Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

VŠEOBECNÁ ČÁST

Současný systém zdaňování příjmů obyvatelstva, kdy jsou uplatňovány čtyři samostatné daně, a to daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby a daň z příjmů obyvatelstva, byl v podstatě založen v padesátých letech a je poznamenán záměry v době jeho přijetí přes určité modifikace, ke kterým v průběhu let došlo.

Přechod k tržní ekonomice vyžaduje zásadní reformu celé daňové soustavy a v tom i zdanění příjmů obyvatelstva s cílem posílit vertikální a horizontální spravedlnost, efektivnost a jednoduchost zdanění. To vyžaduje uplatnění univerzální daně z příjmů postihující všechny příjmy. Takováto reforma daní je však časově, technicky i finančně velmi náročná a nelze ji uskutečnit v krátké době. Proto se v zájmu reagování na rozvoj soukromého podnikání občanů navrhuje provést jako přechodné opatření úpravu daně z příjmů obyvatelstva a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby tak, aby byly vytvořeny odpovídající předpoklady, a to i pro zdaňování příjmů dosahovaných v tuzemsku fyzickými osobami s bydlištěm v cizině s tím, že v průběhu několika let bude provedena komplexní daňová reforma.

1. Dosavadní právní úprava

Podle dosavadní právní úpravy podléhají příjmy z pracovního poměru a poměru jemu podrobenému dani ze mzdy, příjmy z literární a umělecké činnosti vykonávané mimo pracovní poměr dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, příjmy občanů ze zemědělské výroby dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby a všechny ostatní příjmy pak dani z příjmů obyvatelstva.

Současná výše daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby je nižší než průměrná daň ze mzdy do cca 30 tis. Kčs ročního příjmu a do cca 50 tis. Kčs je nižší nežli daň ze mzdy u bezdětného občana přes 25 do 50 let věku. S růstem příjmu pak stoupá více i progrese daně a daň při nejvyšších příjmech stoupá až do 60%. Z ročního příjmu občana je od zdanění osvobozena částka ve výší 6 tis. Kčs a občan, jehož příjem tuto částku nepřesáhne, daň neplatí (bez ohledu, zda a jaké má jiné příjmy).

Dani z příjmů obyvatelstva podléhají ostatní zdanitelné příjmy. Zdanění je vysoce progresivní (procento daně stoupá rychle v závislosti na výši příjmů). Před rokem 1961 existoval systém souběžného placení daně z příjmů a živnostenské daně; současný zákon platný od roku 1961 vychází z principu placení jen jedné daně, v níž je předchozí systém i jeho záměry promítnut.

Současné zdanění je však fakticky rozděleno na dvě samostatné daně v rámci této daně s rozdílnými daňovými sazbami. Samostatné zdanění příjmů z poskytování služeb na základě povolení národního výboru bylo realizováno v roce 1982 v návaznosti na podniky pro povolování těchto činností. Tehdejší koncepce předpokládala, že předmětné služby budou poskytovat především důchodci, ženy v domácnosti, popř. další občané vedle svého hlavního zaměstnání; nepředpokládalo se, že by individuální činnost vykonávali občané v produktivním věku jako své hlavní zaměstnání.

Příjmy občanů z poskytování služeb na základě povolení národního výboru jsou zdaňovány sazbou daně z příjmů obyvatelstva, která v rozpětí do cca 40 tis. Kčs ročního příjmu odpovídá přibližně dani ze mzdy pro bezdětné poplatníky. Daňová sazba je dále diferencována podle toho, zda jde o poplatníka s dětmi, nebo který vychoval děti, nebo zda jde o bezdětného poplatníka. Rozdíl ve zdanění poplatníka s dětmi a bezdětného poplatníka je však mnohem méně výrazný než u daně ze mzdy, a to i v závislosti na růstu příjmů.

Z vyšších příjmů stoupá sazba daně více progresivně se záměrem dosáhnout při nadprůměrných příjmech přibližně úrovně zdanění podle obecné sazby daně z příjmů obyvatelstva platné pro ostatní příjmy od roku 1961. Zkušenosti též potvrzují, že vysoká maximální sazba není optimální ani z hlediska státních příjmů. Při konstrukci sazby daně má smysl respektovat nejenom úhrnné daňové zatížení, ale i daňové zatížení přírůstku příjmu a s tím spojenou psychologickou stránku.

K posílení zájmu občanů o poskytování služeb bylo počínaje zdaněním příjmů za rok 1988 přijato opatření o poskytování úlev daně v prvních dvou letech činnosti. Byla zvolena administrativně jednoduchá forma snížení daně o 50%, je-li zahájení činnosti spojeno s pořízením nákladnějšího investičního (provozního) vybavení, a o 30% v ostatních případech. V závěru roku 1989 pak bylo přijato opatření, podle kterého se daň již počínaje zdaňovacím obdobím roku 1989 snižuje na polovinu a občanům, kteří vykonávají podnikatelskou činnost jako své hlavní zaměstnání, byla přiznána další úleva ve výši až 1 tis. Kčs ročně.

Ostatní příjmy občanů jsou zdaňovány sazbou daně z příjmů obyvatelstva, která stoupá progresivně od 5% do 65% příjmu. Daň podle této sazby se však zvyšuje o 20% u poplatníků, kteří vyživují jen jednu osobu a o 40%, nevyživují-li žádnou osobu. Sazba 65% se uplatňuje z každých 100,- Kčs přesahujících 46 tis. Kčs ročně a se zvýšením u poplatníků bez vyživovaných osob to znamená, že z každých 100,- Kčs přes 46 tis. Kčs může daň činit až 91,- Kčs.

Kromě toho je stanoveno zvýšení daně o 30% poplatníkům, kteří vykonávají činnost po živnostensku (nevztahuje se na poskytování služeb na základě povolení národního výboru). Je omezena pouze maximální výše daně tak, že daň nesmí činit více než 85% ročního příjmu (daňového základu).

V porovnání s ostatními druhy příjmů včetně mezd je zdanění příznivé jen v nejnižším příjmovém pásmu do cca 10 až 15 tis. Kčs ročně.

Pobírá-li občan v kalendářním roce různé druhy výše uvedených příjmů (mzdu, honoráře, příjmy ze zemědělské výroby atd.) podléhající různým daním, stanoví se daň z každého příjmu samostatně, v zásadě tak, jako by občan příjem jiného druhu neměl. Pouze sociální hledisko (vyživované osoby) lze uplatnit jen u jedné z případných více daní, jimž poplatník podléhá.

2. Cíle a záměry navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava sleduje

a) posílení daňové spravedlnosti tím, že budou příjmy ze dvou významných podnikatelských aktivit zdaňovány společně,

b) úpravu intenzity zdanění, a to i v návaznosti na úpravu placení příspěvku na nemocenské a sociální zabezpečení,

c) zrovnoprávnění soukromého podnikání občanů s podnikáním podniků a organizací,

d) daňovou regulaci příjmů včetně příjmů fyzických osob, které nemají bydliště v ČSFR,

e) vymezit některé daňové prvky (základ daně, nezdanitelné minimum, sazba daně, sociální prvky atp.) tak, aby navržené zdanění mohlo být základem, z něhož by vycházela komplexní reforma zdanění příjmů obyvatelstva.

Finanční dosah

Výnos daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby činil za rok 1988 35 mil. Kčs a výnos daně z příjmů obyvatelstva 114 mil. Kčs. Výdaje o vyměřené dani za rok 1989 budou známy po vyměření daně ve druhé polovině roku 1990.

Výnos daně odvisí jak od rozvoje podnikatelské činnosti, tak do značné míry i od úrovně daňové správy a kontroly.

Zajištění správy daně si vyžádá zvýšené finanční náklady, které budou uhrazeny zvýšeným výnosem daně.

Správa daně patří do působnosti republik. Zákony národních rad proto vymezí, které orgány budou vykonávat správu daně (jako správci daně), jejich věcnou a místní příslušnost.

Rozpočtové určení výnosu daně, který doposud je příjmem národních výborů, určí rovněž zákony národních rad.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1

Poplatníky daně z příjmů obyvatelstva jsou všechny fyzické osoby bez ohledu na bydliště a státní příslušnost. U fyzických osob, které mají v ČSFR bydliště nebo se zdržují v ČSFR po dobu delší než 183 dnů, podléhají zdanění veškeré jejich příjmy bez ohledu na to, zda zdroj je v ČSFR či v cizině. U osob, které se v ČSFR nezdržují déle než 183 dnů, podléhají zdanění pouze příjmy ze zdrojů v ČSFR, jako např. příjmy z dividend, stavebních a montážních prací trvajících déle než 6 měsíců, pokud mezinárodní smlouva, kterou je ČSFR vázána, nestanoví jinak.

K § 2

Vymezení zdrojů příjmů, které pobírají v ČSFR cizinci, jakož i vymezení pojmu "stálá provozovna", vychází z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Přitom výčet příjmů tvořících zdroj příjmů je taxativně vymezen a zahrnuje všechny příjmy, které mohou u cizinců přicházet v úvahu.

K § 3

Předmětem daně jsou veškeré příjmy fyzických osob s výjimkou příjmů podléhajících dani ze mzdy, dani z příjmů z literární a umělecké činnosti nebo důchodové dani. Důchodové dani přitom podléhají příjmy z podnikatelské činnosti fyzických osob zapsaných do podnikového rejstříku, nebo na tyto osoby se podle zákona o soukromém podnikání občanů vztahuji právní předpisy platné pro právnické osoby.

K § 4

Osvobození od daně se přiznává odměnám vypláceným členům JZD za práci v družstvu. Tyto odměny nepodléhají ani dani ze mzdy a JZD platí příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

Rozsah osvobození dalších příjmů vychází z doposud platné úpravy s tím, že se nově váže osvobození u příjmů z prodeje cenných papírů a nemovitostí na časovou lhůtu obdobné jako v cizině.

Daňové osvobození se nevztahuje na příjmy diplomatů, konsulů, pracovníků diplomatických zastoupení a konsulárních úřadů a jiných exteritoriálních osob z výdělečných činností; tyto příjmy nejsou od zdanění osvobozeny ani podle Vídeňských úmluv o diplomatických a konsulárních stycích (vyhlášky č. 157/194 Sb. a č. 32/199 Sb.).

K § 5

Do základu daně se zahrnují příjmy dosažené v kalendářním roce, pokud jsou předmětem daně, nejsou od zdanění osvobozeny a nevybírá se z nich srážková daň paušální sazbou (§ 12). Do jednoho základu daně se včítají příjmy poplatníka z různých zdrojů, např. z podnikatelské činnosti, ze zemědělské výroby, za znalecké posudky pro občany, za pronájem bytu atd.

Do základu daně se v zásadě včítají příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 9). Přihlíží se k příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje; k pohledávkám a zásobám na počátku roku se nepřihlíží. Vede-li však poplatník o své činnosti podvojné účetnictví podle obecně závazných předpisů, zjistí se základ dané z tohoto účetnictví.

Podnikatelé, kteří budou zapsáni v podnikovém rejstříku a budou ze zisku platit důchodovou daň, budou platit daň z příjmů obyvatelstva jen z té částky, kterou použijí pro vlastní spotřebu (nikoliv na rozvoj podnikání, na odměny pracovníkům z výsledku hospodaření apod.). Jde jak o částky, které takto podnikatel použije z rozdělení zisku po zdanění důchodovou daní, tak i o částky své tzv. podnikatelské odměny zahrnuté do nákladů pro stanovení důchodové daně v maximální výši 10 tis. Kčs měsíčně.

Budou-li manželé vykonávat výdělečnou činnost společně jako hlavní zaměstnání (i když např. jeden z manželů bude provozovatelem činnosti a druhý mu bude vypomáhat), zjistí se rozdíl mezi příjmy a výdaji z takto vykonávané činnosti a za příjem (základ daně) každého z manželů se bude považovat polovina. Tím se mimo jiné zmírní progrese zdaněni, avšak oba manželé budou pojištěni a budou platit příspěvek (pojistné) na své nemocenské a sociální zabezpečení.

V ostatních případech (např. u obou manželů půjde o vedlejší zaměstnání nebo u jednoho půjde o hlavní a u druhého o vedlejší zaměstnání), lze společný příjem snížený o výdaje z výdělečné činnosti dělit jen nejméně 70% na jednoho z manželů a nejvýše 30% na vypomáhajícího druhého manželů. V zásadě jde o situaci, jako by jednomu z manželů, který je provozovatelem činnosti, druhý za odměnu vypomáhal.

K § 6

Vymezení příjmů ze zemědělské výroby vychází ze zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani. Dani podrobený příjem ze zemědělské výroby zahrnovaný do celkového ročního základu daně poplatníka se určí buď jako rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo na principu průměrné normy výnosnosti.

K § 7

Dani podrobený příjem je definován v zásadě shodně jako rozdíl mezi příjmy a výdaji jak při soukromém podnikání občanů podle příslušného zákona, tak i při jiných výdělečných činnostech soustavně provozovaných.

K § 8

Jde jednak o jednorázové a nahodilé příjmy bez znaku soustavnosti výdělečné činnosti a dále o příjmy, k jejichž dosažení poplatník nepřispěl osobním pracovním vkladem.

I když může jít o příjmy za použití vlastního zařízení, stroje, auta apod., k amortizaci takového zařízení se nepřihlédne (vyjma použití procentní sazby z příjmu na výdaje podle § 9 odst., v nichž podle povahy je k amortizaci přihlédnuto).

K § 9

Výdaje vynaložené na dosažení a zajištění příjmu a výdaje na udržení příjmu se od příjmu pro stanovení dani podrobené části z přijmu odečtou buď ve skutečné výši (prokázané výdaje) anebo procentem z příjmu diferencovaně pole druhu příjmů, což je praktické např. u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu, při pronájmu nemovitostí, přechodném ubytování a podnájmu a provozuje-li poplatník výdělečné činnosti v menším rozsahu.

Aby po vydání zákona nebylo nutno vydávat různé metodické návody a postupy a sám poplatník bezpečně věděl, zda a která vynaložená částka je výdajem snižujícím dosažený příjem před zdaněním, obsahuje zákon ustanovení o tom, které částky, u nichž by mohlo dojít ke sporu, se za výdaj odčitatelný od příjmu považují a které výdajem na dosažení a zajištění příjmu nejsou.

Odpisy základních prostředků budou odečítány od dosaženého příjmu způsobem a ve výši podle obecně závazného předpisu pro odpisování základních prostředků od 1. ledna 1991 se předpokládá nová úprava odepisování základních prostředků.

V přechodných a závěrečných ustanoveních zákona se umožňuje zrychlené odepisování základních prostředků za rok 1990.

K § 10

Základ daně je podle předchozích ustanovení v zásadě definován jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Před vlastním výpočtem daně se od základu daně dále odečtou položky mající charakter daněprostého minima, které je diferencováno podle toho, zda příjmy podléhající dani z příjmů obyvatelstva jsou hlavním zdrojem příjmu poplatníka či nikoli a dále s přihlédnutím k sociálním aspektům.

V rámci sociálních prvků se zohledňuje péče o dítě (v zásadě stejně jako u poplatníků daně ze mzdy bez ohledu, zda jde a jedno či více dětí v přímé péči), placení výživného na děti, vlastní invalidita poplatníka a okolnost, je-li manželka poplatníka bez vlastního příjmu, popř. má-li vlastní příjem jen do 1 000,- Kčs měsíčně (např. minimální důchod ze sociálního zabezpečení).

K § 11

Sazba daně je stanovena klouzavě progresivní se širokými pásmy progrese tak, aby se v nejvyšších příjmových pásmech přibližovala úrovni důchodové daně placené organizacemi ze zisku.

V dani není zahrnuto pojistné poplatníka na své nemocenské a důchodové zabezpečení, které bude platit samostatně podle předpisů o sociálním zabezpečení.

K § 12

Pro vybrané druhy příjmů se daň stanoví jednotným procentem z příjmu, bez ohledu, zda a jak vysoké jiné příjmy podléhající dani poplatník pobírá. Subjekt poskytující tyto příjmy vybere daň srážkou z příjmu (§ 21). Tím se zamezí i daňové administrativě v případech, že by tyto příjmy byly zdaňovány s ostatními příjmy poplatníka na podkladě daňového přiznání a zajistí se, aby daň bylo vůbec možno vybrat.

Sazby jsou stanoveny obdobně jako u důchodové daně vybírané srážkou.

K § 13

Možnost stanovit daň paušální částkou se přejímá z dosavadní úpravy pro případy, kdy daňová správa může objektivně odhadnout předem předpokládanou výši zdanitelného příjmu.

K § 14

Úleva na pracovníky se změněnou pracovní schopností, které bude poplatník zaměstnávat, se stanoví obdobně jako u důchodové daně s cílem podpořit vytváření pracovních příležitostí pro tyto osoby.

Kromě toho se navrhuje zmocnění pro správce daně k povolování úlev poplatníkům, kteří pobírají invalidní důchod a vykonávají činnost bez zaměstnanců nebo nejvýše s jedním pracovníkem. Úplně osvobození je pak možno přiznat nevidomým nebo občanům s těžkými ortopedickými vadami. Cílem je i daněmi podporovat zapojení těchto lidí do hospodářského života.

K § 15 a 16

Povinnost uložená poplatníkovi oznamovat správci daně zahájení nebo ukončení činnosti a pobírání příjmů podrobených dani slouží k evidenci poplatníků a k jejich zdanění. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří mají jen jednorázové příjmy a dále na poplatníky, kteří jsou registrováni a o nichž má správce daně přehled zasláním opisu rozhodnutí o registraci.

Zdaňovacím obdobím bude i nadále kalendářní rok.

K § 17

Lhůta k podání přiznáni k dani se přesouvá z dosavadního 31. ledna na 15. února, takže poplatník bude mít dostatečně dlouhou dobu k správnému vyhotovení přiznání za uplynulé zdaňovací období. Přitom se správci dané umožňuje, aby v jednotlivých odůvodněných případech mohl lhůtu k podání přiznání prodloužit. Přiznání nepodává poplatník, jemuž byla daň stanovena paušální částkou během zdaňovacího období a dále z příjmů, z nichž byla daň vypořádána srážkou.

K § 18

Navržený způsob zaokrouhlování základu daně, daně, záloh na daň a penále zjednodušuje daňové řízení a je výhodné jak pro poplatníka, tak pro správce daně.

K § 19

Navrhovaným ustanovením o nevyměřování daně do 100 Kčs nebude značná část drobných poplatníků tuto daň platit a odpadne tak administrativa spojená s vyměřováním a placením drobných částek daně. V zájmu administrativního zjednodušení se pro poplatníky, kteří mají výhradně příjem ze zemědělské výroby, zachovává dosavadní způsob vyrozumívání poplatníků o vyměření daně formou hromadného předpisného seznamu.

K § 20

Způsob placení záloh na daň pro poplatníky, kteří mají příjem ze zemědělské výroby je stanoven odchylně od placení záloh na daň ostatními poplatníky a to s ohledem na průběh příjmů během roku.

Zvyšuje se hranice, do které se neplatí zálohy na daň z dosavadních 100 Kčs a 300 Kčs na 2 000 Kčs a daň do této hranice zaplatí poplatníci po uplynutí roku do lhůty pro podání přiznání.

K § 21 a 22

V tomto ustanovení se stanoví povinnosti pro fyzické nebo právnické osoby, které sráží daň z úhrad vyplácených poplatníkovi. Jde o způsob, který je již uplatňován podle zákona o důchodové dani a jeho smyslem je zjednodušeným způsobem zajistit zaplacení daně.

K § 23

Placení penále se nestanoví toliko jednorázově ke lhůtám splatnosti jako dosud, ale stanoví se za každý měsíc a tím se zvýrazňuje postih za neplacení daně nebo záloh na daň do lhůty splatnosti. Formou penále až do 100% rozdílu daně se navrhuje postihovat poplatníky, kteří v přiznání neuvedli všechny příjmy podléhající dani nebo uplatnili výdaje, které neodpovídaly skutečnosti. V zájmu administrativního zjednodušení stanoví se hranice 100 Kčs, do které se penále nebude předepisovat a která již byla stanovena v zákoně o zemědělské dani. Dále se správce daně zmocňuje, aby při překročení lhůty splatnosti do 10 dnů mohl penále prominout.

K § 24

Uložení záznamní povinnosti je opatřením, na základě kterého si správce daně zajišťuje podklady pro správné stanovení daňové povinnosti.

K § 25

Pra řízení platí jednak vyhláška č. 16/1952 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků a zákon č. 71/1967 Sb. (správní řád). Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 16/1962 Sb., upravuje i kontrolu daně, nezná navrhovaný zákon specielní ustanovení o kontrole.

K § 26

V navrhovaném ustanovení se kombinuje institut promlčení se zánikem práva daň vyměřit a vymáhat. Obdobné ustanovení je i v zákonech o zemědělské dani, o odvodech do státního rozpočtu a o důchodové dani.

K § 27

Vzhledem k potřebě reagovat na hospodářský a společenský vývoj zmocňuje se vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vlády re publik, jakož i ministerstva financí, cen a mezd republik k úpravám v oboru daně z příjmů obyvatelstva tak, aby provádění navrhovaného zákona bylo pružné a mohlo reagovat na vývoj v oboru soukromého podnikání i na související opatření.

K § 28

Osvobození od daně přiznané. podle dosavadních zákonů pozbývají platnosti dnem účinnosti navrhovaného zákona, s výjimkou osvobození příjmu z provozu malých vodních elektráren, u nichž dosud neuplynula desetiletá lhůta, na kterou bylo osvobození přiznáno.

V případě malých vodních elektráren, které budou uvedeny do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona, může poplatník provést za rok 1990 odpis do 10% pořizovací hodnoty stavební části malé vodní elektrárny (od 1. 1. 1991 se předpokládá nová obecná úprava odepisování základních prostředků). Zrychlení odepisování by v zásadě nahradilo dosavadní daňové osvobození vycházející z podmínek dosavadního zdanění, v němž se odpisy jako částky snižující zdanitelný příjem vůbec neuznávají.

Od daně se nově osvobozuje příjem z budov, z nichž se vyměřuje domovní daň podle nájemného a ceny užívání ve výši 45% nebo 50%, a to po dobu uplatňování těchto sazeb. Jde o přechodné opatření do vydání novel nebo nových zákonů národních rad o domovní dani.

Možnost urychleného odepisování základních prostředků mimo budovy a stavby je významnou daňovou podporou pro rozvoj podnikatelské činnosti. Možnost urychleného odepisování je stanovena pro rok 1990; obecně bude tato možnost řešena v nové úpravě o odepisování základních prostředků od 1. 1. 1991.

K § 29 a 30

Zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení a použije se poprvé pro vyměření daně z příjmů obyvatelstva za rok 1990.

V zákoně jsou taxativně uvedeny všechny obecně závazné právní předpisy, které se k datu jeho účinnosti ruší.