Středa 14. února 1996

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, v úvodu svého vystoupení k návrhu ústavního zákona o změnách státní hranice se Slovenskou republikou, jsem upozornil na to, že mé úvodní slovo je zároveň úvodním slovem ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, neboť obě tyto normy jsou navzájem velice úzce propojeny a navzájem podmíněny.

Vzhledem k tomu, že diskuse, která proběhla, byla více diskusí o Smlouvě, než o ústavním zákonu, v tuto chvíli už bych považoval cokoli, co bych k tomu tématu řekl, za nadbytečné. Zříkám se úvodního slova. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení poslance Jiřího Payna, kterého žádám, aby se dostavil do sněmovny a ujal se slova.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte jenom tři stručná zamyšlení nad Smlouvou.

Smlouva má tři roviny, tři aspekty, o kterých by mělo být jednáno. Jsou to aspekty věcné, aspekty politické a aspekty právní.

Pokud se jedná o právní aspekty, je to Smlouva obvyklého typu. Schvalovali jsme několik smluv o hranicích. Tato Smlouva spadá do této kategorie. Zároveň splňuje i to, co bylo naším politickým požadavkem, aby smlouvy o hranicích neobsahovaly další ustanovení o režimu na hranicích, ale takovéto záležitosti, ať problematika celní i bezpečnostní, ochrana hranic, aby byly upravovány jinými předpisy.

Znamená to, že tato Smlouva je Smlouva čistě o hranicích. Tím by mělo být zajištěno, že to bude Smlouva relativně neměnná, že může platit dlouhou dobu, zatímco režim na hranicích podléhá různým změnám.

Pokud se jedná o politické aspekty navrhované Smlouvy, je potřeba se zamyslet především nad politickými vztahy se Slovenskou republikou. Je potřeba posoudit a zhodnotit výsledek politických jednání mezi českou a slovenskou vládou. To by mělo být právě předmětem jednání ve výborech.

Dále by se výbory měly zabývat tím věcným, meritorním obsahem této Smlouvy. Chtěl bych jenom připomenout, že historie hranic mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je historií nesmírně zajímavou a stojí za to se s ní seznámit. Výbor by se měl také seznámit s hraničním dokumentárním dílem, což je záležitost, která váží několik desítek kilogramů. Myslím si, že někdo za Parlament by se měl seznámit s tím, jak toto dílo vypadá a podat o tom sněmovně zprávu.

Zároveň by bylo vhodné v rámci hraničního dokumentárního díla seznámit se s tím, jak byly vyřešeny problémy těch pevných a pohyblivých částí hranice. To by mělo být právě předmětem meritorního jednání výborů.

Navrhuji sněmovně v souladu s organizačním výborem, aby tato Smlouva byla přikázána zahraničnímu výboru.

Ještě pro informaci, Národní rada Slovenské republiky schválila tuto Smlouvu ve slovenském znění. Ze 110 přítomných poslanců hlasovalo 105 poslanců pro, 4 se zdrželi a jeden poslanec nehlasoval. Děkuji, pane předsedající.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan kolega Navrátil. Žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Navrátil: Pane předsedající, paní a pánové, skutečně i ohledně této problematiky bylo z tohoto místa již proneseno mnohé. I já, co jsem přednášel k tisku 2050, bych mohl odkázat i v souvislosti s tímto tiskem.

Vzhledem k tomu, že Smlouva, a Smlouva mezinárodní zvlášť, má být vyvážená, má být dohodou obou či více stran, má chránit v tomto případě, v případě mezistátní smlouvy zájmy státu, především zájmy občanů České republiky a chránit je, což podle názoru klubu KSČM tato Smlouva nečiní.

Nezbývá, než podat návrh, aby Poslanecká sněmovna návrh vlády (tisk 2049) zamítla.

V případě, že bude toto usnesení přijato, navrhuji dále, aby bylo přijato doprovodné usnesení tohoto znění:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby zahájila jednání s vládou Slovenské republiky ve věci sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, a toto jednání vedla tak, aby nedošlo k poškození zájmů České republiky ani základních práv občanů České republiky". Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím.

Protože zazněl návrh na zamítnutí, nechám o něm nejprve hlasovat.

Poprosím vás, abyste se znovu zaregistrovali.

Dovolte, abych vám přednesl návrh na usnesení.

Poslanecká sněmovna zamítá předložený návrh podle sněmovního tisku 2050.

Jedná se o 161. hlasování.

Kdo tento návrh podporuje?

Kdo je proti tomuto návrhu?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 25, proti 76 poslanců, tudíž nemůžeme hlasovat ani o doprovodném usnesení.

S technickou poznámkou se hlásí pan kolega Kavan.

Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající, chci si jen upřesnit: projednáváme bod 117, nechal jste hlasovat o tisku 2050, což je již projednaný bod 116.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Velice se omlouvám, opravdu projednáváme tisk 2049.

Chyba je nejen v podkladech, ale i ve mně. Prosím, abychom opakovali toto hlasování. Jedná se o 162. hlasování.

Kdo návrh podporuje.

Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat.

Pro hlasovalo 21, proti 76 poslanců. Nemůžeme tudíž hlasovat ani o doprovodném usnesení pana kolegy Navrátila.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Návrh usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru.

Jedná se o 163. hlasování.

Kdo návrh podporuje?

Kdo je proti?

Návrh byl přijat.

Pro hlasovalo 89 poslanců, proti 13.

Děkuji panu ministrovi a děkuji též zpravodaji.

Dalším bodem je

LXXIV.

Návrh poslance Jiřího Hájka a dalších na vydání zákona o státním jazyce České republiky a o jazycích národnostních menšin - první čtení

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2018 a stanovisko vlády k němu je pod číslem 2018/1.

Žádám, aby se ujal slova zástupce navrhovatelů pan poslanec Jiří Hájek.

Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona, který vám předkládám, vyvolal tolik odmítavých stanovisek a jeho předkladatelé byli tolikrát osočováni z nacionalismu, že dobu, kdy přistupujeme k jeho projednávání, považuji za tu vůbec nejhorší, když podobná nařčení a slova zde padala celé dnešní dopoledne.

Nicméně chci zdůraznit, že obvinění navrhovatelů z jakýchkoli nacionalistických úmyslů je zcela liché a nemůže pramenit z ničeho jiného než z nepochopení či snad z neznalosti samotné předlohy.

Překvapivá slova o nacionalistických tóninách v legislativně zazněla z úst pana předsedy vlády na tiskové konferenci poté, kdy vláda zaujala k předloze odmítavé stanovisko a vyslovila s předlohou zásadní nesouhlas.

Na rozdíl od vlády se předkladatelé nedomnívají, že používání českého jazyka je v našem právním řádu upraveno racionálně a vyhovujícím způsobem. Naopak roztříštěnost právní úpravy do řady předpisů upravujících tuto problematiku pouze dílčím způsobem předkladatelé považují za zcela nevyhovující. Především proto pak přistoupili k předložení návrhu, který právě projednáváme.

Smyslem předlohy je kodifikovat platné právní normy a zvyklosti tak, aby v koncentrované normativní podobě, jak je ostatně zdůvodněno v důvodové zprávě k návrhu, vyjadřovala potřebu zachovávat a rozvíjet češtinu jako jeden ze základních prvků české národní a kulturní identity.

Současně však předloha plně respektuje práva národnostních menšin a navrhovaná úprava přihlíží také k úpravě práv těchto menšin, jak je provedena mimo jiné v dokumentech Rady Evropy o regionálních a menšinových jazycích a ochraně národnostních menšin.

Úprava Českého jazyka jako jazyka státního má v právním řádu České republiky svou tradici. Obdobným způsobem je užívání státního jazyka upraveno i v právních řádech evropských zemí, např. ve Francii.

Proto vás žádám, abyste v prvním čtení projednávaný návrh zákona o českém jazyce podpořili.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Organizační výbor určil zpravodaje pro první čtení pana poslance Jaroslava Sourala. Žádám ho, aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, především přijměte mou omluvu, že jsem vám včera zkomplikoval život svou nepřítomností. Bylo to v důsledku nedorozumění, na kterém jsem se podílel pouze částečně. Za odměnu budu maximálně stručný.

Za prvé považuji jako zpravodaj za nutné konstatovat, že vláda ve svém stanovisku k předloženému tisku 2018 vyjádřila zásadní nesouhlas. Zásadní nesouhlas byl zdůvodněn zhruba 5 argumenty.

První zmínil pan předkladatel, který konstatoval, že vláda vidí nebezpečí, že se celá záležitost kolem státního jazyka zpolitizuje. Současně vláda upozorňuje, že používání českého jazyka je upraveno v řadě právních norem a že tento způsob považuje za racionální a vyhovující.

Současně se vláda domnívá, že nejsou věcné důvody k přijetí tohoto zákona v tom smyslu, že podíl národnostních menšin je nepatrný, že necelá polovina procenta se hlásí k jinému mateřskému jazyku než k češtině, a že důvody, které jsou argumentovány ve stanovisku předkladatele, nejsou pádné.

Domnívám se, že přinejmenším v rámci druhého čtení je možné jednak odstranit některé legislativní nepřesnosti, které návrh nesporně obsahuje, ale zejména bude to příležitost k tomu, aby se vedla kvalifikovaná diskuze na téma, které předkladatelé návrhu zákona nastolili.

Proto bych si dovolil navrhnout, aby byl jednak tento návrh zákona postoupen do druhého čtení a jednak aby byl přikázán kromě výboru pro vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jak doporučuje organizační výbor, také výboru pro lidská práva a národnosti, kam tato tematika také patří. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Viktor Dobal. Jiné přihlášky nemám.

Poslanec Viktor Dobal: (hovoří slovensky)

Vážený pane předsedající, vážené sestry poslankyně, bratři poslanci, paní poslankyně, páni poslanci, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, alespoň jednou za volební období jsme v situaci, kdy se patří využít ustanovení § 65 jednacího řádu, který opravňuje poslance hovořit ve svém rodném jazyce. Doufám, že všichni dobře rozumíte a že nebude potřebné shánět překladatele, neboť jak dobře víte, stejný paragraf stejného jednacího řádu hovoří o tom, že když poslanec nehovoří česky, tak se jeho projev tlumočí - cituji - do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá.

Myslím, pane předsedající, že neuškodí - pane předsedající mám pocit, že je to nějaká "trma - vrma" - se sněmovny zeptat, zda si někdo přeje tohoto práva využít.

Hned však nabízím se ujmout i této těžké úlohy. Víte, nechci pana kancléře uvádět do "pomikova", sám jsem měl za to, že bude stačit, když se budu vyhýbat tak složitým slovům, jako "čučorietky, bocian, demikát", nebo je hned přeložím.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Kraus by si přál tlumočníka, pokud by to v zákoně bylo.

Poslanec Viktor Dobal: Dovolím si tedy tlumočit: Vážený pane předsedající, vážené sestry poslankyně, bratři poslanci, paní poslankyně, páni poslanci, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, alespoň jednou za volební období jsme v situaci, kdy se sluší využít ustanovení § 65 jednacího řádu - nebudu překládat - které opravňuje poslance mluvit v jeho rodném jazyce. Doufám, že všichni dobře rozumíte a že nebude potřeba se shánět po překladateli. Protože jak sami jistě dobře víte, "rovnaký" paragraf "rovnakého" jednacího řádu hovoří také o tom - tak já budu raději pokračovat dál. Ještě jsem se nedostal k meritu věci.

(Dál pokračoval poslanec Dobal ve slovenštině).

Mimo výše řečeného se domnívám, že bude dobré si vyzkoušet ještě v tomto končícím volebním období i § 65. Vždyť jsme se přece dohodli, že si nový jednací řád sami na sobě vyzkoušíme. Navíc předložený návrh zákona upřednostňuje slovenštinu, viz § 5 odst. 2, § 8 odst. 2 a § 16. Celá logika návrhu zákona je založena na tom, že vám skoro každý paragraf vždy v prvním odstavci nařídí, abyste šli doleva, pokud se nerozhodnete jít doprava a v druhém odstavci vám řekne jděte si kam chcete, viz § 3, 5, 7, 8 a ve slabší podobě také § 4, 6, 9, to znamená prakticky všechny paragrafy o státním jazyku. Potom už následuje hlava druhá, paragraf 11 - 15, které de facto negují i shora uvedené první odstavce.

Návrh soudruhů poslanců, i když důvodová zpráva uvádí něco jiného, bezpochyby navazuje na dílo velkého lingvisty Jozefa Visarionoviče, který nemalou část své práce zasvětil právě jazyku. Jeho teorie vešla ve známost jako metoda vyprazdňování obsahu slov. Když zbavíme slovo jeho původního obsahu, můžeme ho potom nahradit libovolným jiným. Tato metoda se velmi hodí každému, kdo má pocit či jistotu, že vládne a je dodnes zhusta používaná. Přísloví "já o koze, ty o voze" naznačuje, že má kořeny v lidové tradici. I když to jednací pořádek neukládá, tato úctyhodná sněmovna se tím též často řídí. Posun, který u tohoto návrhu zákona vidím, je, že se nevyprazdňují jen jednotlivá slova, ale zákon jako takový.

Vzhledem k těmto skutečnostem navrhuji vypustit § 1 až 19 jako nadbytečné. Přeložím (pokračuje česky): navrhuji sněmovně předložený návrh zákona poslanců Jiřího Hájka a dalších o státním jazyce České republiky a o jazycích národnostních menšin sněmovní tisk 2018 zamítnout jako nadbytečný.

(Pokračuje slovensky)

Závěrem mi dovolte připomenout ještě jeden příběh ze života. Jano a Kubo sedí na kopci vedle křižovatky turistických chodníčků. Najednou před nimi stojí dva turisté se zřejmým úmyslem zeptat se na cestu. Jak to v takovýchto situacích bývá, zkoušejí různé jazyky: Do you speak Englisch? Sprechen Sie Deutsch? Parle vous francais? Besylnuk Magyarul? Když ani na pátý Govorite po rusky? není žádná reakce, cizinci mávnou rukou a jdou dále. Po chvilce se ozve Jano: Poslyš, Kubo, neměli bychom se učit cizí jazyky? Po delší chvilce Kubo odpoví: A proč? Tam ti jich znali pět a nebylo jim to nic platné.

Tak vzhůru do Evropy! (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Velice mne mrzí tato skutečnost, ale já musím poprosit pana kolegu Dobala, který se k tomu sám přihlásil, aby poslední část přetlumočil do českého jazyka přesně ve znění paragrafu, o který požádal pan kolega Kraus. Děkuji.

Poslanec Viktor Dobal: Poslední část znamená, kde jsem přestal se svým překladem?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Technická poznámka - pan kolega Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající, já bych se chtěl zeptat, jestli pan kolega má státem ověřené zkoušky tlumočníka, protože pokud ne, tak nemůže samozřejmě tlumočit. V tomto případě jeho překlad nemůže být uznán jako právoplatný.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Dobal se hlásí.

Poslanec Viktor Dobal: Vzhledem k tomu, že mojí rodnou řečí je slovenština i čeština zároveň, tak nevím, jestli každý, kdo mluví ve dvou jazycích, musí mít zkoušku ověřeného tlumočníka. Myslím si, že je tady celá řada lidí - možná bych měl mít zkoušku, která mě opravňuje mluvit česky, to je možné.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Technická poznámka - pan poslanec Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Úředně schválený tlumočník neodpovídá pouze za jazyk, ale též za shodnost obsahu.

Omlouvám se, pokud tomu někdo nerozuměl: za shodnost obsahu projevu v obou řečech.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, rozumím paragrafu 65 tak, že bychom obyčejně s noblesou mohli přerušit projednávání tohoto bodu, než se nám podaří zajistit tlumočníka. Já chápu, že by takový postup měl být přesně odpovídající jednacímu řádu, což já bych rád udělal. Pan kolega Dobal se rád nabídl, že přetlumočí. Jediný, kdo požádal, že nerozumí slovensky, byl pan kolega Kraus. Já se ptám, jestli trvá na tom, aby byl překlad kvalifikován.

Poslanec Michal Kraus: Trvám na tom, aby byl dodržen jednací řád.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Dobal.

Poslanec Viktor Dobal: Jedna poznámka - já jsem si opravdu myslel, že není nutno zkoušet § 65. Teď vidím, že ano.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám navrhl přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než Kancelář zajistí písemný překlad projevu pana kolegy Dobala.

Pan kolega Kužílek se hlásí s technickou poznámkou. A prosím o klid, dámy a pánové.

Poslanec Oldřich Kužílek: Pan předsedající, dámy a pánové, obávám se, že by to bylo skutečně nadbytečné, že znění jednacího řádu bylo zcela naplněno. Projev byl tlumočen nebo bude dotlumočen po výzvě pana předsedajícího a já prosím, abychom vzali rozum do hrsti. Dobrý nápad pana kolegy Dobala byl přednesen, já pochybuji, že na něm někdo může získávat další své vtipnosti a body a prosím, aby tak nečinil, neboť sněmovna se propadá do trapnosti. Ale ten první nápad já oceňuji a prosím, jestli by kolega Dobal dotlumočil pro pana Krause, který asi nerozumí slovensky. To, co řekl slovensky, aby to přeložil do češtiny. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Kraus.

Dámy a pánové, já vás prosím o jednu laskavost. Máme nový jednací řád, na který je potřeba, aby si sněmovna zvykla a celá řada věcí, aby se stala úzy, které budeme rádi dodržovat.

Poslanec Michal Kraus: A já se domnívám, že skutečně je potřeba v každém momentě, v každém okamžiku dodržovat jednací řád a že je dobré, když si na to zvyknou všichni. Máme-li vzít hlavu do hrsti a rozum do hrsti, měli by ho vzít všichni a měli by také počítat s tím, že občas se naplňuje české přísloví "kdo s čím zachází, tím také schází". Nedomnívám se, že pan kolega Dobal je člověkem, který může tlumočit tak, jak je úředně stanoveno a proto trvám na tom, aby byl dodržen jednací řád této sněmovny.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S technickou poznámkou - pan kolega Vlach.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Když se předháníme s těmi rozumy v hrstech, naplnit jednací řád ve smyslu překladu je potřeba pouze tehdy, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá. Čili bude-li trvat poslanec, který o to požádal, na tom, že nerozumí slovensky a je třeba zajistit překlad, pak ve smyslu jednacího řádu je nutno vyhovět.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní poslankyně Kolářová se hlásí s technickou poznámkou.

Poslankyně Milena Kolářová: Dámy a pánové, není to technická poznámka. Nepatřím k vykladačům jednacího řádu, ale i přesto já tentokrát apeluji na zdravý rozum a možná i na to, abyste se do jednacího řádu podívali, protože je tam napsáno "tlumočí se jeho projev do českého jazyka". Skutečně nevím, proč bychom na tomto základě museli mít nějakého ověřeného tlumočníka. Domnívám se, že máme před sebou ještě hodně práce. Pokud se rozhodneme, že nebudeme žádat ověřeného tlumočníka, není to rozhodně nic proti jednacímu řádu. Měli bychom začít dále pracovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále se hlásí pan kolega Kraus a potom si dovolím vám navrhnout jedno z možných řešení.

Poslanec Michal Kraus: Dámy a pánové, přečtěte si pořádně jednací řád a zjistíte, že není podmínkou, jestli někdo rozumí nebo nerozumí. Jednací řád říká jednoznačně "nemluví-li poslanec česky - rozumějte poslanec, který hovoří - tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá." To není jestli rozumí nebo nerozumí, ale jestli žádá, aby se hovořilo v češtině, případně ten, který v češtině nehovoří, aby se jeho projev do češtiny tlumočil. Požádal jsem o to ve smyslu jednacího řádu a žádám, aby byl jednací řád dodržen.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan poslanec Kužílek se hlásí.

Poslanec Oldřich Kužílek: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si navrhnout procedurální způsob, jak překonat tuto veselou situaci. Navrhuji, aby kolega Dobal dokončil svoji řeč včetně toho, že část, kterou ještě nepřetlumočil do češtiny, přetlumočil, a poté, aby předsedající nechal sněmovnu hlasováním podle § 1 odst. 2 rozhodnout, jestli tlumočení bylo dostatečné. Je to tedy paragraf, který říká, že sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání sněmovny a jejích orgánů. Pakliže ve zmíněném paragrafu 65 je uvedeno, že se tlumočí, tak podrobnějším pravidlem může být to, jestli provedené tlumočení bylo dostatečné. Myslím si, že je možné takto rozhodnout a hlasovat o tom, jestli tlumočení bude dostatečné. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pěkně děkuji. Pan kolega Body se hlásí.

Poslanec Ladislav Body: Pane předsedající, kolegové, kolegyně, teď budu mluvit svým jazykem a žádám tlumočníka, romsky budu mluvit. Žádám, aby byl zajištěn tlumočník, který rozumí, udělá překlad z romštiny do češtiny.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, máte právo. Pane kolego, mohu se vás ptát k jakému příspěvku to chcete?

Poslanec Ladislav Body: (Nesrozumitelně.) K jazykovému zákonu, který předložil pan ing. Hájek.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: No jo, problém je, že vám nerozumím - ne proto, že bych nerozuměl vaší řeči.

Poslanec Ladislav Body: Chci hovořit o obsahu zákona, který v tomto momentě projednáváme. A mám právo mluvit vlastní řečí, jako to udělal kolega Dobal. Jsem sám občanem slovenské národnosti, osm let jsem slovensky hovořil. Když to může pan Dobal, já použiji jazyk romský, který je pro mě mateřským jazykem.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego, já hrubě nesouhlasím. Vykládáte špatně § 65 odst. 1. Neudělil jsem vám slovo. S technickou poznámkou se hlásí pan kolega Kraus. Omlouvám se, hlásí se pan kolega Výborný, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a po něm pan kolega Gross.

Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, myslím, že prvně jsem využil práva předsedy klubu se přihlásit, abych dostal přednost před ostatními. Soudím, že nejsem sám, kdo se domnívá, že tato smutně veselá situace ve sněmovně je výsledkem únavy mnohých z nás. Máme toho hodně.

Jako předseda klubu žádám desetiminutovou přestávku, abychom zvážili, zda pokračovat v tomto stylu nebo jednat pracovně. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Přerušuji schůzi do 15.10 hodin.

(Schůze přerušena ve 14.57 hodin.)

(Schůze znovu zahájena v 15.16 hod.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, po dohodě s Kanceláří Poslanecké sněmovny si dovolím navrhnout sněmovně následující návrh usnesení: Poslanecká sněmovna přerušuje projednávání tohoto bodu. Kancelář Poslanecké sněmovny zajistí překlad, který bude rozdán do lavic poslancům.

Poté se k této problematice, k tomuto bodu, znovu vrátíme.

Zahájil jsem 164. hlasování a ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 51 poslanců, proti 14.

Přerušili jsme projednávání bodu 56.

Nyní projednáme

LXXV.

Návrh poslanců Ivana Maška a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - 1. čtení

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2038 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 2038/1. K předloženému návrhu se dodatečně svým podpisem připojili další poslanci, jejichž dopisy byly rozdány na jednotlivé kluby a výbory. Žádám, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů pan poslanec Ivan Mašek a předložený návrh uvedl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP