Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

K podpoře svého rozvoje se mohou družstva sdružovat mezi sebou i s jinými československými a zahraničními právnickými a fyzickými osobami, a to na základě dobrovolnosti a společného zájmu, přičemž bez omezení mohou využívat všech forem sdružování přípustných československým právním řádem.

(1) K prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a na podporu svých profesních a jiných zájmů mohou družstva na základě dobrovolnosti vytvářet své zájmové organizace, zejména svazy družstev (dále jen "svazy"); členem svazu může být i jiná právnická či fyzická osoba, pokud tak určují stanovy svazu.

(2) Ke vzniku svazu podle odstavce 1 je třeba usnesení shromáždění zmocněných zástupců právnických osob zakládajících svaz, jednoznačně vyjadřující rozhodnutí o jeho založení, přijetí stanov a vytvoření orgánů, jakož i zápis svazu do podnikového rejstříku.

(3) Svaz je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Stanovy svazu upraví zejména vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, činnost a úkoly svazu, orgány svazu a jejich působnost, způsob hospodaření, zásady tvorby, užití a správy společných účelových fondů a majetkové důsledky zániku svazu.

(5) Svaz může zaniknout usnesením shromáždění zmocněných zástupců členů svazu o jeho rozdělení, sloučení, splynutí nebo likvidaci. Zaniká dnem výmazu z podnikového rejstříku.

(1) Družstevní podnik (dále jen "podnik") může být založen družstvem nebo svazem družstev (dále jen "zakladatel").

(2) Podnik je právnickou osobou; vzniká na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Podnik hospodaří s majetkem zakladatele, který mu byl svěřen, a s majetkem, kterého nabyl svou činností; k tomuto majetku má právo hospodaření [§ 95 odst. 1 hospodářského zákoníku.].

(4) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. K návrhu je povinen připojit

a) zakládací listinu,

b) povolení s předmětem podnikání (činnosti), pokud zvláštní předpisy takové povolení vyžadují.

(5) Zakládací listina, kterou vydává zakladatel, musí obsahovat

a) označení zakladatele,

b) název a sídlo podniku; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a musí být z něho zřejmé, že jde o družstevní podnik a identifikační číslo organizace,

c) vymezení základního předmětu podnikání (činnosti), popřípadě v jeho rámci vymezení povinného předmětu podnikání (činnosti),

d) určení majetku svěřeného podniku při jeho založení, popřípadě ustanovení o přechodu práv a povinností, pokud na zakládaný podnik přecházejí,

e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezení úkolu, ke kterému je zakládán,

f) vymezení vztahů, včetně finančních, mezi zakladatelem a podnikem a rozsahu odpovědnosti zakladatele za závazky při likvidaci podniku.

(6) Podnik neodpovídá za závazky zakladatele; zakladatel ručí za závazky svého podniku do výše hodnoty svěřeného majetku. Účetní závěrku a rozdělení zisku (ztráty) podniku schvaluje zakladatel.

(7) V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí jmenovaný a odvolávaný zakladatelem, který řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakladateli; jako statutární orgán jedná jménem podniku ve všech věcech.

(8) Podnik zaniká na základě rozhodnutí zakladatele výmazem z podnikového rejstříku.

(9) Práci v podniku vykonávají jeho pracovníci v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(1) Stát vytváří podmínky pro činnost družstva a tuto činnost reguluje obecně závaznými právními předpisy.

(2) Činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(3) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.

(4) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákony [Hospodářský zákoník. Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).]

(5) Způsobí-li družstvo svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, je povinno ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

(6) Kontrolní činnost mohou v družstvu provádět pouze orgány, jejich kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Státní orgány vykonávají tuto činnost za účasti kontrolních komisí.

(1) Členové sdružují v rozsahu určeném stanovami ke společnému družstevnímu hospodaření pozemky (včetně lesních pozemků, vodních ploch a rybníků s chovem ryb), které vlastní v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.

(2) Povinnost sdružit pozemky vzniká dnem vzniku členství, v případě sjednání zkušební doby v dohodě o pracovních podmínkách však až jejím uplynutím, pokud nebylo členství ve zkušební době zrušeno.

(3) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují

a) pozemky, které jsou v užívání družstva nebo jiné zemědělské organizace již v době vstupu člena do družstva,

b) pozemky zastavěné obytnými budovami a hospodářskými budovami spolu s nádvořím, jakož i zahrady.

(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemky (dále jen "sdružené pozemky"), má družstvo právo družstevního užívání.

(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné; opravňuje družstvo k tomu aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů.

(3) Družstvo může se souhlasem vlastníka

a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,

c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

(5) Družstvo má právo domáhat se ochrany proti neoprávněným zásahům do jeho práva družstevního užívání; toto právo nezaniká uplynutím času.

(1) V odůvodněných případech může družstvo přenechat se souhlasem vlastníka k užívání písemnou smlouvou

a) sdružené pozemky jiné zemědělské organizaci nebo organizaci založené podle § 41,

b) sdružené lesní pozemky organizaci lesního hospodářství,

c) sdružené rybníky s chovem ryb organizaci státního rybářství, popřípadě rybářského svazu,

d) sdružené pozemky, na nichž byly nebo mají být zřízeny malé vodní elektrárny, organizaci nebo občanovi.

(2) Pro užívání sdružených pozemků podle odstavce 1 platí § 44 odst. 2 až 5 obdobně.

(1) Smlouvu o přenechání sdružených pozemků k užívání lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, nestanoví-li smlouva něco jiného.

(2) Pozemek, na kterém byla zřízena po dobu užívání trvalá stavba, zůstává v užívání organizace, která stavbu zřídila, pokud se družstvo a tato organizace nedohodnou jinak; to platí i v případě, pokud stavbu zřídil občan.

(1) Sdružené pozemky může družstvo se souhlasem vlastníka přenechat písemnou smlouvou občanům a organizacím k zemědělskému využití; organizacím lze přenechat pozemky výjimečně i k nezemědělskému využití.

(2) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich provádět úpravy a zřizovat na nich dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití jen s předchozím souhlasem vlastníka pozemku a družstva. Souhlas vlastníka pozemku a družstva je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek [§ 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).]. Porosty, které v době dočasného užívání na pozemku vzešly, jsou majetkem uživatele.

(3) Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání múze být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.

(4) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31. prosinci běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

(5) Smlouvu lze vypovědět okamžitě v případě, že uživatel užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo sjednáno.

(6) Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je nutno dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.

(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do vlastnictví družstva nebo státu a zaniká též zánikem družstva s likvidací.

(2) Právo družstevního užívání zaniká uzavřením dohody o dočasném užívání pozemku družstvem (odstavec 5).

(3) Družstvo se vzdá práva družstevního užívání k pozemkům ve prospěch vlastníka sdružených pozemků, který je členem družstva, v rozsahu určeném stanovami. K pozemku v družstevním užívání, který je podle zvláštních předpisů [Zákon č. 50/1976 Sb.] určen k zastavění, se družstvo na žádost vzdá práva družstevního užívání ve prospěch vlastníka sdruženého pozemku, který je členem družstva, a to nejpozději k počátku stavebního využití.

(4) Právo družstevního užívání zaniká též v případě vrácení sdruženého pozemku vlastníkovi, který není členem družstva; družstvo pozemek vrátí na základě písemné žádosti vlastníka. Zemědělské pozemky lze vrátit jen k zemědělskému využití, a to až po sklizni. Vrací se celá výměra sdružené půdy, pokud se vlastník nedohodne s družstvem jinak.

(5) Požádá-li vlastník o vrácení pozemku podle odstavce 4 a není-li to možné zejména proto, že jde o pozemky zastavěné, o pozemky, na nichž jsou trvalé porosty vzešlé v době trvání práva družstevního užívání, nebo jde-li o pozemky nepřístupné, je družstvo povinno na žádost vlastníka vyměnit jeho pozemek za jiný vhodný pozemek [Při přenechávání pozemků družstvo postupuje přiměřeně podle zásad stanovených v § 17 a 18 vyhlášky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.] ve vlastnictví družstva. Jestliže družstvo takový pozemek ve vlastnictví nemá, je povinno vlastníkovi přenechat jiný vhodný pozemek [Při přenechávání pozemků družstvo postupuje přiměřeně podle zásad stanovených v § 17 a 18 vyhlášky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.] k dočasnému bezplatnému užívání k 1. 1. běžného roku, a to na žádost vlastníka, podanou nejpozději 6 měsíců předem. Pokud družstvo nemlže přenechat vlastníkovi vhodný pozemek anebo vlastník s přenecháním takového pozemku nesouhlasí, je povinno s vlastníkem uzavřít dohodu o dočasném užívání jeho pozemku za úplatu; jednostranně lze takovou dohodu vypovědět I 31. prosinci běžného roku s pětiletou výpovědní lhůtou.

(6) Družstvo je povinno ohlásit zánik práva družstevního užívání podle odstavců 3, 4 a 5 orgánu geodézie a kartografie.

(1) Hospodářskou budovu nebo jinou stavbu (dále jen "hospodářská budova"), kterou družstvo již nepotřebuje, může bezplatně převést na člena, který ji odevzdal do vlastnictví družstva, popřípadě na vlastníka pozemku zastavěného hospodářskou budovou. Převedením hospodářské budovy do vlastnictví nabyvatele zaniká právo družstevního užívání k pozemku zastavěnému touto hospodářskou budovou.

(2) Byla-li hospodářská budova na náklady družstva zhodnocena, je nabyvatel povinen poskytnout družstvu náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době převodu hospodářské budovy. Byla-li poskytnuta náhrada za hospodářskou budovu odevzdanou do vlastnictví družstva, musí nabyvatel tuto náhradu družstvu vrátit.

Družstvo může se svými členy nebo jinými občany uzavřít smlouvu o společné výrobě nebo jiné hospodářské činnosti, kterou je družstvo oprávněno provozovat.

Pro převod majetku, práv a závazků státních podniká, které vznikly z bývalých jednotných zemědělských družstev, jakož i pro převod organizačních jednotek státních podniká takto vzniklých na družstva, platí ustanovení zákona o státním podniku s tím, že se takto může převést i majetek, práva a závazky, se kterými hospodaří organizační jednotka státního podniku, k převodu se nevyžaduje souhlas zákonodárných sborů a tato opatření se mohou učinit i po 31. prosinci 1990.

(1) Občané, kteří provozují zemědělskou činnost, mohou založit v zájmu svého hospodaření svépomocná družstva zemědělců.

(2) Pro tato družstva neplatí ustanovení tohoto zákona upravující sdružování pozemků a ustanovení upravující právo družstevního užívání. Další ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně.

(3) Společenství jednotlivě hospodařících rolníků založená podle dřívějích předpisů se mohou bez likvidace změnit na svépomocná družstva zemědělci.

(1) Pokud je tímto zákonem v členských a pracovních vztazích stanovena forma právního úkonu, je právní úkon při jejím nedodržení neplatný.

(2) Cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti může uzavřít dohodu o pracovních podmínkách s družstvem po udělení povolení k trvalému pobytu na území Československé federativní republiky, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(3) Dohoda o pracovních podmínkách uzavřená s cizincem nebo s osobou bez státní příslušnosti zaniká

a) dnem, kterým se má skončit jeho pobyt na území Československé federativní republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu,

b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající této osobě trest vyhoštění z území Československé federativní republiky.

Družstva,sterá dosud neměla členské podíly, mohou ve svých stanovách přiznat členům práva vážící se na členské podíly, a to na základě sdružené půdy jakož i výkonu práce v družstvu.

(1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1990, vznik těchto právních vztahy, jakož i nároky z nich vzešlé před 1990 se však posuzují podle dosavadních předpisy.

(2) Jednotná zemědělská družstva vzniklá před účinností tohoto zákona jsou družstvy podle tohoto zákona.

(3) Ustanovení stanov družstva a dalších vnitrodružstevních předpisy, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou od účinnosti tohoto zákona neplatná.

(4) Rozhodčí řízení v jednotných zemědělských družstvech zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisy.

(5) Na zahradu sdruženou podle dřívějších předpisů, která by nepodléhala sdružení podle tohoto zákona, se od 1990 hledí, jako by nebyla sdružena, pokud k ní k tomuto dni má družstvo právo družstevního užívání.

Společné podniky a kooperační sdružení zřízené podle dřívějších právních předpisy, jsou společnými podniky a sdruženími podle zvláštních předpisů a musí být uvedeny do souladu s těmito předpisy, a to do šesti měsíců od účinnosti zákona.

Členu, který do 31. 8. 1990 podá odhlášku z družstva za účelem zemědělského využívání svých pozemky, ukončí družstvo členství a vrátí sdružené pozemky (§ 50 odst. 4) tak, aby mohl provést podzimní polní práce.

(1) Vláda Československé federativní republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a jiných zemědělských družstevních organizací.

(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání s ministerstvem zemědělství a výživy České republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské republiky a v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí může obecně závaznými právními předpisy upravit

a) pravidla pro odměňování členů družstev a usměrňování prostředků na odměny a mzdy v družstvech a organizacích působících v zemědělsko-potravinářském komplexu,

b) zásady pro prodej některých zemědělských výrobků členům, popřípadě pracovníkům družstev.

Zrušuje se:

a) zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví,

b) § 3 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem............ 1990.

I. Všeobecná část

Návrh zákona o zemědělském družstevnictví vychází z úvahy, že zemědělství a v jeho rámci zemědělská družstva, jsou stabilizujícím prvkem našeho národního hospodářství a je proto třeba vytvořit jim takové podmínky, aby svůj základní úkol - výživu lidu - mohla v podmínkách tržního mechanismu plnit lépe než dosud. Respektuje změněnou ústavně politickou situaci provedenou ústavním zákonem č. 135/1989 Sb. a vychází z dalších změn Ústavy a ústavního zákona o československé federaci projednávaných v současném období ve Federálním shromáždění. Odstraňuje deformace, k nimž postupně docházelo v zemědělském družstevnictví v posledních čtyřiceti letech, především v oblasti vlastnických vztahů a svobody podnikání družstva. Ve vazbě na tyto skutečnosti též odstraňuje obsah i strukturu administrativně direktivního řízení družstevnictví.

Cílem zákona je komplexní úprava právních poměrů zemědělského družstva. Při úpravě vnitřních poměrů družstva je návrh koncipován tak, že obsahuje ve značné míře ustanovení dispozitivní povahy, zejména s ohledem na sociální práva člení. Záměrem je podstatně posílit vliv člení při řešení vlastních vnitrodružstevních problému. To zvýrazňuje i význam stanov družstva jako základní vnitrodružstevní normy vyjadřující potřeby a zájmy družstev a jejich člení. Zákonnou podmínkou však je, že stanovy nesiní být v rozporu s právním řádem.

Stanovy, popřípadě pracovní řád musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Ustupuje se od překonané zásady "postupného sbližování postavení člení jednotných zemědělských družstev s pracovním postavením občanů v pracovním poměru".

Úprava vztahů družstva a státu je založena především na principu svobody podnikání na straně jedné a možnosti státu ovlivňovat činnost družstev na straně druhé. Tato možnost je však omezena jen obsahem a způsoby, které určují obecné závazné právní předpisy. To znamená, že všechna opatření státních orgánů, která by neměla oporu v obecně závazném právním předpisu, jsou vůči družstvům právně neúčinná.

V souladu s principy navrhovanými v současné době v novele ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústava ČSSR, zachovává tento zákon institut práva družstevního užívání, avšak dává mu nový obsah. Tento institut bude aplikovaný k pozemkům, které sdružili členové družstva. Ostatní pozemky (tak, jako i jiný nemovitý majetek, který nebyl sdružen) bude družstvo výhledově užívat na základě smlouvy.

Návrh zcela uvolňuje možnost vzniku družstev, jejich podnikatelskou aktivitu (nadále k jejich vzniku není třeba předchozího souhlasu orgánu hospodářského řízení, nepředepisuje se mu trvalá tvorba používání vlastních zdrojů) a odstraňuje administrativní řízení.

Předmět činnosti družstva je zcela nově navrhován, nevyžaduje se souhlas orgánu hospodářského území k žádné jeho hospodářské činnosti.

Významné změny přináší návrh zákona v pohledu na zemědělskou půdu, kde oproti dosavadní úpravě vyjadřuje rovnoprávnost individuálního a společenského vlastnictví a dává vlastníkům zemědělské půdy právo nakládat s ní podle svých ekonomických zájmů. Umožňuje předně, aby ti vlastníci, kteří chtějí na své půdě hospodařit společné, v družstvu, zhodnotili svou půdu formou podílů na zisku družstva, odpovídajících množství a bonitě vnesené půdy. O tomto způsobu finanční účasti členů - vlastníků půdy - se může družstvo usnést a zakotvit jej ve stanovách. V tomto smyslu je třeba chápat i bezúplatnost práva družstevního užívání - člen nemá nárok na nájemné, které by vlastně platil jako vlastník sám sobě, ale na podíl na hospodářských výsledcích družstva.

Dále návrh umožňuje oproti dosavadní úpravě, aby člen po vystoupení z družstva obdržel nazpět i vnesenou půdu, nebo pokud by to nebylo možné, obdržel adekvátní náhradu in natura nebo v penězích. Obdobné návrhy zakládá i nečlenům družstva, kteří vlastní půdu sdruženou dříve v družstva. Tím vytváří návrh potřebné legislativní podmínky pro vznik rodinných farem. I když návrh zákona samozřejmě nemůže upravovat ekonomická pravidla, vychází se z toho, že výše ceny za prodej a nájem zemědělské půdy bude ponechána na dohodě vlastníka a družstva (na trhu nemovitostí v souladu se zásadou radikální ekonomické reformy. Úřední cena zemědělské půdy bude sloužit pro odhady, daně apod. - pro smluvní účely bude sloužit pouze jako vodítko. Úřední cena bude vycházet z výnosu a polohy půdy.

Současně se nepřebírá dosavadní institut záhumenku, protože přenechání půdy členům a pracovníkům družstva, kteří nemají vlastní půdu, bude možno řešit pomocí institutu dočasného užívání sdružené půdy.

Na družstevních principech by v budoucnosti měly být vytvářeny na základě iniciativy družstevníků svazy družstev. Nové se umocňuje, aby družstvo mohlo zřídit svůj vlastní družstevní podnik.

Rovněž v oblasti pracovní vychází návrh zákona z filosofie, že členové družstva jsou v prvé řadě vlastníky půdy, event. jiných majetkových hodnot (budovy, stroje, obligace), kteří se rozhodli hospodařit společně a měli by mít možnost volněji upravovat své pracovní vztahy v družstvu.

Významný je i příspěvek návrhu zákona k restrukturalizaci velkých hospodářských celků v tom, že se umožňuje, aby menšina členů, která požaduje rozdělení družstva (zpravidla půjde o celky z původních malých JZD - v obcích) mohla své právo na rozdělení prosadit proti většině.

V přechodných ustanoveních se navrhuje řešit i některé otázky, které budou mít jenom dočasnou platnost.

Z návrhu zákona nevyplývají žádné finanční nároky na státní rozpočet, popřípadě rozpočty republik, nebo národních výborů. Uplatnění zákona si nevyžaduje zvýšení počtu pracovních sil.

II. Zvláštní část

K § 1 - 3

Z hlediska navržené koncepce zákona o zemědělském družstevnictví se upouští od slova "jednotné" z názvu zemědělského družstva. Družstvo je definována jako dobrovolné společenství členů k provozování zemědělské, potravinářské a jiné činnosti, přitom se podílí na uspokojování potřeb a zájmů svých členů a je právnickou osobou. Jako doposud je shodně upraveno, že členové řídí záležitosti družstva prostřednictvím členské schůze, volených orgánů, a to v souladu s obecně závaznými právními předpisy, stanovami a jinými vnitrodružstevními předpisy. Oproti dosavadní právní úpravě se při vzniku družstva nevyžaduje předchozího souhlasu orgánu hospodářského řízení, který se uděloval vždy před vznikem družstva, přičemž se nevyžaduje ani projednávání se státními nebo družstevními orgány. Možnost družstva nabývat práv a zavazovat se je vázána na zápis družstva do podnikového rejstříku. Plně se tedy uvolňuje prostor pro iniciativu občanů k zakládání družstev bez dřívějších administrativních bariér.

K § 4

Stanovy družstva zůstávají nadále nejdůležitějším vnitrodružstevním předpisem. Jsou schvalovány členskou schůzí. Zákon závazně stanoví, které skutečnosti musí stanovy družstev obsahovat. Nezbytný obsah stanov je jedním z předpokladů právní subjektivity družstva. V zájmu posilování obsahu členského vztahu a majetkových vztahů mezi členem a družstvem se navrhuje umožnit další majetkovou účast (složení finančních či jiných majetkových vkladů) se současným zainteresováním člena na výsledcích činnosti družstva určitým podílem na zisku. Stanovy mohou obsahovat i úpravu dalších otázek, na kterých má družstvo a jeho členové zájem. Jedinou podmínkou je, že tyto úpravy musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Stanovy a jejich změny se zapisují do podnikového rejstříku.

K § 5 - 6

Družstvo hospodaří s majetkem, tj. věcmi a majetkovými právy, jež nabylo při svém vzniku a podnikání. Tento majetek nelze družstvu odejmout. Nově se navrhuje, že majetek se vytváří sdružením prostředků členů (např. členské podíly, vklady, ocenitelný nehmotný a hmotný majetek), jehož podrobnější úprava se svěřuje stanovám; to bude vytvářet podmínky pro postupný přechod družstva na principy spoluvlastnictví majetku člení. Družstvo může k ochraně svého vlastnického práva použít všech právních prostředků. Bez souhlasu družstva nemohou, vyjma případů výslovně stanovených zákonem, zasahovat do jeho činnosti a jeho majetkových práv jiné subjekty. Nově se upravuje, že pro financování svého rozvoje může družstvo vydávat obligace, dále se zákonem nestanoví, jaké fondy je družstvo povinno vytvářet. Provozování zahraničně hospodářské činnosti družstev upravují zvláštní předpisy.

K § 7 - 13

Jednotlivé důvody zániku družstva zůstávají v podstatě stejné jako v předcházející právní úpravě. Členská schůze se může usnést, že se družstvo zruší s likvidací nebo bez likvidace. V zákoně není výslovně uvedeno jako v předcházející právní úpravě, že družstvo zaniká i pro trvalou ztrátu půdní základny nebo pro ztrátu schopnosti samostatně hospodařit. Při rozdělení družstva se nově upravuje, že členská schůze nesmí odmítnout rozdělení družstva, jestliže to navrhuje menšina člení (zde neplatí pro usnášeníschopnost členské schůze přítomnost nadpoloviční většiny jejich člení a hlasování nadpoloviční většiny přítomných pro rozdělení - § 19). K upevnění vztahů mezi družstvem a regionem, v němž působí, by měl přispět navržený způsob rozdělení případného likvidačního přebytku; zůstatek po vypořádání se státem, věřiteli a se členy se navrhuje převést na rozvoj obcí, ve kterých družstvo působilo.

K § 14 - 23

Soustava orgánů je tvořena třemi základními druhy orgánů tj. orgánem nejvyšším (členská schůze), orgánem výkonným (představenstvo) a orgánem kontrolním (kontrolní komise). Další orgány mlže družstvo vytvářet na základě stanov a své potřeby. Nově se navrhuje, aby si družstvo samo ve stanovách určilo, zda statutárním orgánem je předseda nebo představenstvo a zda předseda družstva je volen členskou schůzí nebo zda si představenstvo volí ze svých členi předsedu družstva. V návrhu zákona se upouští také od počtu člení představenstva a kontrolní komise. Na stanovách družstva se ponechává podrobnější úprava o orgánech družstva, jejich složení, délce funkčního období, které může být kratší 5 let, způsobu jejich volby a rozhodování o tom, kdo organizuje a pídí běžnou činnost družstva. Nově je upravena usnášeníschopnost: je potřeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech člení - k usnášení, včetně voleb orgánů družstva, je třeba nadpoloviční většiny přítomných (dosud bylo za potřebí souhlasu dvou třetin). Návrh zákona umožňuje jednoduchou soustavu orgánů v malých družstvech. Organizační řád upravuje vnitřní organizaci družstva.

K § 24 - 25

Podmínky vzniku členství určuje zákon nebo stanovy družstva. Nově se upravuje, že členem družstva, v němž součásti členství je pracovní vztah, se může stát fyzická osoba, jestliže dosáhne 15 let věku a po skončení povinné okolní docházky. Členství vzniká jako doposud na základě podané přihlášky rozhodnutím představenstva. Nadále se umožňuje sjednávat v dohodě o pracovních podmínkách i zkušební dobu. Úprava práv a povinností členů patří k povinným náležitostem stanov družstva, proto v zákoně jsou upraveny jako dosud jenom základní práva a povinnosti člena družstva.

K § 26 - 34

Způsoby ukončení členství, soudní ochrana člena, který nesouhlasí s ukončením členství a vyúčtování při zániku členství se neliší od dosavadní právní úpravy. Členství zaniká dvoustranným úkonem (dohoda), jednostranným úkonem ze strany člena (vystoupení a okamžité vystoupení, ze strany družstva (zrušení a vyloučení nebo ze strany člena i družstva (zrušení ve zkušební době) a na základě právní události (úmrtí člena nebo zánikem družstva likvidací).

K § 35 - 40

Dosavadní zákony o zemědělském družstevnictví, zejména zákon č. 122/1975 Sb. a zákon č. 90/1988 Sb. vycházely z politicko-právní teorie postupného sbližování pracovních vztahů členů družstev s právním postavením pracovníků v pracovním poměru. Takto je formulován např. i § 3 zákoníku práce. S ohledem na základní změnu v postavení družstva jako společenství spoluvlastníků výrobních prostředků nelze tuto teorii dále udržet. Proto i pracovní vztahy jsou v návrhu zákona formulovány tak, aby respektovaly spoluvlastnické vztahy v družstvu na straně jedné a současně i mezinárodní závazky zejména v oblasti práce, kterými je Československá republika vázána. Návrh nepočítá např. s ukládáním kárných opatření členům družstva (spoluvlastníkům), ani s rozhodčím řízením.

Pokud jde o jmenování a odvolávání vedoucích v družstvu, bude tak, jako doposud věcí stanov družstva určit tyto okruhy členů. Při odvolávání z funkce členství nezaniká. Družstvo člena zařadí na práci, která odpovídá jeho kvalifikaci, zdravotnímu stavu a možnostem družstva.

K § 41 - 43

V družstevnictví existovaly a budou existovat různé formy podnikatelské aktivity včetně sdružování. Zejména profesní zájmy v budoucnu vytvoří situaci, že zemědělci, družstva, státní podniky, akciové společnosti i soukromí rolníci vytvoří organizace k ochraně svých specifických profesních zájmů. Návrh zákona proto rámcově upravuje tyto otázky na bázi svobody podnikání a samosprávy.

Nově je do zákona zařazeno ustanovení, že profesní svazy nebo i družstva mohou zřídit svůj podnik. Předpokládá se, že tato aktivita bude využívána zejména v oblasti bývalé přidružené výroby, služeb nebo jiných aktivit, na kterých mají zakladatelé zájem. Jednoznačně se stanoví, že práci v těchto podnicích vykonávají občané v pracovním poměru, přičemž mateřská organizace si zachovává základní majetková práva, zejména pokud jde u majetkovou odpovědnost, schválení účetní závěrky a rozdělení zisku. Předpokládá se, že pracovníci tohoto podniku uplatní své sociální práva v kolektivní smlouvě, kterou je podnik vázán.

K § 44

Vztahy družstva a státu jsou navrženy tak, aby respektovaly samostatnost podnikání družstva, jeho samosprávní funkce a současně prostřednictvím obecně závazných právních předpisy vytvořily prostor pro racionální zásahy státu do činnosti družstva. Současně v souladu s hospodářským zákoníkem se stanoví majetková odpovědnost státu, kterou způsobí družstvu i oprávněným zásahem. Kontrolní působnosti státních orgánů se musí opírat o zákon. Nelze proto vykonávat družstvu kontroly bez toho, aby toto oprávnění a způsob kontroly nebyly určeny zákonem.

K § 45

Povinnost sdružit pozemky ke společnému družstevnímu hospodaření se koncipuje nově. Družstvo si mlže samo určit, v jakém rozsahu členové budou pozemky sdružovat. Nově se vymezuje okruh pozemků, které se zásadně nesdružují. V nových podmínkách nelze rovněž požadovat - jako dosud - Po vlastníkovi, aby sdružil pozemky, které nejsou v jeho vlastnictví, ale na kterých hospodaří. Na základě požadavků veřejnosti se navrhuje nově nepožadovat sdružování zahrad členů družstva a navrhuje se vrátit člením již dříve sdružené zahrady, pokud k nim stále trvá právo družstevního užívání.

K § 46

Institut práva družstevního užívání se navrhuje změnit oproti dosavadní úpravě v souladu s pojetím vlastnictví podle novely ústavního zákona. Proto bude družstvo potřebovat k zásadním úkonům, které se týkají sdružených pozemků, souhlasu vlastníka. Návrh mimo to omezuje oprávnění zemědělského družstva, zejména pokud jde o zřizování obytných domů. Nově bude zemědělské družstvo na takovém pozemku moci zřídit obytný dům až po odkoupení pozemku od jeho vlastníka. Cílem navrhované úpravy je postupně vytvořit stav, aby zemědělské družstvo užívalo na základě práva družstevního užívání zásadně jen pozemky stávajících člení zemědělského družstva.

K § 47 - 48

Ustanovením se chce umožnit, aby zemědělské družstvo, které samo nemlže některé pozemky využít, je mohlo se souhlasem vlastníka přenechat organizaci, která je způsobilá tyto pozemky efektivně využit nebo řádně o ně pečovat. Zachovává se možnost přenechat pozemek ke zřízení nebo obnově činnosti malé vodní elektrárny.

I nadále se umožňuje skončit užívání sdružených pozemků dohodou. Pokud není takové dohody dosaženo, platí ustanovení zákona.

K § 49

Nově se navrhuje ponechat na vůli zemědělského družstva, které pozemky přenechá k dočasnému užívání a komu. Při rozhodování o tom musí mít na zřeteli především racionálnost a efektivnost takového opatření.

K § 50 - 51

Zánik práva družstevního užívání je koncipován nově v tom, že k zániku dojde i v případech, kde družstvo v souladu s § 45 omezí povinnost sdružovat pozemky a v souladu s tím některé pozemky vrátí do užívání vlastníkům. Navrhuje se zachovat možnost vrátit vlastníkovi pozemek, který je v družstevním užívání a je určen k zastavění např. rodinným domkem nebo rekreační chatou. Nově se upravuje zánik práva družstevního užívání k pozemku ve vlastnictví nečlena družstva. Na žádost vlastníka se zemědělskému družstvu ukládá povinnost vrátit jeho pozemky, a to zejména k zemědělskému využití.

Nelze vlak vyloučit případy, že pozemky, které jsou ve vlastnictví nečlena zemědělského družstva, nebude možné z nejrůznějších důvodů vrátit. V takovém případě bude zemědělské družstvo na žádost občana povinno vyměnit jeho pozemek za jiný vhodný pozemek ve vlastnictví družstva, a pokud takový pozemek nemá, uzavřít s ním dohodu o dočasném užívání jiného pozemku zemědělského družstva. Pozemek je nutno přidělit s přihlédnutím zejména k rozloze a kvalitě pozemku, který nelze vrátit. Pokud by nebylo možné přidělit vhodný pozemek k dočasnému užívání, je zemědělské družstvo povinno sjednat s vlastníkem dohodu o dočasném užívání jeho pozemku za úplatu; totéž platí v případě, že vlastník nebude souhlasit s převzetím pozemku k dočasnému užívání. Sjednáním dohody o dočasném užívání pozemku zaniká právo družstevního užívání. Nadále bude družstvo užívat pozemek na základě této dohody uzavřené podle občanského zákoníku. O obsahu dočasného užívání se účastníci dohodnou ve smlouvě. K zabezpečení určité stability a možnosti plánovat výrobu zemědělského družstva se obligatorně stanoví pětiletá výpovědní lhůta. Zemědělskému družstvu se ukládá povinnost ohlásit zánik práva družstevního užívání orgánu geodézie a kartografie k provedení odpovídajících změn v evidenci nemovitostí.

Právní úprava převodu hospodářských budov zůstává zachována. Ustanovení o záhumenku návrh nepřejímá, protože je možno institut záhumenku plné nahradit dohodou o dočasném užívání sdruženého pozemku.

K § 52 - 54

V zákoně se umožňuje, aby družstvo mohlo se svými členy nebo jinými občany uzavřít smlouvu o společné výrobě nebo jiné hospodářské činnosti. V souladu s návrhem zákona o státním podniku se umožňuje tímto zákonem vytvořit podmínky pro zpětný převod majetku bývalých tzv. úpadkových jednotných zemědělských družstev a státních podniků, pro nově vytvořené zemědělské družstvo. K tomuto opatření se nevyžaduje souhlas zákonodárných sborů a tato možnost není časově ohraničena. Společenství jednotlivě hospodařících rolníků dodnes působí v Slovenské republice.