Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan předseda
odpoví.
Předseda PSP Milan Uhde: Jestli to nebudete pokládat
za nezdvořilé, odpovím z tohoto místa.
Skutečně potvrzuji to, že přihláška
pana poslance Grosse zároveň s přihláškou
paní poslankyně Fischerové a ještě
jedné poslankyně nebo poslance mi byla doručena
osobně dne 13., to jest v úterý. Potvrdil
jsem také paní poslankyni Fischerové, že
je první přihlášenou do rozpravy k tomuto
zákonu, ale informoval jsem o tom místopředsedy
a později 14. jsem se dozvěděl od pana místopředsedy
Vlacha, že už minulý týden, to jest před
13. myslím, že to bylo v pátek 9., datum si
nepamatuji přesně, ale bylo to před 13. -
obdržel ústní přihlášku
od pana poslance Štambery s odůvodněním,
že pan poslanec Štambera mě nezastihl v pracovně,
a proto to řešil tímto způsobem. Tak
bylo pořadí upraveno, takovou zprávu jsem
dostal a tak vám ji, pane poslanče Grossi, předkládám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu předsedovi Poslanecké sněmovny. Slovo
má pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové,
já se omlouvám, ale domnívám se, že
pro jednání sněmovny by měl být
závazný zákon, to je zákon o jednacím
řádu. Dovoluji si vám odcitovat § 16
odst. 2: Poslanci se mohou hlásit do rozpravy před
zahájením schůze u předsedy České
národní rady nebo v průběhu schůze
u předsedajícího.
Myslím, že tuto podmínku jsme splnili pouze
my, já s kolegyní Fischerovou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, já
bych jen chtěl doplnit, že není-li předseda
přítomen, tak zde máme funkci prvního
místopředsedy Poslanecké sněmovny
a jistě chápete, ze někdo předsedu
v době jeho nepřítomnosti zastupovat musí.
Jednací řád v určitých paragrafech
říká, že místopředsedové
zastupují v určeném pořadí
předsedu Poslanecké sněmovny. (Poslanec Gross
něco ze sálu namítá.(Pane poslanče,
já vaši námitku slyším, ale mám
písemné přihlášky do rozpravy,
označené daty a nemohu se řídit ničím
jiným, než co mám k dispozici. Pan poslanec
Gross jako předseda klubu má slovo.
Poslanec Stanislav Gross: Pane předsedající,
já mám dojem, že bychom se měli v prvé
řadě řídit zákonem a ne tím,
co máte před sebou na stole. Pokud budete striktně
trvat na tomto, myslím, že to musí být
sněmovnou odhlasováno.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já jsem
vám sdělil, že zákon o jednacím
řádu uvádí, kdo zastupuje předsedu
Poslanecké sněmovny, když není přítomen.
O slovo se přihlásil místopředseda
Jiří Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vlastně
už to všechno bylo řečeno. Pro mne by
bylo velmi příjemné, kdyby výklad
zákona byl takový, že věci svěřené
předsedovi skutečně nikdo z místopředsedů
nemůže vykonávat. Ušetřilo by mi
to spoustu práce. Nicméně jsem podle pořadí,
které je mi určeno, prvním zastupujícím
na řadě. Tyto skutečnosti již byly uvedeny,
jak konstatoval již předsedající dnešní
schůze.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Slovo má
pan poslanec Dalibor Štambera, připraví se
paní poslankyně Fischerová.
Poslanec Dalibor Štambera: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, kolegyně a kolegové, po tomto
nedůstojném úvodu si odpustím další
invektivy.
Dostáváme se nyní k projednávání
zákona o důchodovém pojištění,
zákona, který vyvolal v poslední době
- a myslím, že právem - mnoho diskusí.
Hodně se tady hovořilo a je fakt, že to, co
zde zaznělo naposledy, je asi další verzí
obchodu s ODS, o které jsem ještě neslyšel.
To je úplná novinka. Všechno to měly
být obchody, které se právě vztahovaly
k přijetí tohoto zákona. Měli jsme
údajně tento zákon vázat na přijetí
nulové daně z vína, na různá
teplá místa, nevyjímaje místopředsedu
Poslanecké sněmovny; nyní se dozvídám,
že jsme je vyměnili zřejmě za první
pořadí vystupování v diskusi.
Já bych chtěl všechny kolegy upozornit, že
podobné kupčení se zákonem, který
se dotýká všech občanů tohoto
státu, je pro nás zcela nepřijatelné
a považovali bychom to za hanebné.
Můžete si také povšimnout, že nikdo
z nás nesedí na místě místopředsedy
a jestli mě paměť neklame, tak daňové
zákony jsme dosud ani neschválili.
Poslanecký klub Českomoravské unie středu
nesouhlasí v zásadě se zněním
zákona o důchodovém pojištění
v té formě, jak jej předložilo ministerstvo.
Náš eventuelní souhlas s touto formou vážeme
na úpravy zákona našimi pozměňovacími
návrhy. Pakliže by byly přijaty, domníváme
se, ze ošetří zásadní problémy
této předlohy a pak se stane přijatelnou
nejen pro nás, ale podle mne i pro širokou veřejnost.
Nyní k vlastním pozměňovacím
návrhům.
Část pozměňovacích návrhů
bude k tisku 1574 a další k tisku doprovodnému
č. 1674, který bude dalším bodem.
První pozměňovací návrh se
týká § 5 odst. 1 písm. n(, kde se na
konci připojují tato slova: "a v rozsahu nejvýše
tří let též po dobu, po kterou jim toto
hmotné zabezpečení nenáleží,
s tím, ze tato doba tří let se zjišťuje
zpětně ode dne vzniku nároku na důchod".
V tomto pozměňovacím návrhu jde o
to, aby pro zápočet do důchodu byla započítávána
i doba, kdy občan je nezaměstnaný, nepobírá
dávky pro nezaměstnané a podle současné
úpravy tato doba nebyla do zápočtové
doby započítávána. Domníváme
se, že je to příliš tvrdé opatření.
Na druhé straně omezení na tři roky
vychází z toho, že pokud by doba byla delší,
bylo by to zřejmě pro některé spoluobčany
demotivující.
Další pozměňovací návrh
se týká § 15. V § 15 se částka
4 500 Kč nahrazuje částkou 5 000 Kč
a částka 9 000 Kč se nahrazuje částkou
10 000 Kč. Touto změnou dojde k tomu, že relace
přiznaných důchodů ke mzdě
by se zvýšila asi o 1,5 procentního bodu. Je
nám také jasné, že touto hranicí
trochu snižujeme nůžky solidarity, které
podle nás byly nastaveny příliš tvrdě,
ale myslím, že to není rozšíření
příliš vysoké a navíc při
očekávaném vývoji mezd, kdy průměrná
měsíční mzda v národním
hospodářství by měla dosáhnout
v roce 1996 9 300 Kč, by původní hranice,
která tam je, postihla podle nás příliš
široký okruh občanů.
Další pozměňovací návrh
je trochu delší. Týká se § 17,
kde se v odst. 1 za slova "roku přiznání
důchodu" vkládají slova "vynásobeného
přepočítacím koeficientem (odst. 4)"
a doplňuje se nový odst. 4, který by zněl:
"Přepočítací koeficient se stanoví
jako podíl průměrné měsíční
mzdy, zjištěné Českým statistickým
úřadem za první pololetí kalendářního
roku, který o jeden rok předchází
roku přiznání důchodu a průměrné
měsíční mzdy zjištěné
Českým statistickým úřadem
za první pololetí kalendářního
roku, který o dva roky předchází roku
přiznání důchodu. Výši
přepočítacího koeficientu pro úpravu
všeobecného vyměřovacího základu
za kalendářní rok, který o dva roky
předchází roku přiznání
důchodu, stanoví vláda nařízením
do 30. září kalendářního
roku, ve kterém stanoví tento všeobecný
vyměřovací základ. Přepočítací
koeficient činí vždy nejméně
hodnotu 1. Tento koeficient se stanoví s přesností
na čtyři platná desetinná místa".
Další návrh, který s tímto úzce
souvisí, se týká § 107 odst. 1 písm.
a). Za slova "před rokem 1996" se vkládají
slova "a výši přepočítacího
koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího
základu za rok 1994 (§ 17 odst. 4)".
Tento možná na první pohled nesrozumitelný
návrh v podstatě umožňuje to, aby dvouleté
zpoždění, ke kterému dojde podle vládního
návrhu (indexace výdělků rozhodných
pro výpočet důchodů je vlastně
zpožděna o dva roky(, se zkrátilo na jeden
rok. Je to současně ten rok, kdy občan může
pobírat nejvyšší důchod. Opět
by tady tímto ustanovením došlo ke zvýšení
důchodu proti mzdě.
Další návrh se týká § 31.
§ 31 odst. 1 písm. b) zní: "Do dosažení
důchodového věku mu chybí v období
do 31. 12. 2000 nejvýše tři roky, v období
od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2006 nejvýše čtyři
roky a v období po 31. 12. 2006 nejvýše pět
let".
Tento návrh je podle nás jedním ze stěžejních,
neboť tímto způsobem by se jednoduše zvětšil
prostor pro předčasné poskytování
starobního důchodu pro předdůchodovou
generaci, která nemá příležitost
pracovního uplatnění v některých
regionech nebo profesích, zejména nekvalifikovaných,
popř. fyzicky náročných, aniž
by bylo nutno vytvářet složité podmínky
pro odchylné stanovení obecného důchodového
věku v závislosti na uvedených faktorech.
Tímto ustanovením, v podstatě tím,
jak se bude prodlužovat postupně věk odchodu
do důchodu, by nabíhala možnost předčasného
odchodu a bylo by to tím pádem v podstatě
fixováno u mužů na věk 57, u zen na
56, případně podle počtu dětí
ještě méně, což si myslíme,
ze je přijatelné.
Další pozměňovací návrh
se týká § 37. V § 37 odst. 1 se v písm.
a) slova "částku životního minima
platnou" nahrazují slovy "dvojnásobek
částky životního minima platné".
V písmenu b) se za slova "a to i v rozsahu, který
nezakládá účast na pojištění"
nahrazují slovy "a to v těch kalendářních
měsících, ve kterých je povinen platit
zálohy na pojistné, na důchodové pojištění
z měsíčního vyměřovacího
základu, který je vyšší než
dvojnásobek částky životního
minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem
starobního důchodu ke dni 1. ledna příslušného
kalendářního roku". Touto změnou
se v podstatě zmírňuje omezovací podmínka
pro souběh důchodu s příjmem z výdělečné
činnosti, která je v předloze podle nás
příliš tvrdá a prakticky by zaměstnávání
důchodců po určitou dobu po přiznání
důchodu vylučovala. Současně tímto
opatřením zrovnoprávňujeme postavení
osob vykonávajících samostatnou výdělečnou
činnost s osobami vykonávajícími závislou
činnost, tzn. těch, kteří mají
drobné podnikání, aby mohli pokračovat
a měli by i nárok na důchod.
Další úprava se tyká § 39, kde
by za odst. 2 vkládal nový odst. 3 ve znění:
"Při určování poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti
pojištěnce se vychází z jeho zdravotního
stavu doloženého výsledky funkčních
vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat
práce odpovídající zachovaným
tělesným, smyslovým a duševním
schopnostem s přihlédnutím k výdělečným
činnostem, který vykonával předtím
než k takovému poklesu došlo a k dosaženému
vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom
se bere v úvahu. zda jde o zdravotní postižení
trvale ovlivňující schopnost výdělečné
činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec
na své zdravotní postižení adaptován
a možnost rekvalifikace pojištěnce na jiný
druh výdělečné činnosti, než
dosud vykonával".
S tímto návrhem souvisí také úprava
v § 44, kde se za první větu vkládá
nová věta v odst. 1: "Ustanovení §
39 odst. 3 platí zde obdobně." V tomto návrhu
jde v podstatě o to, aby posuzování invalidity
mělo jakýsi přísnější
rámec, aby invalidní občané nebyli
odkázáni pouze na libovůli posudkových
lékařů, ale aby měli oporu i v zákoně.
Další ustanovení, které nadále
upraví tyto věci, se týká dalšího
tisku a bude předneseno následně.
Ještě další úprava k § 39
se týká odst. 1, kde v odst. 1a) se slova "o
80%" nahrazují slovy "o 70%". Tento návrh
předkládáme s vědomím, že
zdravotní stav obyvatel ČR je a podle nás
i bude v nejbližších 10 letech nadále
značně neuspokojivý a hranice, které
byly nastaveny ve vládním návrhu i v evropském
kontextu - domníváme se - nemůže obstát.
Podobná úprava se tyká potom § 44, kde
v odst. 1 se slova "50%" nahrazují slovy "40%".
Zdůvodnění je totožné s předchozím.
Další návrh se týká § 92.
§ 92 se vypouští a ostatní paragrafy se
přečíslují. V návaznosti na
tuto úpravu se v § 91 vypouští odst. 4
a odst. 5 se označuje jako odst. 4. V § 109 bod 1
se slova "§ 64-69" nahrazují slovy "§
56-69"
Další navazující úpravy na tento
pozměňovací návrh pak budou provedeny
v návrhu zákona, kterým se mění
a doplňují některé zákony.
To je opět ten tisk 1674. Jen abych vysvětlil, k
čemu tento návrh směřuje. Vládní
návrh vypouští institut úpravy důchodů
jako jediného zdroje příjmů, neboť
vychází z toho, že situace nízkých
důchodů bude lépe a spravedlivěji
řešena v rámci dokončovaného
zákona o sociální pomoci. My se domníváme,
že už jenom pokud přihlédneme k průběhu
projednávání sociálních zákonů,
nemůžeme spoléhat na to, že tuto věc
ošetří zákon o sociální
pomoci a do té doby, než tento zákon bude přijat,
se domníváme, že by důchod, který
je jako jediný zdroj příjmů, měl
být ponechán v tomto zákonu.
Další změna se týká § 67
odst. 1, který by zněl: "Vyplácené
důchody se zvýší, jestliže úhrnný
index spotřebitelských cen vzrostl alespoň
o 5%. Podmínka růstu tohoto indexu se posuzuje od
kalendářního měsíce, v němž
byla naposledy splněna." V § 67 odst. 2 se ve
větě první slova "v souhrnu za všechny
vyplácené důchody" nahrazují
slovy "zvýšení základní
výměry důchodů i zvýšení
procentní výměry každého z vyplácených
důchodů". Ve větě druhé
se za středník připojují slova "
přitom k růstu reálné mzdy za tytéž
dva kalendářní roky se přihlédne
alespoň jednou. Ve větě čtvrté
se vypouští slova "první a".
Tento návrh v zásadě upřesňuje
podmínky a způsob zvyšování důchodů.
V odst. 1 se jednoznačněji stanoví rozhodný
okamžik, od něhož se posuzuje růst spotřebitelských
cen a tím se zamezuje možnosti pominout při
stanovení výše zvýšení určité
období cenového vývoje. V odst. 2 se nově
stanoví, ze při každé valorizaci důchodů
bude zvýšení podle růstu cen procentuálně
stejné pro základní i procentní výměru
důchodů a tím by se zabezpečilo, že
každému důchodci bude zachována reálná
úroveň jeho důchodu. Dosavadní návrh
zajišťoval pouze zachování reálné
hodnoty průměrného důchodu. Jako dosud
by tedy mohlo docházet k tomu, že reálná
hodnota některých důchodů by podle
vládní úpravy nebyla zachována.
Měli jsme ještě další pozměňovací
návrhy, které se týkaly například
důchodu za výsluhu let, zápočtových
dob u studentů, ale tyto úpravy byly již přijaty
buď garančním výborem nebo některými
dalšími a jsou ve společné zprávě.
Proto jsem zde tyto návrhy nepřednesl. Jinak to
jsou všechny naše pozměňovací návrhy
k tomuto zákonu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Daliboru Štamberovi a prosím, aby se
slova ujala paní poslankyně Eva Fischerová.
Ovšem až poté co paní Gerta Mazalová
vystoupí s faktickou poznámkou.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, mám skutečně
technickou poznámku, pouze takový dotaz k úvodu
pana kolegy Štambery. V úvodu hovořil o tom,
že byli neprávem napadáni poslanci ČMUS
za kupčení se svými hlasy, které by
mohly rozhodnout o tom, jak dopadne tato forma zákona.
Já jsem byla na setkání jihomoravských
odborových svazů, kde byl zástupce tohoto
poslaneckého klubu, který prohlásil, že
poslanci CMUS budou hlasovat pro tento zákon pouze v případě,
bude-li přijato minimálně 80 % jejich pozměňovacích
návrhů. Chtěla jsem se tedy otázat,
zda je to nějak taxativně vymezeno, o které
návrhy, na nichž CMUS bude trvat jde, a které
jsou nepodstatné. Je to možno nějak přednést?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni. Pokud vás to zajímá,
určitě zástupci klubu CMUS vám tuto
odpověď dají. Nyní prosím paní
poslankyni Evu Fischerovou a připraví se pan poslanec
Pavel Šafařík.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, bylo by jistě zajímavé
oněch 80% znát, aby byly v protokolu, ale to jen
na okraj. Ještě než se ujmu věcné
stránky svého příspěvku do
rozpravy, ráda bych komentovala extempore, které
zde předvedl pan poslanec Štambera. Mně osobně
vývoj těch záležitostí vůbec
nepřekvapuje, neboť zpříznění
duší pana místopředsedy Vlacha s panem
poslancem Štamberou, případně s CMUS
bych si dovolila osvětlit ukázkou z minulé
schůze, kde na začátku pan předsedající
místopředseda Vlach nekompromisně vyhnal
dr. Vyvadila a neudělil mu slovo, neboť není
předsedou klubu a nějaký čas poté
nechal zcela s tichou duší hovořit za klub
ČMUS pana poslance Štamberu.
Je to možno doložit ze stenografického záznamu.
Tolik tedy k tomu zpříznění duší.
Nyní bych se dovolila věnovat stránce věcné.
Dovolím si přednést pozměňovací
návrhy, které se do jisté míry budou
překrývat, do jisté míry ne, napnu
tedy poněkud trpělivost jak Českomoravské
unie středu, tak bohužel celé sněmovny,
která k tomu přijde jako slepý k houslím.
Pozměňovací návrh číslo
1. Týká se § 5, odst. 1, písm. n). Navrhuji
vypustit první část věty "po
dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení
uchazečů o zaměstnání"
a za slovo "zaměstnání" doplnit
" nejdéle však při každém
vzetí do evidence uchazečů o zaměstnání
po dobu jednoho roku". V současné době
jsou uchazeči o zaměstnání účastni
důchodového pojištění pouze po
dobu, kdy pobírají hmotné zabezpečení.
To je po dobu 6ti měsíců. Zhodnocení
pouze této doby je nepřiměřeně
tvrdé, zvláště pak pro zdravotně
postižené občany, kteří velmi
obtížně hledají zaměstnání
a jejichž možnosti rekvalifikace jsou zcela omezené.
Stejné potíže mají i občané
starší, zvláště pak v oblastech
s větší nezaměstnaností. Nepovažuji
za únosné, aby občan, který je takto
postižen bez vlastní viny, byl navíc postižen
nízkým zápočtem doby pro důchod.
V zemích Evropské unie je doba hmotného zabezpečení
většinou delší, stejně tak jako
doba započítávaná pro důchod.
Jako příklad uvedu Itálii, kde se doba pro
důchod započítává v délce
až 3 roky. V případě přijetí
návrhu bude nutné ošetřit, aby doba
byla započtena pouze při novém vzetí
do evidence, nejvýše pak v rozsahu jednoho roku, aby
nedocházelo k sumaci.
Pozměňovací návrh číslo
2. Týká se § 16, odst. 4, písm. g).
Navrhuji v návaznosti na změnu v textu v §
5, odst. 1, písm. n), t. j. řečeného
pozměňovacího návrhu číslo
1, upravit text v § 16, písm. g) následovně:
"Vedení v evidenci Úřadu práce
jako uchazeče o zaměstnání, nejdéle
však při každém vzetí do evidence
uchazečů o zaměstnání, doba
1 roku". Zdůvodnění je shodné
s předchozím pozměňovacím návrhem.
Pozměňovací návrh číslo
3. § 16, odst. 5 - navrhuji vypustit.
Zdůvodnění: Doba vylučovaná
z úhrnu, převýší-li 1825 dnů,
je uznána dobou náhradní pouze z poloviny.
V celé řadě případů
občan z vážných a zákonem uznaných
důvodů není výdělečně
činný a z těchto důvodů není
účasten důchodového pojištění.
Velmi častým důvodem je mezigenerační
solidarita při péči o rodiče, nebo
doba přípravy osoby se změněnou pracovní
schopností na další pracovní uplatnění.
Zákonem dané omezení je neúměrně
tvrdé a negativně ovlivňuje výši
důchodů těchto občanů. Při
prodlouženém rodičovském příspěvku
na 4 roky to také znamená, že žena, která
má dvě děti, bude mít pro účely
výpočtu důchodu za 3 roky nulový výdělek
a bude výrazně poškozena. Tři roky z
osmi let se nevylučují.
Pozměňovací návrh číslo
4. § 18, odst. 1. Navrhuji v první větě
odstavce 1 vypustit slova "bezprostředně před
rokem přiznání důchodu" a za
slova: "30 kalendářních roků"
doplnit text "pokud za ně bylo zaplaceno pojistné
na důchodové pojištění".
Za tuto větu doplnit pak text další: "rozhodným
obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího
základu je období kratší než 30
kalendářních roků, pokud tímto
počtem let byla získána potřebná
doba pojištění pro nárok na důchod
podle tohoto zákona".
Zdůvodnění: zákonem navržený
způsob zvyšování výdělků
za rozhodné období 30 let bezprostředně
před rokem přiznání důchodu
by bylo porušením zásady rovných práv.
Zákon v této úpravě umožňuje
přiznat dvěma pojištěncům se
stejným vyměřovacím základem
a stejnou dobou pojištění důchody v
odlišné výši v závislosti na tom,
ve kterém období pojištěnec dobu pojištění
získal. Je nutné dále vzít v úvahu,
že někteří pojištěnci nemusí
mít zaplaceno 30 let a také mají na důchod
v plné výši právo, pokud mají
ke dni nároku na důchod dobu pojištění
25 - 29 let nebo 15 let ve věku 65 let.
Pozměňovací návrh číslo
5 se týká § 29, písm. b). Navrhuji nahradit
v písm. b(číslo 15 číslem 10
a za slova "aspoň 65 let věku" doplnit
text "žena, též pokud získala dobu
pojištění nejméně 20 let, jestliže
dosáhla alespoň 60 let věku", dále
slovo "nesplnil" nahradit slovem "nesplňují"
Zdůvodnění: Navrhovaná doba pojištění
u občanů, kteří nezískali 25
let důchodového pojištění, je
k předpokládanému vzestupu nezaměstnanosti
a k snížení ekonomické aktivity žen
příliš dlouhá. Navrhuji proto její
snížení v 65 letech na 10 let a hlavně
u žen zachovat možnost odchodu do důchodu po
20 letech zaměstnání v 60 letech věku.
Pozměňovací návrh číslo
6. Navrhuji za § 31 vložit nový § 31), odst,
1 "pojištěnec má nárok na starobní
důchod před dosažením důchodového
věku také, jestliže mu chybí do dosažení
důchodového věku nejvýše 5 roků
za dále uvedených podmínek:
a) získal dobu pojištění nejméně
25 let,
b) byl veden nepřetržitě po dobu alespoň
730 kalendářních dnů v evidenci uchazečů
o zaměstnání nebo není schopen vykonávat
zaměstnání ze zdravotních důchodů,
c) ke dni uplynutí doby uvedené pod písm.
b), kdy byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,
nebo
d) ke dni, od kterého dle posudku okresní správy
sociálního zabezpečení není
schopen ze zdravotních důvodů vykonávat
dosavadní zaměstnání."
Odstavec 2: Starobní důchod podle odst. 1 vylučuje
nárok na starobní důchod podle § 30
a 31.
Zdůvodnění: S uvažovaným pozdějším
odchodem do důchodu je nutné občanům
umožnit z přesně vymezených důvodů
odchod do starobního důchodu alespoň 5 let
před dosažením důchodového věku
a to bez snížení procentní výměry
důchodu za dobu ode dne přiznání tohoto
důchodu do dosažení důchodového
věku, s výjimkou krácení z důvodu
nezapočtení odpracované doby. Toto by mělo
být zákonem umožněno i při dlouhodobé
nezaměstnanosti. V zemích EU je běžně
z uvedených důvodů dřívější
odchod do starobního důchodu možný.
V návaznosti na poskytování starobního
důchodu ze zdravotních důvodů pět
roků před důchodovým věkem
bude nezbytné novelizovat zákon č. 582/91
Sb. o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení v platném znění.
Posudek o tom, zda občan ze zdravotních důvodů
není schopen vykonávat dosavadní zaměstnání,
by měl na základě žádosti občana
vydávat posudkový lékař okresní
správy sociálního zabezpečení,
avšak ve spolupráci s odborným lékařem.
V případě přijetí podaného
pozměňovacího návrhu bude nutné,
další paragrafy přečíslovat.
Pozměňovací návrh číslo
7. § 32, odst. 1. Navrhuji v odst. 1 vypustit poslední
text "Pokud pojištěnci dosáhli tohoto
věku do 31. prosince 1995". Dále vypustit odstavce
2 a 3, odstavec 4 přečíslovat na odstavec
číslo 2.
Zdůvodnění: V současné době
považuji prodloužení věkové hranice
pro nárok na důchod za nežádoucí
a hlavně nikoliv nezbytné. Nutnost tohoto kroku
bude aktuální snad za 6 až 8 let. Je nutné
zvažovat zdravotní stav obyvatelstva a průměrnou
dobu dožití. Zákonem doporučený
krok postihne nejvíce fyzicky a psychicky vyčerpané
ženy, které neměly ještě možnost
využít výhod placené mateřské
dovolené, a také občany, kteří
po dlouhé roky pracují ve zdraví škodlivém
a rizikovém prostředí.
Pozměňovací návrh č. 8. §
34 odst. 1: Navrhuji č. 1,5 nahradit č. 1,65.
Zdůvodnění: Výše procentní
výměry starobního důchodu 1,5 % za
každý rok doby pojištění neskýtá
záruku základního důchodu nejméně
ve výši 50% průměrné hrubé
mzdy. Každý soudný občan, zvláště
pak poslanec, by si měl uvědomit, že v současné
době žít za 3500 korun, je více než
obtížné. Jak naši starší spoluobčané
velmi často říkávají, není
to ani k životu, ani k smrti vzhledem k hodnotě pohřebného.
Pozměňovací návrh č. 9. Týká
se § 45 odst. 2: Navrhuji č. 0,75 změnit na
č. 0,83. Týká se částečného
invalidního důchodu. Jde v podstatě o stejné
zvýšení procentní výměry
u částečného invalidního důchodu
ve vztahu k procentní výměře důchodu
starobního. V souvislosti s pozměňovacími
návrhy č. 8 a 9 mně dovolte doplnit malé
zdůvodnění a připomínku existence
určitých mezinárodních dohod, které
vládní návrh zákona zřejmě
plně nerespektuje.
Úmluva mezinárodní organizace práce
č. 102 o minimální normě sociálního
zabezpečení a Úmluva č. 128 o invalidních,
starobních a pozůstalostních dávkách
Českou republiku zavazuje. Obsah Ú mluvy stanoví
mj., že po 30 letech zaměstnání nebo
pojištění má starobní důchod
činit aspoň 45% předchozího hrubého
výdělku. V případě invalidního
nebo pozůstalostního důchodu aspoň
40% hrubého výdělku. Ten má dle informací
Ministerstva práce a sociálních věcí
činit v roce 1995 zhruba 7830 korun, z čehož
45% je 3524 korun, tedy méně, než vychází
dle návrhu zákona. V případě
invalidního důchodu je tato situace bezesporu ještě
horší.
Pozměňovací návrh č. 10 se
týká § 37. Bude-li přijat mnou navrhovaný
§ 31 a), navrhuji vypustit odst. 1 a odst. 3, v odst. 2 za
textem "§ 30" vypustit slovo "nebo" a
nahradit čárkou, vypustit čárku za
§ 31 a nahradit slovy "nebo 31 a)" a vypustit poslední
část odstavce "ode dne dosažení
důchodového věku se posuzují podmínky
pro výplatu starobního důchodu obdobně
podle odst. 1 písm. a) a b)" a vypustit číselné
označení tohoto odstavce.
Pozměňovací návrh č. 11. Týká
se opět § 37, avšak jen v případě,
nebude-li přijat pozměňovací návrh
č. 6, kterým se vkládá nový
§ 31 a). Navrhuji vypustit odst. 1 a odst. 3, v odst. 2 poslední
část "ode dne dosažení důchodového
věku se posuzují podmínky pro výplatu
starobního důchodu obdobně podle odst. 1
písm. a)"
Zdůvodnění. Považuji za nesprávné
omezovat souběh pobírání důchodu
s výdělečnou činností. Pojistné
je a bylo vždycky pro občana odloženou spotřebou
pro posléze vzniklou obtížnou situaci a nárok
na důchod. Není zde tedy objektivního důvodu,
aby pracující důchodce byl jakkoliv krácen.
Pozměňovací návrh č. 12. §
39 odst. 1 a). Číslo 80 navrhuji nahradit č.
66.
Pozměňovací návrh č. 13. Týká
se § 44 odst. 1. Číslo 50 nahradit č.
33. Zdůvodnění k pozměňovacím
návrhům č. 12 a č. 13: 80% ztráta
pracovní schopnosti pro invalidní důchod
a 50% ztráta pracovní schopnosti pro částečný
invalidní důchod jsou kritéria velmi tvrdá,
a to i v mezinárodním srovnání.
Prováděcí předpis, jak bylo poslanci
požadováno, netvoří přílohu
zákona. Odborná kritéria posuzování
ztráty pracovní schopnosti nejsou dořešena.
Podíl i pravomoc odborných lékařů
v této oblasti nejsou momentem určujícím.
Považuji před uzákoněním tak
tvrdých kritérií za nutné, jako jsou
navrhována, konfrontovat systém bodového
hodnocení typu poškození s mezinárodními
normami. Nelze nezdůraznit, že obrovská odpovědnost
se přesouvá výhradně na exekutivu.
Jde o velmi závaznou skutečnost, kterou posuzování
invalidity i stupně invalidity bezesporu je.