálně odděleně také jednali.
Domnívám se, že těm prvním bychom měli říci podmíněné "ano", myslím těm usnadňujícím, za předpokladu, že budou skutečně usnadňujícími a že se do nich nebude zamíchávat něco, co do tohoto usnadňování, obnovy a rekonstrukce vůbec nepatří.
Na druhé straně si myslím, že těm druhým bychom měli říci jednoznačné "ne". Povodně byly jednorázovou záležitostí a událostí a mají po nich z finančního hlediska následovat také jednorázová opatření, nikoliv opatření permanentního typu. Proto je třeba odmítnout povodněmi vysvětlované nebo obhajované návrhy změn daňové soustavy, protože se ve skutečnosti jedná o něco úplně jiného. Je naprosto evidentní, že vláda neměla před povodněmi mít takový deficit, jaký má, a proto mohla mít ve státním rozpočtu místo, prostor, eventuálně se mohla právě teď, v této mimořádné situaci odhodlat k určitému zadlužení se. Ale to není dnešní situace a to si vláda musí před českou veřejností obhájit.
Chtěl bych jenom na závěr zrekapitulovat, že Občanská demokratická strana bude doporučovat nesahat povodňovým způsobem do dlouhodobě existující daňové soustavy. To je závěr číslo jedna.
Závěr číslo dvě: ODS bude doporučovat využít návrh poslance Kocourka a dalších jeho kolegů na umožnění využití privatizačních výnosů na odstraňování povodňových škod.
Za třetí, ODS bude doporučovat provést škrty ve výdajích dnešního návrhu státního rozpočtu, protože - opakuji, 4 % výdajů, navíc potenciálně rozložitelných do dvou let, není částka nezvládnutelná standardními způsoby.
A konečně, ODS se bude pokoušet schválit racionální prvky oněch zákonů, které jsem označil za zákony usnadňující obnovu a rekonstrukci povodněmi postižených oblastí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Přihlásil se o slovo písemně pan poslanec Miroslav Beneš. A než přijde, jenom se zeptám, co je tou karteziánskou jasností. Podle Descarta je to evidence a já jsem přesvědčen, že Václav Klaus se přihlásil k bodu daně, tisk 38, zatímco my nyní projednáváme bod číslo 39. Děkuji.
Pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedo, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že návrh zákona, který je předkládán vládou v legislativní nouzi, patří mezi ty, které si kladou za cíl usnadnit stavebníkům obnovu příslušného území. Klade si tohoto cíle dosáhnout, tak jak řekl ministr pro místní rozvoj, dvěma cestami: jedna cesta zabránění aktivistům, kteří často vstupují do řízení nikoliv proto, aby nalezli nějaký přístup, ale proto, aby zabránili stavbě, a jednak zrychlit, resp. v podstatě zrušit proces stavebního řízení tam, kde se jedná o stavby, kde stavební řízení již proběhlo. A myslím si, že v tomto vládní návrh je naprosto správný a naprosto dobrý.
Rozumím tomu, že výbor při svém jednání se snažil vyřešit i složitost situace, kdy v zaplavovaných územích máme povolované stavby, a setkáváme se s tím v podstatě během celého minulého století. A výbor se snažil problém, který existuje takřka sto let, vyřešit během jednoho jednání, a následně Poslanecká sněmovna v legislativní nouzi má problém, který existuje opravdu minimálně desítky let, vyřešit schválením návrhu.
Vážené dámy, vážení pánové, já bych velmi varoval před - a věřím, že dobrou snahou, a možná vám to bude připadat paradoxně, přikláněl bych se k tomu, abychom se vrátili k vládnímu návrhu, tedy abychom v případě hlasování ve třetím čtení nepodpořili návrhy výboru, jakkoliv s tou myšlenkou souhlasím a jsem s ní srozuměn a koneckonců jsem se přihlásil do podvýboru pro stavební řád, čili hlásím se k tomu, že jsem připraven pracovat na tomto problému, ale myslím si, že v legislativní nouzi ani nemáme mandát tuto věc řešit, že to opravdu je proces daleko složitější, daleko komplikovanější.
Proč si myslím, že vládní návrh je lepší? Mám pocit, že stavebníkům, těm lidem postiženým, naprosto vyhovuje. Že těm, kteří chtějí blokovat a zneužívat stavebního zákona, zcela jednoznačně tím vyloučením - víte, že ODS dlouhodobě navrhuje buď vyloučení exkluzivních skupin z procesu stavebního řízení, anebo rozšíření na všechny, aby všichni měli stejná práva před stavebním úřadem - zabraňuje, aby zneužívali toho stavebního zákona. A proto já se přimlouvám, abychom v rámci legislativní nouze, a tak zde dnes zasedáme, abychom se přihlásili pouze k vládnímu návrhu zákona a nechtěli řešit problémy desetiletí existující.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Pan poslanec Hynek Fajmon.
Poslanec Hynek Fajmon: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych se vyjádřit k navrhovanému § 31 stavebního zákona, který v první části odst. 1 říká, že jednotlivé orgány, které jsou příslušné ke schvální územně plánovací dokumentace, mohou zrušit tuto dokumentaci v případě, že území je postiženo záplavami, a dále potom v odst. 2 je navrženo, že nadřízený orgán územního plánování může vlastně pořizovatele k tomu donutit.
Domnívám se, že je velký problém v onom druhém odstavci, a to z toho důvodu, že ten, kdo rozhodne o změně územního plánu obce, neponese podle tohoto návrhu žádné náklady spojené s pořízením té změny. Všichni kolegové a kolegyně, kteří působili v komunální politice, byli starosty, vědí, že územní plán obce je věc, která představuje řádově desítky, stovky tisíc korun, někde i miliony korun. V případě velkých měst a v případě větších územních celků a jejich územních plánů jsou to částky velmi vysoké.
***