Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan kolega Pěnička. Připraví
se pan kolega Štrait.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, na
rozdíl od svého předřečníka
přednesu pouze dva návrhy. První se týká
- za bod 98 se vloží bod 98 a): v § 36 odst.
3 se v předposlední větě doplňují
na konci slova "s výjimkou dividendového příjmu
z akcie a podílového listu, u něhož
se základ daně zaokrouhluje na celé haléře
dolů".
Druhý pozměňovací návrh. Za
bod 99 se vloží bod 99 a). V § 36 odst. 3 se
na konci doplňuje věta, která zní:
"U dividendového příjmu z akcie nebo
podílového listu se sražená daň
(§ 38 d)), připadající na jednotlivý
cenný papír, nezaokrouhluje, avšak celková
částka daně sražená plátcem
z veškerých dividendových příjmů
plynoucích jednomu poplatníkovi z držby akcií
jednoho emitenta nebo z držby podílových listů
jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé
koruny dolů."
Za třetí - v čl. 5 bod 2 doplnit nové
body 98 a) a 99 a). Stručně odpovím. Při
současném znění zákona o dani
z příjmu a zákona o správě
daní a poplatků se dividendový příjem
vztahující se na jednotlivý cenný
papír, který tvoří základ daně
vybírané srážkou, zaokrouhluje na celé
koruny dolů a daně vztahující se k
jednotlivému cennému papíru také na
celé koruny dolů. Tento systém zaokrouhlení
vede k rozmělňování nominální
hodnoty cenných papírů, tzn. vydávání
akcií a podílových listů v co nejnižší
nominální hodnotě, čímž
dochází k rozmělňování
vyplácených dividend na co nejnižší
částky a s využitím následného
zaokrouhlení, tzn. dvakrát na koruny dolů,
k legálním daňovým únikům.
Druhý návrh je vlastně nové znění
bodu 87 vládního návrhu. V § 30 odst.
12 písm. b) se na konci připojují slova "nebo
nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví
obce a zahrnut v jejím majetku". Návrh byl
jednak schválen při jednání v rozpočtovém
výboru, nedopatřením se však nedostal
do společné zprávy. Jedná se o tisk
1796. Cílem tohoto navrženého ustanovení
je sjednotit podmínky podnikatelů a obcí
při zřizováni obchodních společností.
Obec na rozdíl od podnikatelů může při
zakládání obchodních společností
spekulativně přeceňovat vlastní majetek,
a tím neoprávněně snižovat prostřednictvím
odpisů základ daně u obcí založených
obchodních společností. Zároveň
jsou tak založeny nerovné podmínky znevýhodňující
podnikatele. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Štrait, připraví se kolega Mandelík.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi k předlohám 1712 a 1796 pět pozměňovacích
návrhů. Zdůvodnění přednesu
po prvním a druhém a pak po třetím,
čtvrtém a pátém.
První pozměňovací návrh. Čl.
1 bod 33 zní: V § 15 odst. 1 písm. a) se slova
"24 000 Kč" nahrazují slovy "28 800
Kč". V písm. b) se slova "12 000 Kč"
nahrazují slovy "12 700 Kč". V písm.
c) se slova "24 000 Kč" nahrazují slovy
"28 800 Kč".
Druhý pozměňovací návrh - čl.
1 bod 34 zní: V § 15 odst. 2 se slova "24 000
Kč" nahrazuji slovy "28 800 Kč".
Odůvodnění: Zákon č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, zavedl nový
systém zdaňování příjmů
ze závislé činnosti. Prostřednictvím
základní nezdanitelné částky
1 700 Kč měsíčně, tj. 89% čisté
minimální mzdy a 87% životního minima
daňového poplatníka, byl de facto stanoven
normativ nezdanitelné částky reprodukčních
nákladů pracovní síly v České
republice. Současně byla zavedena další
nezdanitelná položka 200 Kč měsíčně
na částečnou úhradu nákladů
denně dojíždějícím zaměstnancům
do zaměstnání. Tato výhoda byla k
1. lednu 1994 zrušena. Od 31. prosince 1992 do května
1995 vzrostl úhrnný index spotřebitelských
cen o 35,3%. Do konce roku vzroste o dalších 5 až
6 bodů. Navržená valorizace základní
nezdanitelné částky na 2 200 Kč měsíčně
zaostává za mírou inflace o 9,9 až 10,9
procentních bodů již koncem roku 1995. V průběhu
roku příštího je prognózováno
další znehodnocení. Obdobná situace
je u nezdanitelné částky na vyživované
děti. Nedůsledným vykrytím inflace
tak vzrůstá daňové zatížení
rodin s dětmi. Pozměňovací návrh
plně eliminuje inflační vlivy, čímž
nedojde k navrhovanému růstu daňového
zatížení obyvatelstva.
Třetí pozměňovací návrh
- v čl. 2 bod 1 vypustit odst. a), tedy zachovat současný
stav § 7, 1 odst. písm. a) zákona 589/1992
Sb.
Čtvrtý pozměňovací návrh
- čl. 2 bod 2 zní: V § 7 písm. b) se
číslo "8,75" nahrazuje číslem
"8,0" a číslo "1,2" číslem
"0,8" a číslo "0,75" číslem
"0,4".
Pátý pozměňovací návrh
- čl. 2 bod 3 zní: V § 7 písm. c) se
číslo "30,2" nahrazuje číslem
"29,8", číslo "3,0" se nahrazuje
číslem "2,6" a číslo "4,8"
číslem "4,2".
Opět krátké zdůvodnění.
S ohledem na navrhované zřízení zvláštního
účtu důchodového pojištění
u státního rozpočtu je neodpovědné
snižovat příjmy z pojištění
proti současnému stavu. Naopak předpokládané
přebytky jsou zdrojem kapitalizace pro dofinancování
solventnosti systému důchodového pojištění
po roce 2000. při převodu financování
dětských přídavků a dávek
peněžité pomoci v mateřství ze
sociálního pojištění do daňové
oblasti státního rozpočtu je navrhované
sníženi sazeb nemocenského pojištění
nedostatečné. Podíl výdajů
dávek činil na celkových výdajích
nemocenského pojištění asi 51%. Také
navrhované zvýšení sazeb příspěvků
podnikatelů a osob samostatně výdělečně
činných na státní politiku zaměstnanosti
je s ohledem na výrazné přebytky neopodstatněné.
Jen v letech 1993 - 1994 dosáhly výše 18,5
mld. Kč.
Pokusím se o určitý ekonomický dopad.
Odhadujeme, že navrhované změny zákona
o dani z příjmů sníží
příjmy státního rozpočtu asi
o 9 mld. Navrhované změny zákona o pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti nad státní
rozpočet podle našeho odhadu o 1 mld. Kč zvýší.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Mandelík, připraví se kolega
Holub.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové,
nejprve přednesu poznámku, kterou asi nebude nutné
považovat za pozměňovací návrh.
Jedná se o legislativní úpravu.
Ve vládním návrhu zákona v bodě
38. je nutno nahradit označení písm. m) písmenem
n), neboť písm. m) již bylo zavedeno zákonem
č. 87/1995 Sb. z 20. dubna.
Nyní k pozměňovacím návrhům.
Za bod 38 se vkládá nový bod 39, který
zní: "39. V § 19 odst. 1 se na konci tečka
nahrazuje čárkou a doplňuje se písm.
o), které zní: o) příjmy Fondu pojištění
vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních
záložen."
Jedná se o pozměňovací návrh,
který řeší poněkud nejasnou dikci
současného ustanovení, kde úmyslem
zákonodárce bylo, aby Fond pojištění
vkladů byl osvobozen od daně z příjmů
a takový byl také výklad v době, kdy
jsme novelu zákona přijímali. Bohužel,
výklad je nejednotný, Ministerstvo financí
v některých případech podává
výklad, že tomu tak není, a protože je
žádoucí, aby se to stalo, děláme
to naprosto přesnou dikcí § 19 odst. 1 písm.
o).
Další pozměňovací návrh.
Rozpočtový výbor a hospodářský
výbor přijaly ustanovení v § 24 odst.
4 písm. a) a v § 30 odst. 4, které se týká
zkrácení odpisové doby při leasingu
ze tří na dva roky, ale tyto připomínky
nebyly zařazeny do společné zprávy.
Návrh tedy zní, aby byla v § 24 odst. 4 písm.
a) slova "nejméně však 3 roky" nahrazena
slovy "nejméně však 2 roky". V §
30 odst. 4 v první větě se slova "nejméně
však 3 roky" nahrazují slovy "nejméně
však 2 roky". Prosil bych hlasovat o obou těchto
návrzích najednou.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan kolega Holub, připraví se pan kolega Mach.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající,
vážení přítomní, předkládám
tento pozměňovací návrh. V bodu 114
tisku 1712 navrhuji doplnit na konci větu: Dále
se slova "o snížení" nahrazují
slovem "snížený". Konec pozměňovacího
návrhu. Jedná se pouze o vyjasnění
češtiny v textu § 38 písm. a). Na problém
mne upozornili zástupci legislativy našeho parlamentu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan kolega Mach, připraví se pan kolega Motyčka.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, včera se
mi povedla taková věc, že jsem svůj
pozměňovací návrh řekl k jinému
zákonu, aspoň to napravím. Jak jsem už
sdělil, činím tak proto, že zemědělský
výbor při diskusi o tomto návrhu novely zákona
přijal 2 usnesení, která si dovolím
tady vznést proto, že se nedostala do společné
zprávy.
První se týká bodu 38 vládního
návrhu zákona. V § 19 odst. 1 se doplňuje
nové písmeno, které by znělo: "O
příjmy z rozdílu mezi odpisy pronajatého
majetku státních zemědělských
podniků, uplatněnými v nákladech nájemce
a zaplacením nájemným v případě,
že dochází k ukončení nájemného
vztahu."
Druhý pozměňovací návrh se
týká bodu 33, kde v § 15 odst. 1 písm.
b) se slova 12 000 Kč nahrazují slovy 13 200 Kč.
Návrh už byl zřejmě vznesen a v případě,
že bude totožný, tak jej tímto podporuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan kolega Motyčka, připraví se pan
kolega Čundrle.
Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
společný zpravodaj kolega Kolář ve
svém úvodním slově vzpomenul návrh
hospodářského a rozpočtového
výboru na oddělení financování
důchodů. Do společné zprávy
nebyl tento návrh zařazen. Nic to nemění
na skutečnosti, že oddělení financování
důchodů v oblasti sociální politiky
je velmi významným prvkem programového prohlášení
vlády. Byl bych rád, aby programové prohlášení
vlády bylo naplněno. Doba pro uskutečnění
se nám i vládě velmi rychle krátí.
Věcné argumenty, proč je to dobré,
nebudu opakovat. Vám i všem občanům
jsou dostatečně známé.
Proto navrhuji v článku II zařadit nový
bod 1 tohoto znění: Za § 2 se zařazuje
nový § 2 a) ve znění "Příjmy
státního rozpočtu podle § 2 se evidují
na zvláštním účtu a použijí
se pouze na výplatu dávek podle tohoto zákona.
V případě přebytku předloží
správce účtu jeho použití Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
ke schválení." Ostatní body se přečíslují.
Věřím, že pro podporu tohoto návrhu
se ve sněmovně najde široké porozumění.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Čundrle, připraví se pan kolega
Nájemník.
Poslanec Václav Čundrle: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
mám pozměňovací návrh k §
23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů,
ve znění zákona č. 259/1994 Sb. Poslední
věta tohoto odstavce zní: "Toto ustanovení
se nepoužije při úplatném poskytnutí
místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem
odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost."
Já doporučuji doplnění, kdy za slovy
"s nezbytným vybavením" bude čárka
a vloží se "včetně navazujících
standardních nájemních služeb (na základě
smlouvy)" zaměstnavatelem odborové organizaci
atd.
Zdůvodnění. Je zde možnost rozšíření
finančního zvýhodnění pro odborové
organizace, ale i pro navazující služby, např.
úklid a podobně, nad rámec základního
nájemného, jak je chápána současnou
dikcí zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Nájemník, připraví se
pan kolega Špaček.
Poslanec Václav Nájemník: Dámy
a pánové, mám 1 pozměňovací
návrh a sice nahradit formulaci "nejméně
však 3 roky" v § 24 odst. 4 písm. a) a v
závěru první věty § 30 odst.
4 zákona formulací "nejméně však
2 roky". To je vše.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme pan kolega Špaček, připraví se
pan kolega Vlček.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane vicepremiére, dámy a pánové,
dovolte, abych přednesl několik pozměňovacích
návrhů, které si dovolím rozčlenit
tematicky do několika skupin. První skupina se týká
příjmů zejména obecních. V
současné době je situace taková, že
obce jsou zdaňovány, přičemž
podle tvrzení komunálních politiků
největší díl tohoto zdaňovaného
příjmu jsou daně z příjmu z
prodeje obecního majetku, což je obzvlášť
podivná situace, neboť na obce byl převeden
značný díl státního majetku,
který alespoň v chápání určité
skupiny sněmovny je majetkem veřejným, není
to tedy soukromoprávní záležitost a
obce jsou vlastně správci veřejného
majetku. Pokud ho prodávají, to je privatizují,
je to vlastně v rámci transformace majetkových
vztahů a celého hospodářství
této republiky. Z tohoto hlediska se domnívám,
že zdaňovat takovéto příjmy v
žádném případě není
na místě.
l ústava sama říká, že obce a
vyšší územní samosprávné
celky jsou veřejnoprávními korporacemi, což
samo o sobě by mělo být dostatečným
důvodem pro to, aby nebyly zdaněny. Padají-li
někdy argumenty, že nezdaněním obcí
se vytvářejí nerovné podmínky
pro podnikatelské prostředí, je to debata
o něčem jiném. To by měla být
debata o tom, že obce by v žádném případě
neměly vlastním jménem a na vlastní
náklady být podnikatelskými subjekty nebo
podnikat a pokud tak činí prostřednictvím
právnických osob, tak tyto právnické
osoby jsou samozřejmě zdaněny ve zcela normálním
režimu jako všechny ostatní.
Konkrétní znění mého návrhu
předkládám ve dvou a půl variantách.
Navrhuji v § 18 odst. 2 vložit nové písm.
c), které by znělo: "c) příjmy
územních samosprávných celků",
to je obcí a event. budoucích vyšších
územních samosprávných celků,
a zároveň pak v odst. 7 téhož §
vypustit slovo "obce".
Nebude-li přijat tento pozměňovací
návrh, navrhuji jeho jinou variantu, opět písmeno
"c) příjmy obcí z prodeje a pronájmu
jejich majetku".
V tomto případě bych se nebránil,
aby o znění tohoto písmene bylo hlasováno
po částech v tom smyslu - nejprve "příjmy
obcí z prodeje jejich majetku" a posléze o
slovech "a pronájmu".
Druhé podtéma téhož tématu se
týká nástroje na získání
zejména investičních prostředků
pro nápravu většinou zděděných
zanedbaností a škod v obcích, a to jsou komunální
obligace. Opět se nedomnívám, že je
na místě v tuto chvíli debatovat o tom, zda
komunální obligace ano či ne. Ministerstvo
financí tady má významnou roli v tom, že
každou emisi komunálních obligací povoluje
a domnívám se, že je povoluje vždy po
zvážení všech možných rizik
a event. přínosů. Ale pokud už dojde
k tomu, že obci je povoleno vydat komunální
obligaci, kterou pak použije například na opravu
infrastruktury apod., pak se domnívám, že by
měly být v podobném režimu, jako jsou
státní dluhopisy, to je, že by měly
být osvobozeny úrokové výnosy z těchto
obligací. Je to situace, která je zcela běžná,
pokud mé znalosti dosahuji, přinejmenším
v celé Evropě.
Navrhuji tedy v § 19, odst. 1 vložit nové písmeno.
Původně jsem se domníval, že by to mohlo
být nové písmeno j) s tím, že
ostatní by byly přeznačeny. Je to technická
záležitost, může to být samozřejmě
i na konci jako nové písmeno, v tuto chvíli
n) nebo o). Nevím přesně, kolik už jich
bylo navrženo, kolik jich existuje. Každopádně
nové písmeno by znělo: "Úrokové
výnosy komunálních obligací, odkaz
19 a) nebo x)". Odkaz pod čarou by pak zněl:
§ 20 zákona 530/90 Sb., v platném znění
o dluhopisech.
Další tematickou skupinou je pozměňovací
návrh, který je vlastně jediný, byť
sestává z několika částí
a týká se tématu, které už je
v podstatě evegreenem vždy při projednávání
zákona o dani z příjmu. Je to rozdílná
úroveň zdanění výnosů
z úsporných vkladů a cenných papírů.
Podle znalců kapitálového trhu je současný
stav na kapitálovém trhu v České republice
mj. způsoben i tím, že výnosy z dividend
a dalších cenných papírů a podobných
instrumentů jsou zdaněny 25%, což je výrazný
handicap ve srovnání s 15%, jimiž jsou zdaněny
úroky z vkladů. Domnívám se, že
téma je natolik známé a obehrané,
že už snad není potřeba další
zdůvodnění. Jen se domnívám,
že kdybychom přijali návrh, který za
chvíli přednesu, že bychom tím přispěli
k podpoření startu hospodářského
růstu tím, že bychom snížili daňové
zatížení investic.
Pozměňovací návrh zní takto:
Bod 96 ve společné zprávě zní:
V § 36 odst. 2 se vypouští písmeno a).
Bod 97 zní: V § 36 odst. 2 písmeno c) se za
bod 4 doplňuje text: Bod 5 - z úrokového
či dividendového příjmu z akcií,
zatímních listů, požitkových
listů, podílových listů, dluhopisů,
vkladních listů a vkladů jim na roveň
postavených, kuponů a investičních
kuponů.
Bod 6 - z podílu na zisku z účastí
na společnostech s ručením omezeným,
z účastí komanditistů na komanditních
společnostech, z podílu na zisku a obdobného
plnění z členství v družstvech.
Bod 8 - z podílu na zisku tichého společníka.
Bod 9 - z rozdílu při zpětném nákupu
zaměstnaneckých akcií, (§ 8, odst. 3,
písm. a)).
Bod 10 - z vypořádacího podílu při
zániku účasti společníka ve
společnosti s ručením omezeným, komanditisty
v komanditní společnosti a při zániku
členství v družstvu.
Bod 11 - z podílu na likvidačním zůstatku
akcionáře v akciové společnosti, společníka
ve společnosti s ručením omezeným,
komanditisty v komanditní společnosti a člena
družstva v družstvu.
Základ daně tvořený příjmy
uvedenými v bodech 10 a 11 se snižuje o nabývací
cenu podílu na obchodní společnosti nebo
družstvu.
Bod 12 - z úroků, výher a jiných výnosů,
z vkladů na vkladních knížkách
a vkladových účtech plynoucích poplatníkům,
uvedeným v § 17, s výjimkou úroků
plynoucích ze vzájemných úložek
(depozit) bank v rámci mezibankovního finančního
trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven,
odkaz 34 b) u bank.
Úrokovým či dividendovým příjmem
se pro účely tohoto zákona rozumějí
výnosy z držby cenných papírů.
Za podíly na zisku podle bodů 5 - 7 se pro účely
tohoto zákona považují i částky
použité ze zisku po zdanění na zvýšení
vkladu společníka nebo členského vkladu,
s výjimkou zvýšení vkladu společníka
na základě zvýšení základního
jmění z majetku převyšujícího
základní jmění společnosti
s ručením omezeným nebo akciové společnosti.
Odkaz 35.
Odkaz 34 b) pod čarou zní: Zákon ČNR
č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví ve znění
zákona č. 320/1993 Sb.
Bod 98 společné zprávy zní takto:
V § 36, odst. 2 se dosavadní písmena b) - d)
označují jako a) až c). Věcně
jde o to, že se výnosy z toho, co jsem právě
přečetl, tj. cenných papírů,
přeřazují z 25% do 15% zdanění
jako úsporné vklady. Tento návrh byl přijat
i v hospodářském výboru, nebyl však
zařazen do společné zprávy ze dvou
důvodů. Jednak proto, že ve znění,
v jakém byl v hospodářském výboru
přijat, nebylo možno ho zařadit, a jednak proto,
že to byl výbor jediný, jakkoli se domnívám,
že v tomto případě nejkompetentnější.
Přejdu k dalšímu, tentokrát již
předposlednímu tématu, ve kterém bych
se pokusil učinit několik děr do příjmů
státního rozpočtu. Téma je tématem
žhavým, je to téma v oblasti bydlení.
Domníváme se, že daň z příjmů
je v podstatě nejpoužitelnějším
daňovým nástrojem pro to, jak podporovat
novou výstavbu a konec konců i již existující
ve smyslu oprav, rekonstrukcí apod.
V této oblasti si dovolím přednést
dva návrhy. První se vztahuje ke společné
zprávě, kde je již v předkládané
novele navrhována možnost v podstatě přecenění
vstupní ceny nemovitosti pro účely odpisování,
což je nanejvýš žádoucí, protože
typicky u činžovních domů zakoupených
např. před 10 nebo 20 lety, takových případů
je celá řada, nebo i konec konců i restituovaných
krátce po přijetí restitučního
zákona, ceny těchto domů jsou ve srovnání
s reálnými hodnotami současné doby
naprosto neúměrně nízké. proto
vítáme to, co je obsaženo ve vládním
návrhu a posléze i ve společné zprávě,
s tou výjimkou, že ti majitelé, kteří
měli tu smůlu, že zakoupili např. činžovní
dům v 70. a 80. letech, a takoví existují,
nebo jsou to majitelé, kteří si činžovní
dům udrželi po celou dobu komunistického režimu,
ale konec konců i restituenti z počátku restitucí,
v podstatě nemohou odpisovat v normálním
režimu, protože původní pořizovací
cena toho domu je natolik nízká, že odpisy
by nedosahovaly ani ceny papíru, na kterém by byly
vedeny.
Vládní návrh předpokládá
toto přecenění, avšak klade si podmínku,
že to přecenění musí být
provedeno před zahájením pronájmu,
čímž právě vylučuje starší
nebo dlouhodobější majitele, kteří
zdědili, zakoupili, zrestituovali dům plný
nájemníků a tím k zahájení
pronájmu došlo již dávno a v tuto chvíli
nemohou provést přecenění, které
by jinak novela umožňovala. Domnívám
se, že tuto ne nespravedlnost, ale řekl bych toto
udržování handicapů u těchto
lidí by bylo možno odstranit tím, že v
bodě 83 společné zprávy, to je v §
29, odst. 1, by se v písm. d) vypustila poslední
věta, to je právě ta podmínka, že
přecenění musí být provedeno
před zahájením pronájmu.
Druhý pozměňovací návrh z této
kategorie se vztahuje zejména k nedávno přijatému
režimu hypotekárních úvěrů,
kde - jak pravděpodobně všichni víme
- se chystá jistá státní intervence
ve smyslu dotace úroků z těchto hypotekárních
úvěrů, aby byly dostupnější.
Domníváme se, že nemá valného
smyslu dotovat plošně všechny hypotekární
úvěry, které budou poskytnuty, a chtěli
bychom otevřít ještě jednu cestu, aby
si případný zájemce o hypotéku
mohl vybrat, zda bude konzumovat hypotéku státem
dotovanou, anebo zda použije nástroje, který
se právě chystám navrhnout. Spočívá
v tom, že by úroky z hypotéky byly odečitatelnou
částkou ze základu daně a tím
by bylo možno využít tohoto nepřímého
stimulačního nástroje. Znění
pozměňujícího návrhu je toto:
Za bod 34, respektive za bod 34 b) společné zprávy
by byl vložen bod 34 c) ve vztahu ke společné
zprávě, který zní:" V §
15 se doplňuje odstavec 10 ve znění: Odstavec
10. Od základu daně lze odečíst částku
ve výši úroků splacených poplatníkem
ve zdaňovacím období z bankovního
úvěru, poskytnutého bez státního
příspěvku poplatníkovi za účelem
výstavby nebo pořízení bytu".
- Doprovodné technikálie k tomuto návrhu
by se týkaly nového bodu 116, který by byl
vložen před současný bod 116 společné
zprávy ve znění: "V § 38 h) odstavec
4 se za slova "(§ 15 odstavec 8)" vkládají
slova: "a k částce ve výši splacených
úroků (§ 15 odstavec 10)".
Druhá technikálie by byla taková, že
by byl vložen nový bod 125 d) ve vztahu ke společné
zprávě, to je za současný bod 125
c), ve zněni: "§ 38 l) odstavec 1 se doplňuje
písmenem h), které zní: "písm
h). Potvrzení banky o výši splacených
úroků a charakteru a účelu poskytnutého
úvěru (§ 15 odstavec 10)".
Dámy a pánové, chýlím se ke
konci, k posledním u pozměňovacímu
návrhu, který však mám na neštěstí
ve dvou variantách. Týká se oblíbeného
tématu při projednávání tohoto
zákona, to je sazby samotné pro fyzické osoby,
to je § 16, kde vítáme zvýšení
hladiny první kategorie, která je zdaňována
15%, avšak dovolil bych si upozornit na to, že v průběhu
posledních několika let dochází u
této tabulky vlastně k jejímu jakoby zplošťování,
protože byla doposud snižována ta nejvyšší
sazba ze shora, nyní je zvyšována limitní
hranice zezdola, ale vnitřek té tabulky doposud
zůstal neupraven, jakkoli vývoj mezd a příjmů
vůbec šel za poslední léta nějakým
směrem. Nezvyšováni těch vnitřních
hranic uvnitř tabulky není úplně fér
vůči středním a vyšším
příjmovým skupinám. Domnívám
se, že pokud v roce 1990 byla první hladina zdanění
60 000 zhruba dvojnásobkem průměrného
příjmu, tak v tuto chvíli zvýšením
na 84 000 se vyrovnáváme jednonásobku průměrného
příjmu, zatímco ty ostatní limity
zůstávají zachovány, tak jak byly
nastaveny již před několika lety.
Dovolím si tedy navrhnout nové znění
§ 16 bodu 35 společné zprávy: "§
16 Sazba daně. Daň ze základu daně
sníženého o nezdanitelnou část
základu daně (§ 15) a o odečitatelné
položky od základu daně (§ 34), zaokrouhleno
na celá sta Kč dolů, činí:
ze základu daně od Kč 0 do Kč 84 000
15%, od Kč 84 000 do Kč 144 000 - 12 600 Kč
plus 20% ze základu přesahujícího
84 000, od 144 000 do 204 000 - 24 600 Kč plus 25% ze základu
přesahujícího 144 000, od 204 000 do 564
000 - 39 600 plus 32% ze základu přesahujícího
204 000 Kč, od 564 000 Kč a více 154 600
Kč plus 40% ze základu přesahujícího
564 000 Kč.
Pozměňující návrh se snaží
snížit poměrně značnou progresivitu
této daně. Nepochybně budu obviněn
z toho, že neznám dopady takovéto úpravy.
podle našich odhadů by se ty dopady pohybovaly řádově
ve snížení příjmů zhruba
kolem 1,5 miliardy Kč, za předpokladu, že by
nerostly ve zdaňovacím období příjmy.
Což je předpoklad, který doposud nikdy nebyl
splněn a dobře víme, že výnos
daně z příjmu fyzických osob byl v
posledních několika letech vždy překročen
proti plánu nebo proti rozpočtu právě
proto, že příjmy rostly více než
se předpokládalo. Přesněji řečeno,
protože rostly více vůbec. Zatím všechny
odhady o propadech v příjmu vycházejí
z toho, že příjmová hladina zůstane
stabilní.
Nebude-li tento pozměňovací návrh
přijat, dovolím si navrhnout jeho alternativu, která
je až příliš decentní, jak se domnívám.
V podstatě zní stejně jako vládní
návrh s tím, že se ruší poslední
kategorie. To znamená, že poslední řádek
tabulky by zněl:
540 000 a výše - 150 000 Kč plus 40% ze základu
přesahujícího 540 000 Kč. I tento
pozměňovací návrh, pokud by byl přijat,
by vedl ke snížení vysoké progresivity,
která - jak se domnívám - je sama o sobě
nemravností, a dopad této změny by byl podstatně
nižší, zhruba v řádu 200 miliónů
Kč podle našich odhadů.
Dámy a pánové, děkuji vám za
pozornost, kterou jste věnovali těmto návrhům
a věřím, že najdou vaši podporu.