Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych určitou improvizací narušil přece jen ten idylický obraz, který se zde předkládá. Ve zprávě o činnosti delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy se hovoří o smluvní aktivitě České republiky ve vztahu k celému smluvnímu systému Rady Evropy. Chtěl bych upozornit na velmi zajímavý přístup vlády České republiky k aktivitě této Poslanecké sněmovny právě ve vztahu k aktivitě České republiky ve vztahu k Radě Evropy.

Poslanecká sněmovna svým usnesením ze 16. schůze dne 16. února 1994 usnesla toto: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě České republiky podepsat Evropskou rámcovou dohodu o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány a územními společenstvími." 22. prosince 1994 byl odeslán ministrem vlády České republiky Igorem Němcem dopis, ve kterém je Poslanecká sněmovna informována o tom, jak vláda plní usnesení Poslanecké sněmovny. A ke zmíněnému usnesení, které jsem citoval, je zde napsáno toto: "Usnesení je zabezpečováno na ministerstvu hospodářství v rámci programu KROKO, jehož konečná realizace souvisí s dořešením územně správní reformy v České republice."

Domnívám se, že toto sdělení pana ministra Němce se vlastně k danému usnesení Poslanecké sněmovny naprosto nevztahuje a je otázka, zda má Poslanecká sněmovna na toto vyjádření ministra Němce reagovat. Navíc v lednu vstoupila v platnost česko-polská mezivládní dohoda o přeshraniční spolupráci. V této dohodě je odvolání na tuto evropskou rámcovou konvenci.

Domnívám se, že součástí usnesení k této zprávě o činnosti delegací Poslanecké sněmovny by mělo být i konstatování, že Poslanecká sněmovna vyslovuje znepokojení nad tím, jak vláda České republiky plní usnesení Poslanecké sněmovny č. 319 ze 16. schůze ze 16. února 1994. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy? Nikdo, takže rozpravu končím. Přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení, které jste všichni dostali, s výjimkou toho, co přednesl pan kolega Ježek. Nemám to zaznamenané, tak ho poprosím ještě o jedno upřesnění. Navrhl jsem způsob hlasování. Ptám se, jestli k němu má někdo výhrady? Není-li tomu tak, ptám se ještě jednou, zda chcete, abych návrh usnesení přednesl? Není tomu tak. Prosím, dámy a pánové, abyste se znovu zaregistrovali.

Budeme hlasovat o první části, kterou bereme na vědomí všech pět předložených zpráv. Zahájil jsem 62. hlasování.

Ptám se, kdo podporuje tento návrh usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 98, proti 2, zdrželo se 15 kolegů.

Ve druhé části návrhu, bod č. 2, návrh usnesení kolegy Ježka. Ptám se Poslanecké sněmovny, zda si přeje, aby znovu byl tento návrh přečten? Ano. Prosím tedy pana kolegu Josefa Ježka, aby ještě jednou přednesl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat, to je o druhé části.

Poslanec Josef Ježek: Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje znepokojení nad tím, jak vláda ČR plní usnesení Poslanecké sněmovny č. 319 ze 16. schůze ze 16. února 1994."

Toto usnesení Poslanecké sněmovny č. 319 zní: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě ČR podepsat Evropskou rámcovou dohodu o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány a územními společenstvími."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ještě jednou bych poprosil o přečtení jen čistě návrhu usnesení.

Poslanec Josef Ježek: Poslanecká sněmovna vyslovuje znepokojení nad tím, jak vláda ČR plní usnesení Poslanecké sněmovny č. 319 ze 16. schůze ze 16. února 1994.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Budeme hlasovat o druhé části usnesení. Jedná se o 63. hlasování.

Kdo podporuje tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 38, proti 36, zdrželo se 43, nehlasovali 3 poslanci.

Tím jsme skončili projednávání bodu 19. Přistoupíme k projednávání bodu 20, předtím však bych prosil Kancelář, aby zajistila na žádost pánů poslanců pana ministra Kočárníka. Bez jeho účasti nebudeme moci projednávat jednu z interpelací.

Dalším bodem jsou

Prvním přihlášeným do dalšího bodu je pan kolega Matulka. Prosím, aby se ujal slova. Pan kolega Matulka zde není, ztrácí pořadí. Pan kolega Brožík vyžaduje účast ministra financí a místopředsedy vlády. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan kolega Navrátil. Dále se připraví paní kolegyně Mazalová.

Poslanec Jan Navrátil: Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové poslanci, využívám tímto práva, které mi dává ustanovení § 89 zákona o jednacím řádu ČNR v platném znění a obracím se se svojí interpelací na ministra obrany a na ministra vnitra.

Když Poslanecká sněmovna přijala dne 2. listopadu loňského roku zákon 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické persekuce a vyjádřila tak tímto humanitárním gestem finanční pomoci vůli zmírnit křivdy na občanech České republiky postižených nacistickou persekucí, nebyly podle mého názoru vytvořeny všechny materiálně technické podmínky pro rychlé vyřízení podání oprávněných občanů v rozsahu několika tisíc později podaných žádostí, jak se ukázalo již v prvních dvou měsících od účinnosti tohoto zákona. Zejména na pracovištích ministerstva obrany, na oddělení pro vydávání osvědčení podle zákona 255/1946, a ministerstva vnitra, sekce archivní a spisové služby, na které během prvních dvou měsíců došlo přibližně několik tisíc, asi pět tisíc žádostí o vyřízení různých potvrzení, včetně osvědčení podle zmíněného zákona 255.

V tomto období tato situace pak znamená značnou časovou prodlevu při vyřizování těchto žádostí. Tato skutečnost je pak i obsahem několika podnětů, se kterými se na mne obrátili občané. Po návštěvě všech těchto pracovišť, které spolupůsobí při vydávání uvedeného osvědčení, stejně tak jako po návštěvě u České správy sociálního zabezpečení mohu říci, že jsem se setkal na všech těchto pracovištích s profesionálním a velmi citlivým přístupem. Proto jsem i velmi zvažoval, zda je dán prostor a důvody pro můj podnět jako interpelaci, tedy vůbec. Jsem si také vědom, že pouhým administrativním opatřením, např. zvýšením počtu pracovníků na uvedených pracovištích, nemůže být dosaženo podstatného zrychlení řízení o vydávání osvědčení ve všech případech.

Jak se ovšem domnívám, určitá opatření by tato řízení mohla urychlit, např. při posuzování a prověřování jednoznačných případů rasové perzekuce, kde jsou k žádosti předloženy všechny potřebné doklady, nebo ve fázi vydávání osvědčení, kde dochází ke zpomalení řízení z důvodů, že příslušná komise ministerstva obrany, která již z ministerstva vnitra dostává prošetřené žádosti, je zatím schopna rozhodnout o několika desítkách žádostí týdně. Nechtěl bych zde průměrovat doby potřebné k evidenci, prověření a rozhodnutí jedné věci. Jde v každém jednotlivém případě o individuální posouzení s velmi rozdílnou mírou náročnosti práce. Nicméně již dnes je zřejmé, že pro různé objektivní příčiny u několika desítek až stovek žádostí může proces vyřízení žádostí trvat i několik let. Jsem však dosud přesvědčen, že i shora naznačenými opatřeními a dalšími, která lze přijmout, byť k dočasnému posílení pracovišť ministerstev obrany a vnitra, může dojít ke zrychlení procesu, který předchází poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona 217/1994 Sb.

Za odpověď na interpelaci, tedy sdělení, jaká byla v tomto směru učiněna opatření, stejně jako za dosavadní pozornost, děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím paní kolegyni Mazalovou. Mezitím ještě jedno technické upřesnění. Řádně omluven na dnešním jednání je předseda vlády Klaus, přesto však na část jednání přišel. Ministři Dlouhý a Skalický jsou mimo území České republiky.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, obracím se na pana ministra Kočárníka a na pana ministra Vodičku s velice krátkou interpelací. V poslední době dostáváme mnoho peticí z různých měst naší republiky, od zástupců měst, kteří jsou zřizovateli penzionů, domovů pro důchodce. Všichni tito zřizovatelé jsou znepokojeni informacemi o zrušení státní dotace na provoz těchto zařízení v roce 1995.

Proto se obracím na pány ministry se žádostí o zachování státní dotace na provoz těchto penzionů i pro rok 1995 v té výši, která byla poskytnuta na jedno lůžko v roce 1994.

S ohledem na skutečnost, že jde o jednu z mnoha forem sociální péče, jsem přesvědčena, že stát se nemůže zříci podílu na zajišťování provozu těchto zařízení, zejména pak z toho důvodu, že platby za pobyt i stravu jsou státem regulovány speciálními vyhláškami, a to vyhláškou č. 82/1993 Sb., doplňkem 138/1994 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, vyhláškou 83/1993 Sb., doplňkem 139/1994 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, a tudíž jsou omezeny i příjmy provozovatelů těchto zařízení.

Dalším důvodem, který mě k tomuto přesvědčení vede, je skutečnost, že penziony pro důchodce jsou zařazeny do sítě sociálních zařízení příslušného okresu, převážná většina z nich je však zařízeními regionálními, nikoliv pouze městskými. V mnoha městech tato zařízení v podstatě suplují domovy důchodců, jejichž kapacity jsou v některých lokalitách naprosto nedostatečné, ať již z důvodu restitucí původním vlastníkům, tak z nedostatečné kapacity v dané lokalitě vůbec. Tomu odpovídá i vysoký věk obyvatel, jejichž zdravotní stav se velmi rychle mění a kteří se postupně stávají ne zcela soběstačnými.

Domnívám se, že by měla mít rovnoprávné postavení zařízení sociální péče ať jsou provozována státem nebo městy. Příspěvek na provoz by měl být částečně diferencován podle typu zařízení, domovy důchodců zvlášť, penziony, ústavy sociální péče.

Já věřím, že páni ministři pečlivě zváží tyto argumenty a alespoň ve stejné výši jako v roce 1994 zachovají účelové příspěvky na provoz penzionů, i když se v této oblasti také projevuje inflace. Doufám tedy, že tato zařízení budou moci nadále sloužit svému účelu v plném rozsahu.

Zrušení příspěvků na provoz těchto zařízení, těchto penzionů, by mohlo vést k dramatickým opatřením, protože regionální působnost těchto penzionů nemůžeme přenášet pouze na jednotlivá města.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Vrchu, aby se ujal slova.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy a pánové, pane předsedající, vážený pane premiére, dovoluji si tímto interpelovat na vás ve věci omezování stavu záchranné letecké služby v naší České republice, a tím také navázat na interpelaci svého kolegy, poslance pana Josefa Valenty, o osudu této služby.

Dne 24. února letošního roku jsem cestoval autobusem na lince z Uherského Hradiště do Brna. Z Uherského Hradiště autobus odjížděl v 11.50 a asi ve 12.10 hodin u obce Nesovice jsme přijeli k hromadné autonehodě. Havarovalo tam několik osobních vozů a jeden nákladní automobil Avia. Nevím, jak dlouho před naším příjezdem došlo k havárii, ale byla více než hrůzostrašná. Přítomní automobilisté volali ihned ze svých vozů rychlou záchrannou službu. I když cesta autobusem z okresního města Uherské Hradiště trvá na místo nehody cca 20 minut, přijela na místo nehody nejdříve policie, a to velmi rychle. Lékařská záchranná služba přijela cca po 40 minutách, a to ve směru od Slavkova. Byla to soukromá záchranná služba. Jelikož havárie byla natolik závažná, že bylo zraněno několik dospělých a dětí, musela být přivolána letecká záchranná služba až z Brna. Všichni přítomní byli bezmocní, neboť bez speciálního nářadí nebylo možné zraněné děti a dospělé vyprostit z havarovaných vozů. Letecká záchranná služba se dostavila na místo nehody po dalších 25 minutách, tedy více než hodinu po autohavárii. Hodinu jsme my všichni přítomní bezmocně přihlíželi na těžce zraněné, jak se trápí.

Jedna z přítomných žen prohlásila: "Raději bych na této vozovce viděla ležet svého ministra než tyto nebohé děti."

Ptám se vás, pane premiére, zda si přejete, aby se nadále v naší republice udržoval stav omezení leteckých záchranných služeb, a tím se také podporovalo špatné zajištění první pomoci nemocným v případě zranění občanů naší republiky, popř. zahraničních občanů na našem území.

Ptám se vás, pane premiére, jaká opatření učiníte k rozšíření záchranné letecké služby, která je tolik potřebná pro zkvalitnění a větší rychlost v poskytování lékařské pomoci občanům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, aby se ujal slova pan kolega Brožík. Připraví se pan kolega Matulka.

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložil interpelaci ve věci vyměřování daňového penále na místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka.

Vážený pane místopředsedo vlády, Poslanecká sněmovna schválila v prosinci 1994 novelu zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tato novela pod č. 255/1994 nabyla účinnosti 1. ledna 1995. Vedle jiných úprav se touto novelou snížily sazby pro výpočet daňového penále tak, že základní sazba daňového penále se snížila o 2/3 a s ní v tomto či větším poměru další sazby penále. To znamená, že dnem 1. ledna 1995 ztratily účinnost sazby staré a nabyly účinnost sazby nové, pro daňového poplatníka výhodnější.

Daňové penále vyměřují finanční úřady svým rozhodnutím ve formě platebního výměru podle § 63 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků s možností odvolání. Novela zákona o správě daní a poplatků neobsahuje žádné přechodné ustanovení, pokud jde o daňové penále. Z toho vyplývá, že pokud finanční úřad vydává platební výměr po 1. lednu 1995, může aplikovat pouze to, co v době jeho rozhodnutí platí, tedy zákon ve znění účinném od 1. ledna 1995. V našem případě i nové sazby daňového penále, výhodnější pro daňového poplatníka.

Mám k dispozici metodický pokyn finančního ředitelství pro hl. m. Prahu, že u penále vyměřovaného po 1. lednu 1995 za léta 1993 až 1994 se mají používat sazby penále platné v těchto letech. Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu tedy dotvořilo vlastním výkladem novelu zákona o správě daní a poplatků jakýmsi svým přechodným ustanovením, které zákonodárce - tedy my, Poslanecká sněmovna - do zákona nedal.

Toto dotvoření je ve zjevný neprospěch daňového poplatníka, pominu-li prosté konstatování, že je v rozporu se zákonem. Zmíněný pokyn není obecně závazným právním předpisem. Je však jako interní předpis závazný pro finanční úřady a jejich pracovníky; ti se jím pochopitelně řídí, i když tím vlastně postupují v rozporu se zákonem.

Podle § 11zákona 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo financí řídí finanční ředitelství.

Žádám proto místopředsedu vlády a ministra financí o vysvětlení, jak je možné, aby jím řízený orgán vydal metodický pokyn, který je evidentně v rozporu se zákonem, a aby sjednal nápravu. Vzhledem k tomu, že platba vyměřování penále nemá odkladný účinek, žádám i já sněmovnu, aby tato interpelace neměla odkladný účinek a byla prohlášena za naléhavou. Žádám místopředsedu vlády a ministra, aby odpověděl do 10 dnů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Pan ministr souhlasí. Já se musím zeptat sněmovny. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat.

Jedná se o 64. hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby interpelace přednesená poslancem Brožíkem byla prohlášena za naléhavou a aby stanovená lhůta pro odpověď byla 10 dnů. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh byl přijat.

Pro hlasovalo 63, proti 4, zdrželo se 7 kolegů. Děkuji.

Prosím kolegu Matulku, aby se ujal slova, připraví se kolega Kraus.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, věřte mi, že to dělám nerad, ale musím vystoupit s interpelací na pana ministra vnitra.

Vážený pane ministře, včera se v Brně na zelném trhu konalo shromáždění občanů k připomenutí tragického výročí 15. března 1939. Jednalo se o shromáždění občanů pořádané městským výborem KSČM v Brně, které bylo v souladu se zákonem řádně ohlášeno a dohodnuto s úřadem městské části Brno - střed. K zajištění veřejného pořádku byla zabezpečena jak pořadatelská služba, tak i vyžádána součinnost Policie České republiky.

Průběh shromáždění byl průběžně narušován skupinou občanů, vyjadřujících tradičně svůj nenávistný postoj vůči organizátorům shromáždění, na čemž není nic zvláštního; tato věc svým způsobem již dlouhodobě patří ke koloritu akcí pořádaných městským výborem KSČM, přispívá k jejich reklamě. Tak zřejmě i opačný názor na charakter výročí 15. března 1939, než který přednášeli hlavní řečníci shromáždění.

Vzhledem k probíhající schůzi sněmovny jsem se zmíněného shromáždění nemohl osobně účastnit, a proto mé informace nemusí být zcela přesné. Vím však, že poté, kdy se ujal slova předseda ústředního výboru KSČM doc. Grebeníček, vystoupil tajemník úřadu městské části Brno - střed a z domnělé či skutečné moci svého úřadu ukončil shromáždění občanů s výzvou, aby se rozešli.

Vážený pane ministře, tuto událost považuji za velice významnou mj. i s ohledem na to, že zejména v letošním roce - 50 let od osvobození naší vlasti od německého fašismu - si obzvláště citlivě uvědomujeme, jak tragickým dnem byl pro obyvatele naší země 15. březen 1939.

Považuji za naprosto přirozené, aby si občané toto drastické datum pamatovali a připomínali si je i na shromážděních organizovaných v souladu se zákonem. Překvapuje mě tedy postup tajemníka městské části Brno - střed, který proti konání tohoto shromáždění občanů zasáhl.

Využívám formu interpelace k tomu, abych vás, pane ministře, požádal o prověření, zda postup zmíněného úředníka byl v souladu se zákonem i jaké byly k zákazu shromáždění občanů věcné důvody. Pokud snad mělo být důvodem k ukončení shromáždění nedostatečné zajištění pořádku během akce, pak žádám o prověření, jaká opatření provedla Policie České republiky, jejíž součinnost byla vyžádána a jejíž příslušníci byli celé události přítomni.

Dále vás žádám o ověření např. součinnosti právě s příslušníky policie přítomnými na akci, zda ze strany tajemníka úřadu městské části Brno - střed nebo ze strany některých občanů úmyslně narušujících připomínkové shromáždění, nemohlo dojít ke spáchání např. trestného činu poškozování cizích práv, podle § 209, nebo trestného činu porušování svobody sdružování a shromažďování podle § 238 a) trestního zákona.

Vážený pane ministře, věřím, že jste člověkem uznávajícím demokratické principy a že i vy jste si včera připomněl smutné výročí 15. března, stejně jako většina účastníků včerejšího shromáždění v Brně. Věřím tedy také, že vaše šetření v této věci bude objektivní a přispěje k rozvoji demokracie v České republice. Předem vám děkuji za pokud možno včasnou odpověď.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Krause. Připraví se paní kolegyně Buzková.