Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Bláhovi. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu tedy uzavírám
a zároveň přerušuji projednávání
tohoto bodu až do doby, než budeme moci v jeho projednávání
pokračovat ve smyslu procedurálního návrhu
pana poslance Ortmana, který jsme akceptovali.
Dámy a pánové, vyhlašuji přestávku
do.14.30 h, kdy budeme pokračovat bodem odpovědi
členů vlády.
(Schůze přerušena ve 13.09 hodin.)
(Jednání zahájeno ve 14.43 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Zahajuji
další část našeho jednání.
Dovolil jsem si vás odhlásit, žádám
vás, abyste se znovu zaprezentovali. Přistoupíme
k projednávání bodu 26. našeho pořadu,
což je
V tomto bodě máme projednat celkem 151 odpovědí
na interpelace, z toho asi polovina z nich nám zbyla z
minulé schůze. Snažili jsme se najít
způsob, jak se s tímto vysokým počtem
vyrovnat. Proto byly na politickém gremiu osloveny poslanecké
kluby, aby sdělily svůj názor na možnost
projednání jednoho bloku odpovědí,
k nimž bude dán předchozí souhlas interpelujících
poslanců. Podle odezvy lze předpokládat,
že tento způsob může být přijatelný.
Jde celkem o 54 odpovědí, které se týkají
27 poslanců.
Chce se k tomuto návrhu politického gremia, který
byl akceptován poslaneckými kluby někdo vyjádřit?
Pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: S odpovědí
souhlasím. Chtěl bych k tomu učinit krátkou
poznámku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Domnívám
se, že se to nevylučuje s tím, abychom nejprve
odsouhlasili způsob, jak projednáme těch
54 odpovědí.
Pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Maličké upřesnění.
Pane místopředsedo, mám zájem projednat
i odpovědi na otázky. Mám na to podle jednacího
řádu právo, ale počkám až
na konec.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme
nejprve projednávat odpovědi na interpelace. Nebyl
bych vám vaše právo vyjádřit
se k odpovědi na otázku upřel.
Kdo souhlasí s tím, abychom tyto odpovědi
projednali v jednom bloku, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.
Kdo je proti? Zdržel se hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
82 pro, 1 proti, 6 se zdrželo. Návrh byl přijat.
U ostatních odpovědí budeme samozřejmě
postupovat dosavadním způsobem, jak je zvykem v
této sněmovně, tedy projednávat jednu
po druhé a navrhovat jednotlivá usnesení.
Domnívám se, že teď by byla ta správná
chvíle, abych otevřel rozpravu a dal šanci
vyjádřit se panu poslanci Štraitovi. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
děkuji panu ministru Dlouhému za velmi pečlivě
zpracovanou odpověď na mé dotazy ohledně
vzájemného vztahu automobilové akciové
společnosti Škoda Mladá Boleslav koncernu Volkswagen.
Jsem rád, že další smlouvy mezi partnery
jsou nadále v souladu se strategií české
vlády a ministerstva průmyslu a obchodu.
Dokáži také pochopit, že některé
okolnosti nelze ani sdělit Poslanecké sněmovně,
protože jsou součástí obchodního
tajemství. Odpovídají-li finanční
částky, za které koncern Volkswagen získává
majoritní postavení, realitě, nechť
posoudí jiní. Na celou řadu výhod
i nevýhod asi odpoví nejbližší
budoucnost. Bohužel, to již někteří
protagonisté vzájemných smluv budou ve velmi
dobře zajištěném starobním důchodu,
jiní možná jako soukromníci někde
u teplých moří.
Nikdy jsem nepředpokládal, že se budu odvolávat
na údaje vysílače Svobodná Evropa,
bohužel je to pro komunistu tvrdá zkušenost.
Ale informace o zdraví koncernu Volkswagen od redaktorů
Svobodné Evropy mají daleko blíž k pravdě
než servilní zprávy většiny našich
redaktorů. Omlouvám se čestným výjimkám.
V souvislosti s masovým vystoupením zaměstnanců
z Mladé Boleslavi mi dovolte zvýraznit jednu smutnou
skutečnost. Dvakrát v tomto roce byli odboráři
osočováni poprvé po setkání
na Staroměstském náměstí v
počtu cca 60 tisíc a podruhé v Mladé
Boleslavi, kde jich stávkovalo asi 10 tisíc. Byly
slyšet hlasy o porušování sociálního
smíru, zvyšování napětí
atd. Bohužel jde o standardní projevy tržní
ekonomiky, kde i stávka má své místo,
a je zcela správné, že toto akceptuje naše
legislativa.
Tlak proti odborům - jak omezování práv,
tak i počtu - je součástí strategie
mnoha vlád a monopolů. Pokud počet odborářů
poklesne pod reprezentační míru, tak ihned
tytéž vlády začnou tvrdit, že tripartita
je nesmysl a odbory dostatečně nereprezentují
zájmy zaměstnanců.
Obrana škodováků je zcela legitimní
jak proti propouštění, tak i budoucnosti svého
závodu. Zcela zavádějící jsou
inzeráty, že mladoboleslavská Škodovka
přijme 1 700 zaměstnanců. Přijme,
ale jde o ostré síto tzv. esismentu, kde šanci
mají ne ani tak kvalifikovaní, ale především
mladí, zdraví, odolní a silní. Pracovní
tempo na linkách pro opotřebované padesátníky
není.
Velmi rád akceptuji ujišťování
jak představitelů Volkwagenu, tak i mladoboleslavského
managementu, že ani 70% podíl zahraničního
kapitálu neznamená, že se Mladá Boleslav
stane montážním závodem, že nezmizí
motorárna, výzkum a vývoj. Zde mohu jako
odborář jen slíbit, že v zájmu
zaměstnanosti na Mladoboleslavsku a také i jisté
hrdosti na značku Škoda budu celou věc pečlivě
sledovat.
Ještě jednou děkuji panu ministru Dlouhému
za doslova vzorovou odpověď na moji interpelaci. Pochopitelně
s ní souhlasím.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Štraitovi. Chce se někdo dále
vyjádřit k bloku odpovědí, se kterými
je souhlas? Jestliže ne, uzavírám rozpravu
k tomuto návrhu usnesení.
Vážená Poslanecká sněmovno, navrhuji
vám k tomuto bodu následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpověďmi
předsedy vlády Václava Klause
- na interpelaci poslance Jaroslava Nováka podle sněmovního
tisku 1188 A,
- na interpelaci poslance Jaroslava Nováka podle sněmovního
tisku 1257 A,
- na interpelaci poslance Jaroslava Nováka podle sněmovní
tisku 1258 A,
- na interpelaci poslance Jiřího Šolera podle
sněmovního tisku 1315 S;
s odpovědí místopředsedy vlády
a ministra zemědělství Josefa Luxe
- na interpelaci poslance Jana Jegly podle sněmovního
tisku 1309 A;
s odpověďmi ministra hospodářství
Karel Dyby na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy podle
sněmovního tisku 1050 B,
- na interpelaci poslanců Milana Loukoty a Josefa Valenty
podle sněmovního tisku 1086 B,
- na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy podle sněmovního
tisku 1089 A,
- na interpelaci poslanců Pavla Hirše, Alfréda
Frommera, Pavla Kuličky, Miroslava Kašpárka
a Vítězslava Valacha podle sněmovního
tisku 1155 A,
- na interpelaci poslance Milana Loukoty podle sněmovního
tisku 1256 A,
- na interpelaci poslance Jiřího Drápely
podle sněmovního tisku 1280 B,
- na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka
podle sněmovního tisku 1314 A;
s odpověďmi ministra pro správu národního
majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického
na
- interpelaci poslance Milana Loukoty, podle sněmovního
tisku 838 A,
- interpelaci poslance Pavla Hirše, podle sněmovního
tisku 873 A,
- interpelaci poslance Miroslava Řezníčka,
podle sněmovního tisku 1087 B,
- interpelaci poslance Jana Bláhy, podle sněmovního
tisku 1212 P,
- interpelaci poslance Jiřího Drápely, podle
sněmovního tisku 1224 A;
s odpovědí ministra zahraničních věcí
Josefa Zieleniece na interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle
sněmovního tisku 1212 S;
s odpověďmi ministra školství, mládeže
a tělovýchovy Ivana Pilipa na
- interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle sněmovního
tisku 118 B,
- interpelaci poslance Václava Klučky, podle sněmovního
tisku 1315 l;
s odpověďmi ministra kultury Pavla Tigrida na
- interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle sněmovního
tisku 1010 A,
- interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle sněmovního
tisku 1118 C;
s odpovědí ministra práce a sociálních
věcí Jindřicha Vodičky
- na interpelaci poslance Jana Kryčera, podle sněmovního
tisku 1076 A;
s odpověďmi ministra zdravotnictví Luďka
Rubáše na
- interpelaci poslance Jana Bláhy, podle sněmovního
tisku 1212 D,
- interpelaci poslanců Miloše Skočovského
a Dalibora Štambery, podle sněmovního tisku
1251 A;
s odpověďmi ministra spravedlnosti Jiřího
Nováka na
- interpelaci poslance Pavla Hirše, podle sněmovního
tisku 1027 B,
- interpelaci poslance Alfréda Frommera, podle sněmovního
tisku 1081 A,
- interpelaci poslance Pavla Hirše, podle sněmovního
tisku 1158 A,
- interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle sněmovního
tisku.1212 H,
- interpelaci poslanců Jaroslava Nováka, Milana
Loukoty, Josefa Valenty, Bohuslava Kuby a Oldřicha Vrchy,
podle sněmovního tisku 1310 A,
- interpelaci poslanců Jaroslava Nováka, Milana
Loukoty, Josefa Valenty, Bohuslava Kuby a Oldřicha Vrchy,
podle sněmovního tisku 1320 A;
s odpověďmi ministra vnitra Jana Rumla na
- interpelaci poslanců Jaroslava Sourala a Jaroslava Žižky,
podle sněmovního tisku 917 A,
- interpelaci poslance Jaroslava Nováka, podle sněmovního
tisku 1006 A,
- interpelaci poslance Pavla Hirše, podle sněmovního
tisku 1027 A,
- interpelaci poslance Oldřicha Vrchy, podle sněmovního
tisku 1050 A,
- interpelaci poslance Jana Kryčera, podle sněmovního
tisku 1076 B,
- interpelaci poslanců Milana Loukoty a Josefa Valenty,
podle sněmovního tisku 1086 A,
- interpelaci poslance Milana Loukoty, podle sněmovního
tisku 1104 A,
- interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle sněmovního
tisku 1109 B,
- interpelaci poslance Pavla Hirše, podle sněmovního
tisku 1119 A,
- interpelaci poslance Jaroslava Nováka, podle sněmovního
tisku.1185 A,
- interpelaci poslance Stanislava Grosse, podle sněmovního
tisku 1212 A,
- interpelaci poslance Jana Bláhy, podle sněmovního
tisku 1212 L,
- interpelaci poslance Jozefa Wagnera, podle sněmovního
tisku 1212 M,
- interpelaci poslance Miroslava Kašpárka, podle sněmovního
tisku.1287 A,
- interpelaci poslance Pavla Hirše, podle sněmovního
tisku 1327 A;
s odpověďmi ministra průmyslu a obchodu Vladimíra
Dlouhého na
- interpelaci poslance Jana Kryčera, podle sněmovního
tisku 1106 A,
- interpelaci poslance Jaroslava Štraita, podle sněmovního
tisku 1212 V;
s odpověďmi ministra obrany Viléma Holáně
na
- interpelaci poslance Milana Loukoty, podle sněmovního
tisku 1033 A,
- interpelaci poslance Milana Loukoty, podle sněmovního
tisku 1105 A;
s odpověďmi ministra životního prostředí
Františka Bendy na
- interpelaci poslance Jiřího Drápely, podle
sněmovního tisku 1280 A,
- interpelaci poslance Jana Jegly, podle sněmovního
tisku 1308 A;
s odpověďmi ministra dopravy Jana Stráského
na
- interpelaci poslance Milana Loukoty, podle sněmovního
tisku 1111 A,
- interpelaci poslance Dalibora Štambery, podle sněmovního
tisku 1203 A.
Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, který
jsem právě s vypětím všech sil
dočetl.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 174. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je ukončeno.
Návrh usnesení byl přijat poměrem
hlasů 98 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo.
Tím jsme se vyrovnali s prvním blokem odpovědí
na interpelace a přistupujeme k dalším odpovědím.
V tomto okamžiku, dámy a pánové, mi
dovolte, abych vám tlumočil omluvu pana předsedy
vlády Václava Klause, který se omlouvá
z jednání Poslanecké sněmovny vzhledem
k tomu, že si přivodil zranění a je
tedy vázán na místo ještě více,
než je to obvyklé jindy.
Hlásí se někdo z poslanců do rozpravy?
Ne, to jsou jenom milé předvánoční
výkřiky z řad sociálních demokratů.
Děkuji vám.
Dámy a pánové, nyní budeme projednávat
obvyklým způsobem odpovědi na interpelace.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jana Vika ve věci využívání
příslušníků osobní ochrany
- tisk 1038. Je pan poslanec přítomen? Není.
Pan poslanec Vik je autorem i další interpelace.
Paní poslankyně Eva Fischerová je přítomna?
Ano. Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci ve věci plnění programového
prohlášení vlády České
republiky v oblasti sociální politiky - tisk 1200.
Odpověď se předkládá jako tisk
1200 A.
Považuje paní poslankyně odpověď
za uspokojivou? Paní poslankyně se chystá
vystoupit v rozpravě. Prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedající, doufám, že
to bude milý výkřik z řad sociální
demokracie, vážený pane předsedo, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
se zaujetím jsem si přečetla odpověď
pana premiéra na moji interpelaci ve věci plnění
programového prohlášení vlády
České republiky v oblasti sociální
politiky. Jako obvykle jsem přesvědčována
o správném postupu vlády České
republiky i v případech, kde je zřejmé,
že není zcela v souladu zejména s mezinárodními
závazky, které jsme přijali podpisem mezinárodních
smluv. To se pak zvláště týká
problematiky rodiny ve vztahu k Úmluvě OSN o odstranění
všech forem diskriminace žen a materiálu navazujícího
- Nairobské výsledné strategie pro pokrok
žen, a dále Úmluvy OSN o právech dítěte.
V dokumentech z Nairobi se v §.125 uvádí, cituji,
že je třeba na nejvyšší úrovni
vlády vybudovat patřičnou instituci, která
by disponovala dostatečnými fondy a autoritou a
jejichž základním úkolem by bylo zajišťovat,
aby ve všech rozvojových plánech a programech
byly respektovány přínosy žen k rozvoji
a aby ženy byly do realizace rozvojových programů
začleňovány.
Dále se v § 126 doporučuje věnovat zvláštní
pozornost skutečnosti umožňující
změnu v myšlení kruhů, které
mají rozhodující pravomoc a které
se rekrutují z mužů. Vlády by podle
tohoto paragrafu měly vytvářet a plnit legislativní
a administrativní opatření a mobilizovat
komunikační a informační systémy,
aby si společnost byla vědoma zákonných
práv žen na účasti rozvojového
procesu na všech stupních řízení.
Vlády by měly stimulovat vytváření
ženských organizací a zájmových
skupin a poskytovat jim v případě potřeb
finanční a organizační prostor.
V dalších paragrafech tohoto dokumentu, které
jsme přijali formou podpisu mezinárodní smlouvy,
jsou pak uvedeny povinnosti vlád při spolupráci
a koordinaci tohoto úsilí mezi vládami a
na dalších mezinárodních úrovních
při shromažďování statistických
informací o těchto aktivitách a vytváření
uceleného informačního systému pro
danou oblast. Měl by být podporován místní
průzkum a místní experti při řešení
sociálního, ekonomického a politického
uplatnění žen v naší společnosti,
včetně sledování a zhodnocení
všech přijímaných opatření,
směřujících k rovnému podílu
žen na uvedeném rozvoji.
V dokumentu se dále upozorňuje na skutečnosti,
že vlády musí se vší vážností
sledovat vytváření sociálních
jistot a ochrany zdraví a mateřství v souladu
s předpisy Mezinárodního úřadu
práce, konvencí o ochraně mateřství
a dalšími. Při stejném právu
na práci mají muži i ženy právo
na stejný plat podle stejných podmínek bez
ohledu na ekonomickou situaci státu. Toto všechno
pravděpodobně spolupracovníci pana premiéra
nebrali v úvahu a neupozornili na skutečnost, že
opravdu nejde o socialistické relikty při uplatňování
uvedených požadavků, ale o mezinárodní
závazky České republiky, které jsme
podepsali a kterým od voleb v roce 1992 není věnována
patřičná pozornost. Velmi pravděpodobně
rovněž nejsou zvyklými mezinárodními
postupy a na příslušných místech
průběžně oponovány.
Negativní přístup pana premiéra k
ustavení týmu či orgánu zaměřeného
na problematiku žen, dětí, mládeže
a rodiny je bohužel v rozporu s § 125 dokumentu z Nairobi,
který nám, vzhledem k podpisu Mezinárodní
úmluvy o odstranění všech forem diskriminace
žen, přísluší naplňovat.
Podceňování diskutovaného problému
vládou České republiky je bohužel patrné
i z neúčasti oficiální české
delegace na regionální konferenci OSN, která
se konala ve Vídni v říjnu t. r., a to bez
účasti zástupce vlády České
republiky nebo parlamentu.
Nelze nevidět, že i to je jistý signál
zahraničí, jak si představujeme další
vývoj naší země. Ve vyspělých
evropských zemích totiž otázky žen,
dětí a rodiny řeší právě
orgány ustavené pro tuto oblast společenského
života. Jako příklad uvádím Německo,
Rakousko a skandinávské země. A jako podpůrný
názor si dovoluji upozornit na článek dr.
Moserové v sobotním Telegrafu. A je to právě
tato vláda, která po rozpadu Československa
nepřevzala štafetu ve smyslu zásad politiky
vlády Československé Federativní republiky
v oblasti realizace práv žen, dětí a
rodiny.
Chceme-li, jak se praví v programovém prohlášení
vlády, aby základním sociálním
prostorem byla právě rodina, iniciativu v tomto
směru vláda bude muset dříve nebo
později stejně vyvinout.
K otázce číslo 5, oddělení
financí z pojistného na důchodové
a nemocenské pojištění od státního
rozpočtu: z odpovědi pana premiéra vyplývá,
že vláda hodlá i nadále pojistné
ve státním rozpočtu využívat
i pro účely jiné. Nicméně odpověď
na moji otázku není jednoznačná. Poněkud
více lze již vyčíst ze slov místopředsedy
vlády a ministra financí pana Kočárníka
při předkládání státního
rozpočtu. V roce 1995 financování sociálního
zabezpečení zůstává součástí
rozpočtu. Případné změny mohou
být definovány a testovány zákonným
rámcem transformace sociální politiky. Je
tedy pro mne dnes již zcela jasné, že tato vláda
a právě v této oblasti svůj program
nedodrží. Záleží na parlamentu,
ale především na veřejnosti, jak se
s touto realitou a jejími výrazně negativními
důsledky vyrovná.
V oblasti rodinného práva mě o svých
plánech vláda nejsnáze přesvědčí
splněním prací vyplývajících
ze stanoviska vlády k předloženému materiálu
číslo 901/1994.
Za odpovědi na otázky čísla 6 a 7
děkuji. Vám děkuji za trpělivost a
za podporu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Fischerové. Kdo se dále hlásí
do rozpravy k této interpelaci? Jestliže nikdo, rozpravu
končím a navrhuji následující
usnesení: Poslanecká sněmovna nesouhlasí
s odpovědí předsedy vlády Václava
Klause na právě projednávanou interpelaci.
Kdo je pro přijetí takovéhoto usnesení,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Hlasování
číslo 175. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat, a to poměrem hlasů
44 hlasů pro, 30 proti, 25 se zdrželo.
Dovolím si dát hlasovat o návrhu opačného
usnesení. Kdo souhlasí s odpovědí
na právě projednanou interpelaci, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko. Hlasování
číslo 176. Je zde zpochybnění tohoto
hlasování, vzhledem k žádosti o odhlášení.
Jako vždy vyhovím žádosti pana poslance
a požádám vás, abyste se znovu zaprezentovali.
O návrhu souhlasného usnesení budeme hlasovat
ještě jednou. Kdo je pro jeho přijetí,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
číslo 177. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
49 pro, 36 proti, 11 se zdrželo.
Pan poslanec Vyvadil - technická poznámka.
Poslanec Jiří Vyvadil: Pane předsedající,
protože čas všech nás je vzácný,
já bych si dovolil podat ještě jeden procedurální
návrh. Kromě případů, kdy nejsou
přítomni poslanci a neprojednává se
interpelace, podal bych ještě procedurální
návrh, aby se neprojednávaly ty interpelace, pokud
není přítomen člen vlády, pokud
výjimečně by si to ten poslanec nepřál.
Tím nedojde k porušení práv jaksi toho
poslance, ale z mého úhlu pohledu minimálně
pět mých interpelací, které se nestačily
v té fázi vyřadit, vyřazeny nebyly
a já sám budu prostě souhlasit, aby se teď
jaksi neřešily. Čili to je můj procedurální
návrh.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Váš procedurální návrh spočívá v tom - vyřadit interpelace, které se týkají členů vlády, kteří nejsou přítomni.
l
Poslanec Jiří Vyvadil: Pokud by si ten poslanec
výjimečně, výslovně nepřál,
aby se projednaly.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dobře,
kdo souhlasí s tímto procedurálním
návrhem pana poslance Vyvadila, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování číslo 178.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
55 pro, 13 proti, 33 se zdrželo.
Dámy a pánové, jen poznámku na okraj:
Jste si vědomi nebo víte o mně, že jsem
přítelem všech zrychlování a
zjednodušování. Upozorňuji však
na to, že to vlastně znamená, že ty skupiny
interpelací - lidově řečeno - pohrneme
před sebou. Chci se zeptat, kdo z těch, kteří
interpelovali pana předsedu vlády, resp. dostali
odpověď na interpelaci od pana předsedy vlády,
trvají na projednání odpovědi na jejich
interpelaci? Takže budeme postupovat asi tím způsobem,
že se vždy zeptám, když k té interpelaci
dojdeme, protože jinak to organizačně asi nebude
možno zvládnout.
Tedy interpelaci paní poslankyně Fischerové
jsme projednali, resp. odpověď.
Poslanec Jiří Hájek obdržel odpověď
na interpelaci ve věci přístupu České
republiky k Evropské úmluvě č. 43,
tisk 1209. Odpověď se předkládá
jako tisk 1209 A. Prosím pana poslance, aby zaujal stanovisko.
Poslanec Jiří Hájek: Pane předsedající,
já jsem trval na tom projednání z toho důvodu,
že osud odpovědi na tu interpelaci je víceméně
dán. Takže valit ji před sebou do příští
schůze nemá smysl. Vzhledem k tomu, že tady
pan předseda vlády není, toliko pro stenozáznam
chci dodat, že s jeho odpovědí nesouhlasím,
a sice z věcných důvodů, neboť
jsem měl dostatek příležitostí
přesvědčit se o tom, že skutečnost
je jiná, než jak ve své odpovědi uvádí.
Tedy s tou předloženou odpovědí souhlasit
nemohu.