Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane předsedající,
dámy a pánové, abychom se vyhnuli dalším
případům Národního divadla,
jak jsem konsultoval s právníky, je můj návrh,
který je v § 3 - čili vymezení nemovitostí
nebo uvedení vlastníků, Náboženská
matice, Metropolitní kapitula a Kolegiátní
kapitula u Všech svatých natolik jednoznačné
a určující označení, že
to nepotřebuje přílohu.
Čili bych prosil, aby můj návrh byl upraven
a upravuji svůj návrh tak, že vypouštím
ze znění § 3 přílohu, čili
příloha by součástí tohoto
návrhu nebyla.
Tím ruším i svůj druhý návrh,
to je návrh upravit původní znění.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi Tollnerovi za upřesnění
jeho pozměňovacího návrhu.
Táži se, kdo se dále hlásí do
rozpravy. - Pan poslanec Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo,
pane předsedo, chtěl bych sdělit jménem
poslaneckého klubu, že nepodpoříme ani
změnu, kterou uvedl pan místopředseda Tollner
ve svém pozměňovacím návrhu.
Osobně se domnívám, že ani návrh
kolegy Výborného problém neřeší.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu kolegovi Ortmanovi, kdo se dále hlásí
do rozpravy.
Jestliže nikdo, rozpravu končím a ptám
se zástupce navrhovatele, zda si přeje vystoupit
se závěrečným slovem. - Ano, je tomu
tak, prosím pana místopředsedu vlády
Kalvodu, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, návrhy tak, jak zde
odezněly - pozměňovací návrhy
- byly podle mých poznámek tyto:
Pan místopředseda Tollner navrhl za § 2 vložit
nový odst. 3 ve znění, které si dovolím
ocitovat: "Sídlem prezidenta republiky je areál
Pražského hradu s výjimkou nemovitostí
uvedených v příloze tohoto zákona,
které byly ke dni 25. 2. 1948 ve vlastnictví
Náboženské matice, Metropolitní kapituly
U Svatého Víta, Pražské proboštské
benefice a Kolegiátní kapituly kostela Všech
svatých a dále zámek Lány."
Na tento návrh posléze pak navazoval návrh
pana poslance Matulky, rozumím-li tomu správně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ale
v posledním vystoupení, myslím, pan kolega
Tollner vypustil přílohu.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Tu část, která se týká
přílohy, ano. Je to návrh, který jednak
se zabývá kodifikací sídla prezidenta
republiky a jednak z tohoto sídla jakýmsi negativním
výčtem některé nemovitosti vyčleňuje.
Oproti tomuto návrhu, který byl přednesen
již v ústavně právním výboru,
zde chybí logická druhá část,
kde pokud se cosi vyjímá z nějakého
v podstatě vlastnického režimu, se také
určuje, do jakého režimu se situuje. A tady
je tedy ta prvá část.
V případě současné podoby návrhu
pana místopředsedy Tollnera se restitučně
tento návrh tváří jen v té
části, že z onoho režimu ustanovení
§ 3 vládního návrhu zákona, tedy
z práva hospodaření, kromě jiného
nejen pokud jde o sídlo, se vyjímají uvedené
nemovitosti. Nenavrhuje se, co s nimi dál. V tom je z hlediska
ryze a striktně právního jakýsi otazník,
který by mohl vyústit v situaci, že se sice
vyjme z režimu práva hospodaření Kanceláře
prezidenta uvedený počet nemovitostí a neřekne
se, kdo s nimi bude hospodařit a nakonec by to mohlo být
ministerstvo financí nebo Magistrát, což asi
záměrem není.
Dovolte mi však, abych souhrnně řekl, že
tento návrh pana místopředsedy Tollnera nekoresponduje
s intencí vládního návrhu, že
jsem přesvědčen, že restituční
otázky by měly být řešeny komplexně
a nikoliv dílčím způsobem, jak se
byť v jakémsi polovičatém řešení
navrhuje v návrhu pana místopředsedy Tollnera.
Vyslovuji tedy za předkladatele s tímto návrhem
nesouhlas.
Totéž se týká - a nebudu dále
zdržovat průběh tohoto jednání
- i návrhu pana poslance Matulky, který však
byl podmíněný pro případ přijetí
návrhu pana místopředsedy Tollnera.
Dalším návrhem byl návrh na vypuštění
jedné věty z návrhu § 1 odst. 1, a to
věty ve znění "Kancelář
je právnickou osobou." Přednesl pan poslanec
Payne.
Chtěl bych říci, že argumenty, které
pan poslanec Payne přednesl z hrubého pohledu, mají
svojí relevanci a mají svojí logiku. Nejsou
to však argumenty podle mého soudu pro vypuštění
této věty z tohoto návrhu zákona,
ale jsou to argumenty pro mnohem zásadnější
řez legislativou. My jsme do značné míry
stávající legislativou, např. i zákonem
o rozpočtových pravidlech, předjali fakt,
že tato věta podle mého soudu je zde velmi
významná a že kdybych přemýšlel,
jak tento gard § 1 odst. 1 a 2 změnit, pak bych spíš
- dovolte mi říci - strpěl vypuštění
celého odstavce 2 než uvedené věty z
odstavce 1. Jde totiž o to, že rozpočtové
organizace jsou kromě jiného kodifikovány
i zmíněným zákonem o rozpočtových
pravidlech, předpokládá se však, že
budou vznikat jiným způsobem než právě
tím, že jsou zřízeny zákonem,
tj. zakladatelským aktem, ve kterém je rozsah právní
subjektivity vymezen pokud možno co nejpřesněji.
Není tedy řečeno, že je-li Kancelář
rozpočtovou organizací, je zároveň
právnickou osobou, anebo lépe, že má
právní subjektivitu ve všech oblastech práva,
s nimiž přichází do styku při
výkonu svých působností. To tím
není řečeno. Mohlo by se tedy velmi snadno
stát, že vypuštěním této
věty by došlo k jakémusi právnímu
chaosu, kdyby nebylo zřejmé, jaké právní
úkony, např. přijímání
pracovníků do zaměstnání pracovní
smlouvou nebo nejbanálnější majetkové
dispozice vyplývající z práva hospodaření,
že by byly zpochybněny, protože není kodifikován
fakt, že Kancelář může takto jednat,
neboť nemá zakladatelskou listinu, kde se vymezuje
právní subjektivita v tom či onom oboru práva,
právních vztahů. Poté co jsem tedy
konstatoval, že argumentace pana poslance Payna má
svou relevanci, ale podle mého soudu nemůže
vést k souhlasu s vypuštěním věty
"Kancelář je právnickou osobou ",
vyslovuji rovněž s tímto návrhem nesouhlas.
Pokud jde pak o návrh paní poslankyně Tomanové
v intencích změny, která byla provedena v
rámci rozpravy na popud pana poslance Bendy, suše
konstatuji, že s tímto návrhem lze souhlasit.
Návrh pana poslance Výborného se poměrně
velmi málo dotýká stávajícího
textu ustanovení § 3 a domnívám se,
že tímto návrhem nebude vůbec dotčena
základní koncepce ustanovení § 3, že
s ním lze souhlasit, že znamená do značné
míry v tom příkladném výčtu
v odkazu 2 zpřesnění, pokud by takové
zpřesnění bylo třeba, ale zdá
se, že třeba je, pak nezbývá, než
vyslovit souhlas.
Pokud jsem správě zapisoval připomínky
či návrhy změn, jsou všechny, a já
bych tím skončil své vyjádření.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu místopředsedovi Kalvodovi a chci se zeptat
společného zpravodaje, zda je připraven vystoupit.
Prosím, předávám mu tedy slovo. Pan
poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, v rozpravě k návrhu
zákona o Kanceláři prezidenta republiky vystoupilo
celkem 6 poslanců, z nichž jeden, a to pan poslanec
Severa, podle mých záznamů nepodal žádný
pozměňovací návrh.
Jako první vystoupil pan místopředseda Tollner,
který podal určitý návrh, který
ovšem později modifikoval. Ptám se tedy, zda
je nějaká zásadní výhrada proti
tomu, abychom o tomto návrhu, který byl podán
na počátku rozpravy, ale pak byl modifikován,
dali hlasovat teď.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Myslím
že je v pořádku, aby mu bylo ponecháno
první pořadí.
Poslanec Marek Benda: Pokud tedy tato námitka není,
ocituji návrh, který přednesl pan místopředseda
Tollner. Zní:
Za § 2 vložit nový § 3, který by
zněl takto:
"Sídlem prezidenta republiky je areál Pražského
hradu ", kde by byl odkaz 1: "Vládní nařízení
č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti
Pražského hradu s výjimkou nemovitostí,
které byly ke dni 25. 2. 1948 ve vlastnictví Náboženské
matice, Metropolitní kapituly u sv. Víta, Pražské
proboštské benefice a Kolegiální kapituly
kostela Všech svatých a dále zámek Lány."
Tak zní návrh, který podal pan místopředseda
Tollner. Ostatní paragrafy by samozřejmě
při přijetí tohoto návrhu bylo nutné
přečíslovat. Vyjádření
navrhovatele, pana místopředsedy vlády, jste
slyšeli, který návrh nedoporučuje. Návrh
nebyl na žádném z výborů projednáván.
Pokud byla na ústavně právním výboru,
kdy byla tato problematika řešena jako jediná,
projednávána otázka restitucí, byl
odmítnut princip dílčích restitucí
a ne princip toho, že by tyto objekty neměly patřit
k Pražskému hradu. Tolik snad komentář,
který mi dovoluje mé postavení společného
zpravodaje a prosím pana místopředsedu, aby
dal hlasovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Ještě prosím faktická poznámka
- poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, dámy
a pánové, dovoluji si upozornit, že doplňovací
návrh pana poslance Tollnera měl dva body a že
je potřeba připomenout i první bod a hlasovat
zřejmě o celém návrhu dohromady.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkujeme
za upozornění.
Poslanec Marek Benda: Já se sněmovně
strašně omlouvám za chybu, kterou jsem udělal.
Je to pravda, děkuji panu kolegovi Exnerovi. Návrh
zněl tak, že by měl být ještě
změněn název zákona, a to tak, že
by se zákon nazýval "Zákon o sídle
prezidenta republiky a o Kanceláři prezidenta republiky".
Je to samozřejmě společný návrh
a ještě jednou se omlouvám za své opomenutí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku. 24. Děkuji.
Kdo je proti? 50.
Tento návrh nebyl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Marek Benda: Druhý návrh podal pan
poslanec Payne, týká se § 1 odst. 1, kde pan
poslanec Payne navrhuje vypustit druhou větu ve znění:
"Kancelář je právnickou osobou."
Odst. 1 by pak zněl pouze: "Zřizuje se Kancelář
prezidenta republiky (dále jen Kancelář)."
K návrhu se vyjádřil pan místopředseda
vlády, který ho nedoporučil. Výbory
tento návrh ani žádný obdobný
návrh neprojednávaly, čili stanovisko mé
jako společného zpravodaje je takové - nechť
rozhodnete hlasováním.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo
je pro přijetí tohoto pozměňovacího
návrhu, ať zvedne ruku. 1.
Kdo je proti? 3. Děkuji.
Tento návrh nebyl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Marek Benda: Další, kdo vystoupil
v rozpravě, byl pan poslanec Severa, který nepřednesl
žádný návrh. Čili jeho vystoupení
můžeme přejít. Další v rozpravě
vystoupil pan poslanec Matulka, který přednášel
pozměňovací návrh k pozměňovacímu
návrhu, i když je to trochu sporné z hlediska
jednacího řádu, nepřednášel
celý návrh ještě s tímto doplněním,
čili je možné také jeho návrh
přejít, jestli se mnou pan kolega Matulka souhlasí.
(Souhlas,)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Není-li
námitek, přistoupíme k dalšímu
návrhu.
Poslanec Marek Benda: S dalším návrhem
vystoupila paní poslankyně Tomanová, která
navrhuje, aby v § 5 tohoto zákona na str. 3, jak ho
máte před sebou, byla za slova - "armády
ČR" - doplněna slova s názvem "Vojenská
kancelář prezidenta republiky." Navrhovatel,
místopředseda vlády, se k tomuto návrhu
vyjádřil pozitivně. Z výborů
se podobným návrhem zabýval branně
bezpečnostní, který ho nepřijal, mluvilo
se o tom i na schůzi zpravodajů, kde panoval
názor, že by podobný návrh bylo možné
akceptovat. Mohu sněmovně snad doporučit
a neporuším tím příliš své
povinnosti zpravodaje - aby tento návrh přijala.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím,
kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 127.
Kdo je proti? 1.
Tento návrh byl přijat. Prosím další
návrh.
Poslanec Marek Benda: Poslední v rozpravě
vystoupil pan doktor Výborný, předseda ústavně
právního výboru, který podal návrh,
aby § 3 odst. 1 byl v závěrečné
větě upraven takto: místo "tím
nejsou dotčeny" by znění poslední
věty bylo: "Ustanovením tohoto odstavce nejsou
dotčeny zvláštní zákonné
úpravy vlastnických vztahů." To je jedna
změna. Nebo ty změny jsou současné,
pane doktore? Společné změny. Čili
toto je jedna změna. Druhou změnu navrhuje pan dr.
Výborný do odkazu 1, který by v tom případě
byl doplněn o slova - jak máme ten odkaz před
sebou - na str. 2 - "ve znění pozdějších
předpisů ", a doplňovalo by se "a
zákona č. 92/91 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby ve znění
pozdějších předpisů." Navrhovatel,
pan místopředseda Kalvoda, s tímto návrhem
vyslovil souhlas za vládu. Já mohu říci,
jak už jsem citoval, na ústavně právním
výboru byla problematika projednávána, nebyla
doporučena restituční část
v tomto zákoně, ale nebylo v žádném
případě v rozpravě zpochybněno
to, že by církevní objekty do budoucna Kanceláři
patřit neměly, jenom bylo řečeno,
že to nemá být řešeno v tomto zákoně.
Z tohoto hlediska mohu snad doporučit přijetí
tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať
zvedne ruku. 91.
Kdo je proti? 44.
Tento návrh byl přijat. To byl poslední návrh?
Poslanec Marek Benda: To byl poslední pozměňovací
návrh a můžete dát hlasovat o celém
zákoně, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o Kanceláři prezidenta republiky podle sněmovního
tisku 145 ve znění společné zprávy
výborů podle sněmovního tisku 163,
včetně schválených pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. 100. Děkuji.
Kdo je proti? 3. Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh zákona byl schválen.
Tím jsme projednali další bod našeho programu.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
Kalvodovi a společnému zpravodaji panu poslanci
Bendovi.
Dámy a pánové, přistupujeme k dalšímu
bodu našeho pořadu, což je bod
Podle zákona České národní
rady 103/1992 Sb., o Radě České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání
předložila Rada České republiky pro
rozhlasové a televizní vysílání
Poslanecké sněmovně zprávu o stavu
vysílání a o své činnosti.
Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk
147. Předloženou zprávou se zabýval
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu,
mládež a tělovýchovu, a proto nyní
prosím pověřeného zpravodaje pana
poslance Koronthályho, aby nás seznámil se
stanoviskem tohoto výboru a případně
přednesl návrh na usnesení,
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, již
bylo řečeno, proč a z jakých důvodů
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní
vysílání tuto zprávu byla povinna
předložit. Podle zákona ji byla povinna předložit
v únoru, což také splnila. Zpráva byla
projednána jak komisí pro sdělovací
prostředky, tak posléze výborem pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu,
kde byly ke zprávě vznášeny dotazy,
na tyto dotazy byly sděleny odpovědi, výbor
tyto odpovědi projednal a posléze ve svém
usnesení po rozpravě doporučuje Poslanecké
sněmovně, aby tuto zprávu schválila.
Současně doporučil výbor vládě
České republiky, aby vypracovala návrh novely
zákona č. 468 o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, především
pokud jde o koncepci licenční politiky v oblasti
vysílání a hospodaření s kmitočtovým
spektrem.
Jakožto zpravodaj výboru navrhuji ve smyslu usnesení
výboru, aby Poslanecká sněmovna přijala
ke zprávě toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky schvaluje zprávu o stavu vysílání
a o činnosti Rady České republiky pro rozhlasové
a televizní vysílání, sněmovní
tisk 147."
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Koronthálymu. Otevírám rozpravu
k tomuto bodu programu. Do rozpravy se písemně přihlásil
pan kolega Koháček, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Petr Koháček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní
vysílání nám předkládá
zprávu, což je její zákonná povinnost,
o své činnosti za uplynulý rok. K tomu bych
chtěl učinit pár následujících
poznámek.
Jak všichni víme, zákon, který Radu
zřídil, jí dává dva základní
úkoly. První úkol je přidělovat
licence pro rozhlasové a televizní vysílání
a druhým úkolem je kontrolovat dodržování
zákonů o rozhlasovém a televizním
vysílání na území České
republiky.
Začnu druhým bodem, který Rada z technických
a provozních důvodů nemohla provádět,
tj. monitoring jednotlivých držitelů licencí
i vysílatelů ze zákona a dělala to
jenom ojediněle - vím o jediném případě,
kdy upozornila na porušení zákona Českou
televizi.
Chtěl bych se ale věnovat té části
zprávy, která hovoří o udělování
licencí. Trochu mě zarazilo, že tato zpráva,
kterou nám Rada předložila, je do značné
míry teoretickou úvahou, nikoliv zprávou
v pravém slova smyslu. A pokud jde o udělování
licencí, nedočetl jsem se zde o konkrétních
důvodech, které vedly ve všech případech
k tomu, aby udělila licence tomu kterému žadateli.
Je zde přesně vyjmenováno, kdy komu byla
udělena která licence, kdy proběhlo veřejné
slyšení, ale to základní, čím
se vlastně Rada při svém rozhodování
řídila, to zde chybí. Je tady třeba
případ, kdy o určitou rozhlasovou licenci
na regionální vysílání podali
žádost tři žadatelé a Rada přidělila
licenci celkem logicky jednomu, protože to byla jediná
možnost. I po diskusích s členy Rady i na základě
jejich informací, které nám písemně,
jako komisi, poskytli, jsem se nedočetl, o co byla stanice
žadatele, který nedostal licenci, horší
než ta, která ji dostala. Vede mne to k závěru,
že vlastně rozhodování členů
Rady je do značné míry subjektivní,
protože se neřídí žádnými
konkrétními pravidly.
V podstatě nám Rada předložila podmínky,
kterými je povinen se řídit držitel
licence ve třech klíčových případech,
které se týkají jednak udělení
licence na ČT 2, pokud jde o televizní vysílání,
a pokud jde o vysílání na dvou rozhlasových
celoplošných okruzích. Tato hodnocení
se ovšem, bohužel, opět týkají
jenom držitele licence, tzn. toho, komu byla licence přidělena.
Nepodařilo se zjistit, a ani tato zpráva to neobsahuje,
jaká a oč horší měli kritéria
ostatní žadatelé a důvody, které
k tomuto rozhodnutí Radu vedly. Tyto důvody nejsou
uvedeny ani u jedné ze stanic a vzhledem k tomu, že
toto byla - kromě zařizování provozu
- hlavní činnost Rady, domnívám se,
že tato zpráva z tohoto hlediska je naprosto nedokonalá.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Koháčkovi a prosím, aby se
ujala slova paní poslankyně Nováková,
která vystoupí se stanoviskem klubu.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
paní a pánové, dovolte, abych vyslovila stanovisko
poslanců klubu KDU-ČSL ke zprávě o
stavu vysílání a o činnosti Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání:
1. Bereme na vědomí, že až do nedávné
doby pracovala Rada za velmi ztížených podmínek.
Neměla finanční zabezpečení
ani prostory, a tím byla činnost značně
ztížena.
2. Ze zprávy vyplývá, že podstatnou
část své činnosti Rada věnovala
udílení licencí. Nemáme výhrady
k tomu,
komu byly licence uděleny. Rozhodnutí je plně
v kompetenci členů Rady. Máme však některé
výhrady ke způsobu udělování
licencí. Tato skutečnost plyne i ze zprávy,
neboť v ní, dle našeho názoru, chybí
jasná pravidla pro udělování licencí,
a chybí i koncepce licenční politiky.
3. Ze zprávy neplyne, že by se Rada soustavně
zabývala dohlížením na dodržování
právních předpisů, které upravují
rozhlasové a televizní vysílání.
Jediným dokladem ve zprávě směrem
k veřejnoprávní televizi je dopis generálnímu
řediteli České televize z ledna t. r. v příloze
zprávy. O této činnosti se dovídáme
více až z dodatečně dodaného
materiálu, jak si ho vyžádali členové
komise pro sdělovací prostředky. Viz kapitola
Varianty sledování souladu vysílání
se zákony a podmínkami licencí odborem monitoringu.
Z textu je zřejmé, že odbor teprve svoji činnost
koncipuje a začíná. Při počtu
pracovníků a vybavení je sice tato situace
možná, nicméně nelze se prakticky po
roce od zvolení Rady s tímto stavem spokojit.
4. Rovněž se jeví, že koncepci a zásadám
státní politiky v oblasti rozhlasového a
televizního vysílání věnovala
Rada méně pozornosti než by si stav vysílání
zasloužil. Tak se nám jeví situace z kapitoly
5. 1. 2. Vlastní koncepci jsou zde věnovány
vlastně jen poslední tři řádky.
Vzhledem k tomu, že rozhlasovému a televiznímu
vysílání přikládáme
mimořádný význam, nejen pro všestrannou,
objektivní a ověřenou informovanost občanů,
ale i pro možnost vzdělávání,
šíření kultury a nakonec i zábavy,
a to jak vysílání soukromých držitelů
licencí, tak veřejnoprávních institucí,
je pro nás velmi důležitá veškerá
činnost Rady tak, jak jí minimálně
ukládá zákon. Není pro nás
podstatné množství ani rychlost udělování
licencí, ale komplexnost práce Rady.
Z výše uvedených důvodů navrhuje
klub poslanců KDU - ČSL, abychom zprávu pouze
vzali na vědomí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
paní poslankyni Novákové a předávám
slovo panu poslanci Vrzalovi.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové, řada věcí,
které jsem zde chtěl přednést, byla
řečena již mými předřečníky,
a proto bych si dovolil pouze jednu konkrétní otázku.
Neviděl jsem zde nikoho z České televize,
kdo by mně mohl odpovědět, nebo někoho
z rozhlasového vysílání, čili
prosil bych, aby mně bylo odpovězeno písemně
na tuto otázku. Týká se to přidělování
licencí - a jedná se konkrétně o Karlovy
Vary - obrátila se na mne řada voličů
s připomínkou, že již od 1. 1. 1993 nelze
v Karlových Varech chytit Radiožurnál.
Bylo řečeno, že frekvence byla zrušena
a že bude přidělena v novém řízení.
Interpeloval jsem prostřednictvím pana předsedy
Radu České televize právě v bodě
přidělení této frekvence. Chtěl
bych se zeptat proč, když v některých
případech jsme byli svědky, že Rada
pro televizní a rozhlasové vysílání
je schopna postupovat až neuvěřitelně
rychle, proč v Karlových Varech trvá přidělení
licence již tři měsíce. Byl bych rád,
kdyby mi na tuto otázku bylo odpovězeno, a zároveň
bych chtěl říci, že pokud se ve zprávě
hovoří o jakési koncepci, že bych byl
velice rád, kdyby se koncepčně postupovalo
při přidělování všech
licencí, a nejen licencí vybraných.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vrzalovi. Táži se, kdo se dál
hlásí do rozpravy? Pan poslanec Trojan Václav.
Poslanec Václav Trojan: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, v
souvislostech této debaty bych chtěl připomenout
dva konkrétní příklady, které
se týkají záležitostí zdánlivě
možná jakoby okrajových a detailních,
nicméně se domnívám, že ilustrují
jednu velice důležitou a závažnou věc.
V neděli večer vystoupil v televizi jistý
pan Zajíc. Rozhovořil se o videoklipu, ve kterém
zpívá Lucie Bílá svůj známý
hit Láska je láska. Většina z vás
asi tento klip viděla, a shodneme se na tom, že o
jeho umělecké úrovni není třeba
si dělat iluze. Jedná se spíše o něco,
pro co nenacházím výstižnější
označení než ztřeštěná
sranda. Koření, kterého nemusí být
příliš, které ale v maloměšťácké
protoplazmě našich televizních programů
zcela chybí. A když se ho špetka objeví,
několik prudérních sucharů napíše
dopis, místo aby vypnuli televizi. Potom vystoupí
ve vysílání pan Zajíc a vážně
praví, že taková věc se přes
den vysílat nesmí, neboť pohoršuje veřejnost.
Bude se vám možná zdát, že tato
epizoda je málo esenciální, přesto
se domnívám, že má svou obecnou vypovídací
hodnotu. Svědčí totiž o přístupu
Rady, jejímž je zmíněný pan Zajíc
členem, k hodnocení televizního vysílání.
K dokonalému dojmu chyběla jenom zmínka o
výchově mas. Toho se ostatně dočkáme,
až levicoví sociologové z CET 21 začnou
vědecky formovat mravní společenské
vědomí.
Druhou poznámkou chci poukázat na věc ještě
varovnější. Ve zprávě o činnosti
Rady na str. 27 je jmenovitě napaden doc. Radim Uzel, gynekolog
a sexuolog, který již mnoho let u nás prosazuje
kompetentní a otevřenou výchovu mládeže
v otázkách sexuality.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane
kolego, chci upozornit jenom na to, že jsou zde dvě
rady a částečně vaše vystoupení
směřuje spíše k Radě České
televize. Říkám částečně,
protože kompetence nebo činnost se překrývají.
Chci na to jen upozornit.