Zásada č. 21
Nebyl-li pracující zaměstnán přede
dnem vzniku nároku na invalidní důchod spolu
s přičtenou dobou aspoň 25 roků, činí
invalidní důchod 2 % PMV za každý rok
zaměstnání a přičtené
doby.
Odůvodnění:
Dosavadní způsob výpočtu důchodu,
který vyhovuje, se nemění. Výše
důchodu se stanoví obdobně jako výše
poměrného starobního důchodu.
Pracující, kteří ani s dobou přičtenou
od vzniku invalidity do věku 60 (u žen 57) let nezískají
25 roků zaměstnání, jsou zpravidla
občané, kteří vstoupili poprvé
do zaměstnání až v pozdějším
věku. To se týká především
žen z domácnosti. Ročně je takových
důchodů přiznáváno více
než 600.
Zásada č. 22
Částečný invalidní důchod
činí polovinu invalidního důchodu;
přitom však neplatí zásada o výši
invalidního důchodu zvýšeného
pro jediný zdroj příjmu.
Odůvodnění:
Zachovává se dosavadní způsob výpočtu
částečného invalidního důchodu,
v němž není nutné přijímat
změny.
Zásada č. 23
Vznikla-li plná (částečná)
invalidita následkem pracovního úrazu nebo
nemoci z povolání, zvýší se invalidní
důchod vypočtený podle předchozích
zásad o 10 % a částečný invalidní
důchod o 5 % PMV.
Odůvodnění:
Dosavadní stav se osvědčil, a proto se nenavrhuje
jeho změna.
Zásada č. 24
Vznikne-li u poživatele invalidního (částečného
invalidního) důchodu dodatečně souvislost
daného stupně invalidity s pracovním úrazem
nebo nemocí z povolání, považuje se
vznik invalidity pro pracovní úraz nebo nemoc z
povolání za nový vznik nároku na dávku.
Odůvodnění:
Upravuje se postup pro případy, kdy v důsledku
dodatečně vzniklé souvislosti plné
nebo částečné invalidity s pracovním
úrazem nebo nemocí z povolání dochází
ke vzniku nároku na invalidní (částečný
invalidní) důchod,
Zásada č. 25
Občanu, který se stal plně (částečně)
invalidním před vstupem do zaměstnání,
náleží invalidní (částečný
invalidní) důchod, jestliže byl poté
zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok
na tento důchod v kterémkoliv období 10 roků;
u pracujícího mladšího 24 roků
činí potřebná doba 2 roky.
Pracujícímu, který se stal plně (částečně)
invalidním po vstupu do zaměstnání,
nebyl však zaměstnán po dobu potřebnou
pro nárok na důchod před vznikem plné
(částečné) invalidity, vzniká
nárok na invalidní (částečný
invalidní) důchod ode dne získání
doby potřebné pro nárok na tento důchod;
potřebná doba se zjišťuje z kteréhokoliv
období 10 let dokončeného po vzniku plné
(částečné) invalidity.
Občanu, který se stal plně invalidním
před dovršením věku, v němž
končí návštěva základní
školy, a nemohl být zaměstnán vůbec
nebo po dobu potřebnou pro nárok na důchod,
náleží invalidní důchod od dovršení
18. roku věku.
Pracující, jemuž dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav značně ztěžuje
obecné životní podmínky, se považuje
za částečně invalidního, i
když jeho výdělek podstatně nepoklesl;
takovému pracujícímu rovněž náleží
částečný invalidní důchod,
pro jehož podmínky a výši platí
obecné zásady. Výčet zdravotních
postižení, pro které lze v těchto případech
důchod přiznat, bude uveden v příloze
k prováděcí vyhlášce.
Odůvodnění:
Pokud jde o nároky občanů, kteří
nesplňují všechny obecně stanovené
podmínky pro nárok na invalidní (částečný
invalidní) důchod, přejímá
se dosavadní stav s jednou odchylkou, týkající
se částečného invalidního důchodu
pro značně ztížené obecné
životní podmínky, který je dosud přiznáván
pouze dobrovolně.
Upouští se od sledování sociální
situace rodiny žadatele, resp. poživatele tohoto důchodu,
které se stalo poslední změnou orientační
příjmové hranice nepraktickým, a tím
odpadl i jediný důvod pro dobrovolnost poskytování
tohoto důchodu. Nárokovou dávku je ovšem
třeba vázat na konkretizované podmínky,
a proto bude výčet zdravotních postižení
podmiňujících nárok na tento důchod
uveden v příloze prováděcí
vyhlášky,obdobně jako je tomu u seznamu nemocí
z povolání.
Těchto důchodů se přiznává
ročně asi 30. Jako nároková dávka
bude částečný invalidní důchod
přiznán i těm občanům, kterým
dosud nemohl být přiznán (cca 300 občanů).
Roční náklady na úpravu tak budou
činit 3, 6 mil. Kčs.
Zásada č. 26
Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnán
po vzniku nároku na důchod aspoň pět
roků, vyměří se mu na jeho žádost
invalidní důchod znovu z PMV vypočteného
za kalendářní roky před vznikem nároku
na nové vyměření, přičemž
se nepřihlíží k výdělkům
v letech, za které byl stanoven PMV pro výpočet
důchodu. Do doby pěti roků zaměstnání
se nezapočítávají náhradní
doby a doby zaměstnání již zhodnocené
pro nové vyměření invalidního
důchodu podle předpisů dříve
platných (§ 18 zák. č. 55/1956 Sb.,
resp. § 119 zák. č. 101/1964 Sb.), Invalidní
důchod lze nově vyměřit jen jednou,
pokud nebyl nově vyměřen podle dosud platného
zákona a pokud nevznikl nárok na starobní
důchod. Nové vyměření důchodu
se posuzuje jako vznik nároku ke dni, od něhož
se přiznává důchod. Důchod
se nově vyměří nejdříve
ode dne podání žádosti.
Podmínka trvání zaměstnání
po dobu pěti roků se považuje za splněnou,
jestliže poživatel invalidního důchodu
utrpěl pracovní úraz, který mu trvale
znemožnil výkon dosavadního zaměstnání.
Vdovský (sirotčí) důchod se na žádost
vyměří též z invalidního
důchodu, na který by měl zemřelý
nárok po novém vyměření provedeném
podle předchozích odstavců. V tomto případě
se jako vznik nároku na nové vyměření
považuje den úmrtí důchodce.
Odůvodnění:
Pro pracující poživatele invalidního
důchodu se přejímá dosavadní
zásada o novém vyměření jejich
důchodu, jestliže byli po vzniku nároku na
invalidní důchod alespoň 5 roků zaměstnáni.
Nově se navrhuje, aby i pozůstalostní dávky
byly vypočítány ze zvýšeného
invalidního důchodu, jestliže zemře
poživatel invalidního důchodu, který
měl již nárok na nové vyměření
tohoto důchodu, i když před svou smrtí
o ně nepožádal. Předpokládá
se, že tohoto opatření ročně
využije asi 50 pozůstalých a náklady
na důchody se tak zvýší v prvním
roce o 0,03 mil. Kčs.
Zásada č. 27
Nejvyšší výměry invalidního
důchodu vyjádřené v pevných
částkách činí měsíčně
a) 3 800 Kčs, jde-li o pracujícího, který
odpracoval aspoň 10 roků v zaměstnáních
v hornictví se stálým pracovištěm
pod zemí v uranových hlubinných dolech nebo
aspoň 15 roků v zaměstnáních
v hornictví se stálým pracovištěm
pod zemí v ostatních hlubinných dolech, anebo
se stal plně invalidním následkem pracovního
úrazu či nemoci z povolání vzniklých
v těchto zaměstnáních nebo v přímé
souvislosti s nimi,
b) 3 250 Kčs, jde-li o pracujícího, který
splní podmínky pro přiznání
důchodu z I. pracovní kategorie a nesplňuje
podmínky písm. a),
c) 2 900 Kčs, jde-li o pracujícího, který
splní podmínky pro přiznání
důchodu z II, pracovní kategorie a nesplňuje
podmínky písm. a) nebo b),
d) 2 800 Kčs v ostatních případech.
Nad hranice uvedené pod písm, c) a d) náleží
zvýšení za dobu zaměstnání
v hornictví se stálým pracovištěm
pod zemí v hlubinných dolech, nejvýše
však do částky 3 250 Kčs.
Omezení 90 % čistého neredukovaného
PMV platí obdobně jako u starobního důchodu.
Odůvodnění:
Částka nejvyšších výměr
invalidního důchodu je navrhována shodně
jako u starobního důchodu.
Zásada č. 28
Minimální výměra invalidního
důchodu činí 500 Kčs měsíčně,
i když v těchto případech přesáhne
90 % čistého PMV.
Odůvodnění:
Navrhuje se minimální výši invalidního
důchodu zvýšit obdobně jako u starobního
důchodu a netrvat ani v těchto případech
na omezení hranicí 90 % čistého PMV.
Ročně je přiznáváno kolem 300
invalidních důchodů v minimální
výměře. Jejich zvýšení
si vyžádá v prvním roce 0,1 mil. Kčs.
Zásada č. 29
Důchod za výsluhu let náleží
a) výkonným letcům (velitelům letadla,
pilotům, navigátorům, palubním mechanikům,
radiotelegrafistům, radiotelefonistům a palubním
průvodčím) a výsadkářům-instruktorům
ve Svazu pro spolupráci s armádou;
b) pracovníkům vybraných profesí z
oblasti řízení letového provozu v
resortech dopravy a národní obrany;
c) sólistům opery, sólistům hudebních
divadel, vokálním sólistům Armádního
uměleckého souboru Víta Nejedlého
a Vojenského uměleckého souboru kapitána
Jána Nálepky;
d) dirigentům a členům orchestrů státních
operních scén, dirigentům a členům
státních symfonických orchestrů a
profesionálních komorních souborů
a profesionálním koncertním umělcům
sólistům;
e) sólistům baletu, choreografům a členům
baletu státních divadel, Armádního
uměleckého souboru Víta Nejedlého
a Vojenského uměleckého souboru kapitána
Jána Nálepky;
f) sólistům pantomimy;
g) artistům, jejichž zaměstnání
je zařazeno do II. pracovní kategorie;
h) dirigentům a členům orchestru jiné
než státní operní scény nebo
jiného než státního symfonického
orchestru, pokud přiznání důchodu
za výsluhu let doporučí ministerstvo kultury
republiky po projednání s příslušným
výborem Odborového svazu pracovníků
umění, kultury a společenských organizací
a s příslušným uměleckým
svazem podle umělecké úrovně umělce
a uměleckého tělesa, jehož byl členem;
ch) tanečním umělcům reprezentačního
uměleckého státního souboru určeného
ministerstvem kultury republiky po projednání s
příslušným výborem Odborového
svazu pracovníků umění, kultury a
společenských organizací a s příslušným
uměleckým svazem.
Podmínkou pro nárok na důchod za výsluhu
let výkonného letce je, že konal zaměstnání
výkonného letce aspoň 25 roků a toto
zaměstnání ukončil. Pro účely
důchodu za výsluhu let se může doba
skutečného zaměstnání výkonného
letce hodnotit až dvojnásobkem.
Důchod za výsluhu let výkonného letce
činí 50 % PMV, Získal-li výkonný
letec více než 25 započitatelných roků,
zvyšuje se důchod za výsluhu let od 26. roku
zaměstnání o 3 % PMV za každý
další rok uvedeného zaměstnání.
Důchod se zvýšením činí
nejvýše 75 % PMV.
Podmínkou pro nárok na důchod za výsluhu
let pracovníka řízení letového
provozu je výkon takového zaměstnání,
které je zařazeno do II. pracovní kategorie,
aspoň 25 roků a skončení tohoto zaměstnání.
Základní výměra důchodu za
výsluhu let pracovníka řízení
letového provozu činí 50 % PMV, zvýšení
nad 25 roků zaměstnání 3 % za rok
a nejvyšší výměra 70 % PMV. Výkon
profesí v řízení letového provozu
nemá za následek ztrátu nároku na
důchod za výsluhu let přiznaný výkonnému
letci. Nedosáhne-li výkonný letec při
skončení tohoto zaměstnání
maximální procentní výměry
důchodu za výsluhu let letce a nepožádá
o výplatu tohoto důchodu, může si zvýšit
nárok na tento důchod zaměstnáním
v profesích řízení letového
provozu, nejvýše však do 70 % PMV.
Podmínkou pro nárok na důchod za výsluhu
let umělce je že byl zaměstnán (umělecky
činný) po dobu
a) 20 roků jako sólista baletu, choreograf nebo
artista;
b) 22 roků jako jiný taneční umělec;
c) 25 roků jako sólista opery státních
nebo hudebních divadel anebo sólista pantomimy;
d) 30 roků jako dirigent, člen orchestru, koncertní
umělec sólista nebo vokální sólista,
a toto zaměstnání ukončil, Při
přestupu umělce do jiného oboru umělecké
činnosti, v němž se vyžaduje delší
doba zaměstnání pro vznik nároku na
důchod než v dosavadním oboru, se doba dosavadního
zaměstnání započítává
do této delší doby.
Důchod za výsluhu let umělce činí
50 % PMV.
Pro určení PMV při výpočtu
důchodu za výsluhu let se započítávají
pouze výdělky ze zaměstnání
zakládajících nárok na tento důchod;
doba jiného zaměstnání se do období,
z něhož se vypočítává
PMV, nezahrnuje.
Důchod za výsluhu let se krátí při
souběhu s příjmem z výdělečné
činnosti o částku, o kterou úhrn důchodu
a výdělku převyšuje PMV (neredukovaný),
Průměr hrubých měsíčních
příjmů pro krácení se stanoví
za období nepřesahující 12 kalendářních
měsíců. Krácení se provede
podle příjmu dosaženého v uplynulém
období nebo podle příjmu pravděpodobně
očekávaného na základě oznámení
organizace. Po uplynutí 12 měsíců
výdělečné činnosti, event.
za dobu kratší, se zjistí příjem
důchodce v tomto období, který je rozhodující
pro krácení v následujícím
období. Výše kráceného důchodu
se nemění, pokud nedojde ke změně
průměrného hrubého příjmu,
z něhož se vycházelo při krácení,
o více než 50 Kčs. Po skončení
výdělečné činnosti důchodce
se důchod upraví na plnou výši ode dne
následujícího po skončení výdělečné
činnosti. Způsob krácení důchodu
v souběhu s příjmem z výdělečné
činnosti a určení, zda se přihlíží
při stanovení PMV i k měsícům,
ve kterých důchodce při trvání
pracovního poměru neměl příjem,
budou stanoveny v prováděcím předpise.
Odůvodnění:
Proti dosavadnímu stavu se rozšiřuje okruh
profesí, pro jejichž pracovníky bude důchod
za výsluhu let přiznán, a stanoví
se pro ně některé podrobnosti.
Pracovníci řízení letového
provozu vykonávají společensky vysoce důležité
zaměstnání, na jehož kvalitě
závisí bezpečnost letecké dopravy.
Odpovědnost tohoto povolání klade mimořádné
nároky na organismus a zdravotní schopnosti těchto
pracovníků, což nachází odraz
v požadavcích na jejich zdravotní stav, právně
zakotvených v témže předpise, jako je
tomu u výkonných letců. Tito pracovníci
jsou též povinni se každý rok podrobit
důkladné lékařské prohlídce
v Ústavu leteckého zdravotnictví. Profese
v řízení letového provozu jsou zařazeny
do II. pracovní kategorie. Způsob krácení
důchodu za výsluhu let s příjmem z
výdělečné činnosti se mění
obdobně jako u vdovského důchodu.
Odhaduje se, že nově získá nárok
na důchod za výsluhu let ročně 10
pracovníků v oblasti řízení
letového provozu a náklad na jejich důchody
bude činit v prvním roce 0,1 mil. Kčs.
Zásada č. 30
Vdovský a sirotčí důchod náleží
po pracujícím, který byl zaměstnán
po dobu potřebnou pro nárok na invalidní
nebo starobní důchod, nebo po pracujícím,
který zemřel následkem pracovního
úrazu (nemoci z povolání). Vdovský
a sirotčí důchod náleží
také po poživateli důchodu starobního
nebo invalidního (částečného
invalidního) nebo důchodu za výsluhu let.
Oboustranně osiřelému dítěti
náleží sirotčí důchod,
měl-li alespoň jeden z rodičů nebo
z osob, na které bylo dítě převážně
odkázáno výživou, v době smrti
trvalý pobyt v Československé socialistické
republice, i když nejsou splněny podmínky předchozích
odstavců.
Jednostranně osiřelému dítěti
náleží sirotčí důchod
v minimální výměře, měl-li
zemřelý rodič nebo osoba, na kterou bylo
dítě odkázáno výživou,
v době smrti trvalý pobyt v ČSSR nebo má-li
pozůstalý rodič trvalý pobyt v ČSSR,
i když nejsou splněny podmínky odst. 1 a 2.
Odůvodnění:
Okruh osob, z jejichž důchodového zabezpečení
se odvozuje nárok na důchody pozůstalých,
se nemění, stejně jako všeobecné
podmínky nároku na tyto důchody.
Nejsou-li splněny všeobecné podmínky
nároku na pozůstalostní důchody, nelze
důchod přiznat. Jediná výjimka za
současného stavu platí pro oboustranně
osiřelé sirotky, jimž je možné
přiznat sirotčí důchod, i když
tyto podmínky splněny nejsou, měl-li alespoň
jeden z rodičů, popř. z osob, na něž
bylo dítě převážně odkázáno
výživou, v době smrti trvalý pobyt v
Československé socialistické republice. Pro
jednostranně osiřelé děti taková
možnost neexistuje. Z hlediska sociálního se
však jeví jako odůvodněné za
obdobných podmínek přiznávat sirotčí
důchod i jednostranně osiřelým sirotkům,
a to alespoň v minimální výši,
aby tyto děti, přestože mají ještě
druhého rodiče, nezůstávaly nezabezpečeny
sirotčím důchodem.
Úprava se bude týkat ročně asi 100
sirotků, při její realizaci je však
třeba počítat s tím, ze sirotčí
důchod bude přiznán najednou asi 500 dětem.
Tento počet se však nebude ani v budoucnu zvyšovat,
neboť úbytky se přibližně budou
rovnat přírůstkům nových důchodů,
takže roční náklady se odhadují
na cca 2,4 mil. Kčs.
Zásada č. 31
Vdova má nárok na vdovský důchod po
dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této
doby trvá nárok na vdovský důchod
vdově, která splňuje některou z těchto
podmínek:
- je plně invalidní,
- pečuje alespoň o jedno nezaopatřené
dítě,
- vychovala alespoň tři děti,
- dosáhla věku 45 let a vychovala dvě děti,
- dosáhla věku 50 let,
- dosáhla ke dni smrti manžela, který zemřel
následkem pracovního úrazu utrpěného
při plnění pracovních úkolů
v zaměstnání I. pracovní kategorie,
věku 40 let.
Dítětem, podmiňujícím nárok
na vdovský důchod, se rozumí dítě,
které má po zemřelém nárok
na sirotčí důchod, a dítě,
které bylo v rodině před úmrtím
manžela vychováváno.
Okruh dětí podmiňujících nárok
na vdovský důchod bude blíže vymezen
v prováděcím předpisu, Nárok
na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li
se některé z podmínek do dvou roků
po zániku dřívějšího nároku
na vdovský důchod nebo do pěti roků,
zemřel-li manžel následkem pracovního
úrazu utrpěného při plnění
pracovních úkolů v zaměstnání
I. pracovní kategorie. Nárok na vdovský důchod
vznikne znovu, splní-li se podmínka péče
o dítě.
Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním;
při opětném ovdovění vznikne
však nárok na dřívější
vdovský důchod znovu jen, jestliže by vdově
náležel, kdyby se znovu neprovdala, a jestliže
neměla nárok na vdovský důchod po
posledním manželu,
Vdovský důchod náleží při
splnění obecných podmínek nároku
i rozvedené ženě, jestliže byla v době
smrti bývalého manžela odkázána
na příspěvek na výživu, bez ohledu
na to, jak dlouhou dobu byl manžel povinen tento příspěvek
poskytovat. Vdově, která nežila s manželem
delší dobu před jeho smrtí ve společné
domácnosti a jejíž manželství přestalo
plnit svou společenskou funkci, náleží
vdovský důchod, jen pokud vdova měla v době
smrti manžela vůči němu nárok
na výživné.
Odůvodnění:
Podmínky nároku na vdovský důchod
zůstávají v podstatě zachovány,
Pokud jde o okruh dětí, jejichž vychování,
resp. péče o ně, zakládá nárok
na vdovský důchod, budou se za "děti"
považovat nejen společné děti zemřelého
manžela a vdovy, ale i děti, které mají
určitý vztah k vdově nebo k jejímu
manželovi - jsou to děti vdovy, jejichž otcem
nebyl zemřelý manžel, a stejně tak i
děti zemřelého manžela, jejichž
matkou není vdova, které byly však vychovávány
ve společné domácnosti manželů.
Těmto dětem jsou na roven postaveny i děti
osvojené, ať již osvojiteli byli oba manželé
nebo jen jeden z nich. Nebude se přihlížet
nadále k dětem narozeným, resp. převzatým
do péče, po úmrtí manžela, s
výjimkou dětí narozených po smrti
otce, které mají po zemřelém nárok
na sirotčí důchod. Úpravou se zajišťuje
poskytování vdovského důchodu všem
ženám pečujícím o nezaopatřené
dítě, které bylo v rodině zemřelého
vychováváno, bez ohledu na to, zda pobírá
po zemřelém sirotčí důchod
či nikoliv.
Úprava se bude týkat ročně zhruba
70 vdov a náklady na jejich důchody se odhadují
v prvním roce na 0,3 mil. Kčs.
Další změna se týká nároku
na vdovský důchod. Podle platného stavu nárok
na vdovský důchod zanikne, odpadne-li podmínka
jeho dalšího poskytování. Splní-li
se však některá ze zákonem stanovených
podmínek do dvou roků po zániku dřívějšího
nároku (resp. do pěti roků), nárok
na vdovský důchod vznikne znovu. V praxi se často
vyskytují případy, ze děti s nárokem
na sirotčí důchod začnou znovu studovat
po době delší než jsou dva roky od skončení
předchozího studia, a z důvodu přípravy
na budoucí povolání studiem jim tudíž
vznikne nárok na sirotčí důchod; nárok
na vdovský důchod již nevznikl, protože
od skončení dřívějšího
nároku uplynuly více jak dva roky. Navržená
zásada tuto tvrdost odstraňuje, neboť v těchto
případech se jeví opodstatněným
poskytovat i vdovský důchod, protože vdova
pečuje o dítě, které pobírá
sirotčí důchod, resp. o dítě,
které bylo v rodině před úmrtím
manžela vychováváno. Těchto vdov je
ročně asi 30 a náklady na jejich důchody
budou činit v prvním roce 0,16 mil. Kčs.
Rovněž se mění ustanovení o poskytování
vdovského důchodu rozvedené ženě.
Podle současných předpisů náleží
vdovský důchod rozvedené ženě
v případě, že byla v době smrti
bývalého manžela odkázána na
příspěvek na výživu, a to až
do skončení doby, do které měl bývalý
manžel povinnost jej poskytovat. Návrh odpovídá
změně zákona o rodině.
Zásada č. 32
Vdovský důchod činí 60 % důchodu
a) starobního nebo invalidního, na který
by měl pracující (pracující
důchodce) nárok v době smrti, podle toho,
který z těchto důchodů je vyšší,
b) starobního, invalidního nebo důchodu za
výsluhu let, na který měl nárok v
době smrti nepracující důchodce.
Vdovský důchod po poživateli částečného
invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán,
se vyměřuje z invalidního důchodu,
na který by měl poživatel částečného
invalidního důchodu nárok v době smrti,
kdyby byl plně invalidní.
Vdovský důchod činí nejméně
450 Kčs měsíčně, jeho výše
však nesmí přesáhnout výši
důchodu zemřelého, z něhož je
vyměřován.
Vdovský důchod rozvedené ženy a vdovy,
která nežila s manželem v době jeho smrti
ve společné domácnosti, nesmí být
vyšší než příspěvek
na výživu, resp. výživné; ustanovení
o nejnižší výměře vdovského
důchodu v obecných případech zde neplatí.
Je-li vedle vdovy, která má nárok na vdovský
důchod, také rozvedená žena, která
má nárok na vdovský důchod, nesmí
úhrn vdovských důchodů převyšovat
důchod zemřelého; pokud by úhrn byl
vyšší, snižují se tyto důchody
poměrně.
Odůvodnění:
Způsob stanovení výše vdovského
důchodu se v porovnání s dnešním
stavem nemění. Zvyšuje se pouze minimální
hranice vdovského důchodu ze 360 Kčs na 450
Kčs měsíčně. Současná
hranice platí od roku 1964; k této částce
náleží, stejně jako k ostatním
důchodům, ještě zvýšení
podle zákonných opatření z let 1979
a 1982 v úhrnné výši 70 Kčs měsíčně.
Protože se tato zvýšení již nadále
k vdovskému důchodu nebudou poskytovat a v souvislosti
se zvýšením minima ostatních důchodů
se navrhuje přiměřeně zvýšit
i minimum vdovského důchodu. Ročně
je přiznáváno kolem 200 vdovských
důchodů v minimální výměře
a její zvýšení si vyžádá
v prvním roce 0,1 mil. Kčs.
Zásada č. 33
Je-li vdova výdělečně činná,
krátí se vdovský důchod o polovinu
částky, o kterou úhrn vdovského důchodu
a průměru hrubých příjmů
z výdělečné činnosti převyšuje
měsíčně částku l 500
Kčs,
Vdovský důchod se nekrátí výdělečně
činné vdově po dobu jednoho roku od smrti
manžela, vdově, která pečuje aspoň
o jedno nezaopatřené dítě, vdově,
která je starší než 70 let, účastnici
odboje nebo vdově po účastníku odboje.
Průměr hrubých měsíčních
příjmů pro krácení se stanoví
za období nepřesahující 12 měsíců.
Krácení vdovského důchodu pro souběh
s příjmem z výdělečné
činnosti se provede podle příjmu dosaženého
v uplynulém období nebo podle příjmu
pravděpodobně očekávaného na
základě oznámení organizace. Po uplynutí
12 měsíců výdělečné
činnosti, event. za dobu kratší, se zjistí
příjem vdovy v tomto období, který
je rozhodující pro úpravu vdovského
důchodu pro další období. Výše
kráceného důchodu se nemění,
pokud nedojde ke změně průměrného
hrubého příjmu, z něhož se vycházelo
při krácení, o více než 50 Kčs.
Při skončení výdělečné
činnosti vdovy se důchod upraví na plnou
výši ode dne následujícího po
skončení výdělečné činnosti.
Způsob krácení vdovského důchodu
v souběhu s příjmem z výdělečné
činnosti, jakož i určení, zda se přihlíží
při stanovení PMV i k měsícům,
ve kterých vdova neměla příjem při
trvání pracovního poměru, bude v prováděcím
předpise.
Odůvodnění:
Krácení vdovského důchodu s příjmem
z výdělečné činnosti se zachovává
s ohledem na funkci vdovského důchodu. Nemění
se ani hranice pro úhrn důchodu s příjmem
z výdělečné činnosti. Rovněž
se nenavrhují změny, pokud jde o důvody zakládající
nekrácení vdovského důchodu. Při
krácení vdovského důchodu se však
v rámci zjednodušení upouští od
systému zálohové výplaty důchodu
a jeho následného vyúčtování.
Ročně je třeba krátit pro souběh
s příjmem téměř 20 tisíc
vdovských důchodů. Administrativně
složité zpětné vyúčtování
zálohově vypláceného důchodu
a s tím spojené vykazování, srážení,
event. vymáhání vzniklých přeplatků,
navržená úprava odstraní. Návrh
povede ke zhospodárnění důchodového
řízení, ke zjednodušení administrativy
nejen u plátců důchodů, ale i organizací
a orgánů spojů. Náklady na administrativu
této agendy jsou značné a rovněž
provádění výpočetní
technikou je velmi náročné. Navrhovaná
úprava přispěje ke srozumitelnosti rozhodování,
posílí sociální jistoty vdov a bude
mít kladný dopad na veřejnost. Povede i ke
snížení nákladů spojených
s prováděním přeplatkové agendy.
Zásada č. 34
Sirotčí důchod náleží
vlastnímu nebo osvojenému dítěti zemřelého
pracujícího nebo důchodce. Sirotčí
důchod náleží také dítěti,
které zemřelý převzal do péče
nahrazující péči rodičů,
jestliže dítě bylo v době jeho smrti
na něj převážně odkázáno
výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných
příčin zajistit jeho rodiče.
Sirotčí důchod náleží
do skončení povinné školní docházky.
Poté náleží sirotčí důchod
nejdéle do 26. roku věku, jestliže dítě
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání
předepsaným výcvikem nebo studiem, nebo
b) nemůže se připravovat na budoucí
povolání nebo být zaměstnáno
pro nemoc, nebo
c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní
stav je neschopno se soustavně připravovat k budoucímu
povolání anebo je schopno se k němu připravovat
jen za mimořádných podmínek, anebo
d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní
stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání
nebo výkon takového zaměstnání
by vážně zhoršil jeho zdravotní
stav.
Nárok na sirotčí důchod zaniká
osvojením dítěte; nárok se obnovuje
zrušením osvojení.
Prováděcí předpis stanoví pojem
soustavné přípravy dítěte na
budoucí povolání po skončení
povinné školní docházky.
Odůvodnění:
Okruh dětí, kterým náleží
sirotčí důchod, se nemění.
Rovněž tak se v podstatě nemění
podmínky pro vznik a trvání nároku
na sirotčí důchod.
Zásada č. 35
Sirotčí důchod jednostranně osiřelého
dítěte činí 30 % a oboustranně
osiřelého dítěte 50 % starobního
nebo invalidního důchodu, na který by měl
zemřelý pracující nárok v době
smrti, podle toho, který z těchto důchodů
je vyšší.
Sirotčí důchod jednostranně osiřelého
dítěte činí 30 % a oboustranně
osiřelého dítěte 50 % starobního,
invalidního důchodu nebo důchodu za výsluhu
let, na který měl nepracující důchodce
nárok v době smrti.
Sirotčí důchod po poživateli částečného
invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán,
se vyměřuje z invalidního důchodu,
na který by měl zemřelý nárok
v době smrti, kdyby byl plně invalidní.
Sirotčí důchod jednostranně osiřelého
dítěte činí nejméně
400 Kčs měsíčně, sirotčí
důchod oboustranně osiřelého dítěte
nejméně 600 Kčs měsíčně,
Je-li více osiřelých dětí,
nesmí být sirotčí důchod žádného
z nich nižší než poměrný díl
připadající na jedno dítě z
úhrnu výchovného.
Odůvodnění:
Přejímá se dosavadní konstrukce výpočtu
důchodu, pouze se zvyšují jeho nejnižší
výměry.
Ročně se přiznává 1600 sirotčích
důchodů v nejnižších výměrách;
jejich zvýšení si vyžádá
v prvním roce 0,3 mil. Kčs