Návrh předložili poslanci: Csémi Jozef,
Čáslavská Pavla, Češka Zdeněk,
Dvorský Jozef, Fekete Jozef, Horáček Václav,
Hůla Alois, Huml Alois, Chodurová Drahomíra,
Indra Alois, Ivaničová Helena, Janík Ján,
Kalkus Jaroslav, Kancírová Dana, Kontríková
Mária, Kubeš František, Kučera Bohuslav,
Marko Ján, Michalski Karel, Panster Heribert, Paulechová
Mária, Pažická Irena, Rigo Emil, Samec František,
Šimúth Jozef, Škula Jozef, Španiel Miroslav,
Štáfek Václav, Štrbová Mária,
Trávníček Tomáš, Vávrová
Dobromila, Vedra Vladimír, Vlček Eduard, Žalman
Zbyněk, Železniková Eva.
Jednací řád Federálního shromáždění
upravuje zásady jednání a organizaci Federálního
shromáždění. vzájemné
styky obou sněmoven, styky s vládou Československé
socialistické republiky a navenek. Každá sněmovna
upravuje vlastním usnesením své vnitřní
poměry.
Obecná ustanovení
1. Činnost Federálního shromáždění
vychází z jednoty politického systému;
ze spolupráce s Českou národní radou,
Slovenskou národní radou a národními
výbory, z jejich ústavního postavení
a z úzké spolupráce jejich poslanců.
2. Federální shromáždění
vykonává státní moc svěřenou
mu pracujícím lidem. Činnost Federálního
shromáždění je založena na aktivní
práci každého poslance, na kolektivním
projednávání a rozhodování
svěřených mu otázek a kontrole činnosti
ostatních státních orgánů,
jejichž pravomoc je odvozena od nejvyššího
orgánu státní moci čs. federace. Při
uskutečňování svých pravomocí
se opírá o tvůrčí a iniciativní
činnost poslanců.
Ustavující schůze
3. Ustavující schůzi každé sněmovny
svolá dosavadní předsednictvo Federálního
shromáždění do 30 dnů ode dne
voleb a uvrhne program jejího jednání. Schůzi
řídí pověřený člen
dosavadního předsednictva, který přijme
též slib poslanců a dá provést
volbu komise poslanců pro zjišťování
výsledků voleb. Nejprve se zvolí mandátový
a imunitní výbor. Na základě návrhu
tohoto výboru ověří sněmovna
platnost volby poslanců.
4. Sněmovna stanoví počet členů
svého předsednictva, počet místopředsedů
sněmovny a zvolí předsedu sněmovny.
Předseda sněmovny se ujme řízení
schůze a dá provést volbu místopředsedů
a členů předsednictva sněmovny. Sněmovna
se usnese o zřízení dalších svých
výborů, zvolí předsedy a ostatní
členy výborů, stanoví počet
ověřovatelů sněmovny a zvolí
je.
5. Každá sněmovna zvolí 20 členů
předsednictva Federálního shromáždění.
Sněmovna národů volí 10 členů
z poslanců zvolených v České socialistické
republice a 10 členů zvolených v Slovenské
socialistické republice.
6. Předseda nebo pověřený člen
dosavadního předsednictva Federálního
shromáždění podá sněmovně
zprávu o činnosti předsednictva Federálního
shromáždění za dobu od posledního
zasedání.
7. Předseda nebo pověřený člen
dosavadního předsednictva Federálního
shromáždění svolá společnou
schůzi obou sněmoven k volbě předsedy
Federálního shromáždění,
prvního místopředsedy a místopředsedů
Federálního shromáždění
a tuto schůzi řídí.
Každá sněmovna zvolí pro tuto volbu
komisi poslanců pro zjišťování
výsledků voleb.
Hlasování ve schůzích sněmoven,
volby orgánů
8. Sněmovna lidu je schopna se usnášet, je-li
přítomna nadpoloviční většina
jejich poslanců.
Sněmovna národů je schopna se usnášet,
je-li přítomna nadpoloviční většina
jejich poslanců zvolených v České
socialistické republice a nadpoloviční většina
jejich poslanců zvolených v Slovenské socialistické
republice.
9. Nestanoví-li ústavní zákon jinak,
je třeba k platnému usnesení sněmovny
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných
poslanců.
10. O každém návrhu rozhoduje sněmovna
hlasováním; před ním upozorní
předsedající, že bude přikročeno
k hlasování, a dá zjistit počet přítomných.
11. Každý poslanec může navrhnout, aby
se o jednotlivých částech návrhu hlasovalo
odděleně. Nedojde-li při takovém hlasování
ke schválení všech částí
návrhu, je nutno a přijatých částech
hlasovat ještě jako o celku.
Nejdříve se hlasuje o pozměňovacích
návrzích, a to v pořadí, v němž
byly podány.
Hlasování o návrzích o způsobu
jednání má přednost před projednáváním
věci.
12. Hlasování je veřejné nebo tajné.
Je-li podán návrh na tajné hlasování,
usnese se o něm sněmovna bez rozpravy. O návrhu
na vyslovení nedůvěry vládě
ČSSR nebo jejímu členu se hlasuje ve Sněmovně
národů podle jmen.
13. Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením
ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky.
Hlasování podle jmen se provádí hlasovacími
lístky s uvedením jména poslance.
14. Ve společné schůzi sněmoven hlasují
poslanci obou sněmoven odděleně. Platí-li
pro projednávaný návrh zákaz majorizace
(při schvalování programového prohlášení
vlády ČSSR, při hlasování o
návrhu na vyslovení nedůvěry vládě
a v dalších otázkách uvedených
v ústavním zákonu), hlasují ve Sněmovně
národů odděleně poslanci zvolení
v České socialistické republice a poslanci
zvolení v Slovenské socialistické republice.
Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně většina
všech poslanců zvolených v České
socialistické republice a většina všech
poslanců zvolených v Slovenské socialistické
republice, není-li nutná kvalifikovaná většina.
15. Návrh na volbu prezidenta ČSSR podává
ústřední výbor Národní
fronty ČSSR.
Návrhy na volbu předsedy, prvního místopředsedy
a místopředsedů Federálního
shromáždění, členů předsednictva
Federálního shromáždění,
předsedů a místopředsedů sněmovny
a členů předsednictva sněmovny podává
skupina poslanců pověřená ústředním
výborem Národní fronty ČSSR. Ostatní
volební návrhy předkládá předsednictvo
sněmovny.
16. Volby prezidenta ČSSR, předsedy, prvního
místopředsedy a místopředsedů
Federálního shromáždění,
členů předsednictva Federálního
shromáždění, předsedů
a místopředsedů sněmovny a členů
předsednictva se provádějí tajným
hlasováním.
Sčítání hlasů a zjišťování
výsledků voleb provádí komise poslanců
zvolená sněmovnou.
Platí-li zákaz majorizace, zvolí Sněmovna
národů dvě komise poslanců.
V ostatních případech se volby provádějí
veřejně.
Předsednictvo Federálního shromáždění
17. Předsednictvo Federálního shromáždění
je stálým orgánem Federálního
shromáždění. Předsednictvo Federálního
shromáždění zůstává
ve své funkci i po uplynutí volebního období,
dokud si nově zvolené Federální shromáždění
nezvolí své předsednictvo. Členové
předsednictva Federálního shromáždění
jsou odpovědni sněmovně Federálního
shromáždění, která je zvolila.
Sněmovna je může kdykoliv odvolat. Předsednictvo
se usnáší většinou hlasů
všech svých členů. Pro usnášení
předsednictva platí zákaz majorizace v případech
uvedených v ústavním zákoně.
18. V době, kdy Federální shromáždění
nezasedá, vykonává v rozsahu stanoveném
ústavním zákonem jeho působnost předsednictvo
Federálního shromáždění.
Učiněná opatření předkládá
sněmovnám ke schválení na nejbližším
zasedání Federálního shromáždění,
jinak pozbývají další platnosti.
19. Předsednictvo Federálního shromáždění
dále zejména:
- vyhlašuje volby do Federálního shromáždění
v případech uvedených v ústavním
zákoně a stanoví volební obvody pra
volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů,
- svolává zasedání a prohlašuje
je za skončené v případech uvedených
v ústavním zákoně,
- usnáší se na svolání společné
schůze sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé
socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního
místopředsedy a místopředsedů
Federálního shromáždění,
o projednání programového prohlášení
vlády Československé socialistické
republiky, a navrhuje jejich pořad,
- vyhlašuje zákony Federálního shromáždění,
zákonná opatření jeho předsednictva.
Vyhlašuje též usnesení Federálního
shromáždění, jeho předsednictva
a usnesení sněmovny, vyžaduje-li to povaha
věci,
- uděluje souhlas se zadržením poslance přistiženého
při trestném činu. Nedá-li souhlas
k zadržení, musí být poslanec ihned
propuštěn,
- zjišťuje, že souhlasná usnesení
sněmoven se stala usnesením Federálního
shromáždění nebo, že uplynula tříměsíční
lhůta v případech uvedených v ústavním
zákoně a, že usnesení jedné sněmovny
se stalo usnesením Federálního shromáždění,
- může požádat výbor Sněmovny
lidu a výbor Sněmovny národů o projednání
koordinovaného stanoviska, jde-li o závažný
nesoulad v jejich stanoviscích,
- může rozhodnout, že zásady zákona
nebo návrh zákona Federálního shromáždění
se zvlášť významným společenským
dosahem se předloží k všelidové
nebo širší diskusi vybraným státním
orgánům, hospodářským a společenským
organizacím. Diskusi vyhodnotí a seznámí
s jejími výsledky poslance Federálního
shromáždění a navrhovatele,
- odpovídá za dodržování jednacího
řádu Federálního shromáždění,
- může na Výboru lidové kontroly ČSSR
požadovat zprávy o poznatcích z kontrolní
činnosti nebo provedení kontroly, nutné pro
plnění úkolů Federálního
shromáždění nebo jeho orgánů,
a zatím účelem projednává jeho
plán práce,
- vydává pravidla pro vyřizování
návrhů, podnětů a stížností
občanů a organizací, zaslaných Federálnímu
shromáždění,
- projednává roční rozbory stížností,oznámení,
podnětů občanů a organizací,
které mu předkládá Výbor lidové
kontroly ČSSR, a roční rozbory stížností,
oznámení, podnětů občanů
a organizací, které došly Federálnímu
shromáždění,
- schvaluje plán hlavních úkolů Federálního
shromáždění a koordinuje plány
práce sněmoven a jejich orgánů,
- projednává program legislativních prací
vlády ČSSR zpracovaný na volební období,
každoročně projednává zprávy
o jeho plnění, popřípadě další
legislativní záměry a záměry
sledované připravovanými mezinárodními
smlouvami, které vyžadují před ratifikací
souhlas Federálního shromáždění,
- schvaluje plán zahraničních styků
Federálního shromáždění
a rozhoduje o přijímaní zahraničních
návštěv a vysílání delegací
Federálního shromáždění,
- rozvíjí spolupráci a organizuje výměnu
zkušeností Federálního shromáždění
s nejvyššími zastupitelskými sbory jiných
států,
- rozhoduje o plném, popřípadě o částečném
nebo dočasném uvolnění ze zaměstnání
poslanců, u nichž to vyžaduje výkon jejich
funkce,
- stanoví výši náhrad poslanců,
dále výši funkčních platů
a dalších náležitostí poslanců,
kteří jsou uvolněni ze zaměstnání
pro výkon funkce ve Federálním shromáždění,
- určuje, v jakém pořadí zastupují
místopředsedové předsedu Federálního
shromáždění,
- schvaluje návrh rozpočtu Federálního
shromáždění, projednává
jeho plnění,
- schvaluje organizační řád, platový
řád, kádrový pořádek
a systemizaci Kanceláře Federálního
shromáždění,
- jmenuje a odvolává vedoucího Kanceláře
Federálního shromáždění,
- zabezpečuje kontrolu plnění svých
usnesení.
20. Schůze předsednictva Federálního
shromáždění svolává předseda
Federálního shromáždění.
Požádá-li o to alespoň třetina
členů, učiní tak neprodleně.
Schůze předsednictva Federálního shromáždění
jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo
Federálního shromáždění,
že schůze je veřejná. Předsednictvo
může do svých schůzí zvát
členy předsednictev sněmoven, předsedy
výborů s hlasem poradním, jakož i další
osoby. Člen vlády je povinen dostavit se do schůze
předsednictva Federálního shromáždění,
jestliže o to předsednictvo Federálního
shromáždění požádá.
21. Předsednictvo Federálního shromáždění
může zřizovat ze svých členů
stálé nebo dočasné komise a stanovit
jim úkoly. Podrobnosti stanoví předsednictvo
Federálního shromáždění
usnesením.
22. V případech, kdy pro hlasování
předsednictva Federálního shromáždění
platí zákaz majorizace, hlasují odděleně
členové předsednictva zvolení Sněmovnou
lidu a Sněmovnou národů. Usnesení
je přijato většinou hlasů členů
zvolených Sněmovnou lidu a většinou
hlasů členů zvolených Sněmovnou
národů z poslanců zvolených v České
socialistické republice a z poslanců zvolených
v Slovenské socialistické republice. V ostatních
případech se předsednictvo Federálního
shromáždění usnáší
nadpoloviční většinou všech svých
členů.
23. Předsednictvo Federálního shromáždění
podává zprávy o své činnosti
sněmovnám.
Předseda Federálního shromáždění
24. Předseda Federálního shromáždění:
- zastupuje Federální shromáždění
navenek,
- řídí společné schůze
sněmoven,
- svolává společnou schůzi sněmoven,
jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické
republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy
a místopředsedů Federálního
shromáždění, o projednávání
programového prohlášení vlády
Československé socialistické republiky, a
v jiných případech, kdy se na tom sněmovny
usnesou
- podepisuje zákony, zákonná opatření
předsednictva Federálního shromáždění,
usnesení Federálního shromáždění
a jeho předsednictva,
- přijímá slib soudců Nejvyššího
soudu ČSSR a soudců z povolání vojenských
soudů,
- svolává první schůzi společného
výboru pro dohodovací řízení,
- rozhoduje, po projednání s předsedy sněmoven,
o tom, že lze upustit od předložení zásad
zákona,
- přikazuje výborům, po projednání
s předsedy sněmoven, návrhy zákonných
opatření a jiné návrhy, o nichž
má jednat předsednictvo Federálního
shromáždění, a může v takovém
případě určit z obou sněmoven
výbory, které k nim předloží
souhrnné stanovisko,
- řídí přípravu a plnění
plánu hlavních úkolů Federálního
shromáždění,
- zajišťuje styk s vládou ČSSR a s národními
radami,
- zajišťuje styk s ústředním výborem
Národní fronty ČSSR. Předseda Federálního
shromáždění podává předsednictvu
Federálního shromáždění
zprávu o opatřeních, která učinil.
25. Předsedu Federálního shromáždění
zastupuje první místopředseda Federálního
shromáždění. Další místopředsedové
Federálního shromáždění
ho zastupují podle stanoveného pořadí.
Předsednictvo sněmovny
26. Sněmovna volí ze svého středu
své předsednictvo, které se skládá
z předsedy, místopředsedů a dalších
členů. Předsednictvo má tři
až šest členů. Předsednictvo je
orgánem sněmovny a působí i v době,
kdy Federální shromáždění
nezasedá. Předsednictvo Sněmovny národů
je složeno paritně. Členové předsednictva
jsou odpovědni sněmovně, která je
může kdykoli odvolat. Předsednictvo se usnáší
většinou hlasů všech svých členů.
27. Předsednictvo sněmovny
- organizuje práci sněmovny,
- svolává schůze sněmovny a navrhuje
jejich pořad, nejde-li o společné schůze
sněmoven, svolané k volbě prezidenta Československé
socialistické republiky, k volbě předsedy,
prvního místopředsedy a místopředsedů
Federálního shromáždění,
k projednání programového prohlášení
vlády ČSSR,
- předkládá předsednictvu Federálního
shromáždění usnesení sněmovny,
zprávy a stanoviska výborů sněmovny,
- přikazuje výborům k projednání
zásady a návrhy zákonů, mezinárodní
smlouvy a jiné návrhy; může stanovit,
který z výborů připraví k návrhu
souhrnné stanovisko. K těmto opatřením
může zmocnit předsedu sněmovny,
- může požádat výbor, aby své
usnesení přezkoumal, není-li určitě
formulováno a nebo nejsou-li stanoviska více výborů
sněmovny souladná; v tomto případě
může požádat jeden z výborů,
aby projednal koordinaci s ostatními výbory,
- připravuje plány práce sněmovny
a koordinuje plány práce výborů sněmovny,
- může postoupit výborům k projednání
závažné stížnosti a podněty
občanů,
- vytváří podmínky pro práci
poslanců v orgánech Federálního shromáždění,
- zabezpečuje kontrolu plnění usnesení
sněmovny,
- projednává informace vlády ČSSR
popřípadě jejich členů a vedoucích
ostatních federálních ústředních
orgánů o opatřeních přijatých
na základě připomínek a námětů
poslanců přednesených ve schůzích
sněmoven a jejich orgánů,
- upozorňuje vedoucí státních orgánů,
hospodářských organizací a organizací
sdružených v Národní frontě na
případy, kdy nesplnili svou povinnost vůči
poslanci, která jim vyplývá ze zákona
o poslancích Federálního shromáždění,
- rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního
výboru v disciplinárním řízení
vůči poslancům sněmovny. Předsednictvo
sněmovny může uložit písemnou důtku,
veřejnou důtku anebo ztrátu nároku
na poslaneckou náhradu nebo její část,
- určuje, v jakém pořadí zastupují
předsedu sněmovny místopředsedové
a ostatní členové předsednictva,
- může do svých schůzí zvát
předsedy výborů s hlasem poradním;
požádá-li o to výbor, pozve jeho předsedu,
- bere na vědomí rezignaci poslance.
28. Schůze předsednictva sněmovny jsou neveřejné,
neusnese-li se předsednictvo sněmovny, že schůze
je veřejná.
29. Předsednictvo sněmovny podává
sněmovně zprávy o své činnosti.
Předseda sněmovny
30. Předseda sněmovny
- zastupuje sněmovnu navenek,
- řídí schůzi sněmovny,
- podepisuje usnesení sněmovny,
- je-li k tomu předsednictvem zmocněn, přikazuje
výborům k projednání zásady
a návrhy zákonů a mezinárodní
smlouvy a jiné návrhy, a může též
určit výbor, který zpracuje souhrnné
stanovisko,
- informuje o usneseních sněmovny a jejích
orgánů předsednictvo druhé sněmovny,
- plní další úkoly, kterými ho
pověří předsednictvo.
31. Předsedu sněmovny zastupují místopředsedové,
a jsou-li zaneprázdněni, další členové
předsednictva podle usnesení předsednictva
sněmovny.
32. Předseda sněmovny podává předsednictvu
sněmovny zprávy o opatřeních, která
učinil.
Výbory sněmovny
33. Sněmovna zřizuje ze svých poslanců
výbor ústavně právní, výbor
pro plán a rozpočet, výbor zahraniční,
mandátový a imunitní a další
výbory pro jednotlivé oblastí státní,
hospodářské, sociální a kulturní
výstavby.
34. Předsedy a ostatní.členy výboru
volí sněmovna.,Do,výborů sněmoven
nemohou být zvoleni předseda Federálního
shromáždění, první místopředseda
Federálního shromáždění,
předsedové sněmoven, členové
vlády ČSSR soudci Nejvyššího soudu
ČSSR a generální prokurátor ČSSR.
Výbory ve Sněmovně národů mají
být složeny ze stejného počtu poslanců
zvolených v České socialistické republice
a poslanců zvolených ve Slovenské socialistické
republice. Výbory, jsou odpovědny sněmovně,
která je zvolila.
35. Výbory působí jako iniciativní
a kontrolní orgány sněmovny, a to i v době,
kdy Federální shromáždění
nezasedá.
36. Výbory projednávají věci, které
jsou obsaženy v plánu hlavních úkolů
Federálního shromáždění
a jeho orgánů, věci, které jim byly
přikázány a dále věci, o jejichž
projednání se usnesou.
37. Výbory sněmovny zejména:
Projednávají - zásady a návrhy zákonů,
zákonných opatření předsednictva
Federálního shromáždění
a jiné návrhy předložené Federálnímu
shromáždění a připravují
k nim doporučení a stanoviska. Z pověření
předsednictva sněmovny připravují
k návrhům v oblasti své působnosti
souhrnné stanovisko pro sněmovnu,
- v oblasti své působnosti návrhy střednědobého
státního plánu rozvoje národního
hospodářství, návrhy státního
rozpočtu a státního závěrečného
účtu, jakož i mezinárodní smlouvy
a sdělují své stanovisko výboru, příslušnému
ke zpracování souhrnného stanoviska pro sněmovnu,
- zprávy vlády ČSSR, jejich plenů
a vedoucích ostatních federálních
ústředních orgánů o realizaci
programového prohlášení vlády
ČSSR, o realizaci úkolů státního
plánu, o uplatňování zákonů
Federálního shromáždění,
jakož i o další činnosti resortů,
- zprávy o stavu socialistické zákonnosti
předkládané Federálnímu shromáždění
Nejvyšším soudem ČSSR a generálním
prokurátorem ČSSR, pokud jim byly přikázány,
- návrhy, podněty a stížnosti občanů
a organizací, které jim postoupí předseda
sněmovny.
38. Výbor ústavně právní
Výbor ústavně právní projednává
- zásady a návrhy všech zákonů
Federálního shromáždění,
návrhy všech zákonných opatření
předsednictva Federálního shromáždění
a působí ke sjednocování stanovisek
výborů v těchto otázkách. Zkoumá
ústavnost předložených návrhů
a zákonnost navržených prováděcích
předpisů. Projednává - program legislativních
prací vlády ČSSR, zprávy o jeho plnění,
popřípadě další legislativní
záměry a připravuje podněty ke zdokonalení
zákonodárství,
- podněty Nejvyššího soudu ČSSR
a generálního prokurátora k nové právní
úpravě,
- upozornění generálního prokurátora
ČSSR, výborů sněmovny, jakož
i poslanců na právní předpisy vydané
orgány ČSSR, pokud jde o jejich ústavnost
a zákonnost, zaujímá k nim stanovisko a navrhuje
opatření předsednictvu sněmovny. Zaujímá
rovněž stanovisko k námětům uplatněným
ostatními výbory. Připravuje ke zprávám
Nejvyššího soudu ČSSR a generálního
prokurátora ČSSR souhrnná stanoviska pro
sněmovnu,
- mezinárodní smlouvy předložené
Federálnímu shromáždění,
zejména sleduje jejich vztah k právnímu řádu
ČSSR,
- zprávy o vyřizování návrhů,
podnětů a stížností občanů
a organizací zaslaných Federálnímu
shromáždění.
39. Výbor pro plán a rozpočet
Výbor pro plán a rozpočet projednává
- souhrnné národohospodářské
otázky a dlouhodobou koncepci sociálně ekonomického
rozvoje země včetně rozvoje systému
plánovitého řízení národního
hospodářství,
- komplexní návrh střednědobého
státního plánu rozvoje národního
hospodářství. V souvislosti s tím
jedná o opatřeních v oblasti měny,
financování, bankovnictví, o zásadách
cenové politiky a o uplatňování a
prohlubování kontrolního systému v
národním hospodářství,
- návrh státního rozpočtu a návrh
státního závěrečného
účtu čs. federace,
- zprávy vlády ČSSR o plnění
střednědobého státního plánu,
ročního státního plánu, jakož
i zprávy týkající se vědeckotechnického
rozvoje.
K těmto návrhům a zprávám připravuje
souhrnná stanoviska pro sněmovnu popřípadě
pro předsednictvo Federálního shromáždění.
Projednává zprávy vlády ČSSR
o prognózách hospodářského,
vědeckotechnického a sociálního rozvoje
národního hospodářství a zaujímá
k nim stanovisko.
Zaujímá rovněž stanovisko k návrhům
uplatněným ostatními výbory.
40. Výbor zahraniční
Projednává - mezinárodní smlouvy předkládané
Federálnímu shromáždění
a připravuje k nim souhrnné stanovisko pro sněmovnu,
zprávy vlády ČSSR a jejich členů
a vedoucích ústředních státních
orgánů ČSSR o realizaci politických,
hospodářských, vědeckých, kulturních
a jiných vztahů s druhými státy.
41. Výbor mandátový a imunitní
Mandátový a imunitní výbor zkoumá,
zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni.
Mandátový a imunitní výbor zkoumá,
zda jsou v imunitních věcech dány podmínky
pro trestní nebo kárné stíhání
poslanců, pro jejich vzetí do vazby nebo k jejich
zadržení. Provede urychleně nutná šetření
a umožní poslanci, aby se vyjádřil.
Výbor podá zprávu s příslušným
návrhem sněmovně, v době, kdy Federální
shromáždění nezasedá, předsednictvu
Federálního shromáždění,
které rozhodnou usnesením.
Výbor provádí též šetření
v disciplinárním řízení a své
návrhy předkládá předsednictvu
sněmovny.
V disciplinárním řízení musí
být dána poslanci možnost obhajoby.
Mandátový a imunitní výbor provede
nutná šetření a umožní poslanci,
proti němuž se vede disciplinární řízení,
aby se vyjádřil. Po provedeném řízení
výbor předloží výsledky šetření
a své návrhy předsednictvu sněmovny.
Poslanec Federálního shromáždění
se může proti rozhodnutí předsednictva
sněmovny odvolat ke sněmovně, a to do 15
dnů.
Jednání ve výboru
42. Ustavující schůzi výboru svolá
předseda. Výbor zvolí na ustavující
schůzi jednoho nebo více místopředsedů
a ověřovatele.
43. Schůze výboru svolává a řídí
předseda, jím pověřený místopředseda
nebo člen výboru. Předseda je povinen svolat
schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna,
předsednictvo sněmovny nebo požádá-li
o to alespoň jedna třetina členů výboru.
Návrh pořadu jednání a způsobu
projednávání předkládá
výboru předseda.
44. Schůze výboru jsou zpravidla veřejné,
neusnese-li se výbor, že schůze nebo její
část je neveřejná. Na neveřejných
schůzích mohou být přítomni
poslanci obou sněmoven, členové vlády
ČSSR, tajemníci výborů a se souhlasem
výboru i jiné osob
45. Výbor je způsobilý se usnášet,
je-li přítomna nadpoloviční většina
jeho členů. K platnosti usnesení je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny všech
jeho členů. Poslanci Federálního shromáždění,
kteří nejsou členy výboru, mají
ve schůzi výboru poradní hlas.
46. Členové vlády ČSSR mají
právo účastnit se všech schůzí
výborů sněmovny; udělí se jim
slovo, kdykoli o to požádají. Výbory
sněmovny mají právo zvát do schůzí
členy vlády ČSSR. Členové vlády
jsou povinni dostavit se do schůze výboru sněmovny,
jestliže je o to výbor požádá.
Členové vlády ČSSR se mohou dát
ve schůzích výborů sněmovny
zastupovat svými náměstky, netrvá-li
výbor na osobní účasti příslušného
člena vlády. Členové vlády
ČSSR, popřípadě ti, kdo je zastupují,
si mohou do schůzí výborů sněmovny
přibrat odborníky svého úřadu
a předsedající jim může udělit
slovo.
47. Výbory mohou též zvát do svých
schůzí představitele ostatních federálních
ústředních orgánů a organizací
a vyžadovat od nich informace a zprávy.
48. Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané
věci, též zvát do svých schůzí
představitele státních orgánů
ČSR a SSR a společenských organizací;
požádají-li o to, udělí se jim
slovo.
49. Výbory mohou přizvat k projednávání
jednotlivých otázek též vědecké
pracovníky a jiné pracovníky hospodářského
a kulturního života a požádat je o stanovisko.
Mohou též k důležitým otázkám
pověřit skupinu odborníků, popřípadě
vědecké ústavy a jiné instituce, aby
vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro
jednání výboru. Za obsah svých odborných
posudků odpovídají odborníci, případně
organizace jen orgánu Federálního shromáždění,
který si posudek vyžádal.
50. Vyžaduje-li to potřeba, mohou výbory provádět
průzkumy a jednání na místě
samém nebo průzkumem pověřit skupinu
poslanců anebo jednotlivé poslance. Jde-li o orgány
a organizace řízené orgány republik,
činí tak s vědomím předsednictva
příslušné národní rady.
51. Výbory mohou zřizovat z poslanců stálé
a dočasné komise. Společné komise
více výborů mohou výbory zřizovat
na základě dohody výborů nebo na návrh
předsednictva sněmovny. Komise mohou přizvat
odborníky vědy a praxe a společenských
organizací.
52. Výbory sněmovny mohou konat společné
schůze a předkládat společné
návrhy. V řízení společných
schůzí se předsedové výborů
střídají. Výbory hlasují vždy
odděleně.
53. Výbory sněmoven mohou konat společné
schůze. V řízení společných
schůzí se předsedové výborů
střídají.
54. Výbory z pověření předsednictva
sněmovny nebo předsednictva Federálního
shromáždění vypracovávají
k projednávanému návrhu na základě
zpráv ostatních výborů souhrnné
stanovisko. To však nevylučuje, aby jiný výbor
předložil sněmovně stanovisko vlastní.
55. Výbory předkládají svoje stanoviska
a doporučení podle povahy věci sněmovně,
popřípadě jejímu předsednictvu.
Mohou je též zasílat příslušným
členům vlády ČSSR nebo ostatním
vedoucím federálních ústředních
orgánů; o tom informují předsednictvo
sněmovny, popřípadě předsednictvo
Federálního shromáždění.
Členové vlády ČSSR, vedoucí
federálních státních orgánů
a vedoucí federálně řízených
organizací jsou povinni výborům do 30 dnů
sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu,
jaká opatření přijali k doporučením
nebo stanoviskům výborů. Neobdržel-li
výbor ve stanovené lhůtě odpověď
nebo nesouhlasí-li s ní, může prostřednictvím
předsednictva sněmovny předložit své
doporučení předsednictvu Federálního
shromáždění k dalším opatřením.
Jednání ve schůzích sněmoven
Federálního shromáždění
56. Schůze sněmovny svolává předseda
sněmovny na základě usnesení předsednictva
sněmovny, popřípadě na základě
usnesení sněmovny. Na žádost alespoň
třetiny poslanců svolá předseda schůzi
do 30 dnů.
57. Společnou schůzi sněmoven svolává
předseda Federálního shromáždění
na základě usnesení předsednictva
Federálního shromáždění
nebo na základě usnesení obou sněmoven.
58. Jednání sněmovny lze zahájit,
je-li sněmovna schopna se usnášet.
59. Sněmovna stanoví na návrh svého
předsednictva pořad jednání a způsob
projednávání jednotlivých bodů
pořadu. Jde-li o společnou schůzi sněmoven,
na jejímž konání se usneslo předsednictvo
Federálního shromáždění,
činí tak na návrh předsednictva Federálního
shromáždění. Každý poslanec
může navrhnout změnu nebo doplnění
pořadu.
60. Schůze sněmovny je zpravidla veřejná.
Sněmovna se může z důležitého
státního zájmu usnést, že schůze
nebo její-část je neveřejná.
Neveřejné schůze se mohou účastnit
prezident Československé socialistické republiky,
poslanci druhé sněmovny a členové
vlády ČSSR. Jiné osoby se mohou účastnit
jen se souhlasem předsednictva sněmovny.
61. Do rozpravy se poslanci mohou hlásit před zahájením
schůze nebo v jejím průběhu. Předsedající
oznámí při zahájení rozpravy
přihlášené řečníky
a uděluje jim slovo v pořadí přihlášky.
Přednost mají řečníci, kteří
chtějí přednést pozměňovací
návrh. Kdo není při udělení
slova přítomen, ztrácí pořadí.
Sněmovna se může usnést na řečnické
lhůtě, ne však kratší než
15 minut.
62. Řečník má právo mluvit
v jazyce své národnosti. Nemluví-li řečník
česky nebo slovensky, zajistí Kancelář
Federálního shromáždění
přetlumočení do češtiny nebo
slovenštiny.
63. V průběhu rozpravy se poslanec může
přihlásit k faktické poznámce, a bude
mu uděleno slovo. Přednesení poznámky
i odpověď na ní nesmějí překročit
5 minut.
64. Prezidentu ČSSR, členům předsednictva
Federálního shromáždění
a členům vlády ČSSR se udělí
slovo, kdykoliv o to požádají.
65. Poslanec má mluvit k projednávané věci.
Odchyluje-lise od ní nebo překročí-li
řečnickou lhůtu, může na to předsedající
poslance upozornit; po opětovném upozornění
mu může slovo odejmout. O námitkách
poslance rozhodne sněmovna hlasováním bez
rozpravy.
66. Poslanci mohou v rozpravě přednášet
k projednávaným otázkám pozměňovací
návrhy. Je-li přednesen pozměňovací
návrh anebo je-li podán písemně, může
být projednávání navrhované
věci přerušeno do doby, než návrh
projedná příslušný výbor.
Návrh na přerušení může
podat poslanec sněmovny, nebo navrhovatel. O návrhu
rozhodne sněmovna bez rozpravy; současně
může stanovit lhůtu pro předložení
nového stanoviska výboru. Obdobně je možno
postupovat při předložení jiného
návrhu k projednávané otázce.
67. Po skončení rozpravy udělí předseda
závěrečné slovo navrhovateli a pak
zpravodaji příslušného výboru.
68. Sněmovny mohou zřizovat stálé
nebo dočasné komise z poslanců. Komise mohou
přizvat k jednání odborníky a další
pracovníky z oblasti vědy a praxe a zástupce
společenských organizací.
Ověřovatelé
69. Sněmovny, předsednictvo Federálního
shromáždění, předsednictva sněmoven,
výbory sněmovny určí počet
ověřovatelů a zvolí je ze svých
členů.
70. Ověřovatelé odpovídají
za správnost a úplnost zápisů a spolupodepisují
usnesení orgánu, který je zvolil.
Zápisy o schůzích orgánů
Federálního shromáždění
71. O každé schůzi Sněmovny lidu, Sněmovny
národů, o společné schůzi obou
sněmoven a o schůzi předsednictva Federálního
shromáždění se pořizuje doslovný
zápis. V zápise je nutno uvést, kdo řídil
schůzi, kolik členů příslušných
orgánů byla přítomno, kteří
řečníci se zúčastnili rozpravy
a jaký byl výsledek hlasování.
Řečníci, kteří vystoupili v
rozpravě, ověří v co nejkratší
lhůtě zápis svého vystoupení.
Přitom opraví chyby vzniklé při pořizování
zápisu; nesmějí však měnit obsah
a smysl svého vystoupení.
Zápis o schůzí sněmovny ověřuje
její předseda a dva ověřovatelé
sněmovny. Zápis a společné schůzi
obou sněmoven ověřuje předseda Federálního
shromáždění a po jednom ověřovateli
každé sněmovny. Zápis o schůzí
předsednictva Federálního shromáždění
ověřuje předseda a ověřovatel
předsednictva Federálního shromáždění.
Tito funkcionáři ověřují také
přijatá usnesení.
Ověřený zápis je autentickým
záznamem o schůzi a odevzdává se společně
s příslušnými podklady, přílohami
a usneseními k archivnímu uložení. Součástí
zápisu jsou úplné texty předložených
návrhů, přijatých usnesení,
prohlášení a jiných dokumentů,
které byly předmětem jednání.
Autentické znění zápisu o schůzích
sněmoven, popřípadě o jejich společné
schůzi, je podkladem pro vydání těsnopisecké
zprávy tiskem. Jde-li o neveřejné schůze,
mohou předsednictva sněmoven rozhodnout o jiném
způsobu vydání těsnopisecké
zprávy.
72. Ustanovení obsažená v zásadě
70 platí obdobně pro zápisy o schůzích
předsednictev a výborů Sněmovny lidu
a Sněmovny národů, nestanoví-li sněmovny
jinak.
Zápisy o společných schůzích
několika výborů ověřuje předseda
a jeden ověřovatel každého ze zúčastněných
výborů.
73. Zveřejnění projevů poslanců
pronesených v orgánech Federálního
shromáždění nepodléhá
žádným omezením, nejde-li o neveřejné
schůze.