Středa 10. listopadu 1993

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane předsedo, váženě dámy, vážení pánové, první vystoupil v rozpravě pan poslanec Výborný, s jehož návrhem mohu vyslovit souhlas.

Dále vystoupil v rozpravě pan poslanec Valach, který předložil řadu pozměňujících návrhů a před sněmovnou uvedl, ze on sám nehodlá tyto návrhy šířeji zdůvodňovat ani komentovat, což osobně považuji za chybné, protože pokud někdo navrhne tak zásadní změnu, aby byl zaveden trest smrti, aby byly tak výrazným způsobem zvýšeny trestní sazby u jednotlivých trestů odnětí svobody, myslím si, že takový návrh by zasloužil bližšího komentáře.

Pokud pan poslanec v návrhu č. 1 snižuje hranici trestní odpovědnosti u mladistvých z 15 na 10 let, chtěl bych říci, že je to návrh přece jen trochu neobvyklý, protože ve všech demokratických zemích Evropy se vesměs hranice trestní odpovědnosti pohybuje mezi 14-16 lety. Já osobně se domnívám, že v 10 letech není nikdo schopen řádně posoudit stupeň společenské nebezpečnosti svého jednání a mnohdy ani ovládat své jednání. Navíc návrh pana poslance by znamenal, že tento mladistvý, který by spáchal trestný čin, pro který by bylo možno uložit výjimečný trest, by byl postižen pouze ochrannou výchovou, kdežto mladistvý, který by spáchal méně závažný trestný čin, by byl nutně odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody do běžného zařízení vězeňské služby, což by jistě bylo úpravou přinejmenším paradoxní.

Dále pan poslanec navrhuje, aby § 29 v odstavci 1 zněl "Výjimečným trestem je trest smrti "; a na to navazují jeho další návrhy k tomuto jeho stanovisku. Abych mohl hovořit o otázce trestu smrti, myslím, že bych mohl hovořit na toto těma snad půl dne před touto sněmovnou, a myslím, že toto téma by mohlo zaměstnat celou Poslaneckou sněmovnu v rozpravě na několik dní. To, že zde poslanci k tomuto tématu blíže nevystoupili, mě přesvědčuje o tom, že sami cítí, že není na místě, aby takový trest byl v našem trestním právu zaveden. Ono to má několik důvodů, proč nelze v trestním zákoně jako výjimečný trest stanovit trest smrti.

Nejprve bych chtěl říci, že tomu brání naše Ústava a Listina základních práv a svobod, a poslanec, který by hlasoval pro trest smrti, aby byl zaveden v tomto zákoně, by se nutně choval protiústavně. Věřím, že nikdo z poslanců se tak v této sněmovně chovat nebude. Nehledě na to, že podle článku 10 Ústavy ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné, mají přednost před zákonem. Myslím, že nikomu zde není tajemstvím, že naše republika přistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, která v protokolu č. 6, článku 1 výslovně uvádí, že trest smrti se zrušuje, a nikdo nemůže být k takovému trestu odsouzen, ani popraven. A my jsme k této úmluvě přistoupili bez jakýchkoli výhrad. Pokud bychom hlasovali pro trest smrti, museli bychom nejdříve novelizovat čl. 10 Ústavy.

Jsou zde samozřejmě i věcné námitky proti tomuto návrhu. Myslím, že je dostatečně v podvědomí nás všech, že trest smrti nemá ten odstrašující účinek, jak je mnohdy prezentováno, a i z historie víme, že nejvíce kapesních zlodějů řádilo v historii ve středověku v řadách čumilů, kteří přihlíželi popravám či usekávání rukou svým méně šťastnějším kolegům. Mohu říci ze své patnáctileté praxe, kdy jsem se dennodenně setkával s lidmi, kteří sklouzli na šikmou plochu zločinu, že ne výše trestu, ale neodvratitelnost trestu má svůj význam. Každý zločinec, nebo snad téměř každý zločinec, když páchá svůj trestný čin, je hluboce přesvědčen o tom, že to bude právě on, kdo nebude odhalen, kdo nebude potrestán, neboť je přesvědčen o tom, že právě on páchá naprosto dokonalý trestný čin. Statistiky ze zemí, kde byl zaveden trest smrti, nebo naopak, kde byl trest smrti zrušen, nás přesvědčují o tom, že zcela paradoxně v zemích, kde byl zaveden trest smrti, dochází ke zvýšení počtu těch trestných činů, pro které by bylo možno uložit trest smrti.

Je zde ještě jeden argument. Justiční omyly byly, a myslím, že i jsou a nepochybně budou, ne proto, že by soudci chtěli někoho odsoudit nevinně, ale proto, že každý soudce je odkázán pouze na ty důkazy, které jsou mu předloženy. Nikdy nelze vyloučit, že budou soudci podvrženy důkazy, které jsou nepravdivé a zkreslené, nikdo nemůže nikdy vyloučit, že svědci, kteří někoho usvědčují z trestného činu, pro který lze uložit trest výjimečný, nevypovídají pravdu. A v takovém případě samozřejmě soudci nezbývá nic jiného než aplikovat zákon a v případě, že je zaveden trest smrti, uložit trest smrti. Každé bezpráví, každou nezákonnost, lze svým způsobem napravit - finanční náhradou, možná omluvou, nevím čím. Ale život, ten už nejde nikdy nikomu vrátit.

Navíc návrh pana poslance Valacha je i legislativně nedomyšlený, protože pokud bychom hlasovali o jeho návrhu, vyloučili bychom možnost uložení trestu doživotí. Navíc - trochu paradoxně - ve svých dalších návrzích pan poslanec hovoří o trestu doživotí, ač jej ve svém předchozím návrhu fakticky vylučuje. Proto pevně věřím, že se v této sněmovně nenajde hlas, který by podpořil návrh, aby v trestním zákoně byl jako výjimečný trest založen trest smrti.

Pokud jde o pozměňovací návrh č. 3 k § 35 - sčítání trestů - chtěl bych říci, že pokud pro takový návrh bude pozitivně hlasováno, tak by se současně musela změnit další ustanovení trestního zákona. Pokud zde nebyl vznesen návrh na změnu dalších ustanovení - např. § 34 písm. ch) a dalších - dostali bychom se do stavu, řekl bych, legislativního chaosu. Kdyby takový návrh prošel, snad by ani nebyl pro soudy použitelný, přinejmenším by vzbuzoval řadu výkladových potíží. Stejně tak tento návrh navazuje i na pokračování v trestném činu, které se objevuje v řadě dalších ustanovení trestního zákona.

Tento sčítací systém ve většině zemí světa není obvyklý. Pokud vím, používá se zejména ve Spojených státech amerických, ale je neznámý víceméně evropskému systému. Kladu si otázku, jestliže je někomu ve 25 letech uložen trest na 125 let odnětí svobody - záměrně přeháním, ale i takové tresty, jak jsem zaslechl, jsou ve Spojených státech ukládány - co si od takového trestu slibujeme. Zda nápravu pachatele, nebo jeho pouhou izolaci a prachobyčejnou odvetu. Proto bych plédoval, aby i pro tento návrh nikdo v této sněmovně nedal hlas.

Nesouhlasím ani s návrhem č. 4, ani s návrhem č. 5, které mají určitou návaznost, ani s návrhem č. 6, kde se jedná opět o úpravu trestních sazeb u mladistvých. Šlo by podle mého přesvědčení o zcela nelogické zpřísnění postihu mladistvých, neboť potrestání mladistvého by v mnoha případech bylo naprosto stejné jako u osoby dospělé. Pokud bychom mohli zvýšit sazbu na 10 až 15 let, nebylo by zřejmě žádného rozdílu mezi trestem, který by bylo možno uložit mladistvému, a trestem, který by bylo možno uložit dospělému.

V dalších návrzích pan poslanec navrhuje výrazné zvýšení trestních sazeb, které - přiznám se - mi nepřipadá příliš logické. Tímto návrhem je zcela zásadně narušen systém trestních sazeb v trestním zákoně a zejména jednotlivé proporce mezi obecně pojímanou nebezpečností jednotlivých druhů trestných činů pro společnost. Myslím si, že takové zjednodušené vypichování jednotlivých skutkových podstat a paušální zvyšování trestních sazeb není správné a je třeba uvažovat o event. úpravě trestních sazeb v celém kontextu všech trestních činů, které jsou obsaženy v trestním zákoně.

Co je důležité - a to chci říci ještě jednou a opakovaně - není tak důležitá výše trestu jako jeho neodvratnost, to znamená obecné podvědomí o tom, že žádný trestný čin nezůstane nepotrestán a že každý trestný čin bude okamžitě potrestán a každý bude spravedlivě odsouzen. A k tomu právě je alespoň částečným krokem návrh novely zákona, kterou budete projednávat po tomto bodě - jde o novelu trestního řádu, která by podle našeho přesvědčení mohla nejen výrazněji zvýšit objasněnost trestných činů, ale i zkrátit dobu mezi dopadením pachatele trestného činu a jeho postavením před soud. Navrhuji tedy, aby žádný z návrhů pana poslance Valacha nebyl Poslaneckou sněmovnou akceptován.

Pan poslanec Hirš u § 57 trestního zákona navrhuje, aby byl tento trestný čin obligatorně uložen u úmyslných trestných činů spáchaných cizinci. Nemohu podpořit ani tento návrh. Musím říci, že u trestných činů cizinců je vesměs soudy ukládán též trest vyhoštění. Ale není na místě, aby tomu bylo v každém případě. Dovedu si představit případ Řeka, občana Řecké republiky, kterých u nás žije více, který zde žije 20 let, má zde rodinu, dvě děti, a spáchá úmyslný trestný čin ublížení na zdraví podle § 221, odst. 1 trestního zákona tím, že někomu ublíží na zdraví a způsobí mu několikadenní pracovní neschopnost. My bychom museli u takového člověka nutně uložit trest vyhoštění a vyhostit ho do země, kde on fakticky žít nechce, kde nemá žádné rodinné zázemí atd. Myslím si, že v jednotlivých případech - samozřejmě případech, které jsou hodně zřetele - by měla být dána možnost soudu, aby tento trestný čin neuložil. Ještě jednou zdůrazňuji, že trest vyhoštění je naprosto běžně a pravidelně ukládán, ale nechme soudu možnost, aby ve výjimečných případech takovýto trest uložil. Doporučoval bych Poslanecké sněmovně, aby ani v tomto případě nepodpořila návrh pana poslance Hirše.

Pokud jde o návrh pana poslance Hirše k § 118 A, rád bych řekl, že podle obdobného zákona českého Parlamentu je loterie posuzována jako jedna z forem sázkové hry, a proto i trestní zákon navazuje na takovýto výklad a používá terminologii, kterou používá. Myslím, že je to terminologie správná. Ani v tomto případě nedoporučuji tento návrh podpořit.

Pokud má pan poslanec obavy, že může dojít k odsouzení občana pro trestný čin napadení veřejného činitele podle § 155 trestního zákona tím, že do policisty strčí, že mu např. shodí čepici apod., a proto navrhuje, aby bylo před slovo "násilí" vloženo slovo "hrubého", ani zde si nemyslím, že tento návrh je důvodný. Vycházím ze zcela zřetelně rozhodovací praxe soudů, které zcela běžně - a mohu říci, že ve všech případech, se kterými jsem se setkal - neposuzují takovéto skutky, jako je shození čepice, strčení do policisty apod., jako násilí ve smyslu zákona, ale považují je za urážku skutkem. Zcela běžně jsou takováto jednání postižena podle § 156 trestního zákona.

Myslím, že ani v tomto případě není vhodná další úprava trestního zákona.

K návrhu pana poslance Hirše k § 171 A trestního zákona bych rád řekl, že jde o speciální formu nadržování, která je jinak obecně upravena ustanovením § 166 trestního zákona, kde je stejná trestní sazba jako v dosavadním znění § 171 A trestního zákona. Pokud bychom přijali návrh pana poslance Hirše, došlo by ke zřejmé disproporci v trestních sazbách mezi těmito dvěma ustanoveními trestního zákona a ani toto bych s ohledem na nutnou diferenciaci trestů nepovažoval za nutné.

Paní poslankyně Matoušková nenavrhla ve svém příspěvku žádný konkrétní pozměňovací návrh.

Pan poslanec Koronthály navrhuje v § 13, který se týká nutné obrany, vypustit slovo "přímo". Obávám se, že ani tento pozměňovací návrh nelze Poslaneckou sněmovnou akceptovat. Kdybychom totiž vypustili slovo "přímo", udělali bychom z nutné obrany uzákoněnou odvetu, protože nutná obrana musí vždy reagovat na přímo hrozící útok. Kdybychom připustili návrh pana poslance Koronthályho - nyní trochu přeženu - připustili bychom, aby někdo, kdo byl fyzicky napaden, za týden nato reagoval v rámci "nutné" obrany na tento útok a šlo by nikoliv o nutnou obranu, ale o odvetu. Slovo "přímo" tam má proto ten význam, že nutná obrana musí reagovat bezprostředně přímo na útok, který je veden proti poškozené osobě. Takže ani tady nedoporučuji tento návrh akceptovat.

Pan poslanec Čundrle argumentuje tím, že navrhované zvýšení hranice mezi přestupkem a trestním činem znamená umělé snižování kriminality. Ani zde si nemyslím, že jeho námitka je důvodná. Zde zvedáme onu hranici z 1000 korun na 2000 korun. Samozřejmě, že tato úprava reaguje na určité zvýšení životních nákladů a tato novela bude reagovat i na předpokládané zvýšení nákladů, protože očekáváme, že tato novela bude platit určitou dobu. Ale co pan poslanec nepostřehl, je to, že oním zvýšením současně zpřísňujeme trestní postih u trestných činů majetkových, pokud se hovoří např. o značné škodě apod., protože tam ona kritéria pro rozlišení v rámci posouzení stupně společenské nebezpečnosti mezi jednotlivými odstavci trestných činů jsou nyní o to přísnější, o co se zvedla základní hranice z 1000 korun na 2000 korun. Argument může být dvojí. Ano, řekněme, že se u bagatelní trestné činnosti svým způsobem mírně snižuje kriminalita, ale současně s tímto opatřením se zpřísňuje postih za majetkové trestné činy.

K jeho návrhu na úpravu § 175 odst. 1 trestního zákona pan poslanec uvádí, že řada svědků vědomě lže u soudu i u vyšetřovatele. Musím vycházet ze statistiky, která naopak hovoří o tom, že postih takovéto trestné činnosti je u nás minimální, ačkoliv i já se domnívám, že četnost těchto trestných činů je možná vyšší než uvádí statistika a že se mnohdy nevyužívá těch ustanovení zákona, která umožňují trestně stíhat někoho, kdo vědomě lže před soudem či před vyšetřovatelem. Podle mého přesvědčení zde nic nevyřeší zvýšení trestní sazby, ale využívání těch ustanovení trestního zákona, která umožňují postih pachatelů těchto trestných činů. Ani zde bych nepovažoval za systémově, abychom jenom proto, že se domníváme, že jde o trestnou činnost poměrně četnou, zvyšovali trestní sazbu stanovenou v zákoně.

Pokud jde o návrh pana poslance k nedokonalosti současného platného ustanovení § 127 a 250 trestního zákona u těch případů, kdy někdo vědomě neplatí faktury apod., zcela upřímně jsme se tím velmi podrobně zabývali a zjistili jsme, že posoudit vědomé neplacení faktur nemůže být důvodem trestního postihu, protože ve většině případů je takto reagováno právě na onu druhotnou platební neschopnost a je velmi problematické, kde hledat onoho hlavního viníka, který vědomým neplněním svých závazků způsobil zahájení onoho řetězce druhotné platební neschopnosti, a myslíme si též, že by takovéto ustanovení mohlo být svým způsobem brzdou podnikatelských aktivit.

Z toho důvodu máme za to, že dosavadní úprava, která je obsažena v trestním zákoně, je dostatečná. Pokud jsme kritizováni, že není v zákoně řešena proklamovaná otázka praní špinavých peněz, dovolil bych si oponovat, protože již v předchozí novele trestního zákona bylo přijato ustanovení § 251 A trestního zákona, které se týká onoho praní nebo boje proti praní špinavých peněz a současná novela trestního zákona upravuje i změnu § 251 odst. 1 trestního zákona právě opět v souvislosti s tzv. praním špinavých peněz. Podle mého přesvědčení současná úprava trestního zákona, pokud bude přijata i navrhovaná novela, bude v souladu s tzv. "Strasbourgskou úmluvou" o praní špinavých peněz v oblasti trestního zákonodárství.

Pan poslanec Řezáč vznesl návrh k § 15 a 29, a stejný návrh vznesl i pan poslanec Koháček. Zde je má role trochu obtížnější. Jako předkladatel musím říci, že vládní návrh zákona upravuje možnost uložit soudu vyslovit, že je nepřípustné podmíněné propuštění z výkonu trestu u pachatele, kterému byl uložen trest doživotí. Mohu současně říci - pokud bych se mohl nyní přetransformovat z ministra na poslance - že já tento návrh příliš nesdílím. Přikláněl bych se k návrhu pana poslance Koháčka, protože si myslím, že přece jenom pasáž vládního návrhu je určitým krokem vpřed, nicméně bych lhal, kdybych neřekl, že vláda nehlasovala o tomto návrhu a byl jsem většinou demokraticky přehlasován, takže proto je vládní návrh zákona takový, jaký je.

Jako zástupce předkladatele mohu jen říci, že doporučuji ke schválení znění vládního návrhu zákona, pokud jde o tyto články, nicméně - pokud mohu vyslovit svůj osobní názor - doporučoval bych akceptovat návrh pana poslance Koháčka.

Poslanec Řezáč vznáší návrh týkající se § 89 odst. 3 trestního zákona, kde navrhuje vypustit definici pojmu "pokračování v trestném činu". Já myslím, že jestliže zákon používá termín "pokračování" např. v § 34 písm. ch) trestního zákona a dalších, měl by být tento termín v zákoně též striktně vyložen, aby nevzbuzovalo pochybnosti to, co je zákonem míněno pod pojmem "pokračování v trestném činu". Samozřejmě, tento termín má výrazný dopad do vymezení pojmu trestného činu jako takového.

Pan poslanec Řezáč dále navrhuje v § 102 vypustit slova "její parlament, vládu". Já si myslím, že s ohledem na rovnocennost všech tří složek státní moci, tedy moci soudní, zákonodárné a výkonné, by všechny tyto tři složky měly být obsaženy v tomto ustanovení trestního zákona v § 102. O těchto návrzích už bylo hlasováno ve výboru ústavně právním a branném a bezpečnostním. Pokud si dobře vzpomínám, tyto námitky v těchto dvou garančních výborech akceptovány nebyly. Jestli mě paměť neklame, tak z hlediska právních tradic a právních kořenů i německá úprava je obdobná. I tato právní úprava pamatuje na ochranu vlády a na ochranu parlamentu v obdobném ustanovení jejich trestního zákona.

Pan poslanec Krámek navrhl nové znění § 203, které bych nikoliv snad z věcných důvodů, ale spíše z důvodů legislativních nedoporučoval přijmout. Je zde několik termínů - trvalé poškození zdraví, snížení životní schopnosti, v čl. 2, pokud pachatel týrání zvířat znovu opakuje, což je termín legislativně přinejmenším nešťastný. Pro tyto termíny nemáme v trestním zákoně žádné výkladové pravidlo. Nelze na ně použít ustanovení § 89 odst. 7 trestního zákona, protože toto ustanovení se nevztahuje na zvířata, ale na lidi. Můžeme si též z hlediska navrhované výše trestní sazby srovnávat tyto sazby s obdobnými útoky na lidi. Jde např. o § 221 odst. 1, trestný čin ublížení na zdraví, kde je sazba pouze do jednoho roku. I z tohoto pohledu si myslím, že návrh pana poslance Krámka není z hlediska navrhovaných výší trestu zcela vyvážený, a proto bych jej ani v tomto případě nedoporučoval přijmout.

Pan poslanec Šuman navrhl v § 249 odst. 1 a 2 vypustit onu podmínku zpětnosti (jestli dobře rozumím, pane poslanče), která zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti tohoto jednání tak, že jde již o trestný čin. Já se obávám, že ani tento návrh nelze akceptovat. Myslím si, že samotné jednání někoho, kdo neoprávněně obsadí byt, nebytový prostor atd. samo o sobě nevykazuje takový stupeň společenské nebezpečnosti, aby mohlo jít o trestný čin. Proto je zde ona podmínka zpětnosti, že to, že byl pro obdobný čin v posledním roce postižen, právě naopak zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti natolik, že se podle našeho názoru teprve tehdy může jednat o trestný čin. Důležité je, že v letošním roce novelou přestupkového zákona, zákonem č. 67/93, sněmovna zařadila v § 50 skutkovou podstatu přestupku, která je fakticky totožná se zněním, které je předkládáno v trestním zákoně. Učinili jsme tak právě proto, abychom mohli mít v zákoně o přestupcích přestupek, pro který by mohla být postižena osoba, která se dopustí takového jednání. Apriorně ze zákona o přestupcích tedy nemůže jít o trestný čin, ale pouze o přestupek a teprve tehdy, pokud takový přestupek je opakován, je stupeň společenské nebezpečnosti tak vysoký, že takové jednání může být posouzeno jako trestný čin. Ani zde - ač mě to velmi mrzí - bych nedoporučoval akceptovat stanovisko pana poslance Šumana.

Jinak zde padl návrh pana poslance Koháčka, ke kterému jsem se již vyjádřil, a pana poslance Grulicha. Myslím, že bude vhodné, aby jeho návrh poslanecká sněmovna akceptovala. Tolik k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Novákovi. Prosím společného zpravodaje, předsedu ústavně právního výboru pana poslance Výborného, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že nejrozumnější bude, budu-li znovu číst jednotlivé pozměňovací návrhy tak, jak byly poslanci v průběhu rozpravy včera a dnes podány a když vám bude dána informace (jak jsem na to upozornil již při úvodním slově) o stanovisku předkladatele a stanovisku garančního výboru k těmto pozměňovacím návrhům. Vesměs byly tyto návrhy co do svého charakteru v garančním výboru projednávány.

První návrh, který podpořil pan ministr, není podle mého názoru ani tak návrhem. Je spíše chybou vytištěné společné zprávy. Já jsem ve svém úvodním slovu na tuto chybu upozorňoval. Nejsem si jist, zda je možné tuto chybu napravit pouhým upozorněním zpravodaje, nebo zda je nutné o této chybě hlasovat jako o předneseném pozměňovacím návrhu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, já teď přemýšlím o jiném procedurálním problému. Chci se zeptat, zda jako zpravodaj chcete pronést něco obecného nebo se speciálně vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům. Procedurálnímu návrhu pana poslance Hrdého jsem totiž rozuměl tak, že přestávka, která je požadována pro schůzku klubů k projednání stanovisek k těmto návrhům, by měla být po závěrečných slovech, tedy před tím, než se ujmete své práce, která bude směřovat k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Tak jsem tomu alespoň rozuměl.

Abych to ještě více zkomplikoval, tak uvedu, že pan poslanec Kužílek má nejen náhradní kartu č. 5, ale též jako předseda klubu mě žádal, abychom zajistili před přestávkou pro jednání klubů písemně rozmnožený podklad, zejména pokud jde o poslední pozměňovací návrh poslance Grulicha, aby se tím kluby mohly fundovaně zabývat.

Toto je technicky možné zvládnout během dalších 30 až 40 minut, jak jsem informován.

Teď jsem předložil všechny informace, které bude třeba zvážit.

Chtěl bych vás poprosit nyní o obecné konstatování; pak máme dvě možnosti. Buď vyhlásit delší přestávku, která by respektovala nebo otevírala prostor pro vyřešení všeho, co zástupci jednotlivých klubů požadují, anebo přerušit projednávání tohoto bodu, což se mi zdá trochu nevhodné v tomto okamžiku, otevírat další bod, a potom se vracet k hlasování. Prosím, pane kolego, o vaše vyjádření.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, já bych si k té záležitosti po výtce technické, tj. zdržení třicet minut pro rozmnožení pozměňovacího návrhu pana poslance Grulicha, dovolil nabídnout toto. Pomalu bych tento návrh přečetl. Poslanec, který bude mít zájem návrh si zaznamenat, tak si tak učiní, a není třeba záležitost odročovat o 30 minut.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pak bych se tedy po vašem obecném vyjádření přikláněl k vyhlášení přestávky, jak už jsem avizoval. Prosím tedy zástupce klubů nebo jednotlivé poslance, aby si pečlivě zaznamenali pozměňovací návrh.

Pak bude vyhlášena přestávka.

Poslanec Miloslav Výborný: Pan poslanec Grulich přednesl návrh, který směřuje ke vložení nového paragrafu 178 s názvem "pytláctví". Text tohoto ustanovení přednesl takto:

"Kdo neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo kdo loví zvěř nebo ryby v době hájení a

a) spáchá takový čin nejméně se dvěma osobami,

b) spáchá takový čin zvlášť zavrženíhodným způsobem,

c) spáchá takový čin hromadně účinným způsobem nebo

d) dopustí se takového činu, přestože byl v posledním roce pro přestupek obdobné povahy postižen nebo v posledních třech letech pro takový trestný čin odsouzen, bude potrestán odnětím svobody až na dobu dvou roků nebo peněžitým trestem nebo trestem zákazu činnosti."

To je kompletní návrh pana poslance Grulicha tak, jak byl přednesen.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. V tomto okamžiku bych si dovolil vyhlásit přestávku do 10.45 hodin.

(Schůze přerušena v 10.26 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.12 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolil jsem si po té přestávce vymazat prezenci, chtěl bych vás požádat o nové prezentování, pan poslanec Vik se hlásí o slovo.

Poslanec Jan Vik: Mám náhradní kartu č. 7.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, pan poslanec Vik má náhradní kartu č. 7.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa, chystám se dát slovo panu zpravodaji.

Prosím pana poslance Výborného, společného zpravodaje k tomuto návrhu zákona, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, první pozměňovací návrh jsem přednesl já, šlo spíše o upozornění na jistou chybu ve společné zprávě, pro úplnou jistotu však mám za to, že by bylo vhodné o tomto návrhu hlasovat jako o návrhu pozměňovacím.

Jde o to, aby na straně 2 společné zprávy podle tisku 632, třetí z poznámek k bodu 18, správné znění bylo toto: V § 39 a), odst. 2, písm. c) se konec věty upravuje takto: "věznice z dozorem nebo se zvýšenou ostrahou pachatele, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody s dohledem nebo s dozorem." Jde o zařazení připomínek ústavně právního a branně bezpečnostního výboru, ministr spravedlnosti s tímto návrhem vyslovil souhlas.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP