Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY se usneslo na tomto zákoně:

(1) Účelem tohoto zákona je vytvořit předpoklady pro rozvoj veterinární péče jako důležitého činitele ochrany a upevňování zdraví zvířat, vzestupu živočišné velkovýroby a výroby zdravotně nezávadných a biologicky hodnotných potravin a surovin živočišného původu (dále jen "živočišné produkty") v zájmu zkvalitňování výživy lidí a ochrany jejich zdraví.

(2) Orgány, organizace i občané jsou povinni jednat tak, aby byly soustavně a cílevědomě vytvářeny potřebné podmínky pro ochranu a upevňování zdraví zvířat a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty živočišných produktů (dále jen "zdravotní nezávadnost živočišných produktů").

(1) Veterinární péče zahrnuje

a) péči o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy, jakož i předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání,

b) péči o hygienu výroby a o zdravotní nezávadnost živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými předpisy o péči o zdraví lidu,

c) péči o zdravotní a dietetickou nezávadnost krmiv (dále jen "zdravotní nezávadnost krmiv"),

d) ochranu území československé socialistické republiky před zavlečením původců nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a zdravotně závadných živočišných produktů ze zahraničí (dále jen "veterinární ochrana státního území"),

e) ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy pocházejícími ze zvířat a ochranu zvířat před škodlivými vlivy zevního prostředí,

f) zabezpečování veterinárních léčiv, přípravků a potřeb,

g) veterinární asanaci.

(2) Součástí veterinární péče je chránit ve spolupráci se zdravotnickými orgány zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a před poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty.

(1) Státní správu na úseku veterinární péče vykonávají podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, popřípadě jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku veterinární péče

a) federální ministerstvo zemědělství a výživy,

b) orgány veterinární péče české socialistické republiky a orgány veterinární péče Slovenské socialistické republiky (dále jen "orgány veterinární péče").

(2) Odborné veterinární činnosti vykonávají orgány veterinární péče.

(3) Socialistické organizace, které chovají zvířata, mohou odborné veterinární činnosti vykonávat jen ve stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek (podniková veterinární služba).

(4) Ministerstvo zemědělství a výživy české socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstva zemědělství a výživy republik") upraví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy obecně závazným právním předpisem podmínky a rozsah výkonu podnikové veterinární služby.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy

a) zpracovává a předkládá vládě Československé socialistické republiky návrhy zásad politiky federace na úseku veterinární péče,

b) zpracovává návrhy plánů rozvoje vědy a techniky na úseku veterinární péče,

c) vytváří podmínky pro koordinaci řešení otázek vyplývajících z potřeby jednotného zabezpečování politiky federace na úseku veterinární péče, zejména pro jednotný postup při předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, při zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv a při veterinární ochraně státního území; dále soustavně spolupracuje s příslušnými orgány republik při přípravě návrhů střednědobých a ročních prováděcích plánů výroby a dovozu veterinárních léčiv a přípravků,

d) zajišťuje řešení mezinárodních normalizačních úkolů a jednotné provádění normalizace na úseku veterinární péče,

e) ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a výživy republik zabezpečuje na úseku veterinární péče úkoly vyplývající z rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, z mezinárodních smluv a z členství československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích.

(1) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni

a) chovat zvířata v prostředí a za podmínek, které umožňují nejvyšší využití jejich produkčních a reprodukčních schopností a výrobu zdravotně nezávadných živočišných produktů, zejména řádně je ošetřovat, poskytovat jim vhodnou výživu, využívat je způsobem odpovídajícím jejich druhu a kategorii a sledovat jejich zdravotní stav,

b) předcházet onemocnění zvířat, chránit je před škodlivými vlivy a při onemocnění zvířat požádat o odbornou veterinární pomoc, podle potřeby zajistit též poskytnutí první pomoci,

c) dodržovat

1. opatření stanovená k předcházení vzniku, zdolávání a zamezení šíření nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"),

2. požadavky péče o zdraví zvířat včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby a přepravy.

(2) Na chovatele ostatních zvířat se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 1 v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu a účelu jejich chovu.

(3) Chovatelé zvířat jsou povinni dbát na to, aby chovem zvířat nebylo ohrožováno zdravé životní prostředí.

Zvířata nesmějí být týrána.

(1) K přemísťování zvířat je třeba zpravidla souhlasu orgánu veterinární péče, který se uděluje vystavením veterinárního osvědčení.

(2) Před zařazením do chovu je chovatel povinen umístit.přemístěná zvířata v karanténě.

(3) Přeprava zvířat se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky.

(1) Výstavy, trhy, prohlídky nebo soutěže zvířat, anebo svody zvířat k jiným účelům (dále jen "svody zvířat"), lze pořádat jen na základě povolení orgánu veterinární péče.

(2) Při svodu zvířat je pořadatel povinen

a) dodržovat stanovené veterinární podmínky pro jeho konání uvedené v povolení,

b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání a vyšetřování, popřípadě i ošetřování zvířat.

(3) Federální ministerstvo zemědělství a výživy upraví v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy republik obecně závazným právním předpisem podrobnosti o udělování souhlasu vystavením veterinárního osvědčení při přemísťování zvířat se zřetelem na druh zvířat, způsob a účel jejich chovu, jakož i o podmínkách pořádání svodu zvířat a povinnostech pořadatele při něm.

(1) Kdo přichází do styku se zvířaty, popřípadě se živočišnými produkty, je povinen neprodleně uvědomit orgán veterinární péče nebo zajistit jeho uvědomění o podezření z nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat a podle svých možností učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedocházelo k šíření nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.

(2) Chovatelská organizace je povinna provést v souladu s požadavky veterinární péče, popřípadě i, jde-li o podezření z velmi nebezpečné nákazy zvířat, podle pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích opatření další neodkladná opatření.

(3) Orgán veterinární péče

a) na základě výsledku předběžného vyšetření zvířat uvědomí o výskytu velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat nadřízený orgán, příslušný národní výbor a příslušný orgán Sboru národní bezpečnosti, o výskytu nemoci přenosné ze zvířat na člověka i příslušný orgán hygienické služby,

b) učiní opatření nezbytná k zdolávání a zamezení šíření nákazy zvířat.

(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty,je povinen

a) dbát na to, aby do oběhu k obvyklému účelu přicházely jen živočišné produkty odpovídající podmínkám stanoveným tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními předpisy, zejména aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění takovými činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,

b) dodržovat

1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů (dále jen "veterinární hygienická opatření"),

2. požadavky péče o hygienu výroby a o zdravotní nezávadnost živočišných produktů v souladu s podmínkami stanovenými předpisy o péči o zdraví lidu.

(2) Živočišné produkty podezřelé z přítomnosti cizorodých látek v množství, jež se podle zvláštních předpisů považuje za škodlivé zdraví lidí nebo zvířat, anebo podezřelé z jiného důvodu, mohou být dále zpracovávány nebo používány ke krmení zvířat jen na základě povolení orgánu veterinární péče a za podmínek jím stanovených.

(1) Jatečná zvířata, jejichž maso a orgány jsou určeny pro vnitřní trh nebo zahraniční obchod, podléhají povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením a při porážení, jejich maso a orgány po poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa); mléko podléhá povinnému veterinárnímu vyšetření při výrobě i zpracovávání.

(2) Živočišné produkty, které podléhají veterinárnímu vyšetření, mohou být použity jen v souladu s výsledky tohoto vyšetření.

(1) Jatečná zvířata uvedená v § 11 odst. 1 se porážejí na jatkách, popřípadě na porážecích místech k tomu určených.

(2) Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

Přeprava živočišných produktů se provádí jen k tomu vhodnými dopravními prostředky.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy upraví v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy republik obecně závazným právním předpisem podrobnosti o obecných a zvláštních veterinárních hygienických požadavcích na živočišné produkty, o veterinárním vyšetření jatečných a ostatních zvířat a živočišných produktů a o přepravě živočišných produktů.

(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu nebo používá krmiva, je povinen a) dbát na to, aby

1. bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli, kteří působí nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,

2. odpovídala potřebám zvířat příslušného druhu a kategorie,

b) dodržovat

1. opatření stanovená k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv,

2. požadavky péče o zdravotní nezávadnost krmiv.

(2) Krmiva, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví zvířat nebo lidí nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty, anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem, mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě za podmínek stanovených orgánem veterinární péče.

(3) K ověřování, výrobě, dovozu a uvádění do oběhu dosud nepoužívaných krmiv musí být vyžádán souhlas orgánu veterinární péče z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti.

(4) Federální ministerstvo zemědělství a výživy upraví v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy republik podrobnosti o zdravotní nezávadnosti a používání krmiv.

(1) Dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, je přípustný jen na základě veterinárního povolení [Veterinární povolení podle § 16 odst. 1 tohoto zákona nenahrazuje povolení ministerstva zemědělství a výživy republiky podle právních předpisů o plemenitbě hospodářských zvířat nebo podle právních předpisů o rozvoji rostlinné výroby, ani povolení ministerstva kultury České socialistické republiky nebo ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky podle právních předpisů o ochraně volně žijících živočichů, jakož ani povolení podle předpisů upravujících hospodářské styky se zahraničím] a veterinárního osvědčení.

(2) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, podléhají veterinární kontrole při vstupu na území Československé socialistické republiky a při výstupu do ciziny (dále jen "pohraniční veterinární kontrola").

(3) Při plnění svých povinností dozírají na dodržování podmínek uvedených v odstavci 1 a 2 též orgány celní správy a Sboru národní bezpečnosti.

(4) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nemohou orgány celní správy propustit k další přepravě před provedením pohraniční veterinární kontroly.

(5) Dovezená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jež podléhají pohraniční veterinární kontrole, podléhají veterinární kontrole také v místě určení.

(6) Federální ministerstvo zemědělství a výživy upraví v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy republik obecně závazným právním předpisem veterinární podmínky pro dovoz, vývoz a průvoz zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz.

(1) Dopravci, pošta, ostatní organizace i občané jsou povinni umožnit provádění pohraniční veterinární kontroly v dopravních prostředcích, provozních skladech i na jiných místech, v nichž se nacházejí dovážená, provážená nebo vyvážená zvířata, živočišné produkty a krmiva, jakož i předměty, které mohou být nositeli původců nákaz.

(2) Orgán veterinární péče neodpovídá za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravních prostředků v důsledku pohraniční veterinární kontroly.

(1) Ověřovat, vyrábět, dovážet a uvádět do oběhu lze jen veterinární léčiva a přípravky schválené podle zvláštních předpisů [§ 20, 62 a 79 odst. zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 81/1969 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 102/1969 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků. §.. zákona české národní rady č..../1987 Sb., o státní správě na úseku veterinární péče a §.. zákona Slovenské národní rady č..../1987 Sb., o státní správě na úseku veterinární péče.]

(2) K veterinárním odborným úkonům mohou být používána jen veterinární léčiva a přípravky

a) uvedené v odstavci 1,

b) zhotovené podle předpisu veterinárního lékaře v lékárně nebo v jiném k tomu určeném zařízení.

(3) Organizace, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí do oběhu veterinární léčiva a přípravky, jsou povinny zajistit kontrolu jejich jakosti, označení, složení, dávkování a úpravy, jakož i vyznačení lhůty, po kterou použití těchto léčiv a přípravků nepříznivě ovlivňuje zdravotní nezávadnost živočišných produktů.

(4) Vrcholnou odbornou kontrolu vyráběných a dovážených veterinárních léčiv a přípravků provádějí státní ústavy pro kontrolu léčiv podle zvláštních předpisů a ústavy pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.

(5) Ministerstvo zemědělství a výživy české socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví české socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky upraví obecně závazným právním předpisem povolování výroby, dovozu, ověřování, uvádění do oběhu, používání a kontroly veterinárních léčiv a přípravků.

(1) Veterinární asanace zahrnuje

a) sběr, svoz a zpracovávání, popřípadě neškodné odstraňování těl uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat a nepoživatelných živočišných produktů, popřípadě živočišných produktů vyloučených z použití k obvyklému účelu,

b) dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a dezodorizaci,

c) odchyt toulavých zvířat ve veřejném zájmu a jejich utracení, popřípadě umístění v karanténě.

(2) Těla zvířat a živočišné produkty uvedené v odstavci 1 písm. a) (dále jen "konfiskáty živočišného původu") jsou ve vlastnictví státu.

(1) Organizace, které vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, skladují a přepravují živočišné produkty jsou povinny

a) neprodleně hlásit výskyt konfiskátů živočišného původu orgánu veterinární péče,

b) třídit, ošetřovat a bezpečně ukládat konfiskáty živočišného původu do jejich odvozu ve vhodných prostorech.

(2) Pro ostatní organizace a občany platí povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně zejména se zřetelem na druh zvířat a na okolnosti jejich úhynu.

(1) Konfiskáty živočišného původu musí být hospodárně zužitkovány k vhodnému účelu, anebo neškodně odstraněny.

(2) Svoz konfiskátů živočišného původu se provádí bezplatně tak, aby nedocházelo k jejich škodlivému působení na prostředí a, jde-li o konfiskáty živočišného původu určené k dalšímu zpracování, k jejich znehodnocení.

(3) Za konfiskáty živočišného původu určené k dalšímu zpracování může být poskytnuta přiměřená náhrada organizací, která provádí toto zpracování.

(1) Veterinární dozor se provádí

a) nad chovem a přemísťováním zvířat,

b) nad výrobou, zpracováváním, ošetřováním, skladováním a přepravou živočišných produktů a krmiv,

c) nad výrobou veterinárních léčiv a přípravků, nejde-li o výrobu v organizacích v působnosti ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky,

d) nad sběrem, svozem, zpracováváním a neškodným odstraňováním konfiskátů živočišného původu,

e) při prodeji živočišných produktů na tržištích a v tržnicích a při prodeji potravin živočišného původu vyžadujících zvláštní péči,

f) při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

g) nad používáním veterinárních léčiv a přípravků.

(2) Veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa a mléka se provádí soustavně.

(3) Orgány veterinární péče

a) dozírají, zda orgány, organizace a občané dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a na základě tohoto zákona, popřípadě, jde-li o podmínky a povinnosti stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, též na základě právních předpisů o péči o zdraví lidu,

b) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné, podle okolností i v činnosti orgánů nadřízených organizacím uvedeným pod písmenem a),

c) upozorňují orgány, organizace a občany na zjištěné nedostatky a jejich příčiny a projednávají s nimi způsob jejich odstranění,

d) podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají závaznými pokyny způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(1) Ochranná a zdolávací opatření, veterinární hygienická opatření, opatření k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně státního území (dále jen "mimořádná veterinární opatření") se nařizují při výskytu nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, při zjištění zdravotní závadnosti živočišných produktů nebo krmiv a při nebezpečí zavlečení původců nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat, popřípadě zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí na území Československé socialistické republiky.

(2) Mimořádná veterinární opatření jsou zejména

a) vymezení ohniska nákazy a ochranného pásma a jejich výstražné označení, popřípadě i střežení,

b) nařízení odděleného umístění (izolace), popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat,

c) pozastavení nakládání živočišnými produkty nebo krmivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv,

d) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení,

e) zákaz výroby, zpracovávání či uvádění do oběhu zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu a zpracovávání, anebo nařízení jejich zničení,

f) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

g) nařízení vrácení dovážených, anebo nepropuštění provážených nebo vyvážených zvířat, živočišných produktů nebo krmiv, popřípadě předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

h) omezení nebo zákaz přemístění a volného pobíhání zvířat, omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů a odchytu zvěře,

i) omezení nebo zákaz přepravy živočišných produktů nebo krmiv,

j) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva,

k) omezení nebo zákaz plemenitby,

l) nařízení očisty, omezení nebo zákazu používání, anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, močůvky a odpadních vod,

n) stanovení zvláštních podmínek pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu,

o) nařízení uzavření tržiště nebo tržnice,

p) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí,

r) omezení volnosti pohybu osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob,

s) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, dezinfekce a deratizace.

(3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být stanovena i jiná opatření odpovídající požadavkům veterinární péče a poznatkům veterinární vědy.

(1) Závazný posudek orgánů veterinární péče musí být vyžádán

a) v územním, stavebním a kolaudačním řízení, jestliže se týkají staveb a zařízení organizací, které jsou určeny

1. pro zvířata nebo k výrobě, zpracovávání, ošetřování a skladování živočišných produktů a krmiv,

2. k výrobě a skladování veterinárních léčiv a přípravků,

3. k ukládání, dalšímu zpracovávání a neškodnému odstraňování konfiskátů živočišného původu,

b) k návrhům

1. typových podkladů a opakovaných projektů staveb uvedených pod písmenem a),

2. na zavedení nových strojů, technologických zařízení, obalů, technologických a pracovních postupů používaných v chovu a k přepravě zvířat, při výrobě, zpracovávání, ošetřování, skladování a přepravě živočišných produktů a krmiv, při výrobě a skladování veterinárních léčiv a přípravků a při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání konfiskátů živočišného původu,

3. technických norem, jestliže se týkají zvířat, živočišných produktů, krmiv, veterinárních léčiv, přípravků a potřeb.

(2) V případech uvedených v odstavci l písm. a) a písm. b) č. 1 a 3 je závazný posudek stanoviskem pro orgány, kterým podle zvláštních předpisů přísluší.rozhodování. Tyto orgány nemohou rozhodnout v rozporu se závazným posudkem. V ostatních případech je závazný posudek samostatným správním rozhodnutím.

(1) Odborné činnosti při plnění úkolů veterinární péče mohou vykonávat jen veterinární pracovníci, jimiž jsou

a) absolventi vysokých škol veterinárních (veterinární lékaři),

b) absolventi středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventi pomaturitního studia veterinárního oboru,

c) jiné osoby, které získaly způsobilost k výkonu některých odborných činností potřebných k plnění úkolů veterinární péče ukončením odpovídajícího studia.

(2) Specializační přípravu veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků zajišťují ústavy pro další vzdělávání veterinárních lékařů.

(3) Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy a ministerstvem školství České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy a ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci a způsobu specializační přípravy veterinárních lékařů a jiné formy dalšího vzdělávání veterinárních pracovníků.

Pracovníci orgánů veterinární péče jsou při plnění svých úkolů oprávněni

a) vstupovat do provozních prostorů, budov a zařízení chovatelů, organizací zacházejících s živočišnými produkty a organizací, které vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu krmiva, popřípadě i, jde-li o pracovníky provádějící pohraniční veterinární kontrolu, do vyhrazených míst celnic a celních prostorů, a provádět v nich potřebné úkony a šetření,

b) vyžadovat od chovatelů a organizací uvedených pod písmenem a) potřebné doklady, informace a vysvětlení, jakož i bezplatnou věcnou, osobní a jinou potřebnou pomoc,

c) odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky k vyšetření a posouzení; za odebrané vzorky se neposkytuje náhrada.

(1) Organizaci, která

a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě nebo jinými předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče

1. k péči o zdraví zvířat a předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání,

2. k výrobě, zpracovávání, ošetřování, skladování a přepravě živočišných produktů a krmiv, jakož i k používání krmiv,

3. k dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

b) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru nebo provádění odborných veterinárních úkonů, anebo neprovede v určené lhůtě závazný pokyn příslušného orgánu veterinární péče k odstranění zjištěných nedostatků,

může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kčs.

(2) Organizaci, která poruší povinnost

a) vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření,

b) uvedenou v odstavci 1 opětovně,

může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kčs.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(1) Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán veterinární péče zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(1) Důtka nebo pokuta až do výše 3 000 Kčs může být uložena občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě nebo jinými předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče k ochraně zdraví zvířat a předcházení nákazám, k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, krmiv, anebo k dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných produktů a krmiv, jakož i předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

b) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru nebo provádění odborných veterinárních úkonů, anebo neprovede v určené lhůtě závazný pokyn příslušného orgánu veterinární péče k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Důtka nebo pokuta až do výše 5 000 Kčs může být uložena občanovi, který se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnosti vyplývající pro něho z mimořádných veterinárních opatření,

b) týrá zvíře.

Pracovníci orgánů veterinární péče pověření výkonem veterinárního dozoru mohou za méně závažné přestupky na úseku veterinární péče, které zjistili při plnění svých úkolů, ukládat a vybírat pokuty do výše 200 Kčs bez dalšího projednání, je-li přestupek spolehlivě zjištěn a je-li ten, kdo se jej dopustil, ochoten pokutu zaplatit.

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy [Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]

(1) K úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, může být poskytnuta podpora až do výše skutečné škody nebo skutečných nákladů.

(2) Osobám zdržujícím se v obci, popřípadě v objektech, na něž se vztahují ochranná a zdolávací opatření, se poskytuje náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada nepřísluší od organizace, k níž jsou v pracovním nebo členském poměru, popřípadě i náhrada nákladů, jež jim vznikly v důsledku omezení vyplývajících z ochranných a zdolávacích opatření.

(3) Ministerstva zemědělství a výživy republik upraví v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy obecně závazným právním předpisem podrobnosti o poskytování podpor a náhrad k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě nákladů vzniklých provedením ochranných a zdolávacích opatření, jakož i škod vzniklých uhynutím zvířat v důsledku nákazy nebo jiného hromadného onemocnění zvířat.