Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J.
Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a
180 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
zemědělství J. Lux, místopředseda
vlády a ministr financí I. Kočárník,
ministr životního prostředí F. Benda,
ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek,
ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany
V. Holáň, ministr spravedlnosti J. Novák,
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
I. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr
vnitra J. Ruml, ministr dopravy J. Stráský, ministr
kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních
věcí J. Vodička, ministr zahraničních
věcí J. Zieleniec.
(Schůze zahájena v 9.58 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vážení hosté, podle prezenční
listiny je přítomno 76 poslanců, to znamená,
že jsme schopni se usnášet. Displej nám
ukazuje počet 81.
Zahajuji přerušené jednání 29.
schůze Poslanecké sněmovny. Ještě
jednou prosím, abyste se všichni přihlásili
registračními kartami a ti, kteří
mají náhradní karty, aby to oznámili.
První je kolega Černý, který má
náhradní kartu č. 13, kolegyně Röschová
má náhradní kartu č. 17, kolega Blažek
má náhradní kartu č. 19, kolegyně
Buzková má náhradní kartu č.
16.
Nyní připomenu náš nejbližší
pořad jednání. Jak jsme si stanovili v závěru
včerejšího jednání, dnes začneme
projednávat zprávy o činnosti stálých
delegací Poslanecké sněmovny do meziparlamentních
organizací, tj. bod 19 podle schváleného
programu. Poté projednáme interpelace, otázky
a podněty poslanců Poslanecké sněmovny
na členy vlády. Pak budeme projednávat vládní
návrh zákona o zdravotních pojišťovnách
podle sněmovních tisků 13301468, který
úzce souvisí s vládním návrhem
zákona o zdravotních pojišťovnách.
Projednávání tohoto bodu jsme včera
přerušili po ukončené rozpravě.
Dále bychom měli dokončit projednávání
zprávy o činnosti kontrolního orgánu
pro kontrolu činnosti BIS a měly by následovat
odpovědi členů vlády na interpelace.
Přistoupíme k projednávání
1. bodu dnešního jednacího dne, kterým
je
Písemné zprávy k tomuto bodu jste obdrželi.
Navrhuji vám následující postup jednání.
Vedoucí nebo pověření členové
delegací postupně uvedou jednotlivé zprávy
a pak by se konala rozprava ke všem zprávám.
Na závěr bychom hlasovali o návrhu usnesení,
který vám byl také předložen,
a to o celém návrhu najednou, pokud někdo
nenavrhne jiný způsob hlasování. Jsou
proti takovému postupu námitky? Nejsou.
Prosím, aby se ujal slova vedoucí stálé
delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem
pan poslanec Jiří Payne a uvedl předloženou
zprávu.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane
předsedo, pane ministře, vážené
kolegyně, vážení kolegové, dovolte
mi dříve než budu hovořit o naší
delegaci, uvést čtyři krátké
poznámky, které se týkají práce
těchto delegací obecně.
V současné době po skončení
studené války hledáme novou bezpečnostní
architekturu, jak to bývá někdy nazýváno,
evropského kontinentu. Hledáme instituce a nástroje,
jak zvládnout některá bezpečnostní
rizika. Na rozdíl od těch, kdo říkají,
že tato rizika vznikla teprve po skončení studené
války, že konec studené války otevřel
těmto rizikům dveře, po pečlivém
analyzování údajů se mi spíše
zdá, že se jedná o - (v sále je hluk,
předsedající vyzývá poslance
ke klidu). Mohu poprosit kolegy, kteří hovoří,
aby se případně odebrali mimo tuto jednací
místnost? Paní kolegyně, mohu vás
poprosit, abyste se odebrala ven, jestli chcete hovořit?
Děkuji. Je tedy odlišným pojetím, jestliže
se budeme dívat na tento stav tak, že tyto prvky nestability
a tato bezpečnostní rizika zde byly přítomny
i v době studené války, byly však překryty
rizikem mnohem větším a významnějším,
které znemožňovalo tyto problémy průběžně
řešit. To je dnešní situace, ve které
máme organizace, které mají různou
podobu. Některé z nich mají negociační
charakter, na těchto fórech bývávají
sjednávány mezinárodní dokumenty.
Do této kategorie patní Rada Evropy.
Připomínám, že jsme zde již schvalovali
několik dokumentů, které byly sjednány
na fóru Rady Evropy. Do této kategorie patní
také KBSE. V rámci této organizace např.
byla sjednána smlouva o otevřeném nebi a
řada dalších dokumentů.
Připomněl bych, že některé z
těchto dokumentů by stálo za to studovat,
např. dokument Rady Evropy o etice v žurnalistice;
domnívám se, že by zasloužil daleko větší
pozornost. Nebo např. dokument, který se jmenuje
- kodex chování států - který
je srovnatelný s dokumenty o lidských právech
a upravuje chování států navzájem,
zatímco dokumenty o lidských právech upravují
chování států vůči jejich
občanům. Je to dokument nesmírně významného
charakteru, který byl podepsán loňského
roku na summitu KBSE.
Cílem této bezpečnostní architektury,
na které se naši poslanci podílejí,
by mělo být vytvoření takových
nástrojů, které umožňují
hovořit o některých problémech, které
státy na evropských kontinentech pociťují.
Tyto organizace by se měly pokud možno doplňovat,
neměly by se překrývat.
Druhý bod. Prosím o omluvení těch
poslanců, a teď obecně, ze všech delegací,
kteří se účastnili některých
mezinárodních akcí a tím do jisté
míry narušovali plynulý harmonogram práce
v této sněmovně. Buďto tím, že
zde nebyli přítomni, anebo tím, že se
některé akce konaly v naší sněmovně.
Chtěl bych ovšem říci, že tato
komplikace je bohatě vyvážena tím, že
Česká republika je na těchto fórech
reprezentována. Je to jedna z nejlepších forem
reprezentace, jestliže naši poslanci jsou seriózními,
korektními partnery pro naše kolegy z parlamentů
jiných evropských zemí.
Česká republika se nechce izolovat od ostatních
evropských států. Nezbývá nám,
chceme-li být evropským státem, abychom se
na těchto akcích co nejkvalitněji podíleli.
V této souvislosti bych chtěl říci,
že v dosavadní koncepci práce jsme prozatím
problematiku vztahů se západoevropskou unií
řešili v rámci zahraničního výboru.
Dokonce jsme usnesením pověřili některé
své kolegy, aby se této problematice věnovali
s větší pečlivostí. Nicméně,
a možná se tím některé kluby
již zabývaly, bude potřebné pravděpodobně
ustavit ještě jednu stálou delegaci pro západoevropskou
unii, resp. parlamentní shromáždění
západoevropské unie.
Za třetí. Otázka koncepce práce jednotlivých
delegací je po mém soudu jejich vlastní záležitostí,
ale přimlouval bych se za to, aby zejména ti z poslanců
zahraničního výboru, kteří
jsou členy těchto delegací, působili
k jakémusi provázání činností
těchto delegací a koncepce naší zahraniční
politiky tak, aby pokud možno tyto mezinárodní
organizace doplňovaly naši zahraniční
politiku. Myslím, že určitá dávka
koncepčnosti by mohla přispět k zlepšení
a zefektivnění té činnosti, kterou
vyvíjíme. Možná bych proto doporučoval,
samozřejmě to není v pravomoci zahraničního
výboru, ale přesto bych možná doporučoval,
aby tyto zprávy o činnosti stálých
delegací - pravděpodobně příští
rok - byly projednávány také v zahraničním
výboru, protože tam bychom se mohli podrobněji
pobavit o koncepci práce v těchto delegacích.
Čtvrtý bod. Chtěl bych poděkovat pracovníkům
zahraničního odboru, kteří s velkým
nasazením umožňují, aby se vůbec
tyto aktivity konaly, abychom se mohli různých konferencí,
různých výborů a plenárních
zasedání zúčastňovat.
Nyní přejdu ke zprávě o spolupráci
s Evropským parlamentem. Evropský parlament v letošním
roce byl poznamenán volbami. To samozřejmě
na řadu měsíců blokovalo naše
vztahy a trvalo neobvykle dlouhou dobu, než byla ustavena
naše partnerská delegace, resp. všechny partnerské
delegace pro asociované země. Nicméně,
nám se dostalo toho privilegia, jako jediným z této
kategorie asociovaných zemí, že jsme měli
možnost setkat se s naší partnerskou delegací
Evropského parlamentu v prosinci. Při tomto setkání
jsme se především věnovali problematice
ustavení parlamentního výboru přidružení.
Teď prosím sněmovnu o pozornost, protože
tento výbor by měl zanedlouho převzít
určitou část kompetencí, která
dosud náleží této sněmovně.
Mělo by se tak stát usnesením této
sněmovny, patrně před oficiálním
ustavením parlamentního výboru přidružení,
který je založen na základě článků
100 až 102 a článku 5 asociační
dohody, nebo přesně řečeno, evropské
dohody.
Dohoda s našimi partnery z Evropského parlamentu zní,
že by se koncem května mělo konat oficiální
slavnostní ustavení tohoto parlamentního
výboru přidružení. Je to vlastně
poprvé v zahraniční politice České
republiky, že předáváme část
kompetencí na úroveň, obrazně řečeno,
Bruselu.
Za nikoli nevýznamnou považuji také skutečnost,
že v tomto roce již funguje v rámci našeho
Parlamentního institutu jednotka nebo skupina pracovníků,
která se bude ještě rozrůstat v rámci
projektu PHARE, který by měl poskytovat pro naše
výbory, pro naše poslance expertízy v oblasti
komparace s evropským právem, s evropskými
normami. Měl by nám být nápomocen
také při projednávání a posuzování
tzv. bílé knihy, což je dokument, který
by právě pro nás, pro každého
z nás měl být pomůckou k tomu, jak
se vyznat v tom, že při naší legislativní
práci je třeba vložit jistou koncepci do toho,
aby se náš právní řád
systematicky přibližoval právu Evropské
unie. Tato kniha bude po konzultacích vypracována
a zřejmě schválena v tomto pololetí
v Bruselu a pro nás by se měla stát určitým
manuálem pro nejbližších několik
roků, abychom byli schopni při konkrétní
legislativní práci posuzoval naléhavost přizpůsobování
našich právních norem právu evropskému.
Myslím si, že delegace v tomto roce dosáhla
poměrně významných úspěchů
a za zcela nejvýznamnější považuji
to, že se podařilo dosáhnout ratifikace Evropské
dohody o přidružení, což je něco,
v což jsme v jistém okamžiku ani nedoufali. Evropská
dohoda byla ratifikována. Ratifikační proces
skončil před koncem minulého roku, takže
nedošlo k těm komplikacím, kterých jsme
se obávali, že by totiž nově přistoupivší
země, jako Rakousko, Finsko a Švédsko, si musely
1. asociační dohodu přeložit do svých
jazyků, což trvá asi 6 až 7 měsíců,
2. zahájit legislativní proces a 3. tuto smlouvu
ratifikovat. Tím by zdržení našich vztahů
s Evropskou unií bylo prodlouženo asi o jeden rok.
Tomu jsme se naštěstí vyhnuli, a to považuji
za největší úspěch práce
této delegace. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a prosím pana poslance Radima Špačka, aby nám
uvedl zprávu o činnosti stálé delegace
do parlamentního shromáždění
Rady Evropy. Technické sdělení: Kolega Páv
má náhradní kartu č. 18.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte,
abych vám v zastoupení nemocného poslance
Libora Nováka, který je vedoucím delegace
do parlamentního shromáždění
Rady Evropy, předložil zprávu o činnosti
delegace za rok 1994, kterou máte také před
sebou písemně. Dovolím si ji doprovodit velmi
krátkým úvodním slovem.
Nejprve bych rád připomenul, že Rada Evropy
je vlastně nejstarší politickou panevropskou
organizací, jíž se Česká republika
stala členem v roce 1993. Parlamentní shromáždění
je na rozdíl od Evropského parlamentu, o němž
hovořil kolega Payne, tvořeno poslanci národních
parlamentů členských zemí. Je to tedy
díky tomuto faktu velmi dobré fórum pro setkávání
naší delegace s poslanci ostatních evropských
parlamentů. Parlamentní shromáždění
je také dobrým fórem pro řadu konzultací
a v oficiálních vystoupeních i pro případné
vysílání náznaků nebo předběžných
politických postojů.
V této souvislosti bych si dovolil navázat na kolegu
Payna a chtěl bych se také přimluvit za to,
aby činnost těchto delegací do parlamentních
shromáždění byla více provázána
s činností zahraničního výboru
a aby činnost delegací zapadala do koncepce činnosti
zahraničních styků této sněmovny.
Ještě si dovolím připomenout, že
parlamentní shromáždění Rady
Evropy je zároveň po určitých úpravách
parlamentním orgánem pro např. Evropskou
banku pro obnovu a rozvoj, je to parlamentní orgán
pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci
a rozvoj. Co se týká členských států
Západoevropské unie, platí to, že delegace
do Parlamentního shromáždění
Západoevropské unie je personálně
totožná s delegací do Parlamentního
shromáždění Rady Evropy, takže
můžeme v osobních kontaktech a v dalších
jednáních i s těmito lidmi, kteří
se zabývají bezpečnostní problematikou,
řadu věcí projednávat předběžně
nebo i v trochu jiném režimu.
Teď mi dovolte přejít k samotné činnosti.
V roce 1994 (na rozdíl od roku 1993, kdy byla Česká
republika přijímána a kdy činnost
delegace byla nestandardní, protože v roce 1993 bylo
naším úkolem především přispět
k urychlenému přijetí do Rady Evropy) už
byla činnost delegace řekl bych normální,
znormalizovaná a členové delegace se účastnili
standardní práce ve výborech, standardní
práce při projednávání zpráv.
Činnost naší delegace se projevila také
v tom, že zde v Praze, resp. v České republice
zasedalo několik výborů Parlamentního
shromáždění. Z vlastní zkušenosti
si dovolím zmínit se o zasedán výboru
pro místní správu, regionální
plánování a životní prostředí,
který nejenom, že zasedal v Praze, ale také
podnikl studijní cestu na Mostecko. Naším cílem
bylo ukázat kolegům z ostatních evropských
zemí, jak vypadá poškození životního
prostředí v praxi. Musím říci,
že z následných ohlasů od kolegů
z tohoto výboru bylo zcela zjevné, že tato
akce měla veliký úspěch, i z hlediska
toho, jak byla připravena z naší strany. To
znamená zejména díky zaměstnancům
Kanceláře našeho Parlamentu.
Z významných témat, která byla v minulém
roce projednávána v Parlamentním shromáždění,
která hýbala Radou Evropy, bych se především
zmínil o na počátku roku proběhnuvší
volbě generálního tajemníka, to je
šéfa výkonného aparátu Rady Evropy,
kde v této organizaci je možná ne úplně
zvykle ustavena volba šéfa exekutivy právě
tímto parlamentním orgánem. Výbor
ministrů, který je normálně tím
exekutivním orgánem, může samozřejmě
parlamentnímu shromáždění navrhnout
a doporučit, ale konečná tajná volba
je v rukou poslanců. Po poměrně dlouhých
jednáních a po různých zákulisních
dohodách nakonec převážilo hledisko,
které je v podstatě v Radě Evropy tradiční,
a to je to, že generální tajemník není
volen podruhé do funkce, pokud nejde o nějakou výjimečnou
situaci, a paní Lalumiereová, která byla
ve funkci pět let od roku 1989 a zažila právě
tu první vlnu rozšiřování Rady
Evropy, byla v minulém roce nahrazena švédským
liberálem panem Tarschysem.
Nejvýznamnějším tématem, které
"hýbalo" Radou Evropy v roce 1994 až doposud,
je rozšiřování této organizace
dále na východ, což zahrnuje také otázku,
zda nebo kdy přijmout za členský stát
Ruskou federaci. Dovolte mi, abych se o tomto tématu kratičce
zmínil. Chtěl bych vás informovat o tom,
že na přijetí Ruska existují v zásadě
dva názory. Podle jednoho je Rusko velmi vzdáleno
standardům dodržování lidských
práv, které jsou běžné v Evropě.
Stejné svědectví mimochodem vydal i pan Kovaljov
na letošním lednovém zasedání
politického výboru. A podle tohoto názoru
by Rusko mělo být pojednáno jako každá
jiná země, a mělo by být přijato
až v době, kdy bude splňovat ty standardy,
které Rada Evropy běžně vyžaduje
od svých členských zemí. Podle druhého
názoru je Rusko natolik významnou zemí v
rámci Evropy a natolik stojí o členství
v této organizaci, že by Rada Evropy měla poněkud
slevit ze svých požadavků a v rámci
politické stability a v rámci posílení
demokratických sil v Ruské federaci by mělo
být Rusko přijato co nejdříve. Ten
druhý názor v podstatě se zdál vítězit
v roce 1994. Ve druhé polovině roku 1994 už
se hovořilo o konkrétním datu přijetí
- 8. květnu. V podstatě všechno bylo připraveno.
Přestože například podle názoru
většiny členů naší delegace
by byl na místě přístup první,
to je ten, že Rada Evropy by neměla snižovat
své standardy v zájmu politického rozhodnutí.
Čečenská krize, která vypukla v lednu
t. r., samozřejmě celý proces velmi zdržela
nebo zbrzdila. Na politickém výboru, který
zasedal předevčírem, se opět debatovalo
téma Ruska, zejména z hlediska rozhodnutí
Státní dumy odvolat nebo zbavit pana Kovaljova mandátu
ruského parlamentu na dohled na lidská práva.
Takže téma přijetí Ruska bude zřejmě
žhavým tématem ještě po celou řadu
měsíců, ne-li let.
Domnívám se, že v tuto chvíli nicméně
se zdá být vyloučeno, že by Rusko bylo
přijímáno panem ministrem Zielencem, který
bude předsedat výboru ministrů od května
do listopadu t. r. a Česká republika tak bude vlastně
předsedající zemí této mezinárodní
organizace a bude moci vtisknout po dobu půl roku její
činnosti do značné míry svoji představu,
jak by se měla v tomto období činnost této
organizace celkově vyvíjet.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych v tuto chvíli
skončil. Samozřejmě jsem připraven
odpovědět na libovolnou otázku, která
bude vznesena. Jako usnesení navrhuji, aby Poslanecká
sněmovna vzala zprávu o činnosti stálé
delegace do Parlamentního shromáždění
Rady Evropy na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Jedno technické sdělení: Kolega Bachna má
náhradní kartu č. 15.
Prosím pana poslance Tomáše Ježka, aby
uvedl zprávu o činnosti stálé delegace
do Parlamentního shromáždění
Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, kolegové, naše stálá delegace
v Parlamentním shromáždění KBSE
pracuje ve složení: Tomáš Ježek jako
vedoucí, Jiří Payne, Petr Nečas, Robert
Dostál, Jan Navrátil a Vratislav Votava.
Pro vaši informaci - v KBSE působí tři
"koše": všeobecný výbor pro
politické otázky a bezpečnost, všeobecný
výbor pro hospodářské otázky,
vědu, technologii a životní prostředí
a všeobecný výbor pro humanitární
otázky a lidská práva. Tyto výbory
mají samozřejmě své protějšky
v dalších mezinárodních organizacích.
Zasedá stálý výbor jednou ročně.
Loni se konal v Kodani v lednu, účastnili se ho
pan kolega Jiří Payne a pan kolega Robert Dostál,
a tento výbor se zabýval běžnou činností,
kterou KBSE vykonává a která je zejména
zaměřena na monitorování voleb v zemích,
které bychom mohli zhruba nazvat postkomunistickými.
Dále pracuje Středisko pro předcházení
konfliktů, které monitoruje a zkoumá v situaci
v krizových oblastech nebo potenciálně krizových
oblastech Evropy.
Konalo se též zasedání rozšířeného
představenstva, jehož se zúčastnil pan
kolega Jiří Payne, avšak vrcholnou událostí
loňského roku bylo plenární zasedání
Parlamentního shromáždění ve
Vídni.
Chtěl bych zde říci, že na tomto vídeňském
zasedání se naše delegace a konkrétně
jmenovitě pan kolega Jiří Payne velmi aktivně
zasloužili o to, že Česká republika hrála
významnou roli. Pan kolega Payne byl zpravodajem všeobecného
výboru pro politické a bezpečnostní
otázky a působil tam mimořádně
dobře, zejména svou podporou Kodexu chování
států, který by se měl stát
později politicky závazným dokumentem a který
by upravoval vzájemné chování evropských
států. Víme, že to je něco, co
je v mezinárodních vztazích mimořádně
důležité.
Dále se tam podařilo - a to bych chtěl vyzvednout
vůbec nejvýše - potlačit snahy zejména
ruské delegace, která chtěla strhnout na
svou stranu vytváření zvláštních
evropských struktur pod svou kontrolu odtrženě
od existujících struktur, zejména NATO. A
toto je, myslím, vysloveně zásluha české
delegace a zejména pana kolegy Payna, že tento ruský
návrh byl odmítnut.
Výsledkem jednání prvního výboru
byla obsáhlá deklarace, a dá se říci,
že celá jedna třetina deklarace je z dílny
naší české delegace, do které
se podařilo dostat důležitý bod, v němž
se zdůrazňuje právo všech států
vstoupit v souladu se svými bezpečnostními
a hospodářskými zájmy do jakékoliv
regionální organizace. Jistě cítíte,
že toto je vyslovený úspěch, protože
jsou v Evropě země, - a setkáváme
se s tím stále, - které podmiňují
toto právo souhlasem velmocí, zejména Ruska.
Ekonomický výbor, jehož zpravodajem byl pan
Wiliam Kelly, vysloveně vyzvedl Českou republiku
jako vůbec nejúspěšnější
v transformaci a zejména v privatizaci.
Z české strany se naši poslanci účastnili
dalších aktivit KBSE, zejména pozorování
voleb v některých státech. Naši poslanci
byli jako pozorovatelé na volbách v Moldavsku, pan
kolega Krupík a Seifer, v Kazachstanu pánové
Svoboda a Loukota, na Ukrajině pan Kubiš a Čundrle,
v Makedonii pan kolega Hofhanzl a pan Čundrle.
V prosinci před vánocemi se konal summit v Budapešti,
který přejmenoval KBSE z "konference"
na "organizaci", čímž se upevnila,
utužila a zvýraznila tato organizace a v letošním
roce se bude konat Parlamentní shromáždění
v Ottawě v Kanadě v červenci.
Myslím si, že výsledky práce naší
delegace je možno hodnotit jako velmi uspokojivé.
Naši delegáti byli aktivní, bylo je všude
vidět a cítit a velmi bojovně - řekl
bych - hájili zájmy České republiky,
ale nikoliv na úkor zájmů jiných zemí,
ale vždycky v kontextu evropském, tak aby naše
země byla začleněna do všech těchto
struktur, do kterých si přejeme být zapojeni.
Pane předsedo, navrhuji, aby sněmovna vzala tuto
zprávu na vědomí.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a prosím pana poslance Otakara Vychodila, aby uvedl zprávu
o činnosti Stálé delegace do Severoatlantického
shromáždění.
Poslanec Otakar Vychodil: Dámy a pánové,
budu velmi stručný vzhledem k hlasové indispozici.
Dovolte, abych vám předložil zprávu
o činnosti Stálé delegace Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky do Severoatlantického
shromáždění, jedná se o rok 1994.
Zdá se, že poslední dobou rapidně stoupá
prestiž a vliv této parlamentní organizace
nejenom tím, že se neustále rozrůstá,
ale také, že na usnesení, která jsou
bodem jarního a podzimního pravidelného zasedání,
je brán v Severoatlantické radě čím
dál tím větší zřetel.
Jako důkaz budiž to, že podzimní usnesení
washingtonského zasedání hovořící
už o konkrétních krocích rozšiřování
NATO, bylo bráno jako východisko prosincového
zasedání Severoatlantické rady. To je první
z konkrétních výsledků. Rozrůstání
vidím trochu už jako přerůstající
jakousi zdravou mez, protože se v Severoatlantickém
shromáždění začínají
objevovat ve statutu pozorovatelů a asociovaných
členů země, které z mého hlediska
již do této civilizační obranné
struktury nepatří. Jedná se konkrétně
o země MAGREBU jako je Tunisko. Nicméně jsou
to země demokratické, statut pozorovatele jim tam
svědčit bude.
Pan předseda zahraničního výboru ve
svém úvodním expozé zmínil
další bezpečnostní strukturu, a to je
Západoevropská unie, která bývá
často zmiňována jako evropsky pilíř
NATO. Spíše tomu tak bude až tato instituce sama
sebe zadefinuje. Osobně to vidím, že se bude
jednat o strukturu, která zřejmě bude obrannou
strukturou Evropské unie, tedy plně kompatibilní
s členstvím v Evropské unii. Ovšem tento
stav ještě zdaleka nenastal.
Velice se přimlouvám za to, aby při tvorbě
delegace - neboť tam získáme statut asociovaného
partnera - byla brána v úvahu zkušenost lidí
a perfektní jazykové znalosti angličtiny
případně francouzštiny, protože
tam se jedná skutečně o hodně. Proč?
V listopadových volbách ve Spojených státech,
kde jasně zvítězili republikáni, zdá
se, že dochází k jakýmsi disproporcím
mezi Evropou a Spojenými státy v názoru,
kdo a jak v Severoatlantické alianci má působit.
Toto je objasňováno na různých zasedáních,
jichž se samozřejmě jako člen a vedoucí
naší delegace účastním. Je to
zajímavé sledovat tento proces.
Také začátkem května 1995 se ve Varšavě
uskuteční společné zasedání
parlamentních výborů Západoevropské
unie a Severoatlantického shromáždění,
kde i toto bude předmětem jednání.
Jak vidíte ze zprávy, naše delegace vystupuje
velmi aktivně a troufnu si říci, že
to, že došlo k podstatnému rozšíření
pravomocí a kompetencí asociovaných členů,
je z velké části i zásluhou naší
delegace, stejně jako delegace polské a maďarské,
neboť v tomto směru vystupujeme vždy velmi aktivně.
Také série roserothových seminářů,
kde se probírají otázky bezpečnosti,
splnila svůj úkol. Přispěla k lepšímu
pochopení se navzájem. Zjistilo se, že nejen
Východ musí pochopit Západ, ale i naopak.
Je to opravdu velmi složitý proces. Jak se dočtete
ve zprávě, u nás se konal také takový
seminář. Byl hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších
vůbec v celé této sérii.
Co se týče výhledu na tento rok, budou dvě
zasedání, opět pravidelná. V Budapešti,
to je první zasedání mimo země Severoatlantické
aliance a na podzim v Itálii bude naše delegace pokračovat
v trendu, který jsme započali v minulých
dvou letech. To je z mé strany všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a prosím pana poslance Petra Nečase, aby uvedl poslední
zprávu, a to o činnosti České národní
skupiny Meziparlamentní unie.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající,
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, dovolte mi,
abych vás seznámil s působností Stálé
delegace do Meziparlamentní unie. Zpráva vám
byla předložena v písemné podobě.
Domnívám se, že není proto nutné
poměrně detailní zprávu zde rozsáhle
citovat. Dovolím si pouze upozornit na některé
věci, které snad nejsou ze zprávy zřetelné.
Na případné dotazy jsem ochoten odpovědět.
Chtěl bych zdůraznit, že stálá
delegace zvolená Poslaneckou sněmovnou pracuje současně
jako předsednictvo České národní
skupiny v souladu se statutem schváleným Poslaneckou
sněmovnou. Meziparlamentní unie, která je
vlastně nejstarší meziparlamentní organizací
na světě, založená v roce 1889, je svým
způsobem někdy přirovnávána
k jakémusi meziparlamentnímu OSN. Činnost
naší delegace vlastně začínala
v uplynulých dvou letech z naprosté nuly, protože
v této organizaci jsou pouze parlamenty suverénních
států, které jsou plnými subjekty
mezinárodního práva a my jsme začínali
jako český parlament po zániku Federálního
shromáždění z naprosté nuly bez
osobních kontaktů, dokonce bez administrativního
aparátu. Tyto kontakty se nám podařilo postupně
navázat a zapojit se do práce této organizace.
Dovolil bych si zdůraznit to, co snad platí u celé
řady rozsáhlých světových organizací,
a sice to, že při jednáních těchto
organizací není důležité většinou
to, co se odehrává v sále, ale to, co se
odehrává mimo sály. Tato organizace umožnila,
aby se v jeden čas, na jednom místě setkali
zástupci parlamentů celé řady zemí.
Je to ideální půda pro vedení především
bilaterálních konzultací a informativních
schůzek. Jenom v minulém roce bych připomněl,
že naše delegace jednala s předsedou zahraničního
výboru Bundestagu panem Störkenem, s předsedou
zahraničního výboru Ruské státní
Dumy panem Lutkinem, s předsedou Parlamentního shromáždění
Rady Evropy panem Martinézem, s vícemaršálkem
Senátu Polské republiky atp.
Chtěl bych velice zdůraznit roli jednotlivých
bilaterálních skupin, které působí
v rámci této stálé delegace a České
národní skupiny a znovu zdůraznit to - protože
celá řada z vás se na mne stále obrací
s dotazem na jednotlivé skupiny - že činnost
jednotlivých skupin je věcí především
práce a aktivit jednotlivých poslanců. Tyto
skupiny mají své vedoucí, případně
zvolené předsedy, takže především
na jejich aktivitě závisí intenzita činnosti
těchto skupin.
Dovolte mi závěrem, abych ocenil práci svých
kolegů v této delegaci, především
pana poslance Kryčera a paní poslankyně Lojdové,
a také ocenil práci pracovnice zahraničního
oddělení dr. Kláry Jiráskové.
Zároveň mi dovolte, abych doporučil Poslanecké
sněmovně, aby vzala tuto zprávu o působnosti
stálé delegace na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu. První se do rozpravy
přihlásil kolega Josef Ježek. Prosím,
aby se ujal slova.