Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

/1/ Do podnikového rejstříku se zapisuji státní podniky, družstevní organizace, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, národní výbory, které provozují hospodářskou činnost v drobných provozovnách; dále se do rejstříku zapisují podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti, sdružení a ostatní právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby. Do podnikového rejstříku se zapisují též odštěpné závody a vnitřní organizační jednotky státních podniků, které jsou oprávněny v právních vztazích jednat jménem podniku.

/2/ Právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují do zvláštního oddílu podnikového rejstříku.

/3/ Do podnikového rejstříku se nezapisují Státní banka československá, Ústřední rada družstev a svazy družstev, popřípadě i jiné organizace, u nichž to stanoví zákon.

/4/ Organizace, které se zapisují do podnikového rejstříku, mohou nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. To neplatí pro organizace zřízené zákonem.

/5/ Podnikový rejstřík vedou soudy (dále jen "rejstříkový soud"). Působnost soudů ve věcech podnikového rejstříku upravují zvláštní předpisy.

/6/ Dnem zápisu je den, v němž byl zápis do podnikového rejstříku povolen usnesením rejstříkového soudu, není-li v zakládací nebo zřizovací listině nebo jiném aktu o založení nebo zřízení organizace stanoven den pozdější.

/1/ Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob založení nebo zřízení organizace (právnické osoby), den jejího vzniku, název, sídlo, identifikační číslo, předmět činnosti a označení statutárních orgánů (s uvedením funkcí a jmen) s způsob, jak za organizaci podepisují.

/2/ Do podnikového rejstříku se kromě skutečností uvedených v odstavci 1 zapisuje též hodnota majetku vlastního nebo svěřeného organizaci (právnické osobě) při jejím založení nebo zřízení (jmění), pokud právní předpis stanovení takové hodnoty ukládá.

/3/ U družstevních organizací se zapisuje též, jak jejich členové přispívají k úhradě vzniklých ztrát.

/4/ U právnických osob oprávněných vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují též jména prokuristů, [Zákoník mezinárodního obchodu.] popřípadě jiné skutečnosti, které podle právních předpisů mají být zapsány do rejstříku, do něhož se zapisuje právnická osoba účastnící se mezinárodního obchodu.

/5/ U národních výbor s drobnými provozovnami se v zápise uvede pouze označení národního výboru, jeho sídlo a druh činnosti drobných provozoven.

/6/ U odštěpných závodů se zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název, sídlo a identifikační číslo organizace, jejíž součástí závod je a jméno vedoucího odštěpného závodu. Má-li odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu příslušného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu. To platí i pro vnitřní jednotky státních podniků, které se zapisují padle § 107 odst. 1 do podnikového rejstříku.

/7/ Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v předchozích odstavcích, sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení organizace, zavedeni přímé správy a správce státního podniku, vstup organizace do likvidace, likvidátor a jeho způsob zastupování a podpisování.

/1/ Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává zakladatel nebo organizace, jíž se zápis týká, popřípadě likvidátor.

/2/ Podává-li návrh na zápis do podnikového rejstříku organizace nebo likvidátor, musí být podepsán statutárním orgánem, popřípadě likvidátorem; jejich podpis musí být úředně ověřen, podepisují-li návrh na zápis do podnikového rejstříku poprvé. Návrh zakladatele na zápis do podnikového rejstřík musí být podepsán oprávněnou osobou.

/3/ Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku zápisy též bez návrhu, zejména k dosažení shody mezi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou povinny na výzvu sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k provedení těchto zápisů.

/4/ Návrhy na zápisy do podnikového rejstříku je nutno podat u rejstříkového soudu bez odkladu poté, kdy došlo ke vzniku skutečnosti, která je předmětem zápisu.

/5/ Zjistí-li soud, státní orgán nebo některá organizace, že nebyla splněna povinnost navrhnout zápis do podnikového rejstříku, oznámí to neprodlené příslušnému rejstříkovému soudu.

/6/ Zjisti-li rejstříkový soud, že organizace nesplnila povinnost uvedenou v odstavci 1, vyzve ji k padání návrhu na provedení zápisu.

/1/ Do podnikového rejstříku je každý oprávněn nahlížet a pořizovat si z něha výpisy.

/2/ Soudy, orgány hospodářské arbitráže, prokuratury, státní notářství, jiné státní orgány a banky mohou si vyžádat úřední opisy, výpis nebo potvrzení z podnikového rejstříku.

/3/ Organizace nebo jednotlivci si mohou vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku, osvědčí-li právní zájem na skutečnostech uvedených v podnikovém rejstříku.

Skutečnosti zapsané v podnikovém rejstříku jsou účinně vůči všem organizacím a osobám ode dne, kdy zápis byl proveden. Nebyla-li určitá skutečnost (její změna nebo zánik) do podnikového rejstříku zapsána, nelze se jí dovolávat vůči jiným organizacím a osobám, ledaže by o těchto nezapsaných skutečnostech věděly.

/1/ O řízení ve věcech podnikového rejstříku platí ustanovení občanského soudního řádu; jeho ustanovení o pořádkových opatřeních se užije i v případech, kdy nebude uposlechnuto výzvy rejstříkového soudu.

/2/ V řízení o povolení zápisu je rejstříkový soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, zda předmět činnosti nebo jeho změny jsou ve shodě s oprávněním schváleným nebo vydaným příslušným orgánem a zda byl udělen též souhlas, je-li nutný podle zvláštních předpisů.

/3/ Rejstříkový soud oznamuje zápisy organizací, zápisy předmětu jejich činnosti a druhu činností drobných provozoven národních výborů, jakož i zápis změn a zániku těchto skutečností příslušnému státnímu orgánu správy daní a odvodů a příslušnému orgánu státní statistiky.

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit nařízením, že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skutečnosti než skutečnosti uvedené v § 108.

Ustanovení této části platí i pro státní hospodářské organizace.

K zabezpečeni organizované spolupráce vznikají mezi socialistickými organizacemi, mezi orgány hospodářského řízení, popřípadě též mezi orgány hospodářského řízeni a socialistickými organizacemi hospodářské závazky, které musí být v souladu s právními předpisy a se zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, zejména s potřebami plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství.

/1/ Hospodářské závazky zajišťují především plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a konkretizuji je ve vzájemných vztazích mezi socialistickými organizacemi.

/2/ Hospodářské závazky mezi organizacemi vznikají nejčastěji z hospodářských smluv.

/1/ Organizace jsou povinny provádět soustavně průzkum potřeb vzájemnou spoluprací vytvářet předpoklady pro řádné uzavírán hospodářských smluv na takový rozsah, strukturu a časové členění dodávek, jaké v souladu s připravovanými úkoly plánu budou nejlíp uspokojovat potřeby společnosti. Proto jsou v období přípravy tvorby střednědobých plánů a při zajišťování úkolů těchto plánů při přípravě prováděcích plánů zejména povinny

a) projednávat vzájemné dodavatelsko-odběratelské vztahy podle naléhavosti potřeb a stavu jejich zabezpečení,

b) informovat dlouhodobé odběratele a dodavatele v potřebném předstihu o záměrech v rozvoji výrobních, popřípadě odbytových programů, v inovaci sortimentu a o výraznějších změnách předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek a odběrů a v závažnějších případech je s nimi projednávat.

/2/ V případě, kdy je právním předpisem jmenovitě stanovena oběma organizacím povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou organizace povinny na základě podkladů určených pro vypracování návrhu státního plánu tak učinit a jednání ukončit v rozsahu, ve kterém není rozporné, uzavřením smlouvy o přípravě dodávek; v ostatních případech jsou povinny ukončit jednání protokolem.

/3/ Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizovat projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a v případech, kdy toto projednání stanoveno jako povinnost podle odstavce 2, řeší rozpory postupem a ve lhůtách stanovených právním předpisem neb opatřením příslušné vlády.

/4/ Prováděcí předpis stanoví podrobněji postupy organizace při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a způsob odstraňování rozporů.

/1/ Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v souladu s právním předpisem, které shodně po linii dodavatelské i odběratelské vymezuje budoucí dodávky výrobků, prací nebo výkonů mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich spolupráci (dále jen "plánovací akt"). Plánovací akt musí stanovit alespoň základní určení předmětu a období plnění určité organizace vůči jiné organizaci; vydává se zpravidla na roční nebo víceleté období. Prováděcí předpis může stanovit další náležitosti plánovacího aktu.

/2/ Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle odstavce 1, jsou limity a jmenovitě úkoly státního plánu včetně závazné ukládaných státních zakázek, popřípadě další druhy plánovacích rozhodnuti stanovené zákonem.

/1/ Socialistické organizace jsou povinny v plánovacím procesu využívat hospodářské smlouvy jako nástroje k organizování vzájemné spolupráce. Hospodářské smlouvy zejména konkretizují a zabezpečují plánované úkoly; jsou též jedním z podkladů pro přípravu a tvorbu plán.

/2/ Organizace jsou povinny promítnout do smluv odpovídajícím způsobem plánovací rozhodnutí a dohody uzavřeně při projednáváni dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu; závazky z těchto smluv jsou pro organizace závazným podkladem pro zpracování jejich hospodářského plánu, zejména plánu výroby.

/3/ Orgány hospodářského řízení a orgány, popřípadě organizace pověřené hmotným bilancováním a rozdělováním, jsou povinny při rozpisu úkolů určených pro vypracování návrhů plánů, při rozpisů bilancí a při rozpisu úkolů plánu vycházet ze smluv uzavřených na základě plánovacích rozhodnutí.

/4/ Organizace uzavírají hospodářské smlouvy za účelem příprav budoucích plnění (přípravné smlouvy) nebo o dodávce výrobků, prací, výkonů nebo o jiném plnění (smlouvy o dodávce).

/5/ Je-li to účelné k zabezpečení vzájemné spolupráce, uzavírají hospodářské smlouvy i orgány hospodářského řízení. V těchto případech platí pro orgány hospodářského řízení přiměřeně ustanovení o socialistických organizacích.

/1/ Za podmínek stanovených tímto zákonem nebo prováděcím předpisem mohou mezi organizacemi vznikat hospodářské závazky dodávce a odběru i na podkladě právního úkonu jedné z organizací.

/2/ Pro hospodářské závazky podle odstavce 1 platí ustanovení c závazcích z hospodářských smluv.

/1/ Orgány hospodářského řízení mohou ve své působnosti uložil organizacím povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu nebo povinnosti přistoupit na zrněnu nebo zrušení závazků z hospodářské smlouvy, jej vyžadují-li to v mimořádných případech zájmy obrany a bezpečnosti státu, plnění závazků z mezinárodních smluv, ochrana života, zdraví a výživy lidu, ochrana životního prostředí, odstraňování následků živelních pohrom a vážných havárií. Za stejných podmínek mohou orgán, hospodářského řízení organizacím hospodářské závazky přímo uloží nebo jejich závazky změnit nebo zrušit. Jde-li o závazky organizací, které jsou v působnosti různých orgánů, je k tomu třeba předchozí dohody těchto orgánů.

/2/ Pro závazky uložené podle odstavce 1 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.

/1/ Organizace jsou povinny při zajišťování plánovaných úkolů spolupracovat a pomáhat si tak, aby byly co nejlépe zajištěny potřeby národního hospodářství. Zejména jsou povinny zavazovat se při uzavírání hospodářských smluv k dodávkám výrobků, prací nebo výkonů v jakosti, sortimentu a ve lhůtách, které jsou z hlediska celého národního hospodářství pro plnění plánovaných úkolů nejvhodnější, své závazky řádně plnit a důsledně kontrolovat plnění závazků, které vůči nim mají druhé organizace.

/2/ Jestliže organizace včas neinformuje druhou organizaci o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek nebo odběrů (§ 114a), je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů dodavatel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazovat v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a sortimentu dodávek a odběratel je oprávněn prosazovat jen takové dodávky.

/3/ Organizace dodávající průmyslové výrobky jsou povinny zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu a dodávky náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto výrobků. Tato povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po dobu, v niž je obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdobnou povinnost má při dovozu podnik zahraničního obchodu.

/1/ Organizace nesmějí omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud by tím bylo ohroženo zabezpečení závazných výstupů státního plánu, obrana a bezpečnost státu, výživa a zdraví lidu, životní prostředí a plnění závazků z mezinárodních smluv.

/2/ Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitel, anebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména nesmějí

a) vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod (prohlašovat nepřiměřené množství jednostranně výhodných ustanovení za náležitosti nutné pro vznik smlouvy, podmiňovat uzavřeni hospodářské smlouvy převzetím závazku k plněni, který s požadovaným plněním nesouvisí, nebo jehož zabezpečení náleží do jejich hospodářské činnosti apod.);

b) zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat nebo hromadit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;

c) znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce.

/3/ Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezovalo nebo jinak nepříznivě ovlivňovaly činnost jiných organizací anebo bylo na újmu spotřebitelů.

/4/ Organizace, která má právní zájem, může se u hospodářské arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s ustanoveními odstave 1 až 3, se zdržela takového jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav. Organizace, která takovým jednáním způsobila jiné organizaci škodu, je povinna nahradit jí tuto Škodu včetně ušlého zisku.

Zjistí-li organizace, že nebude moci svoji povinnost včas nebo stanoveným způsobem splnit, musí to ihned písemné s uvedením důvodu oznámit druhé organizaci; zároveň musí uvést, kdy, popřípadě jakým způsobem závazek splní. Tímto oznámením se nemění obsah závazku ani majetková odpovědnost za jeho nesplnění.

/1/ Zjistí-li organizace, že druhá organizace jí udělila nesprávné příkazy nebo předala nevhodné hmoty, výrobky, zařízení nebo obaly, je povinna ji na to upozornit.

/2/ Hrozí-li nebezpečí vzniku škody, jsou organizace povinny učinit opatření, aby škodě bylo zabráněno; vznikne-li škoda, jsou povinny usilovat o to, aby se dále nezvětšovala, a podle svých možností přispět k jejímu odstranění.

Organizace, které vznikly náklady plněním povinností podle § 15 nebo § 121, může od organizace, v jejíž prospěch jednala, požadovat náhradu odůvodněně vynaložených nákladů, a to i když tento prospěch nenastal nebo byl zmařen. Šlo-li o jednání ve prospěch několika organizací, rozdělí se náklady poměrně.

/1/ Jestliže organizace přijala plnění nebo jinak získala majetkový prospěch, které jí nenáleží, musí je neprodleně vydat organizaci, na jejíž úkor byly získány; přitom je povinna se řídi jejími pokyny.

/2/ Organizace, která způsobila, že došlo k neoprávněnému plnění popřípadě jinému majetkovému prospěchu, je povinna nahradit jiným organizacím všechny náklady, které jim v souvislosti s tím vznikly.

/3/ Není-li možné nebo účelné vydat to, co bylo neoprávněně získáno, nebo věc téhož druhu, je organizace povinna nahradit cenu podle doby získání. V takovém případě platí, že k získanému plnění, pokud záleželo ve věcech, přešlo dnem, kdy bylo získáno, vlastnické právo nebo právo hospodaření na organizaci, která plnění přijala.

Závazky mezi organizacemi vznikají především uzavřením hospodářských smluv, dále opatřením orgánů hospodářského řízení a rozhodnutím hospodářské arbitráže; vznikají též jako důsledek porušení povinností nebo z jiných skutečností, uvedených v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

/1/ Organizace se mohou dohodnout na změně nebo zrušení závazku, pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závazku; mohou se též dohodnout o tom, že jedna z nich požádá o rozhodnutí hospodářskou arbitráž.

/2/ Organizace je povinna přistoupit na změnu nebo zrušeni závazků z hospodářské smlouvy,

a) jestliže podkladem je plánovací akt nebo později vzniklý závazek, popřípadě jiný závěr přijatý při jednání o mezinárodních hospodářských vztazích vedeném orgány k tomu oprávněnými,

b) jestliže druhá organizace prokáže, že by v důsledku obsahu závazku nemohla zabezpečit plnění úkolů uložených jí pozdějším plánovacím aktem; povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazků organizace vak nemá, pokud by požadovanou úpravou bylo u ní znemožněno plnění úkolu uloženého plánovacím rozhodnutím alespoň stejné síly.

/3/ Organizace jsou dále povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazků v případech, kdy

a) nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem stanoveno jako předpoklad pro plnění závazku,

b) plnění závazku alespoň jedné z organizací by se dostalo do rozporu s opatřením příslušného orgánu učiněným podle právních předpisů,

c) po uzavření přípravné smlouvy nastaly nové skutečnosti, pro které nelze spravedlivě požadovat plnění příslušných závazků; změny nebo zrušení závazku ze smlouvy o přípravě dodávek, kterou organizace byly povinny uzavřít, se však lze domáhat jen podle odstavce 2.

/4/ Na změnu závazku je organizace povinna přistoupit též v případě, kdy splnění závazku je závislé na jejím spolupůsobeni a včasné plnění závazku je znemožněno tím, že své povinnosti v dohodnuté lhůtě řádné nesplnila.

/5/ Pokud se organizace nedohodly jinak je ta organizace, na její straně vznikl důvod pro změnu nebo zrušení závazku, povinna nahradit druhé organizaci nutné náklady, které jí v souvislosti s přípravou na plnění závazku, se změnou závazku nebo s jeho zrušením vznikly.

/6/ Organizace není povinna přistoupit na změnu nebo zrušení závazku podle odstavců 2 až 5, jestliže o to druhá organizace nepožádala bez zbytečného odkladu potě, kdy zjistila nebo mohla zjistit skutečnost rozhodnou pro změnu nebo zrušení závazku. Podnik zahraničního obchodu není dále povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud není zajištěno devizové krytí na úhradu nákladů, bez jejichž vynaložení nelze zajistit odpovídající změnu nebo zrušení závazku ve vztahu k zahraničí.

/7/ Odběratel je povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud v případech stanovených v § 361 odst. 4 na vyžádání dodavatele nesložil před splněním dodávky u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním této dodávky. Náhradu škody může dodavatel v těchto případech uplatnit pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 146 až 148.

Socialistické závazky pracovních kolektivů směřující k včasnějšímu a kvalitnějšímu plnění plánovaných výrobních úkolů, jsou podkladem, na jehož základě jsou organizace povinny projednat možnost odpovídajících změn hospodářských smluv. Změnu hospodářských smluv lze však provést, jen souhlasí-li s tím kolektiv, který socialistický závazek přijal.

Je-li obsah závazku sporný nebo pochybný a není-li hospodářsky účelné jej přesně zjišťovat, může být obsah tohoto závazku stanoven dohodou organizací.

/1/ Nevylučuje-li to právní předpis, dohoda organizaci nebo povaha závazku, mohou být práva ze závazku postoupena dohodou na jinou organizaci. Dokud organizace, která má povinnost plnit, neví o postupu, může plnit organizaci původně oprávněné.

/2/ Povinnost ze závazku může být dohodou převzata jinou organizací jen se souhlasem oprávněné organizace.

/3/ - zrušen

/1/ Povinnost ze závazku zaniká jejím splněním.

/2/ Čas, kdy musí být závazek splněn, určuje prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva. Není-li čas plnění takto určen, může oprávněná organizace požadovat splnění a povinná organizace plnit ihned. Před stanoveným nebo sjednaným časem může být plněno jen se souhlasem oprávněné organizace, nestanoví-li prováděcí předpis jinak.

/3/ Pokud to neodporuje právnímu předpisu nebo povaze závazku, nesmí být odmítnuto plnění částečně.

Organizace, která uzavřela smlouvu nebo jinou dohodu na neurčitou dobu, je oprávněna ji vypovědět nejméně šest měsíců předem, pokud z povahy závazku, z právního předpisu nebo z dohody nevyplývá o možnosti výpovědi, popřípadě o výpovědních lhůtách něco jiného.

/1/ Závazek zaniká, stane-li se jeho plnění nemožným (§ 24 odst. 1); organizace, která způsobila nemožnost plnění, se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu, která v důsledku toho vznikla.

/2/ Stane-li se nemožnou pouze část plnění, zaniká závazek pouze co do této části. Vyplývá-li však z povahy smlouvy anebo z účelu plnění, který byl organizacím znám při vzniku závazku, že plnění zbytku by bylo hospodářsky neodůvodněně, zaniká závazek v celém rozsahu.

/1/ Práva ze závazkových vztahů mezi organizacemi zanikají, nebyla-li ve stanovené lhůtě uplatněna u hospodářské arbitráže, popřípadě u jiného orgánu, který je oprávněn o nich rozhodnout. Práva, která mohou být uspokojena jednostranným úkonem oprávněné organizace, zanikají, nebyla-li ve stanovené lhůtě vykonána.

/2/ Tato lhůta činí, pokud v právních předpisech není stanoveno jinak,

a) u práv z odpovědnosti za vady a u práv na zaplacení majetkových sankcí šest měsíců,

b) u práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně tři roky,

c) u ostatních práv jeden rok.

/1/ Lhůta pro zánik práv z odpovědnosti za vady počíná od prvého dne měsíce následujícího

a) po uplynutí lhůty, ve které podle dohody měly být vady odstraněny nebo mělo být poskytnuto nové bezvadné plnění; nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, po odeslání nebo předání reklamace, popřípadě po splnění, není-li lhůta pro reklamaci stanovena;

b) po odstranění vad, jde-li o právo na náhradu náklad na odstranění vad; toto právo lze uplatnit nejdéle do konce roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad;

c) po odškodnění zahraničního zákazníka, popřípadě poté, kdy se podnik zahraničního obchodu dozvěděl o vrácení zboží ze zahraničí, jde-li o zboží, které bylo vyvezeno.

/2/ Lhůta pro zánik práva na zaplacení majetkových sankcí - nejde-li o majetkové sankce, které jsou součástí práv z odpovědnosti za vady - počíná od prvého dne měsíce následujícího po vzniku práva.

/3/ Lhůta pro zánik práva na náhradu škody počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se poškozená organizace dozvěděla o výši škody a o organizaci, která za ni odpovídá. Právo na náhradu škody lze však uplatnit nejdéle do konce pátého roku a jde-li o dodávky pro vývoz do kance desátého roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním; v ostatních případech do konce desátého roku následujícího po vzniku škody.

/4/ Lhůta pro zánik práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu počíná od prvého dne roku následujícího potě, kdy se organizace, na jejíž úkor byl neoprávněný majetkový prospěch získán, dozvěděla, že byl získán a kdo jej získal. Toto právo lze však uplatnit nejdéle do konce desátého roku následujícího po získání neoprávněného majetkového prospěchu.

/5/ Lhůta pro zánik práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy nastala pojistná událost.

/6/ Lhůta pro zánik ostatních práv počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy právo mohlo být uplatněno (vykonáno) poprvé. Právo na splnění samostatně odevzdávané a přejímané části dodávky pro provedeni investiční výstavby, na poskytnutí samostatného (dílčího; plnění investičního celku z dovozu nebo dodávky vývozního investičního celku však nezanikne, dokud nezanikne právo na splněni celého předmětu plnění podle smlouvy.

/1/ Obdrží-li oprávněná organizace písemné uznání závazku co do důvodu i rozsahu, přestává běžet původní lhůta pro zánik práv. Celá lhůta běží znovu ode dne, kdy původní lhůta měla skončit. Týká-li se uznání pouze části závazku, nastávají tyto důsledky jen ohledně této části. Závazek s těmito účinky je možno uznat jen jednou.

/2/ V případě, kdy při bezhotovostních platbách dal věřitel podle předpisů o platebním a zúčtovacím styku oprávněně příkaz k úhradě pohledávky peněžnímu ústavu, přestává běžet lhůta pro zánik práv tímto dnem. Byl-li příkaz k úhradě odvolán nebo vrácen, popřípadě byl-li dán zákaz úhrady, běží celá lhůta znovu ode dne, kdy původní lhůta měla skončit.

/1/ Dodavatel odpovídá za to, že předmět plnění má a po stanovenou dobu bude mít vlastnosti stanovené technickými normami nebo jinými právními předpisy, smlouvou, rozhodnutím hospodářské arbitráže, opatřením státního nebo jiného oprávněného orgánu, popřípadě vlastnosti obvyklé, dále za to, že je kompletní a bez právních vad. Dodavatel rovněž odpovídá za to, že dodané množství se shoduje s údaji v původních dokladech.

/2/ Dodavatel neodpovídá za zhoršení vlastností plnění nebo za poškození, které po splnění způsobil odběratel, popřípadě někdo jiný, nebo které byly způsobeny neodvratitelnými událostmi.

Pokud tento zákon nebo prováděcí předpis nestanoví jinak, je odběratel povinen prověřit předmět plnění s ohledem na jeho předpokládané použití a na zkušenosti z dosavadních dodávek tak, aby předcházel vzniku škod a aby zajistil věrohodné důkazní prostředky o zjištěných vadách a o odpovědnosti dodavatele.

Záruční doba, jakož i rozsah odpovědnosti jsou stanoveny tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Organizace si mohou dohodnout delší záruční dobu; pro tuto prodlouženou část záruční doby mohou sjednat rozsah odpovědnosti nebo další podmínky odchylně. Dodavatel může prodloužit záruční dobu též jednostranným písemným úkonem. Kratší záruční dobu si organizace mohou výjimečné dohodnout, pokud dodaný výrobek bude použit neobvyklým způsobem.

/1/ Odběratel je povinen vady písemně reklamovat u dodavatele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. Pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, práva z odpovědnosti za vady zanikají, nebude-li reklamováno nejpozději do konce záruční doby.

/2/ V reklamaci musí odběratel vady popsat, popřípadě uvést, jak se projevují.

/3/ V reklamaci odběratel uvádí též své požadavky, popřípadě je vyčíslí, a k reklamaci připojí též vhodné důkazní prostředky, které umožní ověřit oprávněnost reklamace.

/1/ Vady tratových dodávek může reklamovat odběratel nebo příjemce zásilky. Reklamuje-li příjemce, platí, že tak činí jako zástupce odběratele. Reklamaci dále projednává odběratel.

/2/ Jestliže vady traťové dodávky reklamuje příjemce zásilky a pošle opis reklamace odběrateli, plni tím vůči němu povinnost reklamovat.

Není-li možno bez neúměrných obtíži zjistit rozsah vadného plnění, může ho s přihlédnutím ke všem okolnostem případu určit hospodářská arbitráž.

/1/ Organizace je v prodlení, jestliže nesplní svou povinnost ve stanovené době; není však v prodlení po dobu, po kterou nemohla svou povinnost plnit následkem okolností vzniklých u organizace oprávněné.

/2/ Organizace se odpovědnosti za prodlení zprostí, jestliže prokáže, že nemohla splnit svou povinnost následkem neodvratitelné události.

Nesplnila-li organizace, jež je v prodlení, svou povinnost ani v dodatečné lhůtě přiměřené povaze závazku, kterou jí oprávněná organizace stanovila s upozorněním, že jinak od závazku odstoupí, má oprávněná organizace právo ad závazku odstoupit, pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak. Dodavatel však nemůže odstoupit od závazku k plnění pro vývoz nebo k zajištění obranyschopnosti státu.

Mělo-li být plněno výhradně jen v určitý den nebo výhradně jen do určité lhůty, musí oprávněná organizace, chce-li trvat na splnění. Po uplynutí stanoveného času, oznámit to bez zbytečného odkladu druhé organizaci; jestliže tak neučiní, nemůže již později na splnění trvat.