/1/ Organizace, která nesplní řádně závazek, popřípadě jinou právní povinnost, je povinna zaplatit majetkové sankce (např. penále, poplatek z prodlení, zdržné) stanovené v právním předpisu nebo ve smlouvě.
/2/ Organizace si mohou sjednat majetkové sankce vyšší
nebo nižší než stanoví právní
předpis. Nižší majetkové sankce
však nemohou být sjednány v případech,
kdy to stanoví tento zákon nebo kdy jsou podle tohoto
zákona organizace povinny majetkové sankce vyúčtovat
a vymáhat.
/1/ Organizace jsou povinny vyúčtovat a vymáhat pouze tímto zákonem nebo prováděcími předpisy stanovené majetkové sankce, na které jím vzniklo právo v důsledku vadného plnění závazků k zabezpečení jmenovitých úkolů státního plánu včetně závazně ukládaných státních zakázek, popřípadě odběratelských limitů nebo v důsledku prodlení při plnění těchto závazků. Pokud si organizace dohodly majetkové sankce vyšší, než stanoví právní předpis, týká se tato povinnost jen částky, která je stanovena právním předpisem.
/2/ Majetkové sankce podle odstavce 1, které v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 5000 Kčs, nemusí být účtovány, ani vymáhány. Tento zákon stanoví, popřípadě prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy majetkové sankce podle odstavce 1 nemusí být účtovány a vymáhány.
/3/ Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky.
/4/ Jestliže hospodářská arbitráž
zjistí, že v důsledku porušení
povinnosti vyúčtovat, vymáhat nebo platit
majetkové sankce zaniklo právo na penále,
může oběma organizacím, popřípadě
jen jedné z nich, uložit odvod do příslušného
státního rozpočtu až do výše
částky, která měla být jako
penále zaplacena. Odvod lze uložit nejpozději
do tří let od vzniku práva na penále.
Nestanoví-li prováděcí předpisy
něco jiného, nezaniká závazek zaplacením
majetkové sankce.
Hospodářská arbitráž může
snížit, popřípadě prominout majetkové
sankce, jen jsou-li pro to zcela mimořádné
důvody; v případech, kdy podle právních
předpisů rozhoduje hospodářský
spor uvnitř výrobní hospodářské
jednotky její orgán, může tak učinit
tento orgán.
/1/ Organizace, která jiné organizaci způsobila škodu porušením závazku nebo jiné právní povinnosti, je povinna škodu nahradit. Škoda je způsobena organizací, jestliže byla způsobena v rámci plnění úkolů organizace těmi, kteří její úkoly plnili.
/2/ Organizace se odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní lze požadovat. Své odpovědnosti se však nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření orgánů hospodářského řízení.
/3/ Předpoklady, za kterých je organizace povinna
hradit škodu, mohou být v právních předpisech
stanoveny odchylné.
/1/ Způsobilo-li škodu více organizací, odpovídají poměrné. Nelze-li rozsah odpovědnosti každé z nich zjistit bez neúměrných obtíží, odpovídají stejným dílem.
/2/ Způsobila-li škodu také organizace poškozená,
zejména tím, že se nepřičinila
o zmenšení nebo odvrácení škody,
nese škodu poměrně.
/1/ Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené organizace škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byla poškozená organizace dosáhla, kdyby nebyla nastala škodná událost (ušlý zisk). Při porušení závazku se však nenahrazuje škoda, kterou organizace, jež škodu způsobila, nemohla při vzniku závazku předvídat jako obvyklý následek takového porušení.
/2/ Škoda se nahrazuje v penězích jestliže však o to poškozená organizace požádá a je-li to možné a účelné, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav včetně odstranění vady, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním.
/3/ Na náhradu škody se započítávají majetkové sankce, které byly zaplaceny za nesplnění povinností, jejichž porušením byla škoda způsobena.
/4/ V právních předpisech může
být rozsah náhrady škody pro určité
případy stanoven odchylně.
/1/ Nelze-li přesně nebo bez neúměrných obtíží zjistit výši škody, stanoví ji hospodářská arbitráž s přihlédnutím ke všem okolnostem.
/2/ Snížit náhradu škody může hospodářská arbitráž, jen jsou-li pro to zcela mimořádné důvody.
/3/ V případě, kdy podle právních
předpisů rozhoduje hospodářský
spor uvnitř výrobní hospodářské
jednotky její orgán, může postupovat
podle odstavců 1 a 2.
Právo na náhradu škody, která vznikla
vadným plněním, není dotčeno
zánikem práv z odpovědnosti za vady.
Za škody způsobené při provozu dopravních
prostředků odpovídá organizace podle
příslušných ustanovení občanského
zákoníku.
Dodávky výrobků, prací a jiné
způsoby hospodářské spolupráce
jsou organizace povinny zajišťovat stanoveným
způsobem, především uzavíráním
hospodářských smluv.
/1/ Hospodářské smlouvy musí být uzavřeny včas a jejich obsah musí být přesný a srozumitelný. Výhrady ve smlouvách o dodávce závisející na nejistých událostech jsou neplatné, pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví něco jiného. Ve smlouvách o přípravě dodávek, které byly organizace povinny uzavřít, jsou takové výhrady neplatné, pokud se týkají povinnosti uzavřít budoucí smlouvu.
/2/ Nedohodnou-li organizace lhůty pro předkládání návrhů smluv, platí, že návrh smlouvy předkládá organizace ve lhůtě stanovené v prováděcím předpise, a není-li tato lhůta stanovena, ve lhůtě obvyklé.
/3/ Jestliže organizace považuje návrh hospodářské smlouvy za technicky nevyjasněný nebo jinak nedostatečný, je povinna jej bez zbytečného odkladu vrátit k doplnění a vytknout nedostatky, které mají být odstraněny. Odešle-li druhá organizace opravený návrh smlouvy do 10 dnů po obdržení vráceného návrhu, považuje se návrh smlouvy za včas předložený.
/4/ Pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona
nebo v prováděcích předpisech není
stanoveno něco jiného, platí o uzavírání
hospodářských smluv ustanovení §
153 až 155.
/1/ Hospodářská smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o předmětu a času plnění, popřípadě o dalších náležitostech, o kterých při sjednávání smlouvy některá z organizací prohlásí, že dohoda o nich je nutná pro vznik smlouvy. Jestliže se cena tvoři dohodou organizací, vznikne smlouva jen, dojde-li též k dohodě o výši ceny nebo o způsobu, jakým cena bude určena. Nedojde-li k dohodě o celém požadovaném rozsahu plnění, je smlouva uzavřena na rozsah plnění, o němž bylo dosaženo dohady, nebrání-li tomu projev organizace, povaha závazky nebo právní předpis.
/2/ Smlouva platí za uzavřenou, i když nedošlo k dohodě o některé nevýznamné podrobnosti předmětu plnění, jestliže z úkonů a pozdějšího chování organizací vyplývá, že pokládaly smlouvu za uzavřenou.
/3/ Dohoda o předmětu a času plnění, popřípadě o ceně a o dalších náležitostech stanovených jako podmínka vzniku smlouvy může být nahrazena
a) při uzavírání smlouvy o dodávce výrobků, předkládá-li návrh smlouvy odběratel, tím, že odběratel do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržel od dodavatele návrh změn nebo doplňků, týkajících se předmětu nebo času plnění, popřípadě ceny nebo jiných náležitostí stanovených jako podmínka vzniku smlouvy, nesdělí dodavateli, že s těmito změnami nebo doplňky nesouhlasí; v tomto případě je smlouva uzavřena ve znění změn a doplňků navržených dodavatelem, a to i když dodavatelův návrh změn a doplňků je opožděný;
b) nevylučuje-li to povaha závazku, tím, že dodavatel poskytne požadované plnění a odběratel je bez zbytečného odklad neodmítne; je-li poskytnuta jen část požadovaného plněni, došlo k uzavřeni smlouvy jen v rozsahu plnění poskytnutého;
c) rozhodnutím hospodářské arbitráže v případě, kdy se tak organizace dohodly, a v případě, kdy povinnost alespoň jedné z organizací uzavřít na žádost druhé organizace hospodářskou smlouvu vyplývá z právního předpisu nebo ze smlouvy o přípravě dodávek. Organizace, která se domáhá uzavření smlouvy, je povinna nahradit druhé organizaci zvýšení náklad vzniklé v důsledku uzavření smlouvy, pokud byla na předpokládaný rozsah tohoto zvýšení před uzavřením smlouvy upozorněna; to neplatí, domáhá-li se organizace uzavření smlouvy na základě plánovacího aktu nebo na základě opatření podle § 118 anebo na základě smlouvy o přípravě dodávek.
/4/ Vznikne-li smlouva, avšak organizace se nedohodly o jiných náležitostech, než je předmět a čas plnění, popřípadě cena nebo jiná náležitost stanovená jako podmínka vzniku smlouvy, stanou se tyto náležitosti součástí smlouvy ve znění změn a doplňků uvedeném v přijetí návrhu smlouvy, jestliže organizace, která návrh podala, nepožádá hospodářskou arbitráž do jednoho měsíce od vzniku smlouvy o rozhodnutí. Nestanoví-li rozhodnutí hospodářské arbitráže jinak, má její rozhodnutí účinek od vzniku smlouvy.
/5/ Byla-li dohodnuta cena vyšší, než jaká je přípustná podle cenových předpisů, platí za dohodnutou cena nejvýše přípustná.
/6/ Nahrazení dohody o ceně může být v předpisech o cenách upraveno jinak.
/7/ Ustanovení odstavce 3 písm. c) a odstavce 4
platí obdobně v případě, kdy
podle právních předpisů rozhoduje
spory o uzavírání smluv jiný orgán
než hospodářská arbitráž.
/1/ Organizace, která obdržela návrh smlouvy, je povinna se vyjádřit k němu do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy; není-li lhůta pro předložení návrhu smlouvy stanovena, nebo byl-li návrh předložen opožděně, je povinna se k němu vyjádřit do jednoho měsíce od odeslání návrhu. Organizace, která podává návrh smlouvy, může stanovit jinou lhůtu pro vyjádření k němu; činí-li tak bez dohody s organizací, jíž byl návrh určen, může kratší lhůtu stanovit jen ve zvláště odůvodněných případech. Organizace je svým návrhem vázána do konce lhůty stanovené pro vyjádření.
/2/ Organizace, která v odpovědi na návrh smlouvy požaduje změny nebo doplňky předmětu nebo času plnění, je svou odpovědí vázána po dobu jednoho měsíce ode dne, kdy odpověď došla.
/3/ Dojde-li projev o přijetí návrhu až
po době, po kterou je organizace svým návrhem
vázána, je smlouva uzavřena, jestliže
organizace, která podala návrh smlouvy, bez zbytečného
odkladu neoznámí, že přijetí
návrhu odmítá jako opožděné.
/1/ Má-li být hospodářskou smlouvou založen společný závazek několika organizací a nejsou-li zavázány společně a nerozdílně, stanoví organizace ve smlouvě podíly, v jakých jsou jednotlivé organizace oprávněny nebo zavázány, popřípadě stanoví, která z nich a do jaké doby podíly určí. Jestliže organizace, která je podle smlouvy povinna podíly určit, tak ve stanovené lhůtě neučiní, je zavázána nebo oprávněna sama. Nejsou-li ve smlouvě podíly stanoveny, ani není upraveno jejich stanovení, jsou organizace zavázány nebo oprávněny stejným dílem.
/2/ Nepodpisují-li smlouvu všechny organizace, musí
být ta z nich, která smlouvu podpisuje, ostatními
organizacemi zmocněna, jinak je zavázána
nebo oprávněna sama.
/1/ Je-li podle dohody zavázáno několik organizací k témuž plnění společně a nerozdílně, může oprávněná organizace požadovat celé plnění na kterékoliv z nich, pokud z povahy závazku neplyne, že může být splněn jen společnou činností všech. Jestliže splní jedna ze zavázaných organizací, závazek ostatních organizací vůči organizaci oprávněné zaniká.
/2/ Ve vzájemném poměru jsou organizace zavázány rovným dílem, není-li dohodnuto něco jiného. Pokud nemůže některá z organizací; závazek splnit, rozdělí se podíl na ni připadající stejným způsobem na ostatní.
/3/ Organizace, proti které byl uplatněn nárok
vyšší než odpovídá jejímu
podílu, je povinna bez zbytečného odkladu
vyrozumět o tom ostatní organizace a dát
jim příležitost uplatnit námitky pro
nároku; může se též domáhat,
aby ostatní společné zavázané
organizace splnily závazek v rozsahu podílů
na ně připadajících, popřípadě
splnění závazku může od nich
požadovat náhradu v rozsahu podílů na
i připadajících. Tím však nejsou
dotčena práva oprávněné organizace.
/1/ Je-li organizace zavázána současně více organizacím k nedělitelnému plnění, může plnění požadovat kterákoliv z oprávněných organizací. Splněním jedné z oprávněných organizací závazek zaniká.
/2/ Poměr mezi společně oprávněnými
organizacemi určuje, zda a d jaké míry je
organizace, která obdržela plnění, ostatním
organizací něčím zavázána.
/1/ Smlouvu o přípravě dodávek jsou organizace povinny uzavřít, jde-li o včas předložený návrh
a) na podkladě plánovacího aktu,
b) ke splnění úkolu stanoveného vládou k dlouhodobému smluvním zabezpečení,
c) k zajištění nezbytných náhradních dílů k výrobkům, které dodaly, popřípadě dovezly. Tato povinnost trvá po dobu stanovenou nebo dohodnutou, v ostatních případech po dobu deseti let oč skončeni výroby takových výrobků, je-li obvyklé a účelné takové výrobky opravovat. Organizace může tuto povinnost splnit též tak, že zajistí smluvní zabezpečení příslušných dodávek jinou organizací,
d) k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu,
e) k zajištění léčebně preventivní péče.
/2/ Smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů je povinen uzavřít dodavatel, jde-li o včas předložený návrh odběratele
a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) až e),
b) k zabezpečeni dodávek nezbytných ke splnění
plánovaných úkolů rozvoje védy
a techniky.
/1/ Kromě případů uvedených v § 158 jsou organizace povinny uzavřít hospodářskou smlouvu, jestliže
a) povinnost uzavřít smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů vyplývá ze smlouvy o přípravě dodávek,
b) jde o závazně ukládanou státní zakázku,
c) jde o státním plánem stanovený odběr ze státních hmatných rezerv,
d) je tak stanoveno v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech.
/2/ U dodávek výrobků nezbytných ke
splnění plánovaných úkolů
rozvoje védy a techniky je dodavatel povinen výjimečné
uzavřít smlouvu a dodávce, i když nebyla
dodržena lhůta pro předložení návrhu
smlouvy, jestliže potřeba vznikla v průběhu
řešení úkolu až po této
lhůtě a odběratel to prokáže.
Podnik zahraničního obchodu není povinen
uzavřít smlouvu o dodávce výrobků,
prací nebo výkonů, pokud nebude uvolněno
devizové krytí pro úhradu nákladů
v zahraničí, bez jejichž vynaložení
nelze smlouvu splnit.
Přípravnými smlouvami se organizace nebo
orgány hospodářského řízení
zavazují spolupracovat tak, aby budoucí plnění
mohla být uskutečňována co nejhospodárněji,
v souladu s potřebami a možnostmi, v požadovaném
rozsahu i skladbě. Přípravné smlouvy
se uzavírají bud jako smlouvy o přípravě
dodávek nebo jako smlouvy o spolupráci.
/1/ Smlouvou o přípravě dodávek se organizace zavazují uzavřít na předpokládaný rozsah a obsah dodávek výrobků, prací, výkonů nebo poskytnutí jiných plnění, která mají být uskutečněna v určitém období, budoucí smlouvu nebo u dodávek výrobků pro vývoz vydat dodávkový příkaz.
/2/ Smlouva o přípravě dodávek může obsahovat též závazky ke vzájemné spolupráci za účelem řádné a včasné přípravy budoucích plněni.
/3/ Smlouva o přípravě dodávek vzniká dohodou o celém jejím obsahu.
/4/ Není-li dohodnuto nebo stanoveno něco jiného, platí, že podnět k uzavření budoucí smlouvy je povinen dát odběratel předložením návrhu smlouvy nebo poptávky ve lhůtách obvyklých, popřípadě, že je povinen vydat dodávkový příkaz ve lhůtách obvyklých.
/5/ Nepředloží-li odběratel návrh smlouvy nebo poptávku, popřípadě nevydá-li dodávkový příkaz ke splnění závazku ze smlouvy o přípravě dodávek, může se dodavatel domáhat pouze náhrady škody, která mu byla způsobena, pokud není dohodnut nebo stanoven též další důsledek. Odpovědnosti za tuto škodu se odběratel nemůže zprostit, s výjimkou škod vzniklých v souvislosti s neplněním závazku ze smlouvy o hospodářské spolupráci se zahraničím.
/6/ Smlouvy o přípravě dodávek se uzavírají tak, aby zajišťovaly spolupráci na dobu několika let, nejméně však na období jednoho roku, pokud výjimečně není dohodnuto něco jiného.
/7/ Prováděcí předpisy mohou podrobněji
upravit náležitosti smluv o přípravě
dodávek a odchylně upravit jejich vznik i důsledky
neplnění závazků.
/1/ Smlouvou o spolupráci se organizace nebo orgány hospodářského řízení zavazují spolupracovat za účelem řádné a včasné přípravy podmínek a předpokladů pro uspokojování budoucích potřeb, anebo za účelem dosažení jiného dohodnutého cíle.
/2/ Jestliže se jedna z organizací dovolá dohody sjednané ve smlouvě o spolupráci nebo při plnění této smlouvy, musí být budoucí smlouva uzavřena v souladu s touto dohodou.
/3/ Ustanovení § 163 odst. 3 a 6 platí obdobně.
/4/ Prováděcí předpisy mohou podrobněji
upravit náležitosti smluv o spolupráci a odchylné
upravit jejich vznik.
Smlouvou o dodávce výrobků se dodavatel zavazuje
dodat smluvené výrobky ve sjednaném čase;
odběratel se zavazuje dohodnutým způsoben
spolupůsobit, výrobky odebrat a zaplatit. Smlouva
o dodávce výrobků musí obsahovat takové
údaje o předmětu a času plnění,
aby dodávka výrobků mohla být na jejím
podkladě uskutečněna, popřípadě
aby další zpřesnění, nutné
pro uskutečnění dodávky, mohla být
padle ustanovení smlouvy nebo prováděcích
předpisů provedeno zpravidla již je jednostranným
příkazem odběratele (odvolávkou).
Při uzavírání smluv o dodávce
výrobků musí dodavatel dbát své
odpovědnosti za zásobování národního
hospodářství a přihlížet
též průměrnému rozsahu a sortimentní
skladbě dosavadních dodávek všem svým
odběratelům a k vývoji jejich potřeb.
Písemné formy není třeba k uzavření
smlouvy o dodávce výrobků, které si
odběratel v souladu s právními předpisy
opatřuje za hotové.
/1/ Dodávka je splněna odevzdáním smluvených výrobků odběrateli, popřípadě jejich předáním prvnímu veřejnému dopravci v tuzemsku nebo poště k přepravě do místa určení; prováděcí předpisy mohou stanovit odchylnou úpravu.
/2/ Jestliže odběratel nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo jestliže v čase plnění jinak znemožní dodavateli dodávku splnit, je dodavatel oprávněn plnit uskladněním výrobků; dodávka je v tomto případě splněna odesláním oznámeni o provedeném uskladnění. Náklady uskladnění hradí odběratel. Uskladněné výrobky je dodavatel povinen odeslat bez zbytečného odkladu poté, kdy jej odběratel o to požádá.
/3/ Splněním dodávky přechází
právo hospodaření nebo vlastnické
právo k výrobkům na odběratele.
/1/ Odběratel je oprávněn odmítnout dodávku odeslanou neprávem před sjednanou dodací lhůtou. Neodmítne-li odběratel předčasně odeslanou dodávku bez zbytečného odkladu, platí, že souhlasí s předčasným plněním; to platí obdobně, jestliže odběratel bez zbytečného odkladu neodmítne dodávku jiných než smluvených výrobků, odeslaných dodavatelem na plnění smlouvy.
/2/ Je-li to hospodářsky účelné a nedostal-li odběratel na základě zprávy o odmítnutí od dodavatele jiné dispozice, je povinen postarat se na náklad a nebezpečí dodavatele o vyloženi výrobků a o jejich uskladnění nebo, hrozí-li nebezpečí zkázy výrobků, o jejich nejvhodnější zužitkování.
/3/ Jestliže odběratel odmítnuté předčasně
dodané výrobky u sebe uskladnil, platí dodávka
za splněnou prvého dne sjednané dodací
lhůty. Jde-li o výrobky, u nichž je sjednáno,
že nemohou být dodány před stanovením
ceny, platí dodávka za splněnou dnem, kdy
byla cena stanovena.
/1/ Odběratel může odmítnout dosud nedodané smluvené výrobky, jejichž odběrem by mu vznikly zásoby, kterých by nejméně po dobu jednoho roku, popřípadě - u výrobků podléhajících rychlé zkáze - po dobu jejich použitelnosti, nemohl upotřebit k plnění plánovaných úkolů. Odmítnutí je účinné, jen když dodavateli došlo dříve, než počal dodávat výrobky, jichž se odmítnutí týká.
/2/ Odmítne-li odběratel nepotřebné
výrobky, je povinen zaplatit dodavateli majetkové
sankce jako při prodlení s odběrem výrobků
a nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu
způsobenou odmítnutím výrobků.
Odběratel, kterému byly výrobky s vyznačenou
dobou životnosti dodány po uplynutí části
této doby stanovené dohodou organizací nebo
prováděcím předpisem, je oprávněn
je bez zbytečného odkladu odmítnout a na
náklady a nebezpečí dodavatele je vrátit.
Ponechá-li si je, má právo na přiměřenou
slevu. Není-li sjednána nebo prováděcím
předpisem stanovena část doby životnosti,
do níž mohou být výrobky nejpozději
dodány, je dodavatel povinen je dodat nejpozději
do poloviny vyznačené doby životnosti.
/1/ Plnění se počítá na nejdříve dospělý závazek.
/2/ Prováděcí předpisy mohou stanovit nebo organizace dohodnout odchylnou úpravu započítávání dodávek.
/3/ Výrobky, které nebyly dodány ani do konce
roku, v němž měly být podle smlouvy
dodány, je dodavatel povinen dodat v následujícím
roce. Jestliže vak jde o bilancované výrobky
a příslušný orgán (organizace)
pověřený hmotným bilancováním
a rozdělováním po projednání
postupem stanoveným právním předpisem
rozhodne, že úkol plánu předchozího
roku nemá být plněn, závazek zaniká
dnem tohoto rozhodnutí, nejdříve však
po uplynutí jednoho měsíce prodlení.
Organizace jsou povinny ve smlouvě dohodnout alespoň
takovou jakost výrobků, jaká odpovídá
jakosti stanovené technickou normou, pokud nemá
být výrobků použito k jinému
účelu než k účelu předpokládanému
technickou normou nebo pokud nejde o dodávky z nevyužitých
zásob. Není-li jakost ve smlouvě dohodnuta,
platí za sjednána jakost, která vyhovuje
použití, jež je patrno ze smlouvy, nebo použití
obvyklému.
/1/ Neplyne-li to z povahy výrobků ani z technické normy, jsou organizace povinny ve smlouvě sjednat, co tvoří kompletní výrobek. Dodavatel je povinen dodat výrobek kompletní, i když některé jeho části nevyrábí.
/2/ Výrobek je nekompletní, chybí-li některá samostatně použitelná část, jež podle smlouvy, technické normy nebo povah; výrobku měla být dodána současné s ním.
/3/ Za nekompletní výrobky se považují také výrobky dodané bez stanoveného příslušenství, jestliže v technických normách, prováděcích předpisech nebo ve smlouvě je stanoveno, že se současně s výrobkem dodává jako jeho příslušenství dokumentace, atest, návod k použití, záruční list, náhradní díly, popřípadě jiné výrobky.
/4/ Stejné se posuzuje dodávka, která neodpovídá
ustanovení smlouvy, že výrobky mají
být dodány v soupravách (sadách, sádkách
kompletech apod.); pokud v takových případech
není v technické normě nebo v prováděcích
předpisech stanoveno, které výrobky tvoří
soupravu, musí to být sjednáno ve smlouvě.
/1/ Dodavatelé jsou povinni označovat výrobky
a) ochrannou známkou, popřípadě není-li ochranná známka, plným názvem výrobce a jeho sídlem,
b) jinými údaji, pokud je tak stanoveno právními předpisy, zejména technickými normami.
/2/ Označení musí být provedeno na výrobku. Není-li to vzhledem k povaze výrobku možné, umísťuje se označení na obalu nebo na připojeném štítku a není-li ani to možné, na průvodních dokladech. Jsou-li výrobky dodávány v neprůhledném spotřebitelském obalu, musí být na obalu kromě označení uveden též název výrobku.
/3/ Výrobky určené původně pro vývoz mohou být označeny jen na průvodních dokladech, je-li tak dohodnuto. Dovážené výrobky nemusí být označeny podle odstavců 1 a 2.
/4/ Plnění je vadné, jestliže výrobky byly dodány bez předepsaného označeni nebo jsou-li označeny nesprávné, popřípadě neúplně tak, že odběratel nebo spotřebitel může být uveden v omyl o jejich vlastnostech.
/5/ Právní předpisy mohou stanovit odchylky
od ustanovení odstavců 1 až 3.
/1/ Množství se určuje v jednotkách obvyklých podle povahy výrobků (váha, počet, objem, plocha, délka apod.). Je-li taková jednotka odchylná od jednotky, ve které je výrobek plánován, je dodavatel na žádost odběratele povinen sdělit způsob přepočtu.
/2/ Vyžadují-li to výrobní důvody, povaha výrobků, obalů nebo hospodárně využití dopravních prostředků, je možno v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanovit, že dodaná množství se mohou v určitém rozsahu odchylovat od množství sjednaných ve smlouvě. Není-li stanoveno v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě něco jiného, musí být při postupných dodávkách odchylka vyrovnána v bezprostředné následující dodávce; odchylka při poslední dodávce se nevyrovnává. Odchyluje-li se dodané množství od množství sjednaného ve větším rozsahu, než dovoluje odchylka, posuzuje se splnění dodávky tak, jako kdyby odchylka stanovena nebo dohodnuta nebyla.
/3/ Za úřední zjištění množství se považuje zjištění provedené
a) orgány veřejné dopravy,
b) orgánem k tomu povolaným podle zvláštních předpisů nebo určeným úředním opatřením nebo za účasti takového orgánu,
c) způsobem stanoveným v prováděcích
předpisech.
/1/ Dodavatel je oprávněn požadovat, aby odběratel odebíral výrobky alespoň v minimálním expedičním množství. Minimální expediční množství se stanoví v cenících, v prováděcích předpisech, v technických normách nebo ve smlouvě tak, aby byla zachována hospodárnost dopravy, balení a expedice, úměrná odbytovým úkolům dodavatele.
/2/ Požaduje-li odběratel ze závažných
důvodů, zejména pro vývoz, dodávku,
která nedosahuje minimálního expedičního
množství, je dodavatel povinen zavázat se k
jednorázové dodávce i menšího
množství. Je však oprávněn požadovat
přiměřenou přirážku.
Žádá-li odběratel dodávku menšího
množství, než je minimální výrobní
množství, vyplývající z hospodárné
výroby, a nemůže-li být takovéto
množství dosaženo ani spojením objednávek
všech odběratelů, je dodavatel povinen takovému
požadavku vyhovět jen tehdy, jestliže je to technologicky
možné a prokáže-li odběratel závažné
důvody, zejména jde-li o dodávku pro vývoz.
Je však oprávněn požadovat přiměřenou
přirážku.
/1/ Výrobky musí být dodávány v takových obalech a balení, takovým způsobem loženy, popřípadě u dodávek výrobků bez obalu musí být zachován takový způsob dodávky, aby při zachování hospodárnosti a při řádném způsobu přepravy a skladování nebyla porušena úplnost a jakost dodávaných výrobků.
/2/ Dodavatel je povinen zajistit, aby obaly výrobků svými rozměry, konstrukcí a pevností umožňovaly použití nové techniky v přepravě. V případech, kde to povaha výrobků dovoluje, je dodavatel povinen používat přepravních skříní, typizovaných skládacích obalů, lepenkových beden a v dohodě s odběratelem zavádět používání palet.
/3/ Pokud se podle dohody organizací výrobky dodávají v obalech odběratele, musí být tyto obaly dodány do místa určeného dodavatelem nejpozději 10 dnů před počátkem dodací lhůty, nebyla-li sjednána lhůta jiná.
/4/ Požaduje-li odběratel, aby výrobky, které
se podle technické normy nebo obvykle dodávají
bez obalu, byly dodány balené, popřípadě
aby výrobky byly dodány v jiném obalu než
v předepsaném nebo vzhledem k povaze dodávky
obvyklém, nebo požaduje-li dodatečně
jiný obal než smluvený, je dodavatel povinen
za úhradu zvýšených nákladů
tomuto požadavku vyhovět. Nemá-li dodavatel
dostatek požadovaných obalů nebo obalového
materiálu, musí je odběratel včas
zajistit.