(1) K přiznání přídavků
na děti se vyžaduje, aby družstevník měl
pracovní úvazek odpovídající
stanovené týdenní pracovní době,
která je v souladu s družstevními předpisy
obecně zavedena pro provoz, v němž koná
práci.
(2) Jde-li o družstevníka se změněnou
pracovní schopností nebo o družstevnici, která
pečuje aspoň o jedno nezaopatřené
dítě a má z tohoto důvodu kratší
pracovní úvazek, vyžaduje se pro přiznání
přídavků na děti pracovní úvazek
odpovídající polovině pracovní
doby uvedené v předchozím odstavci. To platí
též, jde-li o družstevníka svobodného,
ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných
vážných důvodů osamělého,
který nažije s družkou a pečuje aspoň
o jedno nezaopatřené dítě.
(3) Jde-li o družstevníka (družstevnici) svobodného,
ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných
vážných důvodů osamělého,
který nežije s družkou (druhem), je poživatelem
částečného invalidního důchodu
a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené
dítě, považuje se podmínka pracovního
úvazku za splněnou, dosáhne-li odměna
za práci v kalendářním měsíci
nejméně 400 Kčs. Ustanovení odstavce
4 věty třetí platí obdobně.
(4) U družstevníků, kterým družstvo
nestanoví dobu výkonu práce, a u družstevníků,
kteří podle dohody o pracovních podmínkách
nepracují na pracovištích družstva, ale
vykonávají pro družstvo práci doma,
se považují podmínky pracovního úvazku
a odpracované doby za splněné v kalendářním
měsíci, v němž takový družstevník
dosáhl odměny za práci nejméně
700 Kčs. Jde-li o družstevníka se změněnou
pracovní schopností, o družstevníka
uvedeného v odstavci 2 větě druhé
nebo o družstevnici, která pečuje aspoň
a jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje
se, aby odměna za práci v kalendářním
měsíci činila nejméně 400 Kčs.
Částky 700 Kčs, popřípadě
400 Kčs, se úměrně sníží
v kalendářním měsíci, v němž
družstevník nemohl konat práci z vážných
důvodů; za vážný důvod
se považuje uznaná dočasná pracovní
neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená
mateřská dovolená, lázeňská
péče, výkon veřejné funkce,
občanských povinností a jiných úkonů
v obecném zájmu a služba v ozbrojených
silách.
(1) K přiznání přídavků
na děti za jednotlivý kalendářní
měsíc se vyžaduje, aby družstevník
v tomto měsíci odpracoval všechny pracovní
dny (směny), které pro něj vyplývají
ze stanoveného rozvržení pracovní doby.
(2) Odpracované době se klade na roveň
a) doba dočasné pracovní neschopnosti pro
nemoc a úraz, karantény, mateřské
dovolené, další mateřské dovolené
a doba nepřítomnosti v práci z úvodu
péče o dítě ve věku do 10 let
nebo ošetřování nemocného člena
rodiny (§ 16),
b) doba, za kterou se poskytuje náhrada odměny za
práci, popřípadě odměna za
práci, jakož i doba, za kterou při důležitých
osobních překážkách v práci
náhrada odměny za práci nenáleží
jen proto, že družstevník nesplňuje požadovanou
podmínku doby výkonu práce,
c) doba výkonu veřejných funkcí, občanských
povinností a jiných úkonů v obecném
zájmu, služby v ozbrojených silách včetně
potřebného pracovního volna poskytovaného
v souvislosti s touto službou,
d) doba, po kterou družstevník prokazatelně
nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní
vlivy, popřípadě pro překážku
na straně družstva,
e) doba pracovního volna poskytovaného podle předpisů
o studiu při zaměstnání nebo podle
předpisů o externí aspirantuře,
f) doba náhradního volna za práci přesčas
nebo ve svátek,
g) doba lázeňské péče,
h) doba pracovního volna omluveného družstvem
z jiného důvodu.
(1) Přídavky na děti činí měsíčně
| na jedno dítě | 200 Kčs, |
| na dvě děti | 650 Kčs, |
| na tři děti | 1210 Kčs, |
| na čtyři děti | 1720 Kčs, |
a zvyšují se na každé další
dítě o 350 Kčs měsíčně.
(2) Jde--li o nezaopatřené dítě starší
jednoho roku, které je podle posudku orgánů
sociálního zabezpečení dlouhodobě
těžce zdravotně postižené a vyžaduje
mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům
na děti příplatek ve výši
a) 500 Kčs měsíčně, nebo
b) 700 Kčs měsíčně, jde-li
o dítě, které vyžaduje mimořádnou
péči zvlášť náročnou.
Podmínkou je, že dítě není umístěno
v zařízení s týdenním nebo
celoročním pobytem pro takové děti,
a jde-li o příplatek podle ustanovení písmene
b), ani v zařízení s denní docházkou.
Příplatek podle ustanovení písmene
a) náleží, nesplňuje-li dítě
podmínky pro příplatek podle ustanovení
písmene b) jen proto, že je umístěno
v zařízení s denní docházkou.
(3) Splní-li se během kalendářního
měsíce podmínky pro změnu výše
přídavků na děti, náležejí
za celý kalendářní měsíc
vyšší přídavky na děti.
(1) Přídavky na totéž dítě
náležejí jen jednou, a to i tehdy, jestliže
podmínky jsou splněny u více družstevníků.
Je-li tomu tak, poskytnou se přídavky ze zabezpečení
v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte
družstevníka, který má dítě
v přímém zaopatření. Je-li
i tato podmínka splněna u několika družstevníků
a nedohodnou-li se o tom, komu mají být přídavky
poskytovány, náležejí přednostně
matce.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také při
souběhu přídavků na děti podle
tohoto zákona a přídavků na děti
z jiných soustav zabezpečení nebo výchovného
náležejícího podle předpisů
o materiálním zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil.
(1) Přídavky na děti se vyplácejí
vždy za celý měsíc, a to měsíčné
pozadu, tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány;
má-li však dítě v přímém
zaopatření někdo jiný, vyplácejí
se jemu. Přídavky na dítě, které
je v plném přímém zaopatření
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo o mládež z jiných důvodů
než z důvodu léčení, případné
z důvodu plnění povinné školní
docházky nebo přípravy na budoucí
povolání, se vyplácejí tomuto ústavu.
(2) Mají-li se přídavky na více dětí
téhož oprávněného vyplácet
různým příjemcům, rozdělí
se celková částka připadající
na všechny děti stejnou poměrnou částí
na každé dítě; přitom se haléřové
částky zaokrouhlují na celé koruny
směrem nahoru.
(1) Za rodinné příslušníky družstevníka
se pro nárok na peněžité a věcné
dávky zabezpečení v nemoci a na dávky
zabezpečení matky a dítěte považují:
a) manželka (manžel),
b) děti do skončení povinné školní
docházky; poté do dosažení věku
26 let, jestliže se soustavně připravuji předepsaným
výcvikem nebo studiem na budoucí povolání
nebo jsou pro nemoc anebo tělesnou či duševní
vadu trvale neschopny k práci.
(2) Stejné nároky jako rodinní příslušníci
mají, pokud jsou výživou převážně
odkázáni na družstevníka:
a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné
školní docházky; poté do dosažení
věku 26 let, jestliže se soustavně připravují
předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí
povolání anebo jsou pro nemoc nebo tělesnou
či duševní vadu trvale neschopny k práci,
b) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně,
c) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému
nebo rozvedenému družstevníku domácnost,
pokud v ni pečuje o jeho dítě ve věku
do skončení povinné školní docházky,
d) družka, pokud žije s družstevníkem ve
společné domácnosti aspoň tři
měsíce.
(3) Stejné nároky má též bývalá
manželka (manžel) družstevníka, pokud družstevník
má vůči ní vyživovací
povinnost.
(4) Osoby uvedené v předchozích odstavcích
nemají nároky jako rodinní příslušníci,
jestliže jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo v mateřství
podle tohoto zákona anebo jsou pojištěny či
zabezpečeny (zaopatřeny) podle jiných předpisů.
(1) Dávky zabezpečení v nemoci a dávky
zabezpečení matky a dítěte náležejí
též, jestliže se podmínky rozhodné
pro jejich přiznání splnily v době,
po kterou se poskytuje nemocenské nebo peněžitá
pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě.
(2) Ochranná lhůta činí 2 dnů
od zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte, popřípadě od
vynětí z něho; jestliže však družstevník
byl účasten zabezpečení v nemoci a
zabezpečení matky a dítěte po kratší
dobu, činí ochranná lhůta jen tuto
kratší dobu. Ochranná lhůta pro ženy,
jejichž zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte zaniklo v době těhotenství,
činí vždy šest měsíc.
(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě zabezpečení
v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
podle tohoto zákona znovu, připočítá
se ochranná lhůta získaná novým
zabezpečením k nevyčerpanému zbytku
dřívější ochranné lhůty
až do nejvyšší výměry 42 dnů.
(4) Ochranná lhůta zaniká ode dne vzniku
nároku z nemocenského pojištění,
popř. zabezpečení podle jiných předpisů
nebo ode dne, od něhož se poskytuje starobní
nebo invalidní důchod.
(1) Rozsah, podmínky a výše nároků
ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení
matky a dítěte učňů, kteří
jsou v učebním poměru k družstvu, se
řídí předpisy platnými pro
ostatní učně.
(2) Základem pro výpočet průměrné
denní pracovní odměny učně,
podle níž se určuje výše peněžitých
dávek zabezpečení v nemoci a peněžité
pomoci v mateřství, je peněžitá
odměna náležející podle předpisů
o finančním a hmotném zabezpečení
učňů [Vyhláška
ministerstva školství ČSR a ministerstva práce
a sociálních věcí ČSR č.
3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení
žáků středních odborných
učilišť, středních odborných
učilišť pro mládež vyžadující
zvláštní péči a zvláštních
odborných učilišť.
Vyhláška ministerstva školstva SSR a ministerstva
práce a sociálnych vecí SSR č.4/1987
Sb., o finančnom a hmotnom zabezpečení žiakov
stredných odborných učilišť, stredných
odborných učilišť pre mládež
vyžadujúcu osobitnú starostlivosť a osobitných
odborných učilišť.], kteří
jsou v učebním poměru k družstvu, vznikla-li
pracovní neschopnost v době, kdy skončilo
přípravné období učně,
je základem výdělek dosažený
v období odborného rozvoje.
(1) Byl-li příjemce dávky nebo jiný
oprávněný vyzván, aby osvědčil
okolnosti rozhodné pro výplatu dávky nebo
její výši, je povinen výzvě vyhovět;
neučiní-li tak ve stanovené lhůtě,
může být výplata dávky zastavena,
jestliže oprávněný byl ve výzvě
upozorněn na tyto následky.
(2) Příjemce dávky nebo jiný oprávněný
je povinen ohlásit do 8 dnů změny ve skutečnostech
rozhodných pro trvání nároku na dávku,
její výši a výplatu.
(3) Výplata dávky podmíněné
nepříznivým zdravotním stavem může
být zastavena, jestliže občan, jehož zdravotní
stav je třeba zjistit, se nepodrobí lékařskému
vyšetření přesto, že byl upozorněn
na možné zastavení výplaty dávky.
(1) Zanikne-li nárok na dávku nebo zjistí-li
se dodatečně, že dávka byla přiznána
neprávem nebo v nesprávné výši,
anebo změní-li se skutečnosti rozhodné
pro výši dávky nebo její výplatu,
dávka se odejme, zvýší, sníží
anebo se její výplata zastaví. Odnětí,
snížení a zastavení výplaty dávky
se provede ode dne následujícího po dni,
jímž uplynulo období, za které byla
již vyplacena. Zvýšení dávky nesprávně
vyměřené se provede ode dne, od něhož
zvýšení náleží.
(2) Příjemce dávky, který vědomě
způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem
nebo v nesprávné výši, je povinen vrátit
dávku ode dne, od něhož nenáležela
vůbec nebo v poskytované výši; to platí
zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel
některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil některou
povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími
předpisy anebo jestliže vědomě přijímal
dávku vyplácenou neprávem nebo v nesprávné
výši. O povinnosti vrátit přeplatek
rozhoduje orgán, který je příslušný
rozhodovat o změně nebo odnětí dávky
nebo její části. Rozhodnutí o přeplatku
na dávce ze zabezpečení v nemoci nebo ze
zabezpečení matky a dítěte schvaluje
okresní národní výbor. Částky
neprávem přijaté mohou být sráženy
též z běžně vyplácené
nebo později přiznané dávky anebo
z pracovní odměny oprávněného;
přitom platí obdobně předpisy o částkách,
které nelze zabavit při výkonu soudních
rozhodnutí srážkou ze mzdy. [§ 276
a následující občanského soudního
řádu (úplné znění č.78/1983
Sb.)]
Kdyby se výplatou dávky oprávněnému
zřejmé nedosáhlo účelu, kterému
dávka má sloužit, nebo kdyby tím byly
poškozovány zájmy osob, které je povinen
vyživovat, urči místní národní
výbor jeho bydliště na návrh manžela
nebo opatrovníka dětí anebo z vlastního
podnětu občana, kterému má být
dávka vyplácena místo oprávněnému;
příjemce dávky je povinen použit jí
toliko ve prospěch oprávněného a osob,
které je oprávněný povinen vyživovat.
Místní národní výbor sleduje
a dozírá, zda příjemce dávky
tuto povinnost plní.
(1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění
nároku na dávku, vstupují do dalšího
řízení o dávce a nabývají
nároku na částky splatné ode dne smrti
oprávněného postupně manželka
(manžel), děti a rodiče, jestliže žili
s oprávněným v době jeho smrti ve
společné domácnosti. Podmínka společné
domácnosti nemusí být splněna u dětí,
které mají nárok na sirotčí
důchod.
(2) Jde-li o dávky přiznané před smrti
oprávněného, vyplatí se splatné
částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti,
členům jeho rodiny podle pořadí a
za podmínek stanovených v předchozím
odstavci.
(3) Nároky přecházející na
pozůstalé podle předchozích odstavců
nejsou součástí dědictví.
Nestanoví-li jinak mezistátní úmluva,
dávky se do ciziny nevyplácejí a za dobu,
po kterou se oprávněný zdržuje v cizině
trvale, nenáležejí; ministerstvo práce
a sociálních věcí [Federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
podle čl. 22 ústavního zákona č.
143/1968 Sb., o československé federaci, a §
44 písm. a/ zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních ministerstev.]
však může v dohodě se zúčastněnými
ústředními orgány povolit výjimky
a stanovit podmínky pro výplatu dávek, zdržuje-li
se oprávněný ve státě, s nímž
není uzavřena úmluva.
Nároky na dávky mohou být postoupeny jen
pro pohledávky na výživné, popřípadě
na příspěvek na výživu, a to
až do poloviny dávek. Zabavení nároku
na dávky se řídí předpisy o
výkonu soudních rozhodnutí srážkou
ze mzdy.
(1) Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování
člena rodiny, na vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství a na peněžitou
pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje,
nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který
náleží.
(2) Nárok na podporu při narození dítěte
a na pohřebně se promlčuje, nebyl-li uplatněn
do jednoho roku ode dne porodu nebo úmrtí.
(3) Nárok na přídavky na děti za jednotlivý
kalendářní měsíc se promlčuje,
nebyl-li uplatněn do jednoho roku od posledního
dne měsíce, za který náleží.
(Odstavce 4 a 5 zrušeny.)
(6) Právo požadovat vrácení jednotlivých
splátek dávek poskytnutých neprávem
(§ 91 odst. 2) se promlčuje v deseti letech od jejich
výplaty. Promlčecí lhůta neběží,
jsou-li prováděny srážky z dávky
na úhradu dávky vyplacené neprávem.
(1) Družstva používají v souladu s ustanovením
svých stanov a pracovních řádů
prostředků fondů kulturních a sociálních
potřeb též na doplnění zabezpečení
v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
družstevníků.
(2) Orgány zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte jsou nápomocny družstvům
při plnění úkolů souvisících
s hospodařením s prostředky fondů
kulturních a sociálních potřeb, jich
má být použito k sociálním účelům.
Zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte družstevních rolníků
provádějí ministerstvo práce a sociálních
věcí, národní výbory a jednotná
zemědělská družstva. [Ministerstvo
zdravotnictví a sociálních věcí
Slovenské socialistické republiky podle zákona
SNR č. 50/1988 Sb., o zmenách v organizácii
a v pôsobnosti ministerstev a iných ústredných
orgánov štátnej správy Slovenskej socialistickej
republiky, a ministerstvo zdravotnictví a sociálních
věcí České socialistické republiky
podle zákona ČNR č. 60/1985 Sb., o změnách
v organizaci a působnosti ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní
správy České socialistické republiky.
Zákon SNR č. 105/1988 Sb., o pôsobnosti orgánov
Slovenskej socialistickej republiky v sociálnom zabezpečení,
a zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti
orgánů české socialistické
republiky v sociálním zabezpečení.]
Národní výbory zabezpečují
ve svých obvodech úkoly na úseku zabezpečení
v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
družstevních rolníků v souladu se státním
plánem rozvoje národního hospodářství
a se zřetelem na jeho potřeby, kontrolují
provádění zabezpečení v nemoci
a zabezpečení matky a dítěte jednotnými
zemědělskými družstvy, všemožně
napomáhají družstvům v plnění
těchto úkolů a odpovídají za
to, že prostředky určená na zabezpečení
v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
budou vynakládány účelně a
hospodárně.
(1) Jednotná zemědělská družstva
zajišťují plnění úkolů
vyplývajících pro ně z tohoto zákona
svými sociálními komisemi. Předsedou
komise je člen představenstva, jejím tajemníkem
ekonom družstva.
(2) Sociální komise rozhodují zejména
o peněžitých dávkách zabezpečení
v nemoci a o dávkách zabezpečení matky
a dítěte; sociální komise může
pověřit svého předsedu a tajemníka
přiznáváním těchto dávek
v případech, ve kterých je na ně zákonný
nárok a podmínky pro jejich poskytování
nebo výši jsou nepochybné a nesporné.
(3) Družstva obstarávají v rozsahu stanoveném
prováděcími předpisy administrativní
úkoly potřebné pro provádění
zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte družstevníků.
Nárok na dávku zabezpečení v nemoci
nebo zabezpečení matky a dítěte se
uplatňuje u družstva.
(1) Družstva jsou povinna vést záznamy o okolnostech
rozhodných pro nárok na dávku a její
výši, zejména o době pracovní
činnosti družstevníka, o výši pracovních
odměn dosažených družstevníkem,
o pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, a hlásit
je orgánům zabezpečení v nemoci a
zabezpečení matky a dítěte. Na vyzvání
těchto orgánů jsou družstva povinna
podat taková hlášení kdykoliv. Orgány
zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte mají právo přezkoumat
správnost a úplnost hlášení.
(2) Zavinilo-li družstvo nesprávným hlášením
nebo jeho opomenutím, zejména neoznámením
vstupu důchodce do družstva nebo sjednáním
pracovního poměru s důchodcem, že dávka
byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší
výměře, než náležela, je
povinno nahradit neprávem vyplacené částky.
O povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky
rozhoduje orgán zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte, který je příslušný
rozhodnout o dávce; tento orgán také může
od požadování náhrady zcela nebo zčásti
upustit.
(3) Nárok na náhradu se promlčuje do tří
let ode dne, kdy orgán zabezpečení v nemoci
a zabezpečení matky a dítěte zjistil,
že dávka byla poskytnuta neprávem.
(1) Jestliže sociální komise družstva
porušila nebo zanedbala své povinnosti a tím
došlo k poskytnutí dávky neprávem nebo
ve vyšší výměře, než
v jaké náležela, je povinno družstvo nahradit
neprávem vyplacenou dávku.
(2) O povinnosti nahradit neprávem vyplacenou částku
rozhoduje národní výbor, který může
od požadování náhrady zcela nebo zčásti
upustit.
(3) Ustanovení § 118 odst. 3 platí obdobně.
Rozhodnutí o dávce zabezpečení v nemoci
a zabezpečení matky a dítěte se vydává
písemně, jen jestliže se dávka nepřiznává
vůbec nebo v žádaném rozsahu a žadatel
o dávku požádal o písemné rozhodnutí.
(1) Odvolání proti rozhodnutí o dávkách
zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte se podává u sociální
komise družstva ve lhůtě 15 dnů ode
dna doručení rozhodnutí, a nebylo-li-vydáno
písemné rozhodnutí, do 15 dnů ode
dne ústního vyhlášení.
(2) Nevyhoví-li sociální komise družstva
sama odvolání v plném rozsahu do 15 dnů,
předloží je bez průtahu k rozhodnutí
okresnímu národnímu výboru příslušnému
podle sídla družstva; z rozhodnutí okresního
národního výboru se nelze dále odvolat.
(Odstavce 3 až 9 zrušeny.)
(10) Opravný prostředek proti rozhodnutí
o snížení, odnětí nebo zastavení
výplaty dávky nemá odkladný účinek.
(1) Náklady řízení o dávkách
(službách) hradí stát.
(2) Stát též uhrazuje cestovné, stravné
a nocležné, popřípadě i jiné
nutné výlohy a ušlý výdělek
občanům, kteří se podrobí vyšetření
zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostaví
k jednaní posudkové komise sociálního
zabezpečení.
Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho
vydané nestanoví odchylky od obecných předpisů
o řízení ve věcech správních,
platí tyto předpisy.
Vláda [Vláda Československé
socialistické republiky podle čl. 144 odst. 2 a
čl. 22 ústavního zákona č.
143/1968 Sb.] může v souladu s dlouhodobým
programem společenské péče o rodiny
s nezaopatřenými dětmi
a) zvyšovat částku podpor při narození
dítěte, uvedenou v § 28, zejména jestliže
je to odůvodněno vývojem cen potřeb
pro novorozené děti,
b) zvyšovat sazby přídavků na děti,
popřípadě příplatek k nim (§
34) a přiznávat k nim jednorázovou výpomoc.
Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění
tohoto zákona, může odstraňovat ministr
práce a sociálních věcí [Viz
poznámku č. 8; srov. též § 14 zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.]
a pokud jde o dávky zabezpečení
v nemoci, o dávky zabezpečení matky a dítěte,
o zaopatřovací příspěvek a
dávky zabezpečení důchodců
v nemoci, okresní národní výbory.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
[Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí podle čl. 22 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, a § 44 písm. a/ zákona č.
133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.]
stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství
a výživy, se Svazem družstevních rolníků
a s Ústřední radou odborů podrobnosti
k provedení tohoto zákona; přitom může
stanovit ve prospěch družstevních rolníků
odchylky od zákona, popřípadě též
odchylky potřebné pro použití automatizovaného
způsobu výpočtu podkladů pro vyměření
důchodu. Při stanovení období podle
§ 9 odst. 19a odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst.
2 se zpravidla vychází z období 12 kalendářních
měsíců. Jde-li o družstevníka
uvedeného v § 2 odst. 2, stanoví také
rozsah nároků ze zabezpečení v nemoci
a ze zabezpečení matky a dítěte.
Zrušují se:
1. zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků,
ve znění zákona č. 56/1964 Sb.;
2. vládní nařízení č.
56/1956 Sb., o nemocenském a důchodovém pojištění
členů jednotných zemědělských
družstev a o důchodovém pojištění
jednotlivě hospodařících rolníků
a jiných osob samostatně hospodařících,
ve znění vládních nařízení
č. 20/1959 Sb. a č. 80/1959 Sb.;
3. vládní nařízení č.
148/1961 Sb., o zaopatřovacím příspěvku
při vojenském cvičení vykonávaném
členy jednotných zemědělských
družstev a umělci.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1.července 1964.
Zákon č. 141/1965 Sb., o některých
změnách v sociálním zabezpečení
družstevních rolníků, nabyl účinnosti
dne 1. ledna 1966, zákon č. 116/1967 Sb., o některých
dalších změnách v sociálním
zabezpečení družstevních rolníků,
nabyl účinnosti dne 1. ledna 1968, zákon
č. 89/1968 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků a zákon
o sociálním zabezpečení, nabyl účinnosti
dne 1. července 1968, zákon č. 99/1972 Sb.,
o zvýšení přídavků na
děti a výchovného, nabyl účinnosti
dne 1. ledna 1973, zákon č.121/1975 Sb., o sociálním
zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1.
ledna 1976, zákonné opatření předsednictva
Federálního shromáždění
č.8/1982 Sb., o zvýšení mateřského
příspěvku a o změnách v nemocenském
zabezpečení, nabylo účinnosti dne
1. února 1982, zákon č. 148/1983 Sb., o sjednocení
sazeb nemocenského, nabyl účinnosti dne 1.
ledna 1984, zákon č. 57/1987 Sb., některých
změnách v nemocenském zabezpečení
pracujících, nabyl účinnosti dne 1.
září 1984, zákon č. 109/1984
Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení,
nabyl účinnosti dne 1. ledna 1985, zákon
č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském
zabezpečení, nabyl účinnosti dne 1.
července 1987 a zákon č. 13/1988 Sb., o změnách
v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti
dnem 1. října 1988.
| Část první | ||||
| Hlava první: | Úvodní ustanovení | |||
| Rozsah zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte | § 1 - 4 | |||
| Hlava druhá: | Léčebně preventivní péče | § 5 | ||
| Část druhá | ||||
| Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte | ||||
| Hlava první: | Dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte | § 6 | ||
| Díl první: | Zabezpečení, v nemoci | (§7 zrušen) | ||
| § 8 - 18 | ||||
| Díl druhý: | Zabezpečení matky a dítěte | (§ 19 zrušen) | ||
| Oddíl první: | Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství | § 19a | ||
| Oddíl druhý: | Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství | § 20 - 27 | ||
| (§ 27a zrušen) | ||||
| Oddíl třetí: | Podpora při narození dítěte | § 28 | ||
| Oddíl čtvrtý: | Souběh nároků na dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte | § 29 | ||
| Oddíl pátý: | Přídavky na děti | § 30 - 36b | ||
| Díl třetí: | Společná ustanovení pro dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte | § 36 - 37 | ||
| Díl čtvrtý: | Důchodové zabezpečení | (§ 38 - 74j zrušeny) | ||
| Hlava druhá: | Důchodové zabezpečení družstevních rolníků konajících službu v ozbrojených silách | (§ 75 - 77 zrušeny) | ||
| Hlava třetí: | Díl první: | Zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách | (§ 78 - 82 zrušeny) | |
| Díl druhý: | Zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičení | (§ 83 - 84 zrušeny) | ||
| Díl třetí: | Společná ustanovení pro poskytování zaopatřovacího příspěvku. | (§ 85 - 87 zrušeny) | ||
| Hlava čtvrtá: | Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte učňů | § 88 | ||
| Hlava pátá: | Zabezpečení důchodců v nemoci | (§ 89 zrušen) | ||
| Hlava šestá: | Společná ustanovení o dávkách | § 90, 91, 93, 95, 98 - 100 | ||
| (§ 92, 94, 96 - 97, 101 - 103 zrušeny) | ||||
| Hlava sedmá: | Fond kulturních a sociálních potřeb | § 104 | ||
| Hlava osmá: | Služby sociálního zabezpečení | (§ 105 - 111 zrušeny) | ||
| Hlava devátá: | Příspěvek na úhradu nákladů | (§ 112 zrušen) | ||
| Hlava desátá: | Organizace zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte | § 113, 115, 116 | ||
| (§ 114 zrušen) | ||||
| Hlava jedenáctá: | Řízení | § 117 - 123 | ||
| Část třetí | ||||
| Ustanovení přechodná a závěrečná | (§ 124 - 142 zrušeny) | |||
| § 142a - 144 | ||||
| (§ 145 - 146 zrušeny) | ||||
| § 147, 148 | ||||