Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
S faktickou poznámkou, zřejmě s upřesněním
ke svému vystoupení se hlásí pan kolega
Šuman. Potom pan poslanec Fejfar.
Poslanec Vladimír Šuman: Omlouvám se.
Je to přesně tak, jak říká
pan místopředseda. Přiznám se, že
kdybych to byl neudělal před vystoupením
pana dr. Matulky, udělal bych to po jeho vystoupení
stejně.
K mému vystoupení chci dodat jen jednu věc,
že navržené připomínky nebo navržené
pozměňovací návrhy byly věcně,
nikoli stylizačně konzultovány s bankovními
odborníky, a to s předsedou bankovní rady,
panem místopředsedou Ledvinkou v pondělí,
a mají jejich podporu. Totéž se týká
pana ministra Rumla a těch osob, o kterých jsem
mluvil v souvislosti s tím prvním návrhem.
Nyní mi dovolte reagovat na to, co tady říkal
dr. Matulka.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte,
pane kolego, jde o faktickou poznámku. Mám si vás
znovu zařadit?
Poslanec Vladimír Šuman: Měl jsem dojem,
že fakticky mohu reagovat replikou na to, co říkal
pan dr. Matulka. Pokud ne, řeknu to po dalších
přihlášených.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: S
krátkou replikou jistě. Chtěl jsem jenom
upozornit na to, že by se neměl rozvinout normální
příspěvek do rozpravy.
Poslanec Vladimír Šuman: Bude to velice krátká
replika. Chci jenom říci, že navrhované
vypuštění utajení svědka by bylo
právě opatřením, které by velice
ulehčilo situaci organizovanému zločinu.
Dokonce jeho pozměňovací návrh týkající
se dalších vážných újm je
velice důležitý, aby tam zůstal, protože
je možné vyhrožovat zničením majetku
velké hodnoty, a tím působit na svědka
také.
Žádným způsobem to nenaruší
přístup do trestního spisu, protože
tam je možné svědka vést způsobem,
který nevede k identifikaci a jenom soud zná jeho
nacionále přesně. Čili prosím
o to, aby sněmovna velice důrazně toto zvážila
a sám apeluji na to, aby nebyly odsouhlaseny pozměňovací
návrhy pana poslance Matulky.
Omlouvám se jak sněmovně, tak panu místopředsedovi
i panu kolegovi Fejfarovi.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
a prosím pana kolegu Fejfara, aby se ujal slova a připraví
se pan poslanec Vačkář.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych předložit pozměňovací
návrh k tomuto vládnímu návrhu, a
to v čl. 1 navrhuji změnu bodu 122 takto: v §
161 se za odst. 1 vkládá nový odst. 2, včetně
poznámky č. 4 tohoto znění: "Vyšetřování
trestných činů příslušníků
BIS České republiky konají vyšetřovatelé
inspekce této služby. "Odůvodnění:
podle § 12, odst. 2 zákona ČNR č. 527/92
Sb. o BIS České republiky vyšetřují
trestné činy jejich příslušníků
vyšetřovatelé inspekce této služby.
Pozměňovací návrh vychází
z osvědčené právní úpravy,
kterou není vzhledem ke specifickým úkolům
BIS České republiky ve věcech bezpečnosti
státu a jeho ústavního řízení
důvodné měnit.
Zákonem č. 115/93 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon o trestním řízení
soudním bylo uvedeno do souladu dosavadní ustanovení
§ 161, kde odstavec 4 zněl: "Vyšetřování
konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé
policejního orgánu, příslušnost
vyšetřovatelů stanoví..." Zatímco
§ 12 odst. 2 zákona 527/92 Sb. o BIS stanovuje, že
"Trestné činy příslušníků
vyšetřují vyšetřovatelé
BIS ČR, které jmenuje a odvolává ředitel."
Vhodnost a nutnost této úpravy byla argumentována
a obhájena před ústavně právním
výborem Parlamentu České republiky na začátku
roku 1993, přičemž nic z toho, co bylo důvodem
k přijetí této zákonné úpravy
počátkem roku 1993, nepozbylo na aktuálnosti
a důvodnosti ani dnes. Neobstál a neobstojí
naprosto iracionální argument, že vyšetřovatelé
BIS ČR budou zatajovat trestnou činnost příslušníků
BIS. Stejný argument by musel být použit i
v případě vyšetřovatelů
policie, kteří též vyšetřují
trestné činy policistů. Relativně
nezávislé postavení vyšetřovatelů,
jejich zařazení na inspekci a jmenování
do této funkce ředitelem služby, včetně
kritérií, jež musí splňovat,
zaručují objektivitu a nestrannost jejich činnosti,
nehledíc k tomu, že postupují podle trestního
řádu, kde jsou všechny kontrolní mechanizmy
zakotveny, včetně oprávnění
prokurátora a soudu.
Naopak, na základě skutečností dále
uvedených je reálné nebezpečí,
že za stavu, ve kterém nebude existovat vlastní
vyšetřování, služba bude mít
tendence zatajovat některé signály nasvědčující
spáchání trestné činnosti z
obavy, že vyšetřování, vedené
policejním vyšetřovatelem ohrozí prováděné
akce a nebude brát ohled na oprávněné
zájmy služby. Přeloženo do češtiny
znamená to proval určitých akcí této
služby.
Takové nebezpečí za existence institutu vyšetřování
nejen službu neohrozí, ale jak se ukázalo,
není ani na újmu kvality a rychlosti vyšetřování.
Konkrétní výsledky oddělení
vyšetřování inspekce BIS za půl
roku své činnosti hovoří zcela jasně.
V době od 15. dubna 1993, kdy vstoupil v platnost zákon
č. 115/93 Sb., tedy zhruba za 6 měsíců,
vedli vyšetřovatelé inspekce BIS šetření
podle § 158 trestního řádu, popřípadě
vyšetřování podle oddílu II,
hlavy 10 trestního řádu celkem v 11 případech.
Z tohoto počtu byly dvě věci odloženy
podle § 159, odst. 1 trestního řádu,
3 odevzdány ke kázeňskému vyšetření
podle § 159, odst. 1 a 6 je dosud v běhu, přičemž
ve dvou případech je zahájeno trestní
stíhání.
Na první pohled je zřejmé, že inspekce
ve srovnání s orgány policie či vojenské
prokuratury dosahuje vyšší rychlosti při
řízení, což je dáno zejména
důkladnou znalostí terénu a relativně
výhodného poměru počtu příslušníků
připadajících na jednoho vyšetřovatele.
Tento poměr umožňuje odvádět
kvalitní práci, a to v poměrně krátkých
termínech.
Na druhé straně inspekce za poměrně
krátkou dobu, jak je patrno z předložených
údajů, dokázala rozpracovat více věcí
než policie a prokuratura dohromady za dobu téměř
dvou let. Zatímco za období od 1. července
1991 do 15. dubna 1993 bylo předáno k šetření
policii či orgánům vojenské prokuratury
11 případů podezření ze spáchání
trestných činů příslušníky
BIS, nebyl, až na jeden případ, žádný
vyřízen. Pro přesnost uvádím,
že tento návrh jsem podal na branném a bezpečnostním
výboru a tento návrh neměl podporu v té
chvíli většiny členů výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Fejfarovi a prosím, aby se pan poslanec Vačkář
ujal slova, připraví se pan poslanec Ortman.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, novela trestního řádu
byla věcí na výsost potřebnou, kterou
je třeba přivítat. Je však nutné
konstatovat také totéž, co u novely trestního
zákona, to je skutečnost, že vzhledem k rozsáhlosti
problematiky a relativní krátkosti času,
který byl pro zpracování novely k dispozici,
nelze od předkladatelů požadovat, aby byl návrh
zcela dokonalý.
Navrhuji-li tedy pozměňovací návrhy,
neznamená to, že bych měl proti návrhu
zásadní připomínky, jsem ale toho
názoru, že zdokonalení je vždy možné.
Můj první pozměňovací návrh
směřuje proti navrhovanému doplnění
§ 2, odst. 14, toto ustanovení má mít
doplněnu větu, podle které orgány
činné v trestním řízení
vedou řízení a vyhotovují svá
rozhodnutí v českém jazyce. Kdybychom postupovali
podle tohoto vzoru, museli bychom obdobná ustanovení
vtělit do kteréhokoli procesního předpisu
a do jakéhokoli řízení, garantovaného
státem. Problém je v tom, že určení
úředního jazyka není předmětem
jednotlivých norem, upravující úřední
mechanizmy, tato věc je předmětem samostatného
právního předpisu obecnějšího
charakteru.
Z těchto důvodů navrhuji toto doplnění
z návrhu novely vypustit.
Další pozměňovací návrh
směřuje k nově navrhovanému znění
§ 8, odst. 2, v rámci navrhovaného znění
se jedná o určitý průlom do bankovního
tajemství. O těchto věcech hovořil
i pan kolega Šuman. V mnoha případech je takový
průlom potřebný, a nelze jej tedy zavrhnout
en bloc. Ve znění, ve kterém je předkládáno,
však umožňuje, aniž by to bylo mnohdy podstatné,
zjišťovat skutečnosti, které se vztahují
k majetkovým poměrům vyšetřované
osoby, a to ještě před sdělením
obvinění, přičemž není
garantováno, že takové skutečnosti nutně
musí souviset s předpokládanou trestnou činností.
Navrhuji tedy navrhované znění odst. 2 doplnit
o tento text: "Nelze zjišťovat údaje, které
nejsou ve vztahu k předmětu řízení,
pro jehož účel jsou zjišťovány
a pokud zjištěné údaje nejsou ve vztahu
k předmětu řízení, nelze je
v tomto řízení použít."
Nově navrhovaný text § 31 upravuje podmínky
o vyloučení orgánů činných
v trestním řízení.
Navrhovaná úprava se dá označit za
velmi osobitou, neboť o vyloučení orgánu
činného v trestním řízení
z důvodů podjatosti má rozhodovat orgán
sám, kterého se tyto důvody týkají.
Je zajímavé, že se sice formálně
ochraňuje vyšetřovaná nebo souzená
osoba před podjatostí, avšak není brána
v úvahu skutečnost, že je-li takový
orgán podjatý, potom se dá předpokládat
podjatost při rozhodování o jeho vlastní
podjatosti, t. j. o jeho vlastním vyloučení.
Stížnosti nevyhoví a bude v procesní
činnosti pokračovat a provede možná
řadu úkonů, ke kterým po eventuálním
vyhovění stížností nebude možné
přihlížet.
Tento nedostatek je možno odstranit. Navrhuji tedy, aby text
odst. 1 navrhovaného nového znění
§ 31 byl změněn takto: "O vyloučení
z důvodů uvedených v § 30 rozhodne u
státního zástupce, vyšetřovatele
a policejního orgánu jeho přímý
nadřízený, a to i bez návrhu. O vyloučení
soudce, pokud rozhoduje samostatně, rozhodne předseda
příslušného soudu a o vyloučení
soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují
v senátě, rozhodne tento senát." Další
ustanovení mohou zůstat beze změny.
Vzhledem k tomu, že pořádkovou pokutu bude
možno podle nově navrhovaného znění
§ 66 odst. 1 uložit až do výše 50 000
Kč, je vhodné zvážit, zda tuto pravomoc
mají mít všechny dosavadní subjekty,
t. j. soud, státní zástupce, vyšetřovatel
i policejní orgán v celém rozsahu, nebo zda
to má být diferencováno. Diferenciaci by
bylo možno provést přiřazením
nového textu k § 66 odst. 1 v tomto znění:
"V plně výši je oprávněn
uložit tuto pokutu pouze předseda senátu, prokurátorem,
nebo státním zástupcem může být
uložena taková pokuta do výše 30 000 Kč,
vyšetřovatelem a policejním orgánem
pouze do výše 20 000 Kč."
V nově navrhovaném textu § 105 odst. 1 se vkládá
povinnost státního orgánu předkládat
odborná vyjádření bez nároku
na úplatu. V současné době je to aktuální
u orgánů činných v trestním
řízení, včetně soudů,
jak u sdružených zdravotnických zařízení,
tak i u lékařů, kteří vykonávají
soukromou praxi. Tyto subjekty za potvrzení nebo odborné
vyjádření, které je potřebné
jako důkaz, nejen ve vztahu k obviněnému
nebo i poškozenému, ale i svědkovi, účtují
poplatky. Tyto poplatky mají různou výši,
neboť každý lékař má individuální
sazebník, který si vytvořil a každé
zdravotnické zařízení taktéž.
Rozpočty soudů ovšem nelze neustále
zvyšovat, přičemž toto nebezpečí
je velmi aktuální. Jako příklad lze
uvést, že za zprávu, která sděluje,
jak dlouho trvala hospitalizace svědka, lze účtovat
i částku 100 Kč.
Tento nedostatek by mohl být odstraněn jinou konstrukcí
věty, která se má připojit k §
105 a zněla by takto: "Státní orgán,
fyzická nebo právnická osoba předloží
orgánu činnému v trestním řízení
odborná vyjádření bez úplaty,
přičemž toto ustanovení se nevztahuje
na znalecké posudky."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vačkářovi, prosím, aby
se slova ujal pan kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vyslovím se ke třem
věcem.
První se týká podpory návrhu mého
kolegy Dalibora Matulky k § 55, konkrétně k
odst. 2, který se nově zařazuje a jehož
znění máme všichni bezpochyby před
sebou. Chtěl bych zde říci k námitce
pana kolegy Šumana, zde hrozí nebezpečí
zneužití tohoto ustanovení subjektivním
výkladem ze strany orgánů činných
v trestním řízení, neboť formulace
"jiné vážné nebezpečí"
bude samozřejmě hodnoceno subjektivně. Obávám
se zejména s ohledem na poslední větu, že
je zde právo podepsat protokol smyšleným jménem
a příjmením, aby se nevedly nové seznamy
agentů StB.
Za další - § 74. Navrhuji ve znění
odst. prvého, kde se říká, že
proti rozhodnutí po vazbě - pak je závorka,
kde jsou citovány paragrafy - s výjimkou rozhodnutí
o jejím prodloužení § 71 odst. 1-4 je
přípustná stížnost ... doporučuji
upravit text takto: "Proti rozhodnutí o vazbě
je přípustná stížnost. "Čili
ponechat text, že je obecně přípustná
stížnost proti kterémukoli rozhodnutí
o vazbě. Myslím si, že vyjmout z toho jako
výjimku rozhodnutí o prodloužení, stížnost
o prodloužení vazby, je z hlediska práv obviněného
v trestním řízení ne zcela přípustné
a navíc ta stížnost má odkladný
účinek.
Další můj návrh se týká
§ 324, a to konkrétně bodu 193. Já budu
pro pana zpravodaje číst pomalu text, aby si to
mohl poznamenat, nebo ho případně napíši
vlastní rukou - což bude horší.
Paragraf 324 se upravuje tak, že se prostě vypouští.
Chtěl bych připomenout, co bylo obsahem tohoto ustanovení.
Je to totiž otázka změny způsobu výkonu
trestu odnětí svobody, přiřazení
do různých tehdy existujících skupin,
dnes podle výkonu trestu odnětí svobody různých
typů věznic. Jde o to, že soud rozhodne, ať
v prvním nebo ve druhém stupni, o zařazení
odsouzeného do příslušné věznice,
příslušného typu trestu odnětí
svobody. Zde se v podstatě vypouští to, že
by to měl být opět tentýž orgán,
t. j. soud, kdo rozhodne o změně takového
stavu. Pokud bychom připustili situaci, že může
jiný orgán, a to vlastně orgán, který
bude orgánem správním, změnit rozhodnutí
soudu a přeřadit někoho do vyššího
nebo nižšího typu příslušné
věznice, pak si myslím, že to je popřením
jednoho z elementárních principů závaznosti
rozhodnutí orgánu soudní moci. Proto navrhuji,
aby ustanovení § 324 znělo takto:
"O změně způsobu výkonu trestu
odnětí svobody rozhoduje ve veřejném
zasedání na návrh státního
zástupce nebo ředitele věznice či
na žádost odsouzeného nebo i bez takového
podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest
odnětí svobody vykonává."
Pokud měl předkladatel, t. j. ministerstvo, na mysli,
aby se zjednodušilo v této věci rozhodování,
pak varuji před tím, že rozhodnutí soudu
může být subjektivním rozhodnutím
ředitele věznice změněno a v podstatě
je pro to podklad jediný - rozhodnutí takového
činovníka, kterým ředitel věznice
je.
Panu zpravodaji své návrhy písemně
předám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Ortmanovi a prosím, aby se slova ujal pan
kolega Libor Novák mladší. Do diskuse se připraví
pan poslanec Vyvadil.
Poslanec Libor Novák (1962): Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
dámy a pánové, chci přednést
dva pozměňovací návrhy k novelizaci
trestního řádu.
Můj první návrh se týká změny
navrhované v bodu 120 ve společné zprávě
výborů. Podle této společné
zprávy se v bodu 120 navrhuje poslední větu
formulovat tak, že oznamovatel se o odložení
věci vyrozumí bez zbytečného odkladu.
Formulace navrhovaná ve společné zprávě
nepřihlíží k úpravě navržené
pod bodem 114 vládního návrhu týkajícího
se § 158 odst. 1. Podle tohoto ustanovení by vyšetřovatel
nebo policejní orgán měl oznamovatele trestného
činu vyrozumět o provedených opatřeních
do jednoho měsíce od podání oznámení
pod podmínkou, že o takové vyrozumění
oznamovatel požádá.
Právě odložení věci ve smyslu
§ 159 odst. 5 může být jedním ze
způsobů vyřízení věci,
a proto vládní návrh v tomto bodu obsahuje
úpravu korespondující s § 158 odst.
1.
Pokud by byla přijata změna navrhovaná v
bodu 120 společnou zprávou, vznikl by mezi §
158 odst. 1 a 159 odst. 5 rozpor.
Obligatorní vyrozumívání oznamovatele
bez ohledu na to, zda si to přeje, může být
v některých případech značně
formální. Týká se to zejména
těch případů, kdy oznamovatel trestné
činnosti k trestné činnosti nebo jejímu
pachateli nemá žádný vztah - např.
oznamovatel dopravní nehody, které je náhodně
přítomen, nebo oznamovatel trestných činů
na lince 158, který upozorňuje na trestnou činnost,
kterou zrovna pozoruje a podobně.
Z těchto důvodu navrhuji změnu bodu 120 ze
společné zprávy výborů vypustit.
Můj druhý pozměňovací návrh
se týká změny navrhované k bodu 127
ve společné zprávě. Podle § 164
odst. 5 vládního návrhu může
vyšetřovatel odepřít splnění
pokynů státního zástupce ve vyšetřování
jen tehdy, jestliže má za to, že pokyn není
v souladu se zákonem. Trvá-li státní
zástupce na svém pokynu, musí věc
předložit státnímu zástupci bezprostředně
vyššího stupně, který pokyn buď
zruší, nebo věc přikáže
jinému vyšetřovateli.
Podle změny navrhovaně ve společné
zprávě by nadřízený státní
zástupce měl mít právo vyšetřovateli
nařídit splnění pokynu. Uvedeným
doplněním by se vytvářel stav, kdy
vyšetřovatel by byl povinen provést úkon,
o němž je přesvědčen, že
je v rozporu se zákonem.
Takováto konstrukce by nejen odporovala stávající
úpravě obsažené v § 164 odst. 4
trestního řádu, ale významně
by deformovala procesní samostatnost vyšetřovatele,
s níž je současně spojena jeho odpovědnost
za zákonný postup ve vyšetřování.
Na případnou námitku, že bez uvedeného
doplnění by se pod záminkou protizákonnosti
udělovaných pokynů vyšetřovatelé
účelově zbavovali jim přidělených
věcí, lze reagovat poukazem na to, že věcně
je tato úprava obsažena již ve stávajícím
§ 164 trestního řádu a praxe nijak nenaznačuje,
že by ji vyšetřovatelé zneužívali.
Z těchto důvodů navrhuji doplnění
bodu 127 ze společné zprávy vypustit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Liboru Novákovi. Prosím pana kolegu
Vyvadila, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec
Jaroš.
Poslanec Jiří Vyvadil: Dámy a pánové,
budu velmi stručný. Sice se domnívám,
že bych nemusel podávat pozměňovací
návrh, ale analogicky tomu, jak učinil kolega Výborný,
při přetištění společně
zprávy došlo k vypuštění určitých
ustanovení. Je to ve sdělení k tisku 633,
a proto, aby to bylo co nejkorektnější, to,
co máte před sebou písemně na lavicích,
podávám jako pozměňovací návrh,
přičemž bych chtěl říci,
že tento text byl na schůzce zpravodajů odsouhlasen
jednoznačně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Prosím pana kolegu Jaroše,
aby se ujal slova.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
vážení páni ministři, dámy
a pánové, opakovaně se i zde ozvaly určité
pochybnosti k § 55. Já tyto pochybnosti sdílím
též, protože hrozba svědku je nejčastěji
ve dvojím směru. Jednak k jeho zdraví, resp.
životu, ale i k jeho majetku. Domnívám se,
že otázka hrozby k jeho majetku by měla být
explicitně sdělena v tomto druhém odstavci,
neměla by se schovávat za tím vágním
"jiné vážné nebezpečí".
Můj pozměňovací návrh proto
zní, aby za "újma na zdraví" byla
čárka a bylo dopsáno "na majetku"
a pokračováno "nebo jiné vážné
nebezpečí". To znamená ve druhém
řádku vsunout "na majetku" za "újma
na zdraví". Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám
a dovolím si přečíst jedno sdělení:
vyšetřovací komise pro akce Norbert, Vlna,
Zásah se sejde ihned po vyhlášení polední
přestávky ke kratičké schůzce
ve Valdštejnském paláci.
Ve smyslu požadavků, které zde zazněly,
bych žádal Kancelář, aby se pokusila
zpracovat ve spolupráci se společným zpravodajem
a navrhovatelem písemně podklady pro hlasování
o této závažné normě, o všech
pozměňovacích návrzích a vzhledem
k tomu, že je 12.54 hodin, dovolím si vyhlásit
polední přestávku do 14.15 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12.54 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.20 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, zvu všechny do jednací síně,
abychom mohli pokračovat v našem jednání.
Mám informaci v tom smyslu, že písemná
podoba pozměňovacích návrhů
bude připravena nejdříve za 45 minut. Domnívám
se, že nám nezbyde nic jiného, než přistoupit
k projednávání dalšího návrhu
zákona, kterým je
Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 500 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 634. Z pověření
vlády předložený návrh zákona
odůvodní ministr spravedlnosti pan Jiří
Novák. Prosím ho proto, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, vážený
pane místopředsedo, vážené dámy,
vážení pánové, návrh zákona
úpravy vazby vychází z článku
4 Listiny základních práv a svobod, podle
kterého povinnosti mohou být ukládány
jenom na základě zákona a v jeho mezích.
Současná právní úprava výkonu
vazby je a po dlouhou řadu let byla upravena předpisem
vydaným ministrem spravedlnosti, tzv. Řádem
výkonu vazby, na základě zmocnění
daného mu v § 360 odst. 3 trestního řádu.
Přitom vazba je nepochybně významným
zásahem do osobní svobody a jejím výkonem
dochází k omezování základních
lidských a občanských práv. Z tohoto
hlediska je proto třeba, aby rozsah omezení těchto
práv a všechny podstatné otázky výkonu
vazby byly upraveny zákonem.
Navrhovaný zákon vychází z požadavku,
aby omezení práv a svobod osob ve vazbě plně
vycházelo ze zákona a právní úprava
těchto otázek se nepřesouvala na prováděcí
předpisy. Respektuje také presumpci neviny jako
jednu ze základních zásad trestního
řízení. Tato zásada se do návrhu
zákona promítá dvojím způsobem.
Jednak v tom směru, že práva osob vzatých
do vazby jsou omezována jen v nejnutnějším
rozsahu tak, jak to vyžaduje samotný smysl a účel
vazby při trestním řízení,
jednak tím, že výkon vazby si neklade za cíl
jakkoli převýchovně působit na obviněného.
Při koncipování návrhu zákona
byl brán zřetel také na mezinárodní
dokumenty přijaté v rámci OSN, které
mají vztah k úpravě vazebního režimu.
Jedná se především o Standardní
minimální pravidla pro zacházení s
vězni, která vydala Hospodářská
a sociální rada OSN v roce 1958, a Rezoluci k vyšetřovací
vazbě, přijatou 8. kongresem OSN k prevenci zločinu
a zacházení s pachateli z roku 1990.
Návrh zákona o výkonu vazby byl projednán
ve výborech Poslanecké sněmovny velmi podrobně,
o čemž svědčí skutečnost,
že společná zpráva zasahuje do řady
ustanovení vládního návrhu. Domnívám
se, že navrhované změny přispějí
k jasnému a jednoznačnému výkladu
budoucího zákona, a proto s nimi za předkladatele
vyjadřuji souhlas.
Navrhuji jménem vlády České republiky,
aby s tímto návrhem zákona Poslanecká
sněmovna vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi za úvodní slova. Nyní prosím,
aby se slova ujala společná zpravodajka výborů
Poslanecké sněmovny paní poslankyně
Hana Tomanová.
Poslankyně Hana Tomanová: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové,
předložený vládní návrh
zákona o výkonu vazby byl skutečně
velmi podrobně projednán jak ve výboru ústavně
právním, tak ve výborech branném a
bezpečnostním a petičním, pro lidská
práva a národnosti.
Připomínky, které vzešly z jednání
ve výborech, byly zpracovány do společné
zprávy, která vám byla předložena
v plném znění. Proti původní
předloze a se souhlasem předkladatele, v souladu
se zákonem o výkonu trestu odnětí
svobody je ve společné zprávě změněn
název "Ústav pro výkon vazby" na
název "Vazební věznice".
K dalším změnám došlo v hlavě
IV. v § 22 - 24, které byly předkladatelem
na doporučení ústavně právního
výboru přepracovány. Tyto paragrafy se zabývají
vyřizováním kázeňských
přestupků obviněných.
Vážený pane místopředsedo, kolegyně
a kolegové, zástupce předkladatele pan ministr
Novák vysvětlil, proč je třeba tento
zákon urychleně projednat a přijmout. Po
společné poradě vám doporučujeme
zákon schválit ve znění společné
zprávy.
Na závěr vás chci poprosit, abyste mi všechny
své případné připomínky
předali písemně. Děkuji.