Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 191 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr práce a soc. věcí J. Vodička.

(Jednání opět zahájeno v 9.20 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo vlády, vážení hosté, z pověření předsedy Poslanecké sněmovny zahajuji třetí jednací den 32. schůze poslanecké sněmovny a všechny vás na ní srdečně vítám.

Podle prezenční listiny je přítomno 85 poslanců. Ještě jednou prosím o vaši prezentaci prostřednictvím identifikačních karet. V tuto chvíli je přihlášeno 76 poslanců. To znamená, že jsme schopni se usnášet. (Hluk v sále.) Prosím pracovníky Kanceláře, aby nám umožnili pracovat. Sděluji, že pan poslanec Procházka má náhradní kartu č. 2, pan kolega Robert Dostál náhradní kartu č. 1, pan kolega Drozd náhradní kartu č. 4.

Budeme pokračovat v projednávání podle schváleného programu. Nejdříve to bude vládní návrh zákona o daních z příjmů, bod č. 17 podle schváleného pořadu. Dále bychom projednali přerušené body ze včerejšího dne, které se týkají daňových a posléze školských zákonů. Bodem 17 je tedy

K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisky 1712 a 1796. (Hluk v sále.) Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím o klid. Ještě jednou upozorňuji pracovníky Kanceláře, aby nás nechali pracovat.

Z pověření vlády návrh zákona odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Pane místopředsedo vlády, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych stručně odůvodnil z pověření vlády novelu zákona o daních z příjmů a o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Hned v úvodu bych chtěl zdůraznit, že touto novelou se realizuje další krok koncepce naší daňové politiky, spočívající především v dalším postupném snižování daňového zatížení a přibližování se daňovému právu Evropské unie.

Vedle toho novela řeší některé dílčí problémy, které vznikly v souvislosti se zaváděním daňové reformy a které přispějí k efektivnějšímu vybírání daní a zjednodušení a zpřesnění daňové administrativy.

Předložený návrh obsahuje následující nejdůležitější změny. Především snížit maximální sazbu daně z příjmů na příští rok. U právnických osob se navrhuje snížit současnou sazbu daně ze 41 na 39% a u fyzických osob se navrhuje snížit maximální sazbu ze 43 na 41%.

Za druhé prodloužit první pásmo daňové sazby ve výši 15% ze současných 60 tisíc Kč ročního příjmu na 84 tisíc Kč.

Za třetí zvýšit nezdanitelnou částku, která se odpočítává ze základu daně u všech poplatníků o 1 200 Kč, to je ze současných 24 000 Kč na 26 400 Kč ročně.

Za čtvrté umožnit odpis nedobytných pohledávek, a to jak pohledávek, které vznikly před 1. lednem 1995, tak těch, které vznikly po 1. lednu 1995. Částečně jsem o tom hovořil včera při odůvodnění novely zákona o rezervách.

Dále novela zákona počítá s tím, že by mělo dojít ke zvýšení hranice rozhodné pro zařazení majetku do kategorie hmotného investičního majetku ze současných 10 000 Kč na 20 000 Kč. Hodnotu movitých věcí případně technické zhodnocení majetků pořízených za 20 000 Kč a méně budou moci poplatníci jednorázově zahrnout do daňových výdajů. Tuto změnu navrhujeme uplatnit až na majetek pořízený po 1. lednu 1996.

Chci říci, že návrh novely zákona o dani z příjmů je návrhem vyváženým, který sleduje vyváženost těchto úprav jak z hlediska právnických osob, tak z hlediska fyzických osob tak, aby došlo k celkovému postupnému snižování daňového zatížení. Dále tento návrh pomáhá řešit aktuální problémy v ekonomice ve smyslu nedobytných pohledávek. Chci říci, že jde z hlediska finančního dopadu o největší snížení od počátku daňové reformy a celkový dopad se blíží téměř ke 20 mld. Kč.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi v závěru říci ještě to, že součástí této novely je i návrh na snížení sazby pojistného ze 35% na 34% s tím, že tři čtvrtiny tohoto sníženi se budou týkat občanů a jedna čtvrtina se bude týkat firem.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám, abyste návrh novely zákona o dani z příjmů schválili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výboru Poslanecké sněmovny pan poslanec Robert Kolář a informoval nás o jednání výboru.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu k návrhu novely zákona o dani z příjmů. Po vyčerpávajícím úvodním slově pana ministra financí bych se zaměřil pouze na některé body, které se diskutovaly při projednávání ve výborech a které zřejmě zazní i při projednávání ve sněmovně. Jednak to byla problematika zdanění investičních fondů, kde ve společné zprávě nakonec existuje verze, která v podstatě, dá se říci, zrovnoprávňuje fondy na úroveň ostatních právnických osob. Z pohledu daňového hlediska existovaly návrhy, které by odstraňovaly dvojí zdanění u investičních společností. Zřejmě se této problematice budeme věnovat i na plénu, nicméně ve společné zprávě existuje varianta první.

Dále zazněly pozměňovací návrhy, které chtěly dále posouvat hranice odpočitatelných položek, resp. nezdaněných položek u občanských sdružení. Tyto návrhy nakonec nebyly při společné zprávě přijaty. Dále došlo k zahrnutí škod způsobených neznámým pachatelem do nákladových položek, u osob samostatně výdělečně činných, které využily možnosti nepojišťovat se, se ve společné zprávě objevuje možnost, že se toto pojištění stává nákladovou položkou, pakliže využijí toto pojištění i u jiných subjektů.

Poslední věc, kterou bych rád zmínil a která byla diskutována při projednávání této novely, bylo oddělení Fondu důchodového pojištění, přestože pozměňovací návrh prošel jak v rozpočtovém, tak hospodářském výboru. Nakonec při zpracování společné zprávy nebyl tento návrh zařazen do společné zprávy, a sice z toho důvodu, že lépe propracované řešení bylo přijato ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví u jiného zákona, kam patří, a zřejmě se touto problematikou budeme ještě na této schůzi zabývat.

To byly asi tak nejzásadnější problémy, které se při projednávání této novely ve výborech projevovaly. Novelu zákona projednal rozpočtový výbor, hospodářský výbor, zemědělský výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a já doporučuji, abyste tuto novelu ve znění společné zprávy přijali. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu společnému zpravodaji a otevírám rozpravu, do které se zatím přihlásili tito kolegové: Maryt, Recman, Šafařík, Kuchař, Lukáš, Brožík, Hájek Josef, Kraus, Pěnička s pozměňovacími návrhy a pan kolega Štrait bez pozměňovacího návrhu. Slova se ujme kolega Maryt a připraví se pan kolega Recman.

Je zde prosba společného zpravodaje, aby pokud možno znění jednotlivých pozměňovacích návrhů bylo předáváno písemně, vzhledem k té složitosti materie, za což společný zpravodaj děkuje.

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně a páni kolegové. předložený návrh novely zákona o dani z příjmů považuji za co do počtu změn nejzásadnější změnu novel daňových zákonů, které projednáváme na této schůzi. Zároveň chci říci, že když jsem zde vystupoval v závěru loňského roku při projednávání daňových novel a apeloval jsem na to, aby se neopakovala situace, která byla předtím dva roky zpět, že se daňové zákony projednávají těsně před státním rozpočtem, tak jsem rád tomu, že daňové zákony projednáváme v červnu a nikoli v listopadu či prosinci roku. Zároveň chci konstatovat, že tento vládní návrh zákona má, podle mého názoru, některé nedostatky, které se pokusím vysvětlit, a přednést pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh se týká valorizace částky odpočitatelné od základu daně na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti, a sice o sumu 100 Kč měsíčně. Pan ministr financí zde hovořil o tom, že se snižuje daňové zatížení jednotlivých poplatníků a já osobně považuji za nelogické, že se takto nečiní u nejrizikovější sociální skupiny, za kterou osobně považuji rodiny s dětmi. Proto tedy předkládám pozměňovací návrh, aby za bod 33 se vložil bod 33 a), který zní: V § 15, odst. 1, písmeno b) se slova 12 000 Kč nahrazují 13 200 Kč.

Druhý návrh je návrh, který souvisí s prvním, a týká se valorizace částky, o kterou se sníží základ daně na manželku žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 24 000 Kč. Podle připravované novely by to byla částka 26 400 Kč. Doporučuji za bod 33 a) vložit nový bod 33 b), který by zněl: V § 15 odst. 1 písmeno c) se slova 12 000 Kč nahrazují slovy 13 200 Kč. V případě přijetí se body ve společné zprávě 33 a), b), c) přečíslují na 33 c), d), a e).

Dále doporučuji nově zavést položku odpočitatelnou od základu daně u poplatníka, který je účastníkem penzijního připojištění se státním příspěvkem. Domnívám se, že z hlediska důvodů stimulace a následných kroků, které se chystají u zákona o důchodovém pojištění, by bylo velmi vhodné stimulovat občana, byť tou minimální částkou, proto tedy navrhuji částku 1 200 Kč ročně, protože 100 Kč měsíčně je minimální částka penzijního připojištění, aby měl poplatník možnost toto odpočítat od základu daně.

Takže konkrétní návrh je v § 15 odst. 1 doplnit nové písmeno h), které by znělo: 1200 Kč ročně u poplatníka, který je účastníkem penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Dále čtvrtý pozměňovací návrh by se týkal úpravy horní hranice i ve druhém zdaňovacím pásmu. Vládní návrh předpokládá úpravu první hranice, kterou zvyšuje ze 60 000 Kč na 84 000 Kč. Domnívám se, že i ve druhém pásmu by bylo žádoucí upravit, rozšířit toto druhé pásmo, neboť ponechání původní výše hranice by negovalo přínos za zvýšení nezdanitelné částky daně, kterou vláda navrhuje. A proto tedy v tisku 1712 navrhuji nové znění bodu 35. § 16 - sazba daně: Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně, (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta dolů, činí: ze základu daně... a nyní by byla tabulka, která by v prvním řádku měla od... korun do... korun a daň, ve druhém řádku by bylo od 0 do 84 000, daň 15%, druhý řádek 84 000 až 144 000, 12 600 plus 20% ze základu přesahujícího 84 000 Kč, třetí řádek 144 000 do 180 000, 24 600 plus 25% ze základu přesahujícího 144 000 Kč. Třetí řádek 180 000 až 540 000, 33 600 plus 32% ze základu přesahujícího 180 000 Kč. Čtvrtý řádek 540 000 až 1 080 000, 148 800 plus 40% ze základu přesahujícího 540 000 Kč. Poslední řádek: 1 080 000 a výše, 364 800 plus 41% ze základu přesahujícího 1 080 000 Kč.

V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu je nutné zároveň upravit bod 115 tisku 117, a to následovně: § 38 h) odst. 2 zní: Za druhé: záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Nyní opět v tabulce, která by v prvním řádku měla: zdanitelná mzda, záloha a ze zdanitelné mzdy přesahující. Druhá řádka od... Kč do... Kč, třetí řádka od 0 do 7000, 15%, další řádka: 7000 až 12 000, 1050 plus 20% ze zdanitelné mzdy přesahující 7000 Kč. Další řádka: 12 000 až 15 000, 2050 plus 25% ze zdanitelné mzdy přesahující 12 000 Kč. Další řádka 15 000 až 45 000, 2800 plus 32% ze zdanitelné mzdy přesahující 15 000 Kč. Předposlední řádka: 45 000 - 90 000, 12 400 plus 40% ze zdanitelné mzdy přesahující 45 000 Kč. Poslední: 90 000 a výše, 34 400 plus 41% ze zdanitelné mzdy přesahující 90 000 Kč.

Tolik tedy jediný návrh, o kterém by se mělo podle mého názoru hlasovat současně, neboť obě dvě tabulky spolu bezprostředně souvisí.

Poslední pozměňovací návrh je řekl bych zásadní a týká se článku dva novely, a to novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Navrhovaná úprava na snížení pojistného v oblasti důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění není přijatelná, neboť snížením pojistného na důchodové zabezpečení by v podstatě byla znemožněna perspektivní funkce samostatného fondu, resp. kumulace prostředků na zvláštním účtu státního rozpočtu. Zásadně by se totiž narušila relace mezi vybíraným pojistným a vyplácenými důchody. U nemocenského pojištění se jeví nelogické snižování pojistného v situaci nárůstu nemocnosti.

Proto tedy doporučuji tento pozměňovací návrh: V tisku 1712 článek 2 navrhuji toto znění bodů 1, 2, 3 a 4. První bod - v § 7 odst. 1 písm. a) se číslo 26,25 nahrazuje číslem 26 a číslo 2,25 číslem dva. Bod druhý - v § 7, odst. 1, písm. b) se číslo 8,75 nahrazuje číslem 8,25 a číslo 0,75 číslem 0,25. Bod třetí - v § 7, odst. 1, písm. c) se číslo 30,2 nahrazuje číslem 29,45, číslo 3 číslem 2,25. Bod čtyři - v § 7, odst. 1, písm. d) se číslo 30,2 nahrazuje číslem 29,45 a číslo 3 číslem 2,25.

Proti vládnímu návrhu by se tedy celkové snížení pojistného u zaměstnavatelů neměnilo, u zaměstnanců by se snížení proti vládou navrhovaným 0,75% snížilo o 0,5% a u osob samostatně výdělečně činných a dalších by se proti vládou navrhovanému snížení o 1% snížilo o 0,75%. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme kolega Recman. Připraví se kolega Šafařík.

Poslanec Svatomír Recman: Pane místopředsedo, pane ministře, vážení kolegové, rovněž já bych přednesl pozměňovací návrhy k tisku 1712, daň z příjmu, s tím, že v úvodu bych je přečetl a ve druhé části svého vystoupení bych je zdůvodnil. Zároveň bych je předal v písemné formě společnému zpravodaji a předkladateli, aby to mohli v klidu sledovat.

Můj první pozměňovací návrh zní: V bodě 10 se za odstavce za) a zb) doplní odstavec zc) ve znění: "zc) částka 6 000 Kč ročně z dotace poskytnuté poplatníkovi ze státního rozpočtu na podporu včelařství".

Druhý pozměňovací návrh: Za bod 17 vložit nový bod ve znění: "V § 6 odstavec 7 se doplňuje písmeno e) ve znění: "e) částky, které zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění svým zaměstnancům až do částky - varianta l. 2 400 Kč, varianta II. 1 200 Kč" - dále pokračuje text: "za každého zaměstnance ročně". Ostatní body přečíslovat.

Třetí pozměňovací návrh: Za bod 21 vložit nový bod ve znění: "V § 15 vložit nový bod k) ve znění: "k) částku - variantně - varianta l. 400 Kč, varianta II. 200 Kč - za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na cesty do práce a zpět, vykonává-li pro zaměstnavatele práci ve více než 5 kalendářních dnech v kalendářním měsíci a nejde-li o zaměstnance, jejichž dohodnuté nebo sjednané pravidelné pracoviště má popisné číslo shodné s místem bydliště." Ostatní body přečíslovat.

Pozměňovací návrh číslo 4: V bodě 84 se za odstavec 4 doplňují odstavce 5, 6 a 7 ve zněni: "(5) Zůstatková cena hmotného majetku zatříděného do odpisových skupin 1, 2 a 3, který byl pořízen před 31. 12. 1992, se k 1. 1. 1996 zvýší tak, že se vynásobí koeficientem, který stanoví pro jednotlivá léta pořízení ministerstvo financí vyhláškou. Koeficienty se stanoví tak, aby odpovídaly průměrné statisticky zjištěné míře inflace pořizovacích cen strojů a zařízení mezi příslušným rokem pořízení a rokem 1995.

(6) Odpisy hmotného majetku, jehož zůstatková cena byla upravena podle odstavce 5, se počínaje rokem 1996 až do úplného odepsání zvýšené zůstatkové hodnoty stanoví ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny, roční odpisové sazby přiřazené pro další léta jeho odpisování v § 31, odst. 1, a koeficientu stanoveného pro příslušný rok pořízení podle odstavce 5.

(7) Zvýšení zůstatkové ceny podle odstavce 5 nelze uplatnit u hmotného majetku uvedeného v § 34, odst. 5 zákona."

Pátý pozměňovací návrh, který se váže k článku II. tisku 1712: V bodě 1. nahradit číslo 20,4 číslem 19,8 a číslo 2,25 nahradit číslem 2,9. V bodě 3. nahradit číslo 27,2 číslem 26,3 a číslo 3 číslem 3,3. V bodě 4. nahradit číslo 27,2 číslem 26,3 a číslo 3 číslem 3,3. Tady bych prosil, aby u článku II. se hlasovalo o všech třech najednou, protože to spolu souvisí.

Nyní mi dovolte několik slov ke zdůvodnění. Já osobně považuji novelu daně z příjmu za jeden z nejdůležitějších předkládaných daňových zákonů, a to nejen z hlediska finančního dopadu, ale i z hlediska národohospodářských a sociálních souvislostí. Je to již jedenáctá změna tohoto zákona od konce roku 1992, kdy byl touto sněmovnou zákon schválen. Nejvýznamnější změnou s největším finančním dopadem je systémové řešení odpisu nedobytných pohledávek. Navržený odlišný postup u pohledávek splatných do konce roku 1994 a po 1. 1. 1995 je zřejmě v důsledku vysokého objemu starých nedobytných pohledávek nezbytný. Je zřejmé, že opět zvýhodňuje nové podnikatele vůči subjektům, které prošly složitým obdobím transformace. Desetileté období, do něhož se rozkládá odpis nedobytných pohledávek u těchto subjektů, je velmi dlouhé. Úpravy u fyzických osob s nižšími příjmy jsou v důvodové zprávě na str. 35 komentovány tak, že "u většiny poplatníků fyzických osob eliminují inflační vlivy tak, aby daňové zatížení reálného přijmu se nezvyšovalo". Toto tvrzení není pravdivé. Provedli jsme propočty u pracovníků s různými hrubými příjmy. Za předpokladu, že pracovník má snížený základ daně na dvě vyživované děti, ušetří na snížení sazby pojistného a na dani při hrubém příjmu 7 000 Kč, což je přibližně průměrný plat, 75 Kč měsíčně, při hrubém příjmu 10 000 ušetří 94 Kč měsíčně. Za předpokladu inflace ve výši kolem 10% ročně bude ještě při přijmu 10 000 Kč měsíčně daňové zatížení jeho reálného příjmu stoupat z 11,7 na 12,6%. Teprve při hrubém přijmu 13 000 Kč bude úspora na snížení sazby pojistného a na daních v důsledku navrhovaných změn činit 219 Kč a daňové zatížení reálného příjmu se při 10procentní inflaci nezvýší. Je zřejmé, že tvrzení předkladatelů neplatí u většiny poplatníků, neboť tato většina má příjmy nižší než 13 000 Kč.

K navrhovanému snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti celkově o 1% je třeba poznamenat, že jeho specifikace v článku II. novely v sobě skrývá určitý záměr ministerstva financí, jehož zdůvodnění na straně 50 důvodové zprávy vyvolává u mě určité pochybnosti. Na jedné straně se navrhuje výrazněji snížit pojistné na sociální zabezpečení celkově o 1,6%, z toho na důchodové zabezpečení o 1,2% a na nemocenské pojištění o 0,4%. To má nepochybně otupit tlak opozice i odborů na oddělení fondu zejména důchodového zabezpečení od státního rozpočtu, neboť nevyužitý přebytek tohoto fondu na vyplácení důchodů se sníží. Na druhé straně se má zvýšit o 0,6% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který již v současné výši rovněž není na stanovené účely využíván.

Argumentace na str. 50 kromě jediného bodu, kde se hovoří o dotaci a příspěvku na učňovské školství, je značně neprůhledná a obecná. Např. je velmi pochybné, co hodlá vláda učinit pro financováni projektů migrace pracovních sil v návaznosti na řešení bytové politiky, rozšíření spektra nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, vytváření aktivit ve formě státních a veřejných zakázek apod.

Vzniká spíše dojem, že je záměrem přesunout část prostředků, které přebývají v jednotlivých fondech nad užitím podle stanoveného účelu, z ostře sledovaného fondu důchodového zabezpečení do fondu státní politiky zaměstnanosti, kde přebytek je méně nápadný a méně napadnutelný.

Aby nedošlo ke kráceni celkových příjmů ze státního rozpočtu z tohoto titulu, bylo by možné zmírnit navrhované krácení u důchodového zabezpečení či v daném případě z 1,2% na 0,9%. Výhodou přijetí takového pozměňovacího návrh u by bylo, že prostředky ve fondu důchodového zabezpečení by byly průhlednější a kontrolovatelnější než ve fondu státní politiky zaměstnanosti. K tomu směřoval můj pátý pozměňovací návrh.

Zcela nedotčena zůstává ve vládním návrhu problematika řádového podcenění odpisů v důsledku toho, že musí být uskutečňována až na nepodstatné výjimky z doložené pořizovací ceny. Hmotný majetek, který byl pořízen do roku 1990, ale v menší míře i počátkem devadesátých let, je tedy odpisován z cen, které jsou často až několikanásobně nižší než současné reprodukční ceny, za něž by bylo možno v dnešní době náhradu opotřebovaného majetku pořídit. Dochází tady jednak k výraznému zkreslování národohospodářských i účetních výkazů, zakrývání skutečností, že žijeme z podstaty dříve vytvořených hodnot, k vykazování fiktivních zisků a tím i k fiktivní vyrovnanosti, resp. přebytku státního rozpočtu.

Např. linka na výrobu dílů obráběcích strojů, která byla pořízena v roce 1989 za 12 mil. Kč a má životnost 8 let, je to odpisová skupina 2, by mohla být v současné době v důsledku inflace nahražena novou linkou o stejné výkonnosti v hodnotě přibližně 30 mil. Kč. Avšak roční odpis pořizovací ceny činí pouze 1,5 mil. Kč. Odpisy tak nevytvářejí zdroje pro prostou reprodukci opotřebeného hmotného majetku.

To se týká jak strojů a zařízení, tak i staveb, avšak k největším národohospodářským škodám dochází v důsledku podcenění odpisů u strojů a zařízeni, které brzdí nezbytnou modernizaci technické základny, zejména v průmyslu, zemědělství a dopravě.

Opoziční poslanci již v minulosti na tento problém upozorňovali, avšak Ministerstvo financí se jakékoli valorizaci odpisů úporně bránilo. Z věcných argumentů stojí za zmínku námitka Ministerstva financí, že dříve pořízené základní prostředky mají sice značně vyšší reprodukční cenu než pořizovací, ale nemají zdaleka tak velkou tržní cenu, protože mezitím zastaraly. Tento argument je pravdivý, neboť dochází zejména k morálnímu zastarávání, ale to je ve světě naopak důvodem k rychlejšímu odpisováni, a tedy ke zvýšení hodnoty odpisů. Hlavní příčinou odporu Ministerstva financí k jakékoli valorizaci odpisů je však skutečnost, že by šlo o značné snížení rozpočtových příjmů, neboť by se značně snížily vykazované fiktivní zisky podniků.

Vycházím z těchto skutečností a doporučuji v pozměňovacím návrhu kompromisní řešení. Tento kompromis spočívá především v těchto skutečnostech.

1. I když k největšímu národohospodářskému zkreslení dochází u staveb, doporučuji v pozměňovacím návrhu částečné řešení zatím pouze u strojů a zařízení, kde je to z hlediska modernizace výrobní základny nejaktuálnější.

2. Pozměňovací návrh vylučuje z valorizace odpisů osobní automobily, letadla a motocykly, pokud nejsou podnikateli využívány v příslušném druhu dopravy, dále nábytek, televizory, ledničky, majetek v zahraničí apod. Chci tím zdůraznit, že jde výhradně o zvýhodnění odpisů z výrobních strojů a zařízení.

3. Uplatnit valorizaci teprve počínaje odpisy za rok 1996, to je valorizovat pouze dosud neodepsanou zůstatkovou cenu strojů a zařízení, pořízených před rokem 1994.

4. Na majetek pořízený před 31. 12. 1992 se platnost omezuje jednak proto, že právě do roku 1992 proběhl nejrychlejší inflační pohyb, jednak proto, že po zavedení nové daňové soustavy mohou počínaje rokem 1993 poplatníci čelit pokračující inflaci uplatňováním zrychleného odpisování a rovněž odpočtem 10% ze základu daně podle § 34 odst. 3.

Pozměňovací návrh k této problematice je uveden jako bod 4 mého návrhu.

Ve svém pozměňovacím návrhu v bodě 3 se vracím k zákonu z roku 1992, kdy odečitatelnou položkou od základu pro výpočet daně z příjmu byly i výdaje na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na cestu do práce a zpět. V novele pro leta 1994 a 1995 byla tato položka vypuštěna.

Můj pozměňovací návrh se variantně vrací k původnímu smyslu této položky a zviditelňuje jednotlivé odpočitatelné položky.

Můj druhý pozměňovací návrh umožňuje podnikatelům rovněž ve dvou variantách 100 nebo 200 Kč měsíčně přispívat ze svých prostředků na penzijní připojištění zaměstnanců. Tento finanční příspěvek by nebyl předmětem daně podle § 3 odst. 4 tohoto zákona.

Můj poslední pozměňovací návrh je uveden pod bodem 1. Jedná se o to, že příjemcem poskytované státní dotace na podporu včelařství jsou v převážné většině nepodnikatelské subjekty, tj. drobní chovatelé včel. Pro rok 1995 bylo dle dotačních pravidel státu vyčleněno pro drobné chovatele včel 75 mil. Kč. Velká část příjemců státní dotace v důsledku zdaňování dotačních prostředků od státu se stane plátcem daně. Proto předkládám pozměňovací návrh, který by osvobodil příjemce od daně z příjmů fyzických osob z poskytovaných dotačních prostředků do maximální výše 6 tis. Kč ročně.

V závěru bych chtěl říci, že vysoké daňové zatížení nezpůsobují v rozhodující míře jenom sazby daní. Těmi se např. daň z příjmů právnických osob po přijetí novely zákona dostane do pásma, které odpovídá směrnici komise Evropské unie. Vysoká míra zdanění však vyplývá ze způsobu výpočtu základu daně. Zákon obsahuje řadu úprav, které znevýhodňují podnikatelskou sféru a vyvolávají nadměrné zdanění. Vysoká míra zdanění se vztahuje i na daň z příjmu fyzických osob. Nezdanitelná část dané ve svém celku působí asociálně, protože výrazně zvýhodňuje poplatníky s vyšším daňovým základem.

Daň z příjmů ze závislé činnosti fyzických osob nerespektuje, že některé výdaje fyzických osob mají charakter nákladů na dosažení zajištění a udržení těchto příjmů. Daňová soustava rovněž odčerpává v podnikatelské sféře neúměrně mnoho finančních prostředků, které se v konečném důsledku nestanou součástí daňové povinnosti. Podnikatelé je musí odvést a po relativně dlouhou dobu s nimi nemohou disponovat. V době, kdy se za bankovní úvěry platí vysoké úrokové sazby, jsou tato opatření dodatečným zdaněním podnikatelské sféry.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Šafařík, připraví se kolega Kuchař.