Federální shromáždění
československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Tento zákon upravuje vztahy vznikající při
přihlašování, zápisu a společenském
uplatňování ochranných známek.
Jeho účelem je zabezpečit účinnou
právní ochranu ochranných známek a
jejich užívání a posílit vliv
ochranných známek na odpovědnost výrobců
a poskytovatelů služeb za jakost jejich výrobků
a služeb.
Ochranná známka je slovní, obrazové,
prostorové nebo kombinované označení,
které je způsobilé odlišit výrobky
nebo služby pocházející od různých
výrobců nebo poskytovatelů služeb a
je zapsáno do rejstříku ochranných
známek /dále jen "rejstřík"/.
/1/ Ochrannou známkou nemůže být:
a/ pouhý název, vyobrazení nebo jiné
označení druhu výrobku nebo služeb,
b/ pouhé úřední nebo všeobecně
známé zeměpisné označení,
c/ klamavé nebo nepravdivé označení,
d/ označení shodné s proslulou ochrannou
známkou /§ 18/, která je zapsána pro
jinou právnickou nebo fyzickou osobu,
e/ označení shodné s ochrannou známkou,
která je zapsána pro jinou právnickou nebo
fyzickou osobu pro výrobky nebo služby téhož
druhu,
f/ označení shodné s názvem chráněné
odrůdy rostlin nebo chráněného plemene
zvířete,
g/ označení, jehož užívání
by bylo v rozporu se zájmy společnosti,
h/ označení, jehož užívání
by bylo v rozporu se závazky vyplývajícími
pro československou socialistickou republiku z mezinárodních
smluv, týkajících se ochrany označování
výrobků nebo služeb, nebo z členství
československé socialistické republiky v
mezinárodních organizacích.
/2/ Ochrannou známkou rovněž nemůže
být označeni obsahující prvky uvedené
v odstavci 1 písmeno c/ až h/.
Ze zápisu do rejstříku je vyloučeno:
a/ označení, které nemá rozlišovací
způsobilost nebo které tvoří převážně
popisné údaje, ledaže právnická
nebo fyzická osoba, která podala přihlášku
ochranné známky nebo na kterou byla přihláška
ochranné známky převedena,prokáže,
že se takové označení stalo příznačné
pro jeho výrobky nebo služby,
b/ označení obsahující úřední
názvy států, správních celků,
znaky státní svrchovanosti nebo znaky, erby, vlajky,
názvy a zkratky názvů mezinárodních
mezivládních organizací, jimž byla na
území československé socialistické
republiky přiznána ochrana, nebo jejich napodobení,
ledaže se právnická nebo fyzická osoba,
která podala přihlášku ochranné
známky nebo na kterou byla přihláška
ochranné známky převedena, prokáže
písemným svolením orgánu nebo organizace,
které jsou oprávněny daným označením
disponovat,
c/ označení obsahující úřední,
zkušební, záruční, puncovní
nebo dopravní značky, názvy a zkratky názvů
měřících a peněžních
jednotek nebo jejich napodobení, ledaže se právnická
nebo fyzická osoba, která podala přihlášku
ochranné známky nebo na kterou byla přihláška
ochranné známky převedena prokáže
písemným svolením orgánu nebo organizace,
které jsou oprávněny daným označením
disponovat,
d/ označení obsahující název,
jméno, příjmení nebo vyobrazení
osoby odlišné od přihlašovatele, ledaže
se právnická nebo fyzická osoba, která
podala přihlášku ochranné známky
nebo na kterou byla přihláška ochranné
známky převedena,prokáže písemným
svolením toho, komu přísluší
uplatňovat právo na ochranu názvu, jména,
příjmení nebo vyobrazení dotčené
osoby,
e/ označení obsahující údaje
shodné nebo zaměnitelné se zapsaným
označením původu, ledaže si je přihlašuje
zapsaný uživatel takového označení
původu a přihlašované označení
obsahuje další údaj způsobilý
je odlišit od zapsaného označení původu.
Ze zápisu do rejstříku je pro výrobky
nebo služby téhož druhu vyloučeno po dobu
dvou let označení, které je shodné
s ochrannou známkou, k níž právo zaniklo
podle § 22 písm. a/ až c/, ledaže o zápis
takového označení požádá
právnická nebo fyzická osoba, pro kterou
byla ochranná známka v době jejího
zániku zapsána; lhůta počíná
běžet ode dne zániku práva k ochranné
známce.
Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na údaje,
které pro označování výrobků
nebo služeb stanoví zvláštní právní
předpisy a které z tohoto důvodu přihlášené
označení obsahuje.
/1/ Ochranné známky jsou individuální
nebo kolektivní.
/2/ Individuální ochranná známka slouží
k označování výrobků nebo služeb
právnické nebo fyzické osoby, pro kterou
je zapsána do rejstříku.
/3/ Kolektivní ochranná známka slouží
k označování výrobků nebo služeb
právnických nebo fyzických osob, které
jsou hospodářsky, organizačně nebo
právně spjaty k určité hospodářské
činnosti. Jejich práva a povinnosti stanoví
písemná smlouva o přihlášce a
užívání kolektivní ochranné
známky, která musí být přílohou
přihlášky kolektivní ochranné
známky.Ke změně smlouvy je třeba souhlasu
Úřadu pro vynálezy a objevy /dále
jen "Úřad"/; jinak je tměna smlouvy
neplatná.
/4/ Kolektivní ochrannou známku lze užívat
jen společné s individuální ochrannou
známkou, popřípadě, není-li
individuální ochranná známka, s plným
názvem právnické nebo fyzické osoby
nebo se jménem a příjmením fyzické
osoby tak, aby byl zřejmý původ výrobků
nebo služeb takto označených.
/1/ Přihlášku ochranné známky
k zápisu do rejstříku může podat
u Úřadu právnická nebo fyzická
osoba, která vykonává povolenou hospodářskou
činnost, a to pro výrobky nebo služby, které
jsou předmětem její činnosti /dále
jen "přihlašovatel"/.
/2/ Přihlašovatel může přihlášku
ochranné známky v průběhu přihlašovacího
řízení se souhlasem Úřadu převést
písemnou smlouvou na jinou právnickou nebo fyzickou
osobu, která splňuje požadavky uvedené
v odstavci 1, a to pro všechny přihlášené
výrobky nebo služby nebo pouze pro jejich část.
/3/ Právo k ochranné známce. vzniká
přihlašovateli ode dne zápisu ochranné
známky do rejstříku. Od tohoto dne se stává
přihlašovatel majitelem ochranné známky.
/4/ Přihlášku kolektivní ochranné
známky podává jedna nebo více právnických
nebo fyzických osob oprávněných k
tomu podle smlouvy podle § 7 odst. 3. Podá-li přihlášku
kolektivní ochranné známky více právnických
nebo fyzických osob, stanou se majiteli kolektivní
ochranné známky ode dne jejího zápisu
do rejstříku tyto osoby.
Právnické nebo fyzické osoby mající
sídlo nebo bydliště na území
československé socialistické republiky /dále
jen "Československé právnické
nebo fyzické osoby"/ mohou přihlásit
ochrannou známku do zahraničí až po
podání přihlášky ochranné
známky v československé socialistické
republice.
/1/ Přihlašovatel má právo přednosti
před každým, kdo později požádá
o zápis shodného nebo zaměnitelného
označení pro výrobky nebo služby téhož
druhu.
/2/ Právo přednosti vzniká v okamžiku,
kdy Úřadu dojde přihláška ochranné
známky.
/3/ Právo přednosti poskytované podle mezinárodních
smluv musí přihlašovatel uplatnit již
v přihlášce ochranné známky a
prokázat je do tři měsíců od
jejího podání, jinak k němu Úřad
nepřihlédne.
/1/ Změny v přihlášené ochranné
známce nebo rozšíření seznamu
výrobků nebo služeb, pro které je ochranná
známka přihlášena, nejsou přípustné;
to nevylučuje, aby přihlašovatel podal novou
přihlášku ochranné známky.
/2/ Úřad povolí výjimku z ustanovení
odstavce 1 na žádost přihlašovatele, jestliže
se změna týká jeho názvu nebo jména
a příjmení anebo sídla nebo bydliště,
které ochranná známka obsahuje, pokud prokáže,
že došlo k jejich změně a pokud změna
ochranné známky uvádí do souladu údaje
v ní obsažené se skutečností
a nedotýká se celkového rázu ochranné
známky.
/1/ Přihlášku ochranné známky
a přihlášenou ochrannou známku podrobí
Úřad průzkumu.
/2/ Nesplňuje-li přihláška ochranné
známky náležitosti stanovené v tomto
zákoně nebo.v prováděcím předpisu,
vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky
v přiměřené, lhůtě odstranil.
Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky ve stanovené
lhůtě, Úřad řízení
zastaví. Proti rozhodnutí Úřadu o
zastavení řízení nelze podat rozklad.
/3/ Nesplňuje-li přihlášená ochranná
známka podmínky zápisu stanovené tímto
zákonem, Úřad přihlášku
ochranné známky zamítne.
/4/ Jsou-li splněny náležitosti přihlášky
stanovené tímto zákonem a prováděcím
předpisem a podmínky zápisu stanovené
tímto zákonem, Úřad zapíše
ochrannou známku do rejstříku a o zápisu
vydá majiteli osvědčení.
/1/ Ochranná doba zapsané ochranné známky
je deset let a počíná běžet ode
dne, kdy přihláška ochranné známky
došla Úřadu.
/2/ Na žádost majitele ochranné známky,
podanou Úřadu, lze ochrannou dobu prodlužovat
obnovou zápisu vždy na dalších deset let.
/3/ žádost o obnovu zápisu lze podat nejdříve
v posledním roce ochranné doby a nejpozději
šest měsíců po jejím uplynuti.
/4/ Další ochranná doba počíná
běžet vždy od skončení poslední
ochranné doby.
/1/ Při obnově zápisu ani v ochranné
době nejsou přípustné změny
v ochranné známce nebo rozšíření
seznamu výrobků nebo služeb, pro které
je ochranná známka zapsána.
/2/ Úřad povolí výjimku z ustanovení
odstavce 1 na žádost majitele ochranné známky,
jestliže se změna týká jeho názvu
nebo jména a příjmení anebo sídla
nebo bydliště, které ochranná známka
obsahuje, pokud prokáže, že došlo k jejich
změně a pokud změna ochranné známky
uvádí do souladu údaje v ní obsažené
se skutečnosti a nedotýká se celkového
rázu ochranné známky.
/1/ Majitel ochranné známky má výlučné
právo označovat svou ochrannou známkou výrobky
nebo služby,pro které je zapsána, nebo ji užívat
ve spojení s těmito výrobky nebo službami.
/2/ Bez souhlasu majitele nesmí nikdo užívat
jeho ochrannou známku nebo označení s ní
shodné nebo zaměnitelné pro výrobky
nebo služby téhož druhu, pro které je
zapsána, nebo ji užívat ve spojení s
těmito výrobky nebo službami. U proslulých
ochranných známek /§ 18/ platí toto
ustanovení bez ohledu na druh výrobků nebo
služeb.
/3/ Majitel ochranné známky se může
domáhat, aby porušování jeho práv
bylo zakázáno, závadný stav odstraněn
a nahrazena škoda.
/4/ Celnice na žádost majitele ochranné známky
nepropustí výrobky, jestliže jejich označení
porušuje práva majitele ochranné známky
stanovená tímto zákonem. Svá práva
prokáže majitel ochranné známky výpisem
z rejstříku.
/5/ Spory ze vztahů z ochranných známek projednávají
a rozhodují soudy nebo hospodářská
arbitráž podle své pravomoci, s výjimkou
sporů, které podle tohoto zákona projednává
a rozhoduje Úřad /§ 23/.
/6/ Československé právnické nebo
fyzické osoby mohou podat návrh na zahájení
řízení u soudu nebo hospodářské
arbitráže jen po předchozím projednání
sporu s Úřadem /§ 29/.
/1/ Majitel ochranné známky může své
právo k ochranné známce převést
zcela nebo zčásti písemnou smlouvou na právnickou
nebo fyzickou osobu, která je způsobilá podle
§ 8 být majitelem ochranné známky.
/2/ K uzavření smlouvy o převodu práva
k ochranné známce je třeba souhlasu Úřadu.
/3/ Převod práva k ochranné známce
nabude účinnosti na území československé
socialistické republiky ode dne zápisu do rejstříku;
o tento zápis je povinen požádat Úřad
nabyvatel práva k ochranné známce.
/4/ Převést právo k ochranné známce
nelze na právnickou nebo fyzickou osobu, jejíž
předmět činnosti nepokrývá
rozsah seznamu výrobků nebo služeb nebo jeho
části, pro něž je ochranná známka
zapsána, nebo v případech, kdy by mohlo dojít
převodem práva ke klamání spotřebitelů.
V těchto případech Úřad žádost
o zápis převodu práva k ochranné známce
do rejstříku zamítne.
/5/ Právo k ochranné známce přechází
na nového majitele v případech, které
stanout zvláštní právní předpisy.
Přechod práva k ochranné známce není
přípustný v případech uvedených
v odstavci 4.
/1/ Majitel ochranné známky může poskytnout
právnické nebo fyzické osobě, která
je způsobilá podle § 8 být majitelem
ochranné známky, právo k užívání
své ochranné známky písemnou smlouvou
/dále jen "licenční smlouva"/.
/2/ K uzavření licenční smlouvy k
ochranné známce nebo k její změně
je třeba souhlasu Úřadu.
/3/ Licenční smlouva nabude účinnosti
dnem zápisu do rejstříku; o tento zápis
je povinen požádat Úřad majitel ochranné
známky.
/4/ Licenční smlouvu nelze uzavřít
s právnickou nebo fyzickou osobou, jejíž předmět
činnosti nepokrývá rozsah seznamu výrobků
nebo služeb nebo jeho části, pro něž
je ochranná známka zapsána, nebo v případech,
kdy by uzavřením licenční smlouvy
mohlo dojit ke klamání spotřebitelů.
V těchto případech Úřad žádost
o zápis licenční smlouvy do rejstříku
zamítne.
/1/ Ochrannou známku, která se rozsáhlým
nebo dlouhodobým užíváním pro
vysoce jakostní výrobky nebo služby stala v
československé socialistické republice všeobecně
známou a charakteristickou pro svého majitele a
jeho výrobky nebo služby, prohlásí Úřad
za proslulou.
/2/ 0 prohlášení ochranné známky
za proslulou rozhoduje hřad na žádost majitele
ochranné známky, doloženou doklady o proslulosti
ochranné známky.
/3/ Zjisti-li Úřad, že proslulá ochranná
známka již nesplňuje podmínky stanovené
v odstavci 1, zruší rozhodnutí o jejím
prohlášení za proslulou; rozhodnutí
o zrušení má účinky ode dne nabyti
právní moci.
/1/ Majitel ochranné známky a její smluvní
uživatel jsou povinni užívat ochrannou známku,
a to ve formě, v jaké je zapsána v rejstříku.
/2/ Smluvním uživatelem ochranné známky
je právnická nebo fyzická osoba, oprávněná
užívat ochrannou známku podle § 7 odst.
3 nebo § 17 odst. 1.
/3/ Majitel ochranné známky a její smluvní
uživatel jsou povinni v ochranné době uchovávat
doklady o jejím užívání.
/1/ Majitel ochranné známky je povinen požádat
Úřad o zápis změny jeho názvu
a sídla nebo jména, příjmení
a bydliště do rejstříku, nejpozději
do šesti měsíců ode dne, kdy k této
změně došlo.
/2/ Majitel ochranné známky je povinen oznamovat
Úřadu změnu předmětu činnosti,
vztahující se k ochranné známce, nejpozději
do šesti měsíců ode dne, kdy k této
změně došlo.
/3/ Majitel ochranné známky, který má
sídlo nebo bydliště na území
Československé socialistické republiky, je
povinen oznamovat Úřadu zápisy, změny,
obnovy a zániky práv ke své ochranné
známce v zahraničí a spory ze vztahů
z ochranných známek nejpozději do šesti
měsíců ode dne, kdy skutečnost nastala.
Československé právnické a fyzické
osoby jsou povinny vyžádat si souhlas Úřadu:
a/ ke změně názvu právnické
osoby, který tvoří ochranná známka
nebo který ochrannou známku obsahuje,
b/ k uzavření nebo změně licenční
smlouvy k ochranné známce zapsané v zahraničí,
c/ k uzavření nebo ke změně smlouvy
o přihlášce a užívání
kolektivní ochranné známky zapsané
v zahraničí,
d/ k upuštění od udržování
platnosti zápisu ochranné známky v zahraničí,
e/ k převodu práva k ochranné známce
zapsané v zahraničí.
Právo k ochranné známce zaniká:
a/ uplynutím ochranné doby, nebude-li zápis
ochranné známky obnoven /§ 13 odst. 3/,
b/ zánikem právní subjektivity majitele ochranné
známky, nebylo-li právo k ochranné známce
převedeno nebo nepřešlo-li na nového
majitele,
c/ prohlášením majitele ochranné známky,
že se svého práva vzdává; právo
zaniká dnem, kdy prohlášení dojde Úřadu,
d/ rozhodnutím o výmazu z rejstříku.
/1/ Úřad vymaže ochrannou známku z rejstříku,
jestliže v řízení zahájeném
z vlastního podnětu nebo na návrh třetí
osoby zjisti, že
a/ byla zapsána v rozporu s ustanoveními tohoto
zákona; ochranná známka se posuzuje tak,
jako by vůbec nebyla zapsána,
b/ nebyla v československé socialistické
republice užívána po dobu pěti let předcházejících
zahájení řízení o výmazu
a majitel ochranné známky její neužívání
řádně nezdůvodní; užívání
ochranné známky smluvním uživatelem
se považuje za užívání jejím
majitelem.
/2/ Úřad vymaže zaměnitelnou ochrannou
známku z rejstříku, jestliže v řízení
zahájeném na návrh majitele dříve
přihlášené ochranné známky
zjisti, že napadená ochranná známka
je zapsána pro výrobky nebo služby téhož
druhu a od zápisu napadené ochranné známky
neuplynulo více než pět let.
/3/ Úřad vymaže ochrannou známku z rejstříku,
jestliže v řízení zahájeném
na návrh majitele dříve přihlášené
proslulé ochranné známky zjisti, že
napadená ochranná známka je s touto proslulou
ochrannou známkou zaměnitelná a jestliže
od zápisu napadené ochranné známky
neuplynulo více než pět let.
/4/ Úřad vymaže ochrannou známku z rejstříku,
jestliže zjisti, že došlo k přechodu práva
k ochranné známce, který je podle §
16 odst. 4 nepřípustný.
/1/ Úřad může uložit právnické
nebo fyzické osobě pokutu, jestliže:
a/ neužívá kolektivní ochrannou známku
společně s individuální ochrannou
známkou, popřípadě s plným
názvem právnické osoby nebo se jménem
a příjmením fyzické osoby /§
7 odst. 4/,
b/ podá přihlášku ochranné známky
do zahraničí před podáním přihlášky
v Československé socialistické republice
/§ 9/,
c/ nesplní povinnosti stanovené v § 20,
d/ provede úkory uvedené v § 21 bez souhlasu
Úřadu.
/2/ Pokuta může být uložena právnické
osobě až do výše 100.000 Kčs a
fyzické osobě až do výše 10.000
Kčs. Při stanovení výše pokuty
se přihlíží zejména k závažnosti,
způsobu, době trvání a důsledkům
protiprávního jednání, k okolnostem
a důvodům, které vedly k porušení
uložené povinnosti a k míře zavinění.
/3/ Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad
o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději
však do tří let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo.
/4/ Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce
ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci a uhrazuje se na účet
příslušné finanční správy.
/5/ Výnos z pokut plyne do státního rozpočtu
federace.
Úřad vede rejstřík a vydává
Věstník, ve kterém zveřejňuje
zápisy, obnovy a zániky ochranných známek,
prohlášení ochranné známky za
proslulou a jiné důležité skutečnosti,
které se ochranných známek týkají.
Ústřední orgány a národní
výbory jsou povinny dbát u československých
právnických osob, které jsou v jejich působnosti,
aby práva těchto právnických osob
k ochranným známkám byla zachována,
a to zejména při organizačních změnách.
/1/ ustanovení mezinárodních smluv, jimiž
je československá socialistická republika
vázána, zůstávají nedotčena.
/2/ Majitelé ochranných známek, kteří
nemají sídlo nebo bydliště na území
státu, který je členem mezinárodní
smlouvy týkající se ochranných známek,
jíž je československá socialistická
republika vázána, mají za podmínek
vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako
majitelé ochranných známek, kteří
mají na území československé
socialistické republiky sídlo nebo bydliště.
/3/ Přihlašovatelé a majitelé ochranných
známek, kteří nemají na území
československé socialistické republiky sídlo
nebo bydliště, musí být v řízení
před Úřadem zastoupeni organizací
nebo členem organizace k tomu oprávněné.
Seznam zástupců zveřejní Úřad
ve Věstníku.
/1/ Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
platí pro řízení před Úřadem
obecné předpisy o správním řízení
s výjimkou ustanovení § 29, 39, 49 a 50 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení
/správní řád/.
/2/ Každé podání Úřadu
se činí písemně a může
se týkat pouze jedné ochranné známky.
Úřad může uložit účastníkům
řízení, aby ve stanovené lhůtě
předložili ověřený překlad
žádosti, návrhů a dokladů, pokud
jsou předloženy v jiném než českém
nebo slovenském jazyce.
/3/ V řízení nelze prominout zmeškání
lhůty při prokázání práva
přednosti a při žádosti o obnovu zápisu
ochranné známky.
/4/ Práva nabytá v dobré víře
v době mezi zmeškáním lhůty a
jejím prominutím zůstávají
nedotčena.
/1/ Spory ze vztahů z ochranných známek mezi
majiteli popřípadě smluvními uživateli
ochranných známek nebo podniky zahraničního
obchodu majícími sídlo nebo bydliště
na území Československé socialistické
republiky, které vyplývají ze zápisu,
udržování platnosti zápisu, převodu,
licenční smlouvy a porušení práva
k ochranné známce v československé
socialistické republice nebo v zahraničí,
projednají účastníci s Úřadem.
Úřad jim doporučí smírné
řešení.
/2/ Po dobu projednávání neběží
doba promlčení ani lhůty pro zánik
práv s výjimkou lhůt uvedených v §
13 odst. 3.
Úřad upraví obecně závazným
právním předpisem:
a/ podrobnosti řízení o zápisu, převodu
přihlášky, obnově zápisu ochranné
známky, o změně v ochranné známce
nebo změně jejího majitele, licenční
smlouvě, převodu, zániku práva k ochranné
známce, náležitosti a vzory podání
pro přihlášku ochranné známky,
žádost o obnovu zápisu a žádost
o zápis převodu práva k ochranné známce,
b/ které skutečnosti se zapisují do rejstříku,
do osvědčení o zápisu ochranné
známky a které se zveřejňují
ve Věstníku Úřadu,
c/ náležitosti žádosti o výpis
z rejstříku,
d/ náležitosti smlouvy o přihlášce
a užívání kolektivní ochranné
známky,
e/ podrobnosti řízení o prohlášení
ochranné známky za proslulou a náležitosti
pro toto prohlášení,
f/ postup při projednávání sporů
ze vztahů z ochranných známek s Úřadem
podle § 29.
/1/ Řízení o ochranných známkách,
které před nabytím účinnosti
tohoto zákona dosud pravomocné neskončilo,
dokončí se podle tohoto zákona.
/2/ Vztahy z ochranných známek, zapsaných
do rejstříku před nabytím účinnosti
tohoto zákona, se řídí, pokud dále
není stanoveno jinak, ustanoveními tohoto zákona.
/3/ Právo majitele ochranné známky a držitele
nezapsané značky domáhat se výmazu
ochranné známky z rejstříku podle
§ 12 zákona č. 8/1952 Sb.,o ochranných
známkách a chráněných vzorech
lze uplatnit ještě po dobu dvou let od nabyti účinnosti
tohoto zákona.
Zrušuji se:
1. zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách
a chráněných vzorech, ve znění
vládního nařízení č.
48/1953 Sb. a zákona č. 84/1972 Sb.,
2. nařízení ministra - předsedy Státního
úřadu plánovacího č. 15/1952
Sb., k provedena zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných
známkách a chráněných vzorech,
ve znění vládního nařízení
č. 48/1953 Sb. a zákona č. 84/1972 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1989.
I. Všeobecná část
Přestavba hospodářského mechanismu
v československé socialistické republice
pro intenzívní rozvoj hospodářství
vyžaduje, aby se uskutečnila na všech stupních
řízení, ve všech odvětvích.
V souvislosti s tím dochází k novým
hospodářským vztahům a k dalšímu
rozvoji mezinárodní hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce v oblasti vývoje,
výroby a odbytu. Rozvíjejí se přímé
vztahy mezi čs. hospodářskými organizacemi
a organizacemi členských států RVHP,
vytvářejí se společné podniky
jako užší forma mezinárodní spolupráce.
Tyto změny, jakož i mezinárodní vývoj
v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví
ovlivnily vypracování nového zákona
ochranných známkách. Ochranným známkám
patří u nás i v zahraničí významné
místo k rozlišování výrobků,
jejich původu, jakosti a odpovědnosti výrobce
v zájmu uživatele či spotřebitele. Úloha
ochranných známek vzrůstá v současné
etapě, kdy vrcholné stranické a státní
hospodářské orgány právem kladou
mimořádný důraz na jakost výrobků
jak z hlediska potřeb vnitřního trhu, tak
i působení na zahraničním trhu.
Hlavními funkcemi ochranných známek jsou
funkce:
a/ rozlišovací - odlišuje výrobky různých
výrobců a tím usnadňuje spotřebiteli
i odběrateli výběr,
b/ ochranná - chrání určité
výrobky a brání užívání
shodných označení pro shodné nebo
podobné výrobky,
c/ propagační - v závislosti na technické
dokonalosti a stupni užitných vlastností výrobku
a jeho jakostním provedení přesvědčuje
uživatele či spotřebitele o spolehlivosti a
serióznosti výrobního kolektivu a trvalé
péči věnované jakosti jeho výrobků,
což je důležité zejména na zahraničních
trzích.
Ochranná známka poskytuje spotřebiteli jistotu
o výrobci a. tradici jeho výrobků. Proto
také § 174 hospodářského zákoníku
ukládá k označovaní výrobků
přednostně užívat ochranné známky.
V uplynulých třech desetiletích vzrostl celkový
fond ochranných známek v Československé
socialistické republice z cca 200 000 v roce 1952 na cca
250 000 v současné době. Fond vlastních
československých ochranných známek
v uvedeném období v důsledku koncentrace
výroby a vytváření menšího
počtu velkých výrobních jednotek zaznamenal
mírný pokles a stabilizoval se na počtu cca
14 000 známek.. V zahraničí udržují
čs. organizace průběžně asi 2
000 ochranných známek, každou v průměru
v deseti zemích. Z uvedeného celkového fondu
ochranných známek připadá asi 1/3
na obor chemického a farmaceutického průmyslu,
1/3 na výrobky všeobecného strojírenství
a zbytek na ostatní průmyslová odvětvi.
V uvedeném období si kvalitou průzkumu přihlášek
ochranných známek vydobylo Československo
obecný respekt ve světě, důkazem čehož
je i účast čs. odborníků na
budování známkových systémů
v řadě rozvojových zemí a pobyt stážistů
v Úřadě pro vynálezy a objevy. Rovněž
přímý devizový přínos
z titulu poplatků a kvality průzkumu představuje
pro Československo roční částku
asi 1 000 000 švýcarských franků /za
činnost Úřadu a organizací, které
zastupuji zahraniční přihlašovatele/.
Neméně významná je dlouholetá
činnost Československa v Madridské dohodě
o mezinárodním zápisu továrních
nebo obchodních známek /zveřejněna
vyhláškou ministra zahraničních věci
ČSSR č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky
č. 78/1985 Sb., dále jen "Madridsky dohoda"/,
stejně jako aktivní účast československy
na revizích Pařížské úmluvy
na ochranu průmyslového vlastnictví /zveřejněna
vyhláškou ministra zahraničních věcí
ČSSR č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky
č. 81/1985 Sb., dále jen "Pařížská
úmluva"/. Devizový přínos plynoucí
z Madridské dohody činí obvykle cca 400 000
švýcarských franků za rok, v roce 1986
dosáhl mimořádné výše
cca 630 000 švýcarských franků.
Revize těchto smluv naznačily budoucí vývoj
v oblasti ochranných známek např. zvýrazněním
ochrany proslulých známek, zavedením kolektivních
ochranných známek a známek služeb atd.
V současné době se v rámci Pařížské
úmluvy řeší rovněž vztah
ochranné známky a zeměpisného označení
původu výrobku. Úlohu Úřadu
pro vynálezy a objevy při řízení
oblasti ochranných známek v národním
hospodářství zdůraznil i zákon
č. 84/ 1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích
návrzích a průmyslových vzorech /§
142 odst. 1 a § 143/.
Prohlubující se socialistická integrace rovněž
vyvolala nároky na řešení známkové
ochrany mezi členskými státy RVHP. Zvláštní
pozornost byla věnována zejména sblížení
zákonodárství členských států.
V roce 1976 byl vypracován Typový zákon o
ochranných známkách členských
států RVHP /dále jen "Typový
zákon RVHP"/ a zpracovány další
metodické materiály směřující
ke sblížení předpisů i průzkumové
praxe a k jednotné známkové politice členských
států RVHP ve Světové organizaci duševního
vlastnictví.
Oblast ochranných známek upravují dosud platná
ustanovení zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných
známkách a chráněných vzorech
/dále jen "zákon č. 8/1952 Sb."/
a nařízení ministra - předsedy Státního
úřadu plánovacího č. 15/1952
Sb., k provedení zákona č. 8/1952 Sb. /dále
jen "nařízení č. 15/1952 Sb."/,
oba předpisy ve znění vládního
nařízení č. 48/1353 Sb., o změnách
v příslušnosti a v řízení
ve věcech vynálezů, zlepšovacích
námětů, ochranných známek a
chráněných vzor. a zákona č.
84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích
návrzích a průmyslových vzorech.
Zákon č. 8/1952 Sb. zavedl socialistický
právní pořádek do upravovaných
vztahů, umožnil realizovat výhody plynoucí
z užívání ochranných známek
a po právní stránce se osvědčil.
V současné době však již neodpovídá
potřebám vyvolaným vývojem jak ve
sféře vnitrostátní, tak i mezinárodní.
Práva k ochranným známkám jsou v podmínkách
rozvinutého světového trhu významným
prostředkem k upevňování pozice na
trhu a tím ke zvýšení konkurenceschopnosti
výrobků. To si vyžaduje opatření
k prohloubení ochrany čs.proslulých ochranných
známek, jakými jsou např. ŠKODA, ČKD,
TATRA, LIAZ, POLDI, Budějovický Budvar, Plzeňský
Prazdroj, BARUM a další.
Rovněž rozvoj spolupráce na dlouhodobých
perspektivách mezi členskými státy
RVHP, prohlubování kooperace a specializace, realizace
Komplexního programu vědeckotechnického pokroku
členských států RVHP do roku 2000,
postupný vznik společných podniků
a další opatření kladou nové
nároky na známkovou ochranu i na zabezpečení
zájmů a potřeb uživatelů.
V souladu s vývojem v mezinárodní sféře
je třeba upravit ty instituty známkového
práva, které dosud platný zákon nezná,
např. ochranné známky služeb, proslulé
a kolektivní ochranné známky, povinné
užívání ochranných známek
a další.
Návrh nové právní úpravy předpokládá
vydání nového zákona o ochranných
známkách. Navrhované změny jsou natolik
rozsáhlé, že by pouze dílčí
novelizace nynějšího zákona byla na
úkor srozumitelnosti tohoto předpisu. Kromě
toho byly v zákoně č. 8/1952 Sb. zrušeny
ty části, které se týkají chráněných
vzorů, zákonem č. 84/1972 Sb.,o objevech,
vynálezech, zlepšovacích návrzích
a průmyslových vzorech.
Zákonodárná pravomoc Federálního
shromáždění k vydání nového
zákona o ochranných známkách vyplývá
z ustanovení čl. 37 odst. 1 pístu, b/ a čl.
24 odst. 2 písm. d/ ústavního zákona
o čs. federaci. Ochranné známky patři
do kategorie průmyslových práv, jejichž
úprava náleží do působnosti Československé
socialistické republiky. Federální shromáždění
má zákonodárnou pravomoc patřící
do společné působnosti Československé
socialistické republiky a obou republik, a to v části
svěřené Československé socialistické
republice.
Do návrhu zákona o ochranných známkách
se zařazuje řada nových institutů,
které mají vést ke zdokonalení právní
základny v oblasti ochranných známek, k posílení
ochrany celospolečenských zájmů, ke
zvýšení úlohy ochranných známek
ve vztahu k exportu československých výrobků
do zahraničí, k realizaci závazků
z mezinárodních smluv a ke sblížení
právních předpisů o ochranných
známkách států RVHP.
Nově zavedené hlavní změny jsou:
- úprava ochranných známek služeb, proslulých
ochranných známek a kolektivních ochranných
známek, kterou si vynutil celosvětový hospodářský
vývoj směřující na základě
mezinárodní dělby práce ke specializaci
a kooperaci výroby a zároveň k rozšiřování
všestranné mezinárodní spolupráce.
Tato úprava je nutná i vzhledem k tomu, že
zmíněný vývoj postupně zachycuji
ve svých právních předpisech o ochranných
známkách nejen ostatní země, ale promítá
se i do mezinárodních smluv, jichž je československo
členem;
- podrobnější specifikace označení,
která nemohou být ochrannými známkami
nebo která jsou vyloučena ze zápisu. Cílem
této specifikace je ochrana celospolečenských
zájmů, zájmů spotřebitelů,
starších práv třetích osob, zapsaných
uživatelů označení původu a plnění
závazků vyplývajících z mezinárodních
smluv;
- zavedení karenční lhůty má
zabránit tomu, aby si ochranné známky přihlásil
bezprostředně po jejich zániku k zápisu
jiný výrobce a tím klamal spotřebitele
o původu výrobků;
- úprava převodu práv k ochranné známce
a uzákonění licence k ochranné známce.
Oba instituty ve svých důsledcích slouží
k lepšímu zhodnocení práv k ochranné
známce ve vztahu k národnímu hospodářství.
Licenci lze vhodně využit při mezinárodní
kooperaci;
- úprava práv a povinnosti majitelů ochranných
známek má sloužit k efektivnímu využití
ochranných známek;
- zavedení pokut sleduje zvýšení odpovědnosti
organizací za úkoly, které plní na
svém úseku v oblasti ochranných známek
a má přispívat k dodržování
zákonnosti;
- zavedení povinného užívání
zapsané ochranné známky.
Návrh nového československého zákona
o ochranných známkách vychází
z ustanovení Typového zákona RVHP a přejímá
z něj zejména vymezení pojmu ochranné
známky, zamítání shodných ochranných
známek z úřední moci, ochranné
známky služeb, ochranné známky kolektivní,
povinné užívání ochranné
známky, převody a licence. Rovněž předpisy
o ochranných známkách jiných socialistických
zemi obsahuji uvedené instituty, např. nařízení
o ochranných známkách schválené
Státním výborem SSSR pro vynálezy
a objevy z roku 1979, zákon č. 95 o ochranných
známkách a průmyslových vzorech z
5. 12. 1967 BLR, zákon č. IX z roku 1969 o ochranných
známkách MLR, zákon o ochranných známkách
NDR ze dne 30. 11. 1984, zákon č. 28 o ochranných
známkách a známkách služeb RSR
z roku 1967, zákon PLR o ochranných známkách
z 31. 1. 1985.
Návrh nového československého zákona
o ochranných známkách byl připraven
po výměně zkušenosti se Státním
výborem SSSR pro vynálezy a objevy, který
z obdobných důvodů jako československý
hřad pro vynálezy a objevy pracuje na novém
předpisu o ochranných známkách. Cílem
je dosáhnout co nejužšího sblížení
uvedených předpisů. Předkládaný
návrh zákona se v základních ustanoveních
obsahově shoduje s připravovaným předpisem
SSSR.
Nový zákon o ochranných známkách
nahrazuje dosavadní úpravu, tj. zákon č.
8/1952 Sb. a nařízení č. 15/1952 Sb.
Návrh zásad zákona o ochranných známkách
schválila vláda československé socialistické
republiky svým usnesením č. 297 z 30.10.1986
po předchozím schválení vládou
české socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky. V únoru a březnu
1987 byly zásady zákona o ochranných známkách
projednány a schváleny ve výborech Federálního
shromáždění, české národní
rady a Slovenské národní rady.
Návrh zákona projednala na svém zasedání
vláda ČSR dne 5. 1. 1988, vláda SSR dne 29.
12. 1987 a vláda ČSSR dne 28.4.1988. Stanovisko.
Legislativní rady vlády ČSSR je zapracováno
do příslušných ustanovení návrhu
zákona.
Realizace předkládaného návrhu zákona
o ochranných známkách neklade zvýšené
nároky na rozpočet federace, republik ani národních
výborů, rovněž nevyžaduje zvýšit
počet pracovních sil v úřadu pro vynálezy
a objevy ani v ostatních ústředních
orgánech státní správy nebo v organizacích,
rovněž neklade zvýšené nároky
na plán práce.
Zavedení nových právních institutů,
jakož i vývoj v mezinárodní sféře
v oblasti ochranných známek si vyžádají
úpravu vyhlášky o správních poplatcích
/vyhláška č. 162/1976 Sb. ve znění
vyhlášek č. 166/1980 Sb. a č. 17/1986
Sb./.
Zákon o ochranných známkách budou
využívat především právnické
osoby vykonávající určitou hospodářskou
činnost. ve vztahu k čs. občanům znamená
návrh zákona možnost přihlásit
si k zápisu ochrannou známku, pokud občan
vykonává povolenou hospodářskou činnost
/půjde zejména o služby/. Kromě toho
se československo zavázalo v mezinárodních
dohodách připouštět k zápisu
ochranné známky přihlašované
fyzickými osobami. Tuto možnost využívají
v současné době zahraniční
subjekty.