Čtvrtek 20. května 1993

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Rumlovi. Dámy a pánové, musím se přiznat, že usilovně přemýšlím, jak se vypořádat s jednomyslně přijatým usnesením odborně příslušného výboru. Prosím, abyste mě sledovali, pokud bychom v tomto okamžiku přerušili projednávání tohoto bodu, projednali bod, který navrhoval odborný výbor, nově zařazený, a přijali usnesení, pak by nám přijetí usnesení otevřelo cestu k tomu, abychom sumář pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona pojali jako podnět pro vládu a hlasovali o vládním návrhu zákona ve znění společné zprávy. Pokud bychom nepostupovali takto, museli bychom zřejmě hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích o jednom po druhém.

Pak mě napadá ještě jedna varianta - dotázat se navrhovatelů jednotlivých pozměňovacích návrhů, pokud jsou přítomni, zda jsou ochotni akceptovat tento postup a jedním hlasováním odsouhlasit jejich návrhy na stažení. To by bylo zřejmě právně čistší. Pokud zde již některý z navrhovatelů není, pak bychom museli o jeho návrhu rozhodnout hlasováním.

Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo, domnívám se, že to prostě nejde. Jednací řád ukládá, abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích tak, jak zazněly v rozpravě v pořadí. Pokud neprojdou, pak je možné vzít v úvahu doporučení příslušného výboru, ale těžko můžeme postupovat jinak. Jsou zde regulérní návrhy a o těch se musí hlasovat. Ledaže by je příslušní předkladatelé vzali zpět, což se nestalo.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nic jiného jsem nekonstatoval ve druhé části své improvizace. Děkuji.

Pak tedy předávám slovo panu společnému zpravodaji, respektive žádám ho, aby zaujal místo u řečnického pultu. Chci se zeptat kolegů a kolegyň, kteří jsou autory jednotlivých pozměňovacích návrhů, zda nemají v úmyslu navrhnout některé návrhy ke stažení.

Poslanec Jiří Macháček: Pane předsedající, aby byl dodržen náš Jednací řád, který máme schválený, a vzhledem k tomu, že většina kolegů, kteří dávali pozměňovací návrhy, je z garančního výboru a předběžně jsme se dohodli na nějakém postupu, vystupoval bych i za sebe s celým souborem pozměňovacích návrhů. Vždycky, když bychom k návrhu došli, pravděpodobně dojde ke stažení. V případě kolegy Drápely, který zde není, to můžeme odhlasovat klasickou metodou s ohledem na to, co už zde bylo řečeno o usnesení garančního výboru jestli je tak možno.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Měl jsem snad jen jeden pokus o zrychlení procedury. Domníváte se, že by bylo porušení procedury, kdybychom o návrzích na stažení, které podají jednotliví kolegové, kteří navrhovali, hlasovali jedním hlasováním? Jestliže tomu tak není, chci se zeptat, kteří kolegové z garančního výboru navrhují stažení svých pozměňovacích návrhů. Hlásí se paní poslankyně Tomanová. - Navrhuje stažení. Je ještě někdo z garančního výboru?

Poslanec Jiří Macháček: Pozměňovací návrhy podal pan poslanec Drápela, který podal šest pozměňovacích návrhů. Potom to byla paní kolegyně Tomanová, pan kolega Klučka a pan kolega Skočovský - jeden návrh. Ostatní nepodali návrhy. Pan kolega Stodůlka podával pouze procedurální návrh.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím, přistoupíme tedy k hlasování o jednotlivých návrzích.

Kdo je pro, abychom akceptovali návrh paní poslankyně Tomanové na stažení pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je to téměř 1 00 procent přítomných. Pokud nebudete mít námitek, považoval bych tento návrh za akceptovaný.

Poslanec Jiří Macháček: Budu číst. Vzhledem k tomu, že kolega Drápela zde momentálně není, přečtu postupně jeho návrhy a sněmovna se bude muset vyjádřit k jednotlivým jeho návrhům individuálně. Nebo sněmovna odhlasuje postup, že o návrzích pana kolegy Drápely rozhodneme en bloc o všech šesti. Znovu upozorňuji na doporučení garančního výboru, že těmito návrhy, které jsme uznali z valné části za závažné, se bude zabývat legislativa ministerstva vnitra a předloží v daném termínu novelu zákona, která by tyto věci měla po projednání v garančním výboru zahrnovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, za čisté bych považoval rozhodnout o jednotlivých návrzích zvlášť, ale vzhledem k tomu, že máme požadovaný písemný materiál, není třeba je znovu číst. Domnívám se, nebude-li námitek a nebude-li to většina sněmovny vyžadovat, je možné hlasovat o pozměňovacím návrhu pana kolegy Drápely prvním, druhém, třetím atd. To je čistý postup, proti kterému není možně mít právní námitky. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o prvním pozměňovacím návrhu pana kolegy Drápely.

Poslanec Jiří Macháček: Takže první návrh pana kolegy Drápely doplnit slovo přestupek. Prosím vás pane místopředsedo, abyste dal hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme tedy hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu pana kolegy Drápely.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 1.

Kdo je proti přijetí? 12.

První návrh nebyl přijat.

Budeme hlasovat o druhém návrhu pana kolegy Drápely.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 2.

Kdo je proti? 5.

Návrh nebyl přijat.

Kdo je pro přijetí třetího pozměňovacího návrhu pana kolegy Drápely, ať zvedne ruku. 2.

Kdo je proti? 6.

Ani tento návrh nebyl přijat.

Kdo je pro přijetí čtvrtého pozměňovacího návrhu pana kolegy Drápely, ať zvedne ruku. 5.

Kdo je proti? 4.

Děkuji, ani tento návrh nebyl přijat.

Kdo je pro přijetí pátého pozměňovacího návrhu pana kolegy Drápely, ať zvedne ruku. 9. Děkuji.

Kdo je proti? 2.

Ani tento návrh nebyl přijat.

Tím jsme se vyrovnali se všemi pozměňovacími návrhy.

Poslanec Jiří Macháček: Celkově bylo návrhů 6. Myslím, že by bylo vhodné, jak mne upozornil kolega Hrazdíra, abych vás s tím stručně seznámil. V textu se prý špatně orientujete a nevíte, o co jde.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, seznamte nás s předmětem 6. pozměňovacího návrhu pana kolegy Drápely.

Poslanec Jiří Macháček: Šestý návrh je návrh, který jedná o inspekci ministerstva vnitra.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku! 6.

Kdo je proti? 7.

Ani tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Jiří Macháček: Tím jsou návrhy pana poslance Drápely vyčerpány.

Poslankyně Tomanová stáhla své návrhy zpět.

Další v pořadí byl pan poslanec Klučka.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan poslanec Klučka se hlásí o slovo.

Poslanec Václav Klučka: Chtěl bych pouze doporučit, protože všechny tři návrhy tvoří logickou vazbu, aby o nich bylo hlasováno en bloc.

Poslanec Jiří Macháček: Najděte si ve svých materiálech, které máte na stole, návrhy pana poslance Klučky. Máte je očíslované. Jedná se o § 36.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Můžeme tedy hlasováním rozhodnout o návrzích pana poslance Klučky.

Kdo je pro jejich přijetí, ať zvedne ruku! 39.

Kdo je proti? 7.

Ani tyto návrhy nebyly přijaty.

Poslanec Jiří Macháček: Děkuji. Poslední návrh byl návrh pana poslance Skočovského, kterého bych požádal o upřesnění. Pokud si to správně vykládám, zní tak, že o návrhu, jak je předložen, by se mělo hlasovat ve dvou částech. Zvlášť o části, která se týká Policie České republiky a zvlášť o části, která se týká Obecní policie. Kolega Skočovský trvá na tomto hlasování. Jako zpravodaj k prvnímu návrhu zaujímám jednoznačně kladné stanovisko. Novelizaci zákona o Obecní policii, tj. část dvě - jak to máte ve své zprávě, nedoporučuji přijmout.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Přeje si to upřesnit pan poslanec Skočovský? Ne. Děkuji.

Rozhodneme tedy hlasováním o přijetí jeho návrhu.

Kdo je pro, ať zvedne ruku! 41.

Kdo je proti? 10.

Ani tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Poslanec Jiří Macháček: Tím byly vyčerpány veškeré pozměňovací návrhy, které byly v rozpravě předloženy, a proto, pane předsedající, můžete dát hlasovat o celkové novele zákona.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb. a zákona č. 67/1993 Sb. a zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o Obecní policii ve znění zákona č. 67/1993 podle sněmovního tisku 248 ve znění společné zprávy výborů

podle sněmovního tisku 347, ať zvedne ruku! 99.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme dokončili projednání k bodu číslo 12.

Pan zpravodaj se hlásí o slovo.

Poslanec Jiří Macháček: Já bych jenom poděkoval sněmovně, že zvládla i toto mírně chaotické projednávání zákona, ke kterému výbor musel zaujmout stanovisko, jaké zaujmul. Doufám, že až bude novela na podzim schvalována a budou tam všechny návrhy zahrnuty, že to bude trochu jinak. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi za odvedenou práci i výboru, který se vyjádřil.

O slovo se hlásí pan ministr.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Chtěl bych poděkovat sněmovně za odpovědný přístup k tomuto návrhu novely zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a předávám slovo panu poslanci Šumanovi, který se přihlásil.

Poslanec Vladimír Šuman: Jistě již trochu unavenému panu předsedajícímu si dovoluji připomenout, že naše usnesení mělo ještě druhý bod, který vyžaduje napřed požádat sněmovnu o zařazení a pak schválení usnesení, které jsem již přečetl. Bude-li potřeba, udělám to znovu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Samozřejmě, vy jste avizoval, já jsem chápal vaši zvednutou ruku tak, že teď navrhnete zařazení tohoto bodu.

Kdo je pro přijetí návrhu pana poslance Šumana, který nám reprodukoval stanovisko výboru, ať zvedne ruku!

Děkuji. To je téměř 100% přítomných. Pokusím se urychlit proceduru.

Nyní se chci zeptat, zda si sněmovna přeje slyšet znovu návrh usnesení? Jestliže tomu tak není, otevírám rozpravu k tomuto návrhu usnesení.

Do rozpravy se hlásí pan poslanec Matulka. Prosím, aby zaujal místo u mikrofonu.

XX.

Návrh branného a bezpečnostního výboru, předneseného jeho předsedou Vladimírem Šumanem, na usnesení poslanecké sněmovny

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, mám jenom dotaz k termínu 30. 9., který je navržen. Pozměňovací návrh pana kolegy Klučky je poměrně zásadní, je to problém právní. Bezpečnostní výbor vycházel z tohoto termínu, protože dřív by nebylo možné novelu připravit. Je to dotaz na pana předsedu, případně na pana ministra.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matulkovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Možná, že jsem měl počkat, jestli nebudou další dotazy. Omlouvám se. Je to tak, že původní termín byl navržen 30. 8., ale po důkladném zvážení všech souvislostí této novely, aby byla připravena v plném rozsahu, a aby - pokud možno - už další novela během měsíce nemusela být, přiklonil se výbor nakonec k termínu 30. 9.

Panu poslanci bych chtěl říci, že se ukázalo zcela nereálné, aby to bylo dřív než 30. 8. To je důvod, proč jsme to o měsíc posunuli.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šumanovi.

Kdo se dále hlásí do rozpravy k návrhu usnesení?

Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám.

Budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení. Přeje si sněmovna vyslechnout znovu ten návrh? Není tomu tak. Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení jako o celku. Je někdo jiného názoru? (Nikdo.)

Jestliže ne, kdo je pro přijetí návrhu usnesení, ať zvedne ruku. 108.

Kdo je proti? 1.

Konstatuji, že jsme přijali tento návrh usnesení, a tím jsme projednali nově navržený bod.

Dámy a pánové, v tomto okamžiku přistoupíme v souladu se schváleným pořadem k projednání bodu č. 19, což je

XXI.

Zpráva vlády České republiky o plnění státního rozpočtu za I. čtvrtletí roku 1993 (sněmovní tisk 302)

Odůvodněním předložené zprávy byl vládou pověřen místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, z pověření vlády České republiky předstupuji před vás se zprávou o plnění státního rozpočtu České republiky za období prvního čtvrtletí roku 1993.

Rád bych úvodem zdůraznil, že rozpočtové hospodaření probíhalo v prvním čtvrtletí ve ztížených, do značné míry nestandardních podmínkách. Vývoj ekonomiky byl silně ovlivněn recesí vyspělých ekonomik a z toho plynoucí poptávky po našem exportu.

Ekonomika byla ovlivněna i rozdělením společného státu a zánikem společné měny. Velmi silným faktorem, který se v prvním čtvrtletí projevil, byla daňová reforma. To, že se podařilo dosáhnout příznivého výsledku rozpočtového hospodaření, proto vláda považuje za nezpochybnitelný úspěch.

Dovolte mi, abych se ve stručnosti nejprve vrátil k některým výsledkům ekonomiky v prvním čtvrtletí. Jejich vyhodnocení je poměrně obtížné, z toho důvodu, že doposud je řada údajů pouze předběžná a založená pouze na odhadech, často jen dílčí povahy. Vláda proto chápe vykázané údaje, zejména o chodu ekonomiky, se značnou mírou rezervy. Jde především o ukazatele produktu, podle kterých hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí pokles ve srovnání s prvním čtvrtletím roku předchozího o 4 - 5%.

Na straně poptávky i nadále příznivě působilo poptávkové chování obyvatelstva. Reálné výdaje za zboží a služby se zvýšily v prvním čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 4,1%. Oživení poptávky obyvatelstva, ke kterému došlo již v uplynulém roce, tak nabývá trvalý charakter a stává se jedním z podstatných růstových faktorů v ekonomice.

Za druhé bych se zmínil o ukazatelích cenového vývoje. Vývoj cen v prvních čtyřech měsících roku jednoznačně prokázal, že lednové a částečně i únorové zvýšení spotřebitelských cen bylo jednorázovým efektem daňové reformy. Březnový a dubnový růst cen zvýšený o 0,6% naznačuje, že cenová hladina se stabilizovala a že po odečtení prvotního cenového nárůstu se cenový vývoj pohybuje v celoročním vyjádření (pokud bychom odečetli lednový nárůst) pod hranicí 10%. To je z hlediska podnikatelů a koneckonců i spotřebitelů příznivé, protože jen v podmínkách stability cen je možné formulovat dlouhodobé podnikatelské strategie, a je příznivé i celkové sociálně politické klima.

Vláda je poněkud znepokojená mzdovým vývojem. Jde jednak o to, že podle nejčerstvějších údajů došlo v některých odvětvích k překročení hranice 5% předstihu průměrných mezd před růstem cen, který je obsažen v generální dohodě. Jde ovšem i o to, že k tomuto mzdovému vývoji dochází navzdory poklesu hospodářského výkonu v prvním čtvrtletí, což násobí možné riziko mzdově nákladové inflace. Vláda je připravena přijmout nezbytná regulační opatření.

Pokud jde o nezaměstnanost, pohybuje se její míra pod 3%. To je na jedné straně z pohledu sociálního velmi dobré, na druhé straně je však vláda znepokojena tím, že dosud u nás nedošlo k rozvinutí trhu práce. Je tím jednak oslabena mobilita pracovní síly, ale také se začínají stále více projevovat negativní účinky na urychlení mzdového vývoje právě z titulu nízké míry nezaměstnanosti.

K určitým změnám oproti minulému roku došlo v prvním čtvrtletí i na úseku vnějších vztahů. Je nesporně pozitivem, že se podařilo zvýšit výši devizových rezerv. Jestliže na počátku roku činila jejich celková výše 3,6 mld. amerických dolarů, na konci čtvrtletí to bylo již 4 mld. dolarů. Celková platební bilance skončila za první čtvrtletí přebytkem ve výši 400 mil. amerických dolarů.

Pokud jde o samotný zahraniční obchod, i nadále se projevují určité znepokojivé tendence. Především se nadále snižuje vývoz, byť jen mírně. Pokračuje však také vysoká dynamika dovozu, který ve stejném období vzrostl o 21%.

K určitým částečně pozitivním změnám dochází v komoditní struktuře dovozu. Stoupá podíl dovozu strojů a přepravních zařízení, v nich dominující váhu, zhruba 75%, mají komodity pro investiční účely.

Ke zlepšení situace na úseku obchodní bilance jsou proto vládou připravována některá proexportní opatření. Půjde, vedle další podpory exportní, garanční a pojišťovací společnosti, především o zřízení další její části typu banky pro financování exportu.

Obchodní a platební vztahy se Slovenskem byly poznamenány všemi průvodními jevy v utváření vztahů dvou nových států. Po počátečním propadu vzájemného obchodu dochází postupně k oživení obchodní výměny. Vláda očekává, že toto oživení bude pokračovat, i když je nepravděpodobné, že by se celková výměna vrátila co do objemů až na úroveň, kterou dosahovala v minulosti.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych přešel k údajům o plnění rozpočtu v I. čtvrtletí. Předně některá fakta. Státní rozpočet skončil k 31. březnu pokladním přebytkem ve výši 10,4 mld. Kč. Celkové příjmy činily 86,6 mld. Kč, tj. 25,3 % celoročního rozpočtu. Celkové výdaje potom 76 mld. Kč, tj. 22,3% ročního rozpočtu. Uvedená hodnota pokladního přebytku je však částečně ovlivněna technickou realizací některých plateb věcně náležejících k březnu. Proto za reálný lze považovat čtvrtletní přebytek cca 7,5 mld. Kč, který pokladně a účetně vykazuje právě stav ke dni 1. dubna.

V materiálu, který vám předložila vláda, jsou poměrně zevrubně rozebrány trendy jednotlivých příjmových a výdajových položek. Dovolte mi proto, abych provedl pouze určité celkové shrnutí základních charakteristik čtvrtletního plnění státního rozpočtu.

1. Samotný výsledek státního rozpočtu po třech měsících posuzovaný podle salda příjmů a výdajů je bezpochyby pozitivním signálem o celkově pozici státního rozpočtu. Rozpočet je v mírném přebytku od 11. února, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl právě ke konci března. Na druhé straně tento údaj obsahuje i vlivy určité sezónnosti na straně příjmů a zejména výdajů, což dokazuje ostatně i podrobnější pohled na vývoj jednotlivých příjmových a výdajových položek. Na straně příjmů se tato sezónnost projevila především v prvních dvou měsících, kdy příjmy z nové daňové soustavy nabíhaly s určitým zpožděním a kdy rozpočet v podstatě žil z doplatků příjmů roku 1992.

2. Považuji v dané chvíli za zásadní a důležité důležitější než samotný pokladní přebytek - tu skutečnost, že z hlediska vývoje nových daňových příjmů můžeme usuzovat na to, že se nepotvrdily katastrofické vize předestírané zejména v souvislosti se zaváděním daně z přidané hodnoty při schvalování rozpočtu. Nové daně postupně nabírají na váze v rozpočtu a jejich vývoj především v březnu a v dubnu - odpovídá našim předpokladům a slibuje celkové splnění objemu rozpočtových příjmů.

Při detailnějším pohledu na vývoj jednotlivých příjmů je patrné úspěšné plnění především nepřímých daní. V tuto chvíli předběžně odhadujeme, že - nedojde-li k neočekávaným zvratům ve vývoji - měl by být v podstatě splněn plánovaný objem daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, jak byl schválen v rozpočtu. Překročen s největší pravděpodobností bude objem příjmů ze cla. Tato skutečnost je výsledkem růstu dovozů na jedné straně, o kterých jsem hovořil, a na druhé straně ale i relativně úspěšného fungování celních orgánů.

Při v podstatě rovnoměrném plnění pojistného sociálního zabezpečení a některých rozpočtově méně významnějších druhů příjmů se jako problémové v dnešní době jeví plnění daně z příjmů právnických osob. Hodnoty z ledna až března ve výběru této daně signalizovaly výrazné nesplnění převyšující - pokud bychom prodloužili tendence, které byly ze začátku roku, až do konce roku řádově desetimiliardovou hranici. Podle našich předběžných šetření hlavním důvodem je nedobrá platební morálka některých plátců. Aktuální údaje za duben však signalizují zlepšení v placení této daně, pokud by se udržel dubnový trend, riziko nesplnění daně z příjmů právnických osob ke konci roku odhadujeme na 5 - 7 miliard Kč. Ministerstvo financí bude vývoj této položky trvale monitorovat a hledat možné cesty ke zlepšení jejího výnosu.

Na straně výdajů přistoupilo ministerstvo financí v prvních dvou čtvrtletích k časové regulaci diferencované podle jednotlivých resortů a druhů výdajů. Smyslem tohoto opatření je zabezpečit určitou proporcionalitu v meziročním čerpání výdajů. Celkově se výdaje vyvíjejí v rámci mezí schválené regulace, minimálně jsou vzhledem k dosavadnímu vývoji zatím čerpány výdaje na politiku zaměstnanosti. Tento jev nijak nepřeceňujeme, výraznější projevy nezaměstnanosti by se měly projevovat v souvislosti s privatizací a s očekávanými bankroty až ve druhé polovině roku.

Na druhé straně se ukazuje, že nad rámec schváleného rozpočtu bude zapotřebí uhradit některé nezbytné výdaje. Jde např. o vyšší potřebu dotací k cenám tepla, výdaje na některé tituly druhové služby, posílen bude rozpočet resortu školství apod.

Podle informací, které máme k dispozici, se velmi pozitivně vyvíjí i hospodaření místních rozpočtů. Vlastní příjmy inkasované prostřednictvím finančních úřadů činily ke konci března zhruba 10,3 mld. Kč, což je bezmála 50% ročního rozpočtu. Za první kvartál 50% ročního rozpočtu. Ke konci dubna to bylo již 13,3 mld. Kč, tedy asi 62% ročního rozpočtu.

Na příznivém plnění se podílí jak vysoké inkaso vyúčtování daně z příjmů z roku 1992, tak zejména nové daně, hlavně daň z příjmů ze závislé práce. Dobrou pozici územních rozpočtů potvrzuje i stav jejich účtu k 30. dubnu,kdy souhrny zůstatků běžných účtů dosahují hodnoty 11,5 miliard Kč - nebo-li to je vlastně přebytek - a souhrny zůstatků rezervních fondů hodnoty 2,4 mld. Kč. Tato skutečnost je dílem ovlivněna poměrně vysokou mírou čerpání účelových dotací z republikového rozpočtu ke konci dubna, kdy z této příslušné rezervy bylo vyčerpáno zhruba 60%. My jsme dotovali více, než by odpovídalo měsíční alikvotě, místní rozpočty zejména z toho důvodu, že jsme chtěli pokrýt časový nesoulad pomalejšího nabíhání vlastních příjmů, který byl způsoben i ve značné míře technickými problémy s rozúčtováním těchto nových daní na finančních úřadech.

Chci vám sdělit, že se nám postupně daří problém rozúčtování těchto daní na finančních úřadech řešit a je dobrý předpoklad, že budeme - jak se říká - v ažuritě, to znamená běžné příjmy budeme schopni rozúčtovávat na jednotlivé okresní úřady zhruba koncem června. Souvisí to s opožděnou komputerizací daňových úřadů.

Je tedy velmi pravděpodobné, že rozpočty obcí a okresů skončí ke konci roku ve výrazném přebytku.

Dámy a pánové, závěrem bych vás chtěl ubezpečit, že problematice rozpočtu je věnována trvalá pozornost vlády. Sestavení rozpočtu v dosud neustálených podmínkách české ekonomiky nebylo lehkou záležitostí. Situace po prvním čtvrtletí ukazuje, že přístupy k jeho tvorbě jak ze strany vlády, tak ze strany parlamentu byly odpovědné. Dosavadní výsledky představují dobrý základ pro další vývoj a pro splnění schváleného rozpočtu.

Na druhé straně bych však chtěl zdůraznit, že nedávají důvod k neuváženému optimismu. Vláda proto - a věřím, že s vaší podporou - setrvává spíše na konzervativním přístupu posuzování dalších rozpočtových požadavků a je připravena v případě nepříznivého vývoje přijmout k zabezpečení vyrovnaného rozpočtu i dodatečná opatření. Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP