Poslanec Pavel Šafařík: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolil
bych si předložit pozměňovací
návrh k tisku 1712 s tímto textem.
V čl. II vyřadit body 1, 2, 3, 4 a nahradit tímto
textem:
1. V § 7 odst. 1 písm. a) se číslo 26,25
nahrazuje číslem 26 a číslo 2,25 se
nahrazuje číslem 2.
2. V § 7 odst. 1 písm. b) se číslo 8,75
nahrazuje číslem 8, číslo 1,2 se nahrazuje
číslem 0,95 a číslo 0,75 se nahrazuje
číslem 0,25.
3. V § 7 odst. 1 písm. c) se číslo 30,2
nahrazuje číslem 29,45, číslo 3 se
nahrazuje číslem 2,25 a číslo 4,8
se nahrazuje číslem 4,55.
4. V § 7 odst. 1 písm. d) se číslo 30,2
nahrazuje číslem 29,2 a číslo 3 číslem
2.
Chci upozornit, že mnou nově definovaná struktura
úpravy pojistných sazeb se plně kryje s původním
návrhem zodpovědného ministerstva, a to Ministerstva
práce a sociálních věcí. Tento
návrh byl předložen jako podklad pro jednání
mimořádného zasedání vlády
dne 28. 4. 1995 s č. j. 252/95. Teprve na místě
byl předložen jiný doplněk, který
upravil strukturu úprav pojistných sazeb do konce
vládní podoby. Nechci se přít o důvodech
náhlého obratu, který je zřejmý.
Můj návrh zachovává snížení
celkové zátěže na pojistné na
sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti o jeden
procentní bod. Není tedy v rozporu s přijatým
trendem postupného snižování odvodového
zatížení. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Kuchař, připraví se pan kolega
Lukáš.
Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený
pane předsedají, pane ministře, kolegyně
a kolegové, vystupuji zejména z toho důvodu,
že podám pozměňovací návrh,
který jsem signalizoval podáním včerejšího
pozměňovacího návrhu č. 2 -
k zákonu o dani z přidané hodnoty tak, aby
v obou zákonech byla daná problematika sladěna.
V § 25 odst. 1 písmeno d) navrhuji rozšířit
text o blokaci předmětů, tedy zboží
nepodléhajícího spotřební dani
takto: "jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč
a zároveň nepodléhá spotřební
dani". Odůvodnění. Metodický
pokyn Ministerstva financí D 119 o dani z přidané
hodnoty v reklamě vyjadřuje neujasněnost
přístupu ministerstva k propagačním
předmětům jako zvláštní
a zákonem nedefinované kategorie zboží.
Pokládám proto za žádoucí upravit
tuto kategorii a nakládat s ní přímo
v textu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Lukáš. Připraví se kolega
Brožík.
Poslanec Věnceslav Lukáš: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, dovolte
mi, abych předložil velice drobný pozměňovací
návrh, který máte vlastně všichni
k dispozici, protože to je pozměňovací
návrh, který byl již schválen na rozpočtovém
výboru, a nebyl zařazen do společné
zprávy. (Pro účely stenozáznamu ho
přečtu.)
Týká se to bodu 4, kde § 4 odst. 1 písmeno
e) zní: "e) Příjmy z provozu malých
vodních elektráren do výkonu jednoho megawattu,
větrných elektráren, tepelných čerpadel,
solárních zařízení, zařízení
na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu
biologicky degradovatelných látek, stanovených
zvláštním předpisem, zařízení
na využití geotermální energie (dále
jen zařízení), a to v kalendářním
roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu
a v bezprostředně následujících
5 letech.
Za první uvedení do provozu se považují
i případy, kdy zařízení byla
rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto
zařízení nebyly již osvobozeny. Doba
osvobození se nepřerušuje ani v případě
odstávky v důsledku technického zhodnocení
(§ 33) nebo oprav a udržování."
Tentýž text potom navrhuji doplnit do bodu č.
37, tzn. v § 19 odst. 1 písmeno d).
Nyní bych se krátce zmínil, oč běží.
Je to skutečně velice malé doplnění
vládního návrhu či změnění
návrhu. Ve vládním návrhu se hovoří
o tom, že se tyto daňové prázdniny týkají
elektráren, které byly provozovány před
rokem 1993, ale 1. ledna 1993 nebyly v provozu.
Tento návrh vlastně ty drobné vodní
elektrárny atd. klade na stejnou úroveň,
tzn., že si v podstatě všechny mohou "vyzvednout"
daňové prázdniny po své rekonstrukci,
ale samozřejmě jenom jednou. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Brožík. Připraví se kolega
Hájek Josef. Technická informace. Kolega Mach má
náhradní kartu č. 5.
Poslanec František Brožík: Vážený
pane předsedající, pane ministře,
dámy a pánové, v úvodu mi dovolte,
abych poznamenal, že i tato vláda občas něco
učiní dobře, ale vždycky tak učiní
pozdě. S trochou nostalgického pohledu do zpětného
zrcátka politických serpentin musím konstatovat,
že pozdě a v nedostatečné míře
navrhuje to, čeho potřebu jsme indentifikovali před
rokem a půl a ještě dále.
Návrhy na novelu zákona o daních z příjmů,
která podle našeho mínění vykazuje
značné nedostatky systémového charakteru,
jsou oproti legislativně technickým úpravám,
u nichž litujeme, že nebyly navrhovány dříve.
Neodpustím si však konkrétní zmínku
o změnách a doplňcích, vztahujících
se k specifickým podmínkám podniků
v likvidaci nebo v konkurzním řízení.
Legislativní mezery již způsobily, a stále
působí, právě u likvidovaných
podniků obrovské ztráty věřitelům
a tím koneckonců celému českému
hospodářství. Je to opravdu jenom náhoda,
že tato specifická oblast je legislativně "utěstována"
prakticky až v roce konání parlamentních
voleb. Daňová soustava v pojetí moderní
hospodářské politiky není systémem
příkazů a povinností konstruována
s jediným svatým cílem a přáním,
naplnit státní pokladnu za každou cenu, občas
i za cenu balancování na pokraji zákona o
ochraně individuálních údajů
v informačních systémech.
Situace českého hospodářství
nabývá postupně stále zřetelněji
oněch rysů, které jsme ve svých analýzách
a vystoupeních signalizovali mnohem dříve,
než se podobná hodnocení začala opatrně
objevovat ve stanoviscích koaličních, nebo
blízkých koaličním. Skokový
zvrat v saldu zahraničně obchodní bilance
České republiky, gradující převaha
dovozu nad vývozem, nedokonale vyrovnaná obchodní
bilance služeb a vysoké aktivum na kapitálovém
účtu potvrzují naléhavou potřebu
skutečně koncepční a dlouhodobé
hospodářské politiky.
Dalším varovným signálem je růst
podílu spotřeby zboží na celkovém
dovozu v době, kdy česká ekonomika volá
po investicích. Pětiletá stagnace tvorby
fixního kapitálu nese plody v podobě sestupu
konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.
Ve společné zprávě výborů
sněmovny se rozšiřují jednotlivá
pásma u daně z příjmů fyzických
osob, jejichž důsledkem je snížení
daňové zátěže poplatníků
této daně.
Tento návrh v principu pro náš poslanecký
klub je v podstatě přijatelný, ovšem
nesystémově, diferencovaně zkracuje příjmovou
základnu soustavy obecních rozpočtů
o konkrétní částky, o které
bude muset být konkrétním obcím zvyšována
globální rozpočtová dotace v rozpočtu
České republiky.
Vládě se zde může vrátit jako
bumerang to, co úspěšně zanedbala, totiž
přípravu skutečně vyvážených
rozpočtových pravidel České republiky.
Stálé záplatování rozpočtových
pravidel, která se zrodila za zcela jiných podmínek
v roce 1990, již opravdu nestačí.
Před hlasováním sněmovny bychom velmi
rádi uvítali slovo pana ministra financí
k tomu, jakým klíčovým systematicky
vyrovnaným propad příjmů a místních
rozpočtů vyplývajících ze snížení
daňové sazby u daně z příjmů
fyzických osob (???).
Nyní již několik pozměňovacích
návrhů, protože zde nechci opakovat pozměňovací
návrhy, které zde byly vyřčeny již
několika mými předřečníky;
proto se uspokojím jenom s těmi, které dosud
řečeny nebyly.
Jedná se o pozměňovací návrh
v připojištění.
Do § 6 odst. 9 vložit písmeno v): "část
příspěvků na penzijní připojištění
podle zvláštního zákona (42/1994), kterou
hradí zaměstnavatel za zaměstnance".
Připojištění do § 24 odst. 2 vložit
písmeno ZC) (???): "část příspěvků
na penzijní připojištění podle
zvláštního zákona 42/1994 hrazená
zaměstnavatelem za zaměstnance až do 50% výše
příspěvků účastníka
nebo až do 50% příspěvků na penzijní
připojištění podle zvláštního
zákona 42/1994, osoby samostatně výdělečně
činné". Zdůvodnění. Předpokládám,
že navržená změna v zákoně
podpoří významně dosud stagnující
penzijní připojištění a zároveň
pak povede ke zvýšení míry dlouhodobých
úspor obyvatelstva, jimiž příspěvky
na penzijní připojištění koneckonců
jsou.
Rozpočtový dopad tohoto návrhu je zanedbatelný,
neboť se v nákladech podnikatelských subjektů
jedná o celkový objem v jednotkách set milionů
korun. Mohlo by se jednat o hypotetický propad u daně
z příjmů v maximálním odhadu
ze zhruba trojnásobku státního příspěvku
na penzijní připojištění. Pomineme-li
částky započtené oproti daňové
ztrátě plátců a pokud navíc
všichni plátci uplatní částky
v maximální výši.
Za druhé půjčky z FKSP. Z vládního
návrhu vypustit pozměňovací návrh
č 19 týkající se § 6 odst. 9
písmeno b) omezující nepřímo
výši půjček z FKSP na 30 000 Kč.
Zdůvodnění. Vláda navrhuje omezení
výše půjček poskytovaných prostřednictvím
FKSP z podnikatelských příjmů po zdanění,
pokud tyto půjčky překlenují tíživou
situaci zaměstnance anebo jsou použity k řešení
bytové situace. Jiné půjčky neguje
vůbec a celou úpravu nazývá skromně
legislativně technickou změnou.
Omezuje prostor možných řešení
v oblasti, která je sociálně nesmírně
citlivá a kde každé utužení daňového
režimu - zdůrazněme, že tento návrh
je daňově neutrální a sám o
sobě nesmyslný - má důsledky zvláště
neblahé. Nakonec i pan předseda vlády naznačil,
že se může po příštích
volbách dostat do situace, kdy bude k vyřešení
své bytové situace potřebovat každou
korunu. Vládou navržená změna o daních
z příjmu by znepříjemnila život
i jemu. Rozpočtový dopad je vyloučen, neboť
se jedná o dispozici s částkami již
zdaněnými.
Za třetí - již tolik zmiňovaná
oblast odpisů. Do § 31 vložit nové odstavce
2 a 3, ostatní odstavce se přečíslují.
Odst. 2 stavby a budovy, které neslouží k bydlení
zařazené v položce 4-1, dále položky
4-2, 4-3, 4-4 přílohy zákona mohou být
odepisovány podle stupnice. Bude malá tabulka -
počet období, odpis v procentech ročně.
U počtu období bude 4, 4, 26, odpis v procentech
ročně 8, 4, 2. Třetí odstavec - stavby
a budovy, které neslouží k bydlení zařazené
v položce 5-1, dále zařazené v položkách
5-4 a 5-8 přílohy zákona, mohou být
odepisovány podle stupnice. Opět tabulka - počet
období 8, 8, 28, odpis v procentech ročně
6, 3, 1. Do § 40 se za nový odstavec 25 vkládá
odst. 26, který zní: "Odst. 2 a 3 § 31
se použijí pro investiční majetek poprvé
odepisovaný v roce 1995 a v letech následujících."
Za čtvrté - uplatněni odpočitatelných
položek od základu daně v roce pořízení
investičního majetku odepisovaného. V §
34 odst. 3 písm. a) číslice "10%"
se mění na "15%", v § 34 odst. 3
písm. b) se "15%" mění na "20%",
v § 34 odst. 3 písm. c) se "15%" mění
na "20%".
Pozměňovací návrh si klade za cíl
prohloubení motivace podnikatelských subjetků
k investování namísto ke spotřebě
po zhodnocení obdobných opatření z
loňského rozpočtového roku. V loňském
roce došlo po několika letech poprvé ke znatelnému
růstu investic. Chceme, aby se loňský náznak
obratu v investování stal trvalým jevem v
české ekonomice, aby se urychlil přechod
naší ekonomiky ze stagflační fáze
do fáze růstové.
Rozpočtový dopad je zanedbatelný, neboť se dotkne pouze některých investic z těch, které budou uváděny do provozu v roce 1995 a v letech dalších. Bude kompenzován zvýšenými výnosy daně z příjmů, ze zvýšených objemů investiční činnosti. Nezanedbatelným pozitivem návrhu je i posílení míry samofinancování podnikatelské sféry, která strádá nízkou mírou kapitalizace, obtížnou dostupností úvěrů na finančním trhu i jejich vysokou cenou. Proto umožňujeme rychlý odpis až poloviny investic v první čtvrtině jejich životnosti následovaným poklesem odpisové sazby na udržovací hodnotu.
Naše pozměňovací návrhy koncentrované na zákon o daních z příjmů se však stanou i zkušebním kamenem vládní koalice těch stran, které slovně již mnohokráte podpořily jak sociální tržní hospodářství, tak potřebu průmyslové politiky. Při hlasování o našich návrzích mohou prokázat, zda opravdu šlo jen o slova, nebo zda pochopily, že je třeba něco konat. Děkuji. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Hájek, připraví se kolega Kraus. Technická připomínka kolega Votava má náhradní kartu číslo 6. Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přednesu jeden pozměňovací návrh velmi stručný a myslím si, že na rozdíl od mnoha jiných pozměňovacích návrhů velmi srozumitelný. Domnívám se, že tempo ve snižování daňové sazby, které zvolilo Ministerstvo financí, potažmo česká vláda, u daně právnických osob, je tempo pomalé a neodpovídá situaci, ve které se dnes české hospodářství nachází, situaci, kde tedy jsou již první signály oživení, dokonce oživení v růstu průmyslové výroby. Můj návrh tedy spočívá v tom, aby právě do této situace vstoupil výraznější daňový impuls pro právnické osoby. Navrhuji, aby daňová sazba u daně právnických osob byla stanovena ve výši 35%. Přednesl jsem tento návrh i na rozpočtovém výboru. Zřejmě nedopatřením se nedostal ani do společné zprávy do nezařazených připomínek, ale ve společné zprávě jsou nezařazené připomínky a tam tento návrh chybí. Jaké mám konkrétní důvody pro přednesení tohoto návrhu? Myslím si, že je to návrh pro podnikatelskou sféru daňově motivační, to za prvé. Může přispět a nesporně by přispěl k ozdravění platební pozice podnikových subjektů, což by potažmo znamenalo ozdravění úvěrové pozice nebo úvěrů u bankovního sektoru. Třetí přínos, který by tento signál mohl mít, by byl i širším vnímáním pozice české ekonomiky zahraničními investory - nebo potenciálními investory - a mohl by mít i ten efekt, že by část dnes tzv. spekulativního kapitálu se mohla přeměnit např. i v kapitál přímý, v kapitál, který i produkuje. Budu tento pozměňovací návrh specifikovat ke znění společné zprávy. Čili na straně 3 v bodě 42 § 21 odst. 1 nahradit daňovou sazbou ve výši 39% za daňovou sazbu ve výši 35%. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Kraus, připraví se kolega Pěnička. Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já přednesl několik pozměňovacích návrhů k parlamentnímu tisku 1712. První pozměňovací návrh se týká vymezení plnění, která nejsou předmětem daně z příjmu fyzických osob. Konkrétně navrhuji doplnit v parlamentním tisku 1712 bod 18 a) § 6 odst. 7 písm. b) - za poslední větu se připojuje následující text: "Dále hodnota jednotného pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování." Zdůvodnění: V četných zaměstnáních je používáno jednotné pracovní oblečení, např. u zaměstnanců prodejních organizací, pohostinských, ubytovacích zařízení a služeb, bank apod., které není osobním ochranným pracovním prostředkem. Je proto vhodné, aby hodnota tohoto jednotného oblečení, jež je určeno výlučně pro výkon zaměstnání, nebyla považována za příjem ze závislé činnosti a nebyla předmětem daně z příjmu fyzických osob.
Druhý pozměňovací návrh se
týká snížení základu daně
171 2
navrhuji doplnit bod 21 a), a to v § 6 odst. 13 - doplňuje
se nové písm. c), které zní: "c)
Částku 600 korun za každý kalendářní
měsíc výkonu práce na částečnou
úhradu nákladů zaměstnance vynaložených
na dosažení, zajištění a udržení
příjmu za podmínky, že zaměstnanec
vykonává pro zaměstnavatele práci
ve více než pěti kalendářních
dnech v měsíci.
Předpokladem pro vstup České republiky do
Evropské unie je mimo jiné postupná harmonizace
daňových systémů. Proto je účelné
řešit problematiku daňových nákladů
poplatníků příjmy ze závislé
činnosti obdobně jako v členských
státech Evropské unie. Dosud poplatnici s příjmy
ze závislé činnosti zaměstnanci -
neměli možnost na rozdíl od podnikatelů
uplatňovat část výdajů jako
daňové náklady na pracovní sílu
s výjimkou období na počátku daňové
reformy, kdy existovala možnost paušálního
odpočtu na částečnou úhrad
u zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm.
Návrh sleduje částečné odstranění
daňového znevýhodnění zaměstnanců
a tím i vyšší míru daňové
spravedlnosti.
Třetí návrh se týká nezdanitelné
části daně fyzických osob, konkrétně
v tisku 1712 navrhuji následující znění
bodu 33:
V § 15 odst. 1 písm. a) se slova "24 tisíc
Kč" nahrazují slovy "29 280 Kč"
a v písm. c) slova "24 000 Kč" slovy "29
280 Kč".
Zdůvodnění: Nezdanitelná část
základu daně u poplatníka musí být
systémově vázána na životní
minimum. Valorizace částky je nezbytná, aby
se nezvyšovalo daňové zatížení.
4. návrh se týká rovněž nezdanitelné
části základu daně fyzických
osob a prakticky s předchozím návrhem souhlasí.
Je to znění bodu 34, a to v § 15 odst. 2 se
slova 24 000 Kč nahrazují slovy 29 280 Kč.
Zdůvodnění je stejné - nezdanitelnou
část základu je nezbytné systémově
vázat na životní minimum.
5. návrh se týká vymezeni, co není
předmětem daně právnických
osob, poplatníků, kteří nejsou založeni
nebo zřízení za účelem podnikání.
Proto v parlamentním tisku 1712 navrhuji doplnit bod 35
a) v tomto znění:
V § 18 odst. 4 písm. a) zákona zní:
"a) z činnosti vyplývající z
jejich poslání za podmínky, že výnosy
z těchto činností použijí ke
krytí nákladů (výdajů) na činnosti,
jež jsou jejich posláním. Činnosti,
jež jsou posláním těchto poplatníků,
jsou stanoveny zvláštními předpisy -
odkaz 17 a) statutem, stanovami, zřizovacími a zřizovatelskými
listinami."
Zdůvodnění: Za poplatníky, kteří
nejsou založení nebo zřízeni za účelem
podnikání, se považují zejména
zájmová sdružení právnických
osob s právní subjektivitou založená
podle občanského zákoníku, občanská
sdružená založená podle zákona
o sdružování občanů, dále
politické strany a politická hnutí, registrované
církve a náboženské společnosti,
nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové
a příspěvkové organizace a státní
fondy. Jde tedy o neziskové subjekty, u nichž je vhodné,
aby příjmy z činností, které
jsou jejich posláním, nebyly předmětem
daně z příjmu právnických osob
za podmínky, že uvedené příjmy
budou použity ke krytí výdajů na činnosti,
které jsou posláním těchto neziskových
subjektů. Cílem návrhu je tedy daňově
zvýhodnit nepodnikatelské subjekty, které
uskutečňují veřejně prospěšné
činnosti, to znamená ty činnosti, u kterých
existuje reálná popřípadě latentní
poptávka, činnosti, jež nevykonává
stát a pro komerční aktivity nejsou lukrativní.
V souvislosti s tím navrhujeme další šestý
pozměňovací návrh - doplnit bod 36
a) taktéž v tisku 1712 ve znění: odst.
5 § 18 se vypouští. Je to úprava, která
se dotýká předchozího pozměňovacího
návrhu.
7. pozměňovací návrh se týká
položek, snižujících základ daně
právnických osob. V parlamentním tisku 1712
se navrhuje doplnit bod 41 a) ve znění: V §
20 odst. 7 zní: "7. poplatníci, kteří
nejsou založeni nebo zřízení za účelem
podnikání, mohou základ zjištěný
podle odst. 1 a snížený podle § 34 dále
snížit až o 100%, použijí-li takto
získané prostředky ke krytí nákladů
(výdajů) souvisejících s činnostmi,
z nichž získané příjmy nejsou
předmětem daně, maximálně však
do výše základu daně."
Dosavadní daňový režim pro neziskové
subjekty je brzdou jejich činnosti. Mnoho z nich má
finanční problémy a musí omezovat
svou veřejně prospěšnou činnost.
Je proto nezbytné vytvořit daňové
předpoklady pro to, aby tyto neprofitní subjekty
mohly prostředky z komerční činnosti
plně využít na činnost nekomerční.
8. pozměňovací návrh se týká
výdajů vynaložených na dosažení,
zajištění a udržení příjmů
v daňových nákladech a konkrétně
v tisku 1712 se navrhuje doplnit bod 51 a) v následujícím
znění: V § 24 odst. 2 písm. f) se za
poslední větu připojuje následující
text: "a dále úhrada odvedeného pojistného
za zaměstnance uvolněného k výkonu
funkce v odborech podle zvláštního předpisu,
pokud je způsob úhrady tohoto pojistného
dohodnut v kolektivní smlouvě."
Zdůvodnění: Zákon č. 592/1993
Sb. a zákon 589/1992 Sb. umožňují dohodnout
v kolektivní smlouvě úhradu odvedeného
pojistného za zaměstnance uvolněného
k výkonu funkce v odborech tak, že toto pojistné
hradí zaměstnavatel. Z uvedeného důvodu
je nutné tuto úhradu na straně zaměstnavatele
považovat za daňový náklad, neboť
má charakter pojistného hrazeného za zaměstnance
podle zvláštních předpisů.
9. pozměňovací návrh se týká
výdajů vynaložených na dosažení
zajištění a udržení příjmů.
V tisku 1712 se navrhuje doplnit bod 53 a) v tomto znění:
V § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 se za poslední
větu připojí následující
text:
"na lékařské prohlídky a lékařská
vyšetření stanovená zvláštními
předpisy, nebo dohodnutá v kolektivní smlouvě
či stanovená ve vnitřním předpise."
Za touto větou by potom byl odkaz pod čarou, který
by zněl: "viz § 28, 133 a 168 zákoníku
práce."
Zdůvodnění: Danovým nákladem
na straně zaměstnavatele musí být
výdaje vynaložené například na
lékařská vyšetření, stanovená
zákonem - viz například § 168 zákoníku
práce, lékařská vyšetření
určená pro mladistvé a dále lékařské
prohlídky vstupní, průběžné,
periodické, výstupní, které umožňují
podnikatelům beze zbytku plnit další ustanovení
zákoníku práce, z nichž plynou povinnosti
zaměstnavatele, například § 133 odst.
1 písm. e) zákoníku práce - zjištění
zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon
práce či § 133 odst. 1 písm. h) zákoníku
práce a další, a nebo dohodnuté v kolektivní
smlouvě či stanovené vnitřním
předpisem. Jde o daňově přiměřené
vytváření podmínek pro podnikatelskou
činnost.
10. pozměňovací návrh se týká
také tisku 1712 a konkrétně navrhuje doplnit
bod 53 c) ve znění: Do § 24 odst. 2 písm.
j) se doplňuje bod 6, který zní: "6.
na přechodné ubytování, nejde-li o
ubytování při pracovní cestě,
poskytované jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti
s výkonem práce, pokud obec přechodného
ubytování není shodná s obcí,
kde má zaměstnanec bydliště."
Zdůvodnění: Návrh je adekvátní
ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) zákona
o dani z příjmu, kde hodnota přechodného
ubytování při uvedených parametrech,
jež je na straně zaměstnance osvobozena od
daně, musí být na straně zaměstnavatele
daňovým výdajem. Jde o náklady na
pracovní sílu, které jsou vynaloženy
na dosaženi zajištění a udržení
zdanitelných příjmů. Návrh
umožní například zvýšit
mobilitu pracovních sil zejména v regionech s vyšší
mírou nezaměstnanosti do regionů s nezaměstnaností
nižší.
Nyní ještě dva pozměňovací
návrhy, které souvisí s předchozími.
Navrhuje se tedy následující znění
bodu 123 v tisku 1712: V § 38 odst. 5 písm. c) se
slova 24 000 nahrazují slovy 29 280, v obou případech
korun českých.
Zdůvodnění: Výše vlastního
ročního příjmu manželky musí
být vázána na životní minimum.
Poslední pozměňovací návrh
navrhuje následující změnu bodu 124:
V § 38 k) odst. 5 písm. d) se slova 24 000 Kč
nahrazují slovy 29 280 Kč. Také zde výše
starobního důchodu musí být vázána
na životní minimum.