Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Pavel Severa.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nemusím zdůrazňovat i po jistém jednání na tomto plénu, že starost o budoucí zajištění důchodců musí být základem povinnosti státu, samozřejmě jak vlády, tak parlamentu. Probíhající diskuse o vytváření důchodových fondů zcela právem občany zajímá, poslance také. Po dlouhé úvaze předkládám k předloze 1190 doplňující návrh s přiměřeným zdůvodněním tohoto znění:

§ 9 se doplňuje o odst. 2, který zní: "Fond národního majetku České republiky vyčlenění do konce roku 1995 35 mld. korun na kapitalizaci prostředků pro důchodové zabezpečení obyvatelstva po roce 2002." Stávající text se označuje jako odst. 1.

Zdůvodnění: Zákonem č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, byla v rozporu se zákony Federálního shromáždění a České národní rady o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku založena tradice financování deficitu státního rozpočtu z Fondu národního majetku. Za léta 1993 - 1994 bylo tak odčerpáno 27,8 mld., pro rok 1995 vláda navrhuje dalších 10,7 mld., i když specifickým způsobem.

Kromě financování výdajů státu z výsledků rozprodeje národního bohatství je Fond národního majetku využíván též k financování zvýhodněných úvěrů při privatizaci zdravotnictví, k úhradě úvěrů akciové společnosti Škoda Plzeň, k jednorázovému posílení rozpočtu obcím, k přechodnému posílení zdrojů Investiční banky, k ozdravění ovzduší, k výstavbě ropovodu z Ingoldstadtu, uvažuje se také o financování podpory exportujícím podnikatelům.

§ 12 zákona 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, taxativně rozčleňuje použití Fondu do 7 skupin. Nebudu samozřejmě citovat vše, pouze zvýrazním písm. d), kde je psáno: "převodu privatizovaného majetku pro účely nemocenského a důchodového zabezpečení". Tak lze tyto prostředky také užít.

§ 18 zákona 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, taxativně rozčleňuje použití Fondu tentokrát do osmi stupňů.

Zase nebudu všechno, pouze zvýrazním písm. e) k převodu majetku pro účely nemocenského a důchodového pojištění. Potom je, přirozeně, až písm. h).

S ohledem na skutečnost, že žádná část majetku Fondu dosud nebyla převedena pro účely nemocenského a důchodového pojištění, žádám o použití vzpomenutých zákonů. Kapitalizace zhruba 35 až 40 mld. Kč pro zabezpečení solventnosti systému důchodového pojištění v období převisu poproduktivní, nadproduktivní části populace, a to bude po roce 2002, umožní zachovat současné věkové hranice pro odchod do důchodu i současnou výši starobního důchodu. S ohledem na historická specifika vzniku a velikost vytvořeného národního bohatství je navržená částka minimální. Řádové rozdíly v participaci občanů na privatizaci národního majetku založily významný dluh státu většiny obyvatelstva.

Přijetí navrhovaného zákona je vhodnou příležitostí alespoň částečné nápravy. Domnívám se, že nejvyšší zákonodárný sbor ve státě, vážené kolegyně, vážení kolegové, je za spravedlivé dělení národního majetku historicky odpovědný. Děkuji vám.

Předseda PSP Milan Uhde: Než udělím slovo panu poslanci Pavlu Severovi, kterého zvu k řečništi, rád bych vás požádal, kolegyně a kolegové, o minimum kázně a loajality, jež je nezbytná k tomu, aby se ve sněmovně dalo pracovat, to jest pronést projev. Do diskuse se připraví pan poslanec Stanislav Kozák.

Poslanec Pavel Severa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si přednést, jak jsem avizoval, návrh na změnu ve státním rozpočtu. Omlouvám se, že tento návrh je přednášen až nyní a až zde, ale z časových důvodů nebylo možno v dostatečném předstihu tuto záležitost projednat ve výborech.

Navrhuji z vládní rozpočtové rezervy, z kapitoly Všeobecná pokladní zpráva, přesunout do kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, částku 17,6 mil. Kč jako účelově vázané prostředky na problematiku prevence drog v programech zaměřených dlouhodobě na mládež. Dovoluji si konstatovat, že se jedná o reakci na vývoj situace na drogové scéně, zejména na reakce na přístup na školách. Abych to více vysvětlil. V období listopadu probíhal projekt "Stop, drogy" zaměřený na osvětu a otevření problému drog v široké veřejnosti s důrazem na otázku prevence. Na zrodu tohoto projektu se podíleli mimo jiné i poslanci Pěnička, Janeček, Lom, Kolář, Zima, Čerbák, Koronthály, Jaroš; později se připojili ještě další poslanci. Dále se podílela meziresortní protidrogová komise, Národní centrum podpory zdraví a další a další.

Tímto programem se podařilo podnítit na školách velký zájem o tento problém, tento problém se začal konečně koncepčně řešit. Tuto reakci jsme začali zaznamenávat v posledních týdnech měsíce listopadu a zpracování koncepce nejnutnějších programů pro školy bylo sice rychlé, ale je známé, díky tomuto časovému posunu, teprve tento týden. Proto ho přednáším až nyní.

Chci podotknout, že jednotlivé resorty i samotné ministerstvo školství mají ve svých rozpočtech určité prostředky na problematiku drog. Tyto prostředky jsou ale naprosto nedostačující a do budoucna budeme nuceni vynakládat daleko větší finanční částky na tento problém.

Meziresortní drogová komise by měla na r. 1996 vypracovat daleko transparentnější koncepci vázanou na rozpočet, která by s výhledem řešila drogový problém. V této chvíli tomu tak není, a nebude v následujících dnech. Po poradě s odborníky se omezuji pouze na tu část prevence, se kterou bychom neměli váhat, neboť každá neinvestovaná částka do tohoto problému bude v budoucnosti znamenat investování částek daleko vyšší.

V minulosti i přes snahu odborníků se nedařilo podnítit zájem škol o řešení tohoto problému a velice těžko se jednotlivé programy prosazovaly. V tuto chvíli je zájem ve školách naprosto opačný, školy samy vyjadřují zájem o informace, žádají publikace, programy. Považoval bych za velice chybné, kdybychom nedokázali tyto programy uskutečnit, jestliže je o ně zájem.

Počet odborníků, kteří řeší problém drog a zejména prevenci je tak nízký, že je nemyslitelné, aby bez pomoci škol v preventivní oblasti se problém úspěšně řešit začal. Zatím je opak pravdou a drogový problém narůstá. Z tohoto důvodu podávám tento návrh, který neřeší žádné partikulární zájmy, ale problém budoucnosti, dovoluji si tvrdit, nás všech. Proto vás prosím o podporu.

Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi pana poslance Stanislava Kozáka. Připraví se poslanec Tomáš Páv.

Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedo, páni ministři, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych předložil dva pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na r. 1995.

Nejprve mi však dovolte, abych zdůvodnil, proč tyto pozměňovací návrhy předkládám zde. Byl jsem jmenován zpravodajem branného a bezpečnostního výboru za úsek ministerstva spravedlnosti kapitola vězeňství a jako takový jsem byl pozván na jednání rozpočtového výboru. Řádně telegramem. Bohužel, telegram, který byl odeslán 24. listopadu ve 14.30 hodin z Poslanecké sněmovny dorazil do Prahy - Barrandova, kde bydlím, až v pátek v 15.00. Zasedání se konalo od 11.00. Sedl jsem do auta, přijel jsem do sněmovny cca v 16.00, když vycházel ze sněmovny nejprve pan Černý, později pan Šuman a pan poslanec Krámek, tzn. přesně 5 minut po projednání tohoto bodu. Takže já budu muset zopakovat to, co branný a bezpečnostní výbor de facto schválil ve svém usnesení, a to v návaznosti na právě projednávaný rozpočet.

V rozpočtu ministerstva spravedlnosti se praví: Mzdové náklady pro zvýšení početních stavů vězeňské služby o 805 osob na rok 1995 budou uhrazeny z rozpočtu kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa. Když pan kolega Šuman toto, protože mě na poslední chvíli zastoupil na jednání rozpočtového výboru, já mu za to děkuji, toto předložil v rozpočtovém výboru, odpověděl mu pan místopředseda vlády Ivan Kočárník, jestli by mohl pan poslanec Šuman říci, která položka je to v té Všeobecné pokladní správě, kterou navrhuje přesunout. Dále, tato položka tam totiž není. Nicméně, je tam položka pro resort spravedlnosti určená na soudní rehabilitace. Doporučuji, aby tato položka tam zůstala.

Jestliže si vezmu usnesení vlády České republiky ze dne 10. srpna 1994 č. 433, kde se praví (cituji): vláda II. ukládá zaprvé místopředsedovi vlády a ministru financí promítnout do návrhu státního rozpočtu na rok 1995 výdaje spojené se zvýšením počtu příslušníků a ostatních pracovníků vězeňské služby České republiky v celkovém objemu 128,8 mil. Kč.

Bohužel, není tady pan ministr, já bych se ho zeptal, jakým způsobem plní usnesení své vlády, když toto do této kapitoly nedal?

Proto navrhuji pozměňovací návrh č. 1. Pro jistotu jej navrhuji ve dvou alternativách. Alternativa a) neboli první, povýšit rozpočet ministerstva spravedlnosti o 128,8 mil. Kč neinvestičních výdajů, z toho 76 mil. Kč mzdových prostředků. Alternativa b), ale pouze pokud nebude schválena alternativa a), zřídit rezervu ve Všeobecné pokladní správě, kapitola 398, pro ministerstvo spravedlnosti ve výši 128,8 mil. Kč. To je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh je z trošku jiného soudku, ale je taktéž s odvolávkou na schválené usnesení branného a bezpečnostního výboru.

Branný a bezpečnostní výbor se usnesl o navýšení investičních výdajů kapitoly ministerstva spravedlnosti pro vězeňství ve výši 41 mil. Kč jako individuální dotaci na rekonstrukci bývalého vojenského areálu v Kynšperku nad Ohří. Uznávám, že argument pana ministra Kočárníka, že by pan ministr spravedlnosti měl o tomto informovat vládu a zejména jeho včas, je relevantní, ale myslím si, že v tomto případě ne tak docela. Totiž k převodu tohoto zařízení od armády na ministerstvo spravedlnosti došlo až 9. 11. a zahájení o tom, že tento objekt bude převeden vězeňské službě, bylo až po podání rozpočtu.

Takže z těchto důvodů navrhuji pozměňovací návrh číslo 2, a to navýšit rozpočet ministerstva spravedlnosti, část investiční výdaje, o 41 mil. Kč jako individuální dotaci na rekonstrukci bývalého vojenského areálu v Kynšperku nad Ohří.

Ještě mi dovolte závěrem k této investiční akci říci jednu poznámku. Jestliže tyto prostředky budou uvolněny - a patrně, pokud bude vyrovnaný rozpočet, a bude muset být, byly by tyto částky schváleny ke snížení vládní rozpočtové rezervy ve Všeobecné pokladní správě. Ale pokud bude 41 mil. Kč na investice uvolněno, je vězeňská služba schopna zrekonstruovat během roku 1995 tento objekt natolik, že na konci roku již zde bude moci býti umístěno 350 odsouzených. Domnívám se, že nikde na světě za takto malou částku - a byl bych hrozně nerad, kdyby mě pan ministr Kočárník chytal za slovo, že pro mě je malá částka 41 mil., myslím si ve vztahu ke státnímu rozpočtu - že za takto malou částku je někdo schopen postavit věznici pro 350 vězňů. Pokud toto nebude uvolněno, bude muset ministerstvo spravedlnosti zabezpečit nějakým způsobem zakonzervování tohoto objektu a já se domnívám, že se to bez nákladů neobejde. A to by byly náklady naprosto zbytečně vyhozené.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Tomáš Páv, připraví se pan poslanec Jaroslav Sýkora.

Poslanec Tomáš Páv: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, promiňte mi, že se budu zabývat takovou mizivou částkou, jakou je 1,432 mil. Kč, která je téměř pod rozlišovací schopností státního rozpočtu a kterou by jistě bylo možno svěřit do pravomoci ministra financí a ministra kultury. Důvodem mého vystoupení je však adresát této částky a pohnutá historie, která je s tím spojená. Jde totiž o Ústav Tomáše Garrigua Masaryka. Tento ústav byl vytvořen již 4. ledna 1990 prezidentem Havlem, ale bohužel nikdo z našich předchůdců, ani my sami, jsme se dosud nepostarali o jeho trvalé institucionální a finanční zabezpečení. Současný krkolomný způsob financování prostřednictvím občanského sdružení Masarykova společnost se pohybuje na hraně zákona a podle mého názoru je nedůstojný. Řešení bylo nalezeno v letošním roce. Na základě odborného posouzení vědecké úrovně tohoto ústavu rozhodl akademický sněm Akademie věd o začlenění Ústavu T. G. Masaryka do soustavy ústavů akademie. Bohužel toto rozhodnutí bylo přijato akademickým sněmem až 22. listopadu tohoto roku, a to bylo v době, kdy byla zpracovávána společná zpráva k rozpočtu a informace o tomto aktu se do sněmovny dostaly ještě mnohem později.

Akademický sněm ovšem schválil začlenění Ústavu T. G. Masaryka pod podmínkou, že přijde s jakýmsi věnem, které by zajišťovalo jeho činnost v roce 1995. Patrně šumem v komunikačních kanálech mezi ministerstvem financí a ministerstvem kultury vstupuje Ústav T. G. Masaryka do svazku s Akademií pouze s částkou 2,5 mil. Kč, která nepostačuje ani na základní a velmi úspornou činnost.

Navrhuji proto uvnitř kapitoly všeobecná pokladní správa vytvořit novou položku pod názvem Akademie věd České republiky pro Ústav T. G. Masaryka a do této položky přesunout 1432 tisíc korun z položky vládní rozpočtová rezerva. Tato částka sice nevyřeší problémy ústavu s prostorovým vybavením nebo s obnovou Masarykovy knihovny, ale zajistí ústavu trvalou existenci a klid pro základní práci. Děkuji vám za pochopení.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má poslanec Jaroslav Sýkora, připraví se pan poslanec Rudolf Opatřil.

Kolegy nebo kolegyně, kteří disponují přenosnými telefonními přístroji, chci upozornit na to, že přístroj je přenosný proto, aby byl přenášen. To znamená, že je nepřípustná situace, aby přístroj zvonil ve chvíli, kdy majitel není přítomen. Prosím vás, postarejte se o to. Patří to ke kázni a disciplíně ve sněmovně.

Slovo má pan poslanec Jaroslav Sýkora.

Poslanec Jaroslav Sýkora: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení poslanci. Dovolte mi, abych vás seznámil s problémem na úseku zemědělství. Protože se věnuji problematice zemědělství a jsem obeznámen s problematikou dosti podrobně, dovolte mi, abych vás upozornil na jeden velmi závažný problém a zároveň předložil určitý pozměňovací návrh.

Navrhuji, aby do textu usnesení rozpočtového výboru, ve kterém je obsažen doporučovaný text návrhu zákona, byl za § 4 zařazen nový § 4a v tomto znění: "K 1. 1. 1995 se mění všechny návratné finanční výpomoci, poskytnuté od roku 1991 do konce roku 1993 Ministerstvem zemědělství České republiky podle pravidel dotační politiky - odkaz 5, schválených Ministerstvem financí České republiky - odkaz 6, na přímé dotace. Ministerstvo zemědělství s každým příjemcem návratné finanční výpomoci uzavře dodatek k původní smlouvě, ve kterém tuto změnu zakotví." Pod čarou by byly doplněny další dva odkazy - číslo 5 a 6, přičemž následující dva odkazy by byly přečíslovány.

Text nových odkazů je následující:

"5) Ministerstvo zemědělství ČSR č.j. 157/1991-200 arabská dvě, Ministerstvo zemědělství ČSR č.j.1492/111 a Ministerstvo zemědělství ČSR č.j. 399/1993-200.

6) Ministerstvo financí č.j. 193/3144/1991-2, Ministerstvo financí č.j. 193/6730/1992 a Ministerstvo financí č.j. 193/64693/1992."

Zdůvodnění: Dotace jako nástroj státní podpory, v tomto případě finanční podpory, sledují vždy určité umírnění sociálních důsledků, vyplývajících z objektivně působících vlivů ekonomiky, a to bez rozdílu, zda jsou poskytovány do zemědělství na útlumové programy vlády, na teplo, městskou dopravu, železnici, na podporu nezemědělských podnikatelů. Ve všech uvedených případech schválil český parlament přímé státní dotace. S výjimkou zemědělství také všichni přímé dotace čerpali ve stanovené výši. Důležité je i to, že státní rozpočet již nepočítal s návratností prostředků, které v rozporu s rozpočtovými pravidly byly ministerstvem zemědělství poskytnuty jako návratné finanční výpomoci, neboli půjčky. Rovněž ministerstvo zemědělství nemá ve svých aktivech vedeny pohledávky za příjemci návratných finančních výpomocí. Z právního hlediska nelze pominout skutečnost, že pravidla, podle kterých se návratná finanční výpomoc poskytovala, nemají váhu právního předpisu a jsou vlastním vnitřním pokynem, schváleným na úrovni náměstků ministrů zemědělství a financí.

V roce 1992 bylo použito jako skutečná dotace ve smyslu zákona o státním rozpočtu pouze 2,446 mld. Kč a schváleno bylo 5,733 mld. Kč a v roce 1993 jen 1,714 mld. Kč místo schválených 5,8 mld. Kč. Za uvedené 2 roky bylo formou návratné finanční výpomoci poskytnuto 7 mld. Kč zhruba 7 tisícům žadatelů, kteří musí tuto částku vrátit podle individuálních splátkových kalendářů do roku 2011 do státního rozpočtu. Z informací od finančních úřadů a ředitelství je situace v dodržování splátkových kalendářů kritická s tendencí neustálého zhoršování. Potvrzují to i stovky žádostí o prominutí penále uložených finančními úřady za nedodržení termínu splátky, adresované ministerstvu financí a žádosti o prominutí splátek předložených ministerstvem zemědělství.

Situace je vážná i v tom, že finanční úřady postupují při vymáhání splátek podle zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, kde posledním nástrojem pro vymáhání je exekuce majetku, která bude mít značné sociální dopady zejména pro fyzické osoby, soukromě hospodařící rolníky, kteří obdrželi v roce 1992 49,3%, v roce 1993 55,9% dotací. Vzhledem k současné tržní ceně majetku v klasické zemědělské prvovýrobě, ještě nižší než je jeho reprodukční cena, nebude na úhradu návratné finanční výpomoci stačit prodej majetku, jež byl za ni pořízen a bude tedy nutno prodat veškerý majetek fyzické osoby.

Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu nechceme dosáhnout nic jiného než zrovnoprávnění postavení zemědělců s ostatními resorty, a chceme též zabránit zbytečným bankrotům a lidským tragédiím.

Jsem přesvědčen o tom, že si vážnost situace uvědomuje jak ministerstvo zemědělství, tak ministerstvo financí, o čemž svědčí i pokyny pro poskytování dotací návratných finančních výpomocí pro léta 1994 a 1995, které nepochybně doznají již pro rok 1995 významné změny. Lze důvodně předpokládat, že navrhované řešení předejde mnoha očekávaným a zbytečným soudním sporům.

Proto vás žádám, vážené kolegyně a kolegové, o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Jeho schválením splatíme alespoň část dluhu, který máme vůči našim zemědělcům. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Zvu k řečništi pana poslance Rudolfa Opatřila, který má pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, připraví se pan poslance Radim Špaček se svým pozměňovacím návrhem.

Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh: Doplnit do části rozpočtu C "struktura kapitálových výdajů státního rozpočtu" v kapitole 329 na straně 41 v seznamu dotovaných staveb - čistírna odpadních vod Bohumín, individuální investiční dotace, 80 mil. Kč.

Odůvodnění: O významu této investiční akce pro město, existenčním významu pro místní podniky a mezinárodním významu této stavby se v naší sněmovně už několikrát hovořilo na podkladě jak mých interpelací, tak interpelací kolegy Sochora. Byly nám dány kladné odpovědi ministrů Luxe, Bendy, Dlouhého, Dyby, Kočárníka i předsedy vlády Klause, že záležitost této čistírny odpadních vod bude v roce 1995 řešena.

Tato stavba bude zahájena v dubnu 1995 na základě mezivládní dohody s Polskou republikou z polského dluhu. Vyrovnání poskytnuté dlužné částky nelze řešit z rozpočtu města. Musí zde vypomoci státní rozpočet rozkladem dotace do několika ročních rozpočtů. Město Bohumín sdružením prostředků se chce a bude podílet úhradou do 20% nákladů stavby, které s nezbytnou rekonstrukcí kanalizační sítě mohou činit téměř 500 mil. Kč.

Tato záležitost byla mnohokrát diskutována a našla podporu u resortních ministrů, o čemž svědčí i jejich písemné odpovědi na interpelace. Pracovníci ministerstev však s tvrdošíjnou zaujatostí stanoviska svých ministrů při tvorbě plánů buď opomněli nebo nechtěli respektovat.

Jedná se o vyrovnání dluhu z minulosti dluhem z minulosti, čili ne na úkor současných daňových poplatníků z příjmů státního rozpočtu. Požadovaná dotace by měla být součástí rozpočtu jen z rozpočtových a účetních důvodů, požadovaných pracovníky ministerstva financí. Úhrada do rozpočtů po investorovi města Bohumín je však tvrdošíjně uplatňována, což je pro město neřešitelná situace.

V předloženém rozpočtu je mnoho ČOV ze státních dotací. Bohumín, jedno z ekologicky nejhůře postižených měst, má vlastními prostředky ze svého rozpočtu uhradit ČOV, jejíž část zaplatí Polská republika státnímu rozpočtu. Bohumínská ČOV a polský dluh se stává causou, ve které úředníci státní správy chtějí dokázat, že iniciativa poslanců má své meze a že stanoviska ministerských úředníků jsou rozhodující a nenarušitelná.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že sami jistě cítíte, že to je jiná situace, než požadovat a nevědět, odkud peníze vzít, že zde opravdu není narušen státní rozpočet, vás prosím a žádám, podpořte tento požadavek a upravme příslušnou kapitolu rozpočtu. Skutečně nejde o prostředky daňových poplatníků roku 1995, ale o prostředky našich předchůdců, které na úkor ekologických dluhů nám v nemalé míře zůstaly v cizině. Podporou tohoto požadavku upevníte svou vlastní autoritu a především podpoříte ministry naší vlády, jejichž přísliby by měly mít potřebnou váhu i na jejich ministerstvech. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Radim Špaček, připraví se pan poslanec Zdeněk Vlček.

Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedo, vážený pane vícepremiére, dámy a pánové, nejprve bych měl na začátku svého vystoupení vyhovět výzvě pana místopředsedy Ledvinky a učinit oznámení, že jako biolog nepochybně mám profesní i osobní zájem na tom, aby se zlepšil vodní režim v české krajině, což je posléze předmětem mého pozměňovacího návrhu.

Můj pozměňovací návrh spočívá v tom, že navrhuji zvýšit v kapitole Všeobecná pokladní správa, tj. kapitola 398, položku revitalizace říčních toků o 65 mil. Kč. Specificky pak navrhuji zvýšení programu, který se jmenuje "revitalizace říčních toků a vodních nádrží" a má kód 980010.

Uvědomuji si stejně jako moji předřečníci, že po komunistickém režimu jsme zdědili a stále ještě napravujeme spoušť v mnoha oblastech. Jde nejen o životní prostředí, ale i o oblast péče o památky, škody v poškozených severočeských okresech apod. Nicméně bych řekl, že v životním prostředí je spoušť největší, a to ve všech jeho oblastech, ať jde o vzduch, poškození krajiny a přírody, odpadní hospodářství nebo o vodní režim.

Chci říci, že si uvědomuji, že k nápravě ve všech oblastech rovnoměrně a pozvolna dochází, ať jsou příčiny nápravy jakékoli. Také si uvědomuji, že výdaje na ochranu životního prostředí, které jsou zhruba ve výši mezi 2 - 2,5% hrubého domácího produktu, jsou srovnatelné se zeměmi ve zbytku Evropy. Přesto však dochází občas k tomu, že vláda nebo parlament některým případům přiznají vyšší prioritu, jako se to stalo zhruba před dvěma měsíci, kdy parlament přiznal vyšší prioritu programu ozdravění ovzduší a odblokoval 6,1 mld. Kč právě na tento program.

Jsem přesvědčen, a konec konců nejen já, že stejně jako ovzduší, jehož důležitost si uvědomují snad všichni, je důležité vodní hospodářství, které nepochybně bylo poškozeno velmi značně. Tady nejde jenom o celkovou čistotu nebo znečištění povrchových toků, kde bychom konec konců mohli, kdybychom tomu přiznali stejnou prioritu jako ovzduší, rozjet podobný program, který by se jmenoval "národní program pro zlepšení čistoty vod", a masivními investicemi do čističek bychom v poměrně krátké době mohli všechny povrchové toky vyčistit. Ale jde také - a domnívám se, že to už není tak zřejmé, ale je to stejně důležité - o celkový vodní režim v krajině, který byl významně narušen nejen melioracemi a regulací potoků a dalších vodních toků, ale řadou dalších necitlivých zásahů v krajině. Jeho důsledky se projevují už dlouhá léta a pravděpodobně ještě dlouhá léta se projevovat budou. Spočívají mimo jiné i v tom, že dochází k významně zrychlenému odtoku vody z krajiny, celkově je významně snížena samočistící kapacita vodních toků a uvědomíme-li si, že v posledních letech zcela zřetelně dochází k nárůstu srážkového deficitu v ČR, která je tzv. střechou Evropy, tak v kombinaci s nárůstem srážkového deficitu dochází pochopitelně i k poklesu hladiny spodních vod, což v r. 1993 činilo ve srovnání s dlouhodobým průměrem asi čtvrt metru, což není tak málo.

Dochází samozřejmě i ke snížení vydatnosti pramenů, opět ve srovnání s dlouhodobým průměrem v roce 1993 byla ta vydatnost pramenů zhruba na 70%. Jsem přesvědčen, a opět říkám, že nejenom já, že bychom měli činit maximum pro to, abychom se snažili vodu v české krajině co nevíce zadržet, což není úkol vůbec jednoduchý, není to úkol řešitelný právě třeba jednorázovou masivní investicí, je to spíš dlouhodobá drobná práce, která spočívá v postupném zlepšování, a já se domnívám, že program, který manažuje ministerstvo životního prostředí a který se jmenuje "revitalizace říčních systémů", k tomuto cíli velmi významně přispívá.

Užitečnost tohoto programu ostatně posoudil a uznal i výbor pro životní prostředí, který souhlasil s navýšením prostředků na tento program o 100 mil., bohužel do zprávy, v jejímž znění státní rozpočet projednáváme, se toto doporučení nedostalo.

Já jsem si od toho usnesení výboru znovu prověřoval situaci a přiznám se, že částečně v zájmu průchodnosti tohoto návrhu a také po novém zvážení finančních toků v roce 1995 jsem si jist, že 65 mil. se zcela určitě investuje velmi rozumně na projekty, které jsou rozprostřeny po území celé České republiky. Těch 65 mil. navíc, protože původně navrhovaných 150 mil. na program revitalizace by v podstatě v tuto chvíli mohlo být vyčerpáno projekty, které byly už schváleny a uznány za realizovatelné v tuto chvíli a přitom mluvíme o penězích na příští rok.

Doufám, že jsem alespoň některé z vás přesvědčil o tom, že vodu v krajině je třeba zadržovat a že podpoříte návrh na zvýšení programu, který k tomuto cíli povede. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Dále má slovo pan poslanec Zdeněk Vlček se svým pozměňovacím návrhem, připraví se pan poslanec Jan Jegla.

Poslanec Zdeněk Vlček: Pane předsedo, dámy a pánové, vládní návrh rozpočtu na rok 1995 stanovil pro Svaz bojovníků za svobodu dotaci 6 mil. korun. Společná zpráva v příloze D na straně 2 "výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa" uvádí snížení této dotace o 3 mil. Kč.

Ve všech státech, které se účastnily druhé světové války, včetně Polska a Maďarska, je zřízeno samostatné ministerstvo anebo nejméně státní orgán, který se stará o veterány druhé světové války, k nimž patří nejen vojáci, ale i domácí odboj. U nás tomu tak není, nemáme státní orgán a všechny záležitosti obstarává Svaz bojovníků za svobodu, který samozřejmě nemůže ze svých prostředků hradit všechna vydání. Svaz je členem všech mezinárodních organizací odbojářů a členem, pokud jde o politické vězně, všech mezinárodních táborových výborů. Tuto činnosti hradí ze svých prostředků, protože není kryta dotacemi.

Z těchto důvodů doporučuji vrátit dotaci pro Svaz bojovníků za svobodu na původní vládou navrhovanou výši, tj. 6 mil. Kč, a 3 mil. o které se zvyšuje tento výdaj, pokrýt z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Děkuji.