Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Klasovi, prosím, aby se slova ujal pan kolega Václav Trojan. Připraví se pan poslanec Kužílek.

Poslanec Václav Trojan: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci přednést jeden jediný pozměňovací návrh, a tím je vypuštění § 17 b). Dovolte krátké zdůvodnění. Je to §, o kterém se tu již mluvilo. Jak víte, směřuje k posílení pravomocí obecní policie v oblasti provozu motorových vozidel.

Stojíme tady před koncepční otázkou, co je vlastně cílem, smyslem činnosti obecní policie, proč jsme ji zřídili a kam její činnost má směřovat.

Domnívám se, že byla zřízena proto, aby, krátce řečeno, byl v obcích pořádek. Otázku dopravy a provozu motorových vozidel má mít na starost dopravní policie. Jak vidíme z příkladů, kdy bylo do pravomocí obecní policie svěřeno obouvání botiček, je to řešení nešťastné. Pokud začíná obecní policie suplovat dopravní policii, pokud se začínají překrývat pravomoci těchto dvou složek, dopadá to tak, jako např. v mém městě, kde jsem se od dopravních policistů dozvěděl - mj. nedáváme botičky, to obecní policie. Takže ta složka policie, která má mít na starost tyto věci, tak to jsou nakonec ti hodní; ti nedělají to, co dělat mají, a dělá to někdo, kdo má dělat něco jiného.

Většina obecních strážníků by mohla být úspěšně zaměstnána v propagačním oddělení u Bati, protože v obouvání botiček jsou mistři. Bohužel, je to často hlavní, a někdy skoro jediná, náplň činnosti obecní policie - tato dopravní problematika. Šofér automobilu, který vjede někam, kam nemá, ustrašený a bezradný šofér je samozřejmě snadnější oběť, než agresivní opilec ve 12.00 hodin v noci, který ruší noční klid. Tam by měla být obecní policie, ne na silnici.

Proto se domnívám, že § 17 b) je nadbytečný, neboť směřuje k rozšíření pravomocí obecní policie směrem do dopravy. Musíme se rozhodnout, zda bude obecní policie suplovat dopravní anebo zda tyto věci se budou řešit posílením počtu dopravních policistů tak, jak by bylo systémové. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Trojanovi. Prosím pana kolegu Kužílka, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Bečvář.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, domnívám se, že vždycky základem pro dobré posouzení věcí je dobrá paměť. Dovolím si tedy připomenout, několika citacemi, jak tento zákon vznikal.

Nepochybně tento zákon vznikal velmi narychlo. Již ministr vnitra při jeho předkládání v roce 1991 řekl: "Zákon je kompromisem mezi vnějšími tlaky směřujícími k přijetí zákona a dobou zrání takového zákona, která by nepochybně měla být podstatně větší."

Dovolím si připomenout, co říkali někteří z těch, kteří tady dnes sedí.

Kolega Šuman na str. 252 Zprávy o jednání 26. schůze ČNR tehdy řekl: "Čím více jsem se tímto zákonem zabýval, setkával se zástupci obecních policií různých měst, ale také starosty, kteří zřízení obecní policie v zásadě odmítají s poukazem na Policii České republiky, tím ve mně rostly pochybnosti nad správností poskytnout obecním policistům pak rozsáhlé působnosti, jak je to navrženo v tomto zákoně. Vím, že tento můj pocit není ve sněmovně ojedinělý. Nakonec jsem se rozhodl, že navrhnu omezenou dobu platnosti tohoto zákona, a to do 30. června 1993. To by budoucí sněmovnu donutilo zhodnotit roční zkušenosti z činnosti obecní policie."

Místo toho v době, kterou kolega Šuman navrhoval, tento parlament pouze trpně se seznamoval se zprávami o různých excesech obecních policistů.

Kolega Čapek tehdy řekl - na str. 264 Zprávy o jednání toto: "Jsem přesvědčen o tom a věřím, že postupující čas můj názor potvrdí, že jde o zákonnou úpravu, která bude pouze dočasná a přechodná. Věřím, že i zpracovatelům návrhu je známo, že ve většině západních států - jak ve Spojených státech, tak v Německu, především zejména v Bavorsku - se od koncepce městských či obecních policií ustupuje, a to nejen pokud jde o vztah finančních nákladů."

Aby bylo nepochybně zřetelné, že současné výhrady, které také někdy vznáším, nejsou žádnou novinkou, že nejsou reakcí na současné aktuální kauzy, že mají staré a hluboké kořeny, a sice, že problém je v nedostatku právních záruk a kontrolních mechanismů, uvedu, co jsem tehdy říkal." Strážníkům obecní policie chceme dát poměrně velké pravomoce v oblasti zásahu do práv občanů, a na druhé straně nijak zvlášť neupravujeme jejich odpovědnost a kontrolu jejich práce. Rozdíl není o nic menší, než rozdíl mezi služebním poměrem v Policii České republiky, ke kterému patří několikanásobné mechanismy odpovědnosti a kontroly až po inspekci Ministerstva vnitra a koneckonců parlamentní výbor, a mezi běžným pracovněprávním vztahem v obecní policii, do kterého mimo zaměstnavatele nemá prakticky nikdo co mluvit."

To jsou tedy citace pro připomenutí tehdejšího pohledu na věc.

Parlament se však k dořešení tohoto nedodělku v tomto základním systémovém smyslu již nevrátil, naopak si myslím, že trošku fungují Parkinsonovy zákony - tady si půjčím citaci z Lidových novin pana redaktora Pečinky, který napsal, že "v duchu parkinsonovské logiky jsou ředitelé městských policií oním nejistým provizoriem vtahování do politiky, kde jsou nuceni obhajovat své stavovské zájmy. Z loajálního městského úředníka se stále více stává člověk jednající nikoli v duchu neosobní neutrality, ale mocenských a stranických zájmů. Klasickým příkladem je situace ve dvou největších městech České republiky.

V Praze i v Brně jsou ředitelé městských policií současně členy zastupitelstva. Stručně řečeno - rozdělují si peníze z rozpočtu, dohlížejí na kontrolu a svým hlasem drží v křesle primátora," - zde by pan Pečinka spíš měl říci primátorku "jinak vrchního velitele městské policie. Zpolitizování jakékoli bezpečnostní složky je pro demokracii tou největší hrozbou." - Konec citace z Lidových novin.

Dámy a pánové, obecní policie nepochybně přinesly mnoho dobrého, a to nikdo nehodlá popírat. Každý vidí, že tam, kde se do čela obecní policie dostaly seriozní osoby, kde obecní policie je zaměřena skutečně do oblasti, kde má fungovat, to jest na místní záležitosti veřejného pořádku, kde není rivalita s Policií České republiky a kde nejsou kovbojské manýry, obecní policie významně přispívá k bezpečnosti v obci a k důvěře obyvatel ve veřejnou správu.

Ale musíme si, vážené kolegyně a vážení kolegové, říci, jak vlastně chceme chápat funkci zákonodárců. Zda tato funkce spočívá v tom, že máme věřit, že dobré zkušenosti nakonec nastanou všude, že třeba otevřít možnosti pro ty, kteří si sami dovedou rozumně určit hranice - a takoví jsou, jistě -, a nebo, že naše role je v tom, že se máme především starat o to, aby byly vyloučeny excesy a aby byly vyloučeny neoprávněné zásahy do práv slušných občanů.

Jsem přesvědčen, že zákon tam, kde dává někomu represivní pravomoc, musí především dbát na to, aby nemohly nastat negativní jevy. Dovolím si připomenout, protože této problematice se věnuji skutečně dlouho a soustavně, jaké typy excesů mám na mysli. A tady bych se chtěl odlišit od účelového výkladu kolegy Vika a spíš zaměřit pozornost na věcný popis.

Je známo, že obecní policie např. zakládaly zásahové jednotky, vybavovaly se brokovými a dalšími nepřiměřenými zbraněmi, vytvářely jakési zpravodajské složky obecních policií, vytvářely databáze v rozporu se zákony o ochraně informací, vytvářely jakési pseudokriminalistické evidence, zřizovaly pulty centralizované ochrany a stálou ostrahu objektů soukromých osob nebo obchodních společností na bázi komerce, což je v rozporu se zákonem, vytvářely legislativní a inspekční pracoviště, vytvářely jakési celostátní organizace sdružující obecní policie po celém území, což vlastně znamená, jakoby se celostátně sdružovaly obce samé a nebo jejich obecní úřady, a nebo to znamená, že obecní policie se odtrhávají od obcí a obce už nepovažují za své zástupce. Jsou to velmi nebezpečné příznaky nesystémovosti.

Z tohoto výčtu je zřejmé, že obecní policie ve své činnosti se prostě geneticky snaží přiblížit činnostem Policie České republiky, a to nejen v činnosti, ale i v organizaci řízení, např. v zavádění hodností. V tomto smyslu bych chtěl varovat před doplňujícím návrhem, který možná je myšlen dobře, ale je naprosto protisystémový, a sice, abychom v zákoně verifikovali snahu zavádět jakési hodnostní rozlišení a jakousi strukturu, neboť smysl obecní policie je skutečně v úplně jiné oblasti.

Tyto všechny snahy, toto přibližování ke státní policii se - a to je velmi důležité - děje v úplně odlišném prostředí odpovědnosti, kontroly a struktuře samosprávných orgánů na obecní úrovni.

Dále se chci dotknout excesů, které se týkají přímo občanů. A takových případů skutečně není málo. Jde o zneužívání pravomoci, jde o násilí.

Uvedu zde třeba jeden příklad z materiálu Ministerstva vnitra z roku 1993, čili je to z toho období, kdy byla určitá kulminace trestných činů strážníků, ale není to zanedbatelné. Tato informace se týká tehdejší Městské policie v Ústí nad Labem, kde např. strážníci fyzicky napadli jednoho Roma, ve voze mu odebrali občanský průkaz pod vyhrůžkou, že ho za jízdy vyhodí z auta a slovně ho napadali např. slovy "proč jste se sem stěhovali, vy černá pakáži, brzo zapomenete na Čechy" načež na něm vyžadovali pokutu 700 korun, aniž vydali stvrzenku. To je citace z materiálu, který jsem získal z Ministerstva vnitra.

Dalším příkladem může být nejen celá ta situace v Brně před Ha-divadlem, ale i třeba výroky brněnských strážníků, které tam pronesli na adresu osob při tomto střetu - netroufám si ani říci přesné znění v té sprostotě, jak zazněla, ale v podstatě napadali tam osoby slovy "vy podělaní inteligenti" apod. Takovýto přístup prostě signalizuje jakýsi problém, na který dnes zde ani není čas.

Dalším takovým excesem je trvalé překračování kompetencí, ať už v doposud neuzákoněném zastavování vozidel a nebo v úpravě silničního provozu anebo v dalších věcech.

Zde chci říci, že zase z materiálů Ministerstva vnitra vyplývá, nebo přímo je to tam uvedeno, že při zkouškách strážníků se ukazuje, že právě v oblasti pravidel silničního provozu mají největší mezery.

Další velký problém je - a to prosím, abychom brali velmi vážně - skutečně mnohem menší schopnost ne-li neschopnost profesionálně řešit konfliktní situace.

Každý konflikt veřejné represivní moci s občany musí mít určitou strategii, určitou schopnost deeskalace konfliktu, určitou schopnost eliminace zážehových momentů a nikoli jejich rozdmýchávání. Za všechny příklady lze uvést opět brněnský případ. Já bych byl samozřejmě raději, kdybych mohl tuto řeč říkat, až bude uzavřeno vyšetřování, není to tak. V každém případě jestliže strážník ještě před tím, než došlo vůbec k nějakému fyzickému nebo slovnímu sebedrobnějšímu konfliktu, dá občanovi pěstí do obličeje ránu a teprve poté dochází ke konfliktu a vyhrocení situace, tak to musí být pro parlament vážným signálem.

Chci říci, že nevycházím z nějaké četby novin, ale věc jsem si dostatečně ověřil.

Obsah předkládané novely vlastně znamená rozšíření pravomocí. To znamená, že první následek je v některých oblastech překračováním kompetencí obcí. V dalším gardu jde o nesoulad pravomocí a odpovědnosti. Další obecnou výhradu, kterou k tomu mohu vznést, je, že jde vlastně o odklon od hlavního úkolu obecní policie, tj. od řešení místních záležitostí veřejného pořádku. V neposlední řadě jde také o rozpor se schválenou koncepcí vlády České republiky v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktríny České republiky, která pro oblast policejních pravomocí navrhuje a stanoví funkci jednoho členěného sboru zřizovaného státem.

Dámy a pánové, po tomto obecnějším úvodu se domnívám, že je třeba již nijak nepřispívat k rozvoji systémových vad fenoménu zvaného obecní policie, ale věnovat se jen a pouze systémovému řešeni. Chtěl bych připomenout ctěné sněmovně, že branný a bezpečnostní výbor k tomuto problému přijal řadu usnesení, z nichž upozorním na dvě.

Prvním žádá ministra vnitra o vypracování studie o možných směrech vývoje v oblasti obecní policie. Druhé usnesení branného a bezpečnostního výboru výslovně konstatuje, že výbor nepovažuje za vhodné, aby byly rozšiřovány kompetence obecní policie směrem mimo kompetence obci, tedy směrem ke kompetencím Policie České republiky.

Dámy a pánové, na základě všech těchto pohledů předkládám jednak pozměňovací návrhy, které by z novely a ze společné zprávy vyloučily prvky, které považuji za nesystémové, jednak dva návrhy pozitivní a systémové, a sice návrh na neslučitelnost členství v zastupitelstvu a funkce strážníka obecní policie, dále na určitý minimální požadavek na řídící strážníky z hlediska lustračního zákona. Tedy konkrétně:

Za prvé - v článku 1 k bodu 3 navrhuji bod 3 vypustit, ostatní body přečíslovat. Doplňuji, že jde o návrh přijatý také branným a bezpečnostním výborem.

Za druhé - v článku 1 k bodu 6 § 17 c) navrhuji vypustit. Dodávám, že jde o vstup do živnostenských provozoven. Stručné zdůvodnění předložím v tomto smyslu: Ačkoliv vstup do živnostenských provozoven, resp. tato problematika je v kompetenci obcí a nejde zde o překročení kompetence obcí, důvod pro můj návrh je z jiného úhlu. Jde o to, že tímto vstupováním - a chci podtrhnout, že vynuceným vstupováním, proti vůli majitele, proti vůli hospodského - do živnostenských provozoven nepochybně extrémně naroste pravděpodobnost střetových konfliktních situací. Pakliže tvrdím, že strážníci jsou mnohem méně vybaveni ve svém vzdělání k přípravě na řešení střetových a konfliktních situací, domnívám se, že jde o velmi nebezpečnou věc. A skutečně je potřeba si uvědomit, že tento paragraf neříká nic o normální hospodě, kde se něco děje, a přijde tam obecní policie a hospodský proti tomu nic nemá. On je většinou rád, že tam přišli. V tom není žádný problém ani dnes, není třeba upravovat zákon. Zde jde o to, že by se tak zakotvila možnost vynuceně proti vůli vlastníka vstoupit. Zde se domnívám, že je lepší ponechat to na lépe vycvičený a lépe vybavený a schopný policejní sbor. Čili v tom je ten důvod.

Za třetí - k článku 1 k bodu 11 - navrhuji bod 11 vypustit. Dodávám, že jde o pokus zpřísnit nároky na kvalifikaci strážníků, ale podle mého soudu - jak je to předloženo - jde jen o potěmkinovskou vesnici, která by ve skutečnosti nikomu kvalifikaci nezvýšila.

Dále následují dva návrhy, se kterými se bude snažit poslanecký klub ODA dosavadní zákon o obecní policii zlepšit, aby vyhovoval požadavku na nestrannost a důvěryhodnost obecní policie.

Čili za čtvrté - uvedu jediný návrh sestávající z několika textů. Upozorňuji, že jde o návrh, který jsme v týdenním předstihu písemně předložili téměř všem poslaneckým klubům k prostudování.

Nejdříve k nadpisu zákona. Nadpis zákona zní: "Zákon ze dne - bude doplněno datum - 1995, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb., a doplňuje zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů".

Za článek jedna doplnit nový článek 2 ve znění: "Článek 2 zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se doplňuje takto:

1. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova "jejího úřadu" doplňují slova ", do její obecní policie",

2. § 55 se doplňuje novým odst. 6, který zní: "6) V případě neslučitelnosti funkcí podle odst. 2 písm. c), která nastala z jiných důvodů než zvolením členem zastupitelstva v obci, postupuje se obdobně podle odst. 5; ustavujícím zasedáním se v takovém případě rozumí první zasedání zastupitelstva po vzniku této neslučitelnosti.",

3. dosavadní článek 2 označit jako článek 3."

Tento komplexní návrh, který má znamenat neslučitelnost funkce strážníka a člena obecního zastupitelstva, zdůvodním tím, že již dosavadní zákony v oblasti pracovníků obcí stanoví neslučitelnost člena zastupitelstva jednak s pracovníkem obce zařazeným do úřadu obce nebo do úřadu městského obvodu atd., nebo s pracovníkem pověřeného obecního úřadu, okresního úřadu a finančního úřadu, které mají působnost vztahující se na územní obvod zastupitelstva.

Domnívám se, že pouze určitým nedopatřením a složitou kombinací zákona volebního a zákona o obecní policii bylo dosud opomenuto, že by stejná neslučitelnost měla být v případě strážníků obecní policie.

Zároveň chci dodat, že osoby, na které by se toto po platnosti zákona vztahovalo, by měly právě návrhem uvedeným v odst. 6 dostatek času vyřešit bez zvláštních komplikací svoji situaci.

Pátý návrh, který také předkládám jménem poslaneckého klubu ODA, je návrh, který je reakcí na zjištění, že v obecních policiích a někdy i na řídících postech našli uplatnění bývalí pracovníci Státní bezpečnosti. Zde je nesmírně pikantní, že zatímco návrh zákona o soukromých bezpečnostních službách vyžaduje podmínku lustrace snad u všech pracovníků - a v Policii České republiky se tato podmínka vztahuje alespoň na řídící úrovně - takováto podmínka v obecní policii zatím neexistuje vůbec.

Konstrukce takové podmínky pro všechny strážníky by byla nesmírně legislativně složitá a věcně pravděpodobně neřešitelná. Proto náš návrh bude zaměřen jen na ty strážníky, kteří mají podle zákona o obecní policii býti pověřeni vykonáváním některých úkolů při řízení obecní policie.

Konkrétní návrh tedy zní: V návrhu novely o obecní policii tisk 1685 v čl. 1 doplnit za bod 2 další bod 3 ve znění: "3. v § 3 odst. 2 se na konci tečka mění na středník a připojuje následující text: nelze však pověřit strážníka, který nepředložil osvědčení podle § 8 zákona 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. 11. 1992 uveřejněného v částce 116/1992 Sb."

Dámy a pánové. to jsou všechny pozměňovací návrhy, které jsem chtěl předložit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Prosím kolegu Bečváře, aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Řezáč.

Poslanec Ivan Bečvář: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegové a kolegyně, nebudu předkládat žádný pozměňovací návrh, jenom bych rád zmínil některé zkušenosti, které jsem udělal v bodě, kdy jsem ještě dělal přednostu obecního úřadu s tehdy vznikající městskou policií, tzn. v okrese Klatovy.

Zazněl tady několikrát jakýsi slogan, který zněl "Městská policie je někde dobrá, někde špatná". Trochu bych to obrátil nebo upravil v tom smyslu "Městská policie je tam dobrá, kde je dobrá radnice, a špatná, kde je špatná radnice", protože je bezprostřední spojení radnice a městské policie. Toto přesně se potvrdilo i v mé praxi. Nesouhlasil bych s předřečníky, s kolegy Vikem, Grossem, ale i s panem kolegou Trojanem, který použil hezký příměr "chudáci řidiči pro nasazování botiček" a že městská policie ano, státní policie nikoliv. Velice bych přál kolegovi Trojanovi vidět některá pohraniční městečka, kde je 200 nebo 300% cizinců za sobotu nebo neděli, kteří se ne vždy chovají tak, jak by se měli. Nehledě na to, že technické vybavení těchto městeček neodpovídá městům nebo státu, který tady zmiňoval kolega Kužílek, tzn. Bavorsku, kde je situace naprosto stabilizovaná a kdy jakýkoli exces z oblasti dopravních či jiných přestupků se zmiňuje v okresním tisku několik týdnů a situace je tam poněkud jiná než u nás.

Plně souhlasím s panem kolegou Klasem, který přednesl kvalifikační požadavky. Myslím, že to je naprosto na místě s kolegou Kužílkem na požadavky lustrace, to je beze sporu. Jinak ale plně podporuji tento zákon a minulé období resp. asi před třemi nedělemi jsem prošel asi tři města, kde jsem konfrontoval tento nový návrh zákona mezi městskou a státní policií a nikde jsem se nesetkal s nějakou rivalitou, s problémy. Čili s pozměňovacími návrhy, které tady byly předneseny ústy pana kolegy Klase, plně souhlasím. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji a prosím pana kolegu Řezáče, aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Krámek.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Patřím také k poslancům, kteří mají velice ambivalentní pocity, když hovoří o problémech obecní a městské policie v naší republice, neboť se domnívám, že jsme vlastně postaveni před hotový problém. Jednou byla obecní policie založena, dnes zjišťujeme, že vlastně náklady na jednoho strážníka jsou mnohdy vyšší než náklady na jednoho policistu Policie České republiky, a přitom efektivnost z toho vyplývající s ohledem na omezenou pravomoc obecní policie je nesrovnatelně nižší u strážníků obecní policie.

Chci ovšem říci, že jsem rovněž jedním z těch, kdo navrhují vypuštění § 17 b) navrhované novely, tj. oprávnění zastavovat vozidla, neboť se domnívám, že jde přímo o kompetenční konflikt s Policií ČR, protože za bezpečnost silničního provozu co do pravomoci odpovídá Policie České republiky a nebylo by vhodné tedy tuto oblast dělit ještě ve prospěch obecní policie.

Nejvíce velice závazných problémových zásahů Policie České republiky je často pro zastavování vozidel. Jestliže víme, jakou kvalifikaci a osobnostní úroveň mají někteří strážníci obecní policie, obávám se velice vážných přestřelek možná při zastavování vozidel některými velice agilními a nezkušenými mladými strážníky, kteří vlastně pro zasažení proti přestupku by mohli dojít k velice závazným konfliktům s občany. Mám tedy za to, že toto oprávnění obecní policii dát nemůžeme a všem, kteří o tom něco vědí z obdobné praxe, jakou mám já ze své profese, stačí připomenout, kolik bylo různých tzv. útoků se zbraní. A tou zbraní bylo auto, když někdo nezastavil policistovi. Dovedu si přestavit, jak by to vypadalo v této oblasti a rád bych tomu zabránil.

Mám před sebou velice zajímavý článek univerzitního profesora Philipa Thomase z právnické fakulty v Cardiffu ve Walesu, který má název "Stížnosti na policii v Anglii a ve Walesu" a byl nedávno otištěn v periodiku Správní právo. Je tam na straně 123 řečena naprosto logická myšlenka, že většina stížností se týká služebně mladších policistů a je to způsobeno skutečností, že právě tito policisté se nejčastěji dostanou do styku s lidmi na veřejném prostranství. Obecní policie má v podstatě za úkol starat se o místní záležitosti veřejného pořádku a tím se dostává do kontaktu s občany na veřejném prostranství neustále. Má s tím problémy již v dosavadní pravomoci.

Chápu, že když je tady jednou dána existence obecní policie, jsou na ni vynaloženy značné prostředky obcí a měst, že je asi nelogické, abychom jí alespoň částečně pravomoci nerozšířili tam, kde si dovedeme představit, že tuto situaci zvládne. Ale rozhodně jsem proti tomu, abychom tímto způsobem postupovali nadále, neboť perspektivně vidím jako rozumné řešení, které je v Bavorsku, to je zrušení obecní policie a v podstatě její zařazení do policie republiky na úseku ochrany míst veřejného pořádku.

Chci ještě říci, že také občan je v určité nevýhodě při střetu se strážníkem obecní policie oproti případným střetům s policistou Policie České republiky. Jestliže se podíváme na úpravu právního režimu náhrady škody, jak je v § 24 zákona o obecní policii, pak rozhodně je na tom občan poněkud hůře, než ve vztahu k státním orgánům, kde existuje pro občana výhodnější právní režim, a to zákona c. 58/1969 Sb., o odpovědnosti státu za škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem policisty České republiky je jednoznačně objektivní a občan má daleko lepší postavení.

Jenom pro ilustraci - ve Velké Británii má občan k ochraně proti překročení pravomoci policistou celou řadu soukromoprávních občanskoprávních žalob. Je to žaloba pro delikt podle občanského práva (civil wrongs), tzv. "torts", tedy úmyslné porušení práva. Náhrada je vždycky finanční odškodnění. Stejně tak delikt neplatného zatčení (false arrest), neplatného věznění (false imprisonment), nezákonný vstup na majetek osoby úmyslným zásahem do cizího práva (trespass) nebo odejmuti nějakých věcí jako celní delikt (offence). Mám za to, že v této oblasti jistě zaostáváme pokud jde o občanskoprávní náhrady škody a ochranu proti nezákonným postupům policie ať republikové nebo obecní. Konečně mi na závěr dovolte ocitovat velice zajímavou obecnou úvahu závěru tohoto článku.

Citovaný pan profesor z Cardiffu tam uvedl něco, co platí zřejmě všude, nejen v Evropě, ale i jinde ve světě:

"Státní moc funguje částečně prostřednictvím policejních sil. Ústavní principy dobré vlády vyžadují i dobrou policii. Měly by to být hierarchické struktury logicky utvořené a promyšleně fungující, zachovávající respekt k právům i povinnostem jednotlivce. A efektivní policejní systém naopak potřebuje podporu a důvěru široké veřejnosti. Bez ní je méně efektivní, více donucovací a vůbec odcizený společenství, kterému by měl sloužit a které by měl ochraňovat. Občané by měli věřit, že uzavřeli společenskou smlouvu s policií a jejími příslušníky, a ti by na oplátku měli sami sebe považovat za udržovatele občanského pořádku a respektu k právům občanů. Vytvoření řádných, účinných struktur a získání důvěry veřejnosti v policii je v demokratické společnosti conditio sine qua non."

Domnívám se, že náš systém podle platného právního řádu je systémově vadný a přihlašuji se k těm poslancům, kteří budou usilovat o jeho změnu, neboť existence obecní policie je pouze důsledkem toho, že obecní a městské rady mají nedostatečné pravomoci zadávat úkoly Policii České republiky. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Řezáčovi a prosím pana kolegu Krámka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Raška.