Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové. Předkládám
pozměňovací návrh tykající
se článku VI předloženého vládního
návrhu, který samozřejmě následně
odůvodním, ale ten text by zněl takto:
"Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. záři 1995 s výjimkou bodů
nebo jejich části měnících
a doplňujících ustanovení paragrafů
27, 45, 45 a) a 78 trestního zákona, které
nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996."
Tato materie je poměrně nová, to, co zavádíme
touto novelou. Podle společné zprávy výboru
je navržená účinnost nyní projednávaného
vládního návrhu stanovena na den 1. ledna
1996.
Důvodem takového řešení je zřejmě
skutečnost, že dosud nebyl předložen a
projednán návrh zákona na novelizaci trestního
zákona a trestního řádu úzce
navazující, který se týká některých
otázek výkonu obecně prospěšných
prací.
V ostatních částech projednávaného
návrhu novelizace ovšem nic nebrání
tomu, aby byla stanovena bližší účinnost
zákona, zejména když se v něm řeší
natolik aktuální otázky, jako je nová
úprava postupu při ochraně utajovaného
svědka, rozhodování o přeřazování
odsouzených během výkonu trestu odnětí
svobody nebo rozhodování o prodlužování
vazeb, tedy otázky, které dnes nejsou upraveny způsobem,
který předpokládají nálezy
Ústavního soudu České republiky č.
214 z loňského roku a číslo 8 z letošního
roku. Požadavek stanovení bližší
účinnosti zákona je odůvodněn,
je aktuálností přijetí právní
úpravy tykající se postupu proti organizovanému
zločinu nebo zpřísnění postihu
projevů rasové a národnostní nesnášenlivosti.
Z těchto důvodů navrhuji účinnost
zákona stanovit, jak již bylo řečeno,
dnem 1. září 1995 s výjimkou těch
ustanovení trestního zákona, která
se dotýkají nového druhu trestu obecně
prospěšných prací. Navržená
účinnost dle mého názoru je dostatečně
přiměřená k tomu, aby se veřejnost
a především ti, kterých se to dotýká,
tzn. orgány činné v trestním řízení,
mohly v předstihu s přijatými změnami
seznámit a připravit se na ně. To je podstata
mého prvního pozměňovacího
návrhu.
Druhý pozměňovací návrh se
týká především otázky
nasazování agentů. Je to téma, které
určitě vyvolává v současné
době dost diskusí, vyvolalo i u nás na výboru.
Tento pozměňovací návrh směřuje
k článku l, k stávajícímu bodu
13, kde se ve společné zprávě navrhuje
dosavadní ustanovení § 163 c) doplnit novým
odstavcem tohoto znění:
"Beztrestným se nestává agent, který
zločinné spolčení založil nebo
zosnoval." Navrhuji uvedené ustanovení vypustit
a § 163 navrhovaným odstavcem 2 nedoplňovat
- důvod, proč předkládám tento
návrh ustanovení § 163 c) trestního
zákona navrhovaný odst. 2 vypustit, spočívá
v tom, že doplnění uvedené ve společné
zprávě výboru je zbytečné a
nepřesné. Chápu, že návrh na
doplnění byl veden snahou v zákoně
vyjádřit zákaz provokace trestné činnosti
ze strany agenta.
Co to znamená ve skutečnosti? Jaké jsou důsledky
toho? Služební postavení neznamená,
že policista nemusí dodržovat povinnosti, které
pro něho vyplývají obecně jako pro
každého z našeho právního řádu.
K respektování a ochraně ústavy, zákonů
a dalších právních předpisů
se policista dokonce ve své služební přísaze
skládané ve smyslu § 6 odst. 2 zákona
č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České
republiky, k tomuto výslovně zavazuje.
Širší oprávněni než jaká
přísluší jinému občanovi,
může policista uplatnit pouze tehdy, pokud tak stanoví
zákon, a to v souladu s úkoly a povinnostmi policie.
Trestní ani jiný zákon ani jiná zákonná
norma neobsahuje oprávnění policisty provokovat
trestnou činnost, tedy kromě jiného zakládat
nebo osnovat zločinné spolčení. Pokud
by se policista takového jednání dopustil,
posuzovalo by se to jako u kohokoliv jiného jako trestná
činnost.
Pokud tedy vládni návrh v čl. I bodu 13 zakotvuje
beztrestnost agenta, který se účastní
činnosti zločinného spolčení
nebo zločinné spolčení podporuje,
sleduje se tím jen jeho ochrana před vyzrazením,
neboť pokud má agent úspěšně
proniknout do zločinného spolčení,
zpravidla se na jeho činnosti musí nějakým
způsobem podílet. Tuto účast na činnosti
nebo jinou podporu v žádném případě
nelze vykládat tak, že by spočívala
v zakládání zločinných spolčení,
ale vždy jen jako podíl na činnosti již
existujícího zločinného spolčení.
Domnívám se, že jiný výklad text
předloženého vládního návrhu
nepřipouští, zejména když v ustanovení
§ 163 a) se rozlišuje mezi založením zločinného
spolčení, účastí na jeho činnosti
a jeho podporou.
Z tohoto důvodu je doplnění uvedené
ve společné zprávě nadbytečné.
Navržené doplnění ustanovení
§ 163 c(je ovšem i zavádějící,
neboť vyvolává pochybnosti o tom, jak je to
s trestností agenta za jiné, zde neuvedené,
jednání, které by jinak bylo možné
rovněž podřadit pod provokaci trestné
činnosti. Zde je možno např. uvést přesvědčování
členů zločinného spolčení
k potřebě jeho další existence a vyvíjení
další činnosti, pokračování
v činnosti, navádění k jejímu
dalšímu rozšiřování apod.
Z těchto důvodů navrhuji ustanovení
§ 163 vládního návrhu novelizace trestního
zákona způsobem uvedeným ve společné
zprávě nedoplňovat.
Poslední, velmi stručný a krátký,
pozměňovací návrh, se týká
ustanovení § 72 odst. 2 trestního řádu,
kdy ve větě druhé navrhuji doplnit na konec
věty místo tečky čárku a dále
doplnit text "o tom zašle vyrozumění obviněnému."
Ostatní text v tomto odstavci tohoto ustanovení
by nebyl změněn. Důvodem je rozšíření
povinnosti státního zástupce v případech
rozhodování žádosti obviněného
o propuštění z vazby tak, aby tomuto byla uložena
povinnost informovat o postoupení věci soudu nejen
soud, ale i samotného obviněného. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Novák, připraví se kolega Výborný.
Poslanec Libor Novák (1962): Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl
komplexní pozměňující návrh,
kterým se do navrhované novely trestního
zákona promítne nález Ústavního
soudu publikovaný pod číslem 8/1995 Sb.,
jímž byly zrušeny § 9 a 9 a(zákona
o výkonu trestu odnětí svobody, podle nichž
o přeřazení odsouzeného v průběhu
výkonu trestu odnětí svobody z jednoho typu
věznice do jiného, rozhodoval ředitel věznice,
nyní má o něm rozhodovat soud. Tato změna
již byla promítnuta ve společné zprávě,
ovšem nikoliv důsledně a zůstal zde
nedostatek, který se týká přeřazování
mladistvých odsouzených.
Můj komplexní pozměňovací návrh,
který by se promítl do několika částí
tohoto zákona, by zněl takto:
V článku 1 vládního návrhu
novelizace trestního zákona za bod 9 vložit
nový bod 10 s tímto textem. Za § 8.I se vkládá
nový § 81 a), který zní: Odstavec 1:
Dovrší-li mladistvý ve výkonu trestu
18. rok věku, může soud rozhodnout, že
odsouzený se přeřadí do věznice
pro ostatní odsouzené. Při rozhodování
přihlédne zejména k dosaženému
stupni jeho převýchovy a k délce zbytku trestu.
Přeřadí-li soud odsouzeného do věznice
pro ostatní odsouzené, může zároveň
rozhodnout, že odsouzený bude nadále trest
vykonávat v jiném typu věznice, který
se od věznice, v níž dosud trest vykonával,
může lišit o 1 stupeň.
Odstavec 2: Rozhodnutí o přeřazení
odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené
se vždy považuje za rozhodnutí o přeřazení
do věznice s přísnějším
režimem.
Dále by se tento návrh promítl do článku
2. bodu 36 společné zprávy, který
se týká § 324 trestního řádu,
kdy do znění uvedeného ve společné
zprávě výborů by se vložila za
slova "nebo ředitele věznice" slova "a
nejde-li o rozhodování o přeřazení
mladistvého do věznice pro ostatní odsouzené
též."
Celý § 324 odst. 1 by tedy zněl:
O změně způsobu výkonu trestu odnětí
svobody rozhoduje ve veřejném zasedání
na návrh státního zástupce nebo ředitele
věznice a nejde-li o rozhodování o přeřazení
mladistvého do věznice pro ostatní odsouzené
též na žádost odsouzeného nebo
i bez takovéhoto podnětu okresní soud, v
jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.
Dále navrhuji stávající články
5 a 6 vládního návrhu označit jako
články 6 a 7 a nový článek
5 formulovat takto.
Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody ve znění zákona č. 173/1968
Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č.
47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona
č. 293/1993 Sb. a nálezu Ústavního
soudu České republiky č. 8/1995 Sb. se mění
takto:
§ 53 se vypouští.
Poslední část tohoto pozměňovacího
návrhu v důsledku naposledy uvedené změny
navrhuji změnit i název zákona tak, že
spojka "a" před slovy "zákon č.
189/1994 Sb." se nahrazuje čárkou a na konci
se připojují slova "a zákon č.
59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody
ve znění pozdějších předpisů".
Stručné odůvodnění. Nález
Ústavního soudu, o kterém jsem se již
zmiňoval, nalezl odraz ve společné zprávě
výborů, v níž se navrhuje trestní
zákon doplnit o nový § 39 b(a trestní
řád doplnit novou formulací § 324. Ačkoliv
uvedená ustanovení zákona o výkonu
trestu odnětí svobody byla zrušena a o přeřazování
dospělých od souzených by podle návrhu
obsaženém ve společné zprávě
v souladu s požadavkem Ústavního soudu rozhodoval
vždy soud, je třeba upozornit na to, že stejnou
konstrukci, kterou Ústavní soud shledal v rozporu
s ústavním zákonem, obsahuje zákon
o výkonu trestu odnětí svobody ještě
i v § 53, a to v části věnované
výkonu trestu odnětí svobody na mladistvých.
Podle něj o přeřazení odsouzeného
mladistvého i nadále rozhoduje ředitel věznice.
Je to nelogické, aby o přeřazování
dospělých odsouzených rozhodoval soud a ohledně
mladistvých by stejné řízení
prováděl ředitel věznice.
Proto se navrhuje v obou případech tuto agendu svěřit
soudu a zrušením § 53 zákona o výkonu
trestu odnětí svobody se bude i na přeřazování
mladistvých odsouzených vztahovat § 39 b) trestního
zákona, a proto v hlavě obecné části
trestního zákona zbývá upravit pouze
zvláštnost řízení o mladistvých,
to je rozhodování o tom, v jakém typu věznice
má odsouzený trest vykonávat poté,
co dosáhne zletilosti. Tento postup upravuje navrhované
znění § 81 a(trestního zákona.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan poslanec Výborný, připraví
se paní kolegyně Marvanová.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a
pánové, mé 2 návrhy jsou povíce
technického rázu. Nemění nijak smysl
zákona, leč je zapotřebí je přednést,
neboť je nelze zapracovat do tisku jako pouhou úpravu
znění.
V článku 3 u bodu 5 tisku 1675 ve znění
společné zprávy je třeba za slovo
"nadpisu", to je v návětí bodu,
vložit ještě slova "a poznámky č.
16 a)" a nakonec tohoto bodu tuto poznámku citovat,
a to tak, že jde o poznámku 16 a), např. zákon
č. 135/1982 Sb. To je první pozměňovací
návrh.
Druhý pozměňovací návrh. V
tisku 1675 v čl. III bod 6 v § 36 odst. 11 zřejmým
omylem, chybou tisku, se objevuje číslice 6. Navrhuji
nahradit číslicí 5. To je návrh č.
2. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o návrhy
spíše technického rázu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme paní poslankyně Marvanová. Připraví
se pan kolega Jaroš.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, ráda bych přednesla pozměňovací
návrh k čl. III, bodu 5 společné zprávy.
V tomto bodu ve společné zprávě byl
změněn vládní návrh, a to v
tom směru, že o povolení použití
agenta by měl rozhodovat soudce Vrchního soudu,
nikoli, jako podle vládního návrhu, státní
zástupce na příslušné úrovni.
Domnívám se, že by však bylo správné,
pokud chceme, aby o povolení použití agenta
rozhodoval soud, aby to byl soud na stejné úrovni,
jak o tom bude rozhodovat Státní zastupitelství.
Proto navrhuji, aby tím soudem byl soud krajský.
Můj konkrétní návrh zní tak,
že v odst. 4 ve společné zprávě,
v § 34 b(se místo slov "soudce Vrchního
soudu" vkládají slova "soudce krajského
soudu".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slova se ujme pan poslanec Jaroš.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
přesedající, dámy a pánové,
domnívám se sám, že nejpřísnější
trest je trest odnětí svobody. Všechny ostatní
alternativní tresty jsou tresty zmírňující.
Pokud se jedná o obecně prospěšnou práci,
byly zde už podány návrhy, které se
snaží snížit tuto hranici na 5 let.
Já bych spíše viděl toto dělení,
a to na trestné činy úmyslné a trestné
činy nedbalostní.
Proto bych si dovolil podat pozměňující
návrh, a to, aby v § 45, v odst. 1, ve druhém
řádku, bylo před slovy "trestný
čin" dán přívlastek "nedbalostní";
tzn. "za nedbalostní trestný čin"
a nechal původní výši trestu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
nebudu vznášet žádný pozměňovací
návrh, pouze se pokusím ovlivnit vaše rozhodování
ve věci návrhu, který před chvílí
přednesla paní kolegyně Marvanová.
Myslím, že pan kolega, předseda Šuman,
ji právě přesvědčuje o témže,
o čem se pokusím přesvědčit
i vás.
Jde o to, jestli agenta má povolovat krajský soud
nebo Vrchní soud. Důvod velké rozpravy o
této věci na branném a bezpečnostním
výboru, která dospěla k závěru,
že navrhneme, aby to byl soudce Vrchního soudu, je
prostý a jednoduchý.
Půjde-li o Vrchní soud, půjde zatím
o jednoho, vbrzku již o dva soudce na území
této republiky, kteří to budou dělat,
kdežto v případě krajských soudů
půjde, myslím, o osm míst, kde budou tato
povolení vydávána.
Jde o to, aby bylo dosaženo co největšího
utajení osobních údajů těchto
agentů, aby byla ochráněna jejich bezpečnost
při tom, co dělají. Nutno říci,
že při každém zmnožování
míst, kde jsou údaje o těchto agentech, nutně
roste pravděpodobnost nějakého prozrazení.
Tudíž jsme dospěli k názoru, že
to má být Vrchní soud. Prosím vás
o podporu toho, jak je tato věc uvedena ve společné
zprávě. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy
se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám.
Táži se, zda se chce na závěr vyjádřit
pan ministr spravedlnosti anebo jakou dobu potřebuje on
a společný zpravodaj ke zpracování.
Přerušuji projednávání tohoto
bodu do zítřejšího dne, kdy budeme hlasovat
o pozměňovacích návrzích. Prosím,
pan poslanec Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
to je možné, ale myslím si, že by mělo
být vyjasněno, zda si sněmovna žádá,
aby přednesené pozměňující
návrhy byly rozdány poslancům v písemné
formě.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Mnoho hlav
kývajících znamená, že si žádá.
Děkuji.
Přerušili jsme projednávání tohoto
bodu.
Navrhuji vám, abychom se věnovali dalšímu
bodu, kterým je "Vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení
vojáků"
S faktickou poznámkou se hlásí paní
poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedající, žádám
vás o udělení slova k procedurální
poznámce týkající se průběhu
32. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky.
Pokud je mi známo, během schůze nebyl po
schválení pořadí bodů programu
z vůle sněmovny sled bodů programu změněn.
Již druhý den jednání smělou
improvizací předsedající mění
pořad bodů programu schůze. Změny,
pane předsedající, pokorně činíte,
v závislosti na tom, kdy se ten či onen pan ministr
vynoří. Tento způsob jednání
tříští pozornost a soustředění
poslanců a je zcela iracionální. Iracionální
nejen z hlediska časového, ale i ekonomického.
Dovolím si podotknout, vážení přítomní,
že např. dnes od 9.00 hodin v předsálí
stojí v pozoru úředníci Ministerstva
práce a sociálních věcí a čekají
na projednávání bodů programu č.
21, 22. Ano, státní úředníci,
a daňový poplatník je platí jenom
proto, že řídící orgán
parlamentu není schopen předložit sněmovně
zbytkový návrh programu schůze tak, aby byla
racionální, bez prostojů a soustředěná.
Žádám vás proto, vážený
pane předsedající, abyste laskavě
předložil pořadí zbývajících
bodů programu k vyjádření sněmovně
a ke schválení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Na každý bod, který jsem zařadil, jsem
se ptal sněmovny. Paní kolegyně, jste první,
která vznáší tento návrh. Já
to rád udělám.
Předkládám, a navrhuji vám, abychom
se řídili dnes tímto programem:
Projednali bod 27.
Projednali bod 34.
Projednali bod 18 podle schváleného pořadu.
Ostatní body programu nemůžeme projednávat,
protože zde někdo z předkladatelů nebo
společných zpravodajů chybí, nebo
nejsou podklady k projednávání.
Podotýkám, že jsem byl požádán,
abych řekl věcně, oč se jedná.
První bod je "Vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 480 o hmotném zabezpečení vojáků
a žáků středních škol ozbrojených
sil".
Druhý bod "Zpráva o opatřeních
předsedy Poslanecké sněmovny".
Třetí bod "Zpráva vlády o plnění
státního rozpočtu České republiky
za 1. čtvrtletí 1995":
S faktickou paní poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Dovolte, pane
předsedající, abych vám za tuto specifikaci
poděkovala. Současně si vás dovolím
požádat, abyste laskavě předložil
i zítřejší pořad. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pokusím
se. Pouze mohu navrhnout sněmovně, aby se zítra
řídila tím to programem:
První bod bych doporučil, abychom hlasovali tak,
jak jsme si nyní potvrdili, o přerušeném
vládním návrhu zákona, kterým
se mění trestní zákon.
Posléze navrhuji, abychom se zítra věnovali
těmto bodům:
Bod 21 "Vládní návrh zákona o
důchodovém pojištění". Dále
abychom se věnovali "Vládnímu návrhu
zákona, kterým se mění a doplňují
některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o důchodovém pojištění".
Čtvrtým bodem by byly přerušené
body 15 a 17 čili "Vládní návrh
zákona o spotřebních daních a o daních
z příjmů".
Posléze bod 36 - návrh poslance Oty Fejfara na novelu
zákona o rozpočtových pravidlech a jako poslední
bod zprávu o činnosti organizačního
výboru. Předpokládám, že bychom
se mohli řídit tímto programem. Říkám
slovo předpokládám jenom proto, že si
myslím, že zítra už vláda nezasedá
a nebude tudíž příliš zábran
k tomu, abychom se řídili tímto dohodnutým
programem.
Navrhuji vám tedy, abychom přikročili k bodu,
kterým je
Předtím však si vás dovolím odhlásit,
poprosím vás, abyste se zaregistrovali.
Ve smyslu faktické připomínky paní
kolegyně Fischerové se vás zeptám,
kdo ve 312. hlasování souhlasí s tím,
abychom se řídili programem, který jsem si
dovolil navrhnout dnes i zítra. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 79, nikdo proti,
zdrželo se 11 poslanců. Děkuji.
Přistoupíme tedy k bodu, který jsem již
citoval - návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 1652 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 1807. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní ministr obrany pan Vilém Holáň.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň:
Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků
a žáků škol ozbrojených sil a jejich
odpovědnosti za škodu, reaguje na poslední
novelizaci zákoníku práce, ve které
bylo vypuštěno zmocnění opravňující
Ministerstvo obrany stanovit právním předpisem
v oboru své působnosti potřebné odchylky,
mimo jiné při odškodňování
pracovních úrazů a nemocí z povolání,
a nařízení vlády č. 62/1994
Sb., o poskytování náhrad některých
výdajů zaměstnancům rozpočtových
a příspěvkových organizací
s pravidelným pracovištěm v zahraničí.
Jednorázové mimořádné odškodnění
a finanční příspěvek byly v
minulosti založeny na základě zmíněného
zmocnění v zákoníku práce a
jsou vojákům v činné službě,
popř. žákům škol, přiznávány
podle právního předpisu o vyšetřování
a odškodňování úrazů.
Jednorázovým mimořádným odškodněním
bylo zajištěno odškodění v těch
případech, kdy došlo k újmě na
zdraví v důsledku výkonu služební
povinnosti, při níž vojákům v
činné službě stále hrozí
nebezpečí úrazu s těžkými
možnými následky nebo smrt. Jedná se
především o příslušníky
dočasně zařazené do mírových
sil OSN, do pyrotechniky v asanačních oblastech,
piloty, příslušníky jednotek rychlého
nasazení, které nelze pojistit z rozpočtových
prostředků.
Obdobný způsob odškodnění je
znám i u jiných armád, jejichž příslušníci
jsou zařazeni do mírových jednotek OSN v
zahraničí.
Finanční příspěvek je určen
pro případy, kdy Vojenská správa nenese
odpovědnost za škodu na zdraví nebo odpovídá
za ni jen z části. Má v podstatě povahu
institutu odstraňování tvrdosti zákona
a je využíván ojediněle, zejména
u vojáků v základní službě,
u nichž dojde ke zranění v průběhu
služby, popř. k úmrtí následkem
takového zranění.
Při přiznávání finančního
příspěvku jsou zvažovány společenské
dopady těchto mimořádných událostí
na rodinu, ale i na civilní uplatnění postiženého
vojáka. Finanční příspěvek
slouží ke zmírnění škody
vzniklé poškozením zdraví, zejména
u mladých nezkušených vojáků,
kteří ve snaze co nejlépe splnit úkol
výcviku poruší bezpečnostní předpis
a v důsledku toho poškozený vlastně
nemá právní nárok na odškodnění
podle zákoníku práce.
Z důvodu zabezpečení rovného postavení
vojáků z povolání s pravidelným
místem výkonu služby v zahraničí
se zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových
organizací s pravidelným pracovištěm
v zahraničí je nezbytné doplnit do předkládaného
zákona též ustanovení nároku
na stejné náhrady podle nařízení
vlády č. 62/1992 Sb. Bez této právní
úpravy by nebylo možné poskytnout vojákům
z povolání vykonávajícím službu
v zahraničí zvýšené vybavovací
výdaje, náhrad u zvýšených životních
nákladů, náhradu výdajů spojených
s přepravou osobních věcí apod.
Pokud jde o maximální částky jednorázového
mimořádného odškodění
do výše 400 tis., které bude poskytováno
pouze příslušníkům mírových
sil v zahraničí, nebo pozůstalým po
nich, v tom případě je to do 200 tis., bude
vyplácené odškodnění České
republice refundováno podle podmínek, které
stanoví Memorandum pro vlády vysílající
jednotky do ochranných sil Spojených národů,
popř. další v budoucnosti přijaté
dokumenty příslušných mezinárodních
organizací. Základní podmínkou uvedenou
v Memorandu je, aby odškodnění bylo založeno
národní legislativou. I pro ten případ
potřebujeme naléhavě dokončit práce
na této normě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu ministru. Nyní prosím, aby se slova ujala společná
zpravodajka výborů Poslanecké sněmovny
paní poslankyně Hana Tomanová a informovala
nás o projednávání návrhu ve
výborech.
Poslankyně Hana Tomanová: Vážený
pane místopředsedo, pane předsedo, kolegyně
a kolegové, pan ministr dostatečně vysvětlil
literu zákona, proto se omezím pouze na konstatování,
že návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném
zabezpečení vojáků a žáků
škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti
za škodu ve znění zákona č. 308/1993
Sb., projednaly dva výbory, a to branný a bezpečnostní
a rozpočtový výbor. Oba výbory doporučují,
abyste s vládním návrhem zákona vyslovili
souhlas v předloženém znění.
Kolegyně a kolegové, dovolte mi vás upozornit,
že v uvedeném návrhu je třeba provést
několik legislativně technických úprav,
které návrh legislativně zpřesňují,
ale věcně nemění. Dovolte mi, abych
vás s nimi seznámila a zároveň vám
navrhla hlasovat o nich jako o jednom návrhu.
Zaprvé - k čl. I bodu 2: návětí
upravit takto: "V § 1 písm. b) se tečka
na konci věty nahrazuje středníkem a připojují
se nová písm. c) a d), která znějí:".
Zadruhé - v čl. I bod 7 v návětí
slova "pod čarou" nahradit slovy "č.
8 a)".
Zatřetí - v čl. I bodu 10 v návětí
slova "pod čarou" nahradit slovy "č.
8 b) a 8 c)". Poznámku pod čarou 8 b) formulovat
fakto: "8 b) § 193 a násl. zákoníku
práce (úplné znění č.
126/1994 Sb.)". Poznámkou pod čarou 8 c) (formulovat
takto: "8 c) § 197 a násl. zákoníku
práce". Poznámky pod čarou č.
8 b) a 8 c) přesunout za § 10 b(odst. 3.
4. K čl. I bodu 13: Za slova "§ 13" vložit
slova "včetně poznámky č. 9)".
5. K čl. III: Text formulovat v souladu s dikcí
obsazenou ve Sbírce zákonů takto: "Zrušuje
se předpis federálního ministerstva národní
obrany "Vyšetřování a odškodňování
úrazů a nemocí z povolání",
evid. zn. Všeob-P-21 (práv.(, registrovaný
v částce 11/1980 Sb.".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Ptám se sněmovny, zda souhlasí s tím,
aby tyto legislativně technické úpravy se
staly automaticky součástí společné
zprávy? Je zde souhlas? Není nikdo proti? (Nikdo
se nehlásil.)
Děkuji. Takže teprve teď otevírám
rozpravu.
Nikdo se do ní nehlásí, takže rozpravu
končím. Ptám se pana ministra, zda-li se
chce ještě vyjádřit. - Není tomu
tak. Ptám se také paní společné
zpravodajky, zda-li chce ještě něco dodat.