Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, dovoluji si
upřesnit některé paragrafy trestního
zákona některými pozměňovacími
návrhy.
Především k bodu 26, to je § 57 trestního
zákona, s ohledem na stoupající kriminalitu,
kterou páchají na našem území
občané cizího státu, je třeba,
aby tito byli z České republiky vždy vyhoštěni.
Proto by v tomto ustanovení měl soud povinně
uložit trest vyhoštění za spáchání
úmyslného trestného činu. Navrhuji
proto formulaci "soud může uložit pachateli"
změnit na formulaci "soud uloží pachateli".
K bodu 44., tj. § 118 A trestního zákoníku.
Zde je sázková hra přiblížena
k loterii, což není pravda. Sázková
hra nemá s loterií nic společného,
a proto by správné znění tohoto trestného
činu mělo znít: "neoprávněné
provozování loterie či sázkové
hry".
Podobně by měl být formulován odst.
1 - "kdo neoprávněně provozuje loterii
či sázkovou hru".
K § 155 trestního zákoníku. U tohoto
paragrafu není navrhována novelizace, avšak
je jí zapotřebí. Jsou dosti časté
případy, kdy policisté při zákroku
tvrdí, že byli fyzicky napadeni. Většinou
tato tvrzení jsou účelová ve snaze
co nejvíce ublížit osobě, proti které
zakročují. Za násilí se pak v tomto
smyslu považuje i tzv. strčení do policisty,
shození čepice. Je proto třeba, aby skutková
podstata tohoto trestného činu byla naplněna
jen v případě použití hrubého
násilí, tedy takového násilí,
které vylučuje neúmyslnost zavinění.
Navrhuji proto před slovo "násilí"
vložit slovo "hrubého".
K bodu 64, což je § 171 A trestního zákoníku.
S ohledem na množící se četnost útoků
a organizovanost skupin, převádějících
osoby přes hranice, je uvedená trestní sazba
nepřiměřeně nízká. Navrhuji
proto zvýšit trestní sazbu v horní hranici
na 5 let. Je to odst. 2. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Pavel Hirš
ukončil svůj příspěvek. Zvu
k řečništi paní poslankyni Evu Matouškovou.
Připraví se pan poslanec Vladimír Koronthály.
Poslankyně Eva Matoušková: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, zvýšená kriminalita je bezesporu
varující jev a je nepochybně spojena i s
uvolněním tuhého centralistického
režimu. Bezpečnost občanů a ochrana
jejich majetku je základní úlohou každého
státu a podle plnění této úlohy
je stát občany posuzován.
Nyní naše sněmovna projednává
komplex novel trestních zákonů. Klub Liberální
strany národně sociální nepovažuje
předkládané výše trestů
za dostatečné z hlediska funkčnosti odstrašujícího
efektu. Pokud nebudou přijaty pozměňující
návrhy na zvýšení trestů, rozhodli
jsme se doporučit ministru spravedlnosti opětovně
zvážit celou situaci a předložit co nejdříve
novelu, ve které by byly horní sazby trestů
zvýšeny o 100%.
Doporučujeme rovněž zvážit možnost
zavedení institutu doživotního trestu v těch
případech, kdy je tento trest vzhledem k jeho společenské
nebezpečnosti a závažnosti nezbytně
nutný.
Klub Liberální strany národně sociální
s uspokojením konstatuje, že příslušná
novela uzákoňuje pracovní povinnost při
výkonu trestu. Návrh našeho poslaneckého
klubu bude s panem ministrem v nejbližší době
projednán. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Evě Matouškové. Slovo má
pan poslanec Vladimír Koronthály. Připraví
se pan poslanec Čundrle.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedo, vážený pane ministře,
dámy a pánové, nebudu zbytečně
zdržovat, času není tolik, kolik bychom si
přáli, budu tedy velmi stručný.
Dovolím si přednést jeden pozměňovací
návrh, a to ke čtvrtému odstavci. V odstavci
4 se na konec připojuje věta tohoto znění:
v § 13 se vypouští slovo "přímo".
Jedná se o nutnou obranu v případě,
že někdo podle stávajícího znění
odvrací přímo hrozící nebo
trvající útok.
Zdůvodnění: za prvě - je-li
hrozba přímá, tak jak bývá
soudy chápáno to, co se myslí přímou
hrozbou, je to hrozba taková, že zpravidla bývá
už na účinnou obranu pozdě. Všichni
víme, že útočník je vždy
ve výhodě už vzhledem k momentu překvapení
atd. Napadený bývá velmi hendikepován.
Dá se uvažovat o tom, že je to určité
riziko toho, kdo si co jak vyloží, ale buďme
upřímní - nemá toto riziko být
spíše na straně útočníka
než na straně napadeného? Je-li mi vyhrožováno,
není to moje vina, zpravidla je to vina toho, kdo vyhrožuje.
Z toho důvodu se domnívám, že tady je
potřeba dát našim soudům jasnou indicii,
že není právem člověka jen tak
někomu opravdu něčím hrozit.
Je samozřejmé, že může dojít
ke sporným případům, ale domnívám
se, že od toho samozřejmě jsou soudy a jsou
dostatečně kvalifikovány k tomu, aby poznaly,
kdy útok byl opravdu útokem a kdy hrozba byla opravdu
hrozbou. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Koronthálymu. Slovo má pan poslanec Václav
Čundrle. Připraví se pan poslanec Vladimír
Řezáč, který je poslední písemně
přihlášený do rozpravy.
Poslanec Václav Čundrle: Vážený
pane předsedo, pane ministře, kolegyně a
kolegové, § 89 odst. 14 navrhované zvýšení
hranic škod - je pokusem o umělé snižování
kriminality. Toto opatření nechrání
občany, ale poskytuje vyšší ochranu pachatelům
drobné majetkové trestné činnosti.
Posunutím minimální hranice výše
škody pouze uvolní další vlnu drobné
majetkově trestné činnosti, která
zpravidla směřuje proti majetku občanů.
Navrhuji proto ponechat v platnosti stávající
právní úpravu.
K § 175, odst. 1 trestního zákona. Vzhledem
k současné situaci v trestním řízení
a ke skutečnosti, že řada svědků
vědomě lže u soudu i u vyšetřovatele,
navrhuji zvýšení trestní sazby na 2
- 8 let stejně jako u trestného činu podle
§ 174 trestního zákona. Současná
situace je neudržitelná a nelze dosáhnout brzké
změny jiným způsobem než pohrůžkou
přímé sankce.
V navrhované novele trestního zákona postrádám
proklamovaná ustanovení o ochraně ekonomiky
a o postihu závažné hospodářské
trestné činnosti. Není vůbec řešena
otázka odběru zboží a vědomého
neplacení faktur. Tato problematika, která v praxi
znamená vytváření druhotné
platební neschopnosti ve výši řádově
několika desítek miliard korun, není v novele
vůbec řešena. Současná úprava
možnosti postihu podle § 127 popřípadě
250 trestního zákona se jeví jako nedokonalá
a nevystihuje všechny případy nezákonného
jednání pachatelů z hlediska trestní
odpovědnosti. Novela vůbec neřeší
snad nejzávažnější problematiku
nezákonností a machinací vládních
úředníků a jmenovaných likvidátorů
v souvislosti s privatizováním podniků. Současná
právní úprava neumožňuje řádné
prošetření a řádný postih
zjištěných případů. Není
ani řešena proklamovaná otázka praní
špinavých peněz, spolupráce se skupinami
organizovaného zločinu, ani povinnost prokazování
legálnosti nabytého majetku. Děkuji vám
za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Václavu Čundrlemu. Slovo má poslanec Vladimír
Řezáč, připraví se poslanec
Jan Krámek.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, pane ministře, vážené
kolegyně a kolegové, mám tři pozměňující
návrhy k novele trestního zákona, a to dva
k obecné části trestního zákona
a jeden ke zvláštní části.
První pozměňovací návrh se
týká celkem kardinální otázky,
bodu 15 znění § 29, odst. 1 trestního
zákona, kde se novela zabývá novou úpravou,
která by měla být možná při
uložení doživotního trestu odnětí
svobody. Návrh je takový, že uloží-li
soud takový trest, může zároveň
rozhodnout, že podmíněné propuštění
z jeho výkonu je vyloučeno. Při projednávání
této novely v branném a bezpečnostním
výboru jsem vznesl vážné pochybnosti
o takovém návrhu, neboť je podle mého
názoru nehumánní a vlastně z odsouzeného
se dělá zvíře zahnané do kouta,
kterého se společnost zřekla, a které
nemá sebemenší možnost nápravy.
Takový člověk nemá žádnou
motivaci pro to, aby se ve výkonu trestu snažil chovat
dobře. Mohlo by ho to naopak motivovat k tomu, aby event.
páchal vážné a mimořádně
závažné trestné činy i ve výkonu
trestu.
Jde o řešení kardinální otázky
vztahu odplaty a nápravy v každé trestní
sankci. Navíc - jak mi sdělil dr. Král, známý
odborník v trestním právu, který byl
přítomen při projednávání
této novely - vyloučení možnosti podmíněného
propuštění je v rozporu s mezinárodní
konvencí, kterou jsme vázáni.
Navrhuji takové znění, které zajistí
ochranu společnosti lépe a přitom nebude
takovýmto způsobem nehumánní. Můj
návrh zní: "Uloží-li soud takový
trest, může zároveň rozhodnout, že
doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou
ostrahou se pro účely podmíněného
propuštění nezapočítává."
Mám tím tedy na mysli, že pachatel, odsouzený
k doživotnímu trestu odnětí svobody,
pokud bude zařazen k nejpřísnějšímu
režimu ve věznici se zvýšenou ostrahou
podle § 39 A, odst. 1, písmeno d) - a pokud se nebude
chovat tak, aby nebyl přeřazen do věznice
s mírnějším režimem, alespoň
tedy s režimem s ostrahou prostou, potom nebude mít
vůbec naději nikdy se dostat k těm 20 letům,
po kterých by mohl žádat podmíněného
propuštění. Příklad: tedy pokud
by byl přeřazen do mírnějšího
režimu až po 10 letech, mohl by podat žádost
o podmíněné propuštění
až po 30 letech.
Tento návrh je především v souladu s
citovanou konvencí a zajišťuje dostatečnou
ochranu společnosti před nebezpečnými
pachateli. I před tím, aby nepáchali závažné
trestné činy ve výkonu trestu.
Můj druhý návrh se týká §
89 odst. 3, trestního zákona, to jest bodu 37 novely.
Navrhuji vypustit toto ustanovení, které definuje
pojem "pokračování v trestném
činu ", a to proto, že náš trestní
zákon už si 32 let poradil s tímto pojmem,
poradila si s ním juris prudence, právní
věda i soudní judikatura, je to tedy problém
vyložený. Navíc ho stejně nelze důsledně
respektovat v procesním právu, neboť v trestním
řádu je každé pokračování
v trestném činu rozděleno okamžikem
vznesení obvinění a je tomu tak i v novele
trestního řádu, kterou se rovněž
budeme zabývat.
Navíc je zřejmé, že nelze vyloučit
v případně rekodifikaci trestního
práva že vůbec opustíme tuto koncepci
a můžeme přejít na americký systém
sčítací nebo na systém asperační
a potom by zanášení pojmů pokračování
přímo do hmotného trestního práva
nebylo podle mne vhodné.
Třetí můj návrh se týká
jediného paragrafu ve zvláštní části
trestního zákona, a to § 102 trestního
zákona hanobení republiky. K této otázce
proběhla zajímavá diskuse v ústavně
právním výboru, který převahou
jednoho hlasu navrhl vypustit celé ustanovení, v
branně bezpečnostním neprošel ani kompromisní
návrh, který se pokusím zopakovat.
Mám za to, že v každé klasicky zavedené
demokracii musí být chráněna hlava
státu proti hanobení, což je respektováno
v § 103 trestního zákona. Zřejmě
je možné takovou ochranu připustit i pro soud
ochrany ústavnosti, tedy pro Ústavní soud.
Není však obvyklé v klasické demokracii,
např. ve Velké Británii, že by mohl
být někdo postihován za hanobení vlády
nebo parlamentu, kdyby například řekl na
jejich adresu něco velice ostrého např. v
Hyde Parku nebo někde jinde. Domnívám se,
že současná situace je taková, že
parlament je místem, kde dochází ke střetávání
zájmů sociálních skupin, stejně
tak i stanoviska vůči vládě mohou
být rozdílná a neměla by to být
záležitost trestní odpovědnosti.
Navrhuji proto, aby v § 102 byla vypuštěna slova
"její parlament, vládu" a zůstane
tam "kdo veřejně hanobí Českou
republiku nebo Ústavní soud, bude potrestán...".
To jsou moje tři návrhy. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Vladimíru Řezáčovi. Slovo má
pan poslanec Jan Krámek. Ještě než promluví,
chci upozornit, že se po skončení dnešního
zasedání sejde zde ve sněmovně mandátový
a imunitní výbor. Vzkazuje to paní předsedkyně,
poslankyně Röschová. Slovo má pan poslanec
Krámek.
Poslanec Jan Krámek: Vážený pane
předsedo, vážené kolegyně, vážení
kolegové, navrhuji nové znění §
203, a to v tomto znění: odst. 1 - "Týrání
zvířat, uskutečňované zvláště
krutým způsobem nebo mající za následek
jeho smrt, trvalé poškození zdraví nebo
snížení životní schopnosti, se
trestá odnětím svobody na dobu od 6 měsíců
do 2 let."
Článek 2: "Pokud pachatel týrání
zvířat znovu opakuje, je trestán odnětím
svobody od 12 měsíců do 3 let." Krátké
zdůvodnění.
Na základě vyjádření řady
organizací ochránců přírody,
ochránců zvířat se ukazuje, že
dosavadní funkčnost zákona není příliš
účinná. Ne vždy - objektivně
musím říci - se jedná o legislativní
záležitost, ale z toho důvodu, že za minulá
desetiletí v této oblasti se společnost,
a hlavně režim o tyto věci nestaral. Mnohokrát
se zde ve sněmovně hovořilo o tom, že
je třeba začínat ve školách,
u mladých. Zatím se v této oblasti mnoho
neudělalo, i když v letošním roce byl
přijat zákon na ochranu zvířat a proti
týrání, ale domnívám se, že
v této době, kdy i děti školou povinné
se chovají k živým tvorům takovým
způsobem, že následně se potom pravděpodobně
chovají i v dospělém věku k lidem,
je věc nesmírně důležitá.
Děkuji vám.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Krámek
ukončil svůj návrh, slovo má pan poslanec
Vladimír Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych vznesl jako pozměňovací návrh
součást usnesení branného a bezpečnostního
výboru k bodu 95 týkající se §
249, odst. 1a odst. 2.
Jde o součást ustanovení, kde se mluví
o tom, že kdo protiprávně obsadí nebo
užívá byt nebo nebytový prostor jiného
- a teď jde o tu další část věty
- přesto že byl v posledním roce pro přestupek
téže povahy postižen nebo pro takový čin
odsouzen, bude potrestán odnětím svobody
na dvě léta nebo peněžitým trestem.
Náš výbor doporučil tuto podmínku
postižení za přestupek v tom "posledním
roce" vypustit, a to z několika důvodů.
Jedním z důvodů je, že se jedná
o záležitost, která je velice svízelná
pro všechny místa, kde jsou ti nepřizpůsobiví
obyvatelé, kteří se toho dopouštějí
opakovaně. Druhý důvod spočívá
v tom, že je tam podmínka "v posledním
roce". Pokud nebude můj návrh, spočívající
v tom, aby v obou odstavcích byl vypuštěn text
"přesto že byl.... až po odsouzen"
- jak máte před sebou v nezahrnutých připomínkách,
tak aby alespoň bylo vypuštěno "v posledním
roce".
Třetí důvod spočívá
v tom, že přestupky nejsou evidovány souhrnně
v celé republice. To znamená, že pokud se pachatel
dopustí trestného činu v jednom, druhém,
třetím nebo čtvrtém městě,
nebude mu možno dokázat - při špatné
evidenci pohybu obyvatel - to, že byl již za to přestupkově
postižen. To všechno mne vede k tomu, abych navrhl sněmovně
přijmout usnesení našeho výboru tak,
jak bylo předneseno a jak máte v nezařazených
připomínkách společné zprávy.
Samozřejmě, toho se týká i třetí
část, to jest vypustit písmena c) a d) k
článku II, § 50, odst. 1, předložené
novely.
Dovolte mi, abych navrhl přerušit toto jednání
před ukončením rozpravy, protože tady
zaznělo tolik závažných návrhů,
že není možné, abychom o nich jednali
předtím, než je budeme mít písemně
před sebou.
Doporučil bych sněmovně, aby požádala
ústavně právní výbor, aby se
k této věci sešel a vyjádřil
k tomu pro sněmovnu stanovisko. Děkuji vám
za pozornost. Pokud se vám zdálo, že jsem křičel,
snažil jsem se dnes záměrně, abych alespoň
trochu zvýšil pravděpodobnost, že vůbec
budu někde slyšen.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Šumanovi. Uhodila hodina půl sedmá, kdy jsme
slíbili ukončit dnešní jednání.
Byl bych rád, aby nezapadly návrhy, které
přednesl pan poslanec Šuman. V tuto chvíli
nemám žádnou přihlášku do
rozpravy. Doporučuji, aby se sněmovna smířila
s tím, že nebudu končit rozpravu, že jen
přeruším dnešní jednání.
Chci dát ještě slovo panu poslanci Výbornému
k technické poznámce.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
dámy a pánové, především
soudím, že by bylo korektní ještě
před přerušením schůze dát
hlasovat o návrhu poslance Šumana, aby k již
předneseným pozměňovacím návrhům
zaujal stanovisko ústavně právní výbor.
K tomu si ovšem jako společný zpravodaj a současně
jako předseda tohoto výboru dovolím drobnou
poznámku. S charakterem těch pozměňovacích
návrhů, netvrdím, že přímo
s těmito pozměňovacími návrhy,
ale s jejich charakterem, např. návrhy na razantní
zvyšování sazby, návrhy na zavádění
trestu smrti v rámci této novely trestního
zákona, těmito záležitostmi se ústavně
právní výbor zabýval po dobu tří
dnů, kdy navrhovanou novelu projednával, takže
se domnívám, že naše stanovisko by asi
neodrazilo nic více než usnesení, které
už jsme přijali. Doufám, že jako zpravodaj
budu moci toto stanovisko i sdělit. Přesto je nutno
o návrhu poslance Šumana dát hlasovat.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Pan poslanec
Šuman má slovo.
Poslanec Vladimír Šuman: Za této okolnosti
svůj návrh stahuji. Žádám, abychom
před pokračováním rozpravy dostali
předložené návrhy písemně
tak, abychom o nich mohli jednat zodpovědně.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Šumanovi. Uzavírám tedy dnešní
jednání. Upozorňuji, že rozprava není
uzavřena a že vznášíme požadavek
na pracovníky Kanceláře, aby pomohli připravit
znění dosavadních podaných pozměňovacích
návrhů v písemné podobě na
lavice všem poslancům.
Dnešní jednání je přerušeno.
Pokračujeme zítra v 9.00 hodin. Přeji vám
dobrý večer.