(18.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan ministr Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Za prvé, nechť onen bohužel černý dým nad obcemi v České republice se vznášející je jakýmsi mementem mori nad bezkoncepčností. Nechť je i motivem pro to, abychom neustále neříkali: obnovitelné zdroje energií, to je moc drahé, to je hudba budoucnosti apod.
Chtěl bych zmínit jenom dvě čísla ze schválené státní energetické politiky. Tam jsme si dali cíl jako Česká republika do roku 2010 mít kryto obnovitelnými zdroji energií pouze 6 %. Chtěl bych zdůraznit, že OECD, jehož jsme členy již několik let, má cíl dvojnásobný - 12 %. Čili nechť je pro nás tato velmi špatná situace motivací mít stejné cíle, stejně ambiciózní jako naši sousedé.
Druhá odpověď na připomínku pana poslance. Prosím vás, nikoliv, nejde o podpory nějakých jen novostaveb. I ve stávající výstavbě rodinných domků, které stojí léta, mají instalovaný plyn nebo přímotop, je možné žádat ve smyslu těchto procent o podporu obnovitelných zdrojů energií. Čili nejde jen o novostavby.
Ještě třetí poznámka. Pokud bude nový zákon o ochraně ovzduší přijat v té dikci, jak je námi připraven, že by to vedlo k tomu, že lidé přestanou topit a že zmrznou, to je také určitá nadsázka pana poslance. Ale tady bych chtěl konstatovat, že je jasné, že tím, že jeden soused spaluje komunální odpad, tak se dotýká práva na zdravé životní prostředí svého souseda, takže zde musí jaksi zákon platit pro všechny. A cestou, která zde je, a už ji tato vláda projednávala, byl např. program, jak pomoci sociálně slabším, aby procento bylo ne 30 nebo 50, ale více, až 100 %, v případě, že doloží, že před okamžikem podání žádosti o onu ekologicky orientovanou konverzi způsobu vytápění svého bytu nebo rodinného domku po dobu devíti měsíců pobírali sociální dávku na bydlení. Čili že se dostali do kategorie sociálně potřebných a že by tedy logicky měli nárok na mnohem štědřejší podporu.
Chtěl bych konstatovat, že je i na určité strategické úvaze, zdali tato cesta bude nastoupena, a byl bych velmi rád, aby se realizovala.
Pane poslanče, myslím tedy, že uvažujeme v naprosto stejných dimenzích. Ano, je nutné těm, kteří prokáží, že prostě nemají na ekologičtější způsob vytápění, aby mimorozpočtový zdroj, Státní fond životního prostředí, jim napomohl, protože naprosto vniveč by se obrátily ty obrovské miliardy vydané v minulých letech na plynofikaci apod. jenom tím, že někde v obci o stu číslech popisných pět sousedů prostě jde na tuto cestu. Tato cesta je špatná, a jak jsem před chvílí konstatoval, tento problém je řešen, je to otázka disponibilních prostředků a nastavení takových parametrů, které budou pro občany přijatelné, včetně i pro ten trošku extrémní případ, který zmínil pan poslanec, to znamená ten propouštěný hutník, protože právo na zdravé životní prostředí má každý z našich občanů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za stručné, jasné a výstižné odpovědi.
Slovo má pan kolega Miroslav Beneš, interpelovaným ministrem je ministr Miloš Kužvart, a to ve věci Šumavy.
(Ministr Kužvart se bavil s předchozím interpelujícím poslancem.)
Poslanec Miroslav Beneš: Protože nemohu interpelovat neposlouchajícího, tak jsem chvilku počkal.
Vážený pane ministře, několikrát jsem tady vystupoval a kritizoval jsem špatné řízení, špatnou komunikaci, ať už uvnitř ministerstva, nebo mezi jednotlivými resorty.
Dovolte, abych naopak nyní vám poblahopřál. Abych vám poblahopřál k tomu, že 22. 12. 2000, tedy v pátek před Štědrým dnem, ministerstvo schválilo plán péče Národního parku Šumava. Dovolte, abych vám poblahopřál, že 29. 12. 2000, tedy v pátek před Silvestrem, vaše ministerstvo rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení dopisem plán zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Je více než zarážející, že k těmto aktivitám dochází těsně před prvním lednem 2001, tedy těsně před prvním lednem, než všechny tyto věci by musely být probrány se samosprávami krajů, ať už Jihočeského, nebo Západočeského.
Tolik tedy toto vysvětlení.
A dovolte, abych učinil následující dotaz. Za prvé: Pane ministře, budete při zónaci chráněné krajinné oblasti respektovat vyšší územní plán územního celku Šumava, tak jak jej schválila vláda v roce 1992? Za druhé: Budete projednávat tyto materie se samosprávami krajů, protože vy jste vždy prosazoval, aby věci byly diskutovány, nebo alespoň jste o tom hovořil, v co nejširším kolektivu?
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, slovo má ministr Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Chtěl bych zdůraznit, že tady padla otázka jakoby na dva materiály. Jeden je plán péče o šumavský národní park, datum schválení 22. prosinec 2000, a návrh vyhlášky o zónaci Chráněné krajinné oblasti Šumava, datum rozeslání do vnějšího připomínkové řízení 29. 12. 2000, kde jedním z připomínkových míst je standardně i výbor, který je veden panem poslancem Benešem. Tak to jsou dva úplně rozdílné materiály týkající se rozdílných území.
A tady bych rád k tomu, co je podstatou otázek pana předsedy výboru pro životní prostředí Beneše, chtěl konstatovat, že zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava je dána zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K bližšímu určení způsoby ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody. Zóny vymezuje orgán ochrany přírody na základě vyhodnocení přírodovědných hodnot území. Tato zónace byla přijata 31. prosince 1999 v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., byla schvalována protokolárně, po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, okresními úřady a obcemi, Ministerstvem životního prostředí. Ale od 1. ledna 2000 byl zákon č. 114/1992 Sb. ve věci schvalování zónace CHKO novelizován zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, následovně: "Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi." Čili je jasné, že s datem 29. prosince 2000, tak jsme odeslali na připomínková místa, to bylo odesláno i na dotčené obce.
Zónace je zpracovávána pouze na základě vyhodnocení přírodovědných hodnot území. Není pro ni tedy podkladem územně plánovací dokumentace, čili svým způsobem je to odpověď na podotázku č. 2 pana interpelujícího poslance. Naopak schválená zónace a schválený plán péče se podle § 27 zákona č. 114/1992 Sb. stávají podkladem pro zpracování mimo jiné i územně plánovací dokumentace. Pro území chráněných krajinných oblastí jsou stanoveny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb. základní ochranné podmínky, které jsou odlišné pro celé území Chráněné krajinné oblasti Šumava a pro jednotlivé zóny. Návrh zónace Chráněné krajinné oblasti Šumava zpracovaný Správou národního parku a CHKO Šumava je projednáván od roku 1994.
***