Poslanec Josef Hájek: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, ve druhé části
svého rozpočtového vystoupení přednesu
několik stručných pozměňovacích
návrhů k tisku 1360, tedy ke znění
návrhu zákona o státním rozpočtu
na rok 1995 v duchu usnesení a vlastně společné
zprávy rozpočtového výboru.
§ 4, 5, 6 a 7 uvedeného tisku, tedy plná třetina
paragrafů navrhovaného zákona, ošetřují
problematiku výdajů, které věcně
spadají do rozpočtového období letošního
roku. Tím způsobem jednak zkreslíme celkový
výsledek státního závěrečného
účtu, jednak v časovém předstihu,
tedy ještě dříve, než rozpočtový
přebytek vznikne, provádíme jeho dílčí
a možná i úplné rozdělení.
Ať již jsou důvody těchto neobvyklých
postupů jakékoliv, dochází tím
k degradaci funkce a úlohy státního závěrečného
účtu. Je to o to absurdnější,
že v očekávané skutečnosti na
rok 1994 se v předložených materiálech
de facto s přebytkem letošního státního
rozpočtu nepočítá.
Přes tyto systémové výhrady doporučuji
vylepšit v § 4 a 5 stávající dikci
těmito pozměňovacími návrhy.
V § 4 slovo "poskytované" nahradit slovem
"rozpočtované", které podle mého
názoru přesněji vystihuje záměr
navrhovatele.
V § 5 potom navrhuji vypustit text "maximálně
však do výše 2% rozpočtu těchto
dotací". Jednak není zřejmé,
jestli se toto procento počítá z jednotlivých
dotací zvlášť nebo ze sumy těchto
dotací celkem, za druhé - protože se jedná
o investiční dotace - budou muset být, pokud
jsou věcně správné, v plné
výši dofinancovány. I tak zůstane problémem
investora, jak řešit a jak vyřešit dopad
cenových vlivů z tohoto časového posunu.
Tedy de facto doporučuji zmírnit tvrdost navrhované
dikce tohoto paragrafu.
§ 6 potom navrhuji vypustit celý. Jedná se
o stanovení určitého stimulačního
mechanismu jednotlivým kapitolám a jejich rozpočtovým
organizacím za hospodárné využívání
neinvestičních výdajů v letošním
roce. Především pak tato dikce má zřejmě
zabránit nehospodárnému vynakládání
těchto výdajů v závěru roku,
protože v řadě kapitol je ještě
v těchto dnech zřejmě dost zdrojů.
V tomto čase, tedy zhruba dva týdny před
skončením rozpočtového období,
se nedá hovořit o nějaké hospodárnostní
motivaci. Je to hospodárnostní motivace pouze pro
ty, kteří po celý rok buď nezodpovědně
vynakládali své prostředky, anebo si nezodpovědně
říkali o jejich posílení. Jestliže
nemáme ministry na takové úrovni, aby uhlídali
v závěru roku utrácení za každou
cenu, potom tito ministři nemohou mít důvěru
ani parlamentu a potažmo ani daňových poplatníků,
jejichž peníze utrácejí. Kromě
toho existuje celá řada dalších známých
způsobů, jak si rozpočtovou disciplínu
i v závěru roku vynutit, a nemusíme podle
mého názoru znásilňovat zákon.
K § 7 mám ten samý názor, tzn. i tento
paragraf je podle mého názoru nadbytečný,
navrhuji ho vypustit. O vrácení pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti z přebytku
hospodaření bude sněmovna rozhodovat při
projednávání státního závěrečného
účtu na rok 1994 a vzhledem k tomu, že jsme
k přeplatkům přispěli i svým
nekvalitním zákonem, předpokládám,
že nebude žádný problém a námitka
potom v intencích návrhu vlády o rozpočtovém
přebytku takto rozhodnout.
Dále naopak doporučuji do tohoto zákona jako
nový § 4 - a ostatní návazně
přečíslovat - zahrnout blokační
paragraf, který zabrání vládě
použít rozdílu mezi rozpočtovaným
příjmem z pojistného sociálního
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti k jiným
rozpočtovým účelům. Nový
§ 4 tedy zní: "Příjmy z pojistného
sociálního zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, které
přesáhnou za rok 1995 výši 147 mld.
119 mil. korun, budou převedeny na zvláštní
účet státních aktiv."
A nakonec poslední návrh, který chci předložit.
Myslím, když pan předseda zval poslance do
sněmovny se slibem, že uslyší a uvidí
to, co už nikdy neuslyší a neuvidí, že
měl pravdu a budu se snažit naplnit to jeho vábení
právě tímto svým posledním
návrhem. (Předseda PSM. Uhde: Já jsem to
tušil.) Státní rozpočet je vládou
navrhován jako rozpočet vyrovnaný. Na toto
téma jsme v posledním období absolvovali
velmi vzrušenou odbornou i laickou diskusi a nemám
vůbec v úmyslu v ní zde pokračovat.
Obecně se tvrdí, že jsou na světě
asi dvě ekonomiky, které si mohou dovolit pracovat
a které pracují s vyrovnaným státním
rozpočtem. Já se domnívám, že
naše ekonomika má na víc, má šanci
být jedinou ekonomikou, která pracuje s rozpočtem
přebytkovým. Myslím, že je to přesně
v intencích vystoupení pana premiéra a dokonce
můj pozměňovací návrh chce
ukázat i to, o čem se klamně říká,
že opozice je tady od toho, aby marnotratně utrácela
rozpočtové zdroje a nemyslí na to, jak rozpočtové
zdroje získávat, a tedy že je vždy pro
schodkový rozpočet.
Navrhuji tedy, aby celkové výdaje státního
rozpočtu ve výši 411,746 mld. byly sníženy
o 1 mil. Kč na hodnotu 411,745 mld. korun, a to všude,
kde je v návrhu zákona tento údaje uváděn.
O tuto částku, tedy o 1 mil. korun navrhuji snížit
v příloze č. 1 výdajovou položku
vládních úvěrů, a to z částky
8 mld. 480 mil. Kč na částku 8 mld. 479 mil.
Kč. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: K řečništi
zvu pana poslance Jana Vraného, připraví
se pan poslanec Pavel Hirš se svými pozměňovacími
návrhy. Pan poslanec Vraný má slovo.
Poslanec Jan Vraný: Vážený pane
předsedo, páni ministři, dámy a pánové,
ve svém vystoupení se budu zabývat především
zdůvodněním potřeby dotací
ze státního rozpočtu do rozpočtu státního
fondu tržní regulace na regulaci trhu v roce 1995,
které vyústí do návrhu doprovodného
usnesení k zákonu o státním rozpočtu
na rok 1995. Z poznatků předchozích 4 až
5 let a z předpokládané bilance výroby
a spotřeby zemědělských a potravinářských
výrobků v roce 1995 vyplývá, že
z jednotlivých komodit budou i v roce 1995 vyžadovat
regulaci trhu zejména dvě komodity, a to mléko,
resp. mlékárenské výrobky a potravinářská
pšenice. Podrobněji se zaměřím
na problematiku regulace trhu mléka.
Agrární politika v komoditě mléko
musí respektovat kolísání dojivosti
krav a tím i produkci mléka v letním a zimním
období dané rozdílnou krmivovou základnou,
a v důsledku toho se může tato politika pohybovat
ve dvou krajních variantách.
Za prvé buď stavy krav držet na úrovni
výroby a spotřeby mléka v zimním období,
a přebytek mléka vyrobeného v letním
období vyvážet, nebo stavy krav držet
na úrovni spotřeby mléka vyrobeného
v letním období a chybějící
mléko a mlékárenské výroby
v zimním období dovážet. Většina
hospodářsky vyspělých zemí
vychází ve své agrární politice,
ať z ekonomických či politických důvodů,
z první varianty. Rovněž návrh rozpočtu
státního fondu tržní regulace na regulaci
trhu roku 1995 vychází z této první
varianty.
Očekává se, že v roce 1995 bude průměrný
stav krav na úrovni 750 000 kusů, přičemž
užitkovost je uvažována ve výši 4030
litrů na jednu dojnici. Z toho celková produkce
mléka se očekává ve výši
tři miliardy 20 milionů litrů. Nabídka
mléka zpracovatelům se pak předpokládá
v množství 2 mld. 579 mil. litrů. Uvažovaná
je tržnost mléka 85,4% z celkové produkce a
spotřeba pro vnitřní trh je uvažována
ve výši 2 mld. 50 mil. litrů.
Bilanční přebytek mléka v roce 1995
je očekáván ve výši 529 mil.
litrů, což v přepočtu na surovinu o
tučnosti 3,6%, na kterou se regulace trhu přepočítává,
představuje 588 mil. litrů mléka. Přitom
je nutné počítat s tím, že v
určitých obdobích roku dojde k vyrovnání
tuzemské nabídky a poptávky mléka,
především v průběhu zimního
poklesu produkce. Přebytek mléka je očekáván
hlavně v období březen až říjen.
Přebytek mléka se předpokládá
řešit formou subvencovaných vývozů
mlékárenských výrobků. U subvencovaných
vývozů se předpokládá poskytovat
vývozní subvenci v průměrné
výši 1750 korun na tisíc litrů mléka
o tučnosti 3,6%. Regulace trhu mléka a mlékárenských
výrobků bude tedy vyžadovat náklady
v celkové výši 1 mld. 29 mil. Kč. Má-li
však být regulace trhu účinná,
je třeba ji provádět, jak ukázaly
zkušenosti z minulých let i poznatky ze zahraničí,
minimálně na úrovni 25 až 30% z celkové
nabídky mléka.
Předpokládaný návrh státního
fondu tržní regulace uvažuje s regulací
trhu v rozsahu 20,5% z jeho nabídky v roce 1995. I to je
však závislé na objemu finančních
prostředků, které státní rozpočet
České republiky vyčlení pro regulaci
trhu. Aby bylo možno regulovat trh mléka na uvedených
zhruba 25% z jeho celkové nabídky zpracovatelům,
státní fond tržní regulace původně
požadoval na regulaci celkem 1,5 mld. korun. Tomu však
vláda nevyhověla a navrhla v návrhu rozpočtu
uvedených 850 mil. korun. V případě,
že by byla tato dotace státnímu fondu tržní
regulace na regulaci trhu ještě krácena, jak
bylo navrženo v uplynulých dnech při projednávání
vládního návrhu zákona o státním
rozpočtu na rok 1995 v jednotlivých výborech
a jak to bylo zakotveno ve sněmovním tisku 1360,
byla by vážně ohrožena především
regulace trhu mléka. To by přineslo tyto důsledky.
Došlo by k dalšímu snižování
stavu dojnic s dopadem nejen do výroby mléka, ale
následně i s dopadem na zástav skotu na žír,
a tedy i na nabídku hovězího masa, a za druhé
by došlo ke značnému kolísání
cen v návaznosti na vývoj nabídky.
V letním období by byla vyšší a
samozřejmě by měla dopad na ceny placené
zemědělcům, v zimním období
s nedostatečnou nabídkou by se promítla nepříznivě
do spotřebitelských cen.
Z uvedených důvodů proto navrhuji text doprovodného
usnesení k zákonu o státním rozpočtu
České republiky na rok 1995:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky žádá vládu, aby do návrhu
státního závěrečného
účtu za rok 1994 zahrnula použití přebytku
státního rozpočtu na vytvoření
rezervy pro státní fond tržní regulace
na rok 1995, rozpočtované v Kapitole Všeobecná
pokladní správa ve výši 350 mil. korun.
Děkuji za pozornost a za pochopení.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Pavel Hirš, připraví se paní poslankyně
Nováková.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedo, vážený pane ministře,
vážená sněmovno, budu mít jen
tři malé kosmetické úpravy. Jak říkal
pan ministr, pro někoho významné, pro někoho
méně.
První se týká kapitoly Akademie věd.
Akademie věd obhospodařuje majetek v hodnotě
zhruba 4,5 mld. Kč a požadované zvýšení,
které jsem žádal již na výboru
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu, v podstatě mělo udržet
stávající přístrojový
park Akademie věd. V původně navrženém
rozpočtu byla tato částka ve výši
142,5 mld. Kč a tato částka byla potom rozpočtovým
výborem zvýšena o 70 mil. Kč. Ze zkušeností
vím a vím, jak to asi je propočítáváno
u příslušných institucí, že
na prostou údržbu, nikoliv na rekonstrukci, je třeba
minimálně 5% z celkového obhospodařovaného
majetku.
Proto výbor svým usnesením doporučil
povýšit tuto částku o 100 mil. Kč.
Dalším důvodem udržení alespoň
stávajícího stavu je to, že mladí
a perspektivní vědečtí pracovníci
začínají ústavy Akademie věd
opouštět, a to nikoliv z důvodů platových,
ale z důvodů špatné vybavenosti laboratoří.
Rozumné investice do vědy nelze považovat za
neproduktivní výdaje, ale za investice do budoucnosti.
Nikdo z nás přece nechce, abychom byli za několik
let státem bez vlastní vědecké a výzkumné
základny.
Já jsem mohl navrhnout 150 miliónů, jak se
to dělalo za komunistického režimu a tajně
doufat, že dostanu 100 miliónů. Já jsem
skutečně navrhl částku, která
je potřeba. A proto navrhuji za prvé snížit
vládní rozpočtovou rezervu z kapitoly VPS
o 30 miliónů korun, zvýšit kapitolu
Akademie věd o 30 miliónů korun na investiční
výdaje. Druhý pozměňovací návrh
se týká kapitoly Grantová agentura a kapitoly
333. Rozpočtový výbor přijal návrh
našeho výboru na posílení prostředků
na tělovýchovu a sport ve výši 185 miliónů
korun. Nepřijal však řadu jiných, rovněž
významných návrhů. 185 miliónů
korun je určeno: 95 miliónů na kompenzaci
správního poplatku za rok 1994 na úhradu
za provozování číselných loterií
pro Sazku. To je v pořádku, neboť do roku 1993
Sazka tento poplatek platit nemusela. A tyto výnosy byly
skutečně využity v oblasti tělovýchovy
a sportu. Dalších 90 miliónů korun je
určeno na poplatek z provozování nové
hry Tutovka. Domnívám se, že jiné dva
návrhy jsou v tuto chvíli naléhavější
než pokrytí poplatků za Tutovku ze státního
rozpočtu, která by měla být konec
konců výdělečná, a proto navrhuji:
- za prvé snížit dotaci občanským
sdružením na tělovýchovu a sport o 90
miliónů korun,
- za druhé posílit rozpočet Grantové
agentury o 40 miliónů korun, tedy o 50% té
částky, kterou navrhoval náš výbor.
Já bych si dovolil tento bod odůvodnit.
Grantová agentura byla zřízena na podporu
vědeckých, výzkumných, vývojových
a dalších rozvojových projektů v přímé
návaznosti na rozvoj technologií a inovace výroby.
Částka určená pro rok 1994 významně
pomohla k nastartování této formy financování,
která se v průmyslově vyspělých
zemích velmi osvědčila. Částka
určená pro rok 1995 je však postačující
pouze pro dokončení nebo pokračování
schválených projektů. Nepostačuje
však k zahájení projektů nových.
Proto v souladu s usnesením výboru doporučuji
Poslanecké sněmovně tuto částku
zvýšit.
- za třetí doporučuji posílit rozpočet
kapitoly 333, tj. příspěvek na činnost
příspěvkových organizací, o
45 miliónů na program Instrument - zlepšení
přístrojového vybavení vysokých
škol.
Třetí můj návrh patrně bude
bezpředmětný, ale přesto jej přednesu,
se týká Všeobecné pokladní správy,
výdajové části, a to Svaz bojovníků
za svobodu. Patrně nedopatřením se stalo,
že této organizaci byla snížena příspěvková
částka o 3 milióny korun. Svaz bojovníků
dnes sdružuje 35 tisíc členů ve čtyřech
sdruženích - Obec legionářská,
Domácí odboj, Osvobození političtí
vězňové a členové národního
povstání. Domníváme se, že se
tento svaz zbavil deformací z doby komunismu a jeho hlavním
úkolem je obnovit paměť národa, bojovat
za odpovědnost občana vůči národu
a státu a povznést morálku v našem občanském
a veřejném životě.
Řada členů tohoto svazu byla znovu pronásledována
po roce 1948, donucena k emigraci, zbavována míst
nebo odsouzena k dlouholetému žalářování.
Navíc v příštím roce budeme slavit
50. výročí osvobození naší
vlasti od nacismu a považoval bych proto za nepochopitelné,
proč právě v tomto roce má být
snížen tomuto svazu státní příspěvek.
Proto navrhuji povýšit tento příspěvek
o 3 milióny korun na úkor vládní rozpočtové
rezervy. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má paní
poslankyně Eva Nováková, připraví
se pan poslanec Jaroslav Melichar.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, paní poslankyně a páni poslanci.
Dovolte, abych podala dva návrhy na navýšení
dvou položek rozpočtu. Za prvé doporučuji
zvýšit o 100 miliónů položku regenerace
památkových rezervací a památkových
zón ve Všeobecné pokladní správě.
Za druhé doporučuji navýšit o 100 miliónů
korun položku program záchrany kulturního dědictví
v kapitole Ministerstva kultury. Obě částky
navrhuji převést z vládní rozpočtové
rezervy ve Všeobecné pokladní správě.
Podotýkám, že oba návrhy byly ve výboru
pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu schváleny a doporučeny
rozpočtovému výboru k zohlednění.
Považovala bych za vhodné, kdyby pan zpravodaj - vzhledem
k tomu, že rozpočtový výbor nezohlednil
tyto návrhy - sdělil, zda rozpočtový
výbor zvažoval jiné možnosti finančních
prostředků na tolik naléhavou potřebu
k uchování nemovitých kulturních památek.
Byla bych také ráda, kdyby se i pan ministr potom
vyjádřil k této problematice, neboť
když jsem velmi pozorně naslouchala jeho projevu,
postrádala jsem právě k této tolik
zanedbávané oblasti jeho vyjádření.
Ministerstvo kultury vyčíslilo orientačně
roční potřebu na záchovné výdaje
na kulturní památky na 6 miliard, a to každým
rokem do roku 2 000. Dá se předpokládat,
že ze státního rozpočtu v roce 1995
bude možno počítat v souhrnu zhruba s částkou
2 miliardy. V této částce jsou zahrnuty i
nejisté předpokládané částky
z územních rozpočtů, kde jak víme,
velmi záleží na postoji obcí a okresních
úřadů k potřebám zachování
kulturního dědictví.
K této částce je možno připočíst
ještě 0,4 miliardy, které vydávají
ze svých prostředků soukromé osoby
a církev. Z uvedeného vyplývá, že
v příštím roce bude chybět zhruba
3,5 miliardy korun. Je nepochybné, že odkládání
investic do budoucna násobí devastaci kulturních
památek i potřebu budoucích finančních
prostředků. Nejhorší však je, že
odkládání rekonstrukce památek může
způsobit zanedbání tak velké, že
se škody stávají už nezvratné.
Význam investic na programy regenerace památkových
rezervací a zón i na program záchrany architektonického
dědictví je dalekosáhlý, neboť
znamená oživení historických center,
oživení podnikání, cestovního
ruchu, ale i zlepšení životního prostředí.
Naše kulturní nemovité dědictví
je víc než srovnatelné s ostatními evropskými
zeměmi. Nechat chátrat tyto hodnoty je neodpustitelné,
zvláště když víme, jak mnohonásobně
se každá investice v této oblasti v budoucnosti
vrátí. Porovnáme-li investiční
prostředky vynakládané v jiných oblastech,
jsou částky 300 miliónů na regeneraci
památkových rezervací a zón a 200
miliónů na záchranu architektonického
dědictví víc než chudé a skoro
zanedbatelné. Přitom oba programy se již osvědčily,
možnost jejich využití však naráží
právě na nedostatečné finanční
prostředky.
Podpora těchto programů samozřejmě
nemůže být spojována s nějakými
lobbystickými zájmy, neboť jsou to programy,
které jsou otevřeny všem vlastníkům
kulturních památek. Podle propočtu ministerstva
kultury navrhované povýšení částek
odpovídá právě předpokládaným
potřebám na tyto programy a je i v souladu s požadavky
subjektů, které se ucházejí o prostředky
z těchto programů. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
Jaroslav Melichar, připraví se pan poslanec František
Kozel.
Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane
předsedo, vážený pane místopředsedo
vlády, vážení ministři, dámy
a pánové!
Předkládám sněmovně komplexní
pozměňovací návrh k položce Dotace
pro vybrané okresy, tzv. "pohřebné"
v zákoně o státním rozpočtu
na r. 1995, skládající se ze čtyř
částí, ale podávám jej jako
jeden.
a) Navrhuji změnu vládního návrhu
zákona o státním rozpočtu ČR
na r. 1995 tisk 1190, strana 8 a 9, příloha 2, kolonka
znějící: Dotace ve vybraných okresech
o navýšení 350 mil. Kč, tedy na 700
mil. Kč. Všechny finanční částky
uvedené v kolonce vybraných okresů se zvyšují
na dvojnásobek.
b) Navrhuji snížení dotace Českomoravské
záruční a rozvojové bance v kapitole
Všeobecná pokladní správa, kniha D,
v tabulce Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní
správa o 350 mil. Kč. Finanční dotace
Českomoravské záruční a rozvojové
bance činí 1,150 mil. Kč. Všechny součtové
údaje této kapitoly se změní odpovídajícím
způsobem.
c) Navrhuji připojit v knize B strana 38 uprostřed
věty "V dotčených územích
..." text: "finanční prostředky
určené na dotace ve vybraných okresech v
případě nevyčerpání
v roce 1995 mohou obce převést do r. 1996."
Zároveň finanční částku
v knize B na straně 38 změnit na 700 mil. Kč.
d) Případné dotčené údaje
samostatné kapitoly rozpočtu č. 315 Ministerstva
životního prostředí ČR upravit
odpovídajícím způsobem.
Zdůvodnění: Předpokládám,
že nemusím vysvětlovat, že vybrané
okresy, jichž se tzv. "pohřebné"
týká, jsou postiženými oblastmi v pravém
slova smyslu a že takové pojmenování
vyjadřuje výstižně charakter těchto
území. Dovolte mi říci stručnou
historii tzv. "pohřebného".
V posledních letech komunistického režimu bylo
vypláceno 2000 Kč občanům trvale tam
bydlícím minimálně 10 roků.
Musíme ale zdůraznit, že je neobdržely
děti ani lidé v důchodovém věku,
ale pouze obyvatelé v pracovním poměru věkové
kategorie 18 - 60 let, u žen jen do doby nároku na
důchod za výše uvedených podmínek.
Tyto peníze nejen neměly vliv na dýchatelnější
vzduch, ale jejich dárci ani nijak neskrývali, že
těmito penězi se snažili hlavně tlumit
vzrůstající nespokojenost lidí s prostředím,
ve kterém žili, tedy jinými slovy penězi
utlumit rebelující občany. Konkrétní
fakta skutečného stavu ovzduší a zdravotního
stavu obyvatelstva byla objektivně zjišťována
a zveřejňována až po listopadu 1989.
Před tím byly tyto údaje utajovány
a pozdější i zkreslovány.
Teprve před necelými pěti lety se začaly
zvažovat způsoby, jak řešit tuto svízelnou
situaci těžce zasahující nejen přírodu,
ale hlavně lidskou populaci novorozenci počínaje
a starými lidmi konče. Zde bych rád s uznáním
konstatoval, že ti, kteří dostávali
2000 Kč, nijak hlasitě neprotestovali proti zrušení
individuálního poskytování těchto
peněz. Důvodem byl rozumný argument, že
obecní zastupitelstva tímto společným
obnosem budou moci efektivněji nakládat právě
v oblasti zlepšení životního prostředí,
a tím alespoň částečně
přispět k odstraňování příčin
způsobujících daný stav.
Dovolte mi poznamenat, že vláda zvolená v prvních
svobodných volbách v červnu 1990 garantovala,
že tyto peníze obcím zůstanou. Není
mi znám případ obce, která by tyto
finanční prostředky použila na jiný
účel, než na zlepšení životního
prostředí a zdraví obyvatel. Speciálně
tyto peníze jsou totiž veřejností mimořádně
sledovány a kontrolovány.
Nepopírám, že v posledních letech už
bylo dosaženo určitého zlepšení.
Netroufám si posoudit, do jaké míry je to
ovlivněno mírnějšími zimními
obdobími a tím nižším výkonem
tepelných elektráren nebo odstavením několika
energetických bloků tepelných elektráren.
Nesporným faktem také je, že už začal
proces plynofikace a nahrazování lokálních
topení na pevná paliva palivy ušlechtilejšími,
což má a bude mít i nadále pozitivní
vliv.
Dámy a pánové, pochopitelně znám
námitky některých poslanců zdejší
sněmovny, kteří argumentují tím,
že už nelze poskytovat finanční podporu
těmto oblastem, neboť tyto dotace jsou nesystémové.
Nebo další námitka spočívající
v uvolnění částky z účtu
malé privatizace ve výši 6,1 mld. Kč
na zlepšení ovzduší.
U první námitky - systémovosti či
nesystémovosti - mi dovolte říci, že
tento již módní výraz, který
se v poslední době všeobecně ujal, je
často využíván pro kulantní odmítnutí
návrhu, když protiargumenty jsou vyčerpány.
Protože pokud přistoupíme na diskusi o systémovosti,
pak musíme mluvit i o jiných účelových
dotacích v celém rozsahu a všech jejich formách
a podobách, jež jsou součástí
zákona o státním rozpočtu.
U zmíněných 6,1 mld. Kč, rozložených
do čtyř roků, jen podotknu, že jsou
určeny pro celou Českou republiku.
Ještě poznámku, proč navrhuji snížení
dotace právě u Českomoravské záruční
a rozvojové banky z 1,5 mld. Kč na 1,150 mld. Kč,
tedy snížení o 350 mil. Kč a touto finanční
částkou dosáhnout stejný objem peněz
v kolonce "pohřebné" jako v roce 1994.
Můj návrh nechce a nebude sledovat navýšení
rozpočtu, ale respektuje vyrovnaný státní
rozpočet na rok 1995.
Ve vyhlášených programech v Českomoravské
záruční a rozvojové bance mi chybí
program, kterým se určuje 350 mil. Kč, které
povedou ke zlepšení životního prostředí
v tzv. vybraných okresech. Až bude Českomoravská
záruční a rozvojová banka takový
program mít, budou - věřím - všichni
poslanci severních Čech podporovat posílení
Českomoravské záruční a rozvojové
banky o zmíněnou částku k danému
účelu, protože už nepůjde o dotaci.
Zatím však je nutno zajistit investování
v postižených oblastech stávajícím
způsobem.
Kolegyně a kolegové, nepodával bych tento
návrh, kdyby v dotčených okresech byl zdravotní
stav obyvatel, tzn. například jejich krevní
obraz, stejný jako v jiných krajích, kdyby
onemocnění horních cest dýchacích,
dětská nemocnost, průměrný
věk obyvatel, vrozené defekty novorozenců,
samovolné potraty byly alespoň přibližně
stejné, jako v ostatních částech České
republiky. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr kultury České
republiky Pavel Tigrid mě požádal, abych mu
umožnil pronést krátkou poznámku k pozměňovacím
návrhům, jež podala paní poslankyně
Eva Nováková. V souladu s jednacím řádem
mu samozřejmě tuto možnost popřeji.
Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Pavel Tigrid: Pane předsedo,
pane ministře, paní poslankyně a páni
poslanci, děkuji samozřejmě paní poslankyni
Novákové za intervenci. Co bych to byl za ministra
kultury, kdybych neuvítal navýšení na
památkovou péči. To je oblast, kde vlastně
každý souhlasí s tím, že jsme zdědili
hrozné dědictví z minulého režimu.
Je to na léta a na miliardy v korunách. Takže
děkuji paní poslankyni Novákové za
tuto intervenci.
Na druhé straně musím říci
a říkám to rád, že vláda
nebyla tak skoupá, jak by se zdálo, naopak našel
jsem pochopení jak u vlády, tak u ministerstva financí.
Dostali jsme navýšeno na tento rok dokonce 197 miliónů
právě na památkovou péči, na
regeneraci. Dohodli jsme to, dostali jsme peníze a druhý
den to bylo všechno pryč, zainvestováno do
konce roku. Na příští rok jsme dostali
navýšeno 20 mil. korun.
Samozřejmě všechno je málo, ale nebylo
by ode mne fér, kdybych to neuznal. Uznávám
to vděčně. Všechno, co zde říkala
paní poslankyně Nováková, je pravda.
My jsme to využili také k argumentaci na navýšení.
Takže děkuji moc, pokládal jsem za svoji povinnost
toto říci. Děkuji vám mnohokrát.
Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec
František Kozel se svým pozměňovacím
návrhem, připraví se pan poslanec Jaroslav
Štrait.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, dovoluji si vznést
pozměňovací návrh k tisku 1190 ve
znění usnesení rozpočtového
výboru č. 346 a zprávy rozpočtového
výboru č. tisku 1360, k vládnímu návrhu
zákona o státním rozpočtu České
republiky na rok 1995.
Tento návrh podávám pro případ,
že by nebyl hlasováním ve sněmovně
přijat text usnesení 364 začínající
na straně 10 slovy "doporučuje ministerstvu
zemědělství, aby ...", který
se týká změny rozpočtové kapitoly
ministerstva zemědělství. Pro tento případ
vznáším následující pozměňovací
návrh.
V místě, jak jsem popsal, by byl následující
text: "Doporučuje ministerstvu zemědělství,
aby připravilo postup, který povede ke zrušení
Institutu výchovy a vzdělávání
Ministerstva zemědělství ke dni 30. 6. 1995,
přičemž
a) budou vyčleněny činnosti týkající
se vzdělávání dospělých,
rekvalifikací a dojde ke zřízení samostatné
organizace tohoto zaměření,
b) dojde k oddělení činností spojených
se správou a financováním středních
odborných učilišť a středisek pracovního
vyučování v působnosti ministerstva
zemědělství, navrhuje převést
z kapitoly ministerstva zemědělství částku
20 397 tis. Kč do rozpočtové rezervy ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy."
S touto změnou souvisí zároveň i změna
tisku č. 1360, a to v příloze B v položce
30 "Snížit kapitolu ministerstva zemědělství
- učni" - částku 26,3 vypustit a nahradit
částkou 20,4.
Dovolil bych si velice stručně odůvodnit
tento návrh. Při projednávání
návrhu státního rozpočtu na rok 1995
ve výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu jsme provedli
srovnání nákladů na výkon státní
správy ve školství prováděné
rezorty školství, hospodářství
a zemědělství. Výsledkem srovnání
je tabulka, která je přiložena k písemnému
textu mého pozměňovacího návrhu.
Vyplývá z ní, že v rezortu hospodářství
se tyto činnosti spojené se státní
správou ve školství zajišťují
s celkovými náklady 477 tis. korun na jednoho pracovníka,
v rezortu zemědělství 328 tis. Kč
a v rezortu školství 225 tis. Kč, resp. 210
tis. Kč.
Vzhledem k tomu, že v případě Institutu
výchovy a vzdělávání Ministerstva
zemědělství nevykonává tato
organizace jenom státní správu, ale zajišťuje
vzdělávání dospělých
a rekvalifikace, navrhuje pozměňovací návrh
oddělení obou druhů zcela odlišných
činností a zajištění jejich financování
srovnatelným způsobem ve všech rezortech.
Pozměňovací návrhy našeho výboru
a tento můj pozměňovací návrh
vycházejí z nákladů na státní
správu ve školství danou 225 tis. Kč
na pracovníka a rok - to je odvozeno od rozpočtu
školských úřadů - a z nákladů
na vzdělávání dospělých
- 200 tis. Kč na pracovníka a rok, což je částka
odvozená z rezortu školství od tzv. pedagogických
center.
K počtu 30 pracovníků pro výkon státní
správy po 30. 6. 1995 jsem dospěl přepočítáním
poměru počtu pracovníků a financovaných
zařízeních ve dvou zbývajících
rezortech.
Tento pozměňovací návrh zajišťuje
ministerstvu zemědělství prostředky
na všechny činnosti ve stejném rozsahu jako
doposud, ale za nákladů srovnatelných s ostatními
rezorty.
V písemném textu, který všichni z vás
mají k dispozici, je vše vyčísleno.
Máte v příloze k dispozici tabulku, ze které
jsem vycházel, kde bych jenom upřesnil, že
ministerstvo zemědělství řídí
- berte to v uvozovkách - jedno procento všech učňovských
zařízení, všech škol a školských
zařízení, ale potřebuje na to 9% všech
finančních nákladů. Ministerstvo hospodářství
řídí 4% všech škol a školských
zařízení v této republice a potřebuje
na to 7% nákladů. Myslím si, že i to
vypovídá do jisté míry, jak draho
nebo levně se provádí státní
správa školství v různých rezortech.
To je vše, já vám děkuji za pozornost.