(16.20 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Maximálně vedla k ozáření, jaké obdržíme za necelé dva roky z přírodního záření a lékařských rentgenologických vyšetření. Znamená to, že normální průměrná pravděpodobnost úmrtí na rakovinu, která je přibližně 20 %, se zvyšuje o 0,035 %. Radiační rakoviny se obvykle rozvinou až desítky let po ozáření, a nelze se proto divit, že u desítek podobně exponovaných vojáků nebyl dosud zjištěn výskyt rakoviny ani poškození ledvin.
Pokud jde o skupinu obyvatel Srbska a Kosova, tak vzniklý aerosol se rozptýlí, vysedimentuje, málo se zviřuje, takže inhalační příjmy ochuzeného uranu u těchto obyvatel jsou tisíckrát nižší - tisíckrát nižší - než expozice vytvářené přírodním uranem.
Vynechám teď několik technických podrobností, abych vás příliš dlouho nezdržoval, a budu dále citovat z rozhodnutí náčelníka naší Vojenské zdravotnické služby a speciálně ustanovené lékařské komise, abych odpověděl na vaši další otázku, to znamená, co naše armáda hodlá v této věci podniknout:
V každém případě předpokládáme, že budeme provádět vyšetření našich vojáků, že proběhnou karanténní prohlídky účastníků misí KFOR, že i jednotky KFOR, které se budou vracet koncem ledna 2001, budou v Ústřední vojenské nemocnici v Praze vyšetřeny, že bude provedeno vyšetření osob na přítomnost sloučenin uranu v moči, že bude zabezpečen srovnávací vzorek osob od stejného útvaru, který se nezúčastnil mise KFOR, že bude zpracováno odborné stanovisko vlastně k jedinému deklarovanému onemocnění, což je kapitán Michal Martiňák, že bude zpracována metodika statistického zjišťování nemocnosti příslušníků zahraničních misí, atd. atd.
Tato zpráva obsahuje rovněž sdělení, že se dosud u vojáků misí KFOR nevyskytly žádné zdravotní obtíže, které by svědčily o jejich zdravotním ohrožení. Jak víte, všichni vojáci mají jednou ročně povinnou lékařskou prohlídku, a přesto náčelník Generálního štábu nařídil připravit a vyslat speciální tým s úkolem provést průzkum reálné radiační situace v prostorách činnosti českých jednotek na Balkáně. Jsou tam specialisté chemického vojska, Státní úřad radiační ochrany a Vojenské lékařské akademie. Monitoring bude proveden u KFOR v intervalu 25. až 31. ledna 2001, u SFOR v intervalu 19. února až 4. března 2001.
Mimochodem, kdybyste měl zájem, pane poslanče, o další technické podrobnosti, tak konstatuji, že tuto koordinaci dělá náčelník chemického vojska Armády ČR plukovník Ing. Miroslav Šedý.
Vaše zbývající otázky se dají odpovědět nesmírně stručně.
Jak vyplynulo z jednoho interview ministra zahraničí, ad a) nebyl ani on, a tedy ani vláda, informován o použití ochuzeného uranu v kosovské krizi, ad b) pokud jde o případné požadování zákazu ochuzeného uranu, přichází tato možnost, byť podle mého názoru vysoce nepravděpodobná, v úvahu pouze tehdy, kdyby došlo k pozitivním výsledkům uvedených testů, které jsem v závěru své zprávy zmínil.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Pan kolega Frank ještě položí doplňující dotaz.
Poslanec Václav Frank: Pane premiére, já vám děkuji za vaši odpověď. A připusťme, že skutečně škodlivost ochuzeného uranu, nebo jak to nazveme, je to v podstatě jedno, je skutečně taková, jak předkládá Zdravotní rada Armády ČR. Ale mám k dispozici celou řadu poznatků i renomovaných západních vědců, kteří říkají něco jiného.
Nežádal jsem ani tak o výklad charakteru ochuzeného uranu, ten jsem si dostatečně prostudoval, budu mít ještě možnost se s těmito vlivy seznámit, a znám tedy jeho důsledky a vlivy. Ale spíš jsem chtěl - a za to děkuji - znát, co vláda podnikne z hlediska vyšetření vojáků a péče o jejich zdraví.
A poslední otázku jste mi nezodpověděl vůbec, co vy jako premiér, popř. vláda udělá u velení NATO po případném zákazu používání těchto zbraní, jako se k tomu třeba přihlásil premiér Spolkové republiky Německo. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě má slovo předseda vlády.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, obávám se, že jste poslední minutu mého vystoupení neposlouchal, protože jsem říkal, že když odpovídám právě na tuto otázku, že musíme nejdříve vyčkat výsledků klinických a dalších zkoušek a testů, a teprve poté můžeme zaujmout stanovisko.
Chápu, že zahraniční experti mají na tuto problematiku různé názory. Koneckonců, expert je více než mírou své znalosti charakterizován růzností svých názorů. Ale já musím vycházet z informací, které mám od českých expertů, a tyto informace v žádném případě nepotvrzují, a dodal bych díky bohu nepotvrzují, že by zde k reálnému ohrožení českých vojáků nebo civilního obyvatelstva došlo.
A pokud tomu tak skutečně není, pak nevidím důvod žádat zákaz zbraní s ochuzeným uranem, a poctivě připouštím, že tento důvod bych viděl v okamžiku, kdy by testy prokázaly opak.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Třetím vylosovaným v pořadí je pan kolega Josef Janeček, a to ve věci škody způsobené povodněmi v roce 2000.
Poslanec Josef Janeček: Vážený pane premiére, na jaře v roce 2000 bylo zhruba 18 okresů našeho státu zasaženo povodněmi. V té věci jsem vás v té době interpeloval.
Bohužel situace je taková, že řada obcí, přestože různí členové vlády již slíbili pomoc, žádnou pomoc neobdržela, stejně tak neobdržely tuto pomoc ani okresy.
Obce se zachovaly dvojím různým možným způsobem. Ty jedny uvěřily slibu vlády, zahájily odstraňování těchto škod s vizí, že za pomoci vlády budou moci náklady na odstranění těchto škod uhradit. Ty druhé čekaly, až finanční pomoc od vlády přijde, a nedočkaly se. Ty první jsou dneska v situaci, že nejsou s to dostáti svým závazkům, ty druhé jsou v situaci, že s hrůzou očekávají možné jarní povodně letošní, které hrozí dalším podstatným zhoršením škod již proběhlých.
Kladu vám tedy dvě otázky. Za prvé: proč vláda nesplnila svůj slib a neangažovala se, chci říci významným způsobem, v odstraňování těchto škod? Za druhé: kdy tak vláda učiní a v jakém rozsahu? Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády pan Miloš Zeman.
***