Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi Rumlovi. Dámy a pánové, musím
se přiznat, že usilovně přemýšlím,
jak se vypořádat s jednomyslně přijatým
usnesením odborně příslušného
výboru. Prosím, abyste mě sledovali, pokud
bychom v tomto okamžiku přerušili projednávání
tohoto bodu, projednali bod, který navrhoval odborný
výbor, nově zařazený, a přijali
usnesení, pak by nám přijetí usnesení
otevřelo cestu k tomu, abychom sumář pozměňovacích
návrhů k vládnímu návrhu zákona
pojali jako podnět pro vládu a hlasovali o vládním
návrhu zákona ve znění společné
zprávy. Pokud bychom nepostupovali takto, museli bychom
zřejmě hlasovat o jednotlivých pozměňovacích
návrzích o jednom po druhém.
Pak mě napadá ještě jedna varianta -
dotázat se navrhovatelů jednotlivých pozměňovacích
návrhů, pokud jsou přítomni, zda jsou
ochotni akceptovat tento postup a jedním hlasováním
odsouhlasit jejich návrhy na stažení. To by
bylo zřejmě právně čistší.
Pokud zde již některý z navrhovatelů
není, pak bychom museli o jeho návrhu rozhodnout
hlasováním.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo,
domnívám se, že to prostě nejde. Jednací
řád ukládá, abychom hlasovali o pozměňovacích
návrzích tak, jak zazněly v rozpravě
v pořadí. Pokud neprojdou, pak je možné
vzít v úvahu doporučení příslušného
výboru, ale těžko můžeme postupovat
jinak. Jsou zde regulérní návrhy a o těch
se musí hlasovat. Ledaže by je příslušní
předkladatelé vzali zpět, což se nestalo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nic
jiného jsem nekonstatoval ve druhé části
své improvizace. Děkuji.
Pak tedy předávám slovo panu společnému
zpravodaji, respektive žádám ho, aby zaujal
místo u řečnického pultu. Chci se
zeptat kolegů a kolegyň, kteří jsou
autory jednotlivých pozměňovacích
návrhů, zda nemají v úmyslu navrhnout
některé návrhy ke stažení.
Poslanec Jiří Macháček: Pane
předsedající, aby byl dodržen náš
Jednací řád, který máme schválený,
a vzhledem k tomu, že většina kolegů,
kteří dávali pozměňovací
návrhy, je z garančního výboru a předběžně
jsme se dohodli na nějakém postupu, vystupoval bych
i za sebe s celým souborem pozměňovacích
návrhů. Vždycky, když bychom k návrhu
došli, pravděpodobně dojde ke stažení.
V případě kolegy Drápely, který
zde není, to můžeme odhlasovat klasickou metodou
s ohledem na to, co už zde bylo řečeno o usnesení
garančního výboru jestli je tak možno.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Měl
jsem snad jen jeden pokus o zrychlení procedury. Domníváte
se, že by bylo porušení procedury, kdybychom
o návrzích na stažení, které
podají jednotliví kolegové, kteří
navrhovali, hlasovali jedním hlasováním?
Jestliže tomu tak není, chci se zeptat, kteří
kolegové z garančního výboru navrhují
stažení svých pozměňovacích
návrhů. Hlásí se paní poslankyně
Tomanová. - Navrhuje stažení. Je ještě
někdo z garančního výboru?
Poslanec Jiří Macháček: Pozměňovací
návrhy podal pan poslanec Drápela, který
podal šest pozměňovacích návrhů.
Potom to byla paní kolegyně Tomanová, pan
kolega Klučka a pan kolega Skočovský - jeden
návrh. Ostatní nepodali návrhy. Pan kolega
Stodůlka podával pouze procedurální
návrh.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím,
přistoupíme tedy k hlasování o jednotlivých
návrzích.
Kdo je pro, abychom akceptovali návrh paní poslankyně
Tomanové na stažení pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je to
téměř 1 00 procent přítomných.
Pokud nebudete mít námitek, považoval bych
tento návrh za akceptovaný.
Poslanec Jiří Macháček: Budu
číst. Vzhledem k tomu, že kolega Drápela
zde momentálně není, přečtu
postupně jeho návrhy a sněmovna se bude muset
vyjádřit k jednotlivým jeho návrhům
individuálně. Nebo sněmovna odhlasuje postup,
že o návrzích pana kolegy Drápely rozhodneme
en bloc o všech šesti. Znovu upozorňuji na doporučení
garančního výboru, že těmito
návrhy, které jsme uznali z valné části
za závažné, se bude zabývat legislativa
ministerstva vnitra a předloží v daném
termínu novelu zákona, která by tyto věci
měla po projednání v garančním
výboru zahrnovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane
kolego, za čisté bych považoval rozhodnout
o jednotlivých návrzích zvlášť,
ale vzhledem k tomu, že máme požadovaný
písemný materiál, není třeba
je znovu číst. Domnívám se, nebude-li
námitek a nebude-li to většina sněmovny
vyžadovat, je možné hlasovat o pozměňovacím
návrhu pana kolegy Drápely prvním, druhém,
třetím atd. To je čistý postup, proti
kterému není možně mít právní
námitky. Můžeme tedy přistoupit k hlasování
o prvním pozměňovacím návrhu
pana kolegy Drápely.
Poslanec Jiří Macháček: Takže
první návrh pana kolegy Drápely doplnit slovo
přestupek. Prosím vás pane místopředsedo,
abyste dal hlasovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme
tedy hlasovat o prvním pozměňovacím
návrhu pana kolegy Drápely.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 1.
Kdo je proti přijetí? 12.
První návrh nebyl přijat.
Budeme hlasovat o druhém návrhu pana kolegy Drápely.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 2.
Kdo je proti? 5.
Návrh nebyl přijat.
Kdo je pro přijetí třetího pozměňovacího
návrhu pana kolegy Drápely, ať zvedne ruku.
2.
Kdo je proti? 6.
Ani tento návrh nebyl přijat.
Kdo je pro přijetí čtvrtého pozměňovacího
návrhu pana kolegy Drápely, ať zvedne ruku.
5.
Kdo je proti? 4.
Děkuji, ani tento návrh nebyl přijat.
Kdo je pro přijetí pátého pozměňovacího
návrhu pana kolegy Drápely, ať zvedne ruku.
9. Děkuji.
Kdo je proti? 2.
Ani tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme se vyrovnali se všemi pozměňovacími
návrhy.
Poslanec Jiří Macháček: Celkově
bylo návrhů 6. Myslím, že by bylo vhodné,
jak mne upozornil kolega Hrazdíra, abych vás s tím
stručně seznámil. V textu se prý špatně
orientujete a nevíte, o co jde.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane
kolego, seznamte nás s předmětem 6. pozměňovacího
návrhu pana kolegy Drápely.
Poslanec Jiří Macháček: Šestý
návrh je návrh, který jedná o inspekci
ministerstva vnitra.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku! 6.
Kdo je proti? 7.
Ani tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Jiří Macháček: Tím
jsou návrhy pana poslance Drápely vyčerpány.
Poslankyně Tomanová stáhla své návrhy
zpět.
Další v pořadí byl pan poslanec Klučka.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan
poslanec Klučka se hlásí o slovo.
Poslanec Václav Klučka: Chtěl bych
pouze doporučit, protože všechny tři návrhy
tvoří logickou vazbu, aby o nich bylo hlasováno
en bloc.
Poslanec Jiří Macháček: Najděte
si ve svých materiálech, které máte
na stole, návrhy pana poslance Klučky. Máte
je očíslované. Jedná se o § 36.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Můžeme tedy hlasováním rozhodnout o
návrzích pana poslance Klučky.
Kdo je pro jejich přijetí, ať zvedne ruku!
39.
Kdo je proti? 7.
Ani tyto návrhy nebyly přijaty.
Poslanec Jiří Macháček: Děkuji.
Poslední návrh byl návrh pana poslance Skočovského,
kterého bych požádal o upřesnění.
Pokud si to správně vykládám, zní
tak, že o návrhu, jak je předložen, by
se mělo hlasovat ve dvou částech. Zvlášť
o části, která se týká Policie
České republiky a zvlášť o části,
která se týká Obecní policie. Kolega
Skočovský trvá na tomto hlasování.
Jako zpravodaj k prvnímu návrhu zaujímám
jednoznačně kladné stanovisko. Novelizaci
zákona o Obecní policii, tj. část
dvě - jak to máte ve své zprávě,
nedoporučuji přijmout.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Přeje
si to upřesnit pan poslanec Skočovský? Ne.
Děkuji.
Rozhodneme tedy hlasováním o přijetí
jeho návrhu.
Kdo je pro, ať zvedne ruku! 41.
Kdo je proti? 10.
Ani tento pozměňovací návrh nebyl
přijat.
Poslanec Jiří Macháček: Tím
byly vyčerpány veškeré pozměňovací
návrhy, které byly v rozpravě předloženy,
a proto, pane předsedající, můžete
dát hlasovat o celkové novele zákona.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky ve znění zákona ČNR č.
26/1993 Sb. a zákona č. 67/1993 Sb. a zákona
ČNR č. 553/1991 Sb., o Obecní policii ve
znění zákona č. 67/1993 podle sněmovního
tisku 248 ve znění společné zprávy
výborů
podle sněmovního tisku 347, ať zvedne ruku!
99.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že jsme dokončili projednání
k bodu číslo 12.
Pan zpravodaj se hlásí o slovo.
Poslanec Jiří Macháček: Já
bych jenom poděkoval sněmovně, že zvládla
i toto mírně chaotické projednávání
zákona, ke kterému výbor musel zaujmout stanovisko,
jaké zaujmul. Doufám, že až bude novela
na podzim schvalována a budou tam všechny návrhy
zahrnuty, že to bude trochu jinak. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu zpravodajovi za odvedenou práci i výboru, který
se vyjádřil.
O slovo se hlásí pan ministr.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Chtěl bych poděkovat
sněmovně za odpovědný přístup
k tomuto návrhu novely zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministrovi a předávám slovo panu poslanci
Šumanovi, který se přihlásil.
Poslanec Vladimír Šuman: Jistě již
trochu unavenému panu předsedajícímu
si dovoluji připomenout, že naše usnesení
mělo ještě druhý bod, který vyžaduje
napřed požádat sněmovnu o zařazení
a pak schválení usnesení, které jsem
již přečetl. Bude-li potřeba, udělám
to znovu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Samozřejmě,
vy jste avizoval, já jsem chápal vaši zvednutou
ruku tak, že teď navrhnete zařazení tohoto
bodu.
Kdo je pro přijetí návrhu pana poslance Šumana,
který nám reprodukoval stanovisko výboru,
ať zvedne ruku!
Děkuji. To je téměř 100% přítomných.
Pokusím se urychlit proceduru.
Nyní se chci zeptat, zda si sněmovna přeje
slyšet znovu návrh usnesení? Jestliže
tomu tak není, otevírám rozpravu k tomuto
návrhu usnesení.
Do rozpravy se hlásí pan poslanec Matulka. Prosím,
aby zaujal místo u mikrofonu.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové,
mám jenom dotaz k termínu 30. 9., který je
navržen. Pozměňovací návrh pana
kolegy Klučky je poměrně zásadní,
je to problém právní. Bezpečnostní
výbor vycházel z tohoto termínu, protože
dřív by nebylo možné novelu připravit.
Je to dotaz na pana předsedu, případně
na pana ministra.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Matulkovi. O slovo se přihlásil pan
poslanec Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Možná,
že jsem měl počkat, jestli nebudou další
dotazy. Omlouvám se. Je to tak, že původní
termín byl navržen 30. 8., ale po důkladném
zvážení všech souvislostí této
novely, aby byla připravena v plném rozsahu, a aby
- pokud možno - už další novela během
měsíce nemusela být, přiklonil se
výbor nakonec k termínu 30. 9.
Panu poslanci bych chtěl říci, že se
ukázalo zcela nereálné, aby to bylo dřív
než 30. 8. To je důvod, proč jsme to o měsíc
posunuli.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Šumanovi.
Kdo se dále hlásí do rozpravy k návrhu
usnesení?
Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám.
Budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení.
Přeje si sněmovna vyslechnout znovu ten návrh?
Není tomu tak. Navrhuji, abychom hlasovali o celém
návrhu usnesení jako o celku. Je někdo jiného
názoru? (Nikdo.)
Jestliže ne, kdo je pro přijetí návrhu
usnesení, ať zvedne ruku. 108.
Kdo je proti? 1.
Konstatuji, že jsme přijali tento návrh usnesení,
a tím jsme projednali nově navržený
bod.
Dámy a pánové, v tomto okamžiku přistoupíme
v souladu se schváleným pořadem k projednání
bodu č. 19, což je
Odůvodněním předložené
zprávy byl vládou pověřen místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, z pověření
vlády České republiky předstupuji
před vás se zprávou o plnění
státního rozpočtu České republiky
za období prvního čtvrtletí roku 1993.
Rád bych úvodem zdůraznil, že rozpočtové
hospodaření probíhalo v prvním čtvrtletí
ve ztížených, do značné míry
nestandardních podmínkách. Vývoj ekonomiky
byl silně ovlivněn recesí vyspělých
ekonomik a z toho plynoucí poptávky po našem
exportu.
Ekonomika byla ovlivněna i rozdělením společného
státu a zánikem společné měny.
Velmi silným faktorem, který se v prvním
čtvrtletí projevil, byla daňová reforma.
To, že se podařilo dosáhnout příznivého
výsledku rozpočtového hospodaření,
proto vláda považuje za nezpochybnitelný úspěch.
Dovolte mi, abych se ve stručnosti nejprve vrátil
k některým výsledkům ekonomiky v prvním
čtvrtletí. Jejich vyhodnocení je poměrně
obtížné, z toho důvodu, že doposud
je řada údajů pouze předběžná
a založená pouze na odhadech, často jen dílčí
povahy. Vláda proto chápe vykázané
údaje, zejména o chodu ekonomiky, se značnou
mírou rezervy. Jde především o ukazatele
produktu, podle kterých hrubý domácí
produkt v prvním čtvrtletí pokles ve srovnání
s prvním čtvrtletím roku předchozího
o 4 - 5%.
Na straně poptávky i nadále příznivě
působilo poptávkové chování
obyvatelstva. Reálné výdaje za zboží
a služby se zvýšily v prvním čtvrtletí
v porovnání se stejným obdobím loňského
roku o 4,1%. Oživení poptávky obyvatelstva,
ke kterému došlo již v uplynulém roce,
tak nabývá trvalý charakter a stává
se jedním z podstatných růstových
faktorů v ekonomice.
Za druhé bych se zmínil o ukazatelích cenového
vývoje. Vývoj cen v prvních čtyřech
měsících roku jednoznačně prokázal,
že lednové a částečně
i únorové zvýšení spotřebitelských
cen bylo jednorázovým efektem daňové
reformy. Březnový a dubnový růst cen
zvýšený o 0,6% naznačuje, že cenová
hladina se stabilizovala a že po odečtení prvotního
cenového nárůstu se cenový vývoj
pohybuje v celoročním vyjádření
(pokud bychom odečetli lednový nárůst)
pod hranicí 10%. To je z hlediska podnikatelů a
koneckonců i spotřebitelů příznivé,
protože jen v podmínkách stability cen je možné
formulovat dlouhodobé podnikatelské strategie, a
je příznivé i celkové sociálně
politické klima.
Vláda je poněkud znepokojená mzdovým
vývojem. Jde jednak o to, že podle nejčerstvějších
údajů došlo v některých odvětvích
k překročení hranice 5% předstihu
průměrných mezd před růstem
cen, který je obsažen v generální dohodě.
Jde ovšem i o to, že k tomuto mzdovému vývoji
dochází navzdory poklesu hospodářského
výkonu v prvním čtvrtletí, což
násobí možné riziko mzdově nákladové
inflace. Vláda je připravena přijmout nezbytná
regulační opatření.
Pokud jde o nezaměstnanost, pohybuje se její míra
pod 3%. To je na jedné straně z pohledu sociálního
velmi dobré, na druhé straně je však
vláda znepokojena tím, že dosud u nás
nedošlo k rozvinutí trhu práce. Je tím
jednak oslabena mobilita pracovní síly, ale také
se začínají stále více projevovat
negativní účinky na urychlení mzdového
vývoje právě z titulu nízké
míry nezaměstnanosti.
K určitým změnám oproti minulému
roku došlo v prvním čtvrtletí i na úseku
vnějších vztahů. Je nesporně
pozitivem, že se podařilo zvýšit výši
devizových rezerv. Jestliže na počátku
roku činila jejich celková výše 3,6
mld. amerických dolarů, na konci čtvrtletí
to bylo již 4 mld. dolarů. Celková platební
bilance skončila za první čtvrtletí
přebytkem ve výši 400 mil. amerických
dolarů.
Pokud jde o samotný zahraniční obchod, i
nadále se projevují určité znepokojivé
tendence. Především se nadále snižuje
vývoz, byť jen mírně. Pokračuje
však také vysoká dynamika dovozu, který
ve stejném období vzrostl o 21%.
K určitým částečně pozitivním
změnám dochází v komoditní
struktuře dovozu. Stoupá podíl dovozu strojů
a přepravních zařízení, v nich
dominující váhu, zhruba 75%, mají
komodity pro investiční účely.
Ke zlepšení situace na úseku obchodní
bilance jsou proto vládou připravována některá
proexportní opatření. Půjde, vedle
další podpory exportní, garanční
a pojišťovací společnosti, především
o zřízení další její části
typu banky pro financování exportu.
Obchodní a platební vztahy se Slovenskem byly poznamenány
všemi průvodními jevy v utváření
vztahů dvou nových států. Po počátečním
propadu vzájemného obchodu dochází
postupně k oživení obchodní výměny.
Vláda očekává, že toto oživení
bude pokračovat, i když je nepravděpodobné,
že by se celková výměna vrátila
co do objemů až na úroveň, kterou dosahovala
v minulosti.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte mi, abych přešel k údajům
o plnění rozpočtu v I. čtvrtletí.
Předně některá fakta. Státní
rozpočet skončil k 31. březnu pokladním
přebytkem ve výši 10,4 mld. Kč. Celkové
příjmy činily 86,6 mld. Kč, tj. 25,3
% celoročního rozpočtu. Celkové výdaje
potom 76 mld. Kč, tj. 22,3% ročního rozpočtu.
Uvedená hodnota pokladního přebytku je však
částečně ovlivněna technickou
realizací některých plateb věcně
náležejících k březnu. Proto
za reálný lze považovat čtvrtletní
přebytek cca 7,5 mld. Kč, který pokladně
a účetně vykazuje právě stav
ke dni 1. dubna.
V materiálu, který vám předložila
vláda, jsou poměrně zevrubně rozebrány
trendy jednotlivých příjmových a výdajových
položek. Dovolte mi proto, abych provedl pouze určité
celkové shrnutí základních charakteristik
čtvrtletního plnění státního
rozpočtu.
1. Samotný výsledek státního rozpočtu
po třech měsících posuzovaný
podle salda příjmů a výdajů
je bezpochyby pozitivním signálem o celkově
pozici státního rozpočtu. Rozpočet
je v mírném přebytku od 11. února,
přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl
právě ke konci března. Na druhé straně
tento údaj obsahuje i vlivy určité sezónnosti
na straně příjmů a zejména
výdajů, což dokazuje ostatně i podrobnější
pohled na vývoj jednotlivých příjmových
a výdajových položek. Na straně příjmů
se tato sezónnost projevila především
v prvních dvou měsících, kdy příjmy
z nové daňové soustavy nabíhaly s
určitým zpožděním a kdy rozpočet
v podstatě žil z doplatků příjmů
roku 1992.
2. Považuji v dané chvíli za zásadní
a důležité důležitější
než samotný pokladní přebytek - tu skutečnost,
že z hlediska vývoje nových daňových
příjmů můžeme usuzovat na to,
že se nepotvrdily katastrofické vize předestírané
zejména v souvislosti se zaváděním
daně z přidané hodnoty při schvalování
rozpočtu. Nové daně postupně nabírají
na váze v rozpočtu a jejich vývoj především
v březnu a v dubnu - odpovídá našim
předpokladům a slibuje celkové splnění
objemu rozpočtových příjmů.
Při detailnějším pohledu na vývoj
jednotlivých příjmů je patrné
úspěšné plnění především
nepřímých daní. V tuto chvíli
předběžně odhadujeme, že - nedojde-li
k neočekávaným zvratům ve vývoji
- měl by být v podstatě splněn plánovaný
objem daně z přidané hodnoty a spotřebních
daní, jak byl schválen v rozpočtu. Překročen
s největší pravděpodobností bude
objem příjmů ze cla. Tato skutečnost
je výsledkem růstu dovozů na jedné
straně, o kterých jsem hovořil, a na druhé
straně ale i relativně úspěšného
fungování celních orgánů.
Při v podstatě rovnoměrném plnění
pojistného sociálního zabezpečení
a některých rozpočtově méně
významnějších druhů příjmů
se jako problémové v dnešní době
jeví plnění daně z příjmů
právnických osob. Hodnoty z ledna až března
ve výběru této daně signalizovaly
výrazné nesplnění převyšující
- pokud bychom prodloužili tendence, které byly ze
začátku roku, až do konce roku řádově
desetimiliardovou hranici. Podle našich předběžných
šetření hlavním důvodem je nedobrá
platební morálka některých plátců.
Aktuální údaje za duben však signalizují
zlepšení v placení této daně,
pokud by se udržel dubnový trend, riziko nesplnění
daně z příjmů právnických
osob ke konci roku odhadujeme na 5 - 7 miliard Kč. Ministerstvo
financí bude vývoj této položky trvale
monitorovat a hledat možné cesty ke zlepšení
jejího výnosu.
Na straně výdajů přistoupilo ministerstvo
financí v prvních dvou čtvrtletích
k časové regulaci diferencované podle jednotlivých
resortů a druhů výdajů. Smyslem tohoto
opatření je zabezpečit určitou proporcionalitu
v meziročním čerpání výdajů.
Celkově se výdaje vyvíjejí v rámci
mezí schválené regulace, minimálně
jsou vzhledem k dosavadnímu vývoji zatím
čerpány výdaje na politiku zaměstnanosti.
Tento jev nijak nepřeceňujeme, výraznější
projevy nezaměstnanosti by se měly projevovat v
souvislosti s privatizací a s očekávanými
bankroty až ve druhé polovině roku.
Na druhé straně se ukazuje, že nad rámec
schváleného rozpočtu bude zapotřebí
uhradit některé nezbytné výdaje. Jde
např. o vyšší potřebu dotací
k cenám tepla, výdaje na některé tituly
druhové služby, posílen bude rozpočet
resortu školství apod.
Podle informací, které máme k dispozici,
se velmi pozitivně vyvíjí i hospodaření
místních rozpočtů. Vlastní
příjmy inkasované prostřednictvím
finančních úřadů činily
ke konci března zhruba 10,3 mld. Kč, což je
bezmála 50% ročního rozpočtu. Za
první kvartál 50% ročního rozpočtu.
Ke konci dubna to bylo již 13,3 mld. Kč, tedy asi
62% ročního rozpočtu.
Na příznivém plnění se podílí
jak vysoké inkaso vyúčtování
daně z příjmů z roku 1992, tak zejména
nové daně, hlavně daň z příjmů
ze závislé práce. Dobrou pozici územních
rozpočtů potvrzuje i stav jejich účtu
k 30. dubnu,kdy souhrny zůstatků běžných
účtů dosahují hodnoty 11,5 miliard
Kč - nebo-li to je vlastně přebytek - a souhrny
zůstatků rezervních fondů hodnoty
2,4 mld. Kč. Tato skutečnost je dílem ovlivněna
poměrně vysokou mírou čerpání
účelových dotací z republikového
rozpočtu ke konci dubna, kdy z této příslušné
rezervy bylo vyčerpáno zhruba 60%. My jsme dotovali
více, než by odpovídalo měsíční
alikvotě, místní rozpočty zejména
z toho důvodu, že jsme chtěli pokrýt
časový nesoulad pomalejšího nabíhání
vlastních příjmů, který byl
způsoben i ve značné míře technickými
problémy s rozúčtováním těchto
nových daní na finančních úřadech.
Chci vám sdělit, že se nám postupně
daří problém rozúčtování
těchto daní na finančních úřadech
řešit a je dobrý předpoklad, že
budeme - jak se říká - v ažuritě,
to znamená běžné příjmy
budeme schopni rozúčtovávat na jednotlivé
okresní úřady zhruba koncem června.
Souvisí to s opožděnou komputerizací
daňových úřadů.
Je tedy velmi pravděpodobné, že rozpočty
obcí a okresů skončí ke konci roku
ve výrazném přebytku.
Dámy a pánové, závěrem bych
vás chtěl ubezpečit, že problematice
rozpočtu je věnována trvalá pozornost
vlády. Sestavení rozpočtu v dosud neustálených
podmínkách české ekonomiky nebylo
lehkou záležitostí. Situace po prvním
čtvrtletí ukazuje, že přístupy
k jeho tvorbě jak ze strany vlády, tak ze strany
parlamentu byly odpovědné. Dosavadní výsledky
představují dobrý základ pro další
vývoj a pro splnění schváleného
rozpočtu.
Na druhé straně bych však chtěl zdůraznit,
že nedávají důvod k neuváženému
optimismu. Vláda proto - a věřím,
že s vaší podporou - setrvává spíše
na konzervativním přístupu posuzování
dalších rozpočtových požadavků
a je připravena v případě nepříznivého
vývoje přijmout k zabezpečení vyrovnaného
rozpočtu i dodatečná opatření.
Děkuji za pozornost.