Kolegyně a kolegové, návrh zákona
o státním rozpočtu počítá
s využitím částky 10,7 mld. korun z
Fondu národního majetku na úhradu úroků
z úvěrů. Ve své podstatě jde
o zakrývání nevyrovnanosti rozpočtu.
Má-li mít tato transakce cenu, pak jen tehdy, bude-li
provedena hotovými penězi, nikoliv cennými
papíry, protože ve druhém případě
by šlo nikoli o splácení dluhu, ale jen o odklad
splácení, a to znamená žití na
úkor příštích generací.
Proto dříve, než sněmovna přistoupí
k hlasování, měla by nám být
předložena stručná zpráva o tom,
jakým způsobem penězi či cennými
papíry byla provedena úhrada úroků
z Fondu národního majetku v letošním
roce a přesun finančních prostředků
na Českomoravskou záruční a rozvojovou
banku v letošním roce.
Dále požaduji předložit seznam podniků,
které budou v rámci privatizace prodány,
aby požadovaná částka 10,7 mld. korun
byla získána.
Jedno z dávných a pravdivých přísloví
praví, že dobré účty dělají
dobré partnery. Totéž platí ve vztahu
občan - demokratický stát. Ti z vás,
kteří jste zde byli v minulém volebním
období, si jistě vzpomenete, že hlavním
důvodem, pro který se upřednostňovala
novelizace daňových zákonů před
ostatními a proč došlo k rozdělení
do té doby jednotně placené daně do
tří samostatných plateb, bylo zprůhlednit
toky a užití vybraných prostředků,
zejména u fyzických osob. Lidově řečeno,
aby každý věděl, na co platí.
Předložený návrh zákona tuto
zásadu již nedrží. Možná je
to záměr zakrýt skutečnost, že
stát stále méně chce přispívat
na důchody občanů a ve své podstatě
přerozdělovat jen to, co od aktivně pracujících
vybere. Ten, kdo nemá k dispozici přílohy
zákona, nezjistí, jakým způsobem se
na daňových příjmech státního
rozpočtu u pojistného na sociální
zabezpečení a státního příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti podílejí
fyzické osoby, právnické osoby a stát.
Proto můj první pozměňovací
návrh se týká přílohy č.
1, do které navrhuji pod odst. Pojistné sociálního
zabezpečení a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti vložit
následující údaje: v tom pojistné
důchodového zabezpečení 114 394, z
toho od fyzických osob 28 598, od právnických
osob 85 796. Pojistné nemocenského pojištění
20 188, z toho od fyzických osob 5 047 od právnických
osob 15 141. Příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti 12 617, z toho od fyzických
osob 3 154, od právnických osob 9 363. Čísla
jsou v miliónech korun.
Z celkové částky 147 119 miliónů
korun činí podíl státu na těchto
výdajích jen 12 088 miliónů korun.
Další část mého vystoupení
se bude týkat téže přílohy, tj.
řádku Ostatní příjmy.
V letošním roce končí kupónová
privatizace a jak všichni víme, v obou kolech se platil
poplatek ve výši 1 000 Kč od jednoho dika.
Podle mých úvah se získala částka
okolo 9 miliard korun, pan ministr Skalický jistě
uvede přesný údaj, která je vedena
v Centru kupónové privatizace na účtu
komerčních bank. Protože se jedná bezesporu
o příjem státního rozpočtu,
je nutné celou tuto částku vykázat
na straně příjmu a následně
rozhodnout o jejím využití.
Proto předkládám komplexní pozměňovací
návrh týkající se přerozdělení
prostředků získaných prodejem kupónových
knížek.
Za prvé - částku 7 000 miliónů
korun vykázat v řádku Ostatní příjmy,
částka 6 900 miliónů Kč se
změní na částku 13 900 miliónů
korun.
Za druhé - Příjmy celkem se zvýší
o částku 7 000 miliónů korun, částka
411 546 se změní na 418 546 miliónů
korun.
Za třetí - na straně výdajů
se položka Úrokové platby zvýší
o 7 000 miliónů korun a částka 4 200
se změní na 11 200 miliónů korun.
Za čtvrté - výdaje celkem se zvýší
o částku 7 000 miliónů korun, částka
411 546 se změní na 418 546 mil. korun.
Za páté - v § 9 návrhu zákona
se číslovka 10 700 000 000 změní na
číslovku 3 700 000 000.
Bylo by škoda, kdyby se prostředky získané
prodejem kupónových knížek kamsi zatoulaly.
O využití rozdílu mezi skutečně
získanou částkou prodejem knížek
v kupónové privatizaci a nyní navrhovanou
částkou 7 mld. k zahrnutí do rozpočtu
rozhodne sněmovna v průběhu příštího
roku na základě návrhu vlády. O využití
částky 7 mld. korun na splácení úroků
z úvěrů nás vede k přesvědčení,
že Fond národního majetku má být
rezervou pro nejhorší případy. Pokračovalo-li
by jeho čerpání způsobem jako dosud,
za dva roky na něm nebude nic. Tolik ke straně příjmů.
Nyní ke straně výdajů, kde bude připomínek
a pozměňovacích návrhů podstatně
víc. Začnu položkou Výdaje rozpočtových
organizací.
Částečně jsem se o této problematice
zmínil již v úvodu svého vystoupení.
Tehdy jsem také naznačil způsoby možného
snižování nákladů. Nyní
se budu šířeji věnovat jen problematice
mzdových prostředků. Rozpočet je předpokládán
ve sféře rozpočtových organizací
ve výši 46,2 mld. korun, z toho na státní
správu 9 mld. korun. Bohužel tato suma není
konečná, na jiných místech je plánována
částka 1,5 mld. korun jako rezerva na zákon
o státní službě, jinde se na výkon
státní správy převádí
obcím 2,094 mld. korun. Z rozpočtu ani z jeho příloh
není možné zjistit, zda jsou v něm zahrnuty
mzdové prostředky pro cca 2900 nových pracovníků
okresních úřadů, které mají
zabezpečit výplatu dávek sociálního
zabezpečení, nebo zda je bude nutné zabezpečit
ještě navíc v průběhu příštího
roku. To je moje první otázka.
Domnívám se, a nejsem sám, že vynaložit
na mzdové prostředky rozpočtových
organizací téměř jednu osminu rozpočtových
prostředků je pro náš stát neúnosné.
Chybí mi např. přehled o tom, o kolik organizací
a pracovníků se v jednotlivých resortech
jedná, jaké jsou průměrné platy
jejich pracovníků, ale také jak bude realizováno
usnesení vlády, které se týká
snižování poctu pracovníků. Zdá
se, že jej vzalo vážně jen ministerstvo
zemědělství, které snižuje počet
osob o 280. Jak vyplývá z celkových údajů,
zvyšuje se počet pracovníků rozpočtových
organizací o 670 osob, v ostatních organizacích
státní správy o 2667 osob, nejvíce
o 1000 na finančních úřadech. Nikde
není ani zmínka, proč je toho zapotřebí.
Výdaje na armádu by měly vycházet
z jasně stanovené koncepce národní
bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že tuto koncepci se
ještě za pět let nepodařilo vypracovat,
nevidí veřejnost v armádě instituci
hodnou důvěry a podpory. Jestliže vládní
představitelé často opakují, že
nám nehrozí žádné nebezpečí,
zdůvodnění velké armády je
pod otazníkem. Neschopnost definovat reálné
funkce armády ve vnitřním i mezinárodním
kontextu musí nutně vést k požadavku
na převedení prostředků takto neefektivně
vynakládaných na jiné v dnešní
době složité ekonomické a společenské
transformaci potřebnější úkoly,
jako např. na obnovu infrastruktury, školství
a vědy.
Za výrazný projev setrvačnosti, nehospodárnosti
a naprosté bezkoncepčnosti přístupu
k otázkám obrany je další existence
vojenského letectva ve státě, v němž
za 80 minut dojedete z hlavního města na hranici.
Další vynakládání prostředků
na tuto složku, vůbec pak nemluvě o neuvážených
plánech na další nákupy letecké
techniky, je jen důkazem vlivu zvláštních
zájmových skupin. Takový postup je ovšem
těžko ospravedlnitelný a vysvětlitelný
důchodcům, školním dětem, mladým
lidem, začínajícím manželstvím,
občanům platícím vysoké daně.
V porovnání s rokem 1994 má dojít
v armádě České republiky ke snížení
tabulkových míst vojáků z povolání
o 12 900 osob a vojáků základní služby
cca o 21 500 osob. Navrhovaná úprava nic nevyřeší.
Dnes máme pozoruhodně složenou armádu,
která je zhruba rozdělena na třetiny v poměru
vojáků základní služby, vojáků
z povolání a občanských pracovníků.
Srozumitelněji řečeno, dnes na jednoho záklaďáka
a jednoho důstojníka připadá jeden
občanský pracovník. Po realizaci navržené
změny budeme mít raritu, kdy v armádě
bude téměř tolik občanských
pracovníků jako vojáků základní
služby a důstojníků z povolání
dohromady.
Protože se jedná o velký zásah do struktury
armády, dovolím si předkladateli v této
souvislosti položit ještě několik otázek
a vznést několik připomínek. Především
postrádám zhodnocení, jaké úspory
redukce přinese společnosti a daňovému
poplatníku. Domnívám se také, že
výrazná změna by měla vycházet
ze schválené strategické armádní
koncepce, ale nepamatuji se, že by sněmovna takovouto
schvalovala. Je paradoxem, že mzdové prostředky
ministerstva obrany jsou pro rok 1995 plánovány
v nižším rozsahu než prostředky ministerstva
vnitra. Jsem toho názoru, že než mít armádu
jen jako nefunkční ozdobu, je lepší
nemít žádnou a nezatěžovat daňové
poplatníky.
V návrhu rozpočtu rovněž postrádám
řešení té stránky tohoto procesu,
který vidí ve snižování počtu
především občany, nikoliv tabulková
místa. Proto moje další otázka bude
směrovat k tomu, kolika důstojníků
se snižování skutečně dotkne,
jaké bude jejich věkové složení
a s tím související možnosti jejich
uplatnění v pracovním procesu. Protože
s propuštěním tak vysokého počtu
vojáků z povolání jsou spojeny i značné
další finanční náklady, např.
odstupné nebo důchod za výsluhu let, požaduji
je vyčíslit a doložit, z čeho budou
hrazeny. Je mi líto těchto peněz, žádná
jiná profese takové výhody nemá. Ale
dnes ani v budoucnu nikdo nesmí tvrdit, že šlo
o normalizační čistku, nikoliv o restrukturalizaci
armády.
Ze všech výše uvedených důvodů
podávám následující pozměňovací
návrh: částku ve výši 4,06 mld.
korun určenou pro realizaci akvizičního programu
armády České republiky, převést
jako rezervu do kapitoly Všeobecné pokladní
správy a rozhodnout o ní až v souvislosti s
přijetím či odmítnutím strategické
armádní koncepce. Tuto změnu je nutné
promítnout a upravit v tabulce č. 4 ve sloupci Investiční
výdaje rozpočtových a příspěvkových
organizací celkem v řádcích Ministerstvo
obrany a Všeobecná pokladní správa.
Další část mého vystoupení
bude směřovat k dotacím, přesněji
k částce 4,79 mld. korun, která je určena
na útlum dolů. Domnívám se, že
i zde by se mělo vycházet ze schválené
strategické koncepce České republiky, která
by měla stanovit, jak vysoká bude těžba
jednotlivých druhů paliv. Tuto koncepci pokud se
pamatuji - jsme rovněž neschvalovali. Proto mi v návrhu
zákona chybí alespoň krátké
zdůvodnění použití těchto
finančních prostředků.
Proces útlumu těžby je složitý
technický, sociální i politický jev,
který se bez účasti státu neobejde.
Stát se však v posledních pěti letech
choval k hornictví macešsky, proto dopady do tohoto
odvětví byly velice tvrdé. Nepomohl stát,
pomohly si podniky samy. Došlo k výraznému
poklesu těžby uhlí, řada šachet
byla zavřena a významně se snížil
počet pracovníků. Situace v každém
odvětví v hornické činnosti je jiná,
a je tedy nutné k útlumu přistupovat diferencovaně.
Dnes je vlastní proces těžby uhlí ekonomicky
soběstačný a na trhu uhlí konkurence
schopný, samozřejmě s nízkou mírou
rentability. Proto další uzavírání
šachet jen z důvodu snižování těžby
uhlí není dnes prioritní záležitostí.
V čem vidí nezastupitelnou roli státu při
útlumu dolů dnes? Odpověď je stručná
- v úhradě nákladů na zahlazování
důlních škod způsobených před
rokem 1992 a v úhradě nákladů na případný
útlum důlních činností, které
s vlastní těžbou nesouvisí. Stát
by se měl dále podílet na vytváření
nových pracovních příležitostí
a měl by dbát na ochranu technických památek.
Věřím, že v odpovědi mi předkladatel
mnohé z toho nejasného objasní.
Nyní již ke struktuře kapitálových
výdajů státního rozpočtu, tj.
k příloze č. C. Moje první připomínka
a pozměňovací návrh je směřován
ke kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních
věcí.
V kódu 132000 navrhuji v řádku 1101, sloupec
Návrh 1995 zaměnit číslovku 225,0
na 200,0 a v řádku 1108 v témže sloupci
provést stejnou změnu. Z toho vyplývá,
že potřeby pro ministerstvo se krátí
o 25 miliónů korun.
V kódu 133000 navrhuji v řádku 1101, sloupec
Návrhy 1995 změnit číslovku 83,4 na
108,4. V řádku 1108 v témže sloupci
provést stejnou změnu. Získanou částku
25 milionů navrhuji rozdělit následujícím
sociálním ústavům: Chotěšov,
okres Litoměřice - 5 mil. Kč, Čermákovice,
okres Znojmo - 10 mil. Kč, Mirošov, okres Rokycany
- 5 mil. Kč, Životice, okres Opava - 5 mil. Kč.
Zdůvodnění: pozměňovacím
návrhem sleduji cíl pomoci ústavům
sociální péče v jejich tíživé
situaci, protože některé z nich se v současné
době potýkají s výrazným nedostatkem
finančních prostředků potřebných
pro obnovu budov, nebo mají být v důsledku
vydání v restituci vystěhovány. Na
rozdíl od ústavů má ministerstvo možnost
v některých případech získat
převodem od ministerstva pro správu národního
majetku a jeho privatizaci prostory a vybavení po rušených
pracovištích.
Další připomínky a pozměňovací
návrhy se týkají kapitoly 327, Ministerstvo
dopravy.
Celkově se v rámci této kapitoly plánuje
vydat na výstavbu dálnic formou individuálních
dotací částku 3500 mil. Kč v územním
členění Čechy 3200 mil., Morava a
Slezsko 300 mil. Kč. Odhlédneme-li od všech
ostatních aspektů, nezbývá, než
konstatovat, že se jedná o návrh nemorální
a nespravedlivý. Očekává-li se příjem
z poplatků za užívání silnic
a dálnic ve výši 1400 mil. Kč a výnos
silniční daně ve výši 4200 mil.
Kč, pak v Čechách se vybere 3360 mil. Kč,
na Moravě a ve Slezsku 2240 mil. Kč. Jsou-li vybrané
částky v poměru 3:2, pak dotace na výstavbu
dálnic, jak vyplývá ze státního
rozpočtu, budou poskytovány v poměru 10:1.
Mám za to, že při sestavování
dotací vláda nevzala v úvahu současný
vývoj a neřídila se skutečnou potřebou,
ale upřednostnila politické řešení.
Na doklad tohoto tvrzení uvedu některé údaje,
týkající se zatíženosti silnic.
Jedná se o počet vozidel, které za 24 hodin
projedou určitým tahem.
Na dálnici D5 v roce 1990 to bylo 7400 vozidel, v roce
1993 8967 vozidel, index 121. Dálnice D8, rok 1990 to bylo
8588 vozidel, rok 1993 10976 vozidel, index 128. Dálnice
D35 v roce 1990 5778 vozidel, rok 1993 6562 vozidel, index 114.
Silnice I/48, rok 1990 4349 vozidel, rok 1993 9726 vozidel, index
227.
Z uvedeného vyplývá, že na silnici I/48
je v současné době druhý největší
provoz v celé ČR a její zatíženost
je srovnatelná se zatížeností dálnic.
Přesto prostřednictvím státního
rozpočtu na výstavbu této komunikace nejsou
přidělovány žádné individuální
dotace. Za 4 roky se zde postaví v rámci rekonstrukce
cca 6,5 km čtyřpruhové komunikace parametrů
R 22,5, kdežto dálnice D5, na které je v současné
době menší provoz než na této komunikaci,
se postaví za stejnou dobu cca 80 km.
Na tahu jih a sever Evropy, který tvoří komunikace
I/52, D35 a I/48, je nutné urychleně zahájit
a dobudovat za přímé podpory státu
tyto úseky: D53/11 - Velký Újezd - Lipník,
I/48 - Rychaltice - Frýdek Místek - hranice Polska.
Současně s nimi je nutné vybudovat obchvat
Lipníka, Bělotína a odstranit na této
komunikaci úrovňové křížení
silnice I/48 a silnice II/482, které je nazýváno
křižovatkou smrti, protože zde v průměru
ročně zahynou 4 osoby. Tyto akce jsou rok od roku
odkládány. Na komunikaci I/48 leží také
místo s nejhustším silničním
provozem mimo městskou zástavbu. Je jím most
u Příbora, kde za 24 hodin projede 24000 vozidel.
Přesto se nenajde několik málo milionů
korun na vybudování zrychlovacího pruhu.
Tento nepoměr navrhuje zlepšit následujícím
způsobem.
Kód 272000 navrhuji v řádcích 1108,
1113, 1115, 1117, 1119 a 1121 - sloupec Návrh 1995, snížit
uvedené částky o 10%, tj. o celkovou částku
320 mil. Kč. Získanou částku navrhuji
rozdělit následovně;
navrhuji zařadit novou akci - název stavby 35111
Velký Újezd - Lipník, zahájení
- dokončení 1995/1998, sloupec řádku
1124, forma účasti státního rozpočtu
na financování programu, individuální
investiční dotace PO, návrh 1995 - 90 mil.
Kč, zbývá po 31. 12. 1995 - 1120 mil. Kč,
akce celkem 1210 mil. Kč.
Zbylou částku 230 mil. Kč, což je rozdíl
mezi částkou 320 získanou v 10% krácení
akcí v kódu 22700 a částkou 90 mil.
Kč vynaloženou na výstavbu dálnice Velký
Újezd - Lipník navrhuji převést v
rámci kapitoly 327 na posílení prostředků
určených pro výstavbu a technickou obnovu
silniční sítě, kód 271000,
za účelem financování následujících
akcí.
Jako první navrhuji zařadit - název stavby
- výstavba silnice I/48 Příbor - Rychaltice,
zahájení - dokončení 1994/1996, sloupec
řádku 1113, forma účasti státního
rozpočtu na financování programu individuální
investiční dotace RO. Očekávaná
skutečnost 1994 - 41 mil. Kč, návrh pro rok
1995 - 180 mil. Kč, zbývá po 31. 12. 1995
- 40 mil. Kč. Akce celkem 261 mil. Kč.
Výstavbu tohoto úseku silnice je nutno výrazně
urychlit, protože provoz je veden na náhradních
komunikacích.
Prostředky ve výši 120 mil. Kč, které
jsou přiděleny pro rok 1995 na výstavbu silnice
I/48 Příbor - Rychaltice a přijetím
pozměňovacího návrhu se uvolní,
doporučuji k využití takto.
1. 30 mil. Kč k navýšení prostředků,
určených pro akci obchvat Lipníka, 1. stavba,
jedná se o tah D35.
2. 15 mil. Kč k navýšení prostředků,
určených pro akci obchvat Lipníka, 2. stavba,
rovněž na tahu D35.
3. 45 mil. Kč pro zahájení akce Bělotín
na tahu I/48.
4. 30 mil. Kč pro zahájení akce Rybí
- mimoúrovňové křížení
silnic I/48 a II/482.
Jako druhou akci navrhuji zařadit název stavby -
výstavba silnice I/48 Rychaltice - Frýdek Místek,
zahájení - dokončení, 1995/1999, sloupec
řádku 1115, forma účasti státního
rozpočtu na financování programu, individuální
investiční dotace RO, návrh dotace pro rok
1995 - 50 mil. Kč, zbývá po 31. 12. 1995
475 mil. Kč. Akce celkem 525 mil. Kč.
Obdobně nespravedlivým a nemorálním
způsobem jsou přerozdělovány dotace
na stavby ve zdravotnictví. Jejich financování
probíhá ze dvou zdrojů, kapitoly 335 - Ministerstvo
zdravotnictví a kapitoly 398 - Všeobecná pokladní
správa.
Celkově se předpokládá formou individuálních
dotací vydat 4 641,5 mil. Kč ve členění
Čechy 3 592,7 mil. Kč, Morava a Slezsko 1 048,8
mil. Kč. Zlepšit tento nepoměr navrhuji obdobným,
nejméně bolestným způsobem jako u
financování dálnic a silnic.
Kapitola 335 - Ministerstvo zdravotnictví.
Kód 336010 v řádcích 1109, 1115, 1117,
1119, 1123, 1125 a 1134 ve sloupci "návrh 1995"
navrhuji uvedené částky snížit
o 5%. Získané prostředky ve výši
117 mil. Kč použít k financování
následující stavby:
Název stavby: Nemocnice Zlín, porodnice, zahájení/dokončení
1989/1996, sloupec řádku 1140, forma účasti
státního rozpočtu na financování
programu, individuální dotace PO, očekávaná
skutečnost 1994 168 mil. Kč, návrh pro rok
1995 117 mil. Kč, zbývá po 31. 12. 1995 45
mil. Kč, akce celkem 323 mil. Kč.
Kapitola 398 - Všeobecná pokladní správa.
Kód 981000. Navrhuji v řádcích 1109,
1111, 1113, 1115, 1121, 1123, 1125, 1127, 1129 a 1133 sloupec
"návrh 1993" snížit uvedené
částky o 10%. Získané prostředky
ve výši 115 mil. Kč přidělit
pro financování následujících
staveb:
1. Název stavby: Nemocnice Nové Město, pavilón
chirurgie, zahájení/dokončení 1994/1997,
sloupec řádku 1135, forma účasti státního
rozpočtu na financování programu, individuální
dotace PO, návrh 1995 85 mil. Kč, akce celkem 327
mil. Kč.
2. Název stavby: Nemocnice Uherské Hradiště,
pavilon izolace, zahájení/dokončení
1994/1997, sloupec číslo řádku 1137,
forma účasti státního rozpočtu
na financování programu, individuální
dotace PO, návrh pro rok 1995 30 mil. Kč, akce celkem
193 mil. Kč.
V souvislosti s poskytováním dotací zdravotnickým
zařízením v této kapitole doporučuji
prověřit, zda nemocnice Kroměříž
a další již nebyly schváleny k privatizaci.
V případě, že tomu tak bude, dotaci
neposkytovat a navrhuji finanční prostředky
přidělit na výstavbu nemocnice v Prostějově
a ve Valašském Meziříčí.
Nyní ještě několik slov k Fondu tržní
regulace. Dobře fungující fond ve své
podstatě znamená nejpřijatelnější
zásahy státu do tržního mechanismu a
je neporovnatelně lepší, než poskytování
individuálních dotací. Při intervenčních
nákupech musí být pouze jedno kritérium,
a tím je kvalita příslušného
zemědělského produktu. Jakákoliv jiná
hlediska, například jak kdo vyplácí
restituce, nemá zde místo. Při poskytování
individuálních dotací velmi často
zvítězí subjektivní hledisko, nikoliv
argumenty. Proto navrhuji, aby v tabulce číslo 10
částka 1 500 mil. Kč, rezervovaná
na zákon o státní službě, byla
snížena na částku 1 000 mil. Kč,
to je o částku 500 mil. Kč. O tuto částku
aby byl posílen Fond tržní regulace pro intervenční
nákup cukru. Vinou špatné zemědělské
politiky státu i cukrovarů došlo k výraznému
poklesu osevních ploch cukrovky, což vede k růstu
cen cukru. Bez příslušné motivace hrozí
nebezpečí, že se osevní plocha dále
sníží a bude nutné dovážet
tento, u nás vždy v minulosti exportní produkt.
Žádný z přednesených pozměňovacích
návrhů, kromě toho prvého, který
se týká přerozdělení získaných
prostředků prodejem kupónových knížek,
nemění příjmovou ani výdajovou
část rozpočtu a neznamená přesuny
mezi kapitolami. Některé z nich bude zřejmě
ještě nutné před hlasováním
upřesnit na základě odpovědí
předkladatele.
Dalo by se hovořit o dalších částech
rozpočtu a o věcech, které s tím bezprostředně
souvisejí a dotýkají se občanů.
Bezesporu sem patří například dluhová
služba, protože dluhy nesplácí stát,
ale jeho občané, nebo také to, zda reálná
hodnota koruny odpovídá její dnešní
směnné hodnotě, protože nesprávně
stanovený kurs sice v některých případech
může působit proexportně, ale na druhé
straně z našich občanů v zahraničí
dělá turisty druhé kategorie. Ve svém
vystoupení nemohu ale obsáhnout vše.
Co říci na závěr. Rozpočet
tak, jak je postaven, odráží centralistický
charakter státu, prosazuje zájmy centrální
byrokracie a s ní spjatých úzkých
zájmových skupin. Jeho ekonomický význam
z hlediska podpory hospodářskému růstu
je minimální, svědčí o nahodilém
vlivu rozpočtu na strukturální přeměny,
které jsou více výsledkem kompromisu zájmových
skupin, než žádoucí objektivní
analýzy, a odhadu strukturálních potřeb
rozvoje ekonomiky. Zásadní vliv na rozvoj hospodářské
aktivity může mít výrazné snížení
daní. Vláda naopak dále hodlá podvazovat
hospodářský růst zdaňováním
kapitálových zisků. Takováto politika
se stává přítěží
nejen našich občanů, ale je špatným
signálem pro zahraniční investory, kteří
uvažují o umístění svých
firem, respektive ty, kteří již pobočku
v České republice mají.
Předložený návrh rozpočtu je
z hlediska stále rostoucích daní pro občany,
tak i z hlediska zatěžování podnikatelské
sféry brzdou hospodářského rozvoje,
zbytečně prodlužuje období utahování
opasků a státně -socialistické kontroly
hospodářských procesů a je de facto
nástrojem politické kontroly.
Rozpočet ignoruje pravidlo rovnoměrného rozvoje
celého území, což se obrací proti
zájmům především těch
částí státu, které nemají,
nemohou a ani nechtějí mít své představitele
v rodinných i jinými svazky propojených skupinách
ovládajících ministerstva a centrály
pražských politických stran. Jako takový
je diskriminační, nespravedlivý a destabilizační.
Před druhou světovou válkou se důsledky
hospodářské krize řešily rovněž
asymetricky, na úkor pohraničí, a reakce
na sebe nedala dlouho čekat.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, nedávno jsme si připomněli
dvousté výročí událostí,
kdy pařížský lid pod heslem "Svoboda,
rovnost, bratrství" útokem na Bastillu zahájil
novou etapu ve vývoji lidské společnosti.
Od té doby demokraticky smýšlející
lidé hodnotí a dělí probíhající
procesy či události na demokratické a nedemokratické
podle vztahu k tomuto heslu. Vycházíme-li z některých
částí rozpočtu, např. kapitoly
dopravy či zdravotnictví, pak musíme konstatovat,
že rozpočet je nedemokratický, protože
nezabezpečuje faktickou rovnost občanů. Ta
je pouze na straně příjmů, kdy občané
platí stejné daně na celém území,
není však na straně výdajů, kdy
je preferována pouze jedna jeho část - Čechy.
Pozměňovací návrhy přednesené
k těmto kapitolám nespravedlnost neodstraňují
a jejich přijetí by bylo z naší strany
chápáno jako projev dobré vůle Poslanecké
sněmovny, ale také varování vládě,
že v příštím roce nebude vůle
schválit nevyrovnaný a řádně
nezdůvodněný návrh státního
rozpočtu. V opačném případě
si veřejnost udělá o demokratických
poměrech u nás obrázek sama. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Dostal jsem přihlášku
k faktické poznámce od pana místopředsedy
Ledvinky. Tomu nemohu odříci slovo, ale pak nelítostně
přeruším naše zasedání na
50 minut a vyhlásím polední přestávku.
Všem, kdo by ještě chtěli replikovat,
říkám, že už dostanou příležitost
až po obědě.
Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane předsedo,
dámy a pánové, mám technickou poznámku
ke dvěma věcem. Nepodezřívám
pana kolegu Kačenku, že je v jakýchsi strukturách
protiarmádních nebo jiných, ale zdá
se mi, že nedodržujeme své vlastní usnesení.
My jsme si řekli, jak budeme postupovat v přípravě
a projednávání rozpočtu a kolega Kačenka
to nedodržel. Navíc ho prosím, aby stáhl
svůj požadavek, který zde vznesl. Jde o skutečnost,
že své pozměňovací návrhy
chce upřesňovat. Neumím si představit,
jak bychom o nich hlasovali. Prosím, aby kolega Kačenka
tento svůj požadavek stáhnul.
Pak mi dovolte před obědem poprosit všechny
poslance, aby dodržovali usnesení 588/1990, které
jsme přijali. Poslanec, který ve sněmovně
vystoupí k věci, na které má on sám
nebo osoba jemu blízká zájem, osobní
zájem vyplývající zejména z
jeho profese, mimoparlamentní funkce nebo podnikatelské
či jiné účasti, sdělí
tuto skutečnost sněmovně před zahájením
svého příspěvku. Prosím, aby
to bylo dodržováno.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi.
Vyhlašuji polední přestávku 50 minut.
V jednání budeme pokračovat ve 13.52 hodin.
Přeji vám dobrou chuť.
(Schůze byla přerušena ve 13.02 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.01 hodin.)
Předseda PSP Milan Uhde: Vítám pana
společného zpravodaje Tomáše Ježka.
Prosím pana poslance Josefa Hájka, aby se ujal slova
a přednesl svoje pozměňovací návrhy.
Připraví se pan poslanec Jan Vraný.