Úterý 19. května 1987

Úterý 19. května 1987

(Začátek schůze v 9.30 hodin)

Přítomno:

64 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

69 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

zvolení v České socialistické republice: Benešová, Fojtík, Gerle, Havlín, Hrdličková, Juchelka, Kabrhelová, Kempný, Servus, Šmehlíková, Vacek

zvolení ve Slovenské socialistické republice: Beňo, Borisová, Liščák, Lúčan, Nováček, Prievozníková

Předseda SN J. Janík: Vážená Snemovňa národov, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, otváram 3. schôdzu Snemovne národov a srdečne vás všetkých na nej vítam.

Osobitne vítam člena Predsedníctva ÚV KSČ a predsedu Federálneho zhromaždenia súdruha Indru, tajomníka ÚV KSČ súdruha Jakeša, predsedu vlády SSR súdruha Colotku, kandidáta Predsedníctva a tajomníka ÚV KSČ súdruha Hamana, člena sekretariátu a tajomníka ÚV KSČ s. Poledníka, ďalej funkcionárov Federálneho zhromaždenia, poslancov Snemovne ľudu a delegácie poslancov Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady.

Srdečne vítam členov federálnej vlády a podpredsedov vlády Českej socialistickej republiky a Slovenskej socialistickej republiky, zástupcov oddelení Ústredného výboru KSČ, predstaviteľov Revolučného odborového hnutia, hrdinov socialistickej práce, vedúcich pracovníkov ministerstiev a ústredných orgánov, zástupcov podnikov, družstiev a inštitúcií, v ktorých poslanci vykonali poslanecké prieskumy, pracovníkov hromadných oznamovacích prostriedkov a všetkých ostatných hostí.

Súdružky a súdruhovia, konštatujem, že teraz je v zasadacej sieni prítomných 63 poslancov zvolených v Českej socialistickej republike a 69 poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. To znamená, že v oboch častiach snemovne je prítomná nadpolovičná väčšina poslancov, a teda Snemovňa národov je spôsobilá uznášať sa.

Predsedníctvo Snemovne národov navrhuje na dnešnej schôdzi prerokovať tento program:

1. Voľba poslancov do výboru Snemovne národov

2. Správa podpredsedu vlády ČSSR a predsedu Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj o efektívnom využívaní palív, energie, surovín a materiálov.

Súdružky a súdruhovia, navrhuje niekto z poslancov zmenu alebo doplnenie návrhu programu? (Ne.) Nenavrhuje.

Nechám teda hlasovať o programe schôdze. Kto súhlasí s návrhom Predsedníctva Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Návrh programu schôdze Snemovne národov sme teda jednomyseľne schválili.

Pristúpime k prvému bodu nášho programu.

1

Voľba poslancov do výboru Snemovne národov.

Súdružky a súdruhovia, Predsedníctvo Snemovne národov prerokovalo na svojej schôdzi 5. mája tohto roku návrh, aby snemovňa zvolila poslanca Dalibora Hanesa do ústavnoprávneho výboru. Nakoľko podľa § 67, odsek 2 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia, výbory majú byť zložené z rovnakého počtu poslancov zvolených v Českej socialistickej republike a poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike, predsedníctvo ďalej snemovni navrhuje, aby do ústavnoprávneho výboru bol zvolený aj poslanec Evžen Erban, ktorý súčasne zostane i členom výboru pre sociálnu politiku.

Podľa § 22 odsek 3 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia táto voľba sa vykonáva verejným hlasovaním, ak sa snemovňa neuznesie inak.

Navrhujem preto, aby sme na základe návrhu Predsedníctva Snemovne národov zvolili verejným hlasovaním poslancov Dalibora Hanesa a Evžena Erbana do výboru ústavnoprávneho.

Má, prosím, niekto k tomuto návrhu dotaz alebo pripomienku? Alebo má niekto iný návrh? (Připomínky ani návrhy nebyly.) Nemá.

Súdružky a súdruhovia, konštatujem, že v zasadacej sále je prítomných 63 poslancov zvolených v Českej socialistickej republike a 69 poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike, čo je nadpolovičná väčšina poslancov.

Nechávam o návrhu hlasovať. Kto súhlasí, aby poslanci Dalibor Hanes a Evžen Erban boli zvolení za členov ústavnoprávneho výboru, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nie.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Konštatujem, že poslanci Dalibor Hanes a Evžen Erban boli zvolení za členov ústavnoprávneho výboru jednomyseľne.

Teraz prerokujeme 2. bod programu.

2

Správa podpredsedu vlády ČSSR a predsedu Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj o efektívnom využívaní palív, energie, surovín a materiálov.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Na úvod mi dovoľte zvýrazniť dôvody, ktoré viedli Snemovňu národov k prerokovaniu takej významnej otázky, akou nesporne je znova aktuálna, naliehavá požiadavka XVII. zjazdu KSČ a 4. i 5. zasadania ÚV KSČ - efektívne využívať palivá, energiu, suroviny a materiál vo všetkých sférach práce a života našej socialistickej spoločnosti.

Toto rokovanie si kladie za cieľ prispieť ku kontrole, ako sa tieto úlohy plnia a napomôcť svojimi podnetmi k zlepšovaniu plnenia tohoto dlhodobého cieľa.

Predsedníctvo, výbory a poslanci Snemovne národov sa dlhodobo pripravovali na toto rokovanie. Zamerali sa predovšetkým na otázky spojené so znižovaním energetickej náročnosti a s ňou súvisiace postupné zabezpečovanie progresívnych štrukturálnych zmien v palivo energetickej bilancii, na racionalizáciu spotreby, využitie palív, vrátane pohonných hmôt a energie vo výrobe, v nevýrobnej sfére i v domácnostiach.

Kontrolná činnosť poslancov smerovala do sféry hospodárenia s materiálmi, predovšetkým s kovmi a skvalitňovania noriem ich spotreby; posudzovali sa možnosti využívania tuzemskej surovinovej a materiálovej základne, druhotných surovín, vplyv na kvalitu výroby a životné prostredie.

Osobitná pozornosť sa venovala presadzovaniu vedeckotechnického rozvoja - ako veda, výskum a vývoj pôsobia na znižovanie palivo energetickej, materiálovej a surovinovej náročnosti.

Všetky výbory skúmali, či všetky články riadenia orientujú svoje podriadené organizácie na prísnu hospodárnosť všetkými týmito zdrojmi a či vytvárajú podmienky pre iniciatívu, vynaliezavosť pracujúcich. Snemovňa národov, jej orgány a poslanci sú si vedomí, že prísna úspornosť vo využívaní palív, energie, materiálov a surovín sú základnou podmienkou intenzifikácie v súčasnom a perspektívnom vývoji, že treba hľadať a uplatňovať spôsoby, ako drahé druhy energie a materiálov nahrádzať výkonnejšími, kvalitnejšími a lacnejšími. Rovnako vo využívaní druhotných zdrojov sa pozornosť orientovala o. i. na využívanie odpadného tepla, na spaľovanie drevného odpadu pre energetické účely, na lepšiu účelnosť osvetlenia, energetických spotrebičov a iné.

Orgány Snemovne národov a poslanci sledovali vo svojej práci, ako sa v tomto smere plnia stranícke uznesenia, ako pôsobia výzvy a konkrétne akcie najmä orgánov ROH a SZM a či široké hnutie za zvyšovanie efektívnosti a úspornosti palív, energie, surovín a materiálov sa presadzuje do intenzifikačného procesu v súlade so Zásadami k prestavbe hospodárskeho mechanizmu v Československej socialistickej republike.

Sme presvedčení, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, že naše dnešné rokovanie prinesie všetkým zainteresovaným orgánom a organizáciám, riadiacim a ďalším pracovníkom užitočné a tvorivé podnety v ich práci.

Súdružky a súdruhovia, správu o efektívnom využívaní palív, energie, surovín a materiálov prednesie podpredseda vlády ČSSR a predseda Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj súdruh Jaromír Obzina. Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v relativně krátkém čase přistupuje Federální shromáždění Československé socialistické republiky po druhé k projednání problému využívání energie a paliv, surovin a materiálů. V roce 1982 obdobné téma projednávala Sněmovna lidu. Dnes, po pěti letech, přistupujeme opět k řešení tohoto problému důležitého jak z hlediska světového, globálního, tak z hlediska komplexního, státního národohospodářského a tím i politického. Je to dáno především závažností této problematiky pro Československou socialistickou republiku. Od samého počátku si stavíme jediný cíl: aby i toto jednání směřovalo k realizaci takových opatření, aby československé národní hospodářství se i v této oblasti postupně zařadilo mezi nejvyspělejší země světa.

XVII. sjezdem Komunistické strany Československa vstoupila naše země do nového historického období - období zásadního zvratu v kvalitativním vývoji socialismu. Pojetí socialismu na přelomu 20. a 21. století je definováno v dokumentech XXVII. sjezdu KSSS a XVII. sjezdu KSČ.

V čem je historická specifičnost tohoto období ve srovnání se situací, která byla před 70 roky v sovětském Rusku nebo před 40 lety v naší vlasti? Rozdíl je opravdu podstatný. Dnes nejde ve světovém měřítku o to, abychom revolučním bojem, včetně ozbrojeného boje, prokázali právo socialismu na život a existenci, právo dělnické třídy řídit společnost a stát, nejde ani o to udržet se za každou cenu v boji na život a na smrt se světovým imperialismem. Socialismus už totiž prokázal své přednosti v oblasti politické, sociální, kulturní a vzdělanostní, dosáhl i vojenské, strategické rovnováhy se světem kapitalismu. Dnes proto vstupujeme do další etapy, ve které jde o prokázání předností socialismu i v oblasti ekonomické. Základním programovým úkolem světového socialismu a v jeho rámci i ČSSR je dnes urychlení a nová kvalita hospodářského rozvoje. Jsou to objektivně nutné procesy, které spojujeme s přestavbou hospodářského a sociálně politického mechanismu socialismu, odpovídající etapě všestranně rozvinuté, zralé socialistické společnosti. Specifičnost socialistické výstavby v současnosti a v nejbližších desetiletích spočívá tedy v tom, že dnes, řečeno slovy V. I. Lenina "...působíme na mezinárodní revoluci hlavně svou ekonomickou silou...Na toto bojiště byl přenesen boj ve světovém měřítku. Vyřešíme-li tento úkol, pak jsme vyhráli i v měřítku mezinárodním určitě a definitivně."

Proto "strategie urychlení" ekonomického rozvoje tvoří jádro naší současné politiky. Ve smyslu usnesení XXVII. sjezdu KSSS a XVII. sjezdu KSČ "strategické urychlení" rozumíme:

1. zrychlení tempa hospodářského růstu

2. novou kvalitu hospodářského růstu.

Zrychlení tempa hospodářského růstu světového socialismu a v něm i naší společnosti je objektivně vyvoláno jak řešením vnitropolitických úkolů, tak i mezinárodních. Úkol celého socialistického tábora zní - dosáhnout převahy nad kapitalismem i v ekonomické oblasti, a toho nelze dosáhnout zaostáváním. Tempo hospodářského růstu musí být proto vyšší než tempo růstu nejvyspělejších kapitalistických zemí. Jinak je daný cíl nereálný, fiktivní, má charakter laciného hesla, nikoliv reálného uskutečnitelného programu Komunistické strany Československa.

Dosáhnout nové kvality hospodářského růstu je pro nás mimořádně složitý úkol, protože už nemůžeme uplatňovat praxi minulých 40 let. Nyní nejde o lineární, indexový růst, ale o novou kvalitu růstu určenou světovou úrovní jakosti vyráběné produkce s žádoucí strukturální vazbou výrobních odvětví a oborů. Musíme preferovat taková odvětví, která nejsou náročná na energii, paliva, suroviny, materiály, ale která jsou spjatá s aplikací vědy, techniky, technologie, vkladem vysoce kvalifikované práce a jsou zárukou vysoké efektivnosti.

Komunistická strana Československa v souladu s kvalitativními změnami ve vývoji světového socialismu přijala významná opatření. Československá socialistická republika jako jedna z dvaceti průmyslově nejrozvinutějších zemí světa (z více než 200 států) vstupuje do druhé poloviny 80. let "...jako konsolidovaný, politicky silný a sociálně vyspělý stát", který si se vší naléhavostí uvědomuje moment historického zvratu: "jestliže si chceme i nadále udržet své postavení jako průmyslově vyspělá země, musíme dosáhnout ve výrobě světové úrovně nebo se jí maximálně přiblížit". A abychom tohoto cíle dosáhli, musíme v nejbližším období 10 až 15 let vytvořit všechny předpoklady, abychom vstoupili "...do třetího tisíciletí s ekonomikou intenzívního typu založenou na zvládnutí procesu vědeckotechnické revoluce při technickém přezbrojení naší výrobní základny".

Dosáhnout ve výrobě světové úrovně a k tomu provést přezbrojení naší výrobní základny, jak to ukládá XVII. sjezd KSČ, je úkol socialistické etapy výstavby komunistické společnosti, který nelze odkládat na vzdálenou budoucnost. Je to úkol dneška, bezprostřední současnosti. Je to přesně ta část úkolů socialistické etapy výstavby komunistické společnosti, kterou jsme až dosud nesplnili. Konečně, připomeňme si programové prohlášení Klementa Gottwalda z IX. sjezdu KSČ v roce 1949, ve kterém požadoval: "Běží o to, aby náš znárodněný průmysl vyráběl více, lépe a levněji, než jak se vyrábělo za kapitalistů. Běží o to, aby naše znárodněné stavebnictví stavělo rychleji a laciněji, než stavěli soukromí podnikatelé. Běží o to, aby naše znárodněná doprava dopravovala rychleji a spolehlivěji než doprava soukromá. Běží o to, aby naše znárodněné peněžnictví pracovalo účelněji než za dob soukromých bankéřů. Běží o to, aby náš znárodněný obchod obchodoval lépe a poctivěji, než jak činil obchod soukromý...My musíme neustále trpělivě, ale houževnatě vysvětlovat všem pracujícím lidem, že udržet moc a nepřipustit návrat kapitalistického panství, to konec konců znamená lépe hospodařit než kapitalisté." Ano, musíme lépe hospodařit než kapitalisté, protože bez toho budou naše politické pozice vždy vážně ohroženy. To platilo z politických důvodů a příčin tehdy a dvojnásob to platí dnes - takřka po 40 letech socialistické výstavby u nás. Ve vztahu k nejvyspělejším kapitalistickým zemím jde o mimořádně náročný úkol. Dosáhnout tohoto cíle nelze dnes bez zásadní, vpravdě revoluční přestavby socialistického, hospodářského mechanismu reálného socialismu, která by odpovídala nejen současným, ale především budoucím podmínkám - celé historické etapě výstavby vyspělé, všestranně rozvinuté socialistické společnosti.

"Strategie urychlení tempa hospodářského rozvoje" není tedy ekonomismem nebo programem socialistické konvergence - splývání socialismu s buržoazní společností, ale soudobým revolučním politickým úkolem našich komunistických stran - prokázat ve světovém měřítku přednosti socialismu i v ekonomické oblasti, a tím učinit politickou moc dělnické třídy a jejích spojenců neporazitelnou.

Je třeba učit se hospodařit lépe a efektivněji než nejlépe prosperující a nejvyspělejší kapitalisté. Není to politicky o nic menší revoluční úkol, než jaký jsme v uplynulém období plnili v procesu socialistické industrializace a kolektivizace zemědělství.

Tyto objektivní společenské skutečnosti vykrystalizovaly na základě politické analýzy především zásluhou Komunistické strany Sovětského svazu ve vytyčení nejbližšího programového strategického cíle. Tímto historickým úkolem socialistického společenství jako celku i každé jednotlivé socialistické země je urychlení a nová kvalita jejího sociálně ekonomického rozvoje. Společně jsme došli k jednotnému závěru, že tohoto cíle je v současných podmínkách možné dosáhnout především využitím nejnovějších výsledků vědy a techniky ve společenské praxi vůbec a ve výrobní sféře zvláště. Proto se středem pozornosti strany, státu a socialistické společnosti stala zákonitě vědní a vědeckotechnická politika. Na XVII. sjezdu KSČ generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák zdůraznil, že "příkazem doby je radikálně zvýšit schopnost rozvíjet vědu a techniku, realizovat její výsledky a rychle v nejširší míře uplatňovat technologické inovace přinášející společenský efekt, vysokou technickou úroveň a kvalitu výroby. To je rozhodující cesta, která umožní naší zemi zaujímat přední místo mezi vyspělými státy světa a účinně přispívat k upevňování pozic socialismu."

Je to jediná a rozhodující cesta i k nejefektivnějšímu využívání energie a paliv, surovin a materiálu v československém hospodářství.

Úkoly 8. pětiletky a výhledu do roku 2000. V 70. a 80. letech prochází světové hospodářství dramatickými zvraty: dvěma ropnými šoky, palivoenergetickou krizí. V socialistických zemích jsme svědky úsilí o ukončení extenzívního rozvoje, který byl charakteristický jak pro politicky přechodné období od kapitalismu k socialismu, tak pro počáteční období konstituování socialistické společnosti na vlastním sociálně ekonomickém základě. A dále z více než sta rozvojových zemí aspiruje jejich nejpokrokovější část nejen na národní a státní, ale i na ekonomickou nezávislost a samostatnost. Československá ekonomika byla bezprostředně ovlivněna oběma určujícími faktory, zvláště pak důsledky palivoenergetické krize. A i když se již v roce 1971 v ČSSR začala uplatňovat racionalizace užití energie a paliv, surovin a materiálů, objektivně nedosáhla realizovaná opatření úrovně srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi světa.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP