Poslanec Richard Mandelík: Pane předsedo,
pane ministře, v bodě 14 v § 66 a) odst. 4,
a) se před slovo "než" doplňuje čárka.
Jde o grafickou úpravu.
V bodě 42 v § 156, odst. 4, se v poslední větě
vypouští slovo "odkoupené" a nahrazuje
se slovem "odkoupení". Jde opět o grafickou
chybu.
V bodě 75 v § 183 d), odst. 2, se vypouští
věta "Středisko cenných papírů
obsah oznámení uveřejní do jednoho
dne poté, co jej obdrželo". Důvodem je,
že tatáž úprava je navržena v novele
zákona o cenných papírech, kterou budeme
projednávat na této schůzi, a došlo
by k duplicitě.
Dále v tomtéž bodě 75 v § 183 odst.
2 se ve 4. řádku slovo "splněním"
nahrazuje slovy "s plněním". Jde opět
o grafickou chybu.
V § 183 d), odst. 3. vypustit z poslední věty
slova "a její záměry týkající
se společnosti". Zde to zdůvodnění
je poněkud obtížnější, ale
stručně jde o to, že na ty, kteří
by nesplnili, by byla kladena povinnost, která je podstatně
větší, než na ty, kteří
povinnost splnili.
V bodě 78 v § 186, odst. 1, se v první větě
vypouští slovo "nevyžadují"
a toto slovo se nahrazuje slovem "nevyžaduje".
Opět chyba grafická.
V bodě 83 v § 189, odst. 3, se v první větě
vypouští slovo "seznam" a nahrazuje se slovem
"listina". Pojem listina se používá
v předchozím textu i v pozdějším
a jde o totéž.
V bodě 110 v § 213 c), odst. 2, se vypouští
slovo "stažení" a nahrazuje se slovem "vzetí".
Opět jde o terminologické sjednocení.
V bodě 116 v § 217 a), odst. 4, se vypouštějí
slova "listy vydané" a tato slova se nahrazují
slovy "list vydaný".
V bodě 119, § 220 a), odst. 3, zní: "Pokud
by v důsledku sloučení, splynutí nebo
rozdělení společnosti vznikla akcionáři
škoda, má právo vůči právnímu
nástupci zaniklé společnosti na doplacení
rozdílu mezi tržní hodnotou akcií nebo
zatímních listů zaniklé společnosti
a tržní hodnotou akcií nebo zatímních
listů právního nástupce v penězích
nebo na bezplatné předání dalších
akcií právního nástupce v hodnotě
tohoto rozdílu, pokud má nástupce vlastní
akcie ve svém majetku. Soudní rozhodnutí,
kterým se akcionáři přiznává
právo na doplacení rozdílu v penězích
nebo na předání dalších akcií,
je pro společnost co do základu přiznaného
práva závazné i vůči ostatním
akcionářům."
Jak jste si jistě všimli, znění je velmi
podobné, ale jazyková úprava tohoto mého
návrhu daleko lépe odpovídá účelu
úpravy, která se žádá. To je
vše. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Richardu Mandelíkovi a udílím slovo panu
poslanci Svatomíru Recmanovi. Připraví se
pan místopředseda Karel Ledvinka. Prosím,
pane poslanče.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo,
vážené kolegyně a kolegové, mám
tady pět pozměňovacích návrhů.
Všechny tyto pozměňovací návrhy
se vztahují k tisku 2005.
První pozměňovací návrh se
týká bodu 36, což je § 186, bod 3. Tady
není jasný důvod, proč by hlasování
o druhu akcií a změně práv spojených
s určitým druhem akcií mělo vyžadovat
souhlas tří čtvrtin všech akcionářů.
Domnívám se, že by na to měla stačit
kvalifikovaná většina dvou třetin. Tím
se poskytuje i určité právo veta malému
počtu akcionářů. Doporučuji
změnit tam text, místo tři čtvrtiny
dát dvě třetiny.
Druhý pozměňovací návrh se
týká bodu 42, což je § 190 a), bod 1.
Pokud povinný odkup nastane až při získání
95% akcií, je toto ustanovení prakticky neúčinné.
Smysl by toto nařízení mělo, pokud
ovládající dosáhne 50% majetku. Bylo
by to i v souladu s návrhem úpravy § 79 c)
zákona o cenných papírech. Doporučuji
proto text "95%" nahradit textem "více než
50%".
Třetí pozměňovací návrh
se týká bodu 45. Je to § 193. Předejít
tomu, aby se bankroty vyhlašovaly dříve než
je zůstatková hodnota nulová je samozřejmě
správné. Zdá se mi, že formulace tohoto
paragrafu je příliš neurčitá,
proto doporučuji místo textu, "že se společnost
dostala do úpadku", tuto druhou podmínku formulovat
takto: "překročí-li objem cizích
zdrojů výši základního jmění".
Čtvrtý pozměňovací návrh
se týká bodu 47, což je § 194 odst. 3.
Souhlas dozorčí rady by měl smysl při
uplatnění německého modelu. V anglosaském
modelu je tato pravomoc dozorčí rady neadekvátní
a bude muset být ve všech stanovách měněna.
Do obchodního zákoníku se v tomto případě
neorganicky vnáší prvek německého
modelu. Doporučuji bod 47 vypustit.
Obdobným způsobem i bod 51, který se týká
§ 197 odst. 3. Je to stejná logika, platí to
jako připomínka u mého pozměňovacího
návrhu č. 4. Doporučuji i tento bod 51 vypustit.
Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Svatomíru Recmanovi. Slovo má pan místopředseda
Karel Ledvinka, ale protože zpravodaj může požádat
o slovo kdykoliv, já bych prosil pana místopředsedu,
aby umožnil panu poslanci Mandelíkovi vystoupit teď.
Poslanec Richard Mandelík: Pane předsedo,
já bych chtěl jen požádat, abyste se
otázal pana poslance Recmana, zda podával návrhy
k usnesení rozpočtového výboru, k
předloze, kterou projednáváme. Protože
mám jako zpravodaj některé nejasnosti, byl
bych rád, aby tato věc byla upřesněna,
abychom si ušetřili budoucí potíže.
Považuji za korektní zeptat se navrhujícího,
který má třeba dobrý úmysl,
zda ví co činí, aby potom jeho třeba
dobrý návrh nebyl odmítnut z toho důvodu,
že je podán k jiné předloze.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Recman výslovně
uvádí ve své přihlášce,
že se jeho návrhy týkají sněmovního
tisku 2005. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Svatomír Recman: Jde o návrhy k
původnímu tisku 2005.
Poslanec Richard Mandelík: Potom navrhuji, aby sněmovna
akceptovala, že pan poslanec Recman uvede své návrhy
číselně a odkazem na přílohu
usnesení rozpočtového výboru, kde
je úplné znění zákona, přičemž
obsah - pokud nebude v rozporu s tím, co tam je - bude
dán k hlasování jako pozměňovací
návrh.
Předseda PSP Milan Uhde: Je to takto přijatelné?
Já se domnívám, že je, ale ptám
se předkladatele a zpravodaje. Výborně. Slovo
má místopředseda Karel Ledvinka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Začnu
tím, že můj pozměňovací
návrh se týká tisku 2005/2 usnesení
rozpočtového výboru. Pozměňovací
návrh zní takto: "Bod 8 článku
II návrhu se vypouští".
Odůvodnění. Navrženým přechodným
ustanovením se vylučuje z dopadu tzv. nabídkové
povinnosti Fond národního majetku, Pozemkový
fond a osoby, které nabývají akcie v souladu
s rozhodnutím o privatizaci. Není vhodné,
aby stát zakotvující do obchodního
zákoníku ochranu tzv. minoritního akcionáře
vyloučil z povinnosti této ochrany se týkající
subjekty, které si sám zřídil ke správě
a transformaci státního majetku. U obou fondů
je navíc nebezpečí, že získají
podíly zavazující k nabídkové
povinnosti, čistě teoretické, a v praxi k
těmto případům zjevně vůbec
nemůže dojít.
Rovněž je nevhodné nevztáhnout nabídkovou
povinnost na osoby, které v rámci privatizace získají
majoritní podíl na konkrétní akciové
společnosti. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
Karlu Ledvinkovi. Táži se po dalších hlasech
do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo do podrobné
rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám.
Opravuji, hlásí se pan poslanec Mandelík.
Já jsem ho neviděl, pod svícnem je tma.
Poslanec Richard Mandelík: Jen pro stenozáznam.
Poslanec Ledvinka ohlásil, že jde o návrh k
tisku 2005/2, ale on ten návrh je úplně stejný,
protože tisk 2005/5, který projednáváme,
se vztahuje k téže věci, čili platí
totéž jako u pana poslance Recmana. Věcně
je to totéž.
Předseda PSP Milan Uhde: Ano, rozumíme si
v tom. Rozprava je uzavřena, protože se už do
ní nikdo nehlásí. Konstatuji, že nebyl
podán návrh na vrácení návrhu
zákona výboru k novému projednání,
ani na zamítnutí návrhu zákona. Táži
se předkladatele pana poslance Tomáše Ježka,
zda chce použít práva závěrečného
slova. Nechce. Pan poslanec Mandelík jako zpravodaj rovněž
ne.
Děkuji vám a oznamuji, že končím
druhé čtení tohoto návrhu.
Přikročíme k bodu
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk
2026. Žádám, aby se ujal slova zástupce
navrhovatelů pan poslanec Pavel Severa a předložený
návrh uvedl.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
dovoluji si vás seznámit s návrhem, o kterém
už tady bylo hodně diskutováno. Byl projednán
ve čtyřech výborech. Já si jen dovolím
zopakovat. jak je návrh předložen v tuto chvíli
a jak zní, protože k tomuto návrhu byl doplněn
dodatek. Já v tuto chvíli přečtu znění,
které bylo navrženo a které se doplnilo přečtu
též.
Navrhuji schválit zákon č. 140/61 Sb., trestní
zákon, v § 187 v tomto znění: "Kdo
bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, proveze, pro
sebe nebo jinému opatří nebo přechovává
omamnou nebo psychotropní látku nebo jed, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta
nebo peněžitým trestem."
Zároveň doplnění k tomuto návrhu
je následující. Dosavadní text článku
I se označuje jako bod 2, před který se vkládá
nový bod 1 ve znění: "Dosavadní
text § 66 se označuje jako odst. 1, za který
se vkládá nový odst. 2, který zní:
(2) Trestnost nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů
v § 187 zaniká, jestliže pachatel spáchal
trestný čin jen pro sebe a podrobil se dobrovolně
odbornému diagnostickému vyšetření
na pracovišti, popřípadě na oddělení
zdravotnického zařízení, které
se zabývá prevencí a léčbou
drogových závislostí".
Toto znění bylo projednáváno ve čtyřech
výborech. Bylo přijato ve výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví.
Dovolím si konstatovat, že doplněním
návrhu této novely zákona v § 66 o nový
odst. 2 reaguji na námitky, že by mohlo dojít
ke kriminalizaci osob závislých na omamných
a psychotropních látkách. To samozřejmě
nebylo záměrem novely. Tento dodatek k § 66
o nový odstavec 2 je již dostatečnou pojistkou
vůči takto vznášeným pochybnostem.
Tato formulace zákona o trestnosti držení drogy
pro vlastní potřebu nebude znamenat kriminalizování
osob nemocných, užívajících drogy
či s drogami experimentujících. Jedná
se tedy jak o osoby dlouhodobě užívající
drogy s vytvořeným návykem, tak o osoby tzv.
prvokonzumenty dosud bez návyku.
V krátkosti jenom řeknu, jaké dopady bude
mít takto navrhovaný zákon v realitě.
Za prvé se omezí obchod s drogami na veřejných
místech, na ulicích, náměstích
- to je ten represivní aspekt vůči obchodníkům
s drogami - dojde ke snížení možnosti
nabízet drogu i těm, kteří by ji nikdy
sami nevyhledávali, a ztíží se možnost
nabídky neinformované části populace,
tj. zejména dětem a mladistvým.
Za druhé - včasným podchycením části
osob užívající drogy krátkodobě
dojde k možnosti preventivního působení
vzhledem ke stále závažnější
trestné činnosti, která je s drogovou problematikou
úzce spojena. Dojde k zachycení části
osob dříve, než jejich situace bude stále
více a více bezvýchodnější,
a budou nuceni díky nedostatku drogy, finančních
prostředků atd. se uchýlit k páchání
trestné činnosti. Též díky včasnému
podchycení bude moci být působeno na tyto
osoby ve směru léčby, která dříve
či později bude nezbytná. V každém
případě při včasnějším
podchycení těchto osob je možné terapeuticky
na ně působit a doporučovat jim léčbu
ve stavu méně závažném než
o několik měsíců později, kdy
léčbu vyhledají stejně, ale v daleko
závažnějším zdravotním stavu
z hlediska jak fyzického, tak psychického. Zde je
možno hovořit o preventivním aspektu tohoto
návrhu.
Za třetí - včasným podchycením
části osob užívající drogy
dlouhodobě dojde k možnosti nejen zjišťování
jejich zdravotního stavu ve vztahu k drogové závislosti,
ale zároveň i přenosných nemocí.
Velice často se totiž vyskytuje u osob užívajících
drogy zejména virus HIV, AIDS a hepatitida. Včasným
zjištěním viru HIV, AIDS či hepatitidy
u těchto osob může být snížena
patřičnými opatřeními možnost
rozšiřování těchto virů
oproti situaci, kdy nákaza bez vyšetření
nebyla zjištěna. Je možno tedy hovořit
o sekundární prevenci.
V krátkosti lze obecně říci, že
osoby závislé a nemocné - to je ta první
skupina - budeme mít možnost zachytit daleko dříve,
daleko dříve začít léčbu,
omezit možnost šíření nemocí.
U druhé skupiny - tj. u osob, které experimentují
s drogami, tj. u prvokonzumentů - budeme moci třeba
od drog tyto osoby odradit, změnit okolí, které
na ně působí, či je začít
léčit v daleko příznivějším
zdravotním stavu, budeme moci přijmout určitá
opatření dříve, než by tyto osoby
byly v závislosti daleko silnější.
Třetí skupina, tj. osoby, které drogy šíří,
to znamená obchodníci, budou mít ztížen
prodej drog na veřejných místech, po dobu
provádění vyšetření nebude
mít možnost drogu tato osoba šířit,
usnadní se jejich evidence a další případné
dokazování obchodu s drogami.
Myslím, že máte všichni k dispozici důvodovou
zprávu, která je k dispozici od doby podání
tohoto zákona. Později se vyjádřím
ještě k některým mezinárodním
aspektům tohoto zákona a závazkům,
které vyplývají z podepsaných dohod,
které Česká republika podepsala a přistoupila
k nim. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Pavlu Severovi. Oznamuji, že Poslanecká sněmovna
přikázala předložený návrh
k projednání ústavně právnímu
výboru a výboru pro sociální politiku
a zdravotnictví. Navíc tento tisk projednal výbor
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu a branný a bezpečnostní
výbor. Usnesení výborů byla rozdána
jako sněmovní tisky 2026/2 - 4.
Ústavně právní výbor usnesení
nepřijal, vyslovil pouze souhlas s některými
připomínkami obsaženými v záznamu
č. 397, který byl rozdán. V tomto případě
očekávám upřesnění zpravodaje
ústavně právního výboru.
Udělím slovo postupně zpravodajům
výborů poslancům Jiřímu Vyvadilovi,
Jindřichu Němčíkovi, Františku
Kozlovi a Miroslavu Čapkovi. Jako první má
slovo zpravodaj poslanec Jiří Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedo Poslanecké sněmovny, dámy
a pánové, především bych chtěl
říci, že jsem poněkud nepochopil samotného
pana předkladatele, protože nevím, do jaké
míry vlastně již necitoval část
usnesení ústavně právního výboru,
které - mám pocit - zatím nikde předloženo
nebylo. Možná, že si to dojasníme. Mám
za to, že pokud by mělo být předloženo,
tak teprve to musí být předloženo v
podrobné rozpravě, ale zatím mi to není
známo.
Pokud tím měl na mysli, že chce, aby návrh
byl projednán ve smyslu snad nějakého usnesení,
dalo by se o tom uvažovat, ale je to velmi obtížné
u usnesení ústavně právního
výboru, které nakonec v závěru žádné
přijato nebylo. Jinak řečeno pokud on měl
některé své myšlenky, které uvedl
v úvodu, mám pocit, že nikde zatím v
textu obsaženy nejsou - ale může to být
jen můj dojem - tak musí být předloženy
v rozpravě podrobné.
Pokud se týče toho, co již předznamenal
pan předseda poslanecké sněmovny, je pravda,
že ústavně právní výbor
se velice pečlivě návrhem zabýval.
Lidské potřeby některých poslanců
nakonec vedly k tomu, že bylo přijato to, co přijato
bylo, tj. že usnesení přijato nebylo.
Zároveň ovšem byly přijaty určité
připomínky, které je možné přednést
v podrobné rozpravě. Zdůrazňuji, že
nenavrhuji, aby návrh byl předložen, resp.
projednáván v jakémkoli znění,
zejména, když to projednaly čtyři výbory.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Vyvadilovi. Slovo má pan poslanec
Jindřich Němčík.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedo, kolegyně, kolegové, výbor
pro sociální politiku a zdravotnictví se
zabýval předlohou zákona dne 27. března
tohoto roku a přijal usnesení 261 k návrhu
poslanců Severy a dalších na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 140/1961, trestní zákon,
v platném znění - tisk 2026.
Výbor se dohodl na tomto usnesení: Výbor
pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje
Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas
s návrhem poslanců Severy a dalších.
Má k tomuto návrhu jednu připomínku,
jak je uvedeno v usnesení výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví, které jste obdrželi
do svých lavic.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu zpravodaji
poslanci Jindřichu Němčíkovi. Uděluji
slovo panu poslanci Františku Kozlovi. Připraví
se pan poslanec Miroslav Čapek.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
projednal návrh poslance Severy a dalších -
tisk 2026 - a přijal usnesení, kterým doporučuje
přijetí návrhu, ale ve znění,
které je součástí našeho usnesení.
V podrobné rozpravě navrhnu proto, aby toto znění
bylo přijato jako pozměňovací návrh.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Františku Kozlovi. Slovo má pan poslanec Miroslav
Čapek. Není přítomen. Pak slovo dostat
nemůže.
Oznamuji, že otevírám k předloženému
návrhu zákona rozpravu, a to nejdříve
její obecnou část. Mám několik
písemných přihlášek, ale konstatuji,
že v souladu s jednacím řádem, který
praví, že člen vlády dostane slovo,
kdykoli o to požádá, udílím nejprve
slovo panu ministru spravedlnosti Jiřímu Novákovi.
Připraví se pan poslanec Radim Špaček.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, vážené
dámy a vážení pánové,
již v rámci prvého čtení jsem
v rozpravě poukázal na nedostatky a negativní
dopady právní úpravy, která je předmětem
novelizace ustanovení § 187 trestního zákona,
která byla předložena panem poslancem Severou
a dalšími.
Výsledek projednání jeho návrhu ve
výborech Poslanecké sněmovny mi dává
za pravdu. Ačkoli návrh poslance Severy spočívá
ve změně a doplnění jen několika
slov ustanovení § 187 trestního zákona
a je tedy svým obsahem zcela jednoduchý, jednotlivé
výbory doporučují k němu buď
připojit poměrně obsáhlé pasáže
nebo dokonce navrhují přijmout pozměňovací
návrh, který prakticky smysl původního
návrhu zcela pomíjí. Z toho vyplývá,
že výbory, které se v rámci prvního
čtení návrhem zabývaly, dospěly
k témuž závěru, totiž že řešení
problému držení a konzumace drog není
zdaleka tak jednoduché a přímočaré,
jak se v návrhu uvádí.
K samotnému návrhu poslance Severy zaujala poměrně
obsáhlé stanovisko vláda, která poukázala
na jeho základní nedostatky a nezpůsobilost
vyřešit problémy, které podle důvodové
zprávy se přijetím návrhu mají
odstranit. S tímto stanoviskem se plně ztotožňuji.
Domnívám se, že uvedené nedostatky nelze
odstranit ani přijetím jakéhokoli z předložených
pozměňovacích návrhů. Ty totiž
shodně vycházejí z chybného východiska.
Prostředky trestního práva při řešení
otázky držení a konzumace drog nevidí
jako poslední, použitelné za situace, kdy ostatní
možnosti zklamaly, ale naopak je považují za
hlavní a rozhodující. Zcela opomíjejí
úlohu prevence zaměřené na možnost
léčby, rehabilitace, výchovy a resocializace
konzumentů drog.
Smyslem pozměňovacích návrhů
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
a výboru ústavně právního je
vlastně zmírnění negativních
dopadů, které by přijetí návrhu
poslance Severy vyvolalo. Návrh výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví je svým obsahem užší
než návrh ústavně právního
výboru, který se snaží o širší
řešení. Pro stručnost se proto omezím
na připomínky k tomuto pozměňovacímu
návrhu s tím, že stejné a další
připomínky lze vznést i k návrhu pro
sociální politiku a zdravotnictví.
Základní výhrada spočívá
v tom, že podmínkou zániku trestnosti a tedy
důvodem k zastavení trestního stíhání
má být skutečnost, že pachatel navštíví
zdravotní zařízení a případně
uvede, že souhlasí s léčbou. Je otázkou,
zda takový souhlas je dále právně
vynutitelný. Nejednalo by se totiž o ochrannou léčbu,
jejíž maření lze sankcionovat. Za této
situace se patrně každý, proti komu bylo zahájeno
trestní stíhání pro uvedený
delikt, podrobí vyšetření a je otázkou,
zda v tomto případě lze hovořit o
dobrovolnosti vynucené hrozbou trestního stíhání
a formálně dá i souhlas s léčbou.
Pokud by byl v této podobě pozměňovací
návrh přijat, pak zdravotnická zařízení
budou zahlcena opakovanými vyšetřeními
toxikomanů, kdy předem budou znát výsledek
vyšetření, které předem povede
k udělení formálního a nikoho nezavazujícího
souhlasu s léčbou. Na samotném stavu v nezákonném
držení a konzumaci drog se tím nic nezmění,
pouze se rozroste samoúčelná evidence a úkony
zdravotnických zařízení.
Zcela odlišný pozměňovací návrh
uplatnil výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu. Jeho
podstatou je nahrazení textu návrhu poslance Severy
novým zněním, které se dotýká
problematiky drog ze zcela jiného hlediska. Jeho podstatou
není řešení problému trestnosti
nebo beztrestnosti držení drog pro vlastní
potřebu, ale razantní zvýšení
stávajících trestních sazeb a vytvoření
nové skutkové podstaty týkající
se nedovolené výroby a držení tzv. zvlášť
nebezpečné drogy. I kdybychom akceptovali názor,
že samotné držení drogy je společensky
závažnější než např.
úmyslné usmrcení druhého a je tedy
třeba držení, byť zvlášť
nebezpečné drogy, postihovat přísněji
než tzv. prostou vraždu, nelze přehlédnout
nevyváženost trestních sazeb v rámci
samotného pozměňovacího návrhu.
Např. podle navrženého § 187 a) odst.
4 by mohl být výjimečným trestem potrestán
ten, kdo drží tzv. zvlášť nebezpečnou
drogu v množství vyšším než
1 kg, ale pokud by takovou drogou způsobil jinému
těžkou újmu na zdraví, byl by postižen
trestem mírnějším. Tento pozměňovací
návrh předpokládá, že vláda
by byla zmocněna určit, co se vlastně považuje
za tzv. zvlášť nebezpečnou drogu, aniž
by se tento pojem v zákoně nějak charakterizoval.
V neposlední řadě tento návrh trpí
i gramatickými nepřesnostmi, které by zbytečně
vyvolávaly aplikační potíže.
Stačí citovat např. ustanovení §
187 a) odst. 2 písm. d), které zní: "Odnětím
svobody na 10 let až 15 let bude pachatel potrestán,
skrytě bez vědomí příjemce."
Při jednání o pořadu schůze
Poslanecké sněmovny zcela důvodně
zazněl hlas, že Poslanecká sněmovna
by neměla podlehnout požadavku projednat co nejvíce
návrhů bez ohledu na jejich kvalitu. Domnívám
se, že závažnost tohoto návrhu poslance
Severy a různorodost pozměňovacích
návrhů, které k němu zazněly,
nenasvědčují tomu, že navržené
řešení je jasné, správné
a bezproblémové. Naopak v tomto případě
by Poslanecká sněmovna měla uvážit,
zda přijetí jakéhokoli legislativního
řešení by neměla předcházet
podrobná diskuse nejen na půdě parlamentu.
Problémem postihu držení omamných a
psychotropních látek se zabývá i návrh
věcného řešení nového
trestního zákona a trestního řádu,
který bude v příštím měsíci
předložen vládě České
republiky. V návrhu věcného záměru
se přihlíží k mezinárodním
úmluvám i praxi jiných států
a preferují se možnosti léčby, rehabilitace,
výchovy a resocializace konzumentů drog. Teprve
tam, kde tyto pokusy skončí neúspěšně,
nastupuje trestní postih.
Vážené dámy, vážení
pánové, žádám proto, aby Poslanecká
sněmovna návrh zákona pana poslance Severy
a dalších zamítla. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
spravedlnosti Jiřímu Novákovi. Zvu k řečništi
pana poslance Radima Špačka, připraví
se paní poslankyně Gerta Mazalová, pokud
si přeje vystoupit v obecné rozpravě. Ano,
je tomu tak.
Poslanec Radim Špaček: Dámy a pánové,
musím se přiznat, že pan ministr Novák
odebral nejpodstatnější část
větru z mých plachet a nakladl zde podrobně
drtivou většinu všech argumentů, kterými
jsem chtěl podpořit návrh na zamítnutí
projednávaného návrhu, a to tak, aby jej
sněmovna zamítla po ukončení obecně
rozpravy ve druhém čtení podle § 93
odst. 2 jednacího řádu.
Naprosto se ztotožňuji s názorem, že drogová
problematika samozřejmě je nanejvýš
závažný problém. Chtěl bych ujistit
sněmovnu, že jsem si vědom závažnosti
tohoto problému. Ale zároveň zcela souhlasím
s tím, co řekl - aspoň jestli jsem dobře
rozuměl - pan ministr, že řešení
tohoto problému je natolik složité a komplikované,
že by mělo být podrobeno podstatně podrobnější
rozpravě a diskusi i v širších plénech
než jen v samotném parlamentu. Z toho podle mě
jednoznačně vyplývá, že přijmout
navrhované řešení těsně
před volbami prostě není na místě.
Ať se nový parlament věnuje této problematice
dostatečně dlouhou dobu po volbách, a to
i se zapojením širší veřejnosti
jak odborné, tak laické. Myslím, že
to je nejzávažnější argument, proč
bychom měli odmítnout tuto předlohu.
Z věcných důvodů mám za to,
že řešení předkládané
skupinou poslanců je jednoduché, přímočaré
a jak praví klasik, zcela jasně mylné. De
facto, ačkoli se ten návrh tak netváří,
kriminalizuje sebepoškození člověka,
což je cesta, která je nanejvýš nebezpečná,
protože jakmile začneme kriminalizovat nějaký
způsob sebepoškozování, potom je otázka,
kde se zastavíme, co všechno, jaké všechny
způsoby poškozování sebe samého
budeme občanům zakazovat. Obávám se,
že to je cesta zcela jednoznačně do pekel,
jakkoli dobré mohou být úmysly, jimiž
je dlážděna.
Dámy a pánové, prosím sněmovnu,
aby podpořila společný návrh pana
ministra, který si dovolím sekundovat, aby tento
návrh byl zamítnut ihned po obecné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Radimu Špačkovi a zvu k řečništi
paní poslankyni Gertu Mazalovou. Připraví
se pan poslanec Pavel Severa.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážené
kolegyně a kolegové, mě skutečně
velice mrzí, že pan ministr vyzývá sněmovnu
k tomu, aby nepřijímala tento návrh. Myslím,
že by spíš z pozice svého rezortu měl
vyjadřovat podporu.
Možná právě proto, že Česká
republika je skutečně jediným státem,
který je natolik liberální, že u nás
není trestné, a navíc velice těžce
postižitelné rozšiřování
a držení drog, event. jejich množství;
prakticky nepostižitelné.
Drogová závislost stejně jako prostituce
v našem státě se stává zlatým
dolem v této, jak se říká, zlaté
Praze, jak ji nazývají ti, kteří v
ní tuto činnost naprosto beztrestně provozují;
tedy veksláci, pasáci a mafiáni, zabývající
se tímto byznysem. Kam se nyní hrabe Amsterodam,
kdysi ráj mafiánů, když v každých
"Kotěhůlkách" nebo "Stodůlkách"
v České republice drogy běžně
užívají vedle dospělých také
školáci a děti. Děti, kterých,
jak víme, je stále méně.
V České republice je velice nepříznivý
vývoj mladé populace. A od této musíme
ještě odečíst tu část,
kterou nám díky toleranci našeho právního
státu likvidují drogy.
V naší republice se stal módním směr
jednostranného pohledu vůči těm závislým,
tedy obětem drog. Táži se, co ti nezávislí,
zatím. Co ti ohrožení, kterým je droga
nabízena a často vnucována za mírné
ceny, nebo dokonce zadarmo jako reklama na zubní pastu,
vlastně daleko výhodněji.
Často je slyšet, k čemu potřebujeme
zákon. Bývalí feťáci by si nejraději
udělali svůj vlastní, pro svou potřebu
a pro své pohodlí. Nebo to nechali tak.
Lituji ty, kteří drogám už propadli
a vím, že se musejí léčit a že
je třeba jim pomáhat, ale ještě více
se bojím o ty, kterým toto nebezpečí
hrozí, hlavně zase o děti. Ty musíme
chránit, protože ty jsou naše budoucnost, a ty
jsou naše naděje. A k čemu zákon? K
tomu, k čemu má sloužit.
Zákony máme proto, aby se dodržovaly. Při
jejich absenci se nemůže žádný
soudce ani policista naprosto o nic opřít. Zatím
současné zákony tuto problematiku neřeší.
Řešení problémů je natolik komplikované
a složité, že to, co předřečník
navrhuje - odložit to na později, nejlépe někdy
po volbách - já naprosto odmítám.
Vzpomeňme si na problematiku prostituce, která není
řešena již šest let. Pak se mi skutečně
nabízí to, co řekl předřečník,
že "cesta do pekel je skutečně krátká
".