(15.30 hodin)
(pokračuje Rujbrová)
Je skutečností, že vláda již v té době prezentovala záměr předložit novelu trestního řádu, která by odpovídala diskusi, která zazněla zde ve sněmovně a zejména na půdě ústavně právního výboru, kde došlo k určité shodě na postupu při novelizaci cestou postupných kroků, které by nepředstavovaly tu zátěž, o které jsem se zmínila.
Vzhledem k délce legislativního procesu a zejména tedy tohoto procesu na úrovni předkládacího řízení jsme již v letních měsících loňského roku s kolegou Filipem předložili poslanecký návrh novely stejného zákona, kde naším cílem - a v tomto směru odkazuji i na důvodovou zprávu - nebylo touto formou novelizovat rozsáhlý kodex, který samozřejmě musí podléhat široké diskusi, zejména odborníků z této profese, nekladli jsme si nárok na původnost, ale usilovali jsme předložením tohoto návrhu především o zrychlení projednávání této novely.
Návrh, který jsme vám předložili, vycházel z původního vládního tisku, tedy tisku 383, a pouze v těch částech, kde ústavně právní výbor a tato sněmovna zaujímaly při jeho projednávání jiný názor, jsme se pokusili v duchu těchto názorů změnit původní znění.
Je skutečností, že dnes máme před sebou dva návrhy na novelizaci trestního řádu, kdy dalším bodem, který by dnes sněmovna měla projednávat, je vládní novela trestního řádu. Skutečnost, že na vládní novele bylo intenzivně pracováno a posléze byla i předložena, nás také opakovaně vedla ke stažení našeho návrhu z programu této schůze, protože jsme pokládali za velmi potřebné, aby tento tisk připraven byl.
Pokud v současné době jsme nestáhli náš návrh z programu této schůze, případně z jednání sněmovny vůbec, tak především proto, že zastáváme názor, že ke stejnému cíli lze dospět i poněkud rozlišnými cestami, a že přestože záměr obou tisků, tedy obou novelizací trestního řádu, je velmi podobný, domníváme se, že v některých částech jde náš návrh poněkud dál, v drobných návrzích se liší, a pokládáme za vhodné, aby oba tisky byly diskutovány, i když samozřejmě předpokládáme, že základem pro projednávání se stane návrh vládní.
Za těchto okolností vás tedy prosím, abyste i náš návrh propustili prvním čtením a přikázali jej ústavně právnímu výboru, tak aby spolu s vládním návrhem mohly být diskutovány náměty, které jsou v něm obsaženy nad rámec návrhu vládního. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Prosím pana poslance Miloslava Výborného jako zpravodaje pro první čtení.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážené dámy, vážení pánové, úloha zpravodaje při projednávání tohoto sněmovního tisku 680 a také následného tisku, tj. vládního návrhu, sněmovního tisku 785, je poměrně složitá, neboť obě tyto osnovy v sobě obsahují doslova několik set změn trestního řádu a současně obě tyto osnovy mají za sebou složité diskuse, které souvisely s projednáváním předcházejících osnov.
Pravdou je, že na sklonku října roku 1999 tato vláda předložila Poslanecké sněmovně rozsáhlou novelu trestního řádu, novelu, která byla v parlamentní rozpravě několikrát označena spíše za rekodifikaci než novelizaci trestního řádu, a novelu, která měla při svém projednávání zvláštní osud. Tehdy vláda podle mého úsudku, a já jsem to zde také tehdy říkal, učinila závažnou chybu, že předložila zásadní novelu trestního řádu do sněmovny 10 dní před konáním schůze, což se pak napravovalo tím, že v prvním čtení, to bylo 3. listopadu 1999, sněmovna přerušila první čtení, o novele se konalo několik odborných seminářů a setkání, nakonec však byla tato novela usnesením Poslanecké sněmovny 16. května 2000 ve druhém čtení zamítnuta.
Nemá význam vracet se k tomu, zda se tak stalo důvodně, nebo nedůvodně. Toto zamítavé usnesení Poslanecké sněmovny všichni musíme akceptovat. Jen bych rád připomněl, že nebylo sporu ani v prvním, ani ve druhém čtení tehdejšího vládního návrhu o tom, že si přejeme, a to pravděpodobně všichni, kdo jsme v této sněmovně, dosavadní trestní řízení soudní pozměnit tak, aby zločin mohl být efektivněji paralyzován při zachování spravedlivého procesu, a že se zřejmě všichni domníváme, že dosavadní trestní řád tomu dostatek prostředků nedává.
Z této konsensuální úvahy vyšly rozhovory, které se konaly na úrovni zástupců exekutivy, odborníků z řad Ministerstva spravedlnosti, ale také Policejního prezídia, o tom, jak pokračovat v dalších novelizačních pracích. Těchto rozhovorů, těchto debat se účastnila celá řada poslankyň a poslanců ze všech - a zdůrazňuji ze všech - poslaneckých klubů a výsledkem těchto opakovaných jednání s poslaneckými kluby byly neformální, ale jednoznačné závěry. Říkám-li neformální, mám na mysli, že tyto závěry nebyly podchyceny žádnou písemnou nebo podepsanou úmluvou, ale současně zdůrazňuji, že tyto závěry byly konsensuální, že na těchto závěrech jsme se domluvili.
Ony závěry, pokud si dobře vzpomínám, já jsem byl přítomen všem těmto rozhovorům, oněch závěrů bylo v podstatě pět. Domluvili jsme se - zástupci všech klubů a vlády - na tom, že nová úprava trestního řízení soudního, nová osnova novely trestního řádu za prvé bude upravovat v principu dvě formy přípravného řízení, jednu formu pro delikty stručněji řečeno méně závažné, kde bude záhodno, aby tato úprava umožnila velmi rychlý proces, zatímco u závažnějších a složitějších deliktů v principu zůstane zachován dosavadní systém přípravného řízení, tak jak ho letitá praxe velmi dobře užívá.
Druhou částí této naší společné domluvy bylo to, že nová úprava trestního řízení soudního nebude představovat výraznější přesun agendy směrem od krajských soudů k soudům okresním.
Shodli jsme se také za třetí na tom, že návrh novelizace trestního řádu bude sice muset obsahovat stručné novely i jiných zákonů, že však nebude této osnovy využito k tomu, aby obsahovala rozsáhlou novelu trestního zákona, zejména v jeho zvláštní části, a aby obsahovala skutkové podstaty dalších deliktů, s tím, že bude-li to vláda považovat za vhodné a nutné, takovou novelu předloží samostatně.
***