Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, Ústřední pozemkový úřad šetří tuto věc, dostal podnět k šetření a já tady konstatuji, že nejpozději do 15. listopadu, čili před ohroženou lhůtou, rozhodne v této věci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Přesto si přejete ve smyslu jednacího řádu položit doplňující otázku.

Poslankyně Hana Orgoníková: Já, pane předsedající, nechci položit doplňující otázku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: V tom případě vám nemohu dát slovo.

Poslankyně Hana Orgoníková: Já chci panu ministrovi poděkovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Oldřich Vrcha se ujme slova, připraví se pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, obracím se tímto na vás ve věci omezení osobní přepravy jak Českých drah, tak autobusových linek. Nejen to, že tímto došlo k závažným nedostatkům dopravy občanů do zaměstnání, ale také je zejména narušena bezpečnost přepravovaných osob. Dalším důležitým faktem je, že v souvislosti změn jízdních řádů došlo k tomu, že u Českých drah místní přípoje vlaků nenavazují na hlavní trakce, o návaznosti na autobusové spoje již vůbec nemluvě.

Vytištěný jízdní řád Českých drah i některé autobusové jízdní řády se několikráte ihned po vydání měnily. Dodatky, které byly vytištěny v souvislosti se změnami jízdního řádu Českých drah, nejsou někde vůbec k dostání. Proč má občan, který řádně zakoupil platný jízdní řád na rok 1995 - 1996, si sám musí provádět doma jakousi korekturu či vlepování změn. Předpokládám, že váš resort nebude provádět tak rychle změny v jízdních řádech jako poslanci této sněmovny v zákonech. Chápu, že jste novým ministrem, je to věc bývalého ministra pana Stráského. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci. Slovo má pan ministr dopravy Vladimír Budinský.

Ministr dopravy ČR Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na mne se často obracejí zástupci jiných dopravních oborů a žádají mě, abych nebyl ministrem železnic, ale abych byl ministrem dopravy. Nicméně všechny interpelace, které jsem zatím zodpovídal, i ta, co přijde následně, se týkají železniční dopravy. Z tohoto důvodu se skutečně musím železnici mimořádně věnovat a snažím se o to.

Chtěl bych na tuto interpelaci odpovědět takto - možná odkázat na velice obsáhlou odpověď, kterou jsem 31. října zaslal do Poslanecké sněmovny jako odpověď na interpelaci pana poslance Šolera, kde jsou číselné tabulky, které dokládají určité údaje. Ale protože vím, že není povinností poslanců číst odpovědi na interpelace svých kolegů, chtěl bych uvést k interpelaci pana poslance Vrchy toto:

Na zpracování jízdních řádů a jeho změny před zveřejněním se vztahuje § 40 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Provozovatel dráhy, v tomto konkrétním případě České dráhy, státní organizace, je povinen návrh jízdního řádu a návrh jeho změn projednat s okresním úřadem, jehož územním obvodem dráha prochází. Podrobnosti jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva dopravy č. 173 z roku 1995, kterou se vydává dopravní řád drah.

Nastoluje se zde neustále otázka, že dochází k likvidaci spojů Českých drah. Jsem si osobně velice dobře vědom toho, že otázka rozsahu osobní dopravy je velice citlivá, na druhé straně je však třeba vzít v úvahu, že České dráhy, státní organizace mají omezené zdroje příjmů, které slouží ke krytí nákladů osobní dopravy. Zásadní rozpor, který se v činnosti Českých drah projevuje, spočívá ve vyšší nabídce dopravních kapacit oproti skutečné poptávce cestující veřejnosti pro státní organizace České dráhy. Zde bych chtěl odkázat na tabulku, kterou si potom můžete podrobně prostudovat vy, kteří se o České dráhy zajímáte, v odpovědi na interpelaci pana poslance Šolera.

Chtěl bych říci, že v jízdním řádu roku 1995/1996, měřeno ve vlakových kilometrech, miliony vlakových kilometrů, je obsaženo 111 mil. vlakových kilometrů. Zatímco například v jízdním řádu 1992/1993 pro Českou republiku jich bylo 95. Čili, vezmeme-li základnu 1992/1993 jako 100 %, pak v tomto platném jízdním řádu máme 111%. Došlo k tomu tak, že České dráhy se pokoušely monitorovat a zachytit poptávku po osobní železniční dopravě, zvýšily nabídku, ale bohužel na tuto zvýšenou nabídku cestující veřejnost nereagovala poptávkou. A jak sami dobře víte ze své zkušenosti, vlakové spoje jsou často nevyužívány zejména v nočních hodinách. Proto přistupujeme k redukci, ke změně, která zredukuje stav 100 % 1992/1993 na 107 mil. vlakových kilometrů, tedy 112,6 %. Z toho tedy vyplývá, že i po druhé změně, po druhé redukci nabízíme o 12 % vlakových spojů více, než jich bylo v roce 1992/1993.

Z výše uvedených důvodů narůstají disproporce mezi příjmy a náklady v osobní dopravě. Vliv na ně má mimo jiné zvyšování cen energií, valorizace mezd, inflace a další vlivy. Vedení Českých drah rozhodlo o redukci osobní dopravy na úrovni jízdního řádu pro období roku 1994/1995, to znamená o 3,5 %. Čili redukcí se vracíme na úroveň roku 1994/1995. Zejména se jedná o redukci u vlaků, které trvale vykazují minimální využití ze strany cestujících, tedy převážně v nočních hodinách.

Třetí změnu jízdního řádu připravujeme k 21. lednu 1996 tak, aby byly optimálně zajištěny dopravní potřeby jednotlivých regionů. Prioritou v železniční osobní dopravě zůstává nadále rozvoj dopravy dálkové na střední a dlouhé vzdálenosti včetně napojení na evropskou železniční síť. Současně ale musíme optimalizovat regionální osobní dopravu, která je svým zaměřením nejvíce ztrátová a nejsnáze nahraditelná levnější autobusovou dopravou.

K problematice návaznosti spojů musím uvést, že jestliže v souladu s vývojem ukazatelů osobní přepravy, kde dochází k patrnému a výraznému zvětšování průměrné přepravní vzdálenosti, České dráhy přistoupily při přípravě jízdního řádu pro období 1995/1996 k omezování počtu zastavení dálkových vlaků kategorie rychlík, a to především na tratích, na kterých je vedená odpovídající síť osobních spojů. Toto opatření má za cíl zkrátit cestovní doby u dálkových rychlíků, a tím zvýšit atraktivitu tohoto druhu dopravy, zlepšit nabídku poskytovaných služeb a zlepšit podmínky pro konkurenceschopnost železnice vůči jiným druhům dopravy. Tím došlo v některých případech k rozvázání dřívějších přípojů. Základní síť návaznosti spojů na síti Českých drah je však zajištěna obdobným způsobem, jak je tomu obvyklé u ostatních evropských železnic, čili formou osobních vlaků.

Chtěl bych říci k otázce dodatků. Ty, které tato záležitost trápí, bych chtěl upozornit na to, že není třeba se obracet pouze na ministra, ale je možné se obrátit přímo na ty, kteří jízdní řády zpracovávají. Na tuto možnost je cestující veřejnost upozorněna v současném jízdním řádu Českých drah v části "Všeobecné pokyny" na straně A 3.

K otázce vlepování doložek do jízdních řádů, to znamená k technice zajišťování změn jízdních řádů, uvádím: podle harmonogramu tvorby jízdního řádu železniční osobní dopravy pro období 1995/1996 se na základě dohody evropských konferencí jízdních řádů předpokládají u nás tři změny jízdního řádu: k 23. 7. 1995, k 24. 9. 1995 a k 21. 1. 1996. Všechny tři tiskové změny obdrží zájemce o tuto změnu na základě předloženého kuponu, který je na zadní straně obalu jízdního řádu Českých drah, a to bezplatně. Technická problematika vydávání změn členskými železnicemi Mezinárodní železniční unie je řešena skutečně různě. Převážná část železnic vydává změny jízdních řádů stejným způsobem jako České dráhy. Některé železnice - Itálie, Francie, Dánsko - vydávají letní a zimní jízdní řád. Železnice Švédska a Norska dokonce tři jízdní řády.

Domnívám se, že tato forma, kdy dostávají cestující bezplatně a v základní ceně jízdního řádu, který stojí asi 70 korun, změnu, je tato forma dobrá. Samozřejmě můžeme o této věci diskutovat a můžeme ji v případě požadavku cestující veřejnosti změnit.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Budinskému. Chce pan poslanec reagovat? Není tomu tak. Přecházíme k interpelaci pana poslance Václava Franka opět na ministra dopravy.

Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, zeptám se pana ministra Budinského a myslím si, že by se pan ministr neměl zlobit, že se o problematiku dráhy zajímáme, protože věřím, že společně s ním ji máme stále ještě pořád rádi.

Pane ministře, chci se zeptat na dvě věci. V nedávných dnech byla v Londýně podepsána garanční půjčka ve výši asi 4,3 mld. korun pro České dráhy. Půjčku Českým drahám poskytuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj, ve zkratce BERD na financování našeho prvního železničního koridoru, vedoucího z Děčína přes Prahu, Českou Třebovou, Brno a do Břeclavi.

Další úvěr údajně ve výši 75 miliónů dolarů na tuto stavbu poskytuje Evropská investiční banka. Chci se zeptat, pane ministře, jakým způsobem a v jaké době hodlá Česká republika zajistit splacení výše uvedeného úvěru a půjčky těmto evropským bankám, když víme, že tyto jsou poskytovány za podmínky, že budou garantovány státem a že bude zajištěn otevřený přístup k provádění prací i zahraničním firmám.

V průběhu roku 1993 až 1994 byly železniční stanice rozděleny na přepravní a provozní, což znamenalo zdvojení administrativy, nárůst úředníků a především desetimiliónové náklady. Toto řešení se v praxi neosvědčilo a od 1. 1. 1996 podle nařízení generálního ředitelství Českých drah se přechází zpět k původnímu a osvědčenému systému, čili řízení jedním přednostou, což si samozřejmě (mimo následných úspor) rovněž vyžádá velké náklady.

Žádám o sdělení nákladů, které si původní postup vyžádal a o sdělení, kdo nese přímou odpovědnost za zbytečně vyhozené desetimiliónové částky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr Vladimír Budinský se ujme slova v reakci na interpelaci pana poslance Franka.

Ministr dopravy ČR Vladimír Budinský: Já bych nechtěl příliš zdržovat, a proto bych na tuto záležitost odpověděl stručně s tím, že panu poslanci Frankovi ve věci úvěrů mohu dát podrobnější informaci, bude-li si to přát.

Budou čerpány úvěry s garancí státu, u kterých již dojde ke splácení úroků, a ty budou garantovány také státem. Pro modernizaci prvního a druhého tranzitního železničního koridoru tyto úvěry podle materiálů projednaných vládou České republiky a usnesením 659/1994 a 432/1995 představují celkem 3,7 miliard Kč pro první koridor a 100 miliónů Kč pro druhý koridor. Úroky z nich vyplývající jsou 159 miliónů Kč a 3 milióny Kč. Tyto částky budou upřesněny konkrétními úvěrovými smlouvami, které jsou nyní podepisovány a právě v těchto dnech je správní rada Českých drah o těchto úvěrech informována. I zítra bude správní rada Českých drah o úvěrech jednat a já vás mohu kdykoliv podrobněji informovat.

Pokud se týká otázky na divizi obchodně přepravní a divizi provozu, které jsou od 1. ledna z rozhodnutí správní rady slučovány, nedomnívám se, že se jedná o návrat zpět do bodu nula. Řekl bych, že je to návrat zpět do bodu jedna, protože byly získány zkušenosti, a budoucnost je v tom, že bude pokračovat účetní oddělení jednotlivých činností tak, aby byly sledovatelné a průhledné státní dotace, které jsou v jednotlivých letech a i v příštím rozpočtovém roce do Českých drah poskytovány.

Část té odpovědi, pane poslanče, je v mé písemné odpovědi na vaši interpelaci a jak říkám, mám ze šumu v Poslanecké sněmovně dojem, že ne všichni poslanci se tak intenzívně zabývají železnicemi jako my dva. Řešme tedy tuto záležitost raději v osobním styku.

Děkuji vám za to, že i tady z poslaneckých lavic zaznívají slova podpory pro železnici a za to, že železnice má i mezi vámi mnoho přátel.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Přeje si pan poslanec Frank položit doplňující dotaz?

Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, děkuji panu ministrovi za jeho velmi rychlou a vyčerpávající odpověď. Přesto bych si ta čísla od něj vzal.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, ke svému dalšímu vystoupení se připraví dítě štěstěny při losování této schůze, pan poslanec Oldřich Vrcha. Toto bude jeho páté vystoupení a vzápětí bude na řadě jeho šesté vystoupení v tomto seriálu.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, předkládám třikrát fotokopii pasových dokladů rodiny Peškových o nedobrovolném vyhoštění našich občanů z Bulharské republiky vicekonzulem soudruhem Bendou. Občané po příjezdu do Bulharska a dvoudenním cestování s dítětem na místo pobytu řádné dovolené si museli zajišťovat ihned zpáteční jízdenky. Zájezd byl vypravován ČSD Brno. Občané ze Slovenské republiky však zpáteční jízdenky měli z Bratislavy již zajištěné.

Každý z těchto našich občanů musel zaplatit 100 Leva pokuty a dále správní poplatek 2000 Kč za vyhoštění.

Žádám vás, pane ministře, abyste zjistil viníka a vzniklou škodu našim občanům aby viník uhradil, neboť vyhoštění bylo provedeno v důsledku protikomunistického postoje našich občanů.

Současně vás, pane ministře, žádám, jestli takovýto pracovník nadále pracuje na některém našem konzulátě, příp. na Ministerstvu zahraničí, aby byl za svou propagaci komunismu podle zákona odvolán z funkce.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vy interpelujete člena vlády České republiky? Děkuji. Můžete navázat plynule svým šestým vystoupením.

Poslanec Oldřich Vrcha: Dámy a pánové, žádám tímto o přešetření případu manželů Emila a Marie Kunešových, důchodců, bytem Tečice, Mlýnská č. 322, PSČ 664 17, ve věci nedodržení hranic pozemku ve vlastnictví.

Přílohou mé interpelace jsou fotokopie dokladů o přidělení pozemku manželům Kunešovým z Tečic. Katastrální úřad Brno-venkov nepravdivě sděluje, jak je patrno z dokladů, že není založena stavba manželů Kunešových v měřičském náčrtu, a tím není samozřejmě zakreslena v mapě stavba manželů Kunešových. Podle mého názoru došlo k chybě ve věci určení pozemků i v sousedství. Tím byly nesprávně vytyčeny hranice mezi sousedy a došlo ke špatnému určení hranic staveb domu.

Dále dle novely zákona o vodních tocích došlo k neoprávněnému omezení a neproplacení pozemku v rámci povodí Moravy.

Žádám vás, pane ministře, o prošetření případu, neboť ani soud ani orgány jako Obecní úřad nebyly dosud schopny tuto záležitost za několik let vyřídit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux odpoví.

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane poslanče, já jsem materiály obdržel a věc prošetřím.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Jaroslav Novák bude interpelovat pana ministra Jana Rumla.

Poslanec Jaroslav Novák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dovolím si obrátit vaši pozornost k údajnému šíření poplašné zprávy panem poslancem Vikem. Odpověděl jste sice částečně na moji písemnou interpelaci, ale přesto bych žádal o doplnění.

Zajímalo by mě, jakým způsobem byla prověřena pravdivost či nepravdivost tzv. poplašné zprávy, kterou měl údajně rozšiřovat pan poslanec Vik. V Zemědělských novinách bylo napsáno, že ministr vnitra Jan Ruml v neděli oznámil, že ustavil zvláštní koordinační centrum, které bude řídit policejní složky pověřené pátráním. Podle vašeho sdělení bylo pátrání zahájeno běžnými prostředky výkonu služby, neboť okolnosti nevyžadovaly mimořádné soustředění sil ani prostředků.

Nenaplnily tak Zemědělské noviny skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy tím, že sdělily zprávu nepravdivou a znepokojující, neboť čtenář si mohl představovat koordinační centrum vybudované např. na úkor pátrání po vrahu Winkelbauerovi? Sdělovací prostředky uvedly, že první letáky se objevily v sobotu a již v neděli vaše ministerstvo vědělo, že se jedná o zprávu nepravdivou a poplašnou.

Jakým způsobem bylo toto během prakticky 24 hodin, navíc o víkendu, zjištěno? Kdo tedy na vašem ministerstvu rozhodl o tom, že se jedná o poplašnou zprávu?

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan ministr vnitra Jan Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážená sněmovno, vážený pane poslanče, já se s vámi těžko mohu přít o skutečnosti, které vy jste vyčetl v Zemědělských novinách. Velmi obtížně se spolu budeme dohadovat skrze sdělovací prostředky. Nemohu posoudit, do jaké míry obsahově zpráva v Zemědělských novinách mohla naplnit znaky skutkové podstaty šíření poplašné zprávy.

Já si nepamatuji, že bych vytvářel nějaká koordinační centra lapání viníků šíření poplašné zprávy v případě onoho letáku, který vy máte na mysli. Jednalo se o rutinní obyčejný policejní postup a vyšetřovatel, který byl od počátku při objasňování vyšetření tohoto případu, kvalifikoval jako orgán činný v trestním řízení obsah zmíněné tiskoviny jako obsah, který může nést znaky skutkové podstaty šíření poplašné zprávy. Samozřejmě, že bylo dále zjišťováno, zda-li jména uvedená pod touto tiskovinou mají s touto tiskovinou cokoliv společného. Bylo zjištěno, že nikoliv.

Samozřejmě, nikdo by si kromě orgánů činných v trestním řízení a nakonec soudu, který bude o celé věci nepochybně rozhodovat, nedovolil osobovat právo být vykladačem zákona anebo vykladačem textu. Zcela jistě se postup orgánů činných v trestním řízení bude opírat o znalecké expertízy, jak je to v podobných případech zvykem.

Tolik má odpověď na váš dotaz. Mimochodem bych chtěl říci, jako v případě vašeho kolegy, že vyčerpávající odpověď k tomuto případu jsem dal již v odpovědi na interpelaci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Přeje si pan poslanec vystoupit s doplňujícím dotazem?

Není tomu tak.

Další postup: Pan poslanec Frank podruhé, připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait potřetí. Pan poslanec Frank bude interpelovat pana ministra Jiřího Skalického.

Poslanec Václav Frank: Pane ministře, vám je jistě známo, že český trh je v současné době zahlcen nabídkou akcií a je nepochybné, že brzy zřejmě dojde k jejich důslednému roztřídění. Konečně není žádné tajemství, že v mnoha zemích Evropy se obchoduje s cennými papíry pouze velkých podniků, neboť jsou samozřejmě kvalitní a také bezpečné.

Dnes, když tisíce občanů byli nalákáni na kuponovou privatizaci, se nahlas dává ve známost, že nezůstaneme národem akcionářů, jak se předpokládalo, když začínala kuponová privatizace. Nejeden kuponový akcionář najednou zjistil, že namísto cenného papíru je majitelem bezcenných akcí, protože jejich většinu někdo koupil bez jejich vědomí, takže na drobného vlastníka se nemusel vlastně ani ohlížet.

Doposud ale také nikdo nahlas neřekl, že drobní akcionáři se svých cenných papírů budou muset v podstatě zbavit. Jinými slovy, cena cenných papírů se totiž do slibované výše již nikdy nevyšplhá a drobným akcionářům zůstávají svým způsobem - promiňte mi ten výraz - oči pro pláč.

Již na počátku kuponové privatizace jsem prohlásil, a nejenom já, že to je další velký podvod na občanech tohoto státu. Myslím si, že čas mi dal za pravdu, a proto se ptám, jakým způsobem při neexistenci zákona o ochraně drobných akcionářů chcete vy, pane ministře, a vaše ministerstvo a snad i my jako parlament čelit - a tím i hájit drobné akcionáře - nekontrolovatelnému skupování lukrativních akcií ze strany velkých investorů, aniž by o této skutečnosti byli vůbec jakýmkoliv způsobem informováni. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr Jiří Skalický.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický: Pane předsedající, váženy pane poslanče Franku, především bych chtěl vyslovit politování, jak špatně jste orientován v kompetencích jednotlivých členů vlády, protože se obracíte na nesprávnou adresu. Dozor nad kapitálovým trhem a regulace kapitálového trhu spadá do kompetence Ministerstva financí a mého kolegy, pana místopředsedy vlády Kočárníka.

Nicméně dovolte mi pár obecnějších slov na téma, které jste zde nadhodil. Samozřejmě, že vznik kapitálového trhu byl u nás poněkud nestandardní, porovnáme-li ho se staletým vývojem v mnoha zemích západní Evropy a ve Spojených státech. Kuponová privatizace způsobila, že velký počet společností je ze zákona v první fázi povinně veřejně obchodovatelný a samozřejmě že už při tvorbě legislativy pro kuponovou privatizaci bylo třeba počítat s tím, že některé společnosti podle své povahy a podle svých hospodářských výsledků budou postupně eventuálně z trhu stahovány. K tomu v dnešní době samozřejmě dochází a musím konstatovat, že ve většině případů se tak děje s ohledem na reálné zájmy všech akcionářů, ale zároveň chci připustit, - a na úrovni vlády také v těchto týdnech o tom vedeme diskusi, - že z hlediska stávající úpravy v obchodním zákoníku a v zákoně o cenných papírech nepovažujeme sami ochranu akcionáře, - obecně akcionáře, nezdůrazňoval bych tady otázku ochrany pouze drobných akcionářů, - za dostatečnou a uvažujeme o některých úpravách, které průběžně projednáváme s Ministerstvem financí.

Co se týče oněch výroků, že kuponovým akcionářům díky vývoji kapitálového trhu zbyly jen oči pro pláč, myslím, že to je nepřípustné a velmi zjednodušující zkreslení. Samozřejmě, a s tím všichni naši občané, kteří se toho procesu zúčastnili, počítali, samozřejmě, že tento proces přinášel pro všechny jeho účastníky příslušná rizika, a že podle toho, jak který občan své investiční body investoval, dosáhl velmi různých výsledků. Na jedné straně zde máme mnoho lidí, kteří dosáhli díky dobrým investicím docela slušného majetku, a na druhé straně zde máme samozřejmě kuponové akcionáře, kteří investovali takovým způsobem, že dnes reálná hodnota majetku, který v kuponové privatizaci získali, je velice nízká. Vyvozovat z toho cokoliv pro hodnocení kuponové privatizace jako základního transformačního manévru našeho privatizačního procesu, mně připadá zcela nepřípadné.

Nicméně uzavřu tím, že se zabýváme otázkou, jak zlepšit zaprvé regulaci investičních společností a investičních fondů, a zadruhé, jak zlepšit ta ustanovení obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech, která by přispěla k lepší a kvalitnější ochraně akcionářů a která by kodifikovala taková pravidla, která by znemožnila potlačování práv kterékoliv skupiny akcionářů v kterékoliv obchodovatelné společnosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému. Pan poslanec Frank přistoupí k mikrofonu a přednese doplňující dotaz.

Poslanec Václav Frank: Pane ministře, já vám děkuji za odpověď. Omlouvám se za to, že jsem obtěžoval vás a mrzí mne, že jsem ušetřil pana místopředsedu vlády a ministra financí, ale nicméně s touto prvotní informací jsem spokojen. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Frankovi.

Dámy a pánové, než dám slovo dalšímu, protože jsem objektem četných dotazů, chci naznačit, jak mám v úmyslu postupovat dále. My jsme si odhlasovali, že budeme dnes pracovat déle, než je 19. hodina, nicméně jakmile skončí interpelace, chci vyhlásit alespoň 15minutovou přestávku. Tolik pro informaci. A pak bychom se vrátili k odhlasování těch přerušených bodů, kde jsme hlasování nedokončili, hlasování buď závěrečné nebo hlasování o pozměňovacích návrzích a potom závěrečné hlasování. Nemáme v úmyslu, nemám v úmyslu táhnout ten dnešní program do pozdních nočních hodin, ale myslím si, že některé drobnosti bychom měli vyřídit.

Jako další je přihlášen nebo je na řadě vylosován pan poslanec Jaroslav Štrait. Na vaši adresu chci uvést, že z vašich řad se mě ptá mnoho lidí, proto jsem vás, promiňte, pane poslanče, zdržel o několik vteřin.

Poslanec Jaroslav Štrait: Váženy pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, obracím se na pana ministra práce a sociálních věcí Ing. Vodičku s žádostí, aby potvrdil, odmítl nebo alespoň komentoval svůj bezprecedentní výrok, který pronesl 29. září 1995 při zahajování Veletrhu senior 1995.

Cituji: "Strana Důchodci za životní jistoty je seskupením šedivých, bezbarvých a vzteklých lidí, kteří umějí jenom nadávat, natahovat ruku, všechno negovat a stěžovat si." Konec citátu.

Je zcela neuvěřitelné, že podobného hodnocení se dopustil ministr, který se otázkami seniorů ve vládě profesně zabývá. Registroval jste, pane ministře, silný negativní ohlas na vaše prohlášení? Naši senioři se totiž dožadují nejen finančních kompenzací - čas od času - ale i odpovídající úcty za celoživotní práci. Ví pan ministr, že i po proklamovaném přidání k důchodům v roce 1996 bude reálná hodnota důchodu na 85 % jejich kupní síly z roku 1989? Stále klesá také relace průměrný důchod - průměrná měsíční mzda z 57 % v roce 1993 na 44 % v roce 1994. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. S reakcí na interpelaci se k mikrofonu dostaví pan ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení kolegové z vlády, dámy a pánové poslanci, já jsem měl v loňském roce příležitost náhodou procházet na Staroměstském náměstí v den, kdy celý svět slavil nebo si vzpomínal Dne seniorů, demonstraci Strany důchodců za životní jistoty dole na Můstku. Šel jsem s rodinou, se svými dvěma malými syny, náhodou jsem procházel tímto davem 500 set lidí, kteří se na Můstku shromáždili. Tito lidé mě poznali, obklopili a tolik sprostoty, nenávisti a jedu, které čišely z jejich slov, z jejich pohledů, nikomu z vás nepřeji. Děti, jednomu synovi v té době bylo 9, druhému 6, se ke mně tiskly, měly strach, protože slyšely slova, která předtím nikdy ve svém okolí neslyšely. Byl to skutečně především pro mé děti zážitek zřejmě na celý život.

Pokud politická strana, která chce hrát významnou roli v našem politické životě, na naší politické scéně, má podobné příznivce, pak si myslím, že mě opravňují k podobnému výroku, který zde citoval pan poslanec Štrait. Ti lidé skutečně neznají nic jiného než negovat všechno, k čemu v naší společnosti za posledních pět let došlo, ti lidé neznají skutečně nic jiného než negovat celý svět, na všechno nadávat. A nemají jiný přístup k životu, než říkat dejte nám, dejte nám.

Shodou okolností ten samý den jsem navštívil akci, kterou pořádalo Humanitární sdružení důchodců Život 1990 na Výstavišti v Praze, kde jiná skupina seniorů oslavovala Mezinárodní den seniorů nebo Den seniorů, Světový den seniorů. Shromáždilo se jich tehdy víc jak tři tisíce kolem Křižíkovy fontány, mohl jsem tyto lidi oslovit a mohl jsem srovnávat. Ti lidé, kteří byli na Výstavišti, byli stejné ročníky jako lidé, kteří byli těch pět set lidí na Můstku. Tito lidé na Výstavišti měli za sebou také těžký život, mnohý plný odříkání, ústrků, ústrků od politické moci, která tehdy 40 let v naší zemí vládla. Tito říkali a říkají, že mají samozřejmě hluboko do kapsy, že by si představovali také jiné zabezpečení na stáří, ale tito lidé také říkali, že současná vláda, současný Parlament dělá maximum a poskytuje jim takové prostředky, které tato ekonomika je schopna vyprodukovat. Tito lidé říkali, že kdyby nic jiného, tak jsou šťastni, že se dožili dne, kdy bývalý komunistický režim padl a v naší zemí po mnoha desítkách let znovu zavládla demokracie. To je úplně jiný přístup k životu, úplně jiné postoje lidí a těmto lidem budu vždycky fandit.

A ještě, pane poslanče, neoperujte pořád nějakou reálnou hodnotou důchodů v roce 1989. Neoperujte tímto rokem 1989, neoperujte rokem, kdy všechno bylo umělé, i ceny i příjmy a já, pokud si pamatuji ty doby, pamatuji si doby, příjem své babičky, své prababičky ještě předtím. Pokud rostly ceny, a ony rostly i v té době, pamatuji si úpravy důchodů o 40 korun, o 50 korun, o podobné částky.

Červencovou valorizaci důchodů došlo k růstu důchodů, k reálnému růstu o 3 %, víte, že za dobu této vlády o 3 %, což je velký úspěch a připravujeme, víte velice dobře, další valorizaci důchodů, ke které dojde s největší pravděpodobností v dubnu příštího roku, protože inflace se zbrzdila, valorizační podmínka bude naplněna v dubnu. Tato valorizace zvýší důchody o dalších 13 % v průměru při 5 % inflaci, to znamená, že dojde zhruba k 8 % růstu reálné hodnoty důchodu za dobu této vlády.