Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Poplatníky daně z příjmů obyvatelstva (dále jen "daň") jsou fyzické osoby.

(2) Fyzické osoby, které mají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště nebo se zde obvykle zdržují, podléhají zdanění se svými veškerými příjmy z tuzemských i zahraničních zdrojů.

(3) Za osobu, která se v České a Slovenské Federativní Republice obvykle zdržuje, se považuje fyzická osoba, která se v příslušném kalendářním roce zdržovala -a území České a Slovenské Federativní Republiky nejméně po dobu 183 dnů, a to ať vcelku nebo v kratších časových obdobích.

(4) Fyzické osoby, které nemají v české a Slovenské Federativní Republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, podléhají zdanění pouze se svými příjmy, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví jinak.

(1) Zdroj příjmů osob, které nemají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, se považuje za zdroj na území české a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o:

a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky,

b) příjmy za služby a jiné činnosti vykonávané osobně a nezávisle (tzv. svobodná povolání) s podmínkou, že k výkonu těchto činností je využíváno trvalé zařízení na území České a Slovenské Federativní republiky,

c) podíly na zisku (dividendy) vyplácené společnostmi nebo sdruženími se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky,

d) příjmy z platů konaných dlužníky (§ 21 odst. 1), jejichž bydliště nebo sídlo je na území České a Slovenské Federativní Republiky. Tyto příjmy zahrnují:

aa) úroky,

bb) licenční poplatky za užití nebo za právo na užití patentů, ochranných známek, návrhů, modelů, plánů, utajovaných vzorců nebo postupů, informací vztahujících se na průmyslové, obchod ní nebo vědecké znalosti a zkušenosti, výrobně technické poznatky (know-how),

cc) licenční poplatky za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení,

dd) licenční poplatky za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému.

(2) Za stálou provozovnu se považuje trvalé zařízení k výkonu činnosti na území České a Slovenské Federativní Republiky. Takovými zařízeními se rozumí např. závod, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů a další provozovny. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) 6 měsíců.

(1) Předmětem daně jsou příjmy fyzických osob kromě příjmů:

a) z pracovního poměru a poměru podobného pracovnímu poměru,

b) z literární a umělecké činnosti nebo ze zděděných autorských práv, jestliže dědici jsou vdova po autorovi až do opětného provdání nebo nezletilé děti.

(2) Předmětem daně nejsou příjmy z podnikatelské činnosti plynoucí poplatníkům, kteří jsou zapsáni do podnikového rejstříku, [§ 13 a 14 zákona č. ..../1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] s výjimkou části určené pro osobní potřebu podnikatele (§ 7 odst. 2).

Od daně jsou osvobozeny

a) příjmy členů jednotných zemědělských družstev, které jsou jim vypláceny družstvem, jehož jsou členy, jako odměna za práci, popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek;

b) pojistné náhrady, náhrada za utrpěnou škodu, kromě částek nahrazujících příjem a náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce;

c) částky přijaté z dědictví a z darování;

d) příjmy z prodeje nemovitého majetku, s výjimkou prodeje do 2 let po nabytí, příjmy z prodeje movitého majetku, s výjimkou prodeje automobilů do 6 měsíců po nabytí a příjmy z prodeje cenných papírů, s výjimkou prodeje do 3 měsíců po nabytí; osvobození se nevztahuje na prodeje majetku jako realizaci výsledků výdělečné činnosti poplatníka nebo používaného poplatníkem k této činností;

e) výhry z loterie, sázek a jiných podobných her;

f) ceny z veřejných a sportovních soutěží v hodnotě nepřesahující 1 000,- Kčs;

g) úroky z úsporných vkladů včetně prémií, z vkladů na běžných účtech sporožirových účtech a devizových účtech a výhry na výherní vkladní knížky;

h) přijaté plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině;

ch) dávky a služby nemocenského a sociálního zabezpečení, mateřský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péčí a odměna pěstounovi;

i) podpory poskytované fondy zřízenými zákonem a nadacemi v souladu s jejich statutárním posláním;

j) náhrady vyplacené včelařům za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám;

k) paušální náhrady vynaložených věcných výdajů poskytované v souladu s pracovněprávními předpisy občanům vykonávajícím práce na základě pracovněprávních vztahů a částky poskytované jim za použití vlastního zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce; jedná-li se o základní prostředek, [§ 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.] jsou uvedené částky osvobozeny do výše odpovídající odpisům;

1) odměny za záchranu života, odměny vyplácené státní zdravotní správou dárcům krve za odběr krve a odměny vyplácené za pokusné úkony ve zdravotnictví osobám, které se těmto úkonům podrobují.

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy dosaženými poplatníkem v kalendářním roce a výdaji podle jednotlivých zdrojů příjmů (§ 6 až 8), kromě příjmů, z nichž se daň vybírá paušální sazbou (§ 12).

(2) Do příjmů poplatníka se zahrnují i naturální příjmy (věcné plnění). Naturální spotřeba vlastní výroby a služeb provozovaných v rámci, výdělečné činnosti se však nezahrne do příjmů a výdaje vztahující se na naturální spotřebu se nezahrnou do výdajů podle § 9.

(3) Při stanovení základu daně se přihlíží jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje. K pohledávkám a zásobám na počátku roku se nehledí. V roce zahájení výdělečné činnosti se přihlédne i k zásobám, které poplatník pořídil v roce předcházejícím.

(4) Jestliže jednorázově dosažený zdanitelný příjem je výsledkem ně kolikaleté činností poplatníka nebo se jedná o příjem za několik let z využití majetkových předmětů a práv, rozdělí se zdanitelný příjem na tolik částí, po kolik roků tato činnost trvala nebo kolika roků se příjem týkal, nejvýše však na tři části a přihlédne se i k výdajům vynaloženým na dosažen tohoto příjmu v minulých letech. Jedna část se zahrne do základu daně v roce dosažení příjmu, zjistí se procento daně připadající na takto zjištěný základ daně a tímto procentem daně se vypočte daň ze zbývající jedné části nebo zbývajících dvou částí příjmu. Součtem daně z takto rozdělených příjmů se stanoví celková daňová povinnost.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužije u poplatníků, kteří uvedou podvojné účetnictví [§ 25 zákona č. ..../1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] a v případech, kdy je základ daně a daň stanoveny odchylně (§ 12 a 13).

(6) Vykonávají-li manželé výdělečnou činnost společně jako své hlavní zaměstnání, rozdělí se základ daně zjištěný z takové činnosti rovným dílem na manžela a manželku. 0 hlavní zaměstnání se jedná v případě, jestliže poplatník nepobírá starobní nebo invalidní důchod, je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a jeho příjmy odpovídající vyměřovacímu základu pro toto zabezpečení [§ 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. ..../1990 Sb.] přesahují případné jiné jeho příjmy.

(7) Vykonává-li jeden z manželů výdělečnou činnost za výpomoci druhého z nich, rozdělí se základ daně z takové činnosti tak, že na vypomáhajícího manžela (manželku) připadne nejvýše 30% ze základu daně; přitom tato část může činit nejvýše 120 000,- Kčs ročně.

(8) Při prodeji základních prostředků [§ 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a Státní banky Československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků], které poplatník používal k výdělečné činnosti a z nichž uplatňoval odpisy jako výdaj na udržení příjmu, započte se do základu daně částka, o kterou příjem z prodeje převyšuje cenu, za kterou poplatník základní prostředek pořídil, sníženou o uplatněné odpisy.

(9) Při prodeji drobných a krátkodobých předmětů a ostatních zásob, které poplatník při výdělečné činnosti uplatnil jako výdaj odčitatelný od příjmu před zdaněním, zahrnuje se do základu daně příjem z prodeje. Drobnými a krátkodobými předměty jsou předměty, jejichž pořizovací cena je nižší než 5 000,- Kčs za předmět nebo doba upotřebitelnosti je kratší než 1 rok, jestliže pořizovací cena je vyšší než 5 000,- Kčs za předmět.

(10) Při zániku daňové povinnosti poplatníka provozujícího výdělečnou činnost se drobné a krátkodobé předměty a ostatní zásoby ocení částkou, jaké by se pravděpodobně dosáhlo při jejich prodeji v době zániku daňové povinnosti a tato částka se zahrnuje do základu daně poplatníka v roce, v němž daňová povinnost zanikla. Totéž platí o pohledávkách, nejsou-li nedobytné.

(1) Příjmy ze zemědělské výroby jsou příjmy:

a) z rostlinné a živočišné výroby, lesnictví, rybníkářství provozovaných na pozemcích a vodních plochách ve vlastnictví občanů [Příloha k vyhlášce Ústřední správy geodézie a kartografie č. 2/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.], v užívání, popřípadě užívaných na základě jiného právního vztahu nebo provozovaných bez pozemků;

b) z prodeje zemědělských výrobků z vlastní rostlinné a živočišné produkce včetně zemědělských výrobků nakoupených nebo převzatých od jiných občanů;

e) z příležitostné činnosti provozované v souvislosti se zemědělskou výrobou, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy nejsou plně využívány pro tuto výrobu (např. povoznictví, přibližování dřeva);

d) z vedlejší výroby navazující na rostlinnou a živočišnou výrobu, omezuje-li se na zpracování vlastní zemědělské produkce (výroba másla, sýra, hroznového vína apod.) nebo z příležitostné výroby (např. domácká výroba dřevěného nářadí a košíkářských výrobků).

(2) Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo prodej zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem registrována u příslušného orgánu [§ 6 zákona č. ..../1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] nebo zapsána do podnikového rejstříku.

(3) Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmu. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se do základu daně zahrne částka nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na jeden ha zemědělské půdy (dále jen "průměrná norma výnosnosti") a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obděláváni. Jde-li o příjem z rostlinné výroby v nevytápěných sklenicích a foliovnících, zahrne se do základu daně částka nejméně ve výši desetinásobku průměrné normy výnosnosti a ve vytápěných sklenících nejméně ve výši padesátinásobku průměrné normy výnosnosti.

(4) Průměrné normy výnosnosti jsou stanoveny v příloze.

(5) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet základu daně podle průměrné normy výnosnosti se započítávají:

a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla u ložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry;

b) ostatní zemědělská půda plnou výměrou;

c) hospodářsky využívané vodní plochy třemi desetinami skutečné výměry;

d) ostatní nezemědělská půda [Příloha k vyhlášce č. 23/196 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.], která je využívána pro zemědělskou výrobu, plnou výměrou.

(6) Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 5 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.

(1) U poplatníka, který není zapsán do podnikového rejstříku [§ 13 zákona č. ..../1990 Sb., o soukromém podnikáni občanů.] a má příjmy z podnikatelské činnosti [Zákon č. ..../1990 Sb., o soukromém podnikáni občanů.] a u poplatníka, který má příjem z jiné výdělečné činnosti, je základem daně rozdíl mezi příjmy z této činnosti a výdaji vynaloženými na jeho dosažení, zajištění a udržení.

(2) U poplatníka, který je zapsán do podnikového rejstříku [§ 13 zákona č. ..../1990 Sb., o soukromém podnikáni občanů.], se do základu této daně zahrnuje část zisku z podnikatelské činnosti použitá pro osobní potřebu poplatníka a podnikatelská odměna ve výši zahrnuté do nákladů. Tato podnikatelská odměna může činit nejvýše 10 000,- Kčs měsíčně.

(3) Příjmem z budov se rozumí skutečně přijaté nájemné ve smyslu zákona o domovní dani [§ 10 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani]. Příjmem z budov není cena užívání budov anebo jejich části, které poplatník užívá se svou rodinou nebo které přenechal jiným osobám k užívání zdarma. Rovněž není příjmem z budov cena užívání bytů služebních a jiných přenechaných zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat zahrnovaný do mzdy, pokud výdaje na tyto zaměstnance se považují za výdaje vynaložené na dosažení dani podrobeného příjmu. Není-li budova zcela pronajata, lze výdaje odečíst od nájemného jen poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.

(1) Ostatními příjmy jsou jednorázové a nahodilé příjmy, jako například ze zděděných autorských práv nebo z prodeje majetku. Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení nebo stanovenými procentem z příjmu (§ 9 odst. 4).

(2) Při zdaňování příjmů z prodeje majetku patřícího poplatníkovi, pokud nejde o příjmy, které jsou od zdanì5ní osvobozeny, se za výdaj podle odstavce 1 považuje cena, za kterou občan majetek prokazatelně pořídil a jde-li o zděděné nebo darované majetkové předměty, hodnota zjištěná při projednávání dědictví a darování.

(1) Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu se pro zjištění základu daně odečtou od příjmu ve výši prokázané poplatníkem; přitom

a) odpisy základních prostředků se odečtou ve výši, která je určena způsobem stanoveným obecně závazným právním předpisem o odepisován základních prostředků [Vyhláška federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odepisování základních prostředků.];

b) úroky z půjček na pořízení, rekonstrukci a modernizaci základních prostředků souvisejících s výdělečnou činností, se odečtou v prokázané výši;

c) u poplatníků, kteří zajišťují výchovu učňů, se odečtou náklady na výchovu učňů středních odborných učilišť a obdobných zařízení v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem pro organizace [§ 12 a 13 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).].

(2) Výdaji vynaloženými na dosažení a zajištění příjmů jsou také:

a) výdaje na drobné a krátkodobé předmět (§ 5 odst.9);

b) výdaje na reklamu a reprezentaci do 1% z celkových příjmů;

c) vyplacené náhrady cestovních výloh pracovníkům do výše stanovené obecně závaznými předpisy [Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.];

d) pojistné nemocenského a důchodového zabezpečení za poplatníka a jeho pracovníky;

e) pojistné na pojištění odpovědnosti poplatníka za škodu způsobenou v souvislosti s výdělečnou činností a pojistné na pojištění majetku potřebného pro výdělečnou činnost;

f) domovní daň a daň z pozemků připadající na nemovitosti, které jsou zdrojem zdanitelného příjmu a poplatky za registraci nebo povolení výdělečné činnosti;

h) výdaje na výzkum, vývoj a na oprávnění využívat autorských a průmyslových práv a výrobně technických poznatků třetích osob.

(3) Výdaji vynaloženými na dosažení a zajištění příjmů nejsou zejména

a) výdaje na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny;

b) odměny vyplácené manželce poplatníka;

c) výdaje sankčního charakteru a ztráty na majetku;

d) výdaje na pořízení, rekonstrukci a modernizaci základních prostředků souvisejících s výdělečnou činností.

(4) Poplatníci, kteří nevedou podrobnou evidenci o svých výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmu, uplatní výdaje procentem z příjmu, a to:

(5) Vztahují-li se výdaje poplatníka jak na zdanitelné příjmy, tak i na příjmy od daně osvobozené nebo na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny, lze je odečíst od příjmů jen poměrnou částí připadající na zdanitelný příjem. Nelze-li jejich výši z účetnictví ani z jiné prokazatelné evidence zjistit, stanoví se podle vhodného kriteria, např. zastavěné plochy nebo poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.

(6) Pro stanovení výdajů podle odstavce 4 se považují:

a) za živočišnou výrobu chov skotu, prasat, koz, koní, drůbeže, ostatních hospodářských zvířat, kožešinových a laboratorních zvířat, včel, ryb sladkovodních, bource morušového, chov exotických ptáků, hlemýžďů pro konzum, a to včetně produktů a výrobků z jejich chovu;

b) za zvláštní kultury vinná réva, chmel, tabák, zelenina, ovoce, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, květiny a okrasné dřeviny, dřeviny ovocné, houby pěstované, výrobky pěstování lesa, ostatní lesní výrobky, semena, sadba a množitelský materiál všeho druhu, a to včetně produktů z těchto kultur. Pro účely tohoto zákona se ke zvláštním kulturám řadí též těžba dřeva.

(1) Pro účely výpočtu daně se od základu daně odečtou tyto položky:

a) 1 000,- Kčs za každý i započatý kalendářní měsíc, v němž občan vykonával činnost, z níž příjmy podléhají dani, jako své hlavní zaměstnání (§ 5 odst. 6), nejméně však 6 000,- Kčs ročně;

b) 6 000,- Kčs ročně u poplatníků, kteří provozují zemědělskou výrobu nebo jinou výdělečnou činnost vykonávanou na povolení nebo se souhlasem příslušného orgánu, kromě poplatníků uvedených pod písmenem a);

c) 1 000,- Kčs ročně u ostatních poplatníků neuvedených pod písmeny a) nebo b);

d) 6 000,- Kčs ročně u poplatníka, který ve společné domácnosti vyživuje alespoň 1 dítě;

e) 3 000,- Kčs ročně u poplatníka, který platí výživné určené nebo schválené soudem na 1 dítě nebo 6 000,- Kčs ročně u poplatníka, který platí výživné určené nebo schválené soudem na 2 a více dětí;

f) 6 000,- Kčs ročně u poplatníka, který ve společné domácnosti vyživuje manželku (manžela), jejíž vlastní příjem za kalendářní rok nepřesáhl 12 000,- Kčs; při stanovení vlastního příjmu se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k výživnému poskytovanému dětem, k přídavkům na děti a výchovnému, k mateřskému příspěvku, k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a ke stipendiu poskytovanému po dobu přípravy na budoucí povolání, pokud nemá povahu náhrady výdělku;

g) 6 000,- Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod (jiný obdobný důchod přiznaný pro jeho invaliditu) nebo nesplňuje dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na invalidní důchod a je podle posudku posudkové komise sociálního zabezpečení invalidním občanem podle zákona o sociálním zabezpečení;

h) 3 000,- Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod (jiný obdobný důchod přiznaný pro jeho částečnou invaliditu) nebo nesplňuje dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na částečný invalidní důchod a je podle posudku posudkové komise sociálního zabezpečení částečně invalidním občanem podle zákona o sociálním zabezpečení.

(2) Za vyživované dítě (odst. 1 písm. d/ a e/) se považuje:

a) nezletilé dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů);

b) zletilé dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů) až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a

1. soustavné se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo

2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo

3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo

4. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav;

c) dítě po dovršení věku 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a jehož vlastní příjem za kalendářní rok nepřesáhl 12 000;- Kčs; při stanovení vlastního příjmu se nepřihlíží k příjmům uvedeným v odstavci 1 písm. f).

(3) Odčitatelnou položku podle odstavce 1 písm. d) nelze použít, je-li dítě nebo kterékoliv z více dětí ve společné domácnosti s poplatníkem uznáno za jím vyživovanou osobu u jiné daně nebo je uznáno za vyživovanou osobu u jiného poplatníka; dítě z rozvedeného manželství nebo z manželství, v němž manželé, aniž byli rozvedeni, nežijí ve společné domácnosti a dítě zrozené mimo manželství může být uznáno za vyživované jak u poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti, tak i u poplatníka, s nímž nežije ve společné domácnosti a který na ně platí výživné určené nebo schválené soudem.

(4) Splňuje-li poplatník podmínky pro uznání vyživované osoby nebo vlastní invalidity jen po část kalendářního roku, odečte se nezdanitelná částka ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, za který byly tyto podmínky splněny; přitom je rozhodný stav na počátku kalendářního měsíce. K dítěti narozenému v průběhu kalendářního měsíce se přihlédne již v tomto měsíci.

Daň činí při základu daně sníženém o položky podle § 10

(1) Daň činí 25% z příjmů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky

a) z cenných papírů (dividendy, výnosy z dluhopisů a obligací);

b) ze sportovních soutěží jako výher, cen a obdobných plnění;

c) z cen z veřejných soutěží [§ 412 a následující občanského zákoníku.];

d) plynoucích fyzickým osobám s bydlištěm v cizině z autorských a provozovacích práv a z úroků, nájemného a podílu na zisku.

(2) Daň činí 30% z příjmů, které plynou fyzickým osobám s bydlištěm v cizině z licenčních a jim podobných poplatků a z příjmů za technickou pomoc a služby.

(3) Daň podle odstavců 1 a 2 se stanoví z příjmu nesníženého o výdaje ani jiné položky (§ 9 a 10), který je základem daně.

(1) Poplatníkům, kteří provazují výdělečnou činnost bez výpomoci pracovníků nebo nejvýše s 1 pracovníkem, může orgán vykonávající správu daně (dále jen "správce daně") stanovit daň paušální částkou (§ 19 odst. 7) a její výši určit v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně a s přihlédnutím k okolnostem rozhodným pro výpočet daně (§ 9 a 10).

(2) Správce daně může upravit výši daně stanovené podle odstavce 1 nebo zrušit ustanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše již neodpovídá příjmům docilovaným z činností, které jsou předmětem daně nebo došlo ke změně okolností rozhodných pro výpočet daně.

(1) Daň se sníží o částku 4 000,- Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností a o částku 8 000,- Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením [§ 113 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. ..../1990 Sb.]. Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný přepočtený početl [Směrnice Federálního statistického úřadu pro zpravodajské jednotky ke státním statistickým zjištěním za úsek práce a mzdy "§ 21 Práce Všeob." vydané podle § 19 odst. 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.] těchto pracovníků ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

(2) Poplatníkům, kteří pobírají invalidní důchod (jiný obdobný důchod přiznaný pro jejich invaliditu) a provozují výdělečnou činnost bez výpomoci pracovníků nebo nejvýše s 1 pracovníkem, může správce dané snížit daň až o 50%, nejvýše však o 10 000,- Kčs ročně. Jde-li v těchto případech o poplatníky, kteří jsou schopni provozovat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými ortopedickými vadami apod.), může správce daně snížit daň neomezené, popřípadě povolit úplné osvobození daně.

(1) Začne-li nebo přestane-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy nastala, správci daně.

(2) Oznamovací povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří jsou registrováni u orgánu příslušného k registraci a na poplatníky, kteří mají jen jednorázové a nahodilé příjmy, které se zpravidla neopakují.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

(1) Každý, kdo má příjmy podrobené dani v částce nad 1 000,- Kčs ročně, je povinen podat do 15. února správci daně přiznání k dani (dále jen "přiznání") za uplynulé zdaňovací období a připojit k němu potřebné podklady. V případech uvedených v § 5 odstavcích 7 a 8 podává přiznání každý z manželů. Správce daně může ze závažných důvodů na žádost poplatníka prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle do konce března po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Přiznání není povinen podat poplatník, který kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou (§ 21), nemá jiné dani podrobené příjmy Přiznání je však povinen podat každý, kdo byl k tomu správcem daně vyzván.

(3) V přiznání uvede poplatník veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených (§ 4), příjmů, z nichž se daň stanovená paušální sazbou vybírá srážkou (§ 12) nebo z nichž se daň vybírá paušální částkou (§ 13). Dále v přiznání uvede výdaje a odčitatelné položky rozhodné pro výpočet daně a vypočtenou daň.

(4) Zemře-li poplatník je povinen podat přiznáni kterýkoliv z dědiců. Není-li dědic znám, přiznání podá zmocněnec ustanovený správcem daně. Přiznání se podává do 3 měsíců po úmrtí poplatníka nebo po ustanovení zmocněnce. Správce daně může tuto lhůtu na žádost ze závažných důvodů prodloužit.

(5) Zjistí-li poplatník (popřípadě dědic nebo zmocněnec) po uplynutí lhůty pro podání přiznání, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že daň má být vyšší než byla vyměřena. Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí správce daně.

(6) Pokud plynou poplatníkovi příjmy ze zahraničí, započte se daň zaplacená v zahraničí na úhradu daně; započtená částka však nemůže překročit částku, která odpovídá poměrné části daně připadající na tento příjem vypočtené podle československých předpisů. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká a Slovenská Federativní Republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

(7) Nebylo-li přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit daň až o 10%.

(8) Bude-li v daňovém řízení zjištěno, že poplatník uvedl v daňovém přiznání nesprávné nebo neúplné údaje o příjmech a o dalších skutečnostech, rozhodných pro výši daně, může správce daně stanovit daň podle podkladů, které si sám opatří.

(1) Základ daně se zaokrouhluje na celé stovky dolů a daň na celé koruny nahoru. Zálohy na daň se zaokrouhlují na celé desítky dolů a penále na celé koruny nahoru.

(1) Daň vyměřuje správce daně za zdaňovací období zpravidla po jeho uplynutí. Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Zemře-li poplatník, vyměří se daň z jeho příjmů podrobených dani dědicům.

(3) Při provozování činnosti manželů podle § 5 odstavců 6 a 7 se daň vyměří každému z manželů.

(4) O vyměření daně vyrozumí správce daně poplatníka, dědice nebo zmocněnce (§ 17 odst. 4).

(5) Poplatníky, kteří mají příjem výhradně ze zemědělské výroby, lze o vyměření daně vyrozumět hromadně předpisným seznamem. Předpisný seznam vyloží správce daně k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty se považuje za den doručení. Počátek, místo a dobu vyložení předpisného seznamu vyhlásí správce daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým.

(6) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši daně, sdělí správce daně nově upravenou výši daně dodatečným platebním výměrem.

(7) Daň paušální částkou (§ 13) stanoví správce daně po projednání s poplatníkem do 30. dubna zdaňovacího období. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období.

(8) Daň se nevyměří, nepřesáhla-li 100,- Kčs.

(1) Poplatník je povinen daň si sám vypočítat a zaplatit ji po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, správci daně ve lhůtě pro podání přiznání.

(2) Poplatníci platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období, a to ve výši jedné čtvrtiny daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Zálohy za první až třetí čtvrtletí jsou splatné vždy do konce prvého měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Záloha na čtvrté čtvrtletí se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro padání přiznání. Poplatníci, u nichž příjmy ze zemědělské výroby v uplynulém zdaňovacím období převyšovaly ostatní jejich příjmy podrobené této dani, platí zálohy takto: do 30. dubna 10%, do 31. srpna 30% a do 30. listopadu ve výši 40% daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Zbývající záloha ve výši 20% se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.

(3) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž roční daňová povinnost za uplynulé zdaňovací období nepřesáhla 2 000,- Kčs.

(4) Daňovou povinností za uplynulé zdaňovací období se rozumí částka daně, kterou si poplatník sám vypočetl a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem.

(5) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(6) Podléhal-li poplatník v uplynulém zdaňovacím období dani jen za část roku, vypočte, kolik by činila daň, kdyby podléhal dani za celý rok a podle takto zjištěné roční daňové povinnosti platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období.

(7) Novým poplatníkům může správce daně stanovit zálohy na daň s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně.

(8) V odůvodněných případech může správce daně stanovit na žádost poplatníka zálohy jinak.

(9) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, není povinen platit zálohy na daň počínaje kalendářním čtvrtletím, které následuje po úplném zániku daňové povinnosti.

(10) Správce daně může stanovit poplatníkům s bydlištěm nebo sídlem v cizině povinnost složit k zajištění daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy nemá zajištěna srážkou u dlužníka.

(11) Daň stanovená paušální částkou je splatná ve zdaňovacím období ve dvou splátkách, a to 50% do 31. května a 50% do 31. října; u poplatníků, kteří mají příjmy ze zemědělské výroby, je splatná najednou do 1. října.

(1) Z příjmů uvedených v § 12 se daň vybírá srážkou. Srážku je povinna provést právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "dlužník") a která vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhrady ve prospěch poplatníka.

(2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést správci daně nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele). Tyto skutečnosti je povinen oznámit správci daně včetně sdělení částky, kterou poplatníkovi (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch a právní důvod svého závazku.

(3) Neprovede-li dlužník srážku daně nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Zaváže-li se dlužník platit v odůvodněných případech daň za poplatníka, zaplatí ji ve výš 33,3% ze základu uvedeného v § 12 odst. 1 a ve výši 42,8% ze základu uvedeného v § 12 odst. 2.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou zaplacením daně srážkou.

(1) Správce daně může uložit právnickým osobám, aby při výplatách ve prospěch poplatníků uvedených v § 1 odst. 2 srážely až 10% zálohu k zajištění daně a odváděly ji nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele).

(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou (§ 21) u poplatníků uvedených v § 1 odst. 3, jsou právnické osoby a fyzické osoby registrované u orgánu příslušného k registraci povinny srážet zálohu ve výši 5% za podmínek uvedených v § 21 odstavcích 1 až 4.

(4) Správce daně může, vyžaduje-li to zajištění daně, zvýšit zálohu podle odstavce 3 až na 10%,popřípadě může rozhodnout o tom, že záloha bude nižší nebo nebude srážena. Proti rozhodnutí o změně výše zálohy se nelze odvolat. Správce daně může daň z příjmů, ze kterých byla sražena záloha, považovat za vyrovnanou sraženou zálohou.

(5) Za dlužnou daň zemřelého poplatníka ručí dědici až do výše svého dědického podílu.

(1) Nebyla-li daň (záloha na daň) zaplacena včas a v plné výši, je poplatník povinen platit penále ve výši 2% nedoplatku daně (zálohy na daň) za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 se penále podle tohoto odstavce platí tehdy, kdy poplatník vyměřenou daň nezaplatí ve stanovené lhůtě (§ 20 odst. 5).

(2) Uvede-li poplatník v přiznání daň nižší částkou, než jakou má uvést, předepíše správce daně penále ve výši:

a) 50% až 100% rozdílu daně, jde-li o daň připadající na příjmy nebo část příjmů, které poplatník v přiznání neuvedl,

b) 20% až 50% rozdílu daně zjištěného jako důsledek uplatnění vyšších než stanovených výdajů nebo nesprávných odčitatelných položek od základu daně,

c) 10% až 20% rozdílu daně v ostatních případech.

(3) Při předpisu výše penále v rámci rozpětí podle odstavce 2 přihlédne správce daně k okolnostem, za nichž došlo ke zkrácení daně, délce doby prodlení i k nákladům, s nimiž bylo zjištění rozdílu daně spojeno.

(4) Podá-li poplatník dodatečné přiznání, v němž opraví výši daně, popřípadě příjmů, výdajů a odčitatelných položek ještě před zahájením daňové kontroly správcem daně, předepíše se z rozdílu daně penále ve výši 5%. Penále v téže výši se předepíše i v případech, kdy po dokončení kontroly a případném vyměření zjištěného rozdílu daně a penále podá poplatník dodatečné přiznání týkající se rozdílů na dani, které sám po dokončení kontroly zjistil.

(5) Neodvede-li dlužník sraženou daň nebo zálohu na daň (§ 21 a 22), předepíše mu správce daně penále ve výši 0,1% za každý den prodlení.

(6) Předpis penále se sdělí poplatníkovi, popřípadě dlužníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat poplatník, popřípadě dlužník odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

(7) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.

(8) Správce daně může penále prominout, snížit nebo upustit od jeho předpisu, nečiní-li prodlení více jak 10 dnů nebo výše penále nepřesahuje ročně 1 000,- Kčs.

(1) Správce daně může uložit poplatníkovi, aby kromě evidence stanovené zvláštními předpisy [§ 25 zákona č. ..../1990 Sb.] vedl záznamy potřebné pro správné stanovení daně, zejména vedení denních záznamů o příjmech a výdajích, vedení evidence jízd motorovým vozidlem a vedení evidence o základních prostředcích.

(2) Doklady vztahující se k vedení záznamní povinnosti je poplatník povinen uschovávat po dobu 5 let od konce příslušného zdaňovacího období, pokud zvláštní předpisy [§ 25 zákona č. ..../1990 Sb.] nestanoví lhůtu delší.

(3) Nevede-li poplatník účetnictví způsobem stanoveným zvláštními předpisy [§ 25 zákona č. ..../1990 Sb.] nebo záznamy podle odstavce 1, může mu správce daně uložit pokutu až do výše 5 000,- Kčs.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se správce daně dověděl o nesplnění povinnosti podle odstavců 1 a 2, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Pro řízení ve věcech daně platí zvláštní předpisy [Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.], pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Daň, její zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou, nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.

(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník, o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a vymáhat daň,. její zvýšení a penále lze však nejpozději do 10 let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.

(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může

a) poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost s pracovníky a nemají daň stanovenou paušální částkou, stanovit nařízením dodatkovou daň v případě, že u nich objem mezd vyplacených pracovníkům převyšuje tarifní (minimální) mzdy ve větším než jednotně vymezeném (maximálním) rozsahu, jakož i podmínky a způsob provádění dodatkové daně;

b) nařízením zvýšit odčitatelné položky od základu daně podle § 10 odst. 4.

(2) V případě, že vláda České a Slovenské Federativní Republiky využije zmocnění podle odst. 1 písm. a), platí pro dodatkovou daň ustanovení § 18, 23, 25 a 26 tohoto zákona obdobně.

(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou nařízením osvobodit určité druhy příjmů od zdanění a povolit úlevu na dani poplatníkům, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti a ze zemědělské výroby.

(4) Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření a opatření ke zjednodušení vybírání daně.

(5) Ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky může:

a) rozhodnout o způsobu zdanění ve sporných případech,

b) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu na dani a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování těchto úlev.

(6) Správce daně může poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 3 stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 15), odchylnou lhůtu pro podání přiznání (§ 16), stanovit daň paušální částkou v případech, kdy by stanovení základu daně bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi, popřípadě dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou (§ 21) nebo pro odvod sražené zálohy na daň.

(1) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren od daně z příjmů obyvatelstva [Výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. 153/7 409/1982 ze dne 20. 5. 1982, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1982.] vzniklé před účinností tohoto zákona zůstává v platnosti až do uplynuti lhůty, do které se na ně osvobození vztahuje. Poplatníci, kteří zahájí provoz malé vodní elektrárny po nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní za rok 1990 odpis stavební části malé rodní elektrárny do 10% z pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceny.

(2) Ostatní osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 26 odst. 2 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, § 34 odst. 6 a § 40 odst. 2 písm. d) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona a pro zdanění příjmů dosažených v roce 1990 se nepoužijí.

(3) Příjem z budov, z nichž se domovní daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, je od daně osvobozen po dobu platnosti sazby domovní daně podle § 12 odst. 2 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

(4) V roce 1990 může poplatník, nejde-li o budovu nebo stavbu, uplatnit odpis až do výše 40% z pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceny základního prostředku.

(1) Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé z příjmů dosažených v roce 1990.

(2) Zálohy placené v roce 1990 podle dosavadních předpisů se považují za zálohy na daň podle tohoto zákona.

(3) Daň stanovená paušální částkou na r. 1990 podle dosavadních předpisů se považuje za daň stanovenou podle tohoto zákona.

Zrušuje se:

a) zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 162/1982 Sb.;

b) § 1 písm. d) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, část čtvrtá tohoto zákona a z části páté a sedmé ustanovení, která se vztahují k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;

c) vládní nařízení č. 102/1952 Ú. l., o osvobození úroků z úsporných vkladů od daně z příjmů obyvatelstva;

d) vyhláška federálního ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 215/1988 Sb.;

e) opatření ministerstva financí České socialistické republiky, kterým se osvobozují od daně z příjmů obyvatelstva úroky z devizových účtů devizových tuzemců zřízených u devizových bank a vedených jako depozitum v cizí měně č. j. 153/21 720/77, registrované ve Sbírce zákonů v částce 28/1977;

f) výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o osvobození úroků z devizových účtů devizových tuzemců od daně z příjmů obyvatelstva č. j. 83/1 677/77, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 1/1978.

g) výnos federálního ministerstva financí o zdaňování poplatníků s bydlištěm v cizině, kteří v ČSSR provádějí stavební a montážní práce č. j. VI/1-2 312/79, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 8/1979;

h) výnos ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren od daně z příjmů obyvatelstva č. j. 153/7 409/82 ze dne 26. 5. 1982, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1982;

ch) výnos ministerstva financí České socialistické republiky a osvobození od daně z příjmů obyvatelstva č. j. 152/22 841/87 ze dne 27. 12. 1987, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 26/1987;

i) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva občanům, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru č. j. II/4-19 558/88 ze dne 15. 12. 1988, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 47/1988;

j) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva pro některé poplatníky č. j. II/4-11 970/89 ze dne 13. 7. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1989;

k) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva č. j. II/4-22 066/89 ze dne 28. 12. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 36/1989;

l) výnos federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále č. j. II/4-18 039/89 ze dne 18. 12. 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 40/1989, pokud se vztahuje k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;

m) výnos federálního ministerstva financí o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a o úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků č. j. II/4-22 067/89 ze dne 19.12.1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 40/1989, pokud se vztahuje na daň z příjmů obyvatelstva.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

*) Produkční ekonomické skupiny vyjadřují produkční ekonomickou schopnost konkrétní části zemědělského půdního fondu. Základem pro jejich vymezení je bonitace zemědělského půdního fondu ČSFR. Z bonitačních produkčních parametrů je odvozen vztah normativní produkce k nákladům pro každou bonitovanou půdně ekologickou jednotku. Základní zatřídění je korigováno o další objektivně působící zlepšující či zhoršující faktory.