Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

úplné znění zákona ze dne 10. dubna 1980 č. 42 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem ze dne 16. června 1989 č. 102 Sb.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje

organizování, řízení a kontrolu zahraničně hospodářské činnosti a vymezuje její formy,

zřizování obchodních zastupitelství zahraničních osob na území Československé socialistické republiky,

zřizování organizačních složek československých právnických osob v zahraničí,

postavení obchodních a průmyslových komor na území Československé socialistické republiky a jejich úkoly,

neobchodní vývoz a dovoz,

ochranu obchodně politických zájmů Československé socialistické republiky a

vymezuje působnost ústředních orgánů v této oblasti.

Ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy Československé socialistické republiky v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů Československé socialistické republiky.

Pro účely tohoto zákona

a) československými osobami se rozumějí právnické osoby mající sídlo a fyzické osoby mající bydliště na území Československé socialistické republiky; zahraničními osobami se rozumějí ostatní právnické a fyzické osoby;

b) službou se rozumí plnění závazku, jehož předmětem je hospodářská činnost poskytovaná za úplatu: službou není činnost poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu.

c) - zrušen

Zahraničně hospodářská činnost podle tohoto zákona má tyto formy:

a) zahraničně obchodní činnost (§ 6)

b) zahraničně hospodářské služby (§ 17)

c) výrobní specializace a výrobní kooperace se zahraničím (§ 23);

Poznámky 1/ - 3/ - zrušeny.

d) vědeckotechnická spolupráce se zahraničím (§ 29);

e) nakládání právy k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám (dále jen "průmyslová práva") ve vztahu k zahraničí (§ 33).

(1) Československé právnické osoby usilují při své podnikatelské činnosti o co nejvýhodnější zapojení do mezinárodní dělby práce.

(2) Československé osoby jsou oprávněny v mezích stanovených podle tohoto zákona navazovat a uskutečňovat přímé hospodářské vztahy se zahraničními osobami.

(3) Československé osoby mohou navazovat a uskutečňovat nepřímé hospodářské vztahy se zahraničím. Nepřímými hospodářskými vztahy se zahraničím podle tohoto zákona jsou vztahy k zahraničním osobám, které československá osoba navazuje a uskutečňuje prostřednictvím československých socialistických organizací oprávněných k zahraničně hospodářské činnosti, jednajících vlastním jménem na účet československé osoby. Československá osoba je oprávněna si zvolit, která z několika československých socialistických organizací oprávněných k požadované zahraničně hospodářské činnosti má vystupovat na základě smlouvy vůči zahraničním osobám.

(4) Zahraničně hospodářská činnost je řízena, organizována a kontrolována státem tak, aby se podnikatelská činnost v této oblasti v podmínkách hospodářské soutěživosti a v mezích stanovených podle tohoto zákona rozvíjela v souladu s potřebami národního hospodářství Československé socialistické republiky a v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána a rozšiřovalo se zapojování československých osob ve vhodných formách do mezinárodní dělby práce.

1) Zahraničně obchodní činnost zahrnuje u československých osob:

a) vývoz věcí z Československé socialistické republiky a dovoz věcí do Československé socialistické republiky za účelem prodeje nebo využití ve výrobě nebo při poskytování služeb (obchodní vývoz a dovoz);

b) koupi zboží a jeho přímý prodej v zahraničí bez dovozu do Československé socialistické republiky;

c) poskytování služeb zahraničním osobám na území Československé socialistické republiky s výjimkou přímého uspokojování osobních potřeb fyzických osob nebo obdobných potřeb právnických osob za československou měnu;

d) poskytování služeb v zahraničí;

e) přijímání služeb od zahraničních osob s výjimkou služeb přijímaných českoslovanskými fyzickými osobami k uspokojování osobních potřeb;

f) prodej zboží a poskytování služeb na území Československé socialistické republiky za devizové prostředky,

g) zprostředkovatelskou činnost vykonávanou pro československé osoby ve styku se zahraničními osobami

h) provádění nestranné kontroly na základě smlouvy za účelem vydání kontrolního osvědčení o zboží dodávaném nebo službách poskytovaných v mezinárodním obchodě [§ 521 zákoníku mezinárodního obchodu.];

i) obstarávání přepravy věcí (zásilek) všemi druhy dopravních prostředků a činnosti s tím související, jestliže místo odeslání nebo místo určení nebo obě tato místa jsou mimo území Československé socialistické republiky;

j) provozování námořní plavby.

(2) Zahraničně obchodní činnost zahrnuje u zahraničních osob:

a) vývoz věcí z Československé socialistické republiky a dovoz věcí do Československé socialistické republiky za účelem prodeje nebo využití při výrobě nebo při poskytování služeb (obchodní vývoz a dovoz);

b) poskytování služeb na území Československé socialistické republiky;

c) prodej zboží na území Československé socialistické republiky, pokud se neuskutečňuje pouze mezi zahraničními osobami;

d) provádění nestranné kontroly na základě smlouvy na území Československé socialistické republiky za účelem vydání kontrolního osvědčení [§ 521 zákoníku mezinárodního obchodu.].

(3) Zahraničně obchodní činností je též jednání o uzavření smluv týkajících se činností uvedených v odstavcích 1 a 2, jakož i propagace těchto činností československými právnickými osobami v zahraničí a zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.

(4) Zahraničně obchodní činností je též činnost uvedená v odstavci 1 a 3, prováděná

a) Československým filmem a Československou televizí;

b) Československou tiskovou kanceláří s výjimkou obstarávání a dodávání zpravodajského materiálu na základě smluv [§ 2 písm. a) a b) zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři.]

(5) Zahraničně obchodní činnost nezahrnuje:

a) dovoz a vývoz hodnot a obchod devizovými prostředky upravený předpisy o devizovém hospodářství [Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.] s výjimkou zlata, určeného pro výrobní spotřebu nebo technické účely;

b) činnost uskutečňovanou Státní bankou československou na základě zvláštního zákona [Zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé.] a peněžními ústavy a organizacemi, které Státní banka československá pověřila plněním některých úkolů jí zákonem vyhrazených;

c) poskytování a přijímání právní pomoci v oblasti advokacie; [Zákon ČNR č. 118/1975 Sb. a zákon SNR č. 133/1975 Sb., o advokacii.]

d) činnost znalců a tlumočníků uskutečňovanou podle zvláštního zákona; [Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.]

e) dovoz věcí uskutečňovaný československými fyzickými osobami za účelem výkonu jim povolené hospodářské činnosti na území Československé socialistické republiky; [Např. nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru a nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.]

f) poskytování a přijímání služeb v oblastech uvedených v § 17.

(1) Zahraničně obchodní činnost mohou provádět pouze československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení k zahraničně obchodní činnosti se nevyžaduje

a) u zahraničních osob k jednání o uzavření smluv s československými právnickými osobami, oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, a k plnění těchto smluv;

b) u československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, v mezích jim stanoveného základního předmětu podnikání, pro vývoz a dovoz výrobků a jejich částí, jež jsou předmětem smlouvy o výrobní kooperaci, uzavřené v souladu s tímto zákonem (§ 23 odst. 2), pokud se tento vývoz nebo dovoz uskutečňuje ve vztahu k jiné smluvní straně této smlouvy, která má sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci: toto oprávnění k zahraničně obchodní činnosti může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout za podmínek stanovených v § 8 odst. 3 první věta;

c) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat provádění zahraničně obchodní činnosti na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 9.

(1) Povolení k zahraničně obchodní činnosti uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými orgány.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu udělí povolení k zahraničně obchodní činnosti československé osobě, jež je socialistickou organizací, jestliže tato prokáže, že jsou u ní splněny předpoklady pro řádný a hospodářsky efektivní a racionální výkon zahraničně obchodní činnosti a bude disponovat dostatečnými devizovými prostředky k úhradě právních důsledků případného porušení svých závazků vůči zahraničním osobám. Ze závažných důvodů může vláda Československé socialistické republiky stanovit další podmínky, jejichž splnění je nezbytné, aby mohlo být uděleno povolení k zahraničně obchodní činnosti. Jiným osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu udělit povolení k zahraničně obchodní činnosti, jestliže toto udělení je v souladu s cíli účelného zapojení národního hospodářství Československé socialistické republiky do mezinárodní dělby práce.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu povolení k zahraničně obchodní činnosti omezí nebo odejme, jestliže československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, které bylo povolení uděleno, opětovně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené pro provádění zahraničně obchodní činnosti. Jiným než československým socialistickým osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout povolení, jestliže se změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení podle odstavce 2.

(4) Udělení povolení k zahraničně obchodní činnosti, jeho změna a odnětí se zapisují u československých právnických osob zapsaných v podnikovém rejstříku do tohoto rejstříku.

Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem postup při udělování, změně a odnímání povolení k zahraničně obchodní činnosti a o tom, které zahraničně obchodní činnosti, vyžadující povolení podle tohoto zákona, mohou být prováděny bez tohoto povolení, za jakých podmínek a v jakém rozsahu.

(1) Československé právnické osoby, oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, které jsou socialistickými organizacemi, postupují při provádění zahraničně obchodní činnosti v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v kulturní oblasti též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.

(2) Československé právnické osoby jsou povinny postupovat ve styku s československými právnickými osobami uvedenými v odstavci 1 tak, aby jim bylo umožněno plnit jejich povinnosti.

(3) Československé právnické osoby a zahraniční osoby, provádějící kontrolní činnost na základě smlouvy (§ 6 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. d)), jsou povinny provést kontrolu zboží a služeb nestranným způsobem a vydat kontrolní osvědčení odpovídající výsledku kontroly. Úřední opatření, příkazy nebo právní úkony, jež omezují nestrannost provedení této kontroly, jsou neplatné.

Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu s federálním ministerstvem financí upraví v dohodě se Státní bankou československou a příslušnými ústředními orgány republik obecně závazným právním předpisem právní formu a podmínky pro uskutečňování prodeje zboží a poskytování služeb československými právnickými osobami za devizové prostředky na území Československé socialistické republiky.

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu řídí zahraničně obchodní činnost obecně závaznými právními předpisy vydanými podle tohoto zákona, celními a ve spolupráce s příslušnými ústředními orgány státní správy i jinými ekonomickými nástroji, které jsou v jeho působnosti. Zahraničně obchodní činnost československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu kontroluje zahraničně obchodní činnost na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů podle odstavce 3.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o dovoleném rozsahu a obsahu, provádění a o kontrole zahraničně obchodní činnosti československých právnických osob a zahraničních osob, kterým k této činnosti bylo uděleno povolení, nebo které mohou tuto činnost vykonávat bez povolení (§ 7 odst. 2).

(1) Československé a zahraniční osoby mohou zakládat československou právnickou osobu, jejíž základní předmět podnikání zahrnuje zahraničně obchodní činnost nebo měnit tento její předmět podnikání jen s povolením federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(2) Orgány státní správy mohou zakládat československou právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 nebo měnit její základní předmět podnikání týkající se zahraničně obchodní činnosti jen se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(3) Povolení podle odstavce 1 a souhlas podle odstavce 2 nahrazuje povolení podle § 7 odst. 1.

(1) Podnik zahraničního obchodu je právnickou osobou zřízenou k provádění zahraničně obchodní činnosti, která odpovídá za porušení svých závazků a ostatních povinností svým vlastním majetkem.

(2) Podnik zahraničního obchodu neručí za závazky státu, ani za závazky jiných právnických osob, a stát a jiné právnické osoby neručí za závazky podniku zahraničního obchodu: tím není dotčeno ručení vzniklé v souladu s příslušnými předpisy.

(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku.

Podnik zahraničního obchodu je socialistickou hospodářskou organizací, která provádí svou činnost samostatně na základě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, úplného chozrasčotu a socialistické samosprávy.

(1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel, který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku, je za ni a její výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a pracovnímu kolektivu. Generální ředitel jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel a jeho náměstci se zapisují do podnikového rejstříku jako statutární orgány podniku zahraničního obchodu. Způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu nabývá generální ředitel dnem volby a jeho náměstci dnem jmenování. Účinky ukončení jejich funkce vůči třetím osobám nastávají ode dne zápisu změn do podnikového rejstříku.

(2) Na řízení podniku zahraničního obchodu se podílejí orgány socialistické samosprávy, kterými jsou:

a) shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, tvořeného pracovníky, kteří v podniku zahraničního obchodu konají práce v pracovním poměru, popřípadě shromáždění delegátů tohoto kolektivu a

b) rada pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, která je volena shromážděním, a to tajným hlasováním, nejvýše na dobu pěti let.

(3) Pro volbu generálního ředitele, řízení a socialistickou samosprávu podniku zahraničního obchodu platí obdobně § 3, 5, 11, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 1 a 2 a § 27 až 34 zákona o státním podniku.

(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn. Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s majetkem podniků zahraničního obchodu.

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhoduje o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního obchodu a o změně předmětu jejich podnikání; přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 druhá věta. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může též změnit jejich název, sídlo a výši základního jmění.

(2) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého nároku rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit svůj nárok vůči kterémukoli z podniků vzniklých rozdělením podniku zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně a nerozdílně.

(4) Pro podnik zahraničního obchodu platí obdobně ustanovení § 12, § 13 odst. 2, § 14, 17 a 21 až 23 zákona o státním podniku.

(1) K zajištění rozvoje a provádění zahraničně obchodní činnosti, zejména k soustředění některých odborných činností, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky zřizuje a zrušuje účelové zahraničně obchodní organizace.

(2) Pro zřizování, převádění, slučování, rozdělování a zrušování a činnost účelových zahraničně obchodních organizací platí obdobně obecné předpisy o státních organizacích.

(1) K zahraničně hospodářským službám patří služby v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, silniční, říční a říčně námořní s výjimkou obstarávání přepravy zásilek, dále v oblasti spojů, kultury, školství, pojišťovnictví, zdravotnictví s výjimkou lázeňské léčby, pohřebnictví a v oblasti bankovně finanční, jestliže jsou poskytovány.

a) československými osobami zahraničním osobám s výjimkou služeb poskytovaných k uspokojování osobních potřeb zahraničních fyzických osob a obdobných potřeb zahraničních právnických osob na území Československé socialistické republiky za československou měnu a československým osobám v zahraničí

b) zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.

(2) K zahraničně hospodářským službám patří též

a) poskytování služeb československými právnickými osobami československým osobám při zprostředkování převodu práv československých autorů nebo výkonných umělců do zahraničí a zahraničních autorů nebo výkonných umělců do Československé socialistické republiky [§ 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 35/1966 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).]

b) vystavování přepravních dokumentů československými železničními dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními železničními dopravci a československými leteckými dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními leteckými dopravci.

(3) Pro účely tohoto zákona se říčně námořní dopravou rozumí doprava uskutečňovaná po moři a po řece toutéž lodí.

(1) Zahraničně hospodářské služby mohou poskytovat pouze

a) československé právnické osoby k tomu účelu zřízené;

b) jiné československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb se nevyžaduje,

a) jestliže se zahraničně hospodářské služby poskytují na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat poskytování zahraničně hospodářských služeb na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.

(1) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb uděluje, mění a odnímá v oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a v oblasti spojů federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

b) silniční dopravy a pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

c) kultury ministerstva kultury republik;

d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí.

(2) Pro udělování, změnu a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb platí obdobně ustanovení § 8 odst. 2 až 4.

(1) Československé právnické osoby, které mají povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, postupují při jejich poskytování v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v oblasti kulturní též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky.

(2) Československé právnické osoby mohou poskytovat zahraničně hospodářské služby, jež souvisejí s vývozem věcí z Československé socialistické republiky nebo dovozem věcí do Československé socialistické republiky, jen za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.

(1) Poskytování zahraničně hospodářských služeb řídí ústřední orgány státní správy, které udělily povolení k této činnosti. Řízení se uskutečňuje obecně závaznými právními předpisy a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy ekonomickými nástroji. Poskytování zahraničně hospodářských služeb československými právnickými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, neusměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Ústřední orgány státní správy uvedené v odstavci 1 kontrolují poskytování zahraničně hospodářských služeb na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů vydaných podle § 22.

§ 22

V oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a spojů federální ministerstvo dopravy a spojů;

b) silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik;

c) kultury ministerstva kultury republik;

d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí;

h) pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik

upraví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu obecně závazným právním předpisem podrobnosti o

1. udělování, změně a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb a o tom, které služby, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,

2. postupu československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi a jimž udělily povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, nebo které mohou zahraničně hospodářské služby poskytovat na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy (§ 18 odst. 2 písm. a)), při poskytování zahraničně hospodářských služeb a o jejich organizování a kontrole,

3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb, poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahraničními osobami, kterým bylo uděleno povoleni, nebo které tyto služby mohou poskytovat bez povolení (§ 18 odst. 2).