Středa 24. března 1993

Poslanec Václav Trojan: Hovořím ke zprávě Rady České televize, kterou jsme dostali jako materiál na stůl. Tam se jedná na str. 27 o tom, o čem hovořím. Pokud jsem se zmýlil a jedná se o jinou zprávu, potom své vystoupení dokončím tehdy, až budu v obraze tak, jak mám být. Omlouvám se.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Trojanovi. Prosím pana poslance Ondřeje Zeminu, který se hlásil do rozpravy, aby se ujal slova.

Poslanec Ondřej Zemina: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážený pane předsedající, dámy a pánové, mnohé už bylo řečeno mými předřečníky ke zprávě Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. I já bych rád svojí trochou přispěl do mlýna k objasnění této zprávy.

Domnívám se, že tato zpráva je velmi obšírná, velmi komplexní, nicméně není to zpráva o činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Je to zpráva o tom, jak orgán státní správy si představuje duální systém, duální vysílání v České republice. Tři čtvrtiny této zprávy hovoří o představách členů Rady nebo těch, kteří tuto zprávu psali. Bohužel ve zbylé části zprávy převládají ty myšlenky, že si Rada stěžuje na to, jak orgány exekutivy s Radou téměř nechtěly spolupracovat. Nicméně o činnosti Rady ve smyslu § 2 zákona č. 103 z roku 1992 se nedočtou poslanci téměř nic. Nechci již zmiňovat to, že pod kapitolou, která se jmenuje "licenční politika", kde bych očekával podrobný rozbor toho, jak si Rada představuje udělování licencí pro celou plochu České republiky, tak pro jednotlivé regiony, to znamená. např., že region Praha bude mít na vysílači VKV 2 osm rozhlasových stanic, severní Čechy 5 a teprve za určité období se uvidí, jak se tento systém v tomto počtu osvědčil, zda se tato rádia nepřekrývají, jak se bude postupovat dál při udělování, nikde o tom není ani slovo. V této kapitole se hovoří o technických problémech spojených s udělováním licencí.

Další kapitola, kterou již zmínil kolega Koháček, je kapitola, která pojednává o konkrétních případech udělování licencí, jak pro rozhlasové, tak pro televizní vysílání. Vážení kolegové, přestože se domnívám, že jsem v této oblasti poměrně zběhlý, nedokážu vyčíst, proč např. 10. září 1992, 17. září a můžu pokračovat v systému, který je tady popsán, proč pro region severní Čechy dostalo licenci Rádio Zemina, proč pro region východní Čechy dostalo Rádio Kalvoda - promiňte, a proč ne Rádio AB. Nikde tady z toho nedokážu posoudit, zda rádio XY je kvalitnější než rádio Y. Pokud Rada se skutečně chce chovat jako nezávislý orgán, který má pouze napojení, a to ještě velmi křehké, na Parlament, tak si ale také musí uvědomit, že Parlament musí podle mého názoru co nejvíce dopodrobna informovat o svých záměrech, pokud chce mít jeho podporu.

Kromě toho § 2 zákona č. 103/1992 Sb., hovoří i o dalších kompetencích Rady, o kterých jsem se ve zprávě nedočetl ani slovo. Např. není tam nikde zmínka o tom, jak se Rada v uplynulém období podílela na zásadách státní politiky České republiky v této oblasti, to znamená v rozhlasovém a televizním vysílání, a jakým způsobem stanovila koncepci jeho rozvoje do budoucna. Nikde to není.

Dále musím říci, že mě neuspokojuje ani část, ve které se mluví o technickém vybavení Rady v roce 1992, kde převládají stesky nad tím, že Rada sídlila ve dvou místnostech Radiopaláce, kde byl zaveden jeden telefon, ale nechápu, že i z malých finančních prostředků si nezakoupila např. jeden, byť přenosný televizor, na kterém mohla sledovat úroveň veřejně právní České televize. To není nikde vysvětleno,

Z těchto důvodů a z řady dalších, se kterými vás nechci zdržovat, si dovolím navrhnout, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu neschválila zprávu o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve smyslu tisku 147 a podle zákona 103/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a požádala Radu, aby předložila novou zprávu za uplynulé období.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Zeminovi a ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Pan poslanec Seifer.

Poslanec Pavel Seifer: Pouze krátce. Jsem rád, že to, co zde zaznělo, zde zaznělo. Podle mého názoru zpráva nesvědčí o profesionální práci Rady, alespoň není profesionálně zpracována. Připojuji se k návrhu neschválit tuto zprávu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Seiferovi. Přihlásila se paní poslankyně Lojdová, které uděluji slovo.

Poslankyně Kateřina Lojdová: vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, než se vyjádřím ke zprávě o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, chtěla bych uvést na základě usnesení České národní rady z minulého volebního období na základě § 3 odst. 2 jednacího řádu, který zavazuje poslance sdělit před vystoupením osobní vztah k projednávané problematice, že můj manžel, resp. jeho společnost, je držitelem lokální a celoplošné licence pro rozhlasové vysílání. Přesto se budu snažit být maximálně objektivní, a to tím způsobem, že budu zejména citovat předloženou zprávu.

Je problém, jak má vůbec taková zpráva vypadat. Zákon to neříká a nikdo nám to neukládá. Komise dala několik požadavků, co má zpráva obsahovat. A to tato zpráva obsahovala.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypracovala další doplněk na základě požadavků komise pro sdělovací prostředky, která je téměř stejně tlustá jako zpráva, kterou máte před sebou. Je otázka, co má ta zpráva vlastně obsahovat.

Když se vrátím k některým protiargumentům proti té zprávě, jako např. zdůvodnění, proč některé licence naopak uděleny nebyly, v dodatku zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kde je zdůvodnění udělení licencí, je vždy zmíněn protipól, proč licence udělena byla. Cituji: "Např. rádio Panak na rozdíl od ostatních žadatelů jako jediné nabídlo program obracející se k mladším posluchačům, na rozdíl od společnosti Profil a Labe působící v dané lokalitě. Takže je zde ten kontrapunkt. Televize Premiéra - s ohledem na kulturní charakter vysílání, servis pro důchodce, burzu práce a zajištění kvalitního regionálního zpravodajství, To znamená, že zřejmě tyto věci nenabízeli ostatní žadatelé. Myslím, že Rada by jistě byla schopna odpovědět na dotazy, proč neudělila tuto licenci, která byla volná, třeba ostatním společnostem. Víte, že ze všech jednání jsou záznamy. Myslím si, že Rada by byla schopna na toto odpovědět, kdyby věděla, že je to požadováno. Komise se dvakrát kvůli této zprávě sešla, nikdy tento požadavek nebyl vznesen.

Dále zde byla námitka, že zpráva neobsahuje koncepci licenční politiky. Já nevím, možná tu zprávu čtu špatně, ale domnívám se, že celá zpráva je koncepcí licenční politiky. Myslím, že nemůžeme číst jen kapitoly 5, 1, 3, které mají název licenční politika, ale doporučuji si přečíst zprávu kompletně celou.

Na str. 14 je zmínka o spolupráci s Poslaneckou sněmovnou ve věci tvorby zákonů. Cituji. "Snaha anticipovat dnes na již běžné užívané normy a zvyklosti mediální politiky ve vyspělých demokraciích, především evropských." Navázání na evropské normy je přece licenční politika. Veřejná slyšení, rozhodnutí, že slyšení budou veřejná, to je přece licenční politika. Rozhodování o licencích na základě volných kmitočtů, je to odst. 5, 2, 1, 3. Je tam celý silný odstavec. Nechci to zde celé číst. To jsou všechno jednotlivé doklady licenční politiky.

Neudělení licence, to je přece také součást licenční politiky. Odst. 5, 2, 1, 5. Zahraniční aktivity, snaha o začlenění České republiky do evropského audiovizuálního prostoru, odst. 5, 2, 2, to je přece licenční politika. Semináře pod záštitou Rady Evropy, vysílání expertů se svými radami, podílet se na přípravě licenčního řízení. Spolupráce s řídícím výborem pro masmédia Rady Evropy v rámci začleňování mediální sféry České republiky do evropského audiovizuálního dění, str. 19, čl. 5, 2, 2, to je přece licenční politika.

Nechci zde číst celou zprávu, ale mám pocit, že na každé stránce jsou doklady o licenční politice. O monitoringu je mluveno na str. 29, v čl. 5, 7, 1. K monitoringu cituji: "Nebyly provedeny jenom vůči televizi, ale rozsáhlá monitorovací akce, při které byla provedena kontrola a analýza vysílání 11 držitelů licencí k provozování lokálního rozhlasového vysílání." Takže i kontrola byla prováděna v rámci možností, které Rada měla.

Dále si myslím, že součástí spolupráce na státní politice Rady je přece spolupráce např. s komisí parlamentní. Víme, že Rada se účastnila - nevím, jestli všech - ale téměř všech zasedání komise pro sdělovací prostředky. Víme, že se vyjadřovala, říkala své názory na zákony, které jsme připravovali. Na str. 31, bod 8 je rámcový legislativní plán, kde jsou připomínky k novele k zákonu 468/1991 Sb., novela zákona 103/1992 Sb. Je zde upozornění na potřebnost řízení zákonů o veřejných provozovatelích, řešit zákonem otázku reklamy a propagace, str. 31, 32.

Nechci zdržovat sněmovnu některými detaily. Mimochodem i členové sněmovny si přece jen trochu pletou fakt, že jsou tři rady, že je Rada pro rozhlas, Rada pro televizi a Rada pro rozhlasově a televizní vysílání. Nebudu zde komentovat zmínku o členu Rady televizní, zmínku o panu Zajícovi ke klipu Láska je láska.

Tady je jediný problém, že nikdo neví, jak má zpráva vlastně vypadat, nikdo to Radě neřekl. Co si komise vyžádala, to také dostala a myslím, že dostatečným způsobem.

Za klub ODA chci říci, že klub ODA podporuje přijetí této zprávy. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Lojdové. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Chci se zeptat pana poslance Koronthályho, zda se hodlá vyjádřit. Předávám mu slovo.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu stručný, protože mnohé z toho, co jsem chtěl sám k věci říci, už bylo řečeno. Snad jenom několik málo poznámek.

Nepochopil jsem přesně, proč bychom měli být nespokojeni se zprávou proto, že mluví např. o tom, že monitoring teprve začíná z těch a těch konkrétních důvodů, které jsou tam uvedeny, nebo že byly nějaké potíže v době vzniku Rady a v době rozběhu její činnosti, které nebyly způsobeny samotnou Radou. Nepochopil jsem, jestli nová zpráva, po které volá pan kolega Zemina, má obsahovat naopak informace o tom, že monitoring probíhal a že všechno bylo v pořádku, nebo tam mají přijít jiné údaje.

Osobně bych byl velmi proti tomu, abychom nutili jakoukoli radu nebo kohokoliv, kdo předkládá Parlamentu zprávu, aby tuto zprávu přičesával podle představ Parlamentu. Myslím tím konkrétní údaje, které tam uvádí.

To bych považoval za nešťastné. Dále jsem chtěl upozornit na to, že pokud někdo má zato, že Rada musí informovat Parlament, tak bych řekl, že Rada skutečně Parlament informuje, na jednání komise jsou členové Rady takřka pravidelně a pokaždé tam nějaké informace vznikají. Výbor, pokud o nějaké informace žádal, vždy je dostal, což je odrazem i v usnesení výboru ke zprávě, čili nejsem si jist, jak by ještě měla Rada informovat Poslaneckou sněmovnu, leda že by se Poslanecká sněmovna usnesla na tom, že by třeba předseda Rady osobně předložil zprávu a posléze eventuelně zodpověděl otázky v rozpravě, ale mám pocit, že sněmovna si sama uvědomuje, že k tomu bylo určeno jednání před výborem.

Ještě bych chtěl upozornit na jednu věc, tady došlo k malému omylu, protože vyžadovaná povinnost vypracovat plán využití kmitočtu nebo koncepci využití kmitočtů, není v zákoně 103/1992 Sb. obsažena. Přesně řečeno je uložena federální radě a tato Rada České republiky se na tom má pouze podílet, čili je jasné, že je tam iniciativa na federální radě, a proto tedy v tomto případě kritizujme federální radu. Samotná Rada ČR má tuto povinnost teprve od 1. ledna, kdy převzala všechny kompetence federální rady. Jistě všichni víte, že tisk 147 byl vypracován v průběhu února, což není příliš dlouhá doba.

Pokud bych měl zrezumovat nějakým způsobem rozpravu, v rozpravě jsem napočítal sedm vystoupení celkem, z nichž k jednomu se nebudu dále vyjadřovat, protože pan poslanec sám přiznal, že jeho vystoupení je určeno do rozpravy k úplně jinému tisku. Návrhy na usnesení byly v rozpravě předneseny dva, jeden návrh unesení jsem předložil sám již ve zpravodajské zprávě. Svým způsobem váhám, v jakém pořadí by se mělo o těchto návrzích hlasovat, ale pravděpodobně v tom pořadí, v jakém návrhy byly předkládány.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já jsem o tom, pane kolego, přemýšlel, je to trochu zvláštní situace, protože vlastně to svým způsobem, co zaznělo v rozpravě, tak nebyly pozměňovací návrhy k původně přednesenému návrhu usnesení, ale v podstatě návrhy usnesení.

Já bych se tedy přidržel toho pořadí, jak rozprava probíhala a jako první bych pojal, nebude-li námitek, návrh, který jste přednesl vy, protože skutečně to není přesně totéž, jako když projednáváme návrh zákona. Dovolil bych si tento výklad, není-li námitek, pak prosím, abyste ještě jednou přednesl návrh usnesení. Pak se rozhodneme o způsobu hlasování, zda vcelku nebo po částech, obvyklým způsobem.

Poslanec Vladimír Koronthály: Ano, myslím, že můj návrh usnesení je možno odhlasovat vcelku, je opravdu stručný a zní takto:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, podle sněmovního tisku 147."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji, námitek nebylo k tomuto postupu, budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení.

Kdo je prosím pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 26. Děkuji.

Kdo je proti? 63. Děkuji.

Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Vladimír Koronthály: Pokud jsem si to přesně poznamenal, tak je v pořadí návrh, který přednesla paní poslankyně Nováková, je to návrh klubu KDU, bohužel nebyl myslím řečen úplně přesně, tak bych rád poprosil o upřesnění. Mám pouze zaznamenáno, že klub KDU navrhuje zprávu vzít na vědomí. Čili v tom případě asi to usnesení bude znít takto:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání podle sněmovního tisku 147."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jestli dovolíte, přiznám se, že v tomto okamžiku nemám v ruce zákon 103/1992, nicméně domnívám se, že tam se přímo mluví o tom, že schvaluje nebo neschvaluje. Nejsem si jist, zda schválením tohoto návrhu bychom nešli za rámec toho, co nám ukládá zákon, takže prosím o pomoc někoho, kdo má ten zákon v ruce, já to teď nejsem. Paní poslankyně Marvanová se zřejmě hlásí s možností citovat tento zákon, pokud to nebudete brát jako porušení procedury, dal bych jí šanci.

Poslankyně Hana Marvanová: Hlásím se s technickou poznámkou. Citovala bych zmíněný zákon, resp. zákon o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, který jediný se zmiňoval vlastně o tom, jakým způsobem projednává Česká národní rada, nyní Poslanecká sněmovna, zprávu o stavu vysílání a činnosti Rady. Zákon č. 103/1992 Sb. hovoří jen o tom, že Rada je povinna nejméně jednou ročně nebo na požádání ČNR tuto zprávu předložit, zatímco zmíněný zákon o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání hovoří v upraveném § 5, odst. 4, že "... ČNR může odvolat Radu, neplní-li Rada své povinnosti ... anebo když ČNR opětovně neschválí zprávu o činnosti Rady. Zprávu o činnosti Rada předkládá ČNR do konce měsíce února kalendářního roku." Z toho vyplývá, že ČNR při projednávání této zprávy buďto zprávu schválí, nebo ji neschválí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Marvanové za tuto pomoc, omlouvám se, já jsem před tím citoval špatný zákon. Prosím pan poslanec Výborný se hlásí.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, nesdílím názor kolegyně Marvanové, to, co citovala, jsou důsledky opakovaného neschválení zprávy, ale není v tomto zákoně řešeno, že by Poslanecká sněmovna nemohla toliko vzít zprávu na vědomí, když by nastaly ty důsledky, které nastanou, když zpráva opětovně není schválena.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Domnívám se, že bych už dalším technickým poznámkám šanci dávat neměl, zřejmě z té situace bude nejjednodušší cesta poté, co jsme vyslechli jednotlivá stanoviska a informovali jsme se i o textech zákonů, abychom hlasovali o návrhu paní poslankyně Novákové. To byl jenom dotaz, já jsem jako předsedající nechtěl, abychom se dopustili něčeho, co není v souladu se zákonem. Pan kolega Mašek se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Ivan Mašek: Pane předsedající, já se přece jenom domnívám, že by bylo třeba si ujasnit, co takové usnesení znamená, zda tedy, jestliže sněmovna schválí usnesení typu "bere na vědomí", důsledek je takový, že to znamená, že neschválila zprávu anebo to toto neznamená. Navrhuji proto, aby byl svolán ústavně právní výbor, aby jednání o tomto bodu bylo přerušeno a aby ústavně právní výbor se k této věci vyjádřil.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, je to procedurální návrh, dám o něm neprodleně hlasovat.

Kdo je pro přijetí návrhu pana poslance Maška, ať zvedne ruku! 24.

Kdo je proti tomuto návrhu? 26

Děkuji, tento návrh nebyl přijat.

Budeme tedy myslím konečně hlasovat o návrhu paní poslankyně Novákové, jak byl přednesen a zrekapitulován. Myslím, že jde o formulaci, která začíná slovy "Bere na vědomí..." Domnívá se někdo, že bychom si měli tento text znovu opakovat? - Nikoliv.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku? 43.

Kdo je proti? Rovněž 43.

Děkuji, ani tento návrh nebyl přijat.

Prosím dále pana kolegu Koronthályho.

Poslanec Vladimír Koronthály: Zbývá tedy ještě jeden návrh usnesení, který předložil pan poslanec Zemina. Prosil bych ho, aby dával pozor, nezapsal jsem si to úplně přesně, abych se nedopustil chyby.

Návrh tedy zní: "Poslanecká sněmovna neschvaluje zprávu o stavu vysílání a o činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání podle sněmovního tisku 147 a ve smyslu zákona č. 103/1992 Sb., žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby předložila Poslanecké sněmovně novou zprávu."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, není námitek proti této rekapitulaci? Není.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku! 110.

Kdo je proti? 22.

Děkuji, konstatuji, že toto usnesení bylo přijato.

Tím jsme projednali bod č. 12, děkuji panu poslanci Koronthálymu za jeho vystoupení.

Dámy a pánové, chystám se přednést ještě tento návrh, zda bychom před polední přestávkou ještě neprojednali další bod, který by nemusel být kontroverzní a ani časově náročný, a to je

XIII.

Návrh rozpočtu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na rok 1993

Jestliže není námitek proti tomuto postupu, dovolil bych si pokračovat v našem jednání.

Tento návrh vám byl předložen jako sněmovní tisk 91 a já bych poprosil společného zpravodaje pana poslance Páva, aby nás seznámil s výsledkem projednávání tohoto návrhu ve výborech Poslanecké sněmovny a případně přednesl návrh usnesení. Prosím, pane kolego.

Poslanec Tomáš Páv: Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové!

Na základě § 2 odst. 2 zák. č. 103/1992 ve znění zákona č. 36/1993 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání předložila Rada návrh rozpočtu pro rok 1993 ke schválení Poslanecké sněmovně. Tento návrh se liší jen nepatrně od rozpočtu, který již schválila ČNR v rámci projednávání kapitoly 372 st. rozpočtu ČR dne 19. 12. 1992, a to pouze přesuny mezi jednotlivými položkami v důsledku aktuálních změn, přičemž celková výše rozpočtu 16 670 tisíc Kč i výše investičních a neinvestičních prostředků zůstaly zachovány.

Zákonem č. 36/1993 Sb., který ČNR přijala dne 22. 12. 1992 bylo však zrušeno původní znění § 8 zák. č. 103/1992, cituji - "Činnost Rady je hrazena z rozpočtu ČR: - a nahrazena zněním, ze kterého vyplývá, že činnost Rady je hrazena z výnosů za používání televizních a rozhlasových přijímačů ve výši 0,3 %.

Reálný odhad takto získaných prostředků je však pouze 7,5 mil Kč a nikoliv rozpočtovaných 16,7 mil Kč.

Pro projednávání ve výborech PS byla vyžádána stanoviska k právní stránce způsobu financování Rady od

1. Legislativního odboru PS

2. Ministerstva financí

3. Nejvyššího kontrolního úřadu

4. Ústavně-právního výboru PS.

Zatímco prvá tři stanoviska včetně stanoviska NKÚ se shodují v názoru, že zákonem č. 36/1993 Sb., došlo k nepřímé novele zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu a že tedy Rada může být financována pouze z výnosů sazeb za používání rozhlasových a televizních přijímačů a prostředky, které již byly Radě ze státního rozpočtu uvolněny, mají být do státního rozpočtu opět vráceny, stanovisko ústavně právního výboru přiznává Radě možnost čerpání finančních prostředků z obou zdrojů, což také Rada v současné době prokazatelně činí.

Mohli bychom se domnívat, že řešení tohoto právního problému vyplyne z prozkoumání úmyslu zákonodárce. Lze oprávněně předpokládat, že ke změně § 8 byla sněmovna vedena snahou naplnit základní atribut Rady, tj. nezávislost v rozhodování zamezením možnosti zasahovat do činnosti Rady prostřednictvím rozpočtu. Tedy přiznat Radě nezpochybnitelné příjmy a tak ji od státního rozpočtu oddělit. Ani tento názor však nezískal ve výborech jednoznačnou podporu.

Při projednávání ve výborech však vyšly najevo další závažné nedostatky týkající se nejen ekonomického, ale přímo právního postavení Rady a její schopnosti disponovat majetkem.

Pomineme-li tu drobnost, že Rada nemá zákonem stanovené sídlo, není ani zákonem stanoveno, zda Rada je či není právnickou osobou. Z textu zákona by vyplývalo, že majetek pořízený z prostředků Rady je majetkem České republiky. § 19a však praví, že způsobilost nabývat práva může být omezena jen zákonem. Jelikož však v dalším textu zákon žádná omezení nenabízí, náleží tedy nyní Radě naprostá volnost v nakládání s majetkem. Z toho také vyplývá naprostá nejasnost v tom, jakým způsobem může Rada nakládat s přebytkem 7,5 mil. Kč, který v letošním roce vznikne na základě příjmů z poplatků podle současně platného § 8.

Poslanecká sněmovna není rozhodně předurčena k tomu, aby dělala rozhodčího v těchto právních sporech. Za této situace si vám dovoluji navrhnout usnesení, na kterém se oba výbory, které se touto záležitosti zabývaly, zcela vzácně shodly. Máte ho rozdané na lavice a já pro přesnost budu citovat:

Oba výbory doporučily, aby Poslanecká sněmovna přijala následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

1. schvaluje návrh rozpočtu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na rok 1993 podle tisku 91.

2. žádá vládu České republiky, aby urychleně vypracovala návrh novely zákona ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a zákona ČNR č. 36/1993 Sb., o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a odstranila tak nedostatky v právním a ekonomickém postavení Rady." Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Pávovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu jednání. Písemně se zatím nikdo nepřihlásil. Pan kolega Páv se hlásí s doplňkem.

Poslanec Tomáš Páv: Jestli dovolíte, tak drobný doplněk: V logické návaznosti na možné změny financování Rady s dopadem do státního rozpočtu dovoluji si ještě doplnit toto usnesení návrhem, který by doplnil stávající usnesení o bod 3 tohoto znění:

"Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v návaznosti na bod 2 tohoto usnesení navrhla případné změny v zákoně ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu." Důvod je ten, aby se při případných změnách v zákoně č. 36 nezapomnělo na to, že původně zde byla vazba na státní rozpočet.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP